středa 19. března 2014

Dealer

Jen si tak v klidu prodává drogy. A nikomu neubližuje. Říkejme mu Roman.

Roman má dům na malém městě. Živí se obchodem s tvrdými drogami. Kupuje drogu od lidí, kteří ji umí vyrobit, a prodává ji zákazníkům, kteří za ním přijdou.
Roman drogy nikdy nikomu nenutí. Ale ani jejich užívání nikomu nerozmlouvá. Kdo si přijde a přinese peníze, dostane sáček s odpovídajícím množstvím prášku. A protože Roman je v komunitě narkomanů známou postavou, chodí za ním mnoho lidí. Roman si tak prodejem drog docela slušně vydělává.
Má rodinu, manželku a děti, kteří žijí s ním v jeho domě.

Roman nemá žádné legální příjmy. Nechodí do zaměstnání, nemá živnostenský list, nevydělává si příležitostnými brigádami, nepobírá podporu v nezaměstnanosti, nemá žádný majetek, který by pronajímal. Většina jeho příjmů pochází z obchodu s drogami.

Ze svých příjmů Roman neplatí daně. Ani ho to nenapadlo. A vlastně je ani platit nemůže, protože jeho činnost není legální. Přiznáním příjmů z prodeje drog by se Roman k této činnosti doznal; nutit Romana k podání daňového přiznání by bylo za daných okolností v rozporu se zákazem nucení k sebeobviňování.

Služby, které poskytuje stát nebo obec, Roman využívá: chodí například k lékaři, když má nějaký zdravotní problém. Ale nezneužívá, nepobírá žádné sociální dávky.

Roman měl v minulosti konflikt se zákonem, byl dokonce ve vězení. Ale už několik let je na svobodě a po tu dobu proti němu nebylo vedeno žádné trestní řízení.

Z hlediska státu žije Roman za hranicí zákona. Obchoduje se zakázanou komoditou.

A proč? Protože drogy jsou zlo.
Zničily už tolik životů, zejména mladých lidí.
Jenomže Romanovi zákazníci vědí, že drogy jsou nebezpečné. Možná jim na tom nezáleží; nejprve pro ně chvilkové potěšení znamená více než eventuální problémy někdy v budoucnu a potom už pracuje závislost.

Drogy ale neničí jen své přímé uživatele. Rozvracejí rodinné vztahy a sekundárně škodí celé společnosti.
Nezodpovědnost narkomanů přispívá k šíření nebezpečných nemocí, jejichž léčení stojí obrovské částky; některé z nich ani vyléčit nelze a stát potom vynakládá velké prostředky na péči o doživotně nemocné invalidy.
Drogy vedou ke zvýšené kriminalitě, ke krádežím a loupežím, které poškozují konkrétní jednotlivce.

Ale Roman se za to necítí odpovědný. Příliš o tom nepřemýšlí. Prodává zboží, o které je na trhu zájem. Když jej policie zatkne, půjdou narkomani za jiným dealerem. Vždycky si najdou cestu, jak si drogu opatřit. Roman z obchodního řetězce vypadne, ale zákazníci zůstanou. A když existuje poptávka, vznikne i nabídka.

Co s ním?
Zavřít do vězení? Ponechat na svobodě?
Bojovat s tou hydrou, které hlavy rychle dorůstají?
Nebo se smířit s tím, že určitá část společnosti prostě drogám propadne? Tvrdé drogy sice nelegalizovat, ale dekriminalizovat? Zničily by potom více životů, nebo stejně jako dosud? Nebo dokonce méně?
A kolik životů a rodin ničí alkohol? Máme zavřít hostinského?



37 komentářů:

  1. zastřelit. převýchova selhala

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U někoho selže převýchova a u někoho výchova.

      Vymazat
  2. Já zase znám pana Michala, prodává alkohol, nikomu ho nenutí, dokonce z něj platí těžký daně, díky němu stát vytváří spousty pracovních míst (celníci), řada politiků se nechává uplácet. A taky alkohol ničí životy, rozvrací rodiny, léčba následků stojí fůru peněz.
    Také znám pana Karla, je to uzenář, vyrábí různé uzeniny, platí daně, nikomu svoje nezdravé hnusy nenutí, a na scénu přichází kardiovaskulární choroby, problémy zažívacího traktu, obezita.
    A takhle bych mohl pokračovat.

