úterý 28. ledna 2014

Zaplesání

Z tanečního sálu do vězeňské cely

Největší událostí společenské sezóny v našem městě je ples pořádaný radnicí. Zúčastňuji se jej málokdy, neboť jeho termín pravidelně koliduje s jednou narozeninovou oslavou v naší rodině. Letos se ale oslava přesunula na jindy, a proto jsme na ples po několika letech opět zašli.

Rozhodli jsme se, že půjdeme - společně s našimi přáteli - až skoro na poslední chvíli. Nijak zvlášť se mi tam nechtělo, navíc se mi zdálo, že šaty, které budu mít na sobě, jsou už trochu z módy. Kde jsou ty časy, kdy jsem si plesovou róbu pořizovala nejméně jednou za dva roky? Co máme malé děti, chodíme tak málo do společnosti, že bych nové šaty nevyužila. Na místě jsem ovšem zjistila, že nemusím mít obavy, protože ve srovnání s tím, co jsou si některé dámy schopné obléci na ples, vypadají moje růžové, několik let staré šaty z "metalické" kolekce Pietro Filipi pořád pěkně. Zvlášť ve večerním osvětlení.

Ale stejně jsem byla nějaká nostalgická. Rozhlížela jsem se po společenském sále. Jak dobře to tu znám! Chodila jsem sem do tanečních, v této budově jsme se také v jednom školním roce učili, když ve škole byl nedostatek tříd. Kolikrát jsem na tomhle parketě vytáčela polku a valčík se svými spolužáky ze střední školy? A tady, ve druhém patře kousek za schodištěm, jsme tenkrát vypili s klukama hned na začátku plesu lahvinku šumivého vína; doma mám ještě fotografie, jak se smějeme se skleničkami v ruce. Ano, to jsem měla ty modrobílé šaty, které vůbec nepotřebovaly žehlit, a já je přesto chtěla přežehlit a obtiskla na ně špičku žehličky... naštěstí to nebylo vidět.
A kdo z dnešních návštěvníků plesu tuší, že za těžkými závěsy, které oddělují sál od vysokých oken, je dostatek místa a dá se tam tančit? Určitě nikdo, jenom já. Musela jsem se usmát.

A ty odrhovačky, které se na zdejších plesech hrají, jsou pořád stejné:

... že na mne pořád myslíš,
že máš mne pořád rád,
já nemám vrásky z žádný lásky,
udělej to jako já.

Na parketě bylo živo. Rulandské šedé chutnalo dobře.
Tak co se mi pořád nezdá?

Už vím. Vzpomněla jsem si na bývalého člena městské rady, pana R. Jak je to dlouho, co se zde bavil také? Trsal na parketě, vesele zdravil známé, ležérně se opíral o bar, připíjel na zdraví? Není to tak dávno, několik málo roků.
A kde je teď? Ve výkonu trestu. Za korupci při správě městských záležitostí.
Co asi právě dělá? A jestlipak si na něj někdo z jeho zdejších kolegů vzpomene? Někdo z těch místních celebrit, zastupitelů, radních a podnikatelů lokálního významu?
Pátravě si prohlížím jejich tváře u sousedních stolů. Nevypadají na to. Kdo by také myslel uprostřed zábavy na podobné záležitosti?
Ale cožpak nikoho z nich nenapadne, že za pár let, nebo jen za několik měsíců měsíců, mohou být na jeho místě? Nejspíš ne. Ostatně, jemu to určitě tehdy, když se zde bavil, také nepřišlo na mysl.

V kolik hodin je vlastně ve vězení večerka?



64 komentářů:

  1. Navštěvovat vězně je skutek milosrdenství.
    Ještě větším milosrdenstvím je podat pomocnou ruku těm, kdo se z vězení vrací.
    Jenomže u nás se postpenitenciární péče rozpadla.
    ---
    K tomu plesání: to si užijete zase až v tanečních svých dětí a na jejich maturitních plesech. To je přirozený světa běh.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě si i my užíváme se synem.

      Díky tomu začal trvale chodit do školy v saku (manšestrovém)... Občas si zajdou se spolužáky po tanečních do Café Louvre na Národní. A cítí se jako ohromná (j)elita.

      Ale to i my. Když jsme v dobách osmdesátých měli v tanečních lekci chování s rautem, tak jsme se oslovovali "pane továrníku", "pane velkopodnikateli..." ... a někteří z nás jsou již "vrchními řediteli" velkých pojišťoven apod.

      Vymazat
    2. Ad návštěvy ve vězeních: po delší době to mám opět v popisu práce a nějak se mi na tu příští moc nechce, podvědomě to odkládám. Ale není to jenom tím, že je to vězení, prostě moc práce, čas strávený cestou tam a zpět, a tedy ty mříže k tomu...

      Ad plesy: já bych docela šla častěji, kdybychom se domluvili ve staré poststředoškolské sestavě - abychom si to zopakovali o 15 let později:-)
      Ale přece jenom, většina z nás má malé děti, tak to se těžko plánují takové akce.

      Za taneční jsem vděčná, to je vlastně "kurs společenského chování" a je to moc dobrá věc. I když mne to tam nijak zvlášť nebavilo, ale jsem ráda, že jsem to absolvovala.

      Vymazat
  2. Milane, ani nevíte, jak jste se strefil - od nedělní noci chodím a opět naříkám, že mám málo synů, že nedělní noc bych si zopakovala klidně pětkrát.
    Náš jediný, dvanáctiletý syn absolvoval svůj první ples - kombinovaná sláva imatrikulace primánů osmiletého gymnázia, imatrikulace prvňáků čtyřletého a maturitní ples těch nejstarších. My dostali stužku, maturanti šerpu. Imantrikulanti do půlnoci, maturanti do rána.
    Taky jsem vzpomínala, co jsem ve velkém sále Lucerny zažila. Mixovaly se vzpomínky z plesů se vzpomínkami na koncerty předrevoluční i ty po nich. Ten otlučený mramor na sloupech je zaručeně tentýž, který tam dal stavitel Havel.

