pátek 24. května 2013

"Dobrý den" není oslovení

To je asi pro spoustu lidí novinka.

Vzpomínám si, že když jsem asi před třemi lety poprvé dostala pracovní e-mail uvozený spojením "dobrý den", dost jsem se nad ním pozastavila. Tehdy mi psala zaměstnankyně Komerční banky, s níž jsem řešila jakýsi technický problém týkající se transferů peněz v elektronickém bankovnictví. Banka mne svým přístupem k řešení problému právě nenadchla a e-mail s oslovením "dobrý den" tomu nepřidal. Pamatuji si dokonce, že jsem paní v PS. své odpovědi dotčeně odepsala něco v tom smyslu, že se opravdu "dobrý den" nejmenuji.

Uběhlo pár let a tento nešvar se rozmohl jako mor.
Denně mi chodí pracovní maily s tímto "oslovením".

Takže, přátelé, možná to nevíte, ale lidé disponují obvykle jménem, příjmením, funkcí, pracovním zařazením, povoláním, někteří i titulem. Tyto charakteristiky lze ve vhodné kombinaci, podle zvyklostí a příležitosti, užít k oslovení adresáta vašeho e-mailového sdělení. Protože elektronická komunikace v podstatné míře již nahradila komunikaci písemnou, měli bychom k ní přistupovat stejně jako k dřívějším dopisům, s tou příjemnou změnou, že na odeslání takového "dopisu" musíme obvykle vynaložit méně námahy a navíc dojde většinou druhé straně rychleji.
Jinak ovšem není žádného důvodu halekat na adresáta pracovního i nepracovního mailu namísto oslovení "dobrýmdnem".

V úvahu přichází vícero možností, můžeme si vybírat.
Pro ilustraci uvádím škálu variant, kterými lze oslovit mne:
  1. Vážená paní  ano, jsem paní, a jsem momentálně i váženou paní, je tedy možno mne tímto způsobem bez váhání oslovit a určitě tím nic nepokazíte.
  2. Paní ...  disponuji příjmením, proto kdyby se někomu zdálo, že mu při oslovení "vážená" upadnou prsty nebo vybuchne klávesnice, může to bez potíží vynechat.
  3. Vážená paní doktorko  na užívání titulu v žádném případě netrvám, nicméně v pracovním styku je to u nás zatím časté, jde tedy o standardní oslovení.
  4. Paní doktorko  dtto bod dvě, nemusíme si všech vážit, zejména jde-li o protivnou protistranu, to uznávám.
  5. Vážená kolegyně, paní kolegyně  toto oslovení se naštěstí mezi advokáty stále udržuje a jsem tomu ráda, podporuje to kolegialitu a zdvořilé a korektní vztahy uvnitř profese.
  6. Oslovení křestním jménem  je vyhrazeno pro neformální, mimopracovní komunikaci nebo komunikaci s nejbližšími kolegy, i když mne nijak nepohoršuje ani v profesním styku, přestože to není obvyklé. Takové oslovení v kombinaci s vykáním například užívají vůči mně při verbální komunikaci některé o generaci starší soudkyně zdejšího okresního soudu. Je to přiměřené a příjemné; škoda, že se vykání s křestním jménem neužívá častěji, potěšilo by mne to.
  7. Milá ...  to už jsme mimo pracovní kontakty, nicméně není nutné takovým oslovením šetřit jenom pro nejbližší okruh rodinných příslušníků. Je to tradiční oslovení v přátelské písemné komunikaci, v níž pochopitelně neznačí žádné milostné city; lze je užít i s vykáním.
K tomu připočtěte u některých povolání možnost oslovení profesí (paní učitelko), oslovení funkcí, kterou dotyčný vykonává a kvůli níž se na něj obracíme (pane starosto, pane poslanče), případně oslovení s využitím pracovního zařazení adresáta v hierarchii dané organizace (pane řediteli, pane náměstku, pane vedoucí).

Jak vidno, variant, kterými lze protějšek v písemné komunikaci oslovit, existuje značné množství.
A určitě je kterákoliv z nich lepší než "dobrý den".
To už můžete napsat rovnou "hej počkej" a vyjde to skoro nastejno.

***
Praktické příklady:

Vážený pane,
jsem ráda, že jste tento článek dočetl až do konce.
S pozdravem
Christabel

Milý příteli,
děkuji Ti, že jsi mém textu věnoval pozornost.
Ráda si přečtu Tvé komentáře a připomínky.
Ahoj, Chris

Řekněte sami, je to tak těžké?

68 komentářů:

  1. Dovoluji si nesouhlasit. Oslovení Dobrý den v mailech jsem po letech nepříjemného tápání s váženými pány a váženými paními opravdu uvítala. Chápu, že jako advokátka přijímáte hlavně úřední maily, které se týkají práva, a tam asi oslovení vážená paní patří, ale třeba u mojí profese je to jedno a třeba mně je oslovení jménem vyloženě nepříjemné - když mě někdo osloví vážená paní nováková (tak se nejmenuju), tak se leknu, co zas úředního přišlo, a když paní nováková, tak mi to nepřipadá dostatečně zdvořilé. Takže dobrý den, paní nováková nebo jen dobrý den mi vyhovuje. Ale je to samozřejmě věc každého. Když oslovuji více osob, taky se mi moc nelíbí oslovení Vážení, takže Dobrý den je v méně formálním mailu určeném více lidem Ok. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evo,
      nesouhlasit sice můžete, ale já potom budu nesouhlasit s Vámi:)
      Dobrý den především není oslovení, nýbrž pozdrav.
      Je škoda, pokud je pro nás oslovování adresátů tápáním. Jak má člověk s někým dobře spolupracovat, když se mu příčí ho oslovit? To je dost obtížné, nemyslíte?
      V mailu určeném více lidem se přece může napsat "vážení kolegové", nebo něco podobného...

      Vymazat
    2. I já jsem oslovení Dobrý den uvítal. Žádné jiné oslovení není bez problémů, tedy v českém jazyce.

      I „vážená paní“ není bezproblémové, protože naráží na to, že nějaká slečna zakládající si na svém slečnovství vám vynadá nebo si u vás udělá malé či velké mínus.