    Jsem spíše pro dekriminalizaci, protože trh je prostě hladový a poptávka bude vždycky. A asi vždycky bude existovat část společnosti, která drogám propadne a bude do sebe rvát cokoliv, co jí změní vědomí, chlast nebo třeba lepidlo:-(
    Také jsem pro legalizaci tzv. měkkých drog, v tomto ohledu bude zajímavá zkušenost z Venezuely, domnívám se, že legalizací konopí u nás by se nestalo vůbec nic - skupina uživatelů by zůstala stejná, akorát by tráva nestála joint á 200,- ale třeba 20,-

    A hlavně, je to na nás rodičích, jak své děti vychováme a že jim vštípíme, že hledat řešení problémů "vystřelením mozku" není to pravé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      tak tak, jsou škodliviny a drogy legální a potom jsou ty nelegální.
      Asi to souvisí s tím, jak moc je která tradiční a jak moc je s kterou společnost sžitá.

      Kriminalizaci marihuany dlouhodobě nechápu, i když nejnovější vývoj jsem nesledovala.
      S těmi tvrdými drogami: už dříve jsem prohlašovala, že bych z našeho trestního zákoníku vyškrtla asi tak polovinu skutkových podstat; ale jsem sama docela překvapená, že jsem do toho teď už zahrnula i distribuci tvrdých drog.

      Vymazat
  3. Jsou otazky, na ktere neexistuje spravna odpoved...

    A k poslednimu sejrovu odstavci: Slysel jsem vsechno a podepisuji v plnem rozsahu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. TT,
      neexistuje, ale tak aspoň jsem ty otázky zkusila naformulovat.

      Ad výchova: sice souhlasím, ale přece jenom se bojím být tak striktní - jsou rodiny, kde je vše v pořádku a stejně se výchova nepovede... možná se projeví nějaké zatoulané geny vzdáleného předka, nebo zkrátka něco.

      Vymazat
    2. Jasně, s tou výchovou je to složité a asi to patří k životu, že i přes upřímnou snahu se to nepovede. My jsme nedávno s mladším řešili jeho lhaní a opravdu jsem byl bezradný, kde se to v něm vzalo (zatloukání špatné známky). A snad jsme to podchytili včas. Ale jistý si nejsem....

      Vymazat
    3. Mít geniálního staršího bratra je dost drsná pozice. Byla bych hodně chápavá. Ela

      Vymazat
    4. ad Sejra _ Lez je u pubert'aka naprosto normalni, syn se vas snazi chranit, usetrit zklamani, princip "o cem se nevi, to neboli..."
      Je také mozné, ze chce mit pokoj, pokud ho prilis kontrolujete nebo mu kladete mnoho otazek a ma pocit, ze se zbytecne znepokujete.
      Lzi vam téz naznacuje, ze je konec transparentnosti mezi nim a rodici. Chlapecek vyrostl a osamostatnuje se.:)
      Urcite nalezite valorizujete jeho dovednosti jiné (manualni sikovnost apod), takze mu "drsnou pozici" usnadnujete.
      MaB

      Vymazat
    5. Elo,
      to je dobrá poznámka. To mne nenapadlo.

      Jinak v podobných výchovných situacích jsem také bezradná.
      Např. se děti servou, jeden druhému nějak ublíží. Nutím je, aby se ten, kdo to způsobil, přiznal. Když se přizná, sice to oceňuji, že se přiznal, ale ani tak by takové chování nemělo zůstat bez trestu nebo nějaké adekvátní reakce, že. Čímž riskuju, že se příště nebude chtít přiznat... a to jsou navíc ještě dost malé.
      No, já tu výchovu prostě neumím...

      Vymazat
    6. Chris, já taky ne:-((((

      Elo, určitě to pro něj byl šok, když mu vlastně brácha, starší a chápavý kamarád, najednou zmizel do světa.
      Jsme k němu chápaví, ale někdy už je to přes hranici a pak musíme být přísní.

