středa 5. února 2014

Zástavní past

Všude se dočteme o výhodách nového občanského zákoníku, o tom, jak posiluje smluvní volnost a ochraňuje slabší stranu. Mnohem méně se píše o tom, že v něm na občany číhá několik dobře maskovaných pastiček. Jednou z nich je ust. § 1888 odst. 2 OZ.

§ 1888
(1) Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.
(2) Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.

Důvodová zpráva k druhému odstavci citovaného paragrafu mlčí.

Chápu-li to správně, pak koupí věci zapsané ve veřejném seznamu, např. nemovitosti, na níž vázne zástavní právo, přechází na nabyvatele věci i dluh zajištěný tímto zástavním právem. Tedy není-li ujednáno něco jiného, jinak řečeno, není-li užití tohoto ustanovení mezi účastníky převodní smlouvy výslovně vyloučeno.

Ovšem já doufám, že to nechápu správně.

Nevedu diskusi o tom, že pokud se koupě věci, na níž vázne zástavní právo, uskuteční, může věřitel toto zástavní právo stanoveným postupem realizovat, není-li jeho pohledávka uspokojena, i vůči novému vlastníku věci. Ale přechod dluhu je snad něco jiného?
Proč by měl nabyvatel zastavené věci vstupovat na místo dlužníka s povinností uhradit jeho dluh?
Dále mi není úplně jasný vztah druhé a třetí věty odstavce 2 k větě první.
Věřitel si tedy může po výzvě vybrat, kdo je jeho dlužníkem, zda původní vlastník věci nebo její nabyvatel? A když takovou výzvu neobdrží?

Něco k tomu říká následující ustanovení:

§ 1889
Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.

Obrat "povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit" pokládám za legislativní extravaganci, o jejíž výklad se raději nepokouším.
A ještě jeden dotaz: zůstane nabyvateli věci zatížené zástavním právem (a případně tedy novému dlužníku) zachován postih vůči původnímu dlužníku, protože plnil dluh za jiného?

Celkově se domnívám, že nová úprava jde proti smyslu zástavního práva. Podstatou zástavního práva je podle mého názoru oddělení dluhu a jeho zajištění. Dluh je dluh a zástava je zástava, není žádný důvod k tomu, aby s přechodem vlastnického práva k zástavě přecházel zajištěný dluh.
Tak co mi uniká?

Další otázkou je, jak se s novým ustanovením poprat v praxi.
Neměli bychom do úplně každé smlouvy o převodu věci zapsané ve veřejném seznamu pro klid duše raději psát nějakou doložku vylučující aplikaci ust. § 1888 odst. 2?  I když ve veřejném seznamu žádné zástavní právo zapsané zrovna nevidíme? Jen tak preventivně?

Ale možná to celé chápu úplně špatně a někdo mi to vysvětlí?



92 komentářů:

  1. Zjist'uji, ze se zakony clenskych zemi sblizuji.
    Jedna z vyhod EU :)
    Aby byl zakon srozumitelnejsi, staci ho aplikovat na konkrétni pripad, napr. prodej auta.
    Je snadné do "pasti" nespadnout, provadi-li se vse regulérne.
    Pokud je "veritel ve vyzve na nasledek vyslovne upozornen" (§1888-2), to znamena, ze ji prokazatelne obdrzel, zalezi pak na nem, jestli do pasti skoci nebo ne.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      důvodová zpráva k těmto ustanovením říká toto:
      "Návrh úpravy převzetí dluhu a přistoupení k dluhu respektuje standardy evropských úprav."
      Ale já si nemyslím, že by standardy evropských úprav měly na mysli takovouto zhůvěřilost.
      Tady nejde ani tak o věřitele, i když o toho také, ale jde především o nabyvatele té věci.

      Mimochodem, stává se, že se kupuje věc záměrně se zástavním právem, které se hned po převodu vlastnického práva vymaže - neboť zástavní věřitel je vyplacen z peněz, které dlužník za věc utrží.

      Vymazat
    2. Zastavni pravo se nekdy musi vymazat jeste pred prevodem vlastnického prava, cimz je nabyvatel veci chranen..
      Tak je tomu treba pri koupi aut, kdy je nutno predlozit potvrzeni o administrativni situaci, kterou zde vydava servis technickych prukazu.
      Je v nem uvedeno, zda je vozidlo v zastave, po nehode s oznacenim "nebezpecné", ukradené nebo s nezaplacenymi pokutami)

      Auto nemuze byt prodano, dokud je v zastave (napr. koupeno na uver).
      Dluh musi byt predem splacen nebo musi byt provedena subrogace, tj. postoupeni pohledavky.
      Teprve na zaklade potvrzeni o vymazani zastavniho prava lze obdrzet novy technicky prukaz.
      MaB

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Milane,
      ale nějaké vysvětlení Vás nenapadá?
      Třeba co má tento paragraf společného s tolik proklamovaným posílením spravedlnosti v občanskoprávních vztazích? Já na to nějak nemohu přijít...

      Vymazat
    2. Ale jo.
      Za komunistů nám ti lektoři marx-leninismu stále vtloukali do hlavy, že na Západě dnes vládne finanční kapitál. Jednak jsme jim nevěřili, jinak pak jsme si pod tím nedovedli nic představit.
      No tak teď už rozumíme: například toto konkrétní ustanovení je zjevně vytvořeno ve prospěch lichvářsko-exekutorského byznysu.
      Milan

      Vymazat
  3. Otazka: Proc by veritel nemel souhlasit s tim, aby nekdo jiny splatil dluh za dluznika ?
    Ma to zpravidla tu vyhodu, ze solventni plati za nesolventniho a je to rychlejsi.

    Napr. veritel-creditni spolecnost s vysokym urokem musi souhlasit s tim, ze jiny veritel-banka s nizsim urokem zaplatila dluh.
    Pujcka, kterou nebylo mozné splacet je zaplacena pujckou vyhodnejsi pro dluznika.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože to není tak, že by nabyvatel k dluhu přistupoval a dlužil vedle původního dlužníka, ale že stane novým dlužníkem - jestli to tedy správně chápu. Původní dlužník z toho vypadne (asi).
      A věřitel třeba nemá dostatečné informace o nabyvateli a jeho solventnosti. Proč si má věřitel vybírat? Kromě toho zajištění zástavou pořád trvá, bez ohledu na vlastnictví.

      Ale přechod dluhu se zástavou prostě postrádá ekonomickou logiku.
      Kdyby to zůstalo smluvně umožněno, prosím, ale nastavit to jako základní pravidlo, pokud není ujednáno něco jiného, to mi připadá velmi nevhodné.
      § 1888/2 je podle mne žhavým kandidátem na zrušení při nejbližší novele.

      No, pořád se ještě utěšuji, že si to jenom špatně vykládám.

      Vymazat
    2. Ano, v uvedeném pripade puvodni dluznik vypadne tim, ze splacenim jeho dluhu zastava zanika.
      V podstate ale pouze vymenil veritele. Dluh splaci nadale, ale za priznivejsich podminek.

      V pripade anticipovaného splaceni dluhu, dluznik nemusi platit uroky k puvodne dohodnutému datu.
      Jestlize veritel odmita navrh dluznika, tento ma moznost deponovat dluznou sumu a zastavy se tak zbavit.
      MaB

      Vymazat
  4. V § 1888 odst. 2 NOZ se stanoví vyvratitelná právní domněnka přechodu dluhu. Předpokládá se, že na něho přešel i dluh, který je tímto zástavním právem zajištěn; toto však platí jen tehdy, když byl zcizitel zároveň osobním i zástavním dlužníkem (arg. „… aby na místo něho…“). Navíc, aby byl přechod dluhu účinný, musí s tím vyslovit souhlas i věřitel – jeho mlčení přitom znamená souhlas. Odmítne-li nového dlužníka, zůstává osobním dlužníkem původní dlužník, tedy zcizitel.

    Petr Bezouška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravni termin "scizitel" je ponekud nest'astny, obzvlast' psany se "z", kdy u nezasvecenych evokuje "zcizitele", tedy toho, kdo zcizi, ukradne. Nikoli legalni prevod majetku. :)
      MaB

      Vymazat
    2. V právu je rozdíl mezi zcizením a odcizením. Zcizit = převést o vlastní vůli, odcizit = ukradnout :)

      PB

      Vymazat
    3. Pane kolego,
      děkuji za vyjádření.

