pátek 14. února 2014

Stížnost do Hollywoodu

Importovaný svátek sv. Valentýna zde na blogu slavíme, letos už počtvrté, valentýnským článkem. Tentokrát se téma přímo vnutilo; už začátkem února bylo jasné, že jím bude nevěra.
Jenomže potom jsem došla k názoru, že takové nudné téma může klidně počkat. A měla jsem k tomu moc dobrý důvod.

Já totiž nejsem filmový fanoušek, na filmy se dívám poměrně nerada, nějak mi to nejde a nebaví mne to. Když už nějaký film vidím, většinou o něm několik dnů přemýšlím; pokud je jeho obsah závažnější či příliš emotivní, narušuje mé soustředění na každodenní záležitosti. Proto filmy nevyhledávám a ze slavných filmových titulů jsem toho viděla pomálu. V tom jsem přesným opakem manžela; i když nechápu, kdy to stihl, shlédl snad úplně všechny filmy, o kterých já jen slyšela.

A minulý týden přinesl domů DVD s hollywoodským spektáklem Ben Hur, který samozřejmě - na rozdíl ode mne - znal už z dřívějška, a téměř mne donutil jej shlédnout. Nejdřív jsem měla nějaké výmluvy, jakože je to moc dlouhé a jestli to není moc drastické nebo dramatické, ale brzy mi došly, a tak jsem se nechala zlákat k obrazovce. Nutit jsem se ale musela opravdu jen do začátku prvního dílu; celý následující den jsem nemyslela na nic jiného a těšila se na večer, až si pustíme díl druhý.

Mezitím jsem si přečetla názory fanoušků a recenzentů, zjistila, že jde o trhák s jedenácti Oscary a o jeden z nejslavnějších filmů vůbec.
A pověst, která jej předchází, ani trochu nelže.

Všichni fanoušci filmu se shodují, že nejúchvatnější a nejlepší je scéna závodů čtyřspřeží v cirku. Je bezpochyby velkolepá, ale musím říci, že mne nejvíce oslovil jiný obraz: Ježíš podávající žíznícímu Judovi vodu. Ta scéna mi připadala úžasná a geniálně natočená, úplně mne nadchla. Moment, kdy ruka Kristova omývá tvář zajatce a kdy římský voják, který rozkázal "ten vodu nedostane", couvá před Ježíšovým pohledem a na své rozkazy zapomene, patří k tomu nejpůsobivějšímu z filmového umění, co znám.
A navíc, Charlton Heston je hvězdný herec, přesně takový, jaký má správný hrdina být.

Některé výjevy z filmu mne samozřejmě děsily: utrpení veslařů na galérách a temný obraz vězení v kontrastu s údajnou civilizovaností Římanů, stejně tak chmurné scény z údolí malomocných. Také mne překvapilo, jak výstavný je filmový Jeruzalém na počátku prvého století; snad jsem podvědomě čekala obraz chudšího města.

Celkově jsem byla s filmovým zážitkem náramně spokojená. Samozřejmě jsem nechápala, jak je možné, že jsem film dosud neviděla, ale tomu se v podobných případech divím vždy, proto na tom není nic překvapivého.

Ovšem nakonec, když jsem šla spát, mne napadlo, že jednu reklamaci bych do Hollywoodu přece jen poslala. Vždyť v tom filmu není žádná opravdová, velká milostná scéna! Vzájemnou lásku hlavního hrdiny a otrokyně Ester v každém okamžiku zastiňují důležitější témata: odpor proti římské nadvládě, touha po pomstě, žal a beznaděj, a potom zázrak a nalezené odpuštění. A kdyby mezi těmi velkými dramaty zůstalo o trošku více místa pro milostné city hrdinů, vůbec bych se nezlobila.

Já vím, ve velkofilmu se to asi nehodí.
Ale Ben Hur je krásná pohádka, odehrávající se na pozadí skutečných událostí.
A pohádky přece končí svatbou. Nebo začínají...


