pondělí 13. ledna 2014

Duchovní žena si přečetla knihu

Duchovní žena si přečetla knihu. Knihu o duchovnu, jak jinak.
Poznala, že vše, co dělala, dělala špatně. Teď na sobě zapracuje a bude růst. Duchovně, jak jinak.

V knize se psalo, že všechny nemoci mají duchovní příčiny. Zapomeňte na viry a bakterie, ty jsou druhotné. Dítě bolí ucho? Málo mu nasloucháte. Trápí vás bolesti žaludku? Něco nemůžete skousnout. A tak dále. Nemoci dětí jsou zapříčiněny poruchami ve vztahu dospělých k nim.
Duchovní žena jde své nově nabyté vědomosti vyhlásit do světa.
Nemáte představu, jak informace, že zavinily jejich nemoci, potěší zoufalé maminky těžce nemocných dětí. Teď už konečně ví, proč je jejich dítě nemocné. Měly naloženo tolik starostí a tímhle jsme jim jednu ubrali.

Duchovní žena má porozumění pro nevěru.
Je tak krásné někoho milovat.
To nevadí, že máte doma otce svých dětí a milujete otce jiných dětí. Láska si nedá poroučet.
Věrnost nemá žádnou hodnotu. Jen opravdu neduchovní člověk může vyžadovat takový závazek.
To duchovní žena je už dál.

Povinnosti pro duchovní ženu neexistují. Nemusíme nic.
Má pravdu, duchovní žena. Přesto matně tuší, že některé věci by dělat měla. Třeba se starat o děti nebo platit daně.
Ale to není povinnost.
Záleží jenom na tom, jak k věcem přistupujeme.

Duchovní žena žije v souladu s přírodou.
Bylinky na okně zalévá vlastní menstruační krví.
To je důležité, neztrácí se totiž genetická informace ženy.
Když vzrostlé bylinky natrhá do salátu, dostane se genetická informace pěkně zpět do koloběhu.

Duchovní žena nemá ráda války.
Válek se zbavíme tím, že o nich nebudeme číst a nebudeme se o ně nijak zajímat.
Hlavně o nich nebudeme učit děti.
Když nebudou o válkách vědět, tak žádné války pro ně nebudou existovat. Jak to, že nás to nenapadlo dříve?

Duchovní žena miluje všechny.
Ty, které nemiluje, se snaží milovat.
Ty, které se nesnaží milovat, se bude snažit milovat, až bude duchovně dál.
Na to si musí přečíst další knihu. Knihu o duchovnu, jak jinak.

Děkujeme, duchovní ženo!
Jsi nám neutuchajícím zdrojem inspirace.

62 komentářů:

  1. Jaj! :) Co to bylo za knihu, smim-li se zeptat? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přece kniha o duchovnu:-)
      Nejspíš něco á la Jaroslav Dušek. Nebo něco podobného, na tom nezáleží.
      Hlavně hodně esoteriky a okultismu.

      S jistotou bych vyloučila Bibli, spisy církevních otců, životopisy svatých a podobné knihy, ty jsou na takovou duchovní ženu málo duchovní.

      Vymazat
    2. Aha, ja myslel, ze je to recenze na konkretni titul :D

      (pozn. - poradek v diskusi musi byt! :)

      Vymazat
    3. Ani ne, spíš na konkrétní styl myšlení.
      Těch knih je víc, různé knihy o duchovních příčinách nemocí (jakožto jediných příčinách, samozřejmě), pseudonáboženské tituly, okultní literatura, jsou toho mraky.

