neděle 27. dubna 2014

V tmavých brýlích

V posledních dnech jsem podstoupila laserovou operaci očí.
Neplánovala jsem o ní psát, nicméně několik postřehů k věci jsem přece jen nasbírala.

Operačním zákrokem mi byla odstraněna oční vada; zhruba od osmi let jsem nosila brýle na dálku, kromě toho jsem měla snad mírný astigmatismus, což je problém, který neumím dobře charakterizovat.

Na brýle jsem byla odjakživa zvyklá, kombinovala jsem je s nošením kontaktních čoček; o možnosti operace jsem sice věděla, ale neuvažovala o ní. Před asi dvaceti či sedmnácti lety se u nás s těmito operacemi teprve začínalo a technologii jsem nedůvěřovala, a i poté, co se zákroky již prováděly rutinně, nebyla jsem představou zásahu do očí nijak nadšená. To se jen prohloubilo v době, kdy se mi narodily děti. Operace očí pro mne zkrátka nebyla prioritou; kromě toho jsem v těch letech podstoupila několik jiných chirurgických zákroků a vyhlídka na nějaké další dobrovolné návštěvy lékařů mne ani trochu nelákala.
V podvědomí jsem měla uloženo, že si oči možná nechám operovat časem... až někdy.

Na začátku letošního roku jsem se zcela náhle a impulsívně rozhodla, že to "někdy" nastalo právě teď. Sešlo se více faktorů, které hrály roli: můj oční lékař, jinak špička oboru, k němuž jsem docházela od dětství, odešel na zasloužený odpočinek a lékařka, která nastoupila na jeho místo, na mne neučinila valný dojem co se pečlivosti a podávání informací týče. Kontaktní čočky mi přestaly vyhovovat na běžné nošení, už jsem je nemohla používat např. pro práci na počítači, brala jsem si je jen na delší pobyt venku na slunci, na cesty nebo když jsem šla tančit. Děti mi každou chvíli nějak poškodily obrubu brýlí, musela jsem ji častěji nechat rovnat či přímo opravovat, a v důsledku toho mi přestávaly vyhovovat i brýle. A když jsem zjistila, že mi právě končí životní pojistka, která mne dlouhodobě iritovala coby nepříliš výhodný finanční produkt, navrhla jsem manželovi, že bych část vyplacených peněz ráda investovala právě do oční operace; zákrok totiž není hrazen zdravotní pojišťovnou. Manžel souhlasil a pak už to šlo rychle: od kolegy jsem si nechala doporučit kliniku, objednala jsem se na konzultaci a následně na laser.
Kromě toho jsem se při konzultaci dozvěděla, že vhodný věk pro tyto operace je od 18 do 40 let, takže nyní jsem v ideálním věkovém rozmezí, ale za několik let už nebudu.

Ačkoliv zákrok zbavuje závislosti na brýlích, které někdy sluší a někdy ne, pokládám jej za léčebný, nikoliv zkrášlující zásah. Rozhodně neplánuji, že jej budou následovat nějaké liftingy, botoxy, liposukce nebo plastické operace; zčásti proto, že nic takového nepotřebuji, zčásti proto, že ženy v naší rodině umí stárnout s grácií a já se k této tradici míním připojit. Mám ovšem dojem, že genetická výbava mi takové předsevzetí dosti usnadňuje.
Jak už jsem předeslala, zákrok si hradí pacienti sami; je to vlastně docela překvapivé, protože jde o odstranění nepochybné a obtěžující oční vady. Když o tom přemýšlím, netuším, proč na něj ani zčásti nepřispívá zdravotní pojišťovna? V čem se taková oční operace liší třeba od operace jiného nemocného orgánu, jejímž cílem je uzdravení a obnovení jeho funkčnosti? Nevím. Je ale pravda, že přístroj, na němž se zákrok provádí, je velice nákladný a tyto náklady se samozřejmě do ceny operačního výkonu promítají. Tak třeba proto na něj zdravotní pojišťovny nepřispívají?

***
Zde vidím, že by byl text příliš dlouhý; zatím nemohu soustavně delší dobu psát, protože první dny po operaci se zrak teprve usazuje a obrazovku vidím trochu rozostřeně. Druhou část, tedy postřehy k samotnému laserovému zákroku, napíšu zítra nebo pozítří.
Ale: je to zázrak! Vážně.


