pátek 7. září 2012

Jenom včelička VI.

Parazitický argument

V komentářích k očkovací judikatuře nyní pokračuji krátkým zamyšlením nad nedávným rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As11/2011 – 98 ze dne 25.4.2012. Jde o „sesterské“ rozhodnutí k rozsudku 4 As 2/2011 z téhož dne, řeší tutéž otázku, ale z jiného pohledu.

Žalovaným byl Krajský úřad Středočeského kraje, který odmítl v roce 2007 odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení předškolního vzdělávání v mateřské škole. Žalobcem bylo vyloučené dítě, zastoupené svými zákonnými zástupci, které nemohlo mateřskou školu dále navštěvovat, neboť se nepodrobilo povinnému očkování.
Podle odůvodnění rozsudku chybělo dítěti očkování proti tuberkulóze, hepatitidě B a dále spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tj. vakcína MMR), proti ostatním nemocem, které podléhají povinné vakcinaci, očkováno bylo.

Věc se od předchozího případu liší tím, že nešlo o sankci za přestupek ani jiné správněprávní postižení za nesplnění povinnosti, nýbrž o vyloučení dítěte z mateřské školy z důvodu nesplnění podmínek daných školským zákonem. Hlavním motivem ukončení předškolního vzdělávání dítěte v tomto případě byla ochrana dětí navštěvujících mateřskou školu před šířením infekčních nemocí, proti nimž dítě nebylo očkováno. Právním nástrojem se pak stal školský zákon, který v ust. § 34 odst. 5 stanoví, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, přičemž tímto předpisem je podle poznámky pod čarou § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví:
„Zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci."
Vzhledem k tomu, že krajský úřad odvolání zamítl a Městský soud v Praze následně zamítl žalobu podanou proti tomuto rozhodnutí, vystupovalo v řízení jako stěžovatel dítě, fakticky pak jeho rodiče. Stěžovatel uvedl na podporu své žaloby řadu námitek, dovolával se Ústavy a Úmluvy o lidských právech v biomedicíně a mezi jiným zdůraznil, že není stanovena lhůta, do kdy má být očkování provedeno, proto by neměl být za to, že se dosud očkování nepodrobil, sankcionován.

Mne ale zaujala jiná námitka stěžovatele, která je v textu odůvodnění rozhodnutí zmíněna: „Stěžovatel uvedl, že soud se měl zabývat, jaká byla v dané době proočkovanost dětí v mateřské škole a zda bylo dáno riziko ohrožení ostatních dětí. Pokud by ostatní děti byly proočkovány, rizika by byla minimální.“

K tomu chci přičinit dvě poznámky. 

Je to pravda (byť s výhradami).
Když jsou proti určité nemoci očkovány všechny děti, tak jedno jediné mezi nimi, které očkování nepodstoupilo, by ostatní nemělo ohrožovat. I když se neočkované dítě nakazí inkriminovanou nemocí mimo kolektiv mateřské školky, ostatní členové kolektivu jsou chráněni.
(Záležitost je problematizována tím, že očkování proti některým nemocem neposkytuje, jak se ukazuje, plnou a trvalou ochranu, ale to nyní neuvažuji.)

Parazituje to na ostatních.
Logika, s níž mohou rodiče tvrdit, že nechtějí svoje dítě očkovat, protože by mu to mohlo uškodit, a zároveň poukazují na to, že každé další dítě je chráněno, tudíž toto riziko podstoupilo, je přesně tím, co odlišuje debaty o očkování od jiných diskusí na bioetická témata. Řada nemocí byla skutečně vymýcena, ale jenom díky tomu, že téměř každý jedinec přispěl svým „očkovacím rizikem“ (míněno je riziko nežádoucích účinků vakcíny) k tomu, aby proočkovanost populace dosáhla stavu, v němž se infekce přestala šířit.
Popsaný argument odpůrců očkování je proto způsobilý rozpálit do ruda jeho zastánce, stejně jako (skutečné či domnělé) riziko, které neočkovaným dětem hrozí.

