středa 25. prosince 2013

Nudná, nudná vláda

Před několika dny jsem si překvapeně uvědomila, že mne vůbec nezajímají koaliční rozhovory o sestavení nové vlády. Je mi úplně jedno, kolik v ní která strana urve křesel, kdo bude ministrem čeho nebo ničeho.
Ale čím to? Vždyť dříve mne výsledek takových jednání zajímal. Byla jsem zvědavá, kdo bude ministrem spravedlnosti, považovala jsem za důležité, kdo obsadí post ministra zahraničí a financí. Zajímalo mne, zda a komu se budou zvyšovat daně.
Přemýšlela jsem, proč můj zájem o složení vlády pominul.

Možná je to tím, že jsem přece jenom pravicová volička, zatímco vládu sestavuje lídr hlavní levicové strany? Ale určující stranou nové vlády není sociální demokracie, nýbrž hnutí ANO, které za levicové považovat nelze. Navíc jednou z vládních stran bude KDU-ČSL, které jsem dala v posledních volbách hlas, právě s nadějí, že se do sněmovny po tříleté přestávce vrátí a bude koaličním partnerem sociální demokracie, která se díky tomu nebude muset paktovat se stranami, které pokládám za extremistické.

Možná je potíž v dokola omílaném faktu, že ze stávající politiky se naprosto vytratily ideje. Hlavní pravicové strany i sociální demokracie je kdesi poztrácely a zbyla z nich jen prázdná hesla, hnutí ANO se pro jistotu od začátku k žádným vůbec nehlásí. Jedinými stranami, které pro mne přijatelné myšlenky stále ještě nesou na štítu, jsou právě křesťanští demokraté a Svobodní. Jenže ti druzí ve sněmovně ani nejsou a ti první mají tak malé zastoupení, že nezmohou nic; za přijatelný výsledek jejich politiky budu muset považovat udržení restitucí a to je trochu málo, zejména když vezmu v úvahu, že zrušení jednou přijatých restitučních zákonů by mělo být nepřijatelné i pro moc soudní. Možná se jim podaří prosadit ještě prorodinnou úpravu daní z příjmů; víc ale určitě nečekám.

V neděli jsem slyšela Andreje Babiše v televizním pořadu Otázky Václava Moravce. Chápu, proč dostal tolik hlasů, určité charisma má a pronáší dost líbivé věty. Jenomže co je to platné, když mu ani trochu nevěřím. Nevěřím, že bude umět rozumně vládnout, nevěřím, že bude dobře řídit stát, nevěřím, že se obklopí moudrými lidmi, nevěřím, že upřednostní zájmy naší země před zájmy svého byznysu.
A co hůř, ztrácím důvěru v to, že na jeho přešlapy efektivně upozorní média, vzhledem k tomu, že si nedávno koupil dva hlavní kritické deníky. Jakkoliv můžu mít proti obsahu MF Dnes a Lidových novin tu a tam výhrady, uznávám, že jejich redaktoři se nebáli rozkrývat i kauzy kompromitující vládu. S tím je teď ale nejspíš konec. Koncentrace ekonomické, politické a mediální moci v jedněch rukách je mi doslova odporná. Lituji Bohuslava Sobotku, že musí s tímto koaličním partnerem vyjednávat novou vládu. Ale může si za to sám.

Navzdory zmíněnému omezení investigativních médií očekávám, že po uplynutí maximálně dvou měsíců od jmenování nových ministrů se začneme dozvídat, že ani oni neodolali pokušení moci a začali propadat jejím lákadlům, tak jako jejich předchůdci, které v předvolební kampani hlasitě kritizovali.

Jediné, co bude na této vládě zajímavé, kromě měření doby, než se její členové začnou diskreditovat nezvládnutými mocenskými choutkami nebo politickým amatérismem, případně obojím, jsou možné obstrukce prezidenta při jejím jmenování. Miloš Zeman již avizoval, že má k některým očekávaným jménům výhrady. Je otázka, nakolik si troufne jít do střetu, který by mohl vyvolat drobnou ústavní krizi. A to se dozvíme brzy. I když, kdoví, protože zatím nemáme ještě ani jmenovaného premiéra. Abychom se nedočkali toho, že Bohuslav Sobotka donese prezidentovi klopotně uplácanou koaliční dohodu a seznam ministrů a prezident mu řekne, že s tímhle materiálem může na křeslo předsedy vlády zapomenout. Ostatně, kdo by se takovému scénáři po zkušenostech s tím, jak Miloš Zeman přistupuje k prezidentským pravomocem, divil?

A já teď nevím, co si mám přát.
Aby se prezident držel zpátky a tuhle nudnou vznikající vládu jmenoval?
Nebo aby šel proti očekávání sněmovny, vyvolal zásadní spor u Ústavního soudu a my se konečně dozvěděli, jestli smí prezident odmítnout jmenovat ministry, které navrhne předseda vlády?
Jaká politická krajina je lepší: poklidná a nezajímavá, nebo taková, kde se vedou ústavní bitvy a všichni musí být stále ve střehu?



Převzato z ateo.cz


9 komentářů:

  1. Vzkaz pro jednoho trapného hlupáka:
    Vaše nesmyslné komentáře mne nechávají chladnou, pouze mne obtěžují.
    Vezměte na vědomí, že tady nejste vítán.

    Zapínám schvalování komentářů.

    OdpovědětVymazat
  2. Pardon, tak to s tím přestanu. Ale myslím, že každý dobrý blog by měl mít svého trola.
    Judrák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jste se mýlil.
      Očekávám, že vás tu už neuvidím.

      Vymazat
  3. Předpokládám, že mimo jednoho trolla, jsi měla spokojené a veselé vánoční svátky. Já byl většinou mimo a tak ani blízkým známým jsem se neozval s přáním. K Novému roku Ti určitě pošlu příjemný obrázek.
    K výše uvedené diskusi - nic si nedělej z jednoho "Trollové neškodí, jenom jsou otravní. Trollovy úmysly jsou vedeny čistě pro zábavu trolla. Pokud pobaví i někoho jiného nebo se snaží škodit, tak se nejedná o trolla, ale o flamera či diskuzního KAŠPARA.
    Svůj blček jsem definitívně nezavřel, ale letos a příští rok se tam asi moc nedostanu. Moc zdravím

    .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buteo,
      také zdravím:-)
      A nebudu si z trollů nic dělat.

      Vymazat
  4. .....bojím se něco zde napsat.
    O.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se nebojte, jako dočasné opatření jsem musela zavést schvalování komentářů, ale to jen jako obranu proti vulgárnímu hlupákovi, který zde otravoval svými komentáři.
      Jinak zde nechávám všechny komentáře včetně nesouhlasných.

      Vymazat
  5. Za komunistů nás také nezajímalo, kdo je ve vládě.
    Bylo to tak nějak jedno...
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      doufejme, že až tak jedno jako tehdy to tentokrát nebude.

      Vymazat