66 komentářů:

  1. To je super, žes do toho šla a že to pomohlo. Dneska očaři umí fakt zázraky.
    Přístup pojišťoven k těmto typům zákroků nechápu. Stejně jako třeba rovnátka, kde je to sice v řadě případů kosmetická věc, ale třeba u našich kluků je to věc zdravotní (oběma rostou zuby za sebou, což kromě jiných věcí způsobuje vysokou kazivost) Ale když budu chodit šestkrát do měsíce pokaždý k jinýmu doktorovi, ale se stejným problémem, pojišťovně to bude putna.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      docela mne motivovalo, že většina lidí, kteří to absolvovali, si to chválí, znám jich několik.
      Jinak nechci, aby to vyznělo, že si stěžuji, to ne, od začátku jsem věděla, že to je placený zákrok, nikdy to nebylo jinak - jenom mi to přijde dost nelogické, když se nad tím zamyslím.
      Ale třeba na brýle pojišťovna také přispívá úplné minimum, ačkoliv se bez nich člověk neobejde a nebývají právě levné, třeba když je více dioptrií.
      U té operace je ale i ten kosmetický efekt, že se prostě těch brýlí člověk zbaví, navíc když si tu operaci někdo nechá udělat třeba ve dvaceti a přitom by potřeboval dražší brýle, tak určitě i časem ušetří, když spočítá, co by stály brýle nebo kontaktní čočky za ta léta.

      Vymazat
    2. To já vím, že si nestěžuješ. ale nadávám já, na pojišťovny:-)
      Moje žena by taky takový zákrok užila, je krátkozraká a navíc se jí kříží osy, má docela i problémy v autě. Ale ty peníze...

      Vymazat
    3. Tak ale to máš pravdu, že když si budu obíhat doktory úplně nesmyslně a hypochondricky, bude to stát maximálně regulační poplatek, zatímco tohle je skutečná léčba skutečné vady. To si přece člověk nevymýšlí, zdravotní pojištění si platí... logiku v tom opravdu nevidím.

      Chápu, že tyhle operace jsou nejspíš velmi slušný byznys, na druhou stranu ten přístroj stojí obrovské peníze (ptala jsem se na to), navíc ta klinika potřebuje ještě další vybavení, protože třeba to, jestli se rohovka pro daný zákrok hodí, se nedá v běžné ordinaci zjistit. Dělali mi tam vyšetření na přístrojích, které mi u normálního očaře nikdy nedělali.

      Ale kdybys viděl, jak mne štvala ta pojistka:-) Už jsem to sem myslím psala dřív. Jsem ráda, že skončila! Kamarád se mi smál, že na takovou operaci mám jít předtím, než mi skončí životní pojistka:-)

      Vymazat
    4. Zdravotním pojišťovnám je poskytovaná zdravotní péče zcela ukradená, pojišťovnu pouze zajímá, zda byly úkony správně vyúčtovány.

      Funguje to přesně jak uvádí můj oblíbený nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman:

      "Jestliže utrácíte své vlastní peníze pro sebe, jste velmi opatrní při rozhodování, co za ně pořídíte. Když utrácíte cizí peníze pro sebe, dáváte si pozor, co nakoupíte, ale je vám jedno, kolik utratíte. Nejhorší ovšem je, když utrácíte cizí peníze pro někoho cizího. Je vám jedno, kolik utratíte a co získáte."

      Zdravotní pojišťovny utrácí cizí peníze a nakupují pro pojištěnce, tudíž je jim jedno kolik utratí a stejně tak je jim jedno co za to pojištěnci (ne)získají.
      ----
      Chris, až se to ustálí, zajímalo by mě, zda vám bude fungovat dobře vidění při všech úrovních šera - to je údajně největší zádrhel těchto zákroků.

      Vymazat
    5. Pefi,
      ano, ten citát od Vás si občas připomínám, je to výstižné.

      Vidění za šera - budu to sledovat.
      Zatím si myslím, že pokud bude jinak vidění OK, tak i případné horší vidění za šera je přijatelná daň za určitý diskomfort s brýlemi či čočkami. Ale záleží na intenzitě problému, to je jasné.