    A ten nedostatek synů? Trénovali jsme před odchodem asi 15 minut v obýváku valčík, protože byl avizovaný tanec s rodiči - v našem případě s matkou. Šlo nám to nad očekávání skvěle.
    Jen ten tanec s rodiči pro primány pak neměl oficiální formu - nevyvolávalo se to. Skoro jsem na to zapomněla, synek lítal po Lucerně se spolužáky, u barů odvážně konverzovali se spolužačkami z vedlejší třídy v róbách, my měli milou společnost ostatních rodičů.
    Najednou v deset večer vidím, jak synek něco s tím pubertálním výrazem v hluku hudby hučí do manžela. Ten mi otázku přetlumočil stylem - že se ptá, jakože kdy asi půjdeme tancovat, když jsme to tak dloooouho nacvičovali, že to přijde vniveč. (ad pubertální výraz - matky incipientních pubescentů jistě znají, směs frajerství, odvahy, suverenity nahoře a nejistoty za fasádou).
    No prostě takhle mě nevytančil ani můj manžel a to bývával nějaký bonviván :-). I ty valčíkové kroky jsme dali - sice na Cohenovo Halelujah, nikoliv na úvodního Strausse, ale bylo to tam. Plně splnil moji poučku, že si první tance musí vyzkoušet na matce, nebo ošklivé spolužačce, až bude chtít tančit s tou pravou, tak musí být King.
    Další bude asi až maturiťák? Za osm let už budu mít endoprotézu a synek bude po tanečních..
    Škoda, že mám tak málo synů..:-)
    Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám zase málo dcer. U nás si to holt užila jenom maminka.
      Milan

      Vymazat
    2. Elo,
      mezitím přece budou ještě taneční?!
      A to si představte, že můj muž, když jsme se poznali, tak mi řekl, že chodil "za taneční", takže tančit skoro vůbec neuměl. Nechápala jsem to, my jsme všichni měli taneční za sebou, tancovat jsme chodili a brala jsem za samozřejmé, že to člověk umí a jak slyší muziku, žene se na parket. Ale už se to docela slušně doučil. Jen škoda, že nemáme moc příležitostí trénovat.

      Pubertální výraz - to jste pěkně popsala:))
      A zkoušení tance dříve, než dojde na tu pravou:)

      (Mimochodem, myslím na Vás teď často, když čtu články, jak se rozčeřila voda kolem gymnázia...)

      Vymazat
    3. Elo, coz takhle kdyby si syn, az bude ten King, prijel zatancit na bal des débutantes ? Tech "pravych" je tam kazdorocne 20 (16 - 20 let)
      Posledne otviral bal Robert Kennedy Jr. s dcerou Kyrou, robes de haute couture predvadely podle tradice princezny - Akshita Bhanjdeo z Indie, Mélusina Rispoli, Italie, Amelia Windsor, GB, Marie de Rohan, Francie (se vztahem k Cecham a k Sychrovu).
      Ale ani slavné neslechticny jako Sophia Stallone, Tallulah Willis, Francesca Eastwood a dalsi na satech a spercich nesetrily.
      Jedna z divek byva kazdorocne pozvana za zasluhy.
      Tentokrat to byla Anglicanka Lauren Marbe, dcera taxikare, s QI Mensa 161 - vic nez Einstein.
      Z vytezku plesu je vzdy financovan jeden skolni rok 900 divek v Asii.
      To odzbroji kazdou kritiku.
      MaB

      Vymazat
    4. MaB - nedávno jsem četla, že společenskému chování je tam učí úspěšný český mladík. Jinak nevím, co bych k tomu napsala - to není nic pro nás, moc odtrženo od reality. Ela

      Vymazat
    5. Ples debutantek:-) to znám jenom z románů. Netušila jsem, že se to ještě koná, a kdybych si měla tipnout kde, pak bych tipovala Británii.

      Vymazat
    6. Christabel - poslední větě úplně nerozumím - narážíte na PORG? Tam náš syn ale není. Vyloučili jsme jak starý, tak nový PORG, z několika podstatných důvodů - a to před rokem nikdo netušil, kam se to celé nasměřuje. Kamarád tam má syna v sekundě a vážně přemýšlí, že ho odsud vezme.

      My jsme jinde a neskutečně spokojeni. Opakovaně pronášíme, že jsme ani netušili, jak má škola fungovat, ty dvě předchozí nám přišly fajn, ale toto je prostě naprosto někde jinde. Hned bych se nechala omladit a zapsala bych se do primy, kdyby to šlo :-)

      Debatu o tom, jestli dát dítě na osmileté gymnázium, nebo ne..naprosto nechápu. Jde vlastně spíš o to, jestli se o to pokusit a co pro úspěch udělat - přijetí při obrovském přetlaku adeptů není zaručeno ani u premiantů.
      Ela

      Vymazat
    7. Elo,
      aha, tak to jsem nějak popletla, opravdu jsem myslela, že jste se nakonec rozhodli pro PORG. Tedy mám dojem, že o nějakém rozhodování jste tehdy psala, a myslela jsem, že tam syna máte.

      To je dobře, že jste spokojení se školou, kterou jste si vybrali.

      Sama čtu ty články o dalším směřování té školy jen zběžně a o tamní situaci nic nevím. Jenom mne zaujalo přirovnání, že diskuse o dalším směřování PORGu je vlastně přeneseně diskusí o tom, kam by mělo směřovat naše střední školství.

      Ad osmiletá gymnázia: pro nás to ještě není aktuální, ale zatím se kloním k tomu, že bych touhle cestou nešla. Ale to je z více specifických důvodů. Pokud se mnou vybraná škola ukáže v dalších letech taková, jak očekávám, není zrovna u nás důvod přeřazovat dítě na osmileté gymnázium. Zejména když mám dojem (ještě jsem to blíž nezkoumala, jen ze střípků informací), že místní gymnázium kvalitou zrovna nevyniká, a do dojíždění bych v tomto věku děti uvrtat nechtěla. Navíc já sama gymnázium nemám a odchovanci odborných škol mají k tomuto typu školy trochu rezervovanější vztah.

      Vymazat
    8. ... hm, takže nevím, jestli bychom si přechodem na osmileté, spíš humanitně orientované gymnázium spíš nepohoršili. Dost možná ano. Zrovna dneska jsem o tom totiž přemýšlela. Ale je to hodně dané místními podmínkami.
      (Navíc k tomu přistupuje to, že dcera šla do školy ještě před šestými narozeninami, což je o důvod víc nespěchat s ní na gymnázium. Takže opravdu doufám, že se ukáže, že škola je dobře vybraná, a ke změně nebude důvod.)

      Vymazat
    9. Christabel, na názor nechat dítě na ZŠ byste mě během vteřiny vyprovokovala k plamenné diskusi, kde bych používala termíny typu zabedněný, rigidní, sebestředný, sobecký rodič atakpodobně :-).

      Beru argument, že je Vaše holčička teprve v první třídě. To, že tam šla dříve bych také rozporovala - jsem výrazně pro odklad i u dětí kalendářně neodpovídajících - nejde tam jen o intelekt, ale třeba i o zralost imunitního systému.

      Ad PORG - ano, asi jsem o tom psala, Klaus ml. na mne v osobním kontaktu udělal dojem, čekala jsem podvědomě nějakou mladší variantu otce, ale nebylo to tak. PORG jsme odmítli z jiných důvodů, než proto, že bychom si mysleli, že je tam výuka špatná. A děti byly v pohodě.