      Existuje nevyznamný počet lidí, kteří jsou velmi hákliví na to, zda správně uchopíte status slečna/paní či správně uchopíte tituly. Takže je poměrně rizikové cokoli jiného než Dobrý den. Jediné další bezrizikové oslovení a pouze pro muže je „Vážený pane“.

      Je jedno, zda Dobrý den je či není oslovením. Je to vhodná první věta do mailu/dopisu schopná oslovení zastoupit.

      Především není diplomatické začínat zejména první mail oslovením, které potenciálně druhou stranu naštve, což je riziko každého osovení pro ženy zvláště. Tudíž Dobrý den se stalo rozšířeným, protože bezrizikovým.

      Proč by mělo být obtížného spolupracovat s někým, koho si vážím natolik, abych si dal práci ho nenaštvat chybným oslovením, tedy oslovím ho Dobrý den?

      Mimochodem, ne každýá chce být osloven jako kolega a upřímně bych si to sám nepřál. Pokud by mě lidé začali oslovovat kolego, necítil bych to jako příjemné oslovení. Nazváním kolegou je pro mě pocta od lidí, kterých si po odborné stránce vážím a jsou ze stejného oboru a nebo se kterým jsme se předem zkamarádili. Od jiných bych toto oslovení nechtěl slyšet. Byla by to degradace oslovení.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    3. Pane Ponkráci,
      zdá se mi, že problém paní vs. slečna trochu přeceňujete. Myslím, že praxe se přiklání k užívání "paní" u všech žen vyjma velmi mladých dívek - nikdo příčetný se kvůli tomu neurazí.
      A myslím si, že lidé, kteří se naštvou kvůli nesprávnému oslovení způsobenému nedostatkem informací druhé strany o jejich osobním stavu, budou asi obtížnými partnery pro komunikaci i z jiných důvodů...

      Navíc existuje, nemýlím-li se, pravidlo, že u ženy s titulem se má užívat "paní" automaticky, stejně tak u ženy, která má děti, byť by nebyla vdaná. Takže tak složité mi to nepřipadá, asi proto, že s teenagerkami komunikuji v pracovních záležitostech opravdu minimálně.

      Na rozdíl od Vás si opravdu nemyslím, že "dobrý den" je schopné zastoupit oslovení, jelikož v jazyce plní toto sousloví jinou funkci než oslovení, zejména v písemné komunikaci.

      Vymazat
    4. Problém paní/slečna nepodceňuji, zatímco Vy ho bagatelizujete. Neexistuje žádné pravidlo, že se má užívat v nějakém případě paní automaticky. Problém není ani tak s teenegerkami, jako spíše s ženami, které by rády byly vdané ačkoli nejsou nebo naopak nebyly vdané či vdané za jiného ačkoli jsou.

      Já mám spíše pocit, že Vaše argumenty, a to jak v článku, tak i v diskusi jsou typické „přání otcem myšlenky“, neboli, jak psychologové říkají „konfirmační zkreslení“.

      Snažíte se najít jakékoli argumenty na podporu Vašich tvrzení, a to odhazováním jakýchkoli nepohodlných protiargumentů.

      Jednoduše český jazyk nemá pro oslovování žen, kde by se nedalo občas narazit a roztrpčit danou ženu nějakou formou oslovení. A nezlobte se na mě, jakožto nemilovník bulváru a drbů se nehodlám vrtat v ženině minulosti, jejich intimitě, nebo jejich titulech, nebo jejich dalších detailech jen pro to, abych správně napsal oslovení. Rád to přenechám různým paparazzi, či čtenářům blesků, spye, aha, atd.

      Sám mám titul a hrozí mi za měsíc další, ale obvykle je nepíši u jména. Není třeba, aby lidé psali mé tituly.

      „Dobrý den“ je momentálně nejlepší oslovení (nebo to není oslovení, co na tom záleží?), co můžete v neznámém styku použít. Změnit tuto formu je radno až v době, kdy víte, co si druhá osoba přeje, případně to nějak naznačí. A nebo můžete danou ženu šmírovat dalekohledem v jejím bytě, když se koupe nahá, sbírat o ní drby a pronásledovat jí – a pak jistě o ní víte dost, abyste napsal správné oslovení jiné – ovšem pouze v tomto případě.

      Jednoduše jste mě nepřesvědčila, že by Vaše názory byly podloženy skutečnými argumenty.

      Nevadí mi, když mi někdo napíše dobrý den, ale asi bych byl mírně naštván, kdyby mi někdo jen tak napsal „Vážený kolego“, jak doporučujete a rozhodně si nepřeji, aby mi to všichni lidé jen tak psali.

      Jediná forma, jak někoho bez problémů oslovit je „Dobrý den“ a následně se přizpůsobit danému člověku. Bohužel, nic lepšího není, a proto se to také rozšiřuje.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    5. Pane Ponkráci,
      promiňte, ale když už chcete s něčím polemizovat, měl byste si to alespoň pozorně přečíst.
      Kdybyste si přečetl článek, věděl byste, že nejde o osoby "v neznámém styku", ale o osoby, které znáte, nebo minimálně víte, jak se jmenují, tedy je můžete normálně oslovit.

      Znovu opakuji, že "dobrý den" není oslovení, nýbrž pozdrav. Pozdrav je něco jiného než oslovení.
      Jiná forma, jak někoho bez problémů oslovit, samozřejmě existuje, jenom Vám se nelíbí, tak se snažíte najít problémy, kde nejsou.

      Pravidla, jak oslovit ženu, jsou uvedena v každé knize o slušném chování. Pokud nevíte, užijte "paní" a máte po problému.
      O sbírání drbů řeč nebyla, Vaší poznámce o šmírování žen nerozumím, s oslovováním a zdravením to přece nemá nic společného.

      Jinak Vás ujišťuji, že Vás vůbec neznám, a je mi proto zcela lhostejné, zda jsem Vás o něčem přesvědčila či nepřesvědčila. Naprosto respektuji, pokud si svoje - podle mého názoru nesprávné a k nezdvořilostem vedoucí - názory ponecháte.