      Vymazat
  2. Chris, gratuluji k rozhodnuti i k predsevzeti do budoucna ! :)
    Medicina dnes opravdu dovede delat zazraky. A navic ambulantne.
    Kdysi narocné operace kolena, ramena, ocni, stomatologické, zlucniku, kyly atd., se zvladnou za den a vecer se spi doma.
    Odpoved' na otazku, proc nekteré zakroky zdravotni pojist'ovna nehradi, je celkem snadna.
    Bryle jsou velice vynosny artikl a kdyby je nikdo nepotreboval, o jaké zisky by se prislo a kolik pracovnich mist by zaniklo ?
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      děkuji. Je to vážně zajímavé, člověk vstane a za chvíli vidí, žádná narkóza, nic, no musím to ještě popsat.
      Ano, to jsem si taky říkala, oční lékaři a oční optiky vydělávají na lidech, kteří takovou operaci nemohou nebo nechtějí absolvovat. Tohle je jednorázové a pokud se to udělá do "nuly dioptrií", tak už potom člověk do toho nic nemusí investovat, možná tak jednou za rok dojde na kontrolu.
      (Já ale asi budu muset, protože cca do pěti či spíš deseti let mne patrně čekají brýle na čtení.)

      Vymazat
  3. A zúžilo Vám to zorné pole, nebo ne?
    Já se k tomu nemohu odhodlat (a taky už nemám ten správný věk). Vidím tak špatně, že kdyby se to nepovedlo, neviděl bych asi vůbec. Už to asi nějak doklepu s těmi brýlemi...
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      zatím to asi nemohu zodpovědně posoudit, protože vše se teprve usazuje, ale když hodnotím to, co zatím vidím, tak to zorné pole nezúžilo.
      Jenom v některých situacích zatím vidím ne zcela komfortně - na obrazovku, v místnosti, při osvětlení, ale to by se mělo rychle spravit, jsem zatím velmi krátce po tom zákroku.
      Moje kamarádka totéž absolvovala před asi třemi lety a říká naopak, že vidí lépe než v brýlích - čím déle od operace, tím se jí zrak zlepšuje ve všech ohledech.
      Ovšem když se odstraňuje opravdu hodně dioptrií, tak se to buď neudělá až do nuly nebo se to může časem trochu vrátit... to je asi individuální, nevím, jsem laik.
      Navíc kromě té klasické metody existuje teď jedna novější, prý šetrnější, já jsem byla na té a po ní by se to snad vrátit nemělo (měla jsem také méně než 5 dioptrií).

      Nevím, jak s tím věkem, můj kolega byl na něčem podobném až po padesátce, nevím přesně, jaké vady mu operovali, ale krátkozrakost mezitím byla také.

      Také jsem se odhodlávala a rozmýšlela velmi dlouho. Navíc pokud jsou nějaké pochybnosti, lze udělat nejprve jedno oko a později druhé, nedělat obě najednou.

      Vymazat
  4. To je těžká debata, ty úhrady pojišťovnami. Na začátek musím říct, že nehrazením zákroků tohoto typu souhlasím. Ale s tím, co všechno ZP a státní správa dokáže "uhradit" samozřejmě nesouhlasím zásadně.

    K tématu - je to pohled, že krátkozrakost je stav, nikoliv nemoc. Tedy s určitým omezením (zde brýle) člověk žije normální život. U prosté dioptrické vady se neočekává progredující zhoršování, které podstatně změní kvalitu života.
    Tento pohled na věc se pokoušela svého času aplikovat i Správa soc. zabezpečení a nepřiznávat invalidní důchody např. člověku po amputaci končetiny s plnou kompenzací na protetickou náhradu a bez komplikací. Na tyto stavy stavy jsou určené jiné úlevy - průkazky ZTP (parkování, úlevy v MHD, cestování..) příspěvky na bezbariérové úpravy bytů apod. V praxi to samozřejmě funguje různě - lidský faktor - ale principiálně je to správně. Výměnami ministrů se technologie posuzování mění jako duha nad rybníkem..

    Předejdu protiargumentům - ano, člověk bez nohy nemůže pracovat jako tělocvikář, ale jako úředník ano. Stejně jako ošklivá holka s krátkýma nohama nemůže pracovat jako manekýna, ale jako tělocvikářka ano (a má ji pojišťovna platit okrášlovací zákroky?). Prostý Brýlatec může prakticky vše.

    A velmi výrazné korekční vady, způsobující např. závratě, bolesti krční páteře, výraznou únavu.. lze "na pojišťovnu" udělat také. Sice s obrovským kolečkem přes revizního lékaře, s nejistým výsledkem v prvním kole (lidský faktor), ale lze.