      Např. Duškova divadelní hra teď jde jako film, krátká recenze + citace zde:
      http://www.fffilm.name/2014/01/recenze-ctyri-dohody-30.html

      Vymazat
    4. Az jsem se lekla ! :)
      S takto "duchovni" zenou jsem se jeste nesetkala. A doufam, ze ani nesetkam.
      Je ale cim dal vic sarlatanu/ek, kteri/é pochopili/y, ze se nejsnadneji vydelava na lidské hlouposti.
      Je také dost lidi, kteri nemaji co rici.
      Nekteri si to nechavaji pro sebe, ale vetsina potrebuje, aby se to vedelo...
      A podle toho to mnohdy vypada.
      MaB

      Vymazat
    5. MaB,
      také jsem se lekla, když jsem o některých praktikách prvně četla.
      Někteří šarlatáni jsou už duchovně tak daleko, že své poznatky šíří zdarma a nezištně:-)

      Vymazat
  2. Znám několik lidí, kteří mají opravdu nemoc jen v hlavě:-( Tím ovšem nechci říct, že bych s popsanou charakteristikou "duchovní ženy" sympatizoval. Ovšem je třeba říct, že (až na výjimky) podobné vlastnosti má jedna moje známá, až bigotní křesťanka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      nešlo mi ani tak o vlastnosti, jako o způsob myšlení (i když s některými vlastnostmi určitě souvisí).
      Ale pokud mohu soudit, popsané názory a praktiky jsou zčásti s křesťanstvím, ať umírněným nebo bigotním, neslučitelné.

      Vymazat
    2. Třeba dva poslední odstavce - válka a zlo neexistuje a milovat všechny, to je jak kdybys tu mou známou znala osobně:-)

      Vymazat
    3. To ano, to je takový "sluníčkový" postoj, který někteří lidé zastávají.
      Ale jak vidno z článku, někdy to jde ještě dál.

      Vymazat
  3. Zrovna včera mi jeden pán úplně vážně sdělil, že za tím, že děti mají rýmu a kašel, jsou partnerské neshody rodičů. Aha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mikeilo,
      doufám, žes mu pěkně poděkovala a hluboce se nad sebou zamyslela:-)

      Vymazat
    2. A já bych mu ještě vrazila do ruky čtyřlístek :-)
      Jerrys

      Vymazat
  4. Mikeilo, ten pan mel do jisté miry pravdu.
    Pokud jsou patrnerské neshody rodicu casté, mohou skutecne zdravi deti negativne ovlivnit.
    Na tom, ze ma chronicky stres vliv na imunitu, favorizuje alergické reakce a poskozuje prirozené ochrany, se dnes lékari shoduji.
    Jeho toxicita spociva v tom, ze produkuje skodlivé latky (cortisol, adrénaline, aldosteron aj), které ty uzitecné nici.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      faktor, který zmiňuješ, jistě stojí za úvahu (nakonec, např. v nemocnici se kromě osobní anamnézy a rodinné anamnézy zaznamenává také sociální prostředí, v němž dítě žije...).
      Ale tohle je pochopitelná souvislost: stres - imunita - nemocnost.
      Duchovní pojetí příčin je trošku divočejší, je to takové daleko absolutnější, nevím, jak to říci - prostě každá nemoc má duchovní příčinu. Nejde tedy o tyhle vysvětlitelné souvislosti, ale o údajné duchovní příčiny. Na každý neduh hned pátráš ve svém životě, co děláš špatně.
      Zvlášť markantní je to u těch dětí, protože určitě to není tak, že by za každou nemoc dětí mohli rodiče - tady jsou školkové děti běžně velmi často nemocné, třeba i naše v některých obdobích, jindy jsou zase zdravé, i když čekám, že onemocní (ve školce byla epidemie spály, ale náš prostřední to vůbec nedostal...). Takže jde o to, že každý zdravotní problém nutně navěsíš na nějakou příčinu - něco bylo špatně, něco bylo řečeno, co nemělo, něco nebylo řečeno, co mělo... a takto si zdůvodníš úplně všechno.

      Vymazat
    2. Věřím, že v rodinách, kde děti žijí dlouhodobě ve stresu, se u nich můžou rozvinou různé obtíže a můžou být často nemocné. Nijak to nezlehčuju. Ale pokud se cizímu člověku zmíním, že mé děti mají rýmu, nečekám, že mi vpálí, že je to proto, že se hádám s mužem. To je a) absurdní b) nepravdivé. Myslím, že máme vzácně harmonický a láskyplný vztah a spíše bych řekla, že za pokašláváním dětí stojí jejich ledabylost v navlékání šál a rukavic :-)

      Ale je fakt, že jsem se minulý týden na muže křivě podívala, když k dopolední svačině spořádal pytlík čipsů... ha! To bude ono :-)