      Vymazat
    6. V tom případě zřejmě je zde problém jiného druhu. Článek mluví hojně o pracovních mailech, nicméně jsem v něm nenašel jediné vodítko, kde by text článku jakkoli naznačil, že se jedná o oslovování osob „částečně známých“. Dokonce bych řekl, že taková informace v článku vůbec není, a to dokonce ani náznakem.

      Ale rád se nechám přesvědčit, když mě poučíte, kde ve Vašem textu je zakuklená informace, že mluvíte pouze o osobách, o kterých „částečně něco víte“.

      Stejně jako Vy se čertíte při oslovení/pozdravu „Dobrý den“, tak jiné osoby se čertí a kaboní při těch „jiných formách oslovení, které samozřejmě existují, jenom se mi nelíbí“, a kde „podle christabel problémy nejsou“. Ale uznávám, že si mohu koupit kvalitní křišťálovou kouli od renomovaného světového výrobce, která mi vhodnou formu v nejasných případech poradí.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    7. Vy snad máte profesi, že píšete hlavně lidem, o kterých nic nevíte? Ani to, jak se jmenují? To jste asi spammer, ne?:)

      Vymazat
    8. Dobrý den je pozdrav. Teprve po odpovědi na otázku "kdy používáme pozdrav" je možno hledat odpověď na otázku "jaký použijeme pozdrav v tom či kterém případě".
      Oslovení může někdy suplovat pozdrav, samo však pozdravem suplováno být nemůže. Ale i u oslovení je třeba nejprve si položit otázku "kdy užíváme oslovení" a teprve pak je možno hledat odpověď na otázku "jaké oslovení máme vůči konkrétně oslovovanému užít".
      Když dostanu e-mail, začínající osvícensko-obrozeneckým pozdravením "dobrý den", jsem vždy na rozpacích, co tím odesílatel myslel.Zejména, otevřu-li ten e-mail týden po odeslání. Mám pocit, možná mylný, že zdravit se máme při setkání. V korespondenci pak může být přání dobrého dne použito na závěr, kdy je už jasné, který den má být dobrý: ten, kdy jsem to právě dočetl. Na začátku korespondence mně to nesedí.
      Co se týká oslovení, pak podotýkám, že zejména úřední korespondence vůbec nemusí oslovení obsahovat a někdy by ani neměla.
      Stran oslovení "paní-slečno" si dovoluji upozornit, že slovo slečna původně značí neprovdanou šlechtičnu; slovo paní pak původně označuje ženu, která vládne oslovenému.
      A pokud se někdo uráží kvůli nesprávnému oslovení (které není cíleně nadávkou), pak je to vůl a zaslouží si leda universální pozdravooslovení "búúúú".
      Když se problematika oslovení - pozdravu rozebírá, všimněte si laskavě, že většina blogovacích příspěvku nezačíná ani oslovením, ani pozdravem, tyto komunikační figury jsou v blozích dosti výjimečné.
      Také stojí za zmínku, že na každé soudní síni je poučení, jak se lidé mají vzájemně oslovovat - s tím se pojí věc mladým právníkům již neznámá: totiž přísný zákaz užívat oslovení soudruhu, zejména v trestních řízeních. (Podotýkám, že dřív se soudruhovalo prakticky všude, čímž se toto krásné starobylé české slovo žel dosti znehodnotilo.)

      Jaké je správné pozdravení katolického křesťana "Pochválen Pán Ježíš Kristus!". Odpověď pak zní "Až na věky věků!". Dnes se to modernisticky zkracuje na "Chvála Kristu - Až na věky". Jak se zdraví jednotlivé skupiny odloučených bratří, to netuším. Nicméně všekřesťansky použitelné je Pokoj Tobě.
      Milan

      Vymazat
    9. Před týdnem jsou po dlouhé době dostala email, který začínal "Vážená paní...". Je velmi příjemné, že stále existují lidé, kteří to mají odvahu napsat.

      Vymazat
    10. V korespondenci mimo zaměstnání preferuji Vážený pane, zatímco v práci Dobrý den. Dobrý den zní v zaměstnání neutrálně. Když mě v zaměstnání někdo osloví Vážený pane a navíc použíje i tutul tak mi to zní dost strojeně, ale asi je to otázka vkusu.

      Vymazat
    11. Dobrý den je vžitý pozdrav, který je sice běžný při osobním kontaktu, ale nic se nepokazí, když je i v písemné podobě. Vážená paní je v neoficiálním oslovení strojená podoba, zvláště,když se obě osoby znají a není potřeba být přeuctivý. Dana

      Vymazat
  2. Dobry den, mili komentatori...to mi nezni spatne :)
    "Vazeni" mi pusobi potize pri prekladu - Estimée Madame nebo Respektable Monsieur se neuziva, pouze ve spojeni "respactable vieillard"- ctihodny starec. Takze by to pusobilo ponekud komicky.
    Ve slovniku je "vazeny" prelozeno jako "cher" (drahy), tedy Cher Monsieur, Drahy pane, coz je zase nezvyklé v cestine.
    Francouzi se vetsinou spokoji s Pane, Pani bez jmena, Cher Monsieur uzivaji s oblibou napr. exekutori
    A pokud byste Francouzce Brigitte rekli Madame Brigitte, nesla by to dost nelibe.
    Madame+ krestni jméno se uzivalo pro tzv. matky makrely (majitelky nevestince, kuplirky)

    Pokud jde o akademické tituly, ty se uzivaji vyhradne v profesionalnim styku, ne mimo.
    To ale teoreticky plati i v cestine.
    Advokati si mezi sebou pisi Mon cher confrère, Ma chère consoeur - Muj drahy spolubratre, ma draha spolusestro a soudce je bez ohledu na pohlavi oslovuje Mistre, nacez mu oni odpovidaji Monsieur le Juge...
    Jiny kraj, jiny mrav :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      pokud jde o mne, klidně bych zavedla oslovování "madam, pane" bez dalšího. To by mi vůbec nevadilo. V Indii jsem si všimla, jak je to fajn, mít takové univerzální oslovení pro všechny.
      "Cher" bude mít asi obdobný význam jako "Dear" v angličtině?