      Mne spíš zajímá, proč se tato vyvratitelná domněnka v NOZ ocitla? Pokládáte zvolenou konstrukci za správnou a účelnou?
      Navíc konstruovat u věřitele, že mlčení znamená souhlas - proč?
      Kde se vzala ekonomická nebo společenská potřeba takové úpravy?
      Skutečně tento nesmysl vychází z evr. standardů? (Ani netuším, zda jdou tyto standardy do takových podrobností, že národní právo musí konstruovat téměř automatický přechod dluhu s přechodem zástavního práva.)

      Mám proti této úpravě všechny možné výhrady, které přichází v úvahu.

      Vymazat
    4. Ono to vychází ze základní myšlenky akcesority zástavního práva a dluhu. Psala jste, že je to proti smyslu zástavního práva, ale opak je pravdou. Budu-li mít čas, napíšu víc.

      PB

      Vymazat
    5. Pokud budete mít čas napsat více, budu ráda.

      "Akcesoritu" jsem dosud chápala v tom smyslu, že bez dluhu není jeho zajištění, tj. primární je dluh a existence zajištění je existencí dluhu podmíněna.
      Koncepce, že dluh musí putovat za zajištěním, mne poněkud překvapuje.

      Vymazat
    6. Zastava je jistotou pro veritele, ktera mu zaruci placeni pohledavky v pripade selhani dluznika.
      Je vedlejsi (akcesorni) vzhledem k dluhu, zmizi , kdyz je dluh zaplacen a muze byt postoupena pouze s dluhem.
      Tady je to asi tak, jak jsi myslela (?)
      MaB

      Vymazat
    7. Akcesorita: ano, tak jsem to myslela - viz např. zde:
      http://www.epravo.cz/top/clanky/zajisteni-zavazku-14780.html
      (ovšem článek je podle již zrušené právní úpravy)

      Vymazat
  5. Nemohli byste k tomu někdo napsat nějaký praktický příklad, aby bylo patrno, co to jako znamená? třeba na příkladu nějaké koupi nemovitosti nebo třeba auta...
    Scizitel je krásné slovo:-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      chvíli mi trvalo, než jsem si na "zcizitele" zvykla, ale je to, jak píše pan Bezouška - zcizit je celkem běžný právní termín, i když to zní archaicky.

      Příklad: nejlépe s nemovitostí. Když někdo koupí nemovitost zatíženou zástavním právam, tak tato nemovitost přejde na kupujícího i s tou zástavou, což ovšem nabyvatel ví, protože zástava je v katastru zapsaná a je spjata s nemovitostí - přechází s ní při změně vlastníka.
      Nový chyták je, že se nabyvatel nemovitosti může stát velmi snadno i dlužníkem toho dluhu, který je zástavou zajištěn, což dosud nebylo.

      Vymazat
    2. Sejre, jen pro srovnani. Nebo kdybyste kupoval dum ve Francii.
      U nemovitosti se zde nehovori o zastave, ale o hypotéce.

      Musite za notarem, ktery Vam oznami, ze je na dome hypotéka, to znamena, ze je dum zadluzen.
      U veritele (fyzicka nebo moralni osoba) si necha vystavit potvrzeni o vysi dluhu.
      Pri definitivnim podpisu kupni smlouvy Vy zaplatite dohodnutou sumu, jako pri prodeji normalnim
      Notar oddeli a deponuje castku ve vysi hypotéky, kterou posle veriteli. Prodavajicimu da zbytek.
      Jediny zpusob, jak smazat hypotéku, je jeji uplné zaplaceni.
      Jestlize kupujete dum s kreditem, bude na nem hypotéka nova, ta Vase.
      MaB

      Vymazat
    3. Sejre, řeknu Vám to trochu jinak: vypůjčím si prachy a zajistím je zástavou baráku. Aniž bych prachy vrátil, barák prodám za nějakou cenu blízkou znaleckému odhadu. Kupec netuší, že si s barákem kupuje i dluh, takže ve skutečnosti zaplatí za barák dvakrát: mně kupní cenu a bance ten dluh, jinak mu banka barák zabaví a on nebude mít nic a já budu mít za svůj barák vlastně dvakrát zaplaceno.
      Milan

      N.B. Slovo zcizit a zcizitel je normální česká právní terminologie a archaického na to není vůbec nic. Zcizení je převod vlastnického práva v souladu s právním řádem, po právu. Např. prodej, dar, odkaz, směna...
      Naproti tomu odcizení je převod držby v rozporu s právním řádem, tedy protiprávně, například krádež, zpronevěra, zatajení věci...

      Vymazat
    4. O pravnim vyznamu slova "zcizit" neni pochyb. Urcite ne u pravniku.
      Àle v obecném povedomi i v nekterych slovnicich je ztotoznovano se synonymem odcizit.
      Staci si nalézt "zcizit", prelozeno on line "aliéner, soustraire, dérober", coz znamena ukrast, zproneverit, odcizit.
      A ani nekteri novinari nedelaji rozdil mezi zcizit a odcizit.
      MaB

      Vymazat
    5. Na druhou stranu, pane Milane, když kupuji barák, na kterém je zástava, tak pokud mám všech pět pohromadě, musím dopředu kalkulovat s tím, že možná budu muset plnit místo dlužníka. Či-li takový barák koupím již za cenu sníženou o dluh, ke kterému se vztahuje zástavní právo. Pak je správné, že částku, o kterou jsem zaplatila za barák méně, budu povinna po novu uhradit věřiteli, protože se koupí baráku stávám zároveň dlužníkem.

      Něco mi uniká?

      Ivana

      Vymazat
    6. Chris, díky.
      Ovšem já měl za to, (a to je z vlastní zkušenosti), že když jsem koupil nemovitost s pohledávkou občana, pohledávka přešla na mě a nikdo se mě na nic neptal. Co na tom, že věřitel je dávno mrtvý, páč pohledávka je z roku raz dva tři a ani kdybych chtěl, nemohu pohledávku uhradit. Takže podle mého se na tom nic nemění, dluh přešel na mě.
      Anebo tomu špatně rozumím.

      Vymazat
    7. Pokud zde neni zastava obnovena, zanika u veci movitych 10 let po zapsani, hypotéka u veci nemovitych po 30 letech.
      Predpokladam, ze je tomu v CR podobne, takze vymahani pohledavky uz asi nehrozi. :)
      MaB

      Vymazat
    8. Pozor, tady žádné lhůty pro obnovu zástavy nemáme, alespoň jsem nikdy o žádných neslyšela.
      Aby si odsud někdo neodnesl zavádějící informace.

      Sejre,
      nějak nerozumím tomu, jaká pohledávka na Tebe přešla?
      Ono z těch starších dob existovalo i něco jiného než klasické zástavní právo, teď si přesně neuvědomuji ten název toho institutu...

      Omlouvám se, nestíhám, napíšu později.

      Vymazat
    9. MaB - zjišťoval jsem to a bohužel (ta pohledávka je z doby před druhou světovou válkou!). Jediné řešení je formou notářského zápisu. A při cenách notářských zápisů mám úplně hrůzu nějaké notářce zavolat. A vždycky se najde něco jiného, kam je třeba vrazit peníze, které nám po zaplacení všech povinných výdajů zbydou, než do notářského zápisu, který zas tak nutně nepotřebuju.

      Já v tady tom Chris zmiňovaném případě nerozumím rozdílu mezi přejitím zástavy a dluhu na nového nabyvatele nemovitosti. A v čem je to špatně, jestli v tom mechanismu přejití nebo v čem.

      Vymazat
    10. Ze zkusenosti vim, ze v CR rovnez existuje promlceci doba pohledavek.
      Zacina bezet od okamziku, kdy pravo mohlo byt vykonano poprvé.
      Obecne trva 4 roky, pisemnym prohlasenim je mozné promlceci dobu prodlouzit, maximalne na 10 let.
      Obchodni zakonik §397:
      "Nestanovi-li zakon pro jednotliva prava jinak, cini promlceci doba 4 roky."