      V podstatě jsme měly dvě hlavní kritéria - kvalitní výukový program, včetně jazyků, s přesahem mimo zaprděnou českou kotlinu a to, aby tam byly děti v pohodě.
      Dali jsme si práci, pročítala jsem mimo jiné i inspekční zprávy :-), odchodili dny otevřených dveří i tam, kde jsme věděli, že jistě ne (pro srovnání), sháněly drby od rodičů i dětí.
      Na DOD je obvyklé, že každého rodiče po škole vodí nějaký student(ochotný odpovídat), v učebnách čekají vyučující jednotlivých předmětů se svými učebnicemi, připraveni na otázky.
      Já specielně jsem velmi citlivá na atmosféru - na ten genius loci. Někde jsem už za vstupní rohožkou věděla, že zde ne :-)

      Názorový proud, který považuji za zcela likvidační pro dítě takové matky jsem s ohromením viděla u Wlčice - zde http://wlcice.blogspot.cz/2014/01/zs-jako-zbytkova-skola.html
      Ela

      PS chápu ale argument malého výběru v malém místě. Jenže my vybrali i školku tak, aby se muselo 15km dojíždět, pak první ZŠ, další jazykovku na 3 roky také, a nyní jezdí kombinací vlak/bus nebo tram.. cca hodina jedna cesta. Ale máme jen jedno dítě, nikoliv tři.

      Vymazat
    10. Pokud by byl Klaus ml. "mladsi variantou otce" , jak se prave docitam, tak majitele PPF Grup v Holandsku - 10,5 miliard $, je vybrano. Jedine PORG ! :)
      MaB

      Vymazat
    11. Elo,
      chápu obě strany, Vás i Wlčici.
      U nás je to ale trochu jiné, nechci rozvádět zbytečné podrobnosti, ale tato naše ZŠ funguje na druhém stupni jako výběrová škola, a ještě zaměřená na přírodovědné předměty. Ale mám takový nejasný pocit, že ani na prvním stupni nejde zrovna o "zbytkovou" školu. No, nemám teď prostor snažit se to postihnout, navíc jde částečně opravdu jen o pocity.
      Také z této školy se rozhodně hromadný úprk dětí na místní gympl nekoná (myslím, že ředitelka říkala 1-2 děti z ročníku), což jistě o něčem svědčí.

      Jasně, že pro dobrou školu se vyplatí podstoupit nějaké to dojíždění, o tom není sporu, jenom by bylo neracionální dojíždět, když kvalitní školu máme v dosahu. I když my teda taky nejsme zrovna v té nejbližší škole, kam chodí děti z naší čtvrti, takže přesuny v rámci města máme už teď.

      S atmosférou máte pravdu; za sebe si všímám možná ještě více než atsmoféry jako takové, kterou nedokážu v krátké době postihnout a vstřebat, budov - jsem přesvědčená, že ta naše ZŠ (sama jsem tam chodila) musí být asi nejkrásnější školní budova široko daleko. Ten dům je uvnitř tak úžasně, symetricky řešený, mám z toho dobrou náladu ještě před vstupními dveřmi:-) A myslím, že to má také na leccos vliv.

      Ad předčasné nástupy: to mi ani nemluvte, bylo to hrozné rozhodování, hodně mne to potrápilo, už to nechci. Holčička je teď ve druhé třídě. Byl to takový typ rozhodnutí, že ať tak nebo tak, vždycky to bude mít svoje pro a proti. Jsem ráda, že u kluků nás tohle rozhodování nečeká.
      Jinak ale příznivcem odkladů nejsem, zejména poté, co je základní škola nastavena o devátou třídu. Ono to je skutečně na dlouhou diskusi.

      Vymazat
    12. Elo, tak si zadiskutujme! :) Me se zase desne prici ty odklady. Nevim, jak je to jinde, mam primarni a sekundarni zkusenost jen ze dvou malych mest, ale vetsina deti je na tom dneska s intelektem pomerne dobre a ty odklady jsou vetsinou ve znameni "byl/a by nejmladsi otloukanek" (dokonce jsem zaslechl i neco ve smyslu "jeste jsme nebyli na dovolene tam a tam").
      Deti se ve skolce posledni rok vetsinou uz nudi, vetsina tridy jak u nejstarsiho, tak u druhorozeneho umi pismenka, nekteri i cist, spousta jich umi celkem obstojne pocitat do deseti. Co pak, pro Boha ziveho, budou delat v prvni tride? Lituju ucitelky techto "odkladovych" deti - udrzet si jejich pozornost je neskutecna drina!

      A co se tyce gymnazii - mnoho zakladek je opravdu jen "zbytkovych". Ve vetsich mestech je asi z ceho vybirat, ale na malem meste je to problem, jedna dve skoly a tim to vadne - kdyz vam pak znamy kantor rekne na rovinu "cim driv vypadne na gympl, tim lip", pak opravdu neni co resit.

      Jako dite kantorky v ZS vim presne, jak to ve skolstvi vypada a byt pusobi(la) ve vyslovene "odpadkove" skole, nedelam si iluze, ze to jinde vypada vyrazne jinak (cest vyjimkam!)

      Vymazat
    13. P.S. - jinak jsem prelitl ten clanek wlcice a v zasade s jejimi argumenty souhlasim. Ovsem, jak jsem psal, neco jineho je "souboj" ZS vs. SS v malomeste a neco uplne jineho ve meste vetsim (100tis +)

      Vymazat
    14. Mimochodem - nelze všechno brát z hlediska rodiče nadaného dítěte se studijními předpoklady. Ono gymnázium, notabene humanitní, taky není všespasitelné.
      Já jsem studovala odbornou střední školu výborné úrovně (myslím, že byla hodnocena mezi nejlepšími v kraji), většina z nás tam byla proto, že "z gymplu by nic nebyli", tehdy se nepokládalo za samozřejmé, že člověk vystuduje VŠ. Dnes je to sice daleko častější, ale zase kvalita těch vysokých škol je také hodně rozdílná.
      Takže já proti střednímu odbornému vzdělání nemám vůbec nic:-)

      Vymazat
    15. Elo,
      snad nakoukne Sejra - píše zajímavě o Open Gate, kde teď mají rodinného zástupce.
      Ale zase to je něco za něco, nechtěla bych internátní školu... no, vybrat vhodnou školu je prostě oříšek...