      Vymazat
  5. Vaše komentáře jsou většinou fundované, Christabel, ale tentokrát jste střelila vedle. Kritizovat je třeba umět a podobným zjednodušujícím způsobem by bylo možné zkritizovat i různé církevní věřící, kteří v každém slově používají slovo Ježíš a bez bible nedají ani ránu. Lidská hloupost je nejen v ezoterice, ale i mezi křesťany a kdekoliv jindy. O duchovních příčinách nemocí se psalo už před tisíci lety, takže se domnívám, že to není zrovna vhodný námět ke kritizování. Kritizovat se dá jen určitý zjednodušující způsob, jak to někdo druhému vnucuje bez znalosti věci, ale z vašeho komentáře mám spíš pocit, že vám vadí lidi, jejichž víra je trochu jiná než ta vaše. Irena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ireno,
      vítejte zde, jste-li zde nová.

      Jsem ráda, že mé komentáře pokládáte za fundované. Je zvláštní, že za výjimku považujete právě tento, s nímž nesouhlasíte.
      Inu, třeba i na něm je něco k zamyšlení?

      Lidská hloupost kvete všude, o tom se přít nebudu, a teď jsem si vzala na paškál lidskou hloupost v oboru "esoterika, okultismus".
      Rozhodně nepopírám to, že některé nemoci mají příčinu v psychice; pokud jste četla pozorně, možná jste si všimla, že moje kritika míří trochu jinam.

      Vymazat
  6. Myslim, ze pamfletista, karikaturista a humorista vubec, je dnes povolani nejen nesnadné, ale i rizikové.
    Snadno se stane to, cemu se v pravu rika "aberatio ictus".
    Ono: Miril na lisku, trefil Marysku...
    Ale kdyz nejde o zivot...:)
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, odchýlení rány, "střílel na lišku, trefil Maryšku" - to je i v klasických učebnicích trestního práva.
      Doufejme, že tohle není případ takového omylu;)

      Vymazat
    2. Chris, zdalo se mi to natoik predimenzované, ze jsem myslela, ze jsi se pokusila o pamflet . A mela jsem pocit, ze Tvuj clanek je vlastne karikaturu karikatury.
      Neco tak absurdniho, pokud by to snad preci jen existovalo, nemuze byt brano vazne.
      A s duchovnem, at' s tim s Bohem, nebo s tim bez neho (laickym), to nema nic spolecného.
      Proto jsem se domnivala, (trochu jako Irena), ze jsi tentokrat "trefila vedle".
      MaB

      Vymazat
    3. Bohužel, tohle bych asi vymyslet nedokázala.
      Takže pokud se mi nepodařilo autentické zachycení, tak se to tomu minimálně dost blíží:-(

      Vymazat
    4. Prave proto se nabizi, krome jiz zmineného podvodného sarlatanstvi, jediné vysvetleni. Tim je psychicky narusena a tudiz nemocna osobnost.
      A da se dusevne nemocny clovek presvedcit jakymikoliv argumenty ?
      MaB

      Vymazat
    5. MaB,
      ono je asi hodně těžké určit v těchto případech hranici, kdy jde ještě o (neškodnou) výstřednost a kdy už je to na pomoc odborníka.
      Takže já prostě beru na vědomí, že takoví "sluníčkoví" lidé jsou mezi námi, ale ve svém zájmu se od nich držím raději dál.

      Argumenty samozřejmě nezmohou nic. Snad čas...?

      Vymazat
  7. Hehe, dnes jsem se už podruhé upřímně zasmála :)). Člověk když tak zdálky pozoruje ten duchovní vývoj, bývá z toho leckdy v mírném šoku. Zvlášť pak, když se taková žena dostane z přemíry duchovna do jisté křeče....