      Sejre, neexistuje bezplatna notarska rada ?
      Tady by byl pripad jasny, pohledavka je po tolika letech nevymahatelna.
      MaB

      Vymazat
    11. MaB,
      ale promlčení nejde tak snadno vztáhnout na zástavní právo, takhle to nenfunguje. Zástavní právo se tak snadno nepromlčí.
      Obchodní zákoník byl zrušen novým občanem, promlčecí lhůta je základní tříletá, ty čtyřleté lhůty už jsou zrušeny, ostatně vztahovaly se jen na obchodněprávní vztahy, v občanskoprávních byla základní tříletá vždy, ale některé lhůty jsou jinak dlouhé; promlčení samo o sobě je dosti složitá problematika.
      Kromě toho promlčením pohledávka nezaniká, jen se oslabuje, ale trvá dál. Takže to, že je pohledávka promlčená, nemá na tyto úvahy vliv.

      Vymazat
    12. Mela jsem na mysli konkrétni pripad Sejra.
      Pohledavka po vice nez 70 letech je nevymahatelna. To vim naprosto presne. Ledaze by doslo k omylu u ceského soudu ?

      Vymazat
    13. Jenomže jenom na základě uplynutí dlouhého času se to z katastru nevymaže.

      Vymazat
    14. Hypotéka je akcesorni k pohledavce, konec dluhu znamena konec hypotéky.
      Ve vetsinou soukromopravni smlouve je uvedeno, do kdy ma byt dluh splacen.
      Muze se stat, ze k tomuto terminu splacen neni.
      Potom je nekolik moznosti, vcetne té, ze se nic nedeje, nikdo placeni nevymaha. Po urcité dobe dluh "vyhasne", hypotéka tedy nema smysl a muze byt pozadano o jeji smazani.
      Melo by to byt zdarma.
      MaB

      Vymazat
    15. Paní Ivano, když jste do konce loňského roku koupila zástavou zatížený dům a prodejce zástavu neodstranil, leč jeho věřitel se z ní naopak uspokojil, měla jste vůči převodci regres, neboť jste plnila za něj to, co po právu měl plnit on.
      Od Nového roku si však s nemovitostí kupujete nejen zatíženost zástavním právem, ale i samotný dluh, pro nějž byla nemovitost do zástavy dána. Takže když dluh zaplatíte, po převodci již ho vymáhat nemůžete, protože to byl Váš dluh a Vy jste neplnila za něj, ale za sebe.
      Milan

      Vymazat
    16. Já bych tady doplnila k paní MaB, že bohužel žádné "vyhasnutí" dluhu české právo nezná, takže odvolávat se na to, že hypotéka nemá smysl a měla by být vymazána, na to by asi katastrální úřad neslyšel.


      Pan Milan to napsal výstižně:
      Je rozdíl mezi postavením vlastníka zastavené věci a dlužníka.

      Vlastník zastavené věci je povinen strpět, že se věřitel případně uspokojí realizací zástavy, když dlužník dluh nebude platit, což je sice citelné, ale pořád to není postavení dlužníka, který je prostě povinen platit dluh, jeho příslušenství, musí případně čelit žalobě o zaplacení a podobně.

      To jsou opravdu dvě rozdílné věci.
      V článku jsem kritizovala konstrukci, kdy současně s převodem vlastnického práva k zastavené věci může přejít i dluh, což je pro nabyvatele věci samozřejmě nežádoucí.

      Vymazat
    17. Sejre, nevím, jestli je to, co píšete, právda ještě podle nové úpravy. Máte ale pravdu podle staré úpravy do 31.12.2013. V katastrálním zákoně bylo přechodné ustanovení ohledně starých zápisů zástavního práva z pozemkových knih - nikdo moc nevěděl, co s tím, že je tan zapsáno, že ten a ten dluží 4 tolary. Řešilo se to různě, čestnými prohlášeními, že dluh zanikl a atp., k.ú. s tím ale míval problémy. Takže celý rok 2013 platilo, že jste dle přechodného ustanovení mohl u notáře prohlásit, že dluh zanikl, byl o tom sepsán NZ, který byl podkladem pro výmaz. Zas tak strašná částka za ten NZ to nebyla...Jak je to ale podle nové úpravy to netuším :-D

      Vymazat
    18. Kate,
      díky za upřesnění. Škoda, že netušíte. Já taky netuším.
      A dokud mi nepřijde někdo se 4 tolary, tak asi tušit nebudu;)

      Vymazat
  6. A teď si představme, že někdo předvádí auto (pokud vím eviduje se ve veřejném seznamu) na kterém vázne zástavní právo (rovnež zapsané ve veřejném seznamu). Jedná se o mnoha milionový dluh, původní dlužník je ve finanční nouzi a proto automobil prodává. Na kupujícího auta přechází i tento mnohamilionový dluh?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I kdyz normalne k takovéto situaci nemuze dojit, a uz vubec ne bez Vaseho souhlasu, tak:
      Dluh by nemel byt vetsi nez hodnota predmetu., takze jde zrejme o Lamborghini Veneno Roadster.
      Auto by Vam melo byt prodano o ten dluh levneji.
      Na zastave muze figurovat nekolik veritelu.
      Plati se jim podle poradi (chronologicky), dokud penize staci.
      Ti pozdejsi maji smulu.
      A to mezi nimi nesmi byt veritelé s pravem prednostnim, kteri mohou, jak znamo, ve fronte predbihat ...
      MaB

      Vymazat
    2. Mno,

      řekněme, že jsem kupující (nedej bože obdarovaný, který si tuplem nic nezjišťuje).

      Proč by dluh nemohl být větší než hodnota převáděného předmětu? Prodávají si mohl vzít úvěr, který byl zajištěn zástavním právem k více věcem, třeba včetně nemovitostí a jednou ze zástav (která je převáděna) je automobil. Stejně tak tak mohly vyskákat smluvní sankce z původní závazku, který tak může nabobtnat do několika násobku původní částky (což se v praxi běžne děje).

      Ano, věřitelé se vypořádají dle pořadí zhruba tak jak uvádíte, ale já jako kupující-obdarovaný odpovídám za celý tento původní dluh?

      Nezdá se mi, že můj souhlas jako kupujícho - obdarovaného, tím spíš je-li odmítnut ex post, hraje roli. Jedině si ve smlouvě toto ustanovení vyloučit, což jak Christabel správně uvádí nikdo nedělá, protože to neví.

      Vymazat
    3. Kazdy by mel ale vedet, ze " Nemo censetur ignorare legem". ;)

      Dnes je mozné presne si zjistit, jaky je dluh na aute, zda jsou na nem nezaplacené pokuty nebo zda bylo ukradeno.
      Takové auto, i kdyz ho nekdo lehkomyslne koupi, navic nedostane technicky prukaz.
      Daru (dedictvi ) s dluhem i bez nej je mozné se vzdat.
      MaB

      Vymazat
    4. Omlouvám se, ale některé komentáře diskusi naprosto zamlžují.

      Dluh samozřejmě může být daleko větší než hodnota převáděného předmětu.
      (Už z podstaty, nebo třeba proto, že hodnota předmětu se v čase mění.)
      Jinak ale může být klidně hodnota zastavené věci nižší než je výše zajištěné pohledávky - proč by nemohla?

      Tady to s těmi auty není tak jednoznačné, já v tom nedělám, ale rozhodně to zde v ČR nelze takhle jednoduše říci. Kradená auta se tady prodávají, nebo ještě nedávno prodávala, a bylo kolem toho hodně problémů, dokonce se na to právě NOZ snaží některými ustanoveními o nabytí od nevlastníka reagovat.

      Ještě se k diskusi vrátím, ale tohle je opravdu hodně složité téma, jde o to, že v NOZ byla zvolena nevhodná konstrukce; třeba pan Bezouška najde chvilku času, aby k tomu něco napsal.

      Podobné články jako tento, určené spíše pro diskusi o účelu jednotlivých ustanovení, zde doufám ještě přibudou.

      Ale máme se i nač těšit:
      jako valentýnské téma se letos vybrala nevěra:-)

      Vymazat
    5. Tak to se na tu neveru tesim, je to zde ted' zhavé tema :)

      Ale k nasemu pripadu s autem:
      Nedovedu si predstavit, jak by nekdo mohl rici kupujicimu : Prodavam vam auto v hodnote 200 000 korun, na kterém je dluh 300 000.