Jistě, v soudním sporu samozřejmě používáme všechny argumenty, které máme k dispozici a které nám mohou alespoň trochu pomoci k vítězství. Ale nevím, zda uvedená námitka toto kritérium splňuje. Protože když ji vznesou jedni rodiče, je to pravda. Když ji vznese rodičů více, přestává platit.
Je zřejmé, že kdyby takový argument pro tvrzení, že neočkování dítěte ostatní neohrožuje, použili všichni nebo alespoň jistá část rodičů (rozhodně není třeba většina), efekt „proočkovanosti“ by se rozpadl jako domeček z karet. Tím by pochopitelně vzrostlo riziko nákazy a došlo by k posílení vědomí individuální povinnosti. Z tvrzení „nemusíme to udělat, protože to dělají všichni“ by se stalo „musíme to udělat, protože to všichni nedělají“.

Proto nemám tento „parazitický argument“ v oblibě.
A nepokládám za taktické užívat jej na podporu stanovisek odpůrců povinného očkování.



Celý očkovací seriál:

28 komentářů:

  1. Jako syn epidemioložky a lékařky, která čtyřicet let očkovala do zahraničí, naprosto souhlasím.

    A protože jsem myslel, že je článek o včelách, posílám Ti včelí fotky: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.10151385129679167.566686.537759166&type=1&l=848ef47144

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky:)
      "Jenom včelička" jsem nazvala kdysi dávno ten první článek a pak už jsem to nechala, kdo má taky pořád vymýšlet nadpisy:)

      Maminka měla hodně užitečné povolání, a náročné.

      Vymazat
  2. V zásadě máš pravdu s tím parazitickým argumentem. Jenže ono se přesně neví, zda tzv. dětské nemoci jsou vymýceny kvůli očkování a nebo je hlavním argumentem stoupající hygiena a lékařská péče.

    Způsob, jakým stát mění očkovací kalendář, a boj firem o zařazení toho kterého očkování do povinného kalendáře, u mě vyvolal pochybnost, zda zájmem je zdraví mých dětí a ne zisk farmaceutických firem. Zařazení očkování do kalendáře má být reakcí na epidemiologickou situaci. Epidemii kojenců se žloutenkou typu B jsem nezaznamenala, a přesto mé dítě bylo očkováno jako malý kojenec. To jsem byla ještě nepoučená matka. U dalšího dítěte jsem to už pohlídala.

    Léta trvalo, než se upravil očkovací kalendář kvůli vzájemným reakcím penta či hexavakcíny na očkování proti tuberkulóze.

    Mé děti by do školky asi nechodily, kdyby to u nás kontrolovali. Ale v každém případě chápu rodiče, že nechtěli živou vakcínu (všechny nemoci s ní očkované jsou zvládnutelné a nejsou smrtelné). Celkem jsem s ní bojovala též. Pokud jde o béčkovou žloutenku, tak je v zásadě směšné uvažovat, že by nenaočkované dítě bylo zdrojem nákazy pro ostatní.

    Cesta z toho je jediná. Přesvědčit rodiče, že cílem očkování je opravdu zdraví dětí a ne zisk. Ale pokud nepřijde zásadní epidemie, aby stát založil kampaň na strachu, svůj boj prohrál.

    Leslie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leslie,
      díky za připomínky.
      Asi jsem to mohla trochu víc rozlišit, ale chtěla jsem napsat něco k tomuto argumentu obecně.

      Já samozřejmě nejsem odborník na epidemiologii, ale třeba zastavení obrny rozhodně přičítám očkování, nikoliv zlepšení životních podmínek a zdravotní péče. U jiných nemocí je to diskutabilní, MMR je podle mne velice sporná vakcína... už jsem o tom psala, viz např. I. díl seriálku.
      Hep. B pro několikatýdenní kojence - to je podle mne opravdu úlet:( A máš pravdu, to, že by nenaočkované dítě touto nemocí ohrožovalo ostatní, je směšné. Dtto nenaočkovanou obrnou nemůže nikoho ohrozit, ta je tady dávno eradikovaná, na světě je jen několik stovek případů hodně daleko od nás.