Milí čtenáři,
oslavte pěkně letošního Valentýna.
Je to sice svátek zamilovaných, ale mohou ho slavit i ti, kteří dávají přednost lásce.
Christabel


28 komentářů:

  1. Tak to jsem neviděl - podle Vašeho líčení si to tedy budu muset sehnat a podívat se na to.
    ---
    Jerusalém byl až do povstání a následného vyplenění zřejmě mimořádně výstavné město, honosné, bohaté, skvostné... Všechny antické prameny tomu nasvědčují.
    A Židé hráli v oněch dobách významnou roli, a to i v římských občanských válkách. A to dokonce i vojenskou! Ovšem u nás se to málo ví.
    A o "římském světě" si žádnou ilusi nedělám. Přinejmenším od doby, kdy jsem jako adolscent četl Petronia. Po Petroniovi jsem se začal dívat na ostatní starou římskou literaturu trochu jiným pohledem. Římská společnost byla dost úděsná, krutá, necitelná... To, co je nám obvykle předkládáno k obdivování, se týkalo jen špičky společenské pyramidy. Včetně toho propracovaného práva.
    Zdrcující většina obyvatel říše byla buď otroky, nebo cizinci (peregrini), tedy osobami bez nároku na dovolávání se ochrany římského práva. (Ale i kdyby ne - jak dopadlo Pavlovo dovolání se římského práva /měl římské občanství/, to přece také víme.)
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      film rozhodně doporučuji - jestli to neseženete nebo se Vám do toho nechce, můžete mi poslat adresu do mailu, pošlu Vám to DVD ke zkouknutí. Máme originál, nestahujeme.

      Petronia miluju:-) Ale znám ho jen prostřednictvím románů, nečetla jsem přímo jeho díla. Je to pro romanopisce taková atraktivní postava.
      Ovšem je jasné, že tehdejší společnost nebyla ideální, ba naopak.


      Jinak ta scéna, které mne zaujala, je ke shlédnutí na youtube:
      https://www.youtube.com/watch?v=tVlf7OiiTJE
      Ale kdo to neviděl, je lepší počkat si na film vcelku.

      Vymazat
    2. První díl dávali na TV Barandov v sobotu, druhý bude příští sobotu.
      Myslel jsem, že podle Vašeho chvalozpěvu to bude lepší. (Tím neříkám, že to není dobré.)

      Po Petroniovi se zachoval jen jeden útlý spisek, a to ještě s mezerami. Psáno to není moc zdařile, žádný bravurní spisovatel to nebyl. A jeho působení na císařském dvoře také asi moc obdivu nezasluhuje. Není důvod ho "milovat". Je to ovšem jeden z velmi mála tehdejších římských autorů, který se zmiňuje třeba o "robotárnách" otroků (možná jediný - ti ostatní, kteří se takových věcí ve svých dílech dotkli, byli vesměs latinisovaní Řekové).
      Mám rád antickou literaturu, doma jí mám velkou sbírku a ještě více jsem toho přečetl. Za komunistů to totiž bylo hodně vydáváno v edici Antická knihovna. Od jejich pádu už jsou ale z antických pramenů vydávány snad jen teologické spisy a sem tam něco málo právnického.
      Protože je málo lidí, kteří jsou ochotni si to koupit, nikdo to nevydává.
      Milan

      Vymazat
    3. Milane,
      na TV Barrandov dávali úplně jiný film, než mám na mysli - nové zpracování:
      http://www.barrandov.tv/20568-ben-hur-2

      Také jsem si toho všimla, že to je v programu, doufala jsem, že k záměně nedojde. To je opravdu nedorozumění.
      Rozhodně nešlo o film, o kterém píšu, protože ten je z r. 1959 a v hlavní roli hraje Charlton Heston.

      Ad Petronius - do jeho literárního obrazu je snadno se zamilovat:-)

      Vymazat
    4. Ted' nevim, jestli mam na mysli stejného Petronia jako pan Milan (?)
      Tento se narodil v r.14 v Massalii, dnesni Marseille, rimsky basnik a autor Satyriconu, jednoho z prvnich romanu v historii literatury, kde lze hovorit o psychologii postav a o realistickém (satirickém) videni skutecnosti.
      Podle neho "arbiter elegantiarum" !
      Je i klicova postava zapletky ze Sienkiewiczova Quo vadis...velky umelec, vzdelany, vzneseny, ale i cynik, nema silu obetovat se pro vyssi cile a zabranit padu rise, ktery predvidal, neveri v bohy ani v lidi a umira sebevrazdou..