      MaB - možná se někdy moc vyptáváme, to je pravda, jenže tomu nás naučil on, protože krom průšvihů zatloukal i důležité informace a pak jsme měli průser my.
      Ale v poslední době se to zlepšilo, hlásí i pětku a my ho za to netrestáme, snažíme se zjistit, kde byla chyba a pokoušíme se mu pomoct to napravit, resp. aby se to příště neopakovalo.
      Ale co z něj bude, nevíme. Možná bude vydělávat jako truhlář víc, než jeho brácha coby fyzik v CERNu;-)

      Vymazat
    7. Ad MaB - lež není normální nikdy. Absolutně nesouhlasím!! Když si už v pubertě zvykne, že ji může používat, tak se pokřiví navždy. Tolerovala bych, že něco neřekne, než že bude lhát.
      Ale musí být jasně určeno, na které dotazy odpovídat musí - resp. snažíme se, aby ty definované oblasti hlásil sám, aby nebyl za pitomce, když se cíleně ptáme a on musí sdělovat pro něj nepříjemné věci.
      Je to tedy děsná práce, důležitá je naprostá koordinace obou rodičů, my na to s manželem máme málem noční meetingy :-).
      A to máme jedno dítě! Moje kamarádka má tři syny, po třech letech a každý je naprosto jiný model (povahou, zájmy, komunikačními schopnosti, mírou introvernosti..).
      Kdo zvládá více děti najednou má můj naprostý obdiv. I když..další moje kamarádka je z osmi dětí, je předposlední. A tam platila teorie, že pořádně se musí vychovat první tři, protože ostatní kopírují chování těch starších. A u nich v rodině to funguje tak, že zírám.. Také jsme ji sourozence na vejšce záviděli, protože ti, co už vydělávali považovali za normální, že když to šlo, tak těm studujícím nějaký peníz vždy dali :-) Ela

      Vymazat
    8. Jasně, lež normální není nikdy.
      Musíme rozlišovat zatloukání a lhaní. On párkrát zatloukal, resp. tvrdil, že to zapomněl. Jenže pak viditelně zalhal a to je průšvih.
      Neměl by si zvykat ani na jedno.
      Snažím se mu vysvětlit, aby se k tomu postavil jako chlap - čelem a nebál se nést následky, které jsou navíc (v jeho případě) nevýznamné.

      Ale stejně je to zajímavé, jak je každé dítě jiné, byť oba vyrůstají ve stejných podmínkách. V jeho případě ovšem možná hraje roli peklo, kterým si prošel coby účastník komplikované operace srdce v Motole + několik ošklivých týdnů strávených ve FN...

      Vymazat
    9. Slovo "normalni" bylo pouzito ve smyslu "bezne se vyskytujici", "obvykla", "v souladu s vyvojovym stadiem", zde obdobi adolescence.
      (U deti malych, které neanticpuji a neznaji hodnoty s pravdou spojené, se o lzi hovorit neda.)

      Myslim, ze na "normalite" lzi u dospivajicich se shoduje vetsina rodicu (i psychologu) a asi kazdy z nich si klade podobnou otazku: proc ? co s tim ? jak reagovat ?
      Bezna je zejména lez z opominuti a duvody jeji i ty "vedomé" jsou ruzné:
      - vyhnout se trestu, vycitkam
      - mit pokoj
      - pro "fun", je to zabavné.
      - z opozice, ve snaze vyvolat stret
      - z bujné predstavivosti
      - ve snaze byt zajimavy, upozornit na sebe (casto nedostatek sebeduvery)
      atp
      Vetsinou se z toho "vyroste", i kdyz zivot absoputne bez lzi mozny neni a pokud nekdo tvrdi, ze ano, tak mu neverte. Zcela urcite lze :)
      MaB

      Vymazat
  4. Jaký je rozdíl mezi dekriminací a legalizací? Ztížit dostupnost alkoholu a cigaret regulací, tak jak je tomu ve Skandinávii, přičemž je třeba marketingově zbavit cigaret a alkoholu statusu, který je dětmi vníman jako součást dospělosti (cedule, že toto zboží lze nakupovat po dovršení 18 let).