      U nás se to taky tolik neřešilo. Resp. mezi 2. a 3. rokem jsem dávala děti do jeslí (i když ne na stálou celodenní docházku), MMR ještě neměly a bez problémů. Pediatr poznamenal do přihlášky, že je očkování odloženo, o to jsem ho sama požádala, aby to bylo fair, a v pohodě.
      Nejmladšímu MMR taky odkládám, v 15. měsících ji nedostal a do dvou let chci počkat určitě, možná ještě déle.

      Vymazat
  3. Jsem zastáncem očkování, ale ne přehnaného, co je a co není, to teď u kojenců neumím rozlišit, protože jsem se tím nikdy do hloubky nezabývala. Nicméně bych rozuměla tomu, že rodiče nechtějí své dítě nechat očkovat třeba proto, že je oslabené nebo proto, že matka má nějaké silné tušení, že její dítě je právě to jedno z XXX dětí, pro které takové očkování bude mít nějaké neblahé následky. To bych i chápala. Žádný lék nefunguje stoprocentně a má svá úskalí. Na druhou stranu ale rodiče takového dítěte, pro které chtějí výjimku, by měli tedy unést i to, že jejich dítě tedy do školky nepůjde a zařídit si to nějak jinak, třeba že budou dítě vzdělávat doma sami. To by jim za zdraví svého dítěte mělo stát. A pokud ne, pravidla pro společnost jsou taková, jaká jsou, a pak je třeba to dodržet a risknout, že se obava z vedlejších účinků nenaplní.
    Čili chci-li nějakou opravdu zvláštní výjimku, pak musím umět také nést důsledky. Toť můj laický názor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko,
      právní úprava na tušení sice nepamatuje, ale na děti, které nemohou být očkovány, ano.
      Pokud je u dítěte z nějakého důvodu daná trvalá kontraindikace, tak očkováno být nemusí. A pokud je to nějaký dočasný problém, tak se to řeší s pediatrem, který posoudí aktuální zdravotní stav - nemocné nebo po nemoci oslabené dítě se očkovat nemá. U nás se neočkuje ani dítě s rýmou.

      Ale neurčité, ničím nepodepřené "tušení" matky se tím řešit nedá. Takové dítě není vyňato z povinnosti očkovat a může to vést až k pokutě:(
      Tomuhle se trochu věnuju ve IV. díle seriálku.

      Tím ale nechci říct, že by se měla mateřská intuice podceňovat, naopak je dobré jí věnovat pozornost. A nejen intuici; já tu jednu vakcínu odkládám ne z důvodu nějaké intuice, ale prostě z opatrnosti, protože dost matek, které se tomu věnují hlouběji než já, zastává názor, že tahle vakcinace je mnohem bezpečnější po 2.roce věku než na 15.měsících, kdy se běžně dává.
      V tomto hodně záleží na pediatrovi, s některým je rozumná domluva, s někým ne - viz I. díl.

      Bylo by dobře, kdyby existovala možnost volby, tj. možnost odmítnout očkování i z intuitivních důvodů. Takové řešení by se mi docela líbilo. Asi i s těmi případnými následky, které zmiňuješ, tj. neumístění dítěte do předškolního zařízení - i když v případě pracujících matek, které to jinak zařídit nemohou, je to trochu způsob, jak z toho udělat de facto povinnost.
      Asi bych některá očkování nechala jako povinná (asi černý kašel např.) a některá dobrovolná, třeba MMR.

      Vymazat
  4. Vážená Christabel, pokud vás téma očkování zajímá nejen z pohledu čistě formálně-právního, ale z pohledu věcného doporučuji dvě knihy:

    1) Strunecká, A: Varovné signály očkování
    Autorka Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. není žádná šarlatánka, je to výzkumnice, není zuřivou odpůrkynáí očkování, pouze požaduje, aby očkování bylo racionální, což momentálně není. Její kritika současného očkovacího systému stojí na dobře podložených argumentech.

    Z knihy se mimo jiné dozvíte, že očkování sice navyšuje imunitu vůči jedné konkrétní nemoci (specifická imunita), ale současně sni
    žuje nespecifickou imunitu, která tělo chrání proti stovkám dalších nemocí. Takže čím více se očkuje, tím nižší je obranyschopnost organizmu jako celku.