      Vymazat
    16. Wlčice je z Prahy, pokud se nepletu. Já s jejími argumenty nesouhlasím ani náhodou.
      Naše dítě mělo odklad - zejména ale ze zdravotních důvodů(ne nutné obligatorně, ale důvod byl). Číst uměl, psát tiskacím také. Ve školce se pak poněkud nudil (odklad ale tehdy mělo asi 12 dětí, z toho většina kluků, i těch narozených třeba v březnu, tak to nebylo tak hrozné), ale začal intenzivně hrát hokej a dostal soukromou angličtinářku. Osobnostně za ten odkladový rok výrazně poskočil, v první třídě to pak zvládal dokonale i co se komunikace s kantory a spolužáky týče a to i z vyšších tříd v jídelně, což se pokaždé na schůzkách řešilo. Nevím, jestli by to bylo takhle i bez odkladu. Povaha dítěte je křehké zboží, absolvoval mnoho situací, které by asi dříve neustál.
      Ráda bych se rozepisovala, ale musím do práce. Později.
      Ela

      Vymazat
    17. Gymnazium Alphonse Daudeta v Nimes slavilo 24.1. devadesaté vyroci zalozeni ceské sekce, ktera vznikla zasluhou cechofila a nîmského rodaka, Ernesta Denise.
      Pritomna byla i ceska velvyslankyne v Parizi, pani Marie Chatardova.
      Jedna ze stovek absolventu, Kristyna K., napsala pri té prilezitosti do novin Midi Libre clanek "La vie de Bohême à Daudet", ktery mne dost prekvapil.
      Pise v nem mimo jiné ;
      "Stali jsme se soucasti skolského systému, ktery nas vedl k samostatnému mysleni, k reflexi.
      Pravy opak nasi vyuky, kde se kazda lekce musi naucit zpameti.
      Presli jsme z abstrakce, z dogmatismu, k rozvoji kritického usudku. Pobyt byl objevny denne, profesori nas ohromili otevrenosti a i nam otevreli oci."
      Vyber uchazecu konkurzem je velice prisny, dostanou se sem opravdu ti nejlepsi z nejlepsich.
      Mezi nejlepsimi i mlaturitou konci a dost jich pokracuje na zdejsich VS.
      Vytvori si pevny vztah k zemi a jeji kulture, clanek KK konci vetou, z které by mel Ernest Denis jiste radost::
      "Rok bez navratu do Francie je rokem, ktery neni nic moc".
      MaB

      Vymazat
    18. Hlásím se do diskuze:-)
      Ad odklady - nesouhlasím, náš Pepík (bude mu deset) má ve škole několik 12 letých spolužáků a je to v háji - třída je rozložená, protože ty dvanáctiletí jsou intelektově, emočně atd. úplně jinde. Souhlasím s Chris, že natahovat dětem dětství školou není dobrej nápad a sedmnáctiletý dítě v devátý třídě mi přijde podivné - má trochu jiné záliby, zájmy a myslím, že se nudí.
      Open Gate - stále jsem mírně nadšený pesimista;-) ale myslím, a to platí hlavně pro Elu, že by si měli rodiče také uvědomit, jak se v té škole líbí dítěti. A našemu Honzovi se na OG líbí, ba je přímo nadšený, za necelý rok tam dosáhl mílových pokroků ve všem - nejen v učení, ale i ve fyzičce, zvyšující se morální odpovědnost je též určitě dána režimem školy, a ještě bych mohl pokračovat.

      Vymazat
    19. Sejre, explain an open gate, please.
      Jedna se o neco jako The Open Gate: a Fund for Gay and Lesbian Life at Harvard University ?
      Nebo jen o to, cemu se kdysi cesky rikalo dny otevrenych dveri ?
      MaB

      Vymazat
    20. Nyní hlavně pro Sejra - zdá se mi, že jsem opakovaně psala, že se našemu dítěti na gymnáziu neskutečně líbí, zapadl do stejné intelektové a zájmové skupiny spolužáků, do školy vždycky chodil velmi rád, ale dítě se nyní chová, jako když se z černobílé fotografie stane lusknutím prstů barevná.

      A už zcela jistě vím, že jsem psala i o důvodech našeho odkladu, a také o dvou kritériích našeho výběru - kvalitní výuka + děti v pohodě.
      Na všechny dny otevřených dveří chodil syn s námi, i za ceny absence na tréninzích, nebo posledních hodinách původní školy. Jeho názor byl jeden ze tří hlasů..

      To je svízel psané diskuse, často mám pocit, že čtete jiná písmena, než píšu. Je to jistě mou interpretační neumětelostí, ofkoz.
      Ela

      Vymazat
    21. Omlouvám se, četl jsem to opravdu jen rychle, přitom visel na telefonu a ještě řešil infantilní ohlašovací povinnosti vůči ministerstvu ŽP:-(
      Těch zdr. důvodů jsem si všiml až teď, to je pak jiná, já sám měl odklad kvůli zdraví.
      Bohužel moje zkušenosti se zápisy a "odvody"jsou právě smutné a když můžete vybírat jen z jedné školy, je to v háji. Právě až na výjimky znám důvody odkladů jen právě kvůli prodloužení dětství a výsledkem je extrémně nevyrovnaná třída úplně ve všem. Vědět to, dáme mu taky odklad, což nám bohužel už pozdě řekla kamarádka v pedagogicko psychologické poradně.
      Přiznám se, že jsem prostě zaujatý vůči místní ZŠ, zápis byl fakt trapná formalita, o nějaké komunikaci s rodiči ani vidu ani slechu, jedna úča pojala zápis jako módní přehlídku pro tatínky, fakt bych zvracel. Jenže jiná ZŠ je na míle daleko, vožení nepřipadá v úvahu a tak má Pepík zkaženo do života už od začátku.

      Vymazat
    22. MaB - vysvětlím Open Gate:

      Internátní škola + základka anglického stylu,tj. uniformy, výuka v anj. individuální přístup, stovky kroužků, skládá se mezinárodní maturita IB, která otevírá cestu ne všechny slušné univerzity, s výjimkou českých:-(
      Víc u mě na blogu: http://sejra.blogspot.cz/2014/01/furt-jsme-z-ty-skoly-paf.html
      http://sejra.blogspot.cz/2013/06/neformalni-posezeni-nad-burtem.html
      http://sejra.blogspot.cz/2013/05/prvni-dojmy-z-og.html
      nebo u nich na stránkách: www.opengate.cz

      Vymazat
    23. Ad Sejra - my bychom ho asi odložili i s absencí zdravotních důvodů. Téměř všichni kluci ze školkové třídy šli později a i dost holek. Co bylo narozeno v červnu a později, tak komplet. Říkali jsme si, že raději ať je ve třídě za mazáka, než otloukánka.