    Drogy legalizovat a zregulovat přístup, snad jenom proto, aby se díky jejich držení mohlo přijít na daňový únik.

    Deviler

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K rozdílu mezi dekriminalizací a legalizací: nerada bych, aby mne tu někdo chytal za slovíčka, ale viděla bych do podobně jako u prostituce.
      Tedy z trestního zákoníku by vypadly skutkové podstaty týkající se distribuce drog, ale zase by to nebylo tak, že si někdo může na prodej perníku pořídit živnostenský list a že je heroin na váhu v každé lékárně.

      Pro regulaci prodeje alkoholu nejsem; ne že by alkohol byl kdovíjaké dobro, nicméně tato droga je tady s námi odjakživa.
      Snahy prosadit regulaci v návaznosti na metanolovou aféru mi přijdou scestné - jen další příležitost pro vyrábění papírů, příp. úplatků. Na to naši zákonodárci samozřejmě slyší.

      Vymazat
    2. Jenom dodávám, že ta dekriminalizace je momentálně utopie, je to politicky i společensky neprůchodné a nikdo do toho nepůjde.
      Kromě toho jsem se nedívala, jaké mez. smlouvy nás zavazují ke stíhání drogové kriminality, ale určitě nějaké ano.

      Vymazat
    3. Skandinávský model ? To si snad dělate legraci. Není náhodou, že léky na otravu methanolem se k nám vozily zrovna ze Skandinávie. Těch několik desítek otrávených methanolem vám nestačilo ?
      V Norsku měli kolem roku 2002/3 desítky otrávených methanolem, protože se do těchto zemí ve velkém pašuje alkohol a tehdy se tam dostal ve velkém alkohol, který obsahoval hodně methanolu.

      Absolutní spotřeba alkoholu ve skandinávii sice není enormní, ale oni díky poloprohibici neumějí pít. Takže pijí nárazově a když už se dostanou k pití, tak se prostě ožerou. Nájezdy Dánské mládeže už se v ČR staly pojmem.

      V nedávném průzkumu se zjistilo, že 23 procent Finských můžu praktikuje návalové pitíí, tedy ztřískají se několikrát do roka jako "dánové" způsobem, který mimo skandinávii není zrovna obvyklý.
      (http://www.west-info.eu/a-quarter-of-finnish-men-are-binge-drinkers/)

      Je to snad lepší, než francouzký model, kde kdejaký francouz má často "hladinku", ale má to pod kontrolou a nezpůsobuje to téměř žádné problémy ?

      Pije se i v itálii a škody na zdraví působené alkoholem v itálii nebo ve francii jsou mnohem menší, než ve Skandinávii. A vy byste chtěl u nás zavádět skandinávský model ...

      Můžete uvést jedinou zemi, kde jakákoliv forma prohibice přinesla něco dobrého ?

      Vymazat
    4. Nikoli. Zakazané ovoce naopak vic chutna. A u mladeze je navic transgrese zakazu velmi vzrusujici...:)

      Ze je naopak rozumné piti zdravé, dokazuje (za vsechny stoleté) Jeanne Calment (1875-1997), ktera se dozila 44 724 dni, kourila, pila Porto a drogovala se cokoladou, které spotrebovala kilo tydne.
      Rovnez cyklista Robert Marchand, ve 102 letech drzitel rekordu v kategorii +100 s 26,9 km/hod, (zlepsil svuj vlastni 24,25 km), s vinem obchodoval a sklenku cerveného si dopreje denne.
      Vse, co prispiva k veselé mysli (= 1/2 zdravi) a provozuje se rozumne, je uzitecné a zakazovat to je posetilé. :)
      MaB

      Vymazat
    5. Tak já bych se rozhodně přikláněla k francouzskému modelu kultivovaného popíjení, namísto modelu skandinávského.

      Jednou jsem četla takové zamyšlení, že Evropou jde pomyslná hranice, mezi zeměmi "vína", které začínají zhruba na Moravě, a zeměmi "vodky", které začínají od Polska nahoru - prostě odlišná kultura.