    Píšete o parazitování na ostatních. Kolektivní ochrana se nazývá stádní imunita a tomu se v knize autorka také věnuje. Opět velmi zajímavé téma a zajímavé souvislosti o tom jak to funguje, co funguje a co nefunguje.

    2) Virapen J.: Nežádoucí účinek: SMRT - Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti
    Autor byl ředitel farmaceutckého gigantu Elli Lily a v knize popisuej jak pomocí korupce velké firmy dostávají na trh léky bez ohledu na jejich škodlivé účinky. Očkování se v knize věnuje jen velmi okrajově, ale zmiňuje tam, že "očkování je další obrovský podvod".

    Virapen měl přednášku i v ČR, na které se lidé ptali na očkování. Něco málo se o tom píše zde:
    http://abbartos.wordpress.com/2011/03/14/virapen-v-praze-ockovani-nefunguje-a-muze-zabijet/

    Můj synovec se z následků očkování vzpamatovává už několikátým rokem, zdravotní potíže nastaly těsně po očkování, ale samozřejmě souvislost s očkováním prokázat nelze. Můj další příbuzný je momentálně po první dávce hexavakcíny a, kdo by to byl čekal, je hopitalizován v nemocnici. Opět "náhoda", která s očkováním určitě "nesouvisí".

    Zuřivé zastánce očkování bych prosil alespoň o jednu jedinou studii provedenou v Evropě nebo USA, kde by ve standardní dvojitě zaslepené studii byly zkoumány vedlejší účinky adjuvantů, které se ve vakcínách používají.

    Najít studii, kde by vedle sebe stálo skutečné placebo a vakcína s adjuvanty (nebo adjuvanty samotné), se mi bohužel nepodařilo a zřejmě nejsem sám - podobný problém mají i někteří lékaři a výzkuníci. Píše o tom tato publikace v recenzovaném lékařském časopise:

    Tomljenovic L, Shaw CA: Aluminum vaccine adjuvants: are they safe? (2011)
    Celý článek v PDF lze dohledat na Googlu.

    Jsou adjuvanty používané ve vakcínách toxické a má to dopady na autoimunitní choroby ? Na to máme další článek stejné autorské dvojice opět v časopise a dokonce přímo z letošního roku (2012):

    Tomljenovic L, Shaw CA: Mechanisms of aluminum adjuvant toxicity and autoimmunity in pediatric populations.

    http://vaccinesafetycouncilminnesota.org/wp-content/uploads/2012/01/Mechanisms-of-aluminum-adjuvant-toxicity-and-autoimmunity-in-pediatric-populations.pdf

    Vládnete-li angličtinou, opravdu to stojí za přečtení - uvidíte na vlastní oči na jak hliněných nohách důkazy o bezpečnosti současných vakcín stojí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      děkuji za příspěvek a za odkazy.

      Vysvětlím Vám zhruba svůj postoj k očkování.
      Nejsem rozhodně zuřivým a principiálním odpůrcem očkování, ale jsem obezřetná vůči českému očkovacímu kalendáři. Své postoje vysvětluji také v I. díle této série článků, viz odkaz na konci. O vlivu farm. firem si nedělám iluze a jsem v tomto ohledu velmi skeptická (a v podstatě ani o tom nechci moc číst, některé věci je snad lepší nevědět, když vezmu v úvahu, že té vakcinaci dětí se z větší části stejně nevyhnu - takže mne to spíš stresuje).
      Druhá zmíněná kniha mi už byla vícekrát doporučena. Ale já se o očkování nezajímám nijak hloubkově, nemám na to dostatečné vzdělání. Uvažuji o tom ze dvou důvodů:
      - abych s dětmi pokud možno bezpečně proplula českým systémem očkování,
      - a potom - začala jsem o tom psát, protože mezi zdejšími čtenářkami jsou i maminky malých dětí, které to zajímá, tak jsem chtěla téma očkování v ČR probrat z vícero úhlů, zejména právních. Snažila jsem se, aby série článků nabídla různé pohledy a komentovala současný stav judikatury v ČR (je možné, že mi něco uteklo, ostatně předpokládám, že se k tématu v budoucnu vrátím, bude-li se to hodit).