      Znam jednoho ceského starozitnika, ktery mel i zastavarnu.
      Pokud vzal do zastavy treba prsten, ktery odhadl na 10 000, rozhodne na nej nepujcil ani tech 10 000, natoz pak vic nez 10 000.

      Nekteri prodejci novych aut zde vezmou do zastavy auto staré, i kdyz dost pod jeho cenou. O to je ale u nich pro zakaznika koupe nového levnejsi.
      A ma cas sehnat na své staré auto kupce.
      Kdyz se mu to do urcité smluvené doby nepodari, proda se auto v drazbe. A pokud je to za vic, nez co dluzil prodejci, dostane rozdil.
      MaB

      Vymazat
    6. No právě, že to tomu kupujícímu neřekne...

      On ten starožitník může půjčit 20 tis. na dva prsteny á 10 tis., ovšem s tím, že každý prsten je zástavou pro celý dluh, tj. 20 tis. i s úroky.

      Jinak tady šly od r. 2008 prudce dolů ceny bytů a je úplně běžné, že na bytě vázne hypotéka větší než je jeho aktuální tržní cena. Dělá to velké nepříjemnosti při vypořádání partnerů či manželů po rozchodu.

      Ostatně, tato hypoteční bublina stála za krizí a velkým ekonomickým poklesem v řadě zemí.

      Vymazat
    7. V tom pripade je prodej naprosto nelegalni, neni "svobodny a osviceny".
      A doufam, ze dnes uz neni nikdo tak naivni, aby do podobné "pasti" vlezl.
      MaB

      Vymazat
    8. Proč by byl prodej věci zatížené zástavním právem nelegální a nesvobodný? Zástavní právo např. k nemovitosti je zapsáno v katastru nemovitostí, takže nabyvatel se může snadno přesvědčit, jestli tam je nebo není.
      Takhle to vůbec není. Někdy se věc zatížená zástavním právem prodává zcela záměrně a svobodně, za účelem realizace záměrů stran.
      Prodej věci zatížené zástavním právem je zákonem předpokládaný postup a není na něm nic nelegálního ani nesvobodného.

      A naivní? Koupě uskutečňují i lidé nezkušení, hodně mladí nebo naopak hodně staří, lidé, kteří se dosud nesetkali s různými vykuky. Naopak prodávají často lidé, kteří v tom umí chodit.
      Ale člověk nemusí být naivní, aby se dostal do právních problémů, někdy prostě vše vypadá naprosto v pořádku a důvěryhodně a nakonec se objeví nějaký problém.

      A jedním z další problémů, který na nás nachystali zákonodárci, je nyní přechod dluhu na nabyvatele věci.

      Vymazat
    9. Cituji Te: "No prave, ze to tomu kupujicimu nerekne"...
      A prave na to reaguji. To je, doufam, i podle NOZ nelegalni a tudiz itrestné.

      Neco jiného je, kdyz je kupujici "osvicen", to znamena, ze presne vi, do ceho jde. Svobodbne si pak vybere mezi koupit nebo nekoupit.
      V tom pripade je vse v naprostém poradku.

      Tady se podvodum s prodejem aut da do jisté miry zabranit tim, ze kupujici musi s autem dostat i potvrzeni, ze neni zastaveno (ne starsi 14 dnu).
      Muze platit certifikovanym sekem z banky na jmeno majitele auta (zaruka pro oba).
      V hotovosti je normalne mozné platit jen do 1000 eur.

      V posledni dobe se zde hodne diskutuje o tom, ze zastava je obsoletni a opatreni kolem jsou prilis nakladna.
      Uprednostnuje se kauce.

      Vzpomnela jsem ji, jak jeden znamy (znas ho dobre i Ty z J.) jel pred nekolika lety se svagrem koupovat auto.
      Mel se na ne jako odbornik podivat a navic vezli dost penez..
      Sraz s prodavajicim meli na jednom velkém prazském parkovisti.
      Auto bylo pomerne drahé, ale ukazalo se, ze po technické strance je vse v poradku.
      Zaplatili proto v hotovosti pozadovanou sumu a odjizdeli spokojeni, ze vzhledem ke znacce a stavu auta vyhodne koupili.
      Nasledujici den pri prihlasovani se zjistilo, ze auto je kradené, takze prisli nejen o ne, ale i o penize.
      Myslim, ze tato prilis draze zaplacena zkusenost je z naivity navzdy vylécila.
      MaB


      Vymazat
    10. § 209 hlava V :
      "Kdo sebe nebo jiného obohati tim, ze uvede nekoho v omyl, vyuzije neciho omylu nebo zamlci podstatné skutecnosti....bude potrestan odnetim svobody az na 2 leta..."

      Vymazat
    11. To je ovšem trestní právo, tady jsme v občanském.

      Když už dospějeme do stadia, že máme kolaps občanskoprávních vztahů řešit prostředky trestního práva, to je opravdu špatné a poškozenému často zbudou leda oči pro pláč.
      Nehledě na to, že policie a soudy nejsou nadšené, pokud mají smluvní neshody řešit trestními paragrafy.

      Vymazat
    12. Jiste, ale tento zakon by mel mit kazdy na pameti.
      Pak by mozna kupujicimu nezatajil, ze prodavana vec je zastavena a prebira s ni i velky dluh :)

      U nemovitosti s hypotékou by toto nebezpeci hrozit nemelo, zde je za smlouvu zodpovedny notar, pripadne advokat. Nebo neni ?
      MaB

      Vymazat
    13. Zákonem stanovené právní důsledny obchodní transakce není nutno kontrahentovi zvlášťu uvádět a jejich "zamlčení" rozhodně nelze vykládat jako trestný čin podvodu.
      Stejně tak nejde zatajit existenci zástavního práva zapsaného ve veřejnému seznamu - právě ten zápis ve veřejném seznamu je přece podmínkou přechodu zástavou zajištěné dluhu na nabyvatele věci.
      Zcizitel nemůže za to, že kupující nechápe dopad právní úpravy a případně vůbec občanský zákoník nečetl (což se bude i v budoucnu týkat 95 % kupců čehokoli). Občanský zákoník vychází z průměrného rozumu a soudy jistě brzy budou judikovat, že průměrně inteligentní člověk musí vědět, že zástava jistí nějaký dluh a ten dluh že tedy na kupujícího podle zákona přechází. A exekutoři se vyřádí. A obchodníci s realitami a auty a jiní podvodníci si budou mnout ruce.
      Milan

      Vymazat
    14. Milane,
      já se klidně přiznám, že kdyby mi to ustanovení nebylo naservírováno i s výkladem až pod nos na školení, tak o něm asi nevím dosud. Ono je tam tak docela schované u těch závazků...

      Ad trestní postih: to je pravda, neznalost zákona u smluvní strany nelze vykládat jako podvod kontrahenta.
      Jinak podle mých zkušeností když někdo s něčím takovým na policii nebo státní zastupitelství přijde, tak ho stejně pošlou k občanskoprávnímu soudu - a mají, mimochodem, pravdu. Trestní právo má řešit kriminální činy.

      Vymazat
    15. MaB,
      u nás není u smluv notářský či advokátní přímus, smlouva o převodu nemovitostí nemusí být sepsána odborníkem, mohou si ji sepsat lidé sami.
      Sice se zvažovalo, že by se to do NOZu dalo, povinný sepis advokátem či notářem, ale zvedla se proti tomu vlna nevole, takže to dál není předepsáno a lidé si mohou sepisovat tyto smlouvy sami.

      Zrovna dnes jsem měla takového klienta, sepsal si smlouvu sám - podle nějaké dřívější smlouvy. Vůbec mu nevadilo, že se nám od loňska leccos změnilo, třeba že stavba je součástí pozemku:-) A zrovna tam bylo i zástavní právo. Ale přišel se poradit. Jenže ne všichni jsou takoví.

      Vymazat
    16. Pokud jde o dolus malus u smluv, je to neco jiného nez podvod.
      A také pred trestnim soudem nekonci.
      Ten jsem na mysli nemela.