      Jak jsem psala výš - jsem proti regulaci trhu s alkoholem. Ale dalo se čekat, že politici s těmito nápady přijdou, metanolová aféra jim poskytla "skvělou" příležitost, jak zdůvodnit, proč je regulace potřebná.

      Vymazat
    6. To je fakt, kluk teď je v Německu a hrozně se tam divili že v 17 letech nepije. U nich se to smí, byť s limity.

      Myslím, že v Bavorsku je to nějak tak, že od 14 jedno pivo/víno s rodiči, od 16 i bez rodičů, od 18 plná svoboda...

      Vymazat
  5. Kdo bude určovat, která droga je "tradiční" (je tady s námi odjakživa) a která je netradiční? Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tak ta "tradičnost" nemusí být kritériem.
      Spíš si myslím, že tradice užívání ve společnosti je kritériem nyní, v současné úpravě. Alkohol je samozřejmě také velmi nebezpečný - ale návrh, aby byli postihováni jeho výrobci a prodejci, jaksi nezaznívá:-)

      Jinak zrovna u tohoto kritéria nevidím problém: v naší kultuře jsou společensky přijatelnými návykovými látkami alkohol, tabák a kofein.
      Společenská přijatelnost hodně postoupila u marihuany (což neříkám, že je dobře, travkou si taky někdo může docela solidně zrušit mozek...).
      Ale liší se to: u jihoamerických Indiánů bude spektrum přijatelných drog jiné než zde a zde je jiné než v Pákistánu.

      Vymazat
    2. Parlament a zákon. Člověk musí být něčemu podřízen... A máte kliku, že do parlamentu můžete volit, a že je vázán Ústavou a Listinou, aby si nevymýšlel extrémní ptákoviny. Taky by vám mohl vládnout Putin, nebo Kim...

      Vymazat
    3. Karle,
      parlament, to máte pravdu, ale s volebním programem dekriminalizace tvrdých drog do voleb moc stran nejde:-) Je to z hlediska všeobecného programu marginálie. Možná nějací Piráti, případně Svobodní by se mohli tímto směrem zamýšlet.
      A ani nevím, jestli by takový program byl prosaditelný, vzhledem k mez. závazkům ČR.
      Aby nebyla mýlka, já zase pro tu dekriminalizaci tak moc nehoruji, jenom jsem se nad tím trochu zamýšlela, jestli je současný model potírání distribuce drog správný a efektivní.

      Vymazat
  6. nebylo by řeba řešením, tvrdě trestat prodej drog lidem pod dejme tomu 18-21 let ?
    Prostě dětem ten přístup hodně stížit, až znemožnit ? Uplně to nepůjde, nejsem naivní, ale třeba by to některým dětem neumožnilo s tím svinstvem začít.

    A u dospělých to nechat tak říkajíc volně plynout ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podepisujte mi prosím ty komentáře, alespoň nějakým nickem.

      Myslím, že to by řešení nebylo - podobné pravidlo platí pro alkohol a všichni víme, jak funguje, resp. spíše nefunguje.
      Poslat za sebe na nákup staršího kamaráda není navíc problém.
      Takže takové řešení by mi připadalo jako alibistická úlitba.

      Ale ono se vůbec nechystá, že by se to nechalo volně plynout pro kohokoliv, takže to je čistě akademická debata.

      Vymazat
    2. Nebo dětem do 60 let...