      K odkladu jsme kromě zdravotního potvrzení museli i do ped-psych. poradny. K zápisu s odkladovými papíry šel manžel sám, na jinou základku, než jsme ho hodlali dát. Učitelka se mu snažila vynadat a dožadovala se přítomnosti dítěte. Proč? Aby revidovala nález lékaře i psychologa (tam jsme potřebovali vyjádření, že do školy nemůže, tak mu napsal, že je emočně nezralý, což žádná lež nebyla - vymazlený jedináček byl větší mamánek, než by být asi měl.) Aby učitelka dítěti vnucovala, že se rodiče rozhodli blbě a zadělala mu do hlavy problém? To bych ji dala mokrým hadrem přes obličej - manžel to vyřešil ústně.

      Chápu, že v Praze je výběr výrazně větší, i když dojížděcí důvody jsou hodně podobné. Prvňáka jen blázen pošle samotného MHD, byť jen několik stanic, a už vůbec ne s přestupem. Někde se dá pohodlně dojet mhd, někde je auto podstatně logičtější - u nás např. Náš začal jezdit domů sám ve čtvrté třídě, ráno ho vozíme pořád. Nyní by již jistě ani ráno nebylo nutné, ale je to pro něj pohodlnější, my jezdíme do centra oba, tak si prostě ranní program upravujeme tak, abychom mu ulevili. Jedna cesta je mhd 50-60minut, za pomocí auta 45min (ale pohodlnější, občas si hodí šlofíka, vstává v 6hodin a je sůva po mamince)
      Ela

      PS bydlíme na okraji Phy, máme v pěší vzdálenosti jak školku, tak základku, tak osmi i čtyřleté gymnázium. Jenže jiné, než bychom chtěli.

      A vlastně ještě k argumentu, že na osmiletý gympl mají jít jen děti nadané, jen několik ze třídy. U našeho syna, který chodil do výběrové jazykovky 3-5 třídu (tento status už nyní neexistuje) se z jeho třídy dostali celkem tři, z vedlejší třídy pět dětí. Takže téze o tom, že v Pze je gymnázií milion a dostane se tam každý, kdo umí psát, je totální blud. Každý rok se počty dětí i úroveň jejich znalostí zvyšuje. Loni to byly 6-8 násobky přihlášených na počet míst.

      A k výběru - velmi jsme se nechali vést také názorem paní učitelky, speciální pedagožky, která se živí také přípravou dětí na přijímačky. Domluvili jsme v nepravidelných intervalech hodiny. Dostal testy různého typu na doma, probrala s ním chyby a sporné body, dodala nejčastější chytáky a vyjádřila se k otázce, zda otevřené, nebo zavřené (scio) testy a doporučila gymnázia, kde si myslí, že by to synovi vyhovovalo. To je osoba, která nám v rozhodování strašně pomohla.

      A tímto směrem bych doporučovala jít i Ivaně, která se ptala na konkrétní (naši) školu. Univerzální rada není. Kepler je považován za jednu z top škol, ale nám se tam nelíbilo. Na PORGu nemají v primě druhý jazyk, asi až od sekundy, nebo možná tercie. Je výrazně anglofonní, což je bezva, ale také je dobré se kouknout na mapu Evropy a položit si otázku, zda americká nebo německá univerzita, např.

      Vymazat
    24. Aha, uz jsem doma !:)
      Dekuji. Pod nazvem Open Gate jsem je nasla jen v CR (8) - 1 v Ostrave, 1 v Ricanech a 6 v Praze.
      Tady obdoba pod jinymi nazvy také existuje, ale jedna se jen o skoly soukromé, tudiz placené, od 250€/mesicne nahoru.
      Navstevuje je asi 15% zaku, ale zajem o ne stoupa.
      Odkazy si rada prectu.
      MaB

      Vymazat
    25. Elo, cinska ! :)

      Vymazat
    26. Sejre, tak jsem si se zajmem precetla.
      Co bych z toho vydedukovala ? Vypada to, ze syn aspiruje na clenstvi v "happy faw".
      Pokud okamzite najde pokracovan rady:
      1 11 21 1211 1231 131221...
      tak je to jisté.
      Kdyz ne, mozna tim lip pro neho.
      Zit pry s QI kolem 170 neni zadny med.:)
      MaB

      Vymazat
    27. Elo, vy jste šli na výběr školy přísně vědeckou metodou! :) No, blíží se doba, kdy nás čeká něco podobného. Jsem si celkem jistá, že raději než školu zaměřenou přísně na akademické znalosti bych volila školu s důrazem na rozvoj "soft skills" a školu, kde dcera zapadne do kolektivu. Jen nemám úplně jasno v tom, jakou metodou takovou školu najít :). U PORGu se mi moc líbí jejich přijímací testy (mají je na webu) - je z nich znát, že se snaží testovat schopnosti dítěte a ne pouze to, co se dítě na přijímačky nadrtí. Anglofonní orientace by mi nevadila, ostatně druhý jazyk lze doplnit mimoškolními aktivitami, ani nyní nespoléháme pouze na jazykovou přípravu na naší ZŠ. Spíš bych na této škole měla trochu obavy z elitářského kolektivu, ale to není založené zatím na žádné konkrétní zkušenosti.
      O Open Gate jsem slyšela hodně dobrých věcí, ale abychom měli naši holčičku přes týden někdy v trapu na intru, tak to bychom ani jeden steskem nevydýchal.
      Kepler je pro nás už hodně z ruky, prozatím jsme o něm kvůli vzdálenosti a komplikované dopravě neuvažovali.
      Rozumně dostupné z hlediska dopravy by pro nás bylo Gymnázium J. Seiferta, ale o něm mám právě ty zprávy, že klade mega důraz na akademické znalosti a nejsem si jistá, že je to to pravé ořechové, co dítě v dnešní době potřebuje.
      Řešit střední školu přes speciální pedagožku mě nenapadlo. Asi někdo takový na naší škole také existuje. Díky ta tip!
      A stále jsem, Elo, neidentifikovala, která je ta vaše škola :). Je příjemné číst o tom, že jste spokojení.

      Ivana

      Vymazat
    28. Technická: pokud to sem Elo nechcete psát z důvodu ochrany soukromí, tak to můžeme udělat tak, že to napíšete a já to třeba zítra ráno smažu.

      Vymazat
    29. Chris, to bylo jenom takové popíchnutí z mé strany vůči Ele, takové informace z nikoho tahat nechci :). Každopádně děkuji za angažovanost.

      Koneckonců, prestižních gymnázií není v Praze zase tolik a hádám, Elo, že vylučovací metodou a kombinací infošek, které sem tam o "vašem" gymnáziu pustíte, bych jej časem mohla identifikovat :). Kupříkladu Seifert měl maturitní ples v Národním domě na Smíchově, tedy si škrtám, že na Seifertovi nejste - vy jste psala tuším o Lucerně.