    Stejně tak, jako je nehrazena korekce prsů (nahoru, nebo dolů).., ale mé pacientce s gynekomastií (pro pány - snad osmičky..) s výraznými obtížemi ortopedicko-neurologickémi jsme uhádali korekci pojišťovnou hrazenou. Heslo je - ze zdravotních důvodů.
    Ela
    PS přeji validní výsledek operace. Já k tomu nenašla odvahu ani v době, kdy jsem v optimálním věkovém limitu byla. Nyní si počkám, až budu k operaci šedého zákalu zralá a nechám si tam dát bifokální nitrooční čočky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      děkuji:-)
      To jste mi připomněla, že kolegovi tam možná nějakou čočku přímo dávali... zatímco mně jenom opravovali to, co už v oku mám:-)
      Šla jsem tam hlavně proto, že jsem zůstala bez lékaře, kterému důvěřuji, bez kontaktních čoček a chvílemi hrozilo, že zůstanu i bez brýlí:-)

      Ad úhrady: musím říci, že jak té problematice nerozumím, tak ani nemám názor zda by se to hradit mělo či nemělo, tedy co by bylo správnější.
      Spíš jde o to porovnání, jak píše Sejra výše - některé zbytečnosti se hradí, zatímco tohle zbytečnost není, takže to v důsledku může působit nespravedlivě.
      Já nevím, možná by stálo za úvahu sledovat i osobní čerpání prostředků ZP ze strany pacientů - pacient by byl motivován, aby se staral o své zdraví, a když si něco "ušetří", vyčerpá méně než odpovídá např. jeho věku, může si využít takto vyšetřené prostředky na nějaký "nadstandard", prostě nasměrovat je na péči, která jindy hrazená není? Ale s tím by byly určitě velké etické problémy. Už slyším ten povyk.

      Jinak jsem to nehrazení pojišťovnou brala prostě od začátku jako fakt, to až tam jsem začala uvažovat, podle jakého klíče se vlastně ty pojišťovny rozhodují, co hradit a co ne, přišlo mi to jako zajímavé téma.

      Ad krátkozrakost jako stav - takto jsem o tom neuvažovala.
      Jinak je jasné, že totéž nemusí být totéž, prostě oční vada nebo nadměrná velikost prsů může vadit zdravotně natolik, že úhrada pojišťovnou má bez diskuse opodstatnění.

      Vymazat
    2. Já měl na mysli opravdu konkrétní naprosto zbytečné utrácení. Zrovna včera mi to vyprávěl soused, chystá se na operaci žil (nějakou komplikovanější) a klidně kvůli tomu chodí na dvě pracoviště - FN v Plzni a jakousi kliniku v Praze. Na obou mu dělali identická vyšetření, která určitě nejsou zadarmo a dokonce uvažuje, že půjde ke třetímu MUDr., který je známý specialista a ten mu nejspíš bude dělat vyšetření obdobná.
      Konec konců, i já chodím ke dvěma ortopedům:-)

      Vymazat
    3. Sejre,
      pokud vím, tak tomuhle dublování měl zamezit projekt zdravotních knížek IZIP, což mi přišlo teoreticky jako skvělá myšlenka. Doktor to otevře a vidí, co už pacientovi dělali a co tedy není třeba opakovat.
      Ovšem jak víme, v tom projektu samotném se utopilo tolik peněz, že by za to mohli udělat možná operace očí celé Praze a ještě by zbylo.

      Vymazat
    4. Ono je to složitější - člověk třeba chce slyšet alternativní pohled na věc - třeba v situaci, kdy se mu informace od prvního lékaře nějak nepozdávají. Diskutoval jsem o dublování výsledků s lékařem a ten mi řekl, že výsledky vyšetření z jiného pracoviště ho téměř nezajiímají, že on si stejně pro jistotu sjede to vyšetření znovu, jednak aby měl jistotu, jednak aby měl čerstvá data. Takže chci-li slyšet alternativní názor, tak budu vyšetřen dvakrát. A u vážnějších zákroků bych rozhodně alernativní názor slyšet chtěl, protože někdy se u lékaře člověk nestačí divit co všechno si k pacientovi dovolí, aby si usnadnili práci, nebo nahnali body, nebo (zřejmě) zíkali provizi od farmafirmy za předepsané léky.