      Ale podvod nebo zneuziti duvery je trestny cin, stejne jako kradez, kterou je i prodej auta, které majiteli vlastne nepatri, protoze je zastaveno.
      Byl by jim jiste i priklad dvojiho zaplaceni baraku, jak ho uvedl pan Milan.
      Podobnych pripadu se zde pred trestnim soudem resi denne desitky.
      Staci podat stiznost u prokuratora s pripojenim se k soudnimu rizeni.

      Ve Francii se rozlisuje u trestniho soudu ( = tribunal pénal ) :
      - tribunal correctionnel - resi jen delikty
      - Cour d'Assise (porotni soud) - resi jen zlociny a nezaseda denne

      U civilniho, tedy obcanskopravniho soudu se zde resi hlavne rozpory vseho druhu, vcetne rozvodu, ale nikoli delikty.
      MaB

      Vymazat
  7. CR byla v tomto ohledu tak trochu raritou.
    Neverila jsem, co vse bylo mozné.
    Jak znamo, dluh a jeho vymahani se stalo byznysem exekutoru, pred kterym judikaty povinného dostatecne nechranily.
    Zakon také dostatecne nedefinuoval a nezakazoval lichvu (primo horentni uroky z dluzné castky)
    Exekuci slo provadet vsemi zpusoby naraz. Atd...
    Setkavam se tu s krajany, kteri se dostali do predluzenosti a prisli o vsechno.

    Mozna tedy, ze NOZ leccemu z toho predejde.
    Zde to funguje, kupujici ma zaruky a podobné "prekvapeni", jako treba ze by s autem koupil i mnohamilionové dluhy, ho rozhodne neceka.
    Pri koupi domu je to vylouceno absolutne.
    MaB.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdejší exekuce jsou kapitola sama pro sebe, nejprve (do r. 2001) nefungovalo vymáhání dluhů vůbec a pak se to přehnalo... Zákon prošel úpravami už v minulých cca dvou letech, některé praktiky zabrzdil Ústavní soud a něco skončilo i u soudů trestních (vydírání a pod....).
      Ale zrovna rekodifikace se exekutorů podle mne příliš výrazně nedotkne.

      A právě takové situace, kdy se může stát, že s koupí zastavené věci spadne na nabyvatele i dluh, mohou být nová voda na jejich mlýn, to byla od Milana správná poznámka.

      Vymazat
  8. Chris, jeste k tomu, co mi pises vyse, ze totiz "na vymazani hypotéky by katastralni urad asi neslysel".

    Podle zakona c. 358/1992 Sb. o notarich, §36 :

    "Vymazy promlcenych zastavnich prav v rejstriku zastav provede kterykoli notar na zadost osoby, ktera o vymaz pozada a ktera ma na nem pravni zajem."

    Takze z jakého duvodu by mel katastralni urad co namitat ?

    Psala jsem o jednom ceském pripade, ktery znam.
    Advokat bral tehdy 10% z toho, co vysoudil, tak se velice snazil.
    Tady vsak narazil na nevymahatelny (ve fr. "vyhasly" dluh), ktery byl , asi podobne jako v pripade Sejra, také pred rokem 1945.
    MaB
    .


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Notáři vedou ale rejstřík zástav movitých věcí, což je tady mimochodem celkem novinka (i když už pár let...), katastr vede nemovitosti, takže i zástavy na nich, hypotéky a podobně. To přes notáře nejde, zápisy a výmazy dělá katastr.
      Jistěže hodně staré pohledávky lze nějakým způsobem řešit, už jsem se tím dlouho nezabývala, je na to postup.
      Ale já jsem v diskusi - jak je to více vláken - nějak ztratila nit.

      Diskutovaná úprava se týká aktuálních závazků.
      Nějaký 70 let staré právo k nemovitosti, na první pohled už neohrožující, je problém toliko administrativní.
      Ale tohle, co se zde řeší a co já pokládám za velmi pochybnou konstrukci, bohužel ohrožuje některé smluvní strany dost akutně.

      Já si tu diskusi musím znovu přečíst, něco se týká jednoho problému a něco druhého a patrně jsem někde zaměňovala odpovědi, ale nemám teď tolik času a tento týden to vůbec bude špatné. Třeba se k tomu ještě vrátíme, ostatně určitě k tomu bude zajímavá judikatura, jenom já nemám teorii závazků vůbec ráda, takže se tomu zase tolik nevěnuji.
      A hlavně na tom nemám ráda ty přechody závazků na jiné osoby, což je právě diskutovaný případ.

      Vymazat
    2. Neni ani tak dulezité, kdo to vymazava, ale hlavne, ze se vymazava, kdyz je promlceni.
      Rekneme tedy, ze i notar muze vymazani na katastru zaridit.
      O to tu slo a ja jsem rada, ze muj komentar pripad Sejra "nezamlzil". :)
      MaB

      Vymazat
  9. § 1888 odst. 2 OZ
    1. věta: Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou.
    otázek mám k tomu také mnoho, např. slovo "přešel", hm, jde o přechod ze zákona (zde vždy?), nebo jde i o převzetí (na základě právního jednání mezi zcizitelem a nabyvatelem věci zatížené zástavním právem?

    výklad podle mě:
    = v 1. větě jde o vyvratitelnou právní domněnku, tzn. že ji lze vyvrátit nějakým důkazem opaku, nejlépe slovy zákona "právním jednáním" - smlouvu či dohodou, ve které bude ujednáno mezi zcizitelem a nabyvatelem věci zatížené zástavním právem, že dluh v takovém případě nepřechází, půjde o důkaz vůči třetím osobám, hlavně vůči věřiteli, že ona domněnka nenastala (je to asi tak, jako u domněnky, která byla u vypořádání společného jmění manželů, domněnka nastala, jen když si bývalí manželé nedohodli něco jiného, příp. jinak nerozhodl soud)

    2. + 3. věta: Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.
    = ve 2. a 3. větě je podle mě postup, který by měl následovat jen po té, co nastane převzetí (přechodu?) dluhu dle věty první, neuplatní se tam, kde se předem s věřitelem jednalo, nebo tam, kde strany vyloučily právním jednáním právní domněnku ve větě první,

    čistě teoreticky (už na poli právních bajek?): druhá věta bude event. (možná?) na ochranu před věřitelem (silnějšího postavení, velkého molochu, kde neví pravá ruka, co dělá levá, pošta vázne.. ) tam, kde by hrozilo, že souhlas nedá,
    ... stranou iluze, je otázka, zda se vždy věřiteli bude hodit, aby dluh převzala jiná osoba, věřitelé budou muset být bdělí

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za další komentář. S tím souhlasím.

      Vyvratitelná domněnka "má se za to" - ano; musí se vyloučit ve smlouvě, aby "se nemělo za to".
      I s tím, že v dalších větách je upraven následný postup, souhlasím.
      Jenom nevím, jaký význam má předchozí jednání s věřitelem, např. nějaké stanovisko věřitele dané předem, před uzavřením smlouvy o převodu věci? Ale asi by to význam mělo, i když byl souhlas udělen/odepřen předem.

      Věřiteli se určitě někdy nehodí, aby dluh převzala jiná osoba - naopak je podle mne často docela výhodná situace, kdy dlužníkem je původní osoba, se svým majetkem a příjmem, a třetí osoba ještě zajišťuje dluh zástavou.
      V podstatě záleží na solventnosti zcizitele a nabyvatele věci, jestli je pro věřitele výhodné souhlas udělit či ne.

      Jen tak mimochodem, docela by mne zajímalo znění žaloby podle § 1889 - na "povinnost zařídit".

      Vymazat
  10. Proc neobjasnite na jednoduchém konkrétnim pripade ?
    Pro vetsi prehlednost pomineme poplatky s transakci spojené.

    Predstavme si byt, koupeny na uver za 150 000.
    Cela suma byla vypujcena na 25 let, splatky s uroky (3,95 %) cini 790 mesicne.
    Po 4 letech bylo splaceno 20 000, bance dluzim 130 000.

    Chci tento byt prodat za 160 000.
    Mam 2 moznosti.
    1/ Najdu kupce, ktery chce prevzit muj uver.
    Obratime se tedy na banku se zadosti o souhlas. Ten dostaneme, cimz kupujici prevezme moji hypotéku i s dluhem.
    Ja od neho dostanu 30 000 cimz vec pro mne konci.