      Takže mi nejde ani tak o jednotlivé medicínské otázky, jakkoliv jsou zajímavé a velice důležité a jejich nezávislé studium a osvěta velmi potřebné, ale spíše o problém "občan v ČR versus česká právní úprava očkování".

      Jinak to, že je člověk vydán tak trochu na milost farmaceutickým firmám, to opravdu není zúženo jenom na otázku očkování, bohužel:(

      Vymazat
  5. Chris, já na to taky nemám vzdělání, jenomže mi nic jiného, než studivat odbornou literaturu z oblastí, na které nemám vzdělání, nezbývá. Naštěstí na udělání si vlastného názoru často stačí zdravý selský rozum a literatura, kterou psal odborník pro laiky. Tam, kde se odborníci dostanou do sporu, pak nezbývá než se podívat jak a čím argumentují. Jedni argumentují existencí blíže neurčených studií, které n apožádání nejsou schopni předložit, a ti druzí argumentují zcela konkrétními studiemi a dokumenty.

    O očkování by se hlouběji měl zajímat každý, kdo o očkování sebe nebo svých blízkých uvažuje.

    K zbláznění to skutečně mnohdy je. Dobrý začátek je číst příbalové letáky, protože třeba u vakcín se píše jak můžou vypadat vedlejší účinky a hlavně se tam píše, jaké jsou kontraindikace. Bohužel to občas vypadá, že pediatři sami ty příbalové letáky nečtou ...

    Obě děti mé sestry měly po očkování "zánět mozku" a problémy s atopickým exémem, což má sestra k očkování vystopovala až dodatečně - samostudiem. Kdyby pediatr chtěl, mohl kontraindikace sám poznat a poškození zdraví zabránit. Druhé dítě již plnou sérii vakcín díky aktivnímu odporu mmé sestry nedostalo a proto mu atopický exém časem zmizel. První dítě se trápí dodnes ...

    Česká právní uprava očkování je do značné míry fašistická, jenomže se státním fašismem se občanovi bojuje dost špatně. Soudci, kteří o očkování rozhodují, by si měli přečíst toto

    http://www.adl.org/braun/dim_13_1_med_murder.asp

    a měli by si uvědomit, že stejně jako mělo nacistického Německo dostatek autorit na to, aby mohlo provádět ve jménu výzkumu nejrůznější zvěrstva, mají dnešní farmaceutické firmy k dispozici dostatek tituly ověnčených autorit, které pro svůj vlastní prospěch obhájí naprosto cokoliv. Tyto autority samy sobě nalžou, že to vše dělají pro dobro lidstva, ale jak je to ve skutečnosti, odhaluje právě John Virapen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      k těm příbalovým letákům: to je docela těžké, protože při běžném očkování rodiče tu vakcínu, resp. její balení a příbalový leták, vůbec nedostanou do ruky. Pediatr vakcíny odebírá od dodavatelů a aplikuje, takže po příbalovém letáku se rodiče musí pídit jinde. A kolik rodičů to napadne?

      Je hodně podobných případů, kdy děti trpí různými obtížemi, ale prokázat příčinnou souvislost těchto potíží s očkováním je obvykle téměř nemožné.

      Jinak právní úprava očkování je skutečně problematická, nicméně tento můj článek se týkal primárně jednoho - podle mého názoru nekorektního - argumentu odpůrců očkování.
      Protože i když mám mnoho námitek proti postupu farm. firem a jednotlivým vakcínám, stejně si uvědomuju, že očkování jako takové, proti těm nejstrašnějším nemocem, jako byly pravé neštovice nebo dětská obrna, nebo tetanus, je opravdu dobrodiní a pokrok.
      Nebo vakcína proti vzteklině.

      Takže ten popsaný argument - jedno nenaočkované dítě neohrožuje ty ostatní, protože ty jsou očkované - podle mého názoru v jádře nekorektní je.
      Ale to nic nemění na tom, že zařazení některých jednotlivých vakcín do současného očkovacího kalendáře je opravdu nešťastné.