      Vymazat
    5. Pefi,
      tomu rozumím, second opinion je často důležité a i já jsem to už využila.
      Jenom nevím, zda by si pacient neměl tento druhý názor již hradit? Minimálně v případě, kdy se bude shodovat s tím prvním, a tedy se zjistí, že nedůvěra nebyla oprávněná?

      Vymazat
    6. Second opinion je v ČR věc smluvně zakázaná (specialista má mít doporučení od registrujícího praktického lékaře a PRL nesmí vydávat na stejnou diagnosu stejné žádanky na ambulance stejné odbornosti).

      Ošetřit to měl system Gate keeping - vše přes lékaře prvního kontaktu, pokud by pacient chtěl ke specialistovi napřímo, tak si to musí zaplatit nějaký poplatek, pokud second opinion, tak zaplatit celé vyšetření.

      Duplicitní vyšetření je český folklór a zejména folklór měst s univerzitními nemocnicemi.. Neuvěřitelná zlodějina principielně. A velmi často nechápu i pacienty, že si nechají dělat instrumentární vyšetření opakovaně, jalově podepisují bez čtení informovaný souhlas a po půl roce tápání dorazí ke mně se štosem papírů, protože pořád nemají diagnosu a obtíže přetrvávají...to je dlouhou debatu.

      Gate keeping stopli nemocnice - specialisté - ČLK.. no comment.

      Za prachy do IZIPu nacpané by operativně zrušili brýle nejnom v Praze, celé ČR, ale možná i celé EU..

      Velké mínusové korekční vady se "ohoblují do plusu" - tedy je pacient po operaci dalekozraký (nevidí na čtení). Hojením se rohovce mění parametry a v optimálním případě zůstane dioptrická vada i do -1D. Takže v autě, kině.. to bez brýlí nadále nejde. Ale pokud měl někdo výchozích -6D, tak je to posun výrazný.
      Ela

      Vymazat
    7. Opravuji, - v optimálním případě zůstane dioptrická vada MAX. do -1D, obvykle do -0,5D..
      Ela

      Vymazat
    8. Dodávám, že já sama nemám příliš v oblibě situaci, kdy si ke mně někdo přijde pro second opinion.
      Chápu, že je to legitimní, v konkurenčním prostředí advokacie s tím není žádný problém, ale stejně...

      Vymazat
    9. Elo, představte si, můj soused šel dvakrát na kolonoskopii v rozmezí jednoho měsíce, pokaždé ho tam poslal jiný doktor:-)

      Vymazat
    10. Sejro, a proč tam soused šel dvakrát? Protože se stav rychle měnil, nebo proto, že doktor řekl a soused to má zadarmo, tak radši víc, než míň? A ten informovaný souhlas o možnosti proděravění střeva s možným doživotním vývodem si četl?
      Ela

      Vymazat
    11. Jinak se musím přiznat, že mám pacientku, která má léta přiznaný invalidní důchod z psychiatrické indikace kde dominuje nezvladatelná hypochondrie s nadprůměrným intelektem spojená..
      Bojovala jsem s racionalizací jejich požadavků asi tak prvních pět let. Poté ji pošlu, kam si řekne - pošlu na specializované pracoviště a je to na nich.
      Jsem si jista, že absolvovala celé spektrum vyšetření, které české zdravotnictví nabízí. A to bez smajlika.
      Ela

      Vymazat
    12. Nyní ji pošlu..
      Ela

      Vymazat
    13. K těm informovaným souhlasům: když jsem to podepisovala na oční klinice, tak jsem trochu s nadsázkou říkala, že to navzdory svému povolání číst nebudu - protože tam se právě vždycky člověk dočte ty nejhorší scénáře, to nejhorší, co může nastat, byť je to třeba málo pravděpodobné. Takže se takovým textům vyhýbám. Podobné je to s příbalovými letáky léků.

      Vymazat
  5. Také souhlasím s tím, že pojišťovna tento typ zákroku neproplácí. ZP proplácí už tak kde jakou zbytnost od aspirinu počínaje, ale když jde o opravdu potřebné lékařské vyšetření, tak pojišťovně chybí prostředky. Moje známá s úpornými bolestmi hlavy musí nyní čekat 2 týdny, než na ni dojde řada na CT vyšetření hlavy. Zřejmě není problém v tom, že by byl přístroj v permanentním provozu s čekateli, kteří přišli dřív, ale ten, že pojišťovna má na tyto typy vyšetření vymezený budget, který nelze překročit. My jenom doufáme, že se na CT vyšetření neprokáže "něco" horšího, kde by se hrálo o čas :(.
    O těchto bolístkách systému našeho veřejného zdravotnictví, kdy ZP financuje kde jakou zbytnou prkotinu, ale zákroky, vyšetření nebo léky, na kterých závisí podstatným způsobem zdraví, hradí buď z obtížemi nebo vůbec, jsem slyšela z vícero různých zdrojů, asi na tom něco bude.