    2/ Banka s vyse uvedenym resenim nesouhlasi.
    Kupujici si vypujci penize jinde.
    Memu notari da 160 000, ten z nich pred podpisem kupni smlouvy vezme a deponuje 130 000 na zaplaceni mé hypotéky a mne da 30 000.
    Na byte bude pripadne hypotéka nova, ktera mne uz nezajima.
    (Bance zaplatim asi 1- 2%ze 130 000 pro predcasné ukonceni kreditu).

    Takto to funguje bezpecne pro vsechny tri zucastnené strany.
    Zajimalo by mne, v cem by se stejny pripad lisil podle NOZ.

    Ze je absence odpovedi souhlas, to je zde bezné.
    U soudu je lhuta 20 dni, u uradu 2 mesice.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      ale oba ty případy by podobně mohly proběhnout i zde, nemovitosti s hypotékou se prodávají... je to podobné.
      Při převodu může na nemovitosti zástavní právo váznout, nebo může být před přepisem vlastnického práva vymazáno, obojí je možné.

      Jenom je tam prostě ten chyták, že pokud v okamžiku přepisu vlastnického práva zástavní právo stále trvá, přechází i zajištěný dluh.
      Tento důsledek dosavadní zákon nepředpokládal.

      Vymazat
    2. K tomu mlčení, resp. absenci vyjádření jako souhlasu: já vidím dost zásadní rozdíl vykládat mlčení jako absenci souhlasu v komunikaci občan-soud nebo občan-úřad (případně naopak) a v komunikaci mezi soukromými osobami. Mezi soukromými subjekty by podle mne měly být důsledky odvozovány z vyjádření vůle, byť konkludentního, nikoliv z mlčení.

      Vymazat
  11. Teď na ten § 1888 odst. 2 letmo koukám a napadá mě následující výklad: dohodne-li se převodce (zcizitel) s nabyvatelem, že nabyvatel přebírá zástavní právo (stává se zástavním dlužníkem), potom nabyvatel přebírá i dluh (který může být pochopitelně vyšší než předmět zástavy). Převodce se jako dlužník vyváže, souhlasí-li s tím zástavní věřitel, a to alespoň mlčky (byl-li na následek upozorněn). Podle mne se to nevztahuje na případy, kdy někdo koupí např. nemovitost zatíženou zástavním právem (nabyvatel zde nepřejímá celý dluh, nese jen riziko, že zástavní věřitel bude realizovat své právo zpeněžením předmětu zástavy). Jinak by to bylo padlý na hlavu. Na další komentáře jsem zvědavá a omlouvám se za povrchní analýzu, jsa na NOZ obdobně připravena jako Christabel (s bohorovným postojem "don´t panic!"), řeším věci do hloubky tak-jak-přicházejí :D LB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za názor.
      Doufám, že "jsem na NOZ připravena jako Christabel" se nastane obecným přirovnáním:-) Taky řeším, co přichází.
      Ale tohle mne zaujalo na školení a přišlo mi to opravdu důležité.

      K věci: z čeho ale dovodit, že nabyvatel nepřejímá dluh při koupi nemovitosti zatížené zástavním právem? Z toho, že by to bylo padlý na hlavu? Ono to podle mne právě takové je - nějak tam nemůžu vyčíst opak, tj. že nabyvatel věci ten dluh nepřejímá (tedy za splnění dalších podmínek - souhlas věřitele).

      Základní problém převzetí dluhu spolu s věcí, je v tom, že pokud
      a) to ve smlouvě není výslovně vyloučeno,
      b) věřitel neodepře souhlas,
      tak do toho nabyvatel věci spadne a vlastně se k tomu vůbec výslovně nevyjádřil. Stačí, že koupil zatíženou věc.

      Vymazat
    2. Ja se to pokusim rozvest: kdyz kupuji vec zatizenou zastavnim pravem, neznamena to, ze zaroven prebiram zavazek, ktery je obsahem zastavniho prava, tj. neznamena to, ze se zaroven stavam zastavnim dluznikem. Mohu si vsak ve smlouve o prevodu dohodnout, ze tento zavazek prejimam, tj. ze prejimam slovy zakona "zastavni pravo". Potom je mozny postup dle § 1888/2 NOZ. Systematicky to dokonce i zapada pod "prevzeti dluhu". Pravidelna bude situace, kdy se nabyvatel zastavnim dluznikem nestane. Zajimave bude, kdyz si to nabyvatel s prevodcem dohodnou, oznami bance, ta se nevyjadri a ke zmene v osobe dluznika dojde. (sci-fi?) LB

      Vymazat
    3. LB,
      ale na školení nám to právě říkali jinak, cituji z prezentace:

      Převzetí dluhu (§ 1888 - 1891)
      - podobné jako dnes, ale
      - přejde-li zástavní právo nebo jiná jistota ve veřejném seznamu, má se za to, že přešel i zajištěný dluh = pokud nevyloučíme smluvně, nelze žádat původního dlužníka!

      *** konec citace (dělali to u Havlů-Holásků)

      Až na to, že ta prezentace je zestručněná v tom, že tam není proces oslovení věřitele; jinak vycházím z tohoto jejich názoru.

      Vymazat
  12. Nastesti pravo neresi jen veci tak nudné, jako prevzeti dluhu...

    Napr.dnes probihal u soudu prvni instance v Orléanu proces s Conradem Murrayem, lekarem Michaela Jacksona.
    39 fanousku podalo proti nemu stiznost pro "citovou ujmu", zpusobenou smrti jejich idolu.
    U 5 z nich soudce ujmu uznal (deprese, pokusy o sebevrazdu,...) a odsoudil doktora k zaplaceni 1 symbolického dolaru.

    Naproti tomu zadost o postaveni sochy popstar pod Tour Eiffel byla zamitnuta.:)
    MaB

    PS: Mohl by mi nekdo rici, jaky je rozdil mezi
    "podat zadost o rozvod" a "podat zalobu o rozvod" ?
    Predem dekuji.
    Poprvé se zde bude delit majetek podle NOZ - § 3028 odst.2 zak. c. 89/2012 Sb.
    To bude také asi veselé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB: je uplne jedno, jak to oznacite, pokud nejste advokat. Potom Vam to daji sezrat. Dalsi chytak: kdo je ucastnikem? Navrhovatelka a odpurce, nebo zalobce a zalovana, nebo manzel a manzelka? Dalsi kvizova otazka: byla-li zadost o rozvod podana pred 1.1.2014 a rozhodovano je letos, v jakem predpisu jsme hmotnepravne a v jakem procesnepravne? Mohou se strany u nesporneho rozvodu nezucastnit, nebo hrozi, ze soud podle § 391 zakona c. 292/2013 Sb. rizeni zastavi? LB

      Vymazat
    2. MaB,
      "žádost" je jen nesprávné, lidové označení pro ten rozvodový návrh.

      LB,
      ad účastníci: tak ve společném návrhu jsem oba manžele označila jako navrhovatele a při jednání potom soudkyně řekla, že místo žalobce je teď "manžel".
      A do chystaného návrhu, k němuž se druhý z manželů připojí, dám asi označení "navrhovatelka" a "účastník".
      Ale perlička je, že při projednání společného návrhu se zjistilo, že na něj nejsou zařízené naše jednací síně; soudkyně nevěděla, jak nás tam rozesadit, nakonec posadila na jednu stranu mne a na druhou oba manžele, tj. klienti seděli naproti, bylo to hodně nezvyklé.

      Přechodko k rozvodu neznám, to jsem zrovna řešit nemusela:-)

      Vymazat
    3. LB a Chris, dekuji.
      Jak to zde oznacim, jedno neni, vzhledem k tomu, ze pravni terminologie musi byt presna.
      Libovolne zamenovat vyrazy zadost - stiznost - zaloba nelze.
      Doposud jsem byla zvykla na navrhovatelka x odpurce, coz presne odpovida zdejsimu demanderesse x défendeur.
      Ted' ceska pani samosoudkyne (jiste spravne) pise:
      "Zalobkyne se domahala tzv. nesporného rozvodu manzelstvi se zalovanym a zalovany se k zalobe pripojil".
      Takovato formulace u rozvodu je ve francouzstine nemozna..