      Vymazat
    2. Pokud si dobře vybavuji argumenty prof. Strunecké, tak stádní imunita (kolektivní ochrana) u některých konkrétních očkování skutečně funguje, ale u jiných nefunguje.

      Očkování není stoprocentní ochranou a celá řada očkovaných lidí v dospělém věku onemocní nemocí, proti které byli v dětství imunní a měli by být doživotně chráněni. Háček je v tom, že zatímco v dětském věku má daná nemoc neškodný průběh, tak v dospělosti daná nemoc může zanechávat trvalé následky. Takže racionální by místo očkování bylo postarat se, aby dítě onemocnělo v dětském věku, protože prodělání nemoci skutečně chrání, zatímco očkování chrání tak ze 60 procent.

      Zajímavé také je, že to vypadá, že očkováním proti některým nemocem způsobuje, že se v populaci šíří jiná mutace dané nemoci, proti které už očkování nechrání. Háček je v tom, že nová mutace někdy mívá o dost těžší průběh, než je průběh nemoci, proti které bylo očkováno.

      Prostě celé je to mnohem složitější, než pediatři tuší a (na rozdíl od lékařů) prof. Strunecká připouští, že některé věci se prostě seriózně vůbec neví.

      Ano, zoufalí rodiče argumentovali špatně. Špatné je už to, že se podobné věci vůbec u soudu řeší a že trpí jak rodiče, tak především děti. Obávám se, že vakcíny, kterými jsem byl v dětství očkovaný já, byly mnohem šetrnější než vakcíny, které se nyní do dětí perou. A pokud je to můj dojem pravdivý, tak je to přímo zločin. V mé generaci bylo alergiků a astmatiků minimum ...

      Vymazat
    3. Pefi,
      možná je to tak, že co v minulosti dobře fungovalo (viz obrna, neštovice) bylo jaksi "zneužito" pro širší účely, zejm. komerční. Když to fungovalo u obrny, proč to nezkusit u příušnic a ještě na tom vydělat?
      Zrovna příušnice jsou myslím tím příkladem, kdy děti nemoc neprodělají, imunita získaná očkováním není dostatečná, a proto se mohou nakazit v nebezpečném věku, kdy nemoc zanechá trvalé následky. I když si nejsem tímto úplně jistá.

      Pediatři jsou informováni, obávám se, především ze strany reprezentantů farm. firem. Nevím, zda mají nějaké jiné, nezávislé a seriózní zdroje informací.
      Ohledně šetrnosti, náš pediatr říká něco v tom smyslu, že dnešní vakcíny představují mnohem menší "nálož antigenů" než ty, kterými se očkovalo dříve. Ale já jsem se zatím nesnažila toto sdělení rozklíčovat, přiznávám. (Radši jsem se klepala, aby dítě zvládlo očkování bez problémů, zejména když jsem nejmenšího chtěla naočkovat nepovinným Prevenarem, to je ale jiná kapitola...)
      Jinak třeba moje generace byla očkovaná o dost promyšleněji, třeba na prahu puberty děvčata proti zarděnkám, které mohou být nebezpečné v těhotenství. Dneska se to očkuje na 15. měsících a všem:(

      U soudu, o kterém mluvím, se řešilo, že dítě nemůže chodit do školky, pokud není očkováno. Já bych s tímto pravidlem i souhlasila, ale za podmínky razantního proškrtání očkovacího kalendáře. Jak zaznělo výše, dítě nenaočkované hep. B by snad do školky klidně mohlo. Oproti tomu dítě nenaočkované černým kašlem by asi mohlo představovat problém...
      Je to opravdu složitá záležitost.
      Myslím, že je to tak, že původně prospěšné věci se chytl komerční sektor a stává se z toho problém.

      Vymazat
    4. To, že se n+ěčeho chytne komerčn í sektor problém není, protože jen díky komerci se do farmaceutického výzkumu investují ohromné peníze. Problém je v tom, že stát na jednu stranu není schopen plnit roli regulátora hájícího veřejné zdraví a na druhou stranu občany nutí do povinného očkování.