      Je mozné se do neho zamilovat ? Urcite !
      MaB

      Vymazat
    5. Aha.
      Identifikace pomocí herců mně nepomáhá, neznám je. Nepovažuji za nutné pamatovat si jména herců (a dokonce mne ani vůbec nezajímá, co kdo kdy s kým).
      Paní MaB - psal jsem právě o Satyriconu a právě o tomto Petroniovi.
      Milan

      Vymazat
    6. MaB,
      no jasně, arbiter elegantiarum, to je on:-)
      Quo vadis, přesně tak.

      Petronius je také hlavní postavou románu Jarmily Loukotkové Není římského lidu, což nevím, jak vysokou má literární a historickou úroveň, ale pro romantické teenagerky je to fajn podání antického Říma:-)

      Vymazat
    7. Milane,
      já se právě na tu novější adaptaci nechci dívat, protože dojem z toho starého velkofilmu byl opravdu výborný a mám trochu obavy, že bych byla zklamaná.
      Jinak román Ben Hur byl adaptován vícekrát, nejslavnější je právě film z r. 1959. Co jsem tak četla, tak současní diváci moc nerozumí tomu, jak bylo tehdy možné vozatajské závody v cirku natočit tak úžasně, jak jsou natočené - tedy v době, kdy neexistovaly současné trikové možnosti.

      Netuším, jak silné je v té nové adaptaci novozákonní poselství, ale v tom filmu, který jsem viděla, je to opravdu působivé - ostatně pusťte si tu scénu z mého odkazu ve druhém komentáři.

      Vymazat
    8. Mimochodem, nedivím se, že se to zamění, protože např. TV Barrandov v programu sice uvádí, že jde o zpracování z r. 2010, ale fotku použijí z toho slavného filmu 1959.
      Takže matou diváky.

      Vymazat
    9. Satiricon s jótou a ne ypsilonem, je to nemilý překlep.
      Jinak to, že Sienkiewicz či Loukotková popsali Petronia jako sympatického a vzdělaného estéta není postačujícím důvodem k obdivu. Například Tacitus o něm píše poněkud jinak.
      Toho Tacita doporučuji - jeho díla jsou velmi čtivá, napínavá a dynamická, přitom psána velmi úsporným, suchým stylem.
      Milan

      Vymazat
    10. Milane,
      vždyť já přiznávám, že je mi sympatický hlavně jeho literární obraz.

      Jiná věc je, že žil v takové době a mezi takovými lidmi, za velice nechvalně proslulých císařů, že je asi snadné z něj učinit kladnou postavu, pokud se svému okolí jen trochu vymykal.

      Vymazat
    11. "Satiricon s jotou a ne ypsilonem, to je nemily preklep."(Milan)

      A mne pokazdé prekvapi znova arogantni jistota p. Milanova :))

      Zda je etymologie slova recka nebo latinska, to je velka otazka mezi vzdelanci dodnes. (zajimavou disertaci na toto tema napsal J.A. Gonsalle de Sallas).

      Rekové nazyvali "satyriques " jista dramata, napul vazna, napul groteskni, ve kterych herci, prehnane komicky naliceni, zesmesnovali nesvary bohatych, pravych "bohu" ve spolecnosti.
      Je to pravdepodobne odvozeno od slova "satyr", faun, démon, smyslove pozivacny clovek... proto tedy s "y".

      Nekteri se domnivaji, ze je puvod z lat. "satura" - nadoba naplnena vsim moznym jidlem, neco jako "vsehochut'".
      Ve hrach bylo trochu od vseho, nemely prisna .pravidla. Tady by to bylo s "i".
      Nikdo ale s jistotou (krome pana Milana) nevi, zda je spravné psat "i" nebo "y".