    Co se týče duchovních příčin nemocí, ty bohužel fungují. Jinak řečeno, stres nemoci opravdu způsobuje. Nakolik může stres (nebo třeba domácí nepohoda) za všelijaké rýmičky a kašlíky to sama nevím, ale všimla jsem si, že čím víc jsem já sama v pohodě, tím méně nemocné jsou naše děti. A naopak. Většinou mě to tedy trkne až zpětně, že v období, kdy mě samotné nebylo dobře, bylo hůř i dětem (chovaly se divně, byly nemocnější).
    Pimpa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pimpo,
      vítej zde (volím tykání, jako u ostatních, které znám z BC, snad to nevadí...).
      Já jsem někdy v mírném šoku a někdy v trošku větším šoku:-)

      Ad duchovní příčiny: viz výše, rozhodně je nepopírám, naopak se domnívám, že psychika má na zdravotní stav člověka velmi významný vliv.
      Ale je rozdíl v tom, vnímat tyto souvislosti, a v tom, že najednou pojmu přesvědčení, že naprosto všechny nemoci mají duchovní příčiny, a to např. včetně nemocí genetických, které nelze od počátku nijak ovlivnit, a hned to začnu hlásat do světa jako zjevenou pravdu, bez ohledu na posluchače.
      Zvlášť bizarních podob nabývá takové přesvědčení ve vztahu rodiče (příp. jiní příbuzní) - děti.
      Hlásat do světa názor, že např. i za vrozené, genetické nemoci dětí mohou rodiče, resp. rodina, je - když už nic jiného - velmi zraňující. Kromě toho to je také hloupé a vědecky úplně mimo.

      Vymazat
    2. Chris ahoj, tykání samozřejmě nevadí :).
      Já to celé vnímám tak, že na všem se dá najít kus pravdy. I sebešílenější věc může mít nějaký logický základ, ale když se to přežene, zbude jen komedie. Nebo extrémismus. A tady je to přehánění čím dál patrnější. Zatím se spíš chechtám (když tedy náhodou potkám, v poslední době málokdy), ale je pravda, že třeba u těch vrozených nemocí to moc k smíchu nebylo.
      Pimpa

      Vymazat
    3. ... a chvílemi z toho spíš mrazí.

      Vymazat
  8. Asi chápu, jak jste to myslela.....i když vše se vším souvisí, nic se prostě nemá přehánět :-)
    Duše(cho)vní nepohoda může být spouštěčem nemoci, nemyslím ale, že je většinou jedinou příčinou nemoci. Míla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mílo,
      viz výše - prostě si nemyslím, že by to s duchovními příčinami nemocí bylo až tak jednoduché, jak to někteří lidé prezentují.

      Jinak je ovšem toto přesvědčení jen součástí celého komplexu názorů.
      A bohužel mám dojem, že pro nositele těchto názorů a vyznavače těchto směrů nejsou tyto názory a ideologie tak neškodnými, jak se tváří.

      Vymazat
    2. Ano asi určitě vím, jak jste to myslela, dokonce se mi i zdálo, že mi mluvíte z duše:-) - já jsem taky poprvé po zjištění, co vše se dá lít do kytek a z jakého důvodu, byla "překvapená" ;-). Několik mých známých (a vždy to byly ženy) mě konfrontovaly s ezoterikou a podobnými knihami - Secret, od p. Duška..... V některých chvílích, se přiznám, jsem nebyla schopna jim pak už nic odpovědět, jen jsem se asi možná přihlouple usmívala...
      Míla

      Vymazat
  9. :) S tím kašlíčkováním dětí kvůli rodinné nepohodě je to přesně naopak! Já začínám být vzteklá teprve když děti začnou kašlat, protože to znamená, že nemůžou do školky a já mám dvakrát tolik práce. Dokud jsou zdravé, jsem jako sluníčko:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Squire,
      tos to teda nepochopila:-)
      Za každé kašlíčkování dítěte můžeš, a pokud jsi nepřišla na to, v čem jsi ho zapříčinila, tak jsi špatně pátrala! A nevymlouvej se na nějaké viry!

      Například za aktuální bacily tady u nás doma určitě nemůže teplé počasí, ale moje nedůvěra vůči vlastní schopnosti naučit se novou právní úpravu. A máme to:-)

      Vymazat
    2. Za všechno můžou Toltékové. A to proto, že nikdy neexistovali. A tedy nemohou vyvrátit ty bludy, co jejich jménem Dušek a jemu podobní šíří. Markéta.