      Vymazat
  7. 1. Dealer nesedí jen tak na zadku a neprodává jen těm, kteří chtějí. Každý prodejce si vytváří zákazníky a u zboží ilegálního to platí dvojnásob. Protože když nemůže mít vývěsní štít, nikdo by za ním pro jeho zboží nepřišel. On sám si nejprve musí zákazníky vyhledat a teprve když jsou závislí, začnou vyhledávat oni jeho.
    2. Legalisace drog znamená jejich rozšíření. Místo aby bylo závislých 5 % obyvatelstva, bude jich závislých 30 %. (Čísla jsou "bajvoko".)
    3. Na rozdíl od tabákových cigaret marihuana snižuje pozornost a výkonnost. Když si zapálí kuřák tabáku, jeho výkonnost i soustředěnost vzroste - nikotin takto mozek ovlivňuje, neboť se váže na receptory dopaminu (a zmnožuje je). Naproti tomu THC sice vyvolává dobrou náladu (většinou), ale koncentraci zcela odbourává. Nikotinista za volantem je nebezpečný jen když mu cigareta spadne do klína, canabinoik je nebezpečný ihned po nastartování podobně jako ethylik.
    4. Až Vám děti začnou dospívat a budou tím tedy ohrožené, uvidíte tuto problematiku mnohem radikálněji, tím si můžete být jistá.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      proto o tom píšu teď a ne až děti vyrostou:-)
      Na druhou stranu, policie honí výrobce a prodejce drog seč může, je to tvrdě postihováno - tak proč jsou drogy pro rodiče takovým strašákem? Přece by měly být naprosto marginalizované, neměly by být dostupné, když vezmu v úvahu, kolik se na to soustředí pozornosti a jak tvrdé tresty za to padají. A výsledek? Beztak jsou dostupné na každém rohu.

      Těmi čísly, která uvádíte, si opravdu nejsem jistá.

      THC mi také nepřipadá jako fajn droga a to, jak vymizelo povědomí o její nebezpečnosti, se mi nelíbí.

      Vymazat
  8. Můžete nějak doložit, že legalizace drog povede k tomu, že stoupne významně stoupne procento uživatelů ? Nebo je to jen další mýtus ?

    Než došlo k dekriminalizaci uživatelů, tak oponenti dekriminalizace také tvrdili (a v zemích, které dekriminalizaci neprovedli, stále tvrdí), že bez represe by nastalo peklo na zemi. A ty země, které dekriminalizovaly, žádné peklo na zemi nezažívaly a nezažívají. Dekriminalizace uživatelů v zemích jako je ČR, Dánsko, Německo, Nizozemí, Itálie, Portugalsko neměla za následek nárust počtu pravidelných uživatelů.

    Naopak restrikce a kriminalizace ve Švédsku nepřispěla ke snížení počtu uživatelů. Na množství uživatelů má zřejmě mnohem větší vliv to, jestli se ekonomice daří, nebo ne - když jsou lidé v depresi, tak víc berou drogy.

    Chcete-li ochránit děti před drogami, tak jim zajistěte vzdělání, které jim umožní se uplatnit na pracovním trhu i v případě ekonomické krize. To je totiž mnohem lepší cesta, než zkoušet zavádět (nefunkční) drogové restrikce.

    Kriminalizace drog neznamená jejich vytlačení ze světa. Navíc kriminalizace má mnoho nežádoucích vedlejších projevů. Nehledě na to, že dnes ve většině krajů ČR není problém koupit ani tvrdé drogy, natožpak drogy měkké, ale počt uživatelů tvrdých drog rapidně nerostou a nedostupností drog to nebude. Pro většinu lidí není startovací drogou marihuana, ale cigarety, alkohol a nuda. Takže co s tím uděláme - zakážeme cigarety a alkohol ? Zakážeme nudit se ?

    V mém okolí snad nevím o nikom, kdo by neměl příležitost zkusit trávu a z nikoho se narkoman nestal, ale být po vašem, tak všichni by mohli mít záznam v rejstříku, včetně mě. Málokdo zahulil osamotě, ale joint si předávali v týmu a tedy z formálního hlediska tedy šířili toxikománii mezi své vrstevníky.
    S restrikcemi dosáhnete nejvýše toho, čeho dosáhli v USA - dítě si dá (stejně jako mnoho jiných dětí) jointa, policajti ho náhodou chytí a systém z něj na doživotí udělá kriminálníka se škraloupem v rejstříku. V USA i přes přísné restrikce a tvrdou kriminalizaci uživatelů má zkušenost s marihuanou cca 50 procent studentů VŠ. To je opravdu úžasný výsledek a lze ho srovnat s podobným fiaskem, kterým byla alkoholová prohibice ve 30 letech. Restrikcí se dosáhlo tehdy toho, že méně popíjelo, zato se mnohem více chlastalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      také spatřuji příčiny narkomanie úplně někde jinde než v dostupnosti drog...
      Nuda a absence životního programu, honba za lacinými bezpracnými požitky, jednorázovým instantním zážitkem...