      To je ten podstatný rozdíl mezi korporativismem a kapitalismem. Lidé nadávají na kapitalismus a volný trh, ale my tu nemáme kapitalismus, ale expandující korporativismus a volného tržního soutěžení je stále méně.

      "Přesun moci od majitelů a novátorů ke státním úředníkům je protikladem kapitalismu. Přesto mají apologeti tohoto systému a poživatelé jeho výhod troufalost dávat všechny tyto nezdary za vinu „bezohlednému kapitalismu“ a „nedostatečné regulaci“, které podle jejich názoru vyžadují silnější dozor a regulaci, což ovšem ve skutečnosti znamená více korporativismu a systematické státní protekce."

      http://www.project-syndicate.org/commentary/blaming-capitalism-for-corporatism/czech

      Vymazat
    5. Děkuji za upřesnění; měla jsem na mysli zhruba to, že představitelé těchto firem (které přirozeně chtějí vydělat), vědí moc dobře, s kým se spojit na rozhodovacích pozicích ve státní správě.
      Což jim např. v případě očkování zajistí výborný odbyt.

      Mimochodem, byla zajímavá panika (podle mne uměle vyvolaná) kolem ptačí chřipky. Nedávno stát likvidoval velké množství nakoupených a nikdy nepoužitých vakcín.

      Vymazat
    6. Virapen ve své knize píše, že plány na nákupy vakcín ptačí chřipky viděl na kterémsi ministerstvu zdravotnictví několik měsíců před tím, než panika kolem ptačí chřipky vůbec vypukla.

      Vymazat
  6. Pefi,
    jen na okraj, neočkuji 3 dny před a po úplňku, už jen tohle stačí na to, abych byla za divnou...
    Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dito,
      můžu se zeptat proč takto? Má to nějaký důvod nebo je to spíš intuitivního rázu?

      Vymazat
  7. Jednou z kontraindikací očkování je například výskyt febrilních křečí i kojence. Moje mladší dcera dostala febrilky při horečce, když jí bylo 10 měsíců, a v roce plánovanou čtvrtou hexu nedostala - smí se naočkovat teprve 6 měsíců po výskytu febrilek. Ohledně MMR vakcíny bude mít úplně individuální očkovací kalendář, protože na ni bývají silnější reakce. Takže kdoví, jak se to do té školky stihne:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Squire,
      vida, to jsem nevěděla, že febrilní křeče jsou kontraindikací k očkování.
      Myslím, že odkladu čtvrté hexy a MMR netřeba litovat, i když febrilní křeče nezávidím, to musela být krušná zkušenost:(
      Mám dojem, že někde se očkuje Hexa jenom 3x, ale nevím jistě.

      Vymazat
    2. njn, u febrilek platí, že jakmile byly jednou, můžou být kdykoliv znova, takže se nebezpečí vysokých horeček snižuje na minimum. Jinak to byla zkušenost za všechny prachy, volání erzety v devět večer, po oznámení, jak dlouho jim to bude trvat, nás tam raději odvezli naši...:) V nemocnici jsme byly tři dny, celou dobu devětatřicítky, tlumená diazepamem, pořád čekali, kdy to klesne, nakonec čtvrtý den - hurá - zjistili zánět mandlí a nasadili ATB a do osmi hodin bylo dítě bez teplot a mohli jsme domů.

      Ta čtvrtá hexa mě nijak nemrzí a na mmr by stejně měla ještě čas, sranda je, že starší Hanička dostala obě dávky mmr a ani si jich nevšimla, žádná teplota ani vyrážka... doufám, že Lidka bude v tomhle po ní:)

      Vymazat
    3. Squire,
      to mne překvapuje, že k dítěti s feb. křečemi nepřijeli ihned?
      Jinak si vybavuji, že i když děti tohle nikdy neměly, pediatr mi kdysi k horečkujícímu dítěti dal i diazepam, abych měla doma a mohla si jím vypomoci, kdyby bylo třeba. Ale stačí mi si to představit, aby mi bylo špatně:(

      U nás byla u nejstarší reakce na 1. MMR, jednodenní horečka pátý den, to bylo trochu zvláštní, protože reakce mají být 8.-12. den.
      Ale obě ji dostaly až po druhém roce, prostřední dokonce myslím, až ve 2,5.