      Felliniho Satyricon, Petroniuv Satyrikon...s "y" neni "nemily preklep", ale asi zamerny vyber...
      MaB

      Vymazat
    12. Můj výtisk se jmenuje Satiricon. V souladu s Occamovou břitvou to nehodlám opravovat, protože je to latinsky - jazykem, kterým byla napsána celá ta kniha.
      Milan

      Vymazat
    13. To na Vas snad nikdo nezada. (latinsky bylo tehdy "satura")
      Vzhledem k tomu, ze se Petronius narodil v byvalé recké provincii a meste zalozeném Reky, da se predpokladat, ze znal velmi dobre jazyky oba.
      I Vami zminovany Tacitus se narodil asi r.58 (6 let pred smrti Petronia) v Gaule narbonnaise, udava se Vaison La Romaine v Provence a pusobil jako prokurator i v Gaule belgique (dnesni Belgii).
      MaB

      Vymazat
  2. Naprosto souhlasim, Ben Hur je film s "F".
    Myslim, ze jeho zamerem ukazat lasku bylo, ale tu "vyssi" .
    Kdyz se Ben Hur ke konci pta, "Co (Jezis) udelal, aby si toto zaslouzil, dostane se mu odpovedi: Prijal vzitl na sebe vsechny nase hrichy.
    A Judah sveruje Ester, ze v okamziku smrti ho slysel rikat: Otce muj, odpust'te jim, nebot' nevedi, co delaji"...
    Toto poselstvi asi oslabeno byt nemelo.
    Navic prvni stoleti nebylo prilis romantické a na velké milostné city si zrejme nepotrpelo.
    Coz ovsem nasi fantazii nikterak nesvazuje a nebrani nam à posteriori si cokoli predstavit a domyslet :)
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      ano, a úplně na závěr říká hlavní hrdina, že poselství, které slyšel, mu "vyrazilo meč z ruky".
      S těmi milostnými city je to tak, asi se to tam moc nehodilo, takže si nechci přímo stěžovat, ale když už koukám 3,5 hodiny na film s Charltonem Hestonem, tak bych tam prostě trochu romantiky navíc ocenila;-)

      Mimochodem, zase jsem si říkala, že když porovnám tenhle idol se současnými á la Leonardo DiCaprio, Brad Pitt, Johny Depp, Tom Cruise - nic proti nim, ale můžou se jít před ním schovat. Jsou to takové "třasořitky", prostě úplně jiné typy, dříve to bylo tedy lepší:-)

      Vymazat
    2. Také si dovedu jen tezko predstavit v roli Ben Hura na misto C.Hestona nekterého z tech jmenovanych :)

      Prevcirem, 12.2., prislo do kin, skoro 70 let po Jeanu Cocteau et Jeanu Marais, nové filmové zpracovani Kraska a zvire s Léou Seydoux a Vincentem Casselem. (Roman Madame de Villeneuve je z r. 1744.)
      Jeste jsem ho nevidela, ale romantici by si meli prijit na své. :)
      MaB

      Vymazat
    3. Christabel, dík za připomenutí jednoho z mých nej filmů :-) Jestli dám remake Krásky a zvířete to tedy nevím, ale i tak děkuji za tip. Po zkušenostech s novými verzemi Planety opic, Doktora Živaga a dpár dalších, se ale spíš bojím :-)
      Jindra

      Vymazat
    4. Kdo ma rad romantické fresky, tomu bych doporucila novou italsko-francouzsko-spanelsko-litevskou adaptaci Anny Kareniny, reziser Christian Duguay, s Vittoriou Puccini, Santiagem Cabrerou a Benjaminem Sadlerem, kterou povazuji za nejvernejsi ze vsech, které jsem videla. A za vynikajici !
      Divacky ohlas byl velmi pozitivni, kritice vadilo, ze je prilis klasicka a dlouha.
      Ja jsem litovala, ze uz je konec... :)
      MaB

      Vymazat
    5. Jindřiško,
      tak to já mám výhodu - s remaky si nemusím lámat hlavu, obvykle jsem totiž neviděla ani klasické zpracování:-)
      I když Planetu opic a Doktora Živaga zrovna ano (to druhé úplně stejným způsobem jako Ben Hur a taky se mi to moc líbilo). Ale po nových verzích téhož se raději nesháním.

      Vymazat
    6. MaB,
      Annu Kareninu jsem zrovna neviděla ani v jedné adaptaci.
      Ale žasnu, že už je nové zpracování, vždyť to je nedávno, co byla natočena s K.Knightley - hodně se o ní mluvilo.
      Česká wikipedia to ještě ani neuvádí:
      http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Kareninov%C3%A1
      ale anglická ano.

      Vymazat
    7. Chris, tady prisla tato verze do kin v prosinci 2012.
      A velmi mne prekvapila dost neprizniva kritika:
      "V zachvatu megalomanie Joe Wright doufal, ze se stane Fellinim.... opily svou vlastni velikosti, uduseny svym snobismem "arty" a svym koncepcnim silenstvim, film rychle upada do lacinych obrazu chic a toc (pozlatko).
      Osoby schematické, kostymy heteroklitni, ornamenty tretkovité, choreografie nepravdepodobna, dramaticnost neutralizovana akademismem oscar-friendly. Triumf kyce.
      Krehka a bleda Keira Knightley nema dost siroka ramena, aby ztelesnila tuto smyslnou a charismatickou zenu...
      Publikum bylo nastesti méne tvrdé, ale urcitym zklamanim byl film i pro nej.
      MaB

      Vymazat
    8. On i Tolstoj oapkovaně pěje ódy na Annina krásně tvarovaná, široká ramena... takže K.K. si také dovedu představit dost těžko :-). Ale neviděla jsem, podívám se, pak uvidím (kdysi jsem nepřenesla přes srdce vysokého a štíhlého Timothyho Daltona jako pana Rochestera v Jane Eyre :D ), nakolik se film trefil do mých představ.
      J.

      Vymazat
    9. Ty recenze byly tady myslím podobné, jestli si správně vzpomínám.
      Já bych to viděla docela ráda, K.K. se mi líbila v Pýše a předsudku.

      Ono s těmi adaptacemi je to těžké, každý má svoji představu.
      Např. Jana Eyrová patří mezi moje top knihy a asi žádné, byť sebelepší zpracování se nemůže přiblížit zážitku z četby.

      Vymazat
  3. Kdyz uz jsme u té romantiky, rozhodne si nenechte ujit francouzsko-italsky film G.T. Torriniho z r. 2011, x-tou adaptaci Stendhalovy Kartouzy parmské.
    Casting je 1.tridy a dekor odpovidajici.
    Predstavitel Fabrice del Dongo, argentinsky herec Rodrigo Guirao Diaz (nar.1980), je - podle jednech - "krasny jako Buh", podle druhych ma "d'ablovu krasu" , pro dalsi "sarm primo k zblazneni"....Urcite to tak nejak je :) a film, nejen diky jemu, je opravdu nadherny.
    To ale posud'te, pokud budete mit prilezitost, sami ...
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. On vůbec není špatný ani TV seriál "Kartouza parmská" z roku 1981, kde hraběte Moscu hrál Gian Maria Volonté (Fabrizia Andrea Occhipinti). Osobně bych bývala bez váhání brala hraběte :D
      J.

      Vymazat
    2. A s Marte Keller...ten byl také velmi zdarily.
      Prince de Parme hral tehdy Georges Wilson, zemrel skoro devadesatilety v roce 2010. Jeho syn Lambert ma také uzasny sarm...
      Prevzit roli Fabrice po Gérardu Philipovi (1947) nebylo evidentni.
      Ten Diaz je ale opravdu bomba a navic i vyborny herec...:)
      MaB

      Vymazat
    3. MaB,
      díky za tip.

      Mimochodem, navážu ještě na svůj komentář výše k současným hercům: v souvislosti s Ben Hurem jsem se snažila vymyslet, kdo ze současných herců by mohl takovou hrdinskou roli ve velkofilmu zahrát, abychom mu to věřili (věřily:-)) jako Ch. Hestonovi, a nikdo mne nenapadá.

      Zato jsem si vzpomněla na recenzi myslím na Troju nebo na nějaký podobný novodobý velkofilm, který jsem neviděla a o němž nějaký recenzent napsal, že hlavní hrdina vypadá jako reklama na vlasovou kosmetiku pro muže:-) To je přesné.

      Vymazat