      Jakkoliv se mi zdá problematické porevoluční působení Radka Johna, za jeho knihu Memento jsem opravdu vděčná. Čas od času se k ní vracím, vždy znovu na mne zapůsobí svou přesvědčivostí.

      Vymazat
  9. Co se týče vlivu marihuany na schopnost řídit motorová vozidla, doporučuji níže uvedenou studii. Pochází z oficiálních míst z USA, přičemž v USA se marihuanu snaží démonizovat seč mohou. Ale tato studie jim v démonizaci zrovna moc nepomohla:
    http://ntl.bts.gov/lib/25000/25800/25867/DOT-HS-808-078.pdf

    Konzumace 300 ug/kg THC ovlivnila schopnost ovládat auto méně, než dosažení 0,8 promile alkoholu v krvi. Hladina 0,8% alkoholu v krvi je hladina u které je řidič sice dost ovlivněn, ale ještě je schopen celkem slušně ovládat vozidlo a je schopen zvýšenou opatrností kompenzovat svou sníženou schopnost řídit vozidlo.
    Proto měla celá řada zemí v minulosti nastavený limit docla rozumně na 0,8 promile a některé země to tak stále mají. V rámci populistických snah o dosažení absolutního bezpečí jsou zákonné limity snižovány na hodnoty, které nemají nic společného s vědou, zdravým rozumem, ani biologickými pochody v lidském těle. ČR s absolutní nulou je toho zářným příkladem.
    Nicméně u nás (přes hlasitý odpor nejrůznějších Humlů hlásajících nulovou toleranci) nakonec dočasně zvítězil závan rozumu a hodnoty pod 0,2 promile se považují za biologickou nulu.

    Studie ukazují, že člověk mírně zhulený je méně nebezpečný, než člověk lehce opilý. Nejspíš je srovnatelně nebezpečný, jako člověk unavený. Zakážeme unaveným lidem jezdit z práce autem ? Nebo se smíříme s tím, že stejně jako únavu i zhulenost dokáží řidiči kompenzovat zvýšenou opatrností ?

    Podobně jako je nám na základě špatně interpretovaných studií vnucována myšlenka, že i 0,3 promile alkoholu za volantem je už hrozný problém, tak je nám na základě mediální manipulace vnucována myšlenka, že je potřeba zakázat marihuanu, alhohol, střelné zbraně, nože, pepřové spreje ... bez ohledu na to, že obdobná restrikce nikde nic nevyřešila, nic dobrého nepřinesla, spíš naopak.

    Když kriminalizujet drogy, tak co se tím zlepší ? Bude méně narkomanů ? Nebude! Bude méně nehod ? Nebude! Bude menší kriminalita ? Nebude. Budou menší náklady na zdravotnictví ? Nebudou!

    Jak je to s tou mediální manipulací ? Ačkoliv zbraňová restrikce v Austrálii nesnížila počet sebevražd (pouze se nyní místo zastřelení sebevraždí pověšením), je takováto restrikce vydávána za úspěch, protože je inzerován významný pokles sebevražd zastřelením. Na výsledný počet zasebevražděných to vliv nemělo žádný, ale to už se neinzeruje. A podobně lživě je s námi mediálně manipulováno, když jde o alkohol nebo marihuanu a vliv na schopnost řídit auto. Vliv tam je, ale je mnohem menší, než jak je nám prezentováno a do určité míry jej řidiči dokáží kompenzovat zvýšenou opatrností.

    Pokud jsem správně pobral informace ve výše uvedené studii, tak některé léky mají vliv na schopnost řídit auto podobný nebo vyšší, než marihuana, ale nemám pochyb, že lidé užívající tyto léky auto řídí, protože jim nic jiného nezbývá, nechtějí-li přijít o práci.