      Vymazat
    3. Soudny clovek si s bludy poradi . A nepotrebuje byt ani prilis presvedcovan o tom, ze neusporadané rodinné prostredi na dite prilis pozitivne nepusobi.
      Stres, uzkostlivost, vseobecna unava, nespavost, oslabeni imunity, alergie, kozni nemoci jako eczema, psoriasis, lupenka, zaludecni a strevni potize aj., jsou realné, i kdyz byvaji zpusobeny psychikou. Nejde o hypochondrii. Zpravidla vsak nestaci lecit jen jejich symptomy, ale i priciny. Coz byva casto jeste problematictejsi.
      MaB

      Vymazat
    4. Markéto,
      jak je to s těmi Toltéky?
      http://cs.wikipedia.org/wiki/Tolt%C3%A9kov%C3%A9
      Byli? Nebyli?

      Na to, že asi nebyli, vytvořili docela výnosné náboženství, řekla bych:-)

      Vymazat
    5. Nebyli. Teda místy se v mýtech, které si (snad) vyprávěli Aztékové a které zaznamenali (nebo si vymysleli) španělští misionáři, objevuje slovo "tolteca", které má označit zručnost při umělecké práci, jaká se dnes (čti v 16. století) už nevidí. To je asi tak všechno. Pak je tu další aztécký mýtus o městě Tollán, ale jestli ho měli obývat Toltékové, to je otázka, ty dva mýtické cykly nejsou moc propojené. Archeologové pak kopali ve zříceninách města jménem Tula de Allende, našli tam kamenné stavby (nevalné kvality) a rozhodli se, že stavitele toho města (u nichž se neví, jakým jazykem mluvili, jak sami sobě říkali, odkud přišli a kam zmizeli) budou nazývat Toltéky. Prostě zmatek největší.
      K čemu bych to přirovnala: to je, jako by se dnes někdo rozhodl, že pravý "český duch" tkvěl ve filozofii Slavníkovců. Těch, co s nimi Přemyslovci udělali krátký proces. (Časově by to tak k lokalitě Tula de Allende sedělo, ta taky byla opuštěná někdy na přelomu tisíciletí.) A začal by spekulovat, že ve středověkém písemnictví a současné lidové moudrosti, k níž dospějeme, pokud promluvíme s ženami z lidu, nezkaženými školskou učeností, nastolenou tou zlou Marií Terezií, jsou roztroušené střípky pravé, skutečné, čisté slavníkovské filozofie. Stačí je jen sesbírat, očistit od pozdějších nánosů a sesadit dohromady jako rozbitou misku, posílit se z ní chmelem či švestkami (toltékofilové, pravda, dávají přednost kaktusu peyote) a máme nádherný, čirý zdroj pravěké síly českého národa. Jestli vám to zní jako blábol, tak úplně stejně mně zní výlevy ve Čtyřech dohodách. Napsat to ten Ruiz za sebe, asi po něm neštěkne pes, ale když se schoval za dávný vznešený národ, tak je třeba ho brát vážně. A protože ten národ není, logicky se nenajde nikdo, kdo by byl oprávněn vznášet námitky.
      Uf, tak jsem se nechala unést. Markéta

      Vymazat
    6. Tak mi to nedalo a ty Toltéky jsem si nasla.
      A s prekvapenim zjist'uji, kolik stran je jim na Googlu i na Qone8 venovano. Vzhledem k tomu, ze nebyli.
      Pry mezi prvnimi nahradili mesicni rok slunecnim o 365 dnech.
      Protoze vime, jaky vliv mohou mit osobnosti a udalosti, o jejichz realné existenci se pochybuje, tak i u nich je celkem lhostejné, zda byli ci ne.
      MaB

      Vymazat
    7. Přesně tak, není důležité, co se opravdu stalo, ale co se o tom teď tvrdí. Ale jinak s tím slunečním rokem je to taky nesmysl. V předkolumbovském Mexiku se nikdy "měsíční rok" (ve smyslu měsíčních fází, jednotka o délce 28 nebo 7 dní) nepoužíval, to za prvé; za druhé sluneční rok nemá 365, ale 365 a 1/4 dne, což se v Americe velmi dobře vědělo, a právě proto se také dlouho nepoužíval, protože staří Mexičané se vyžívali v hře s čísly a jejich násobky, ale časové systémy musely být pravidelné, nešlo čas od času někam vrazit den navíc. (on ani ten měsíční cyklus nevychází přesně na celé dny). Takže jednotkou času byl den a jeho násobky. Jak ovšem počítali čas obyvatelé Tuly, to nevíme vůbec, protože se v téhle lokalitě nenašly žádné kalendářní záznamy, natož aby byly rozluštěné. M.