      Ivana

      Vymazat
    30. Ivano, já si nechci hrát na tajemný hrad v Karpatech. Chtěla jsem dnes ráno napsat, že jestli máte nějakou univerzální mailovou adresu, tak ji sem dejte, já Vám odepíšu - všechny moje mailovky jsou se jménem a to sem vzhledem k povolání opravdu dávat nechci.
      Navíc Praha je jedna velká vesnice.
      Druhý důvod - věřte, nebo ne, je ten, že Vás nechci mást. Celou anabází jsme propochodovali stylem, že jsem někam šla s nedůvěrou, někam s velkým očekáváním..a navíc každé dítě je jiné.
      Mnoho ovlivní sestava dětí a třídní a výběr profesorů. Ale pokud to funguje systémově od hlavy..
      Stejně si myslím, že už to víte - ten ples..to bylo dobrý :-)
      Ela

      Vymazat
    31. Ivano..prestižní. To není asi to správné slovo. Prestižní mi evokuje něco s dobrým PR.
      Ela

      Vymazat
    32. MaB - mě po zadání do googlu vyleze jen ta v Říčanech (to je tan naše:-) a pak jejich kolega v Indii, používáte nějaký divný vyhledávač:-)
      škola je to 100% soukromá a školné je 470 000,- ročně. Což pochopitelně neplatíme, protože to je tak součet 2 ročních příjmů mých a mé ženy. I přesto ale platíme. nicméně částka se nijak neliší od částek, které dávají rodiče na studium veřejné vysoké školy (koleje, dojíždění, jídlo apod.) Třeba kolegyni přijde syn na ČVUT v Prahe na cca 10 000,- měsíčně.
      Jeho IQ neznáme, on sám si ho odmítá nechat změřit s tím, že je to nicneříkající číslo. Máme nějaké výsledky z kempů pro nadané děti, kam jezdil a kde dělal nějaké testy, a všechno krom uměleckých sklonů bylo v kolonce hodně dobrý.
      Řadu mu ukážu. Onehdá se doma nudil, tak si jen tak ze srandy spočítal číslo "pí" na 20 desetinných míst a nechal si to překontrolovat učitelem matiky a snad to prej měl dobře...

      Vymazat
    33. Elo - my máme další trochu slušnou základku 35 km daleko a ani desetiletý žák by to neměl s dojížděním jednoduché. Navíc zrovna náš Pepík je spíše opakem staršího - škola ho moc nebaví, po získávání vědomostí nijak netouží. Ale zase je šikovnej, k devátým narozeninám dostal sekeru:-)
      Zkrátka se modlíme, aby základku přežil, aby třeba soudružka učitelka, která dodnes tvrdí, že Pluto je planeta a máme jen dva národní parky, zmizela nějak do pryč a pak mu budiž přáno, ať si třeba vybere slušnou průmyslovku nebo učňák. Myslím, že za pár let bude šikovnej řemeslník lukrativní povolání, že mu i advokáti budou závidět hodinovou mzdu;-)

      Vymazat
    34. Sejre, mne jich po zadani "ecoles open gate" na googlu vyleze 8, jsou pouze v CR, coordinator je Mr Rupert Marks s adresou v Ricanech.
      Vsechny tyto skoly jsou s mezinarodni maturitou a programy PP, PPCS, DiP
      V Ricanech se jmenuje Boarding School, Babice 5, ta v Ostrave je 1st International School of Ostrava, mezi prazskymi je i anglické gymnazium.
      Pokud se syn bude nudit a mel by zajem, poslu dalsi.

      Jinak s remeslem je to presne tak, jak pisete.
      Tady patri k nejvetsi elite "compagnons du devoir", (tovarysi povinnosti), povazuji se za dedice a pokracovatele stredovekych stavitelu katedral, v 15 letech nastoupi "tour de France", aby se vyucili u nejlepsich remeslniku, také byvalych tovarysu..
      Trva to 6 let, je to rehole, ale s titulem "nejlepsi delnik Francie" maji otevrené dvere vsude.
      A svou hodinovou mzdu by urcite nevymenili se zadnym advokatem. :)
      MaB


      Vymazat
    35. Aha - synátor říkal, že nějaké další školy získaly akreditaci:-)
      Mně i přesto všechno vždy vyleze v googlu jen jedna, babická:-)))

      Vymazat
    36. Jen rychle, protože dnes těžce nestíhám.
      Daň z nemovitostí volá a neptá se:-)

      Elo,
      pokud byste chtěla něco z diskuse smazat, napište mi které komentáře a já to vymažu.
      Ti, kdo se diskuse účastní, kontext znají, ostatním to může být jedno, takže nebude vadit, když některý komentář zmizí.


      Sejre,
      bude to asi vypadat kacířsky, ale já bych byla raději, kdybych měla ze syna šikovného poctivého řemeslníka, co se uživí vlastní prací, než nějakého intelektuála, který neustále pronáší psycho-socio-něco bláboly a jenom se rozhlíží, kde by získal z EU dotace na další zbytečný gender-projekt.
      Takže asi tak.

      Vymazat
    37. ad Sejra - Open Gate v Praze:
      Riverside School (Sedlec)
      The Englsh college (Vysocany)
      The English international School (Brunelova)
      The Prague British School (Pha 4)
      PORG (Krc)
      MaB

      Vymazat
    38. Vypadla mi ta 6. - International School of Prague (Nebusice, Pha 6),
      stejne jako "i" v English...
      A "happy few" (smetanka) bylo mysleno v pozitivnim smyslu slova, nikoli ti "intelektualové", jak o nich pise vyse Chris...:)

      Vymazat
    39. Elo, děkuji za nabídku, mail na mě je i.ottt@seznam.cz.
      Nemějte obavy, že byste mě mátla. S informací budu pracovat jako s "drbem od jiné maminky" (pardon :)), tak jako jste tyto info sháněla při výběru školy i vy.
      Ještě jednou děkuji.

      Ivana

      Vymazat
  3. Pokud vim, byva za katrem vecerka v devet :D Chces-li, pozeptam se znameho vezenskeho kaplana, bude znat rad minimalne kralovehradecke vazebni veznice :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tulení táto,
      taky bych si tipla devátou.
      Napadlo mne, že se zeptám při své příští pracovní návštěvě ve vazbě, ale to by se asi příliš nehodilo. Ono to možná bude v nějakém předpise k nalezení... jenom jsem to nikdy nepotřebovala vědět, naštěstí.

      Vymazat
  4. Prave jsem se vratila z vezeni a citim se jako po tancovacce.:)

    V té zdejsi (tresty vice nez rok), se cela zavira v 18:45 a budicek je v 7.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      na tu tancovačku se mi chtělo jenom o trochu víc než na návštěvu do vězení. A to tam ani nemusím zůstat, naštěstí.