    První skutečně rozumné a přesvědčivé vysvětlení škodliviosti marihuany jsem slyšel na neurologii. To, co se tvrdí v médiích jsou většinou přelakované manipulativní pololži, kterými se mládež opravdu oblbnout nenechá. Naopak to podnítí jejich zvědavost, protože mají jistotu, že z oficiálních míst se pravdu nedozví a každý normálně zvědavý člověk bude motivován zjistit kde je pravda a tedy si to bude chtít zkusit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      tak 0,8 promile mi už (laicky) připadá celkem dost na řízení automobilu, pokládám za rozumnou nižší hranici.

      (Studii jsem ještě neprohlížela.)
      U THC existuje námitka, že se dá detekovat v organismu velmi dlouho po užití - a tady vzniká podle mne problém, protože: lze určit, kdy si dotyčný drogu vzal a zda byl v době řízení motorového vozidla pod jejím vlivem natolik, že nebyl schopen řídit?
      Tuto námitku jsem poprvé slyšela od jedné kuřačky trávy, která právě proto pro legalizaci nebyla, jestli si správně vzpomínám.

      Já jsem se s tímto problémem setkala v zajímavé podobě i pracovně: zaměstnavatel např. nechá v pondělí ráno zaměstnance dýchnout - kdo je pod vlivem alkoholu, může být propuštěn, protože na pracovišti je to zakázáno.
      Jak ovšem zjistíte, že je dotyčný pod vlivem THC, když může v těle přetrvat týdny? Takže mladí zaměstnanci, kteří si v sobotu dají na diskotéce jointa, pod vlivem (asi?) nejsou, ale v organismu tu drogu mají?
      Co si vzpomínám, byl to tehdy docela problém, není jen marihuana, ale také populární taneční drogy, řešila jsem tenkrát dobu vstřebávání jednotlivých druhů drog... protože jsem odmítla dát jen tak bez dalšího právní stanovisko, že každému, komu tu travku zjistí, mohou dát ihned padáka...

      Vymazat
    2. Těch 0,8 už je dost, je to považováno za hranici do které je typický jedinec ještě schopen kompenzovat zhoršenou motoriku a jiné zvýšenou opatrností. Ale je to individuální - abstinent bude při 0,8 řídit vozidlo mnohem hůř, než pijan, který má 1,0 avšak pravidelně trénuje.
      S koncentrací alkoholu roste riziko účasti v nehodě, ten nárust rizika je exponenciála a kam tu hranici optimálně dát je na delší debatu.

      Každopádně absolutní nula je iracionální a populistická, přitom legislativa by neměla být ani iracionální ani populistická.

      Vymazat
  10. Omlouvám se za nepřítomnost, finišuju daně a dopřávám si i společenský život, nějak se mi do toho tentokrát internet nevešel:-)

    OdpovědětVymazat
  11. Kriminalizace drog je Prohibice, mafie na drogy přešly prakticky ihned, jak Prohibice skončila, a výsledek je stejný: desetitisíce "zločinců bez obětí" v (zeláště amerických) vězeních, masivní nárůst represivního aparátu, zabíjení nevinných a pošlapávání občanských práv (viz Inflace SWATu aneb A vašeho psa sejmem taky.)

    Ovšem na druhou stranu jsem se setkal s velmi agresivním zhulencem, který pod vlivem útočí na lidi a chová se absolutně nevypočitatelně, a za volantem jsou nebezpečné flashbacky.

    Takže bych to viděl takto: dekriminalizovat, ale zavést model, známý v některých zemích v souvislosti s alkoholem: užívat můžeš, ale pokud se na veřejnosti dostaneš do problémů, jsi automaticky viník a druhá strane je z obliga. A nezáleží na tom, zda se jedná o dopravní nehodu nebo o to, že dojde ke rvačce a někdo zfetovaného týpka zastřelí v NO.

    Rozhodnutí, zda jim stojí za to v nepředvídatelném stavu / změněném vědomí chodit po ulicích -- zda to skutečně mají natolik pod kontrolou, aby se neměli čeho bát --, nebo zda se raději bezpečně zfetují doma a dokud to nepřejde, pro jistotu nepolezou mezi lidi by pak bylo na uživatelích drog.

    OdpovědětVymazat