      Od užívání titulů se zde pomalu upouští, ale hlavně ve velkých firmách se zahraničními vlastníky. Jsou ale i lidé, kteří nedají bez doktora ani ránu. Já se ovšem pokaždé leknu, když mi tak řekne někdo mimo kancelář nebo soud:)
      U soudu oslovují soudci advokáty obvykle "pane doktore, paní doktorko", ovšem řada advokátů má titul Mgr. To mi bylo nepříjemné, tak jsem si druhdy titul JUDr. raději dodělala:)

      Vymazat
    2. I to je zajimavé srovnani. Ve Francii si vetsinou dela doktorat (JUDr) ten, kdo neuspel v konkurzu na advokata (Me).
      Ani jeden ani druhy si titul pred jménem nepisi
      To plati samozrejme i pro Ing a MUDr.
      Cher odpovida Dear.
      Osloveni Mon cher, Ma chère ( bezné v aristokratickych rodinach s vykanim), pusobi afektovane, pokud neni ironické.

      Po Bonjour, stejne jako po Merci nebo po oui, non, musi nasledovat osloveni -pane, pani nebo jiné osloveni ci jméno.
      Rodice rikaji detem : Dobry den, kdo ? (Bonjour, qui ? Merci, qui ?)
      MaB

      Vymazat
    3. Koukám, že každý to vnímáme trochu jinak :).
      Mně kupříkladu naskakují osypky, kdy obdržím (adresný) e-mail s oslovením "Vážená paní, ..." (bez uvedení příjmení). To mám pocit, že mě dotyčný tak trochu přehlíží. "Dobrý den" bez navazujícího oslovení mě kupodivu tolik neskandalizuje.

      Oslovování titulem se vyloženě vyhýbám a svůj titul nepoužívám. Jen pokaždé zvažuji, když odpovídám na e-mail začínající slovy "Vážená paní magistro," zda se protistrana neurazí, když odpovím pouhým "Vážený pane Vyhnálku". O tom, zda reagovat či nereagovat na oslovení "Vážená paní inženýrko,", přestože Ing. nejsem, ani nemluvě. Naštěstí v ekonomické praxi, kde se pohybuju, se tituluje minimálně.

      No a pokud jde o oslovení křestním jménem ve spojení s vykáním, tak u několika obchodních partnerů se nám tento vzájemný způsob komunikace celkem vžil a je to velmi příjemné. Jedná se pochopitelně o lidi podobné věkové kategorie.

      Vymazat
    4. Ivano,
      netvrdím, že mne nevhodné "dobrý den" přímo skandalizuje, ale prostě se mi nelíbí. Je to, jako mnoho jiných jevů, projev neúcty k jazyku a také k adresátovi, projev lenosti přemýšlet a věnovat tomu, co napíšu, byť jen o milimetr více námahy než nezbytně musím.
      Ale ona by se slova neměla podceňovat...

      Také se mi stává, že na oslovení titulem mi klient odpovídá oslovením "vážená paní" + jméno, tedy bez titulu. Vůbec mne to neuráží, naopak jsem v reakci na to přestala v podpisu, když mu píšu, titul užívat, byť v oslovení jej používám nadále. Beru to jako praxi v jejich společnosti, nemám s tím problém.

      Vykání + křestní jméno se Vám, jak vidím, také osvědčuje. Jenom já nevidím důvod, proč to omezovat na lidi podobné věkové kategorie, klidně bych to rozšířila i napříč generacemi:)

      Vymazat
    5. A máme zapeklitý problém. Vám se nelíbí „Dobrý den“, ale nedokážete/me najít ZARUČENĚ nekonfliktivní oslovení pro ženy.

      Projev neúcty k jazyku by byl, kdyby český jazyk nabízel takové nekonfliktní oslovení, a lidé ho nepoužívali. Jenže neexistuje, ergo o žádném projevu neúcty k jazyku nemůže být ani řeči.

      Sama píšete v článku „disponuji příjmením“, jenže přes Vaše proklamace ho neznáme. A takové jsou ženy. Neřeknou nic, ale trvají, abychom používali co neznáme. Právě proto se používá „Dobrý den“.

      Ne každý chce, aby se mu v českém jazyce tykalo, ani aby se užívalo jeho křestní jméno. A pokud přeženete v oslovení důvěrnosti, druhý v odpovědi postaví zeď a vymezí hranice vůči Vám.

      Jednoduše postavte „algoritmus“ se všemi možnostmi, jak oslovovat lidi, který řeší všechny možné komplikace, a pak je možné „Dobrý den“ zprovodit ze světa. Jenže takový postup neexistuje, proto se používá Dobrý den.

      Myslím, že jsem své stanovisko popsal dostatečně, a není třeba abych dále diskutoval.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    6. Aha, vidím, že problém není s oslovením, ale se ženami:)
      Pak jste zde ovšem správně:)

      Vymazat
    7. Chris, věřím, že k rozšíření oslovení křestním jménem i lidem, kterým jinak vykáme, velmi napomůže angličtina. Ono je trochu schíza oslovovat v anglicky vedené komunikaci protistranu "Dear Jiri", když jsou v cc: i cizinci, a potom téhož člověka oslovit při jiné příležitosti "Vážený pane Nováku". O verbální komunikaci ani nemluvě, tam se přímo nabízí oslovovat všechny křestním jménem včetně osob, kterým v češtině vykám. Párkrát jsem sice narazila, když jsem v mailu unáhleně zvesela reagovala oslovením "Dear + křestní jméno" a zpět se mi vrátilo suché "Dear Ms. ...", ale to jsou myslím případy, které čas semele.

      Vymazat
    8. To mi připomíná, jak elegantně se v angličtině vyřešil problém Miss x Mrs.
      :)

      Vymazat
  3. Vlastně máš pravdu. Že se dopis uvozuje oslovením a nikoliv pozdravem. Podle pravidel. Jenže já to tak dělám už taky věky. Obvykle totiž mailem nahrazuji telefonickou komunikaci a tam je pozdrav na začátku případný.
    Mám spoustu "pen-friends" z anglicky mluvících oblastí a maily jim určené (a od nich přišedší) obvykle začínají slovem Hi či Hello. Plus jméno. Stejně jako kdybychom si telefonovali.