      Vymazat
    4. Tož ten diazepam mám doma od té doby a dokonce ho s sebou beru na každou dovolenou (narozdíl od nurofenu je totiž na předpis).

      S tou erzetou byla ta potíž, že ty febrilky trvaly pár minut, než jsem stihla najít mobil, bylo po nich. A chytrý operátor se zeptal, zda-li se dítě zrovna třepe nebo ne, a já blbec přiznala, že už ne. Takže mi sdělil, že když to není akutní, tak tam do hodiny teda někdo přijede. Poslala jsem ho do prdele a zavolala rodičům:)

      Vymazat
  8. Chris, je to vlastně obojí, ale vysledovala jsem si sama pro sebe,kdYž jsem se podílela na jednom výzkumu,kdy se sledovala hladina krevního cukru a určitých mozkových působků, že kolem úplnku je nejvíce patologických reakcí, tak to chci eliminovat.Když jsem to komentovala a hledala nějaký korelát, reakce byla taková, že jsem se stáhla do provinční medicíny.
    Zkoušela jsem i Bachovy esence, ale dovolím si to jen u dětí mých přátel.
    Konec konců, ve Státech snad i platí, že když při úplňku zavraždíš manžela, jsi osvobozena, nebo tak nějak...ale do toho bych raději nešla.

    Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dito,
      díky za odpověď.
      Chápu, že pokud máš vysledované, že odkladem o pár dní eliminuješ větší počet nežádoucích reakcí, tak se vyplatí počkat.

      O osvobození při vraždách za úplňku jsem nikdy neslyšela, ale jestli to s něčím nepletu, tak mi říkala sestra v nemocnici, že kolem úplňku mají nejvíc porodů:)

      Vymazat
  9. Pěkný článek, radostná argumentace, díky.

    K věci samé (očkování a jeho risika) bych jen podotkl, že se domnívám, že má-li dítě vážnější potíže z očkování, pak při neproočkování by na onu nemoc určitě zemřelo, přišlo-li by s ní do kontaktu.
    Nevypořádá-li se organismus s oslabeným či umrtveným bacilem, pak neoslabenému dravci podlehne velmi rychle.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      děkuji.
      Nejsem v tom zrovna odborník, ale asi je třeba rozlišovat mezi účinky, které způsobí oslabený virus (a které se mohou podobat dané nemoci ve slabší formě), od nežádoucích účinků způsobených přídatnými látkami.
      Hodně rodičů odvíjí své námitky právě od přídatných látek, které vakcíny obsahují, to jsou různé neřády. Takže nejde jen o samotnou očkovací látku.

      Vymazat
    2. Přesně tak. Oslabený nebo mrtvý bacil je pro organismus přirozená výzva. Zakopaný pes je v tzv. adjuvantech a konzervačních látkách. Adjuvanty jsou něco jako alergeny, které provokují imunitní systém k akci a které výrobcům umožňují mít ve vakcíně méně toho (polo)mrtvého bacila a přitom dosáhnout stejně bouřlivé odezvy organizmu.

      Problémem nejsou "bacily", ale např. sloučeniny na bázi rtuti a hliníku, které se malému dítěti díky očkování dostávají rovnou do krve. Přitom existují důkazy, že hliník i rtuť škodí nervovému systému a je to problém zejména u dětí do 4 měsíců věku. U mnoha nemocí není nikdo schopen dát racionální odpověď na otázku "Proč se musí na danou nemoc dítě očkovat tak brzy po narození?", přitom je prokázáno, že čím je dítě starší a větší, tím lépe jeho organismus očkování snáší.

      Vymazat
    3. Pefi, díky za doplnění.
      Já právě u některých vakcín nejsem principiálně proti očkování, ale až v pozdějším věku, ne u úplně maličkých dětí.

      Vymazat