pondělí 4. listopadu 2013

Paragraf Cyrila Svobody

Specifický případ neplatnosti závěti podle nového občanského zákoníku

Snažila jsem se v posledních dnech přečíst v novém občanském zákoníku části týkající se dědického práva. Dědické řízení sice vedou notáři jako soudní komisaři a ani závěť coby veřejnou listinu advokáti nesepisují, nicméně o této problematice se každou chvíli přijde někdo do kanceláře poradit. Co s majetkem "potom", se zkrátka v různých souvislostech v advokátní kanceláři řešívá.

Jakkoliv uznávám, že NOZ obsahuje v dědickém právu několik užitečných novinek, například odkazy, celkově s úpravou spokojená nejsem. Připadá mi totiž nesmírně složitá. Možná je to jenom tím, že jsme dosud byli zvyklí na poměrně stručnou, jednoduchou úpravu dědického práva, pravda, praxí asi trochu dotvořenou. Nebo jsem si příslušné kapitoly nenačetla dostatečně systematicky, a proto mi logika nové úpravy zatím zůstala utajena?
Zatímco v současném dědění podle stávajícího občanského zákoníku jsme se orientovali, v budoucí úpravě se například já neorientuji vůbec. Nakonec se v těch odkazech a pododkazech, náhradnících, svěřenském nástupnictví, dědických smlouvách a podmínkách závěti úplně ztrácím. Netuším, jak podle této právní normy budu někomu zodpovědně radit, minimálně do doby, než někdo poradí mně.

Ale jak jsem si tak četla o novém dědickém právu, objevila jsem zajímavé ustanovení:

§ 1493
(1) Pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny.

Hned jsem si vybavila dávno vedenou diskusi o kauze bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody, který v soudním řízení právě neplatnost závěti napadal.
Proto jsem si nové ustanovení pro sebe soukromě pojmenovala "paragraf Cyrila Svobody", navzdory tomu, že jeho dnes už pozapomenutou kauzu asi přesně nevystihuje.

Záměr úpravy je jasný: předejít situacím, kdy je na staré, nemocné a často bezmocné klienty různých sociálních a zdravotnických zařízení vyvíjen nátlak nebo jsou nevhodně ovlivňováni směrem k pořízení poslední vůle ve prospěch jejich pečovatelského ústavu. Citovaný paragraf musíme číst v kontextu s jiným ustanovením NOZ:

§ 1538
Kdo sepisuje veřejnou listinu o závěti, přesvědčí se,  zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení.

Pokud jde o obsah nové úpravy, na první pohled by to bylo celkem jednoduché, když pomineme poněkud flexibilní definici závětních dědiců, kteří na základě vůle zůstavitele nacházejícího se v péči sociálního či zdravotnického zařízení nemohou dědit. Příslušnost dědice ke skupině "zakázaných dědiců" takového zůstavitele je ovšem důvodem neplatnosti jeho závěti, není-li pořízena formou veřejné listiny, což do budoucna jistě přinese nechutné spory. Za povšimnutí také stojí, že mezi dědici, kteří nemohou být platně povoláni k dědění, se nenacházejí osoby vyjmenovaným osobám blízké.

Protože však nic na světě není jednoduché a nový občanský zákoník už vůbec ne, obsahuje zmíněný paragraf ještě odstavec druhý:

(2) Mohl-li zůstavitel po ukončení péče takového zařízení nebo po uplynutí doby, kdy jinak přijímal jeho služby, bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny, odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o neplatnost závěti nebo dovětku.

Zkusme si to představit: rodina si svého příbuzného vezme na poslední dny, týdny či měsíce života domů a následně se může dokazovat, jestli zůstavitel mohl či nemohl bez obtíží pořídit závěť formou notářského zápisu. Protože jestli se mohl vydat na procházku k notáři, tak je závěť pořízená ve zdravotnickém či sociálním zařízení platná, pokud se tam vydat nemohl, neplatnou zůstane. Netuším, do které kategorie spadá možnost, že by zůstavitele notář navštívil u něj doma? To je pořízení závěti "bez obtíží", nebo "s obtížemi"?

Když nevíme, pomůže nám důvodová zpráva k citovanému ustanovení:

Výrazem „bez obtíží“ se zamýšlí vyjádřit, že zůstavitel musí mít takovou možnost reálně: musí být tedy přihlédnuto k jeho zdravotnímu stavu a ke skutečnostem podmíněným časem, vzdáleností apod.

A rázem jsme moudřejší, že?