    Jenom když píšu anglicky a nevím komu (na úřad, nemám představu který úředník to bude vyřizovat a podobně), používám kouzelnou frázi "To whom it may concern". Uvítala bych její zdvořilý ekvivalent v češtině, zatím jsem žádný nenašla...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Squire,
      myslím, že když se napíše Hi + jméno, tak je to pozdrav + oslovení, jako v češtině "Ahoj Jano", což je podle mne v pořádku, sama to používám.

      "To whom it may concern" - na můj vkus je to trochu neosobní, ale jistě je to někdy užitečné:)
      Ekvivalent v češtině mne nenapadá, použila bych "Vážení", což je stejně neosobní.

      Vymazat
    2. Věechny anglické dopisy, maily a vše vždy začínaly „Dear Miloslav“. Angličtina to vyřešila jednoduše a nekomplikovaně.

      „To whom it may concern“ se dá nahradit „pro všechny zainteresované“, což je v rámci češtiny relativně osobní a nešroubované, nicméně nikdy jsem nepotřeboval použít ani anglickou ani českou verzi.

      Základní problém je, když někdo chce do oslovení tahat potřebu, aby o něm někdo přemýšlel a lechtal jeho ego.

      Mezi přáteli a blízkými je osobní oslovení samozřejmost. V pracovním a profesionálním styku je samozřejmá věcnost. Důležitá je věcná stránka a zájem o člověka se dá vyjádřit v textu miliardou způsobů – a zaručuji, že přívětivý dopis/mail poznáte i tehdy, když je uvozen „Dobrý den“.

      Nerozumím pro pracovní záležitosti té obsesi trvat na tom, že mě někdo osloví nějak super speciálně.

      Miloslav Ponkrác

      Vymazat
    3. "To whom it may concern" nebo "à qui de droit" je praktické - "ten, koho se to tyka" , by byl ale asi ponekud prekvapen, kdyby byl takto osloven :)

      Zdvorilosti nikdy dosti, to je pravda, ale vyhodou mailu je oprosteni se od sesnerovanosti konvencemi, které stale jeste pisemny styk ve francouzstine vyzaduje.
      Zkostnatelé (a nekdy i dost pokrytecké) zakonceni dopisu "Veuillez agréer, Madame, Monsieur, l'expression de ma considération distinguée "- Racte prijmout, Pani, Pane, vyraz mé dokonalé ucty a podobné, lze nahradit v e-poste pouhym "Cordialement" (srdecne), coz je uzasny pokrok.

      Zdejsi rappéri zamenili Bonjour za "Yo" a advokati se v neformalnim pratelském styku zdravi "Ojé, Ojé", coz je také prijemné odreagovani se.:)
      MaB

      Vymazat
    4. Pane Ponkráci,
      v pracovním a profesionálním styku by kromě věcnosti měla být samozřejmá i zdvořilost.
      Uvodit pracovní e-mail osobě, o níž víte, jakou má funkci, jméno, pracovní zařazení a jiné atributy slovy "dobrý den" má ke zdvořilosti daleko.

      A musím Vás usměrnit, tohle není obsese, ale článek na blogu:)

      Vymazat
    5. Potiz je v tom, ze ne vzdy vime, jaké ma osoba jméno nebo zda se jedna o zenu ci o muze.
      Pokud se napr. napise pod e-mailovou adresu : registracni kancelar - prislusny referent a do textu : prosim o registraci v priloze zaslaného spisu (zpravidla s pruvodnim dopisem) + dekuji + srdecne XY, naprosto to staci.
      Kdyz je u toho navic, "dobry den" (i bez toho "vazeni"), nemyslim, ze to ma "ke zdvorilosti daleko".
      A pokud ano, na "skale nezdvorilosti", to jiste nebude prilis vysoko. :))
      MaB

      Vymazat
    6. MaB,
      taky zde máme praxi u některých úředně znějících dopisů (i na papíře) nepsat oslovení vůbec, byla to zvyklost kanceláře už když jsem sem přišla. Sice jsem to převzala, ale moc mi to nesedí.
      Do dopisu ale zase nikoho nenapadne napsat dobrý den:) Tedy doufám:)

      Vymazat
    7. Tuhle jsem psal do evropského zastoupení Taurusu a také jsem bádal, co použít jako formálně oslovení. Nakonec jsem zvolil "Dear sirs", ač o tom, Wiki píše, že je to v dnešní době nekorektní.

      Jinak v mailech také používám "Dobrý den", zvláště když píši na firemní "bezejmennou" adresu. Skutečně je to nejbezpečnější: člověk nemusí řešit tituly, oslovení paní/slečna, vykání/tykání u lidí, se kterými se třeba setkal na nějaké akci (vypadá to jako trivialita, ale v Korporaci máme zavadeno tykýná a člověk nikdy neví)...

      Vymazat
    8. Ziskat v cizim jazyce to, cemu se rika sociopragmaticka kompetence, vedet, co je a co neni korektni, rozpoznat nuance, vzit se do "logiky" jiného jazyka, neni tak snadné.
      Jak videt, do jisté miry to muze platit i o e-mailové korespondenci, pokud kontaktovanou osobu blize nezname.
      Proto se mi také zda "dobry den", i kdyz neni oslovenim (nebo prave proto), zcela vhodné, potrebe odpovidajici reseni.
      Je to zdvorilostni kontaktova formule, univerzalni introdukce, nikoho se timto neutralnim pozdravem nedotkneme, nikoho neurazime.
      Kdyz lze pridat osloveni, dobre, kdyz ne, nic se nedeje.