      Vymazat
  5. Hezký večer vespolek, tato diskuse mě zajímá :). Elo, mohla byste prozradit, o jaké opěvované gymnázium se jedná? Volba gymnázia bude pro nás brzy aktuální.

    Co se týče otázky zda osmileté gymnázium ano či ne - já osobně jsem byla v prváku na gymplu podstatně šťastnějším dítětem než o rok před tím na ZŠ - čistě na základě své osobní zkušenosti se budu snažit, aby dcera byla v kolektivu povahově a intelektuálně bližších vrstevníků pokud možno dříve, než jsem tu možnost měla já. Ovšem přetlak a množství adeptů je opravdu veliký, dopadnout to může nakonec jakkoli.

    Ivana

    OdpovědětVymazat
  6. Jen pro úvod http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zkuseny-pedagog-hovori-o-tom-jak-celit-spratkum-telesnych-trestech-i-o-strasne-urovni-vysokoskolaku-a-gymnazii-301633
    Vzdělání, to je červený hadr přes moje oči, vyzkoušeli jsme mnoho:
    Moje 3 děti prošli 8letým gymnáziem v krajském městě,má oproti soukromým výrazně lepší úroveň, ale postupně , co jsem měla možnost splynout s komunitou místních profesorů, bych nejraději začala s domácí výukou. sSmozřejmě se najdou osobnosti, ale ty jsou vyjímkou,a jsou samozřejmě smečkou udupáni něbo splynou, nesetkala jsem se ani mezi kolegy v medicíně s takovou podlostí ,jako mezi kantory, byla jsem xkrát ve škole řešit,komunikovat atd, a když mi někdo slíbí rukou dáním že věc bude tak a tak, nemám důvod mu nevěřit, ale tak to nefungovalo.Přitom jsem velmi mírná a vstřícná, myslím.
    Mám zkušenost s Open Gate, výborný přístup k dětem, ale znalosti a celková úroveň srovnatelná s okresním gymplem střední úrovně, jednoznačně u nás vyhrává co do znalostí, přístupu ke studentům Kepllerovo gymnázium. Ale jinak jde o to, abychom sa sami jako riodiče nezbavolali zodpovědnosti za výchovu svých dětí.Pokud stojí škola za starou belu, musím začít pracovat s dítětem sama a snažit se o nápravu věcí už tím, že začnu školu a kantory kultivovat jako rodič.
    Pomáhala jsem s výlety, dělala zdravotníka na horach/ to jsem měla ráda, budila jsem opilé kantory atd.

    Dita

    OdpovědětVymazat
  7. PS: jo,píšu s chybama, protože mě tohle téma vždycky rozpálí
    Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To, co rikate o Gymnaziu Jana Keplera v Praze, velmi potesi jednoho zdejsiho profesora jazyku, ktery si vzal "deux années sabbatiques" - dvouletou neplacenou dovolenou, aby tam ucil (za necelou polovinu svého platu). Rozhodne jde o skolu prominentni, jakych neni mnoho.
      MaB

      Vymazat
  8. S dovolením zareaguji na debatu o základních školách/gymnáziích: prošla jsem si tím osobně. Chodila jsem na základku, která byla za rohem, protože byla za rohem a když má někdo čtyři děti a musí chodit do práce, zajímá ho také, jak se ty děti dostanou ze školy domů. Když je nemůže doprovázet přes město nebo je vozit. Že to byla škola nevalné úrovně, byla věc druhá.

    Teprve když jsem se z pětky nedostala na gymnázium, protože jsem neprošla u matematické části přijímaček, tak se naši trochu rozkoukali a v půlce šestky mě poslali na jinou základku. Během týdne jsem musela dohnat učiva snad za dva měsíce. Ale matematiku tam učili výborně, to jo.

    V sedmičce jsem přešla na jazykové gymnázium a matematiku jsem neměla vůbec.

    OdpovědětVymazat
  9. Diskuse je zajímavá, trochu škoda, že k tomu není samostatný článek (chtěla jsem napsat kdysi článek o tom rozhodování, zda předčasný nástup ano či ne, je spíš s podivem, že jsem o tom nenapsala, protože jsem se v tom plácala opravdu dlouho, ale asi mi to přišlo moc osobní, nebo nevím).

    Diskusi čtu, ale momentálně jsem dost špatná z práce, kombinace
    - všichni všechno chtějí,
    - nikdo (tedy hlavně já) nic neví a neumí,
    - všechno mělo být minimálně už včera hotové,
    - technika nefunguje spolehlivě, protože je zastaralá, ale z důvodu předchozích tří bodů není čas to řešit,
    je poněkud frustrující.

    S nostalgií vzpomínám, jak to bylo fajn, když jsme znali zákony. Ve chvíli, kdy jsme dneska v soudní síni společně se soudkyní koukaly do NOZ a řešily, podle jakého paragrafu se tahle banalita má přisoudit, tak jsem si říkala, že to není úplně ono...

    Takže jsem dost ve stresu a těším se na klidnější období.
    Ale zase... diskuse je taková prima prokrastinace:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by stálo za to, ten článek.
      Otázka je, jestli něco takovýho subjektivního, jako je přectava o budoucnosti svých dětí, lze někomu vnucovat a obhájit si to;-)

      Vymazat
    2. Sejre,
      vnucovat určitě ne.
      Navíc jsem si sama mohla zkusit, jak moc individuální to rozhodování je.
      Ale na druhou stranu - určitě máme pro to rozhodnutí srozumitelné a pochopitelné argumenty; to, že s nimi druhá strana nemusí souhlasit, beru na vědomí:-)

      Vymazat
  10. Náš starší syn je na osmiletém křesťanském gymnáziu v Praze, je tam hodně spokojený. Byl silně ADHD, dyslektik, dysgrafik a částečně stále ještě je. Ale míra gymnaziálních úlev je jen nepatrná (trochu delší čas na písemky, většinou do přestávky, trochu větší ochota kantora louskat škrabopis), takže ho to postupně dorovnává do standardu. Výuka je taková někde mezi 2-3 z mého pohledu. V němčině se připravují na německý Sprachdiplom. Má na další 2 (3?) roky latinu, což na státních gymplech nebývá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dcera (osmačka) zůstala na základce. Na G se nedostala. Protože ve třetí třídě přestupovala (kvůli extrémně špatné kvalitě výchozí školy) a má z toho fobii dodnes (jak z toho přestupu, tak z té staré školy), tak jsme už nechtěli další přestup ani při dalším zhoršování nové školy. Byl to trochu efekt vařené žáby a dcera se zařekla, že už nikam nejde. Navíc nebyla moc studijní typ, M ale ani ČJ ji úplně nešla, byť vždycky vydřela 2. Výuce ve škole nerozumí, kde co učíme znova doma a docela úspěšně, ze třídy pomalu odešly všechny chytré děti.