Ale buď jak buď, základní rada pro ty, kdo si pro ni přijdou, je jasná: pokud budete od příštího roku něco odkazovat někomu, kdo má co do činění (elegantní definice, což?) se zařízením, kde o vás pečují, byť by tam třeba jenom plel záhony nebo nosil svačinu, rozhodně tak učiňte formou notářského zápisu.


Věnováno panu Milanovi, stálému čtenáři a komentátorovi tohoto blogu

28 komentářů:

  1. Myslim, ze podobna uprava byla nutna. Nadale by nemelo dochazet k absurdnostem, kdy doktor dedil po zesnulém i na ukor nepominutelnych dedicu.
    Nebo kdy je mozné vydedit deti podpisem témer "na smrtelném" lozi ve prospech druhé manzelky, coz se skutecne stalo.
    Zajimalo by mne, zda je podle NOZ cast majetku rezervovana detem nebo partnerovi (zde podle poctu 1/2, 2/3, 3/4...a kdyz nejsou deti, tak 1/4 manzelce/ovi) nedotknutelna, i kdyz ho chtel zesnuly v zaveti odkazat jiné osobe.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      až praxe ukáže, do jaké míry se podaří různým absurdnostem předejít, ale já do toho tolik nevidím, protože dědictví vyřizují notáři a nevím, jak často se s tím potkávají. Ale leccos zajímavého v tomto směru je uvedeno v diskusi pod článkem na starém blogu (Poražený muž), na který je v textu odkaz.

      I NOZ obsahuje nepominutelné dědice, kterými jsou ale děti, nikoliv manžel, i když povinný díl je trochu umenšen oproti současné právní úpravě.
      Zde:
      https://www.obczan.cz/zakon/noz/cast-treti/hlava-iii/dil-5/oddil-1

      Manžel je ale při dědictví zvýhodněn jinak - před určením majetku zůstavitele, který tvoří dědictví, se provede vypořádání SJM. Pokud mají manželé společný majetek, pozůstalý manžel přebírá polovinu tohoto majetku (obvykle, v nejčastějším případě) a teprve zbylá polovina představuje dědictví.

      Vymazat
    2. Chris, jak pisi vyse, , manzel tu ma 1/4 pouze kdyz nejsou deti.

      Pokud si dobre vzpominam, v Cechach manzel mel svou polovinu a z druhé (dedictvi) téz polovinu a o tu zbylou se delily deti.
      Jaky dil ma podle NOZ manzel ted', napr v pripade, ze jsou 2 deti.?
      Stale 1/2 a 1/4 a 1/4 nebo kazdy 1/3 ?
      MaB

      Vymazat
    3. Tak podle současné úpravy dědili z dědictví (ze zákona, při absenci závěti) manžel a děti, všichni rovným dílem. Tedy manžel a dvě děti každý á 1/3.
      http://jdem.cz/8q5q5

      Podle nové úpravy je to stejné, ale počet tříd dědiců, kteří mohou dědit ze zákona, je vyšší:
      http://jdem.cz/8q5r3

      Vymazat
  2. Tak děkuji.
    Ale já nemám co odkázat (komu by i bylo).
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      však to byla ryze akademická diskuse, kterou jste tehdy v komentářích pod článkem o sporu Cyrila Svobody načal.
      A nevím, jestli nemít co odkázat je nutně na škodu.

      Vymazat
  3. Ve vztahu ke změnám v oblasti dědění stojí za zajímavou zmínku to, že veškeré příjmy nabyté děděním (včetně nabytí odkazem) budou univerzálně osvobozené od daně. A to i v případě, že bude nabyvatelem právnická osoba. Praktický dopad by sice neměl být významný, protože už v současnosti jsou nejčastější případy dědění pokryté osvobozením, zajímavůstka to ale je a rozhodně to není běžná věc (u ostatních evropských států). Oproti současnému stavu bude osvobozeno i dědění v případě prarodičů zůstavitele a v případě dětí dětí sourozenců zůstavitele a v případě dětí prarodičů zůstavitele. :)

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, univerzalni osvobozeni od dane napr. ve FR neexistuje, ale existuji kompenzace ze strany rodicu a prarodicu.
      Napr. rodice mohou darovat detem 159 325€ kazdy, obnovitelné kazdych 6 let, tedy vzdy 318 650€, coz se odecita, dan z dedictvi se plati z toho, co castku presahuje.
      MaB

      Vymazat
    2. Ivano,
      děkuji za doplnění, já jsem se daňovými dopady ještě nezabývala.
      Předpokládám, že půjde o osvobození toliko od daně dědické, nikoliv od daně z příjmů?
      Dědění prarodičů zůstavitele je podle mne osvobozeno od daně dědické už nyní - je to I. skupina nabyvatelů podle zákona o dani dědické.