      Pani baronka Rothschildova jednou davala k lepsimu, ze ji jakysi ignorant oslovil "Pani baronko". Divila se, jak je mozné nevedet, ze takto ji oslovovuje pouze sluzebnictvo. Pro ostatni je Madame.
      Takze takovému a podobnym "faux pas" se da jednoduchym a krasnym "bonjour" vyhnout...:)
      MaB



      Vymazat
    9. Jeste se mi vybavuje jeden televizni rozhovor s tehdejsim americkym prezidentem.
      Horlivy a dost sebevedomy novinar se ho ptal:
      "Jak vas vlastne mame oslovovat, Bill nebo William ?
      Nacez mu B. Clinton stroze odpovedel :
      "Mister president !"

      Vymazat
  4. Dobrý den, paninko ! Já v tom mám jasno. Na titulech mi moc nesejde, protože přestože jeden mám, vím z vlastní zkušenosti, že jejich nositelé bývají ješitní podivíni s obsedantně-kompulzivními poruchami stejně jako ti beztitulní. Takže moje lenost a obava, že mi někdo vrátí mail s odpovědí, že není Dr. ale JUDr. a podobně, vedou k tomu, že mail začínám univerzálně Dobrý den a končím Hezký den. Tak hezký den !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nevím, používám oslovení v mailech odjakživa a ani jednou se mi nestalo, že by mi někdo dotčeně vytkl, že jsem použila nesprávné oslovení. Asi to tedy umím:) Nebo jsou adresáti natolik zdvořilí, že případnou chybu taktně přehlédnou.

      Vymazat
  5. Dobrý den vespolek. Jde o to, že email není dopis. Netiketa se vyvíjela jinými cestami. Z počátku měl mail daleko blíže k chatu, čili osobní formě komunikace. Mail je z principu neformální, vážená paní doktorko bych napsal do přílohového dokumentu, ale mail vnímám jako vstup do vašeho prostoru - a tak je slušné pozdravit. Ale v osobní komunikaci se také poměrně zdržuji oslovování - už jen proto, že bych snadno ukázal, že si vůbec nepamatuji jména :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      pracovní maily mají nyní v té podobě, v jaké je užívám já, mnohem blíž k písemné komunikaci než k chatování.
      Já mail nevnímám jako vstup do osobního prostoru, je to úplně jiné než telefon, maily si může člověk otevřít, když má chuť, čas a náladu... může odpovědět později, nebo vůbec, může mail ignorovat, smazat a podobně.

      Vymazat
  6. Dobrý den všem! Jednoznačně je rozdíl v netiketě a "obecnými zásadami slušného chování". Je pravdou, že ve zdravotnictví je užití titulu pořád pravidlem, ale zrovna já si na tom nezakládám. Nemám potřebu se schovávat za titul.
    Maily běžně začínám přáním dobrého dne, pak pokračuji v prvním řádku oslovením jménem a textem ..
    V osobním styku ale dodržuji a vyžaduji oslovování pacientů (obchodních partnerů..) příjmením (pokud by sestra řekla pacientce něco ve smyslu - tak vyskočte si na to lehátko, babi..- končila by u mne velmi rychle).
    Chris, myslím, že tento Váš názor je velmi staromilský (to v soukormí nijak nevadí), ale netradičně nesoučasný (to by mi v pracovním kontaktu u mého právníka vadilo velmi). Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      tak to je opravdu štěstí, že Vás nezastupuji:)
      Ale obávám se, že advokáta, který na Vás v mailu vybafne "dobrý den" namísto "paní doktorko", budete hledat dost obtížně. Advokacie je tradičně velmi konzervativní povolání a stav; v písemné komunikaci, zejména v dopisech a podáních, užíváme dost archaických obratů, které se běžně nepoužívají, a i mladí kolegové, se kterými komunikuji, nedají obvykle bez tradičního oslovení ani ránu.

      Zdravotnictví je tituly posedlé, to je pravda, upozornila mne na to kamarádka, když jsem šla kdysi na nějakou malou operaci, že si mám všude uvádět titul. Tituly se tam užívají podle mne nadměrně, slyšela jsem zkazky o "paní inženýrko" i na porodním sále:) Ale nevím, zda je to pravda:)
      Oslovování pacientů "babi, dědo, maminko" je opravdu nemilý přežitek.

      A netiketa? To je takové to, že si všichni tykají, nemusí na sebe brát ohledy a mohou každému vpálit, co by mu do očí neřekli, že? Tak tím se nezatěžuji:)

      Vymazat
  7. Ještě bych doplnil, že pozdrav bývá na začátku osobního kontaktu a také na jeho konci. Takže dobrý den - nashledanou či naviděnou či naslyšenou. Co psát do e-mailu začínajícího slovy "dobrý den"?
    Žeby "napsanou"?
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      jak jsem psala výš, pro mne má mail právě mnohem blíž ke klasické písemné komunikaci než k osobní, tedy v pracovním kontaktu. V osobním je to něco mezi.
      Ale možná se dočkáme toho, že na konci mailů uvozených "dobrý den" bude napsáno "nashledanou". To by ostatně odpovídalo logice.

      Vymazat
  8. Dle internetové jazykové příručky: Každý oficiální dopis (a rovněž e-mail) je náležité začít oslovením v 5. p. (i v případě písemného styku s institucemi, kdy jméno příjemce neznáme, např. Vážení; Vážené paní, vážení pánové; Vážená paní / Vážený pane; Vážení obchodní přátelé; Vážení partneři; Vážení klienti…). Povšechný pozdrav Dobrý den, který se značně rozšířil v e-mailové korespondenci, je v písemném styku považován za familiární. Hodí se pro styk osobní, telefonický a pro korespondenci neformální, neoficiální a vnitřní (např. s kolegy).

    Ovšem obávám se, že pouhé oslovení "Paní CHristabelová" není stylisticky neutrální a opravdu může vzbudit dojem, že opomenutí zdvořilostního "Vážená" signalizuje negativní postoj k adresátovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauro,
      děkuji za zajímavou citaci, vidím, že jsem došla k podobnému závěru i bez příručky (dosud jsem nevěděla, že něco takového existuje).

      Oslovení bez "vážená" na mne obvykle působí neutrálně, i když zavedenější je to s tím.
      Na druhou stranu, oslovení "vážený pane" může v určitých situacích působit spíš ironicky (dopis dlužníku, po kterém vymáháme peníze, dopis odsouzenému do výkonu trestu). Takže i bez "vážený" i s tím to může mít svá úskalí.