      První stupeň byl skvělý kvůli dobrému učiteli a staré ředitelce. Nová hledí pouze na úspory a to jak splnit požadavky MČ o umístění populační vlny. Třídy se sloučily na 33 dětí. ŠkZak požaduje aby při překročení normativu byla zachována úroveň výuky a bezpečnost. Školský odbor mi na dotaz (na zákl. informačního zákona) ohledně odůvodnění jejich rozhodnutí o připuštění nadnormativu v podstatě vytřeštil oči, že by to snad měl posuzovat... A odpověděl tautologiemi... Kvalita bude protože bude...

      Díky tomu se zvýšila i koncentrace problémových dětí a škola začala zavádět rasantní protiopatření, jako neustálé písemky (klidně 2x na stejné učivo), místo výuky (to děláme doma), zákaz chodit v hodině na toaletu bez papíru od lékaře, neustálé nesmyslné lamentování na tř. sch. atd.

      Škola je dost uzavřená pro rodiče - zažil jsem jak nás rodiče vrátný zaháněl za linku v kachličkách 10 minut před třídní schůzkou. Je to i genius loci, stará stalinistická sorelácká budova s malými okny ... protože na Sibiři je zima. Na druhou stranu nezvládli např. práci se třídami při sebevraždě spolužáka...

      Dneska je dcera nemocná doma a už se těším na kecy třídního, že rodiče nemají o školu zájem, když si nestihli vyzvednout vysvědčení.

      Tak i takto může vypadat ZŠ...

      Vymazat
  11. Když už se bavíte o těch školách: jsem zastáncem maximální možné horisontální diversifikace škol, aby si rodiče mohli vybrat a aby se děti nemusely trápit ve škole, která není pro vhodná, a v kolektivu, do kterého nezapadnou.
    Žel, snaha o glajchšaltisaci u nás zase sílí a zcestná ideologie smíchání všech dětí do společných tříd nabývá vrchu.
    Mých dětí se to již naštěstí nedotkne, než se to bude moci dotknout vnoučat, situace se snad zase změní a diversifikace škol bude zase reálná.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      já nevím, neumím se vyjádřit k tomu, co je lepší.
      Různost a diverzifikace jistě ano, možnost výběru je rodiči vítaná, ale brzké rozčlenění dětí podle schopností a inteligence má bezpochyby svá velká úskalí - některým dětem bere už na startu reálnou šanci na slušné vzdělání.
      Pokud mají pravdu v Respektu, kde se tomuto tématu celkem věnují, tak nejlepší evropské výsledky ve vzdělávání má Finsko, kde se právě rozčleňování dětí již v nízkém věku nekoná.

      Takže já bych rozlišovala rozmanitost jako takovou, která poskytuje možnost výběru (školy státní, soukromé, církevní, školy se sportovním, jazykovým, přírodovědným, uměleckým zaměřením a pod...), a časné rozčlenění dětí na ty, kterým poskytneme dobré vzdělání, a ty, kterým bude určeno to horší, neperspektivní.

      Vymazat
    2. Evidentně nevíte, o čem mluvíte.
      Horisontální diversifikací se dětem nebere šance na slušné vzdělání, ale naopak se jim zvyšuje.
      Každý člověk potřebuje úspěch, dítě ještě více než dospělý. Když dítě nosí ze školy jen špatné známky a je pořád a ve všem na chvostu, jeho vztah ke škole a ke vzdělávání nemůže nebýt negativní. Pokud mu dáte šanci, aby mezi sobě rovnými dostávalo dobré známky a občas i zazářilo, takže ho nejen rodiče mohou chválit, a to upřímně, jeho osud se radikálně změní. Úspěch člověka vždy táhne za sebou.
      Navíc, v případě speciálních škol, jsou třídy menší, takže učitelé se dětem mohou více věnovat a jejich vzdělávání tak rozhodně není oproti normálním základkám ochuzené.
      Na diversifikaci vydělávají "nenadané" či postižené děti více než ty nadané. Ovšem i ty nadané potřebují být mezi svými, neboť pobyt mezi masou a průměrem je pro ně velmi často velkým utrpením.
      Milan

      Vymazat
    3. Milane,
      komentář jsem četla, ale nejsem si jistá, že to platí takto přímočaře a pro každé dítě.
      Zrovna před několika dny jsem mluvila s jednou učitelkou ze ZŠ a pochopila jsem, že ona si nemyslí, že by časné rozřazení dětí bylo pro ně prospěšné.
      Také s integrací např. nemocných dětí to je asi často dilema - být "mezi svými" znamená často, že dítě se nikam neposouvá, nebo zdaleka ne tak rychle, jak by mohlo. Jsou to určitě velmi těžká rozhodování pro rodiče.

      Za sebe bych byla ráda, kdyby se dělení na "my" a "oni" konalo co nejméně... kdyby totiž nebylo skoro potřeba.

      Vymazat
    4. Můj názor formovaly zkušenosti. Jednak mé osobní (až za nás víceletá gymnasia neexistovala, tajně výběrové základní školy byly a já měl štěstí na jedné takové trávit čtvrtou až osmou třídu a do devítky jsem kvůli přestěhování do jiného města zase spadl to té nevýběrové mezi průměr a poté nasledovalo výběrové gymnasium...), hlavně ale zkušenosti rodiče, kdy s jednotlivými dětmi jsme prožili leccos, včetně VG i speciální základní školy. Mé zkušenosti mne zcela jednoznačně radikalisovaly: čím širší vertikální diversifikace, tím lépe; čím dříve se dítě zařadí "mezi své", tím lépe.
      Milan

      Vymazat
  12. Jeste k "z tanecniho salu do vezenské cely."..
    Nedavno mne pobavil pripad mladika, rekneme Kevina, ktery v ryze panské spolecnosti "pohrbival" svuj mladenecky zivot v jednom nocnim podniku.
    V prijemném prostredi hladina alkoholu v krvi rychle stoupala a kdyz byla zabava v nejlepsim, objevila se policistka.
    Kevin ihned pochopil, ze jde o prekvapeni v podobe striptérky, které mu pripravili kamaradi. Aniz by prerusil svuj primerene lascivni tanec, snazil se okamzite darek "rozbalit".
    Samozrejme si nevsiml, ze kapitanka prisla v panském doprovodu.... rovnez v uniforme. Tomu se Kevin neubranil, i kdyz se o to pestmi i slovne velmi snazil.
    A tim skutecnym prekvapenim pro neho rano bylo to, ze spal s opickou v "utulné" cele komisariatu.
    Jak na tuto neveru reagovala Kevinova snoubenka, jsme se, bohuzel, nedozvedeli.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To by mohlo patřit do zlatého fondu historek z rozloučení se svobodou:-)

      Vymazat