      Obe srany jsou Cesi, deleni majetku (likvidace SJM) se provadi, jsou k tomu splneny podminky, tady .
      A podle: "§ 3028 odst. 2 zakona. c.89/2012 Sb.OZ (dale jen "NOZ") je treba postupovat dle tohoto zakona ode dne nabyti jeho platnosti."
      Doufejme jen, ze nic neni se zastavnim pravem...
      MaB

      Vymazat
    4. Jen rychlovka pro rozvod - žaloby před 1.1.2014 by měly dojít podle starého procesu. Dohody uzavřené do konce 2013 podle staré hmoty, dohody po 1.1.2014 podle nové hmoty. Zatím mi to tak prochází.

      Dívala jsem se na ust. 1888/2 NOZ - nemůžu si pomoci, ale bere se to jako vyvratitelná domněnka. Je otázkou, nakolik lze dohodou mezi původním vlastníkem a novým vlastníkem účinky domněnky vyloučit. Protože to opticky vypadá, že jde hlavně o dohodu mezi původním vlastníkem a věřitelem. Nový nabyvatel a jeho možnost odvrátit od sebe nutnost úhrady závazku nad rámec výtěžku zpeněžení explicitně zmíněnu nemá. Ani výkladem přes zástavní právo jsem se nikam nedostala. Ustanovení § 1888 míří na změnu osoby dlužníka. V tomto směru se dá jazykově vykládat, že nabyvatel věci zatížené zástavou chce být obligační dlužník. Doufejme tedy, že výklad nedospěje k tomu, že - jsou původní a nový vlastník obligačně zavázání vedle sebe,
      - a že si udržíme pozici, že lze vyloučit domněnku dohodou mezi původním vlastníkem a novým vlastníkem.

      Leslie

      Vymazat
    5. Leslie,
      děkujeme za přechodné ustanovení:-)

      K té domněnce - to ustanovení je dispozitivní, takže by neměl být problém s tím, že je dohodou převodce a nabyvatele ujednáno něco jiného. Z toho, co jsem načerpala na školení, to podle mne tak určitě je.

      Teď jenom na ty dohody myslet.

      Vymazat
    6. MaB,
      tak zde se vychází z toho, že úkon se posuzuje primárně podle obsahu, nikoliv podle označení. Takže ať už je nazván jakkoliv, soud jej posoudí podle toho, co je jeho předmětem.
      Právník by samozřejmě měl svá podání označit správně.

      Terminologie se měnila, bývávalo navrhovatel(ka) - odpůrce, potom žalobce a žalobkyně (žaloba o rozvod), teď to je nové, tak se s tím trošku pereme, ale to si sedne.

      Ovšem se těmi přechodnými ustanoveními pozor, musí se to posoudit u každého případu zvlášť, protože ne vždy platí, že se jede rovnou podle NOZ, jsou i výjimky.

      Vymazat
    7. Chris, dekuji za vysvetleni.
      Problém je v tom, ze zde je termin "zaloba = accusation, (ob)zalovany = accusé" jen u soudu trestniho.
      Takze v pripade civilniho procesu:, kdy;
      "Zalobkyne se domahala nesporného rozvodu a zalovany se k zalobe pripjil". musi byt ted' preklad nepresny, aby byl spravny,
      MaB

      Vymazat
    8. Aha, tak zde:
      v trestním řízení: obžaloba - obžalovaný
      v civilním řízení: žaloba - žalobce, žalovaný

      Vymazat
  13. Jeste by vas mohlo zajimat, ze odpurce predlozil dluhopis na 45 000€.
    Predsedkyne senatu u odvolaciho soudu ho odmitla, protoze nemohl dokazat, ze penize presly z konta veritele na konto dluznika nebo ze k transakci doslo pred notarem nebo ze byla zapsana na financnim urade.
    Predpokladam, ze by soudce v CR jednal stejne.

    Ucast stran je nutna pri prvnim stani , dal staci zastoupeni advokatem.
    MaB

    OdpovědětVymazat
  14. Takže, pokud to správně chápu, pokud bych si chtěl koupit třeba další zbraň do sbírky se smlouvou, která vznikla ve spolupráci s panem advokátem Jančíkem ještě dávno za platnosti SOZ, chtělo by to do ní doplnit, že výslovně nepřejímám žádné dluhy dle § 1888 (N)OZ a že prodávající čestně prohlašuje, že prodávaný předmět není nikde zastaven?

    Protože mi naprosto není jasné, jak bych v nějakém "veřejném seznamu" měl hledat movité předměty. V případě zbraně by tam ještě mohlo být sériové číslo, ale v případě žehličky nebo počítače by to předpokládám bylo téměř nemožné najít, ne?

    (Jinak představa, že by člověk měl i kvůli koupi předmětu v ceně pár tisíc chodit za advokátem a tedy si zvýšit cenu transakce o velké jednotky až desítky procent z celkové ceny mi přijde poměrně smutná...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měl jsem za to, že veřejným seznamem se rozumí veřejnoprávní seznam, tedy úřední evidence.
      Ale faktem je, že toto zákonodárce neřekl. A jak správně uvedl Vrchní soud Praha v rozsudku 6 A 59/93, soud při výkladu a použití zákona musí vycházet z toho, co zákonodárce v zákoně uvedl, nikoli z toho, co snad uvést chtěl, ale do zákona nevtělil. Při aplikaci ustanovení nejasných, rozporných a mezerovitých je soud zajisté povinen užít obecně uznávaná interpretační pravidla, nelze však interpretovat něco, co v zákoně není, nebo interpretací k takovému závěru dospět.
      No a protože občanský zákoník nedefinuje, co je veřejný seznam (zajímavé však je, že ze znění § 618 a 1378 an. vyplývá, že rejstřík zástav není veřejným seznamem), nelze si svévolně tento pojem vykládat jako veřejnou mocí vedený seznam (snad jen § 986 tomu nepřímo a velmi nejistě nasvědčuje) a výklad, že jde o libovolný veřejně přístupný, zveřejněný (publikovaný) seznam, vedený soukromou osobou, tedy také obstojí.
      Ani ze zákona o informačních systémech veřejné správy, ani ze zákona o základních registrech nelze dovodit synonymnost pojmů veřejný seznam a veřejnoprávní seznam či úřední seznam.
      Tím pádem je to všechno ještě větší prča, než se původně zdálo.
      Milan

      N.B. Evidence zbraní, vedená Policií ČR, není veřejným seznamem. Takže zástava váznoucí na zbrani by spolu se zbraní převáděna být neměla.

      Vymazat
    2. Tedy ne zástava, ale dluh, který zástava kryje, by spolu přechodem vlastnictví zbraně přecházet neměl.
      Vyjádřil jsem se zbrkle a tedy způsobem matoucím.
      M.

      Vymazat
    3. Ano, evidence zbraní není veřejným seznamem.

      Zástavy movitých věcí by měly být uvedeny v rejstříku zástav, který vedou notáři, např. zde první odkaz, který na mne vypadl:
      http://www.notarky.cz/poskytovane-sluzby/zastavni-smlouvy-a-rejstrik-zastav

      Ale Covere, tu větu bych si do smlouvy raději doplnila, tím se nic nezkazí.