    O operaci očí uvažuji asi od svých 20 let, odvahu jsem k tomu doposud nesebrala a zřejmě neseberu. Brýle mi překáží především při sportu. V poslední době s nimi navíc vidím špatně na blízko a bez nich zase na dálku, což se obtížně řeší..

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      to chápu, odhodlávala jsem se k tomu dlouho. Sice jsem se zájmem poslouchala ty, kdo už to měli za sebou a chválili si to, ale to rozhodnutí musí učinit každý za sebe, jak se cítí.
      Ale brýle mi moc nepřekážely, nesportuji a při procházkách nevadí:-)
      Vadit mi začaly až v poslední době, asi jak se třeba ohne nožička u obruby, tak i když se dá srovnat, tak už to prostě potom tolik nesedí, nebo nevím, čím to bylo.

      Btw, moc nesleduji diskuse kolem protonového centra - spor o to, jestli pojišťovna bude proplácet tyto zákroky. Ale je to zajímavé. Hlavně z toho nejsem schopná dovodit, jestli je to opravdu tak účinná léčba, zda se hodí jenom na velmi málo případů nebo na více typů rakoviny... každý říká něco jiného. Pak si má člověk vybrat...

      Vymazat
    2. Hlavně mě zaráží, že nejsou jasně a transparentně stanovena pravidla jaké zákroky hrazeny budou a jaké nebudou a hraje se jakási podivná hra na to, zda pracoviště dostane smlouvu nebo nedostane. Pacient i tržní ekonomika se z toho nenápadně vytratili a zbyl netransparentní prostor, což znamená klientelismus a korupce.
      Sice tu má být svobodná volba lékaře, ale jakobych si mohl volit pouze z těch lékařů, kteří s pojišťovnou mají smlouvu a to prosím pěkně v situaci, kdy pojišťovnu kvalita poskytované péče nezajímá.

      Celý systém zdravotní péče v tomto státě je totálně zvrácený.

      Vymazat
    3. Pefi,
      tak třeba na těch očních laserech se tržní ekonomika uplatňuje v plné míře.
      Je vidět, že ty kliniky se uživí, přístroj jsou schopny pořídit a zajistit i kvalitní personál.

      Tance kolem protonového centra nechápu. A hlavně nevím, zda - pokud nedostane smlouvu - bude moci fungovat komerčně, tj. pro pacienty, kteří si tu drahou léčbu zaplatí.

      Vymazat
    4. Ivano, první odstavce beze zbytku podepisuji.
      Co se týče obtíží z odstavce posledního, řeší to kvalitní předpis brýlí a vícero brýlí..
      Já coby preklimakterická osoba mám brýle na dálku (auto, televize..) a "počítačové brýle" - mají ohniskovou vzdálenost moje hlava/monitor PC doma a v práci. Čtu krásně, na monitor ostřím dobře, na pacienta u stolu i jeho části vidím dokonale. Nevidím pořádně, co je to za ptáčka na stromě za oknem :-)
      Začínám spět do stavu, kdy doma nenosím brýle žádné, nasazuji na soustředěnou práci na blízko a krátkou vzdálenost, nebo do dálky..
      Záleží na dioptriích, ale dynamika je velká, než budu slepá skrzevá šedý zákal a to si tam nechám vpravit bifokální dioptrickou čočku. Možná budou i zatmavovací proti slunci, cojávím :-)
      Ela

      Vymazat
    5. Ad Pefi: "Celý systém zdravotní péče v tomto státě je totálně zvrácený. " Přesně tak.
      Ještě k nadstandartům - bylo vypracováno, nakročeno i zákonně, nástupem levicových vlád se hodila zpátečka a hotovo.
      Všem zadarmo, někdo je rovný, někdo rovnější.
      Za komunistů se na nádraží prodávala tabletka Brufenu za 50 kč - a to byly nějaké peníze tehdy..
      Ela