      Vymazat
    8. Marketo, doplnuji, co jsem vzala jen "bokem".
      Toltékové (3.stol.pred JC) presli po pouzivani lunarniho kalendare k roku solarnimu, ktery mel 365 dni.
      Rozdeleno do 18 mesicu po 20 dnech = 360. Proto pridavali k poslednimu mesici 5 dni a jednou za 4 roky 6.
      Takze chybelo 1/4 dne.
      V r. 249 pred JC knezi a astrologové v Huchuctlapallan rozhodli pridat 4 roky.
      T. meli gnomy, symboly a obrazkové pismo (jako hieroglyfy).
      Pry...:)
      MaB

      Vymazat
    9. Prý :-) To je jak s těmi egyptskými pyramidami. Staří Egypťané očividně znali princip bezdrátového přenosu elektřiny, protože v egyptských nalezištích se žádné dráty nenašly. To je přece vědecký důkaz. Ve 3. století před Kristem to navíc sotva byli Toltékové, tam hapruje nějakých tisíc let. Ale co je to proti věčnosti přírody, že. Ale už toho nechám. Krásně vysvětlení, jak je to s těmi new age kulty, je tady: http://www.kosmas.cz/knihy/167120/2012-maysky-kalendar-transformace-vedomi-dva-svety-a-rovnovaha/
      Já ještě přemýšlela, co mě (vedle těch pseudovědeckých blábolů) na new age indianismu a jiných "přírodních filozofiích" nejvíc dráždí - egocentrismus. Celé je to návod na to, jak JÁ se mám cítit dobře, jak nezáleží na tom, co říkají ostatní, ale jak JÁ to cítím. Takhle to ale nikdy v lidských dějinách nebylo. Osobní zájmy se vždy musely harmonizovat (neříkám úplně podřídit) celku. (M.

      Vymazat
    10. Cili i to, co je "dokazano vedecky a potvrzeno svedecky" nutno brat s rezervou !:)

      Myslim, ze je nezbytné rozlisovat mezi hodnotami moralnimi a spiritualnimi, coz neni totéz.
      Altruismem se vyznacuji ty moralni a tady je rec o "duchovnu".
      Ale to by asi bylo na dlouhou debatu.
      MaB

      Vymazat
    11. Děkuji za doplnění informací k problematice Toltéků.
      To s těmi Slavníkovci je výborný příklad.

      Vymazat
    12. Pro Markétu !
      Koukni na Historie .cs" O slavníkovcích" ať nežiješ v omylu.
      Milan II

      Vymazat
    13. Pro Milana II: to byl jen příklad. Mohla jsem místo toho uvést Durynky.
      Markéta

      Vymazat
  10. Musím říct, že mne tvůj článek rozesmál :) Fakt dobře napsané!
    Velchi

    OdpovědětVymazat
  11. V našich charismatických a letničních kruzích je oblíbené kde-co házet na démonický svět. Podobně jako ve východně-pohanských mýtech a systémech fungují různé magické síly.