      Vymazat
  9. Vážená Christabel,
    naprosto a bezvýhradně s Vámi souhlasím. Obávám se však, že začínání mailu slovy "Dobrý den" souvisí s úpadkem výchovy a s ním spojeným zesměšňováním všeho, co je zdvořilé, oficiální... zkrátka projevu slušného vychování. Nevychovaní lidé (tj. lidé nevychovaní z domova, nikoli nějací hulváti "an sich") NEVĚDÍ jak reagovat na zdvořilostní chování, které by v dobách dřevních bylo naprosto normální. Takže např. oslovení "Vážení" jim připadá směšné, i když by si jej naopak měli považovat. Ostatně, v mnoha případech se již dnes neužívá ani to "Dobrý den". Jeden můj známý (konzervativec až na půdu) neustále začíná maily adresované mé osobě "Zdravím". Rovněž vídám "Zdravíčko" apod. Nelze si nepovšimnout, že zdravení (a to i v nevirtuální podobě) je obtížné zejména pro muže - a to je prosté konstatování, nikoli rejpání. Sama tomu čelím důslednému oslovování v mailech "Vážený XX" popř. "Vážená XX", e-mail obvykle končím "Se srdečným pozdravem" (a nikoli PŘÁTELSKÝM, jak se nyní rovněž rozmohlo - lidé na každém kroku navazují "přátelství", ale k srdečnosti to má hodně daleko.
    S pozdravem "Nedejme se!" ;-)
    Abstergo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abstergo,
      vítejte zde.
      Děkuji za komentář; z diskuse je vidět, že zdaleka každý s mým názorem souhlasí, proto jsem potěšena.
      Toto je už starší článek, diskusi pod ním už utichla, nicméně v systému vidím, že téma je zajímavé, protože často někdo na google hledá návod, jak psát správně oslovení - a najde můj článek:)

      Vymazat
  10. Vážená Christabel,

    oslovení "dobrý den" mě zvedá ze židle už zhruba tři roky, stále častěji :-D.

    Váš blog jsem právě našla při přípravě na advokátky (místo hledané sbírky kárných rozhodnutí :-) a strávila jsem příjemných několik hodin brouzdáním po příspěvcích místo učení. Škoda, že jsem ho nenašla dřív, je to příjemný pohled na věci, se kterými se potkáváme od někoho zkušenějšího...

    Kateřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kateřino,
      vítejte zde; jsem ráda, že Vás některé mé příspěvky oslovily.
      Budu ráda, když sem zase někdy zavítáte, a přeji úspěch při zkouškách.

      Vymazat
  11. Krásný příspěvek, naprosto souhlasím!
    Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nyní i v minulosti byl vždy rozdíl v oslovování v osobnímu styku, kdy můžete protistranu a její okamžité reakce přímo vidět (!) a stykem písemným. Je to úzus, který bych nepodceňoval, protože má i své praktické konsekvence. Začínat pozdravem, místo oslovením, považuji za méně uctivé. Poslední dobou se šíří, jak píšete, užívání úvodu Dobrý den, které bylo v minulosti užíváno výhradně u osobního styku a podle mne prozrazuje v oslovení bezradnost pisatele, který si své rozpaky nad oslovením tímto ulehčuje. V důsledku však prakticky nemůže vědět, kdy dopis, či email, oslovený čte, který den a zda to není v noci a pod., což může být poněkud komické. Neobstojí, že z hlediska technického, je den 24 hodin. :-)
      Nejsem proti invenci v písemných formulacích: např.pozdrav "S dokonalou úctou", které jsem zaregistroval v starší i soudobé právnické korespondenci. Dávám si ale sakra bacha, aby z kontextu dopisu nemohlo vyplynout, že si s adresáta dělám legraci!!
      S úctou
      O.

      Vymazat
  12. Vážená paní doktorko, děkuji Vám za přínos, který pro mě tato diskuse má. Pokud bude možno, pokračujte v ní:-). Eva
    - pokud píši úřední dopisy, přiznávám, že jsem psala Dobrý den a i od právních firem či právníků mi chodí e-maily s tímto "oslovením".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Evo,
      děkuji.
      Toto je již starší článek a diskuse, teď se věnujeme jiným tématům, nicméně ze statistik blogu vidím, že toto téma zajímá mnoho lidí a je stále vyhledávané. Nad oslovením v mailech a jiné korespondenci denně mnoho z nás váhá...

      Vymazat
  13. Vážená paní,
    poradíte mi, prosím, s psaním velkých písmen u oslovení v dopise, kde se v oslovení obracím na konkrétní lidi v množném čísle. Vážená paní inženýrko, Vážený pane inženýre...nebo Vážená paní inženýrko, vážený pane inženýre...jedná se mi o velké V u inženýra.
    Děkuji předem M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, jestli dotaz správně chápu, ale velké písmeno po oslovení, která oddělujeme čárkou, nebude.

      Takže takto:

      Vážená paní inženýrko, vážený pane inženýre,
      obracíme se na Vás ...
      atd.

      Vymazat
  14. Milá paní Christabel,
    děkuji za Váš příspěvek.
    Bohužel chodí čím dál víc mailů s neoslovením "Dobrý den/Ahoj". Lidé takto i mluví, neoslovují se. Už dávno nejde správného o používání 5.pádu, dnes už jsem dokonce i rád, pokud někdo napíše alespoň "Dobrý den pane Novák". Nejradši bych DD/Ahoj maily šoupal rovnou do koše. Nejsou přece určeny mně. Ale pokud svým kolegům 5x odpovím tak, že používám jejich jméno a oni vytrvale stále jen Ahoj, tak už nemám chuť jim psát ani ahoj ani dobrý den ani nic. zdraví Vás Petr

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petře,
      také děkuji za komentář.
      Já hodlám v oslovování na začátku mailů vytrvat; uvidíme, třeba to časem nějaké ovoce přinese, a užívání tohoto zlozvyku ubude.
      A i když ne, aspoň se nebudu muset za své maily stydět.