      Vymazat
    4. Kdybychom ale termín veřejný seznam, užívaný občanským zákoníkem, vykládali jako veřejnoprávní seznam nebo úřední evidence, pak by i evidence zbraní byla veřejným seznamem, přestože do ní nikdo vyjma policistů (a to ještě ne všech) nesmí nahlížet.
      Ale nepochybujeme, že to není veřejný seznam, což je další argument pro to, te občanskoprávní termín veřejný seznam nemůžeme překlápět do práva veřejného a musíme ho tedy v souladu s obvyklým jazykovým vyjádřením považovat za jakýkoli seznam, který je veřejně přístupný, zveřejněný (od slova veřeje, tedy vrata kostela, na která se ve středověku i ranném novověku vyvěšovaly zprávy a oznámení, které si mohl a měl každý přečíst /vždyť do kostela tehdy chodili všichni vyjma židů/ - právě od těchto veřejí vzniklo slovo zveřejnit /pověsit na veřeje/ a od toho slova veřejnost a veřejný).
      Čili sepíšu-li třeba já nějaký seznam a zveřejním ho prostřednictvím internetu, stane se z toho seznam veřejný.
      Zdá se, že autoři nového občanského zákoníku něco TĚŽCE nedomysleli. A je to selhání vyloženě legislativně-technické.
      Kolik takových lapsů se v textu toho olbřímího předpisu ještě skrývá?
      Milan

      Vymazat
    5. Chris: moment, takže pokud si od někoho chci cokoli koupit -- třeba krabici čokolády, měl bych podle NOZ nejdříve jít za nejbližším notářem a na stůl položit 200 Kč, za které mi vystaví potvrzení, že dotyčná krabice čokolády v hodnotě 100 Kč není v rejstříku zástav, neboť v opačném případě mohu nevědomky společně s krabicí čokolády pořídit i dluh v hodnotě klidně násobne vyšší?

      "Amazing, said the Gruffalo."*

      Inu, asi opravdu nezbývá, než kvůli NOZ kvůli každé prkotině psát nákupní smlouvu s vyloučením §1888 :(
      ___________
      *jedná se o hlášku z dětské knížky o myši, která přelstí všechny, kteří by ji chtěli sežrat, brilantně naanimované pro BBC. Tříleté děti to milují.

      Vymazat
    6. Covere,
      ne ne, krabice čokolády přece není zapsána ve veřejném seznamu.
      NOZ hovoří o zápisu věci do takového veřejného seznamu, ne o zápisu v rejstříku zástav.
      Takže ve veřejném seznamu je třeba nemovitost (katastr nemovitostí) nebo obchodní podíl ve společnosti (obchodní rejstřík).
      Takže tak...

      Vymazat
  15. Slíbil jsem napsat k tomu pár vět, ale času málo, tak alespoň takto. Hlavním účelem tohoto ustanovení je zajistit větší bezpečí nabyvatele zastavené věci, která je zapsaná ve veřejném seznamu (v našem pojetí tak půjde de facto pouze o katastr nemovitostí, pomineme-li marginální případy rejstříku ochranných známek apod.; obchodní rejstřík veřejným seznamem není, to je veřejný rejstřík). Tudíž se vždy o tom, že kupuji zastavenou věc dozvím a přizpůsobím tomu své chování.

    Představme si, jak to bylo doposud, pokud nedošlo při koupi zastavené nemovitosti ke zrušení zástavního práva (na případy, kdy je při transakci dluh věřitele uhrazen a zanikne zástavní právo, se § 1888/2 zjevně neužije, není co přebírat). Nabyvatel koupil zastavenou věc a riziko, že v budoucnu o věc přijde (při zpeněžení zástavy) mohl promítnout do ceny. Ale prodávající neměl motivaci prodat za nižší cenu (pokud byla vůle koupit silnější než vůle prodat, kupující zaplatil i vyšší cenu). Pokud následně prodávající nesplnil svůj dluh, přišel nabyvatel nejen o zástavu, ale též o zaplacenou kupní cenu (pokud to neměl smluvně ošetřeno).

    Dnes nabyvatel koupí zastavenou věc, společně s ní získá i dluh, který je takto zajištěn (pokud s tím souhlasí věřitel, v opačném případě dluh nepřejde). Do ceny věci může promítnout to, že získává dluh. Prodávající k tomu nyní má motivaci, neboť se tím dluhu zbaví. Nabyvatel věci navíc získává přímou kontrolu nad plněním dluhu, splní-li jej řádně a včas, není ohrožena jeho zástava.

    Petr Bezouška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane kolego,
      velmi děkuji za Vaše vyjádření.

      Na problém jsem nezapomněla, myslím na to téměř denně, resp. kdykoliv se zabývám nějakou kupní smlouvou na nemovitost.

      Rozumím těm důvodům, které uvádíte, z právního hlediska pro ně jistě lze nalézt opodstatnění. Ale stále nejsem přesvědčena, že zvolená konstrukce je přínosná.
      A pokud už je tedy přijata, zasloužila by nová úprava mnohem širší medializaci. Chápu, že to do médií pro širokou veřejnost není atraktivní téma, ale přece jenom mi vadí, že je to v NOZ tak schované, že to může opravdu leckoho nemile zaskočit. Je to velmi podstatná změna od dosavadní úpravy, je škoda, že prošla tak bez povšimnutí.

      Vymazat
  16. Dobrý večer, našla jsem tuto zajímavou diskuzi, ale vzhledem k tomu, že nemám právní vzdělání, tak se trochu ztrácím. Dostala jsem se do situace, kdy mi bylo soudem přikázáno - já s tím souhlasila, abych odkoupila od spoluvlastníků 1/2 nemovitosti, na které vázne jejich zástavní právo, které tam vložili záměrně bez mého souhlasu, což je, bohužel, právně možné. Zatížili pouze jejich polovinu, aby nebylo možné nemovitost reálně rozdělit. Půjčka je navíc jen fiktivní (družka - věřitel, druh a jeho syn dlužník), splatnost neurčena - až věřitel vyzve dlužníka. Kupní cena za nemovitost byla ponížena o výši zástavního práva. Zajímá mě:
    1) zda dluh přechází na mě? - což by mi spíše vyhovovalo, abych ho mohla okamžitě splatit
    2) pokud ne a dlužník nebude záměrně splácet, dojde k exekuci, tím se navýší dlužná částka. - MOHU SE NĚJAK BRÁNIT? NAPADLO MĚ SLOŽIT PENÍZE DO NOTÁŘSKÉ ÚSCHOVY A INFORMOVAT O TOM VĚŘITELE...
    3)pokud dojde k nesplácení původním dlužníkem, dozvím se to?
    4)Jak se nejlépe ochránit v této situaci? Vzhledem k tomu, že cena za nemovitost byla o zástavu ponížena, jsem ochotna dluh převzít a okamžitě vyplatit.
    Velmi Vám děkuji za odpovědi a rady. M

    OdpovědětVymazat
  17. JEŠTĚ DODÁVÁM, ŽE ČEKÁM, ZDA NEVYUŽIJÍ DOVOLÁNÍ K VRCHNÍMU SOUDU, PAK BY NA NEMOVITOSTI VZNIKLA V KATASTRU POZNÁMKA SPORNOSTI A NEMOVITOST JE NEPRODEJNÁ. CHTĚLA JSEM NEMOVITOST PRODAT, PAK JE NEMOVITOST TÉMĚŘ NEPRODEJNÁ, ŽE?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážená paní,
      bohužel, takto na dálku Vám neporadím.
      Soudem Vám možná byla spíš přikázána přímo celá nemovitost do vlastnictví s tím, že máte druhou stranu vyplatit... alespoň to by odpovídalo jednomu ze způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví.
      Předpokládám, že jste byla v řízení zastoupena advokátem? Pokud nikoliv, jistě by stálo za úvahu některého oslovit a požádat jej o konzultaci.

      Vymazat
    2. Dobrý den, samozřejmě je to jak píšete - Soudem Vám možná byla spíš přikázána přímo celá nemovitost do vlastnictví s tím, že máte druhou stranu vyplatit. Ale zjevně mi poradit nechcete. Myslela jsem, že zrovna můj případ zapadá do této diskuze, že může dojít k případu, že věřitel nechce přistoupit na změnu dlužníka... a vůbec, jak to vlastně je. Díky za odpověď.

      Vymazat
    3. ps. zastupuji se sama, neboť advokát mě zklamal již při druhém stání, a bohužel ztratil mou důvěru.

      Vymazat
    4. Vážená paní,
      rozhodně to není tak, že bych Vám nechtěla pomoci.
      Jenom bych pokládala udílení nějakých rad v komplikované věci takto na dálku, bez znalosti spisu, za poněkud nezodpovědné.
      Určitě by bylo vhodné, abyste se obrátila na advokáta; mrzí mne, že ten původní zklamal Vaši důvěru, ale advokátů je mnoho a jistě si mezi nimi najdete toho svého. Buď pomocí doporučení nebo nahlédněte do seznamu advokátů na www.cak.cz.

      Vymazat