    Jenže to pak, slovy našeho emeritního pastora, vede v případě např. zcela biochemicky zdůvodnitelné choroby k pocitu, že mám démona, a ještě tak silného, že ho nejde vyhnat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rozlišování zejména mezi psychosomatickými chorobami, neurosami a psychosami na straně jedné a posledostí a zdravotními projevy posedlosti je velmi obtížné.
      I exorcisté (u nichž se požaduje teologické i medicinské vzdělání) s tím mívají problémy a jsou proto velmi opatrní.
      Milan

      Vymazat
    2. A hlavne je nutné mit se na pozoru pred pseudo-exorcisty.
      V r. 2012 byli tri z nich odsouzeni za muceni s naslednou smrti 23 leté Marokanky. Djinns-e z ni vyhaneli mimo jiné tim, ze ji nutili pit desitky litru "svaté" vody a zivili ji dvema lzickami jogurtu denne.
      Loni jsme cestou z Hong Kongu menili letadlo v Istambulu. Krome nas v nem cestovali sami poutnici, vracejici se z Mekky.
      Nemeli zavazadla, ale ohromné baliky této svaté vody. Pri pohledu na ni jsem si samozrejme predstavila scénu vyhaneni d'abla....
      MaB

      Vymazat
  12. Jak už psala MaB, chronický stres tělo zatěžuje a ono je tím pádem náchylnější podlehnout. Měl jsem na toto téma zajímavý rozhovor s moudrou postarší biochemičkou a její vysvětlení bylo zhruba takovéto:
    Zdravotní problémy, které máte, imunitní systém řeší prioritně podle toho jak rychle vás mohou zabít. Když stresujete, tak imunitní systém likviduje stresové hormnony a další látky (které zmínila MaB), protože ty by vás dokázaly odděleat poměrně rychle. o a když takto hezky zaměstnáte imunitní systém, tak viry a bakterie prioritou zrovna nejsou, natožpak aby řešil nějaké tělu vlastní, leč pomýlené buňky (rakovina).

    Tento model hezky vysvětluje, proč se někteří lidé dokázali zdravotně vzpamatovat (či přímo vztát hrobníkovi z lopaty), když radikálně změnili životní styl.

    Uvedenému modelu odpovídá i to, jak funguje moje příbuzná - večer začne začne stresovat, ráno jí není dobře a večer už se shání po antibioticích, protože nic jiného jí už nepomůže. Pokud nesežene včas antibiotika, tak do tří dnů končí na kapačce.
    Laboratoře pak nacházejí různě absurdní bakterie - cokoliv kde prolétlo, to se jí jakoby chytí. Naopak když je v pohodě, tak se jí jakoby bakterie vyhýbají.

    Stres je prostě potvora.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono uplne postaci bezne nevyspani - staci o hodinu spanku mene, nez by se sluselo a je to. Sam na sobe velmi rychle poznam, kdy uz "pretahuju" - okamzite zacinam citit skrabani v krku a kdyz to druhy den nespravim tim, ze jdu spat v deset (coz je s malymi detmi docela luxus), tak to pak "sleze" na prudusky a je to...

      Vymazat
    2. P.S. - vloni mi to takhle slezlo jeste niz a byl jsem nakonec doma s oboustrannym zapalem plic, vyborny polezenicko :)

      Vymazat
    3. Pefi,
      děkuji za doplnění.

      Jak jsem už napsala, nechci vůbec zpochybňovat vliv stresu na zdravotní stav, ale na druhou stranu nemohu přijmout např. tvrzení, že někdo dostane zánět středního ucha, protože slyšel něco ošklivého, rodiče se před ním nepohodli a podobně.

      Ad TT:
      s tím spánkem to je určitě také tak, souvisí to prostě s celkovým životním stylem a režimem.
      Ale že bych při škrábání v krku začala přemýšlet, jestli jsem někomu něco neřekla, nebo naopak mu něco zamlčela, to tedy ne.

      Vymazat
    4. hm, tak já jsem si to ucho ověřila před pár dny v praxi - dítě v horečce, ucho rozpálené, dítě plačící, matka čekající, až dorazí otec a podělí se o péči, aby jeden z nich mohl na pohotovost s ušním dítětem.
      A protože dítě má malého sourozence, na kterého žárlí, a ten řval, matka se utrhla na ušaře, kterého chovala, jestli je tď spokojeno, když mimino taky řve (řvalo, bylo přetaženo). Ušař se rozplakal a matce došlo, co říká. Omluvila se a s ušařem si vyjadnili, že miminko má ušař taky rád a že teď je to náročný, protože je úplně odkázané na maminku, ale vyroste a ušař si s miminkem bude hrát a bude ho všechno učit a bude to paráda, bla bla bla... Do hodiny bylo po bolesti ouška, ušař usnul a na pohotovost jsme nejeli. Ráno taky nic - ucho neprasklo, horečka se nevrátila (ušař měl při ušní atace 39,8).
      A teď mi řekněte, čím jsme teda tu bolest ucha zahnali, když podle vás to nefunguje....