      Vymazat
    2. Dobrý den Christabel i všem ostatním.
      Pokud posíláte jeden pracovní mail více adresátům - jaký pozdrav a jaké oslovení použijete?
      Děkuji za váš názor.
      Lenka

      Vymazat
    3. Lenko,
      užívám oslovení "vážení", což je podle mne univerzální, potom "vážení kolegové", když se to hodí, nyní mi přišel mail s širším "vážení kolegové, vážené kolegyně", užila jsem zrovna předevčírem i "vážení pánové", výjimečně použiju "vážené dámy". Více klientům píšu "vážení klienti".
      V soukromé korespondenci klidně "milí přátelé".

      Vymazat
  15. Dobrý den všem, vaše starosti bych chtěl mít. Jazyk se neustále vyvíjí. Nové formy komunikace přinášejí nová formální pravidla. Masové používání "dobrého dne" na úvod e-mailových zpráv si časem vynutí přijetí tohoto jazykového jevu jako běžně přijímané normy. Bez ohledu na plané akademické diskuse a pohoršování se všech salonních krasoduchů. Viz případ "Česko". Howgh. Vladimír

    OdpovědětVymazat
  16. Dobrý dnen všem zdejším diskutérům, souhlasím s autorkou článku. Komunikuji prostřednictvím mailu denně a to jak s přáteli, tak se zákazníky, potažmo obch. partnery. Nikdo z nich mi a ani já jemu, nenapíšeme na úvod místo oslovení jen ono "dobrý den". Všichni na začátku používáme oslovení, komu píšeme. Podle mne je použití pozdravu místo oslovení neúctou...

    OdpovědětVymazat
  17. Vážená paní doktorko,
    už dlouho jsem nečetla něco natolik arogantního,že mi připadá směšné trávit víc jak dvě minuty nad jeho okomentováním,byť jsem se pěkně pobavila nad honěním ega absolventů VŠ.
    S pozdravem slečna Jana co má "jenom"maturitu a náhodou narazila na tento článek na Googlu během hledání něčeho úplně jiného.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážená slečno,
      kdybyste nad článkem strávila o trochu víc času, třeba byste přišla na to, že o tituly v něm nejde. I absolventi středních škol a dokonce absolventi žádných škol se k sobě mohou chovat slušně a zdvořile.

      Vymazat
  18. Nechci vypadat jako nevychovaný spratek, ale tak jako většina ostatních mi přijde "Dobrý den" v úvodu dopisů (především elektronického) naprosto v pořádku. I kdyby to nebylo oslovení, tak nevidím jediný důvod tam oslovení dávat. Pozdrav si myslím je plně adekvátní. Váženosti jsou podle mě archaismus, který by měl být užit v pouze v plně formálním a naprosto odosobněném dopise, případně v případě, že chci někomu vynadat (alespoň tak na mě tato fráze působí).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen tak mimochodem. Myslím si, že písemná forma komunikace je na stejné úrovni jako hlasová. To znamená, že psát někomu Vážená... považuji za stejné, jako říci někomu po zvednutí telefonu Vážená... Nepřijde mi to logické a je to dobře, že se o od toho upouští.

      Vymazat
    2. Podepisujte mi komentáře, prosím, alespoň nějakou odlišitelnou zkratkou.

      Nesouhlasím s Vámi.
      Podle mne je písemná forma komunikace úplně něco jiného než komunikace hlasová.
      Ostatně, v mém povolání se právě často některé věci píší, nikoliv telefonují, už jenom proto, aby existoval záznam o tom, že byly sděleny, nebo i z jiných důvodů, aby se předešlo nedorozumění, aby bylo v klidu formulováno vše, co má být sděleno, aby se adresát mohl k informaci později vrátit, nebo i odesílatel, a podobně
      Je to zkrátka něco jiného.

      V písemné komunikaci můžeme užít i obraty, které zní případně archaicky, to není na závadu.

      Vymazat
  19. Pěkný den všem,
    narazila jsem na tento článek, když jsem hledala "návod", jak slušně pisateli říci, že si nepřeji být oslovována "Dobrý den paní inženýrko". Zvláště, když e-mail je směřován na mě co by majitelku internetového obchodu s výtvarnými potřebami. V poslední době (leč titul mám již 8 let) mi toto oslovování leze krkem a doufám, že se ho další generace zbaví. Co se týče oslovování obecně nemám nic proti prostému "Dobrý den" ale nevadí mi ani "Dobrý den + paní/pane příjmení". Spíš bychom se měli zamyslet i nad tím, jak správně e-mail ukončit. Všeobecně užívané "s pozdravem" už také není příliš in. Zmysleme se, co použít na závěr, jak nenudit...

    OdpovědětVymazat
  20. Oslovení (z)Vážená paní, (z)Vážený pane a (z)Vážení, mají údajně nejraději lidé z velkou nadváhou.

    OdpovědětVymazat
  21. Nazdárek lidi :-), myslím, že se tady plácají úplná h****. Vy si sice myslíte, že to je nesmírně důležité, ale nejdůležitější je přeci ten obsah, který chceme předat.

    a papapa :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  22. Vzhledem k tomu, že jsem před několika dny komunikoval s notářskou kanceláří jsem si prošel zpětně e-mailovou komunikaci. Notářů si vždy vážím a nehrozí, že by se pyšnili pofidérně získaným titulem nebo funkcí. Každé oslovení ze strany notáře začínalo "Dobrý den". Nijak mě to nepohoršovalo a následující osobní jednání potvrdilo vysokou profesionalitu notáře. Zakládat si na titulování či správném oslovení mají především lidé s jistým komplexem. Jinak naprostý souhlas s příspěvkem od Anetky Krásné.

    OdpovědětVymazat
  23. Tyhle pozdravy jsou jako mor, sama když píšu nějaký dopis/e-mail snažím se dodržovat "vážená/vážený" jen mám občas problém s oslovením když přesně nevím kdo to vlastně bude číst. Na tohle by bylo třeba udělat návod. :)

    OdpovědětVymazat