      Jinak ale už nyní se daň dědická v rodině v podstatě neplatila.
      Ale vím, že v některých zemích to ta není, matně si vzpomínám, že jsem četla, že tato daň je vysoká např. v USA.

      Vymazat
    3. MaB,
      to jsou hodně vysoké limity, tedy prakticky osvobození do značné výše.

      OT: klikni si na písničku v zapomenutém songu;)

      Vymazat
    4. To jsem prave udelala, aniz bych drive cetla Tvoje OT !
      Je to pro mne zajimavy objev a prijemné prekvapeni. Dekuji !:)

      Vymazat
    5. Radúza je výborná, na youtube lze naštěstí najít hodně jejích písniček.
      Vzpomněla jsem si, že jsem Ti už před lety chtěla poslat jedno její CD na ukázku, ale nějak hloupě jsem na to zapomněla. A teď už máme internet:)

      Vymazat
    6. Chris,

      myslela jsem právě daň z příjmů, od které bude univerzálně osvobozeno zdanění příjmů v případě dědění. Daň dědickou stejně jako daň darovací už mít samostatně od 1.1.2014 nebudeme, zdanění bude integrované do zákona o daních z příjmů.

      Tím novým osvobozením jsem měla na mysli 5. a 6. třídu dědiců, ti v současnosti osvobození nejsou. V 5. třídě tedy prarodiče rodičů zůstavitele - vypadlo mi výše slůvko "rodičů".

      Ivana

      Ivana

      Vymazat
    7. Teda, ono je to v tuhle chvíli tak trochu ve hvězdách, co bude platit v daních od 1.1.2014, že?

      Poslanecká sněmovna je svolaná tuším na 25.11., tak doufám, že nám ta slavná zákonná opatření schválí, abychom měli aspoň trochu jasno.

      Ivana

      Vymazat
    8. Ivano,
      aha, děkuji za dovysvětlení, já se momentálně daňovými změnami absolutně nestíhám zabývat.
      Ale to mne tedy překvapuje, že by to bylo vyňato ze zdanění u právnických osob? Jestli to není nějaká chyba, kterou zákonodárce, až si jí všimne, napraví technickou novelou?:-) Nějak mi to nepřipadá možné...?

      S třídami dědiců: OZ zná čtyři, NOZ bude znát šest - tj. omezení odúmrtí, dědit budou i vzdálenější příbuzní, kteří dosud nedědili (a když dědili ze závěti a nevešli se do II. skupiny podle zákona o trojdani, tak ani nebyli osvobozeni od daně dědické).

      Vymazat
    9. No právě, připadám si pěkně hloupě, když se s klienty bavím o jejich záležitostech, o úpravě NOZ a pořád říkám "jestli to tedy bude skutečně od ledna platit...".
      A ještě daně k tomu, to tedy opravdu nemíním teď řešit.

      Vymazat
    10. Chris,
      dědění právnických osob: řeší to nový § 19b a je tak jednoznačné, že o chybu opravdu nejde (leda chybu úmyslnou :)).

      http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/13-344.htm

      Ti vzdálenější příbuzní, kteří budou po novu v 5. a 6. třídě se právě že pod současné osvobození od daně dědické nevešli (tedy do II. skupiny), proto jsem je zmínila jako novinku oproti dnešku.

      Ivana

      Vymazat
    11. Ivano,
      díky, tak to na chybu opravdu nevypadá.
      Ovšem radši jsem to rychle zavřela, komplexně si to nastuduji nejdříve počátkem ledna:)

      Vymazat
    12. Chris a Ivano,

      můžu poprosit o zcela praktickou radu? Studuju právě trodaň a nedochází mi, proč zákon obsahuje sazby dědické a darovací daně, když jsou potom ty skupiny osvobozeny? Má to nějaký dopad, nebo to mám prostě brát tak, jak to je a ty sazby ignorovat?

      Advokátní zkoušky se blíží a zkoušející má daňové právo rád :-D

      Díky a hezký večer,

      Kateřina

      Vymazat
    13. Kateřino,
      podle mne je to z historických důvodů, dříve nebyli od daně darovací a dědické osvobozeni ani příbuzní, pamatuji si, že ještě tak před deseti lety se platila 1% daň při darování z rodičů na děti (nevím, zda to píšu přesně).
      Tedy to osvobození se tam dostalo před pár lety nějakou novelou, prostě se tam vpálilo, že tyto skupiny jsou osvobozeny, zbytek textu zákona zůstal:-)

      On je to také jemný teoretický rozdíl - něco není předmětem daně, zatímco něco předmětem daně je, ale je to od daně osvobozeno.
      Tj. pokud určitá transakce není předmětem daně, nezdaňuje se nikdy, zatímco když je předmětem, ale je osvobozena, musí se prokázat, že jsou splněny podmínky toho osvobození.
      Reálně je to samozřejmě ve výsledku stejné - daň se neplatí.

      Ještě může být rozdíl v tom, zda se podává daňové přiznání a osvobození se uplatní až v něm, nebo se daňové přiznání podávat nemusí. U dědění a darování v osvobozených skupinách se DP nepodává.

      Snad jsem to napsala srozumitelně, třeba mne paní Ivana doplní, jestli jsem na něco zapomněla.

      Vymazat
    14. Ale nemyslím si, že by zrovna na těch sazbách někdo trval u advokátních zkoušek:-)

      Vymazat
    15. Díky moc! O tom, že se tam osvobození distalo až takhle pozdě jsem nevěděla (jen II. skupina to má asi 4 roky, myslím). Právě, že prý ty sazby zkoušející má rád. zase ale nezkouší stavební zákon :-D

      Vymazat
    16. Kateřino, trojdaň nestudujte :). Od 1.1.2014 bude zrušená. (Možná.) Ty sazby tam zbyly historicky, jak uvádí Chris.

      Ivana

      Vymazat
  4. Momentalne se zabyvame SJM v CR a od ceského advokata jsem dostala nasledujici vysvetleni :
    " Ceské zakony jsou v otazce SJM velmi tvrdé. Staci, kdyz i treba 1 koruna z 10 milionu byla hrazena ze spolecného majetku, kterym jsou treba i uroky z vylucného majetku jednoho manzela, vec jiz patri do SJM.
    Navic manzel, ktery tvrdi, ze vec je spolecna, nemusi dokazovat naprosto niceho. Naopak ten, ktery tvrdi, ze vec je jeho, musi spolehlive prokazat, ze ji stoprocentne (tedy do posledniho halére) uhradil ze svych vylucnych prostredku."

    Takze manzel, ktery mel pred svatbou 10 milionu, které dal na necely 1 mesic do banky a koupil dum za 10 milionu + 10 000 (uroky z nich) mesic po svatbe, se o tento dum musi pri rozvodu delit rovnym dilem s manzelkou.
    To je opravdu neuveritelné. Pak vstupujte do manzelstvi bez predmanzelské smlouvy . !
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      to je ale opravdu zavádějící interpretace.
      Divím se, že kolega nepřipojil, že při vypořádání SJM má každý nárok na to, co na společný majetek vynaložil ze svého výlučného majetku, a naopak, vypořádá se i to, co bylo na jeho výlučný majetek vynaloženo ze společného majetku.
      Tedy obávám se, že Ti byla poskytnuta neúplná informace o principech vypořádání SJM.

      Je to § 149 odst. 2 občanského zákoníku, k nahlédnutí např. zde:
      http://jdem.cz/8q544

      Vymazat
    2. Tedy v tom příkladě by manžel nejspíše prokázal, že dům pořídil za částku, kterou měl již před manželstvím, a je proto jeho výlučným vlastnictvím.
      Pokud by dům pořídili zčásti za jeho výlučné prostředky a zčásti za společné, pak má v rámci vypořádání nárok na vrácení toho, co na SJM vynaložil.

      Vymazat
    3. Chris, dekuji Ti za doplneni, to je velmi dulezita informace.
      Cesky a francouzsky zakon si v pripade likvidace SJM neodporuji.
      Nechapu, ze rizeni pokracuje paralelne v obou statech navzdory tomu, ze se jen zdejsi soud prohlasil prislusnym podle zakona evropského.
      MaB

      Vymazat
    4. Milá MaB,

      Chris má jako vždycky pravdu :-D I dle posledního závěrečného školení ČAK pro advokátní koncipienty bohužel v případě, že úroky přirostly k částce po uzavření manželství a za tuto částku se poté pořídila nemovitost, znamená skutečně, že je nemovitost v SJM, protože úroky byly v SJM ... To vypořádání by ale fungovat mělo, i když je samozřejmě otázka, jak se to prakticky provede...

      Vymazat