      Vymazat
  13. Ve fr. pravu existuje "préjudice d'anxiété" (pridruzeno k cl.223-1 TZ), doslova 'ujma z uzkosti".
    Nejedna se realne o pathologii, ale o vystaveni jejimu riziku, o "strach z"...nemoci, urazu atd. a jeji nasledky.
    A seznam nasledku permanentni uzkosti (stresu), jeji somatizace, vyjadrujici se telem, je dlouhy.
    Od nemoci psychiatrickych, pres nemoci centralniho systému az po organické.
    Takze opravdu nelze podcenovat riziko nebezpeci "poruchy ve vztahu s dospelymi" a vystavovat mu deti. I kdyz, nastesti, ne vsechny onemocni.

    Podobne jako u soudu plati : Ne ze vsech deti, které mely problémy v detstvi, se stanou delikventi, ale vsichni delikventi meli problémy v detstvi.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to se říká, že někdo si to "přivolá", a věřím, že to tak může být.

      S mladistvými delikventy je to bohužel pravda, až mne překvapuje, jak moc se to potvrzuje, resp. jak velká část z nich (spíš všichni) jsou z rozvrácených rodin.

      Vymazat
  14. Omlouvám se, že jsem několik dní nereagovala, teď se to může stávat častěji, protože kombinace nové právní úpravy, daňové sezóny a běžného rodinného provozu v období různých viróz je docela náročná:-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Christabel!

    To koukám! Hledala jsem zda objevím avízovaný nevěrnický blog, a hle co nalézám :-) Ač tedy formulace nejsou moc přesné, stejně se poznávám :-) Doufám, že jsem mnoha lidem neutuchající inspirací nejen pro takovéhle blogy, ale i třeba pro běžný život :-)

    Z těch knih bych doporučovala například: Miloslav Hrabica, Co nám tělo říká, zmíněné 4 dohody též doporučuju, hodně mi daly Hovory s Bohem - Neale Donald Walsch. To o té polyamory teďka "prorokovala" Teal Scott. A jinak si to čtu spíš v reálném čase na internetu, knihy teď moc nečtu.

    Prosímtě ještě něco jsi o mně psala? Nemám kapacitu ani zájem tvůj blog celý prohledávat, nemáme společná témata :-) ale pokud by to bylo o mně, ráda si to přečtu :-)

    PLenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Plenko,
      vítej zde.

      Děkuji za doporučení literatury, i když, upřímně, obávám se, že zdejší čtenáři takové knihy příliš neocení.
      Tobě bych naopak doporučovala podívat se do této diskuse, kam psala Markéta něco o toltécké kultuře, mohlo by Tě to zajímat.

      Jinak jsem o Tobě rozhodně nic jiného nepsala, já se takovými záležitostmi zabývám jen okrajově a spíš pro tematické zpestření.
      Občas v článcích reaguji na různé nehoráznosti a hlouposti, které se na netu dočtu; mezi takové články patří "Motýlci v břiše", odkaz najdeš vpravo mezi nejčtenějšími. Nebo tamtéž článek "Podívejte se, jak to dítě trpí". To jsou přímé reakce na lidskou hloupost.

      Ovšem věz, že já mám společná témata s každým.

      Vymazat
  16. a to že je dítě vystaveno hádce rodičů, není stres? Já myslím, že ano, takže vlastně je to jen jiné, přesnější pojmenování. Posměšně reagovat na něco o čem jsem jen povrchně četla, mi přijde ubohé. Ale dneska si může kdokoliv o čemkoliv psát blog, aby si připadal zajímavě a dával na odiv svou (ne)inteligenci a své nadřazení nad ostatními, pro něj nepochopitelnými lidmi. B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za velice sluníčkový a konstruktivní příspěvek do diskuse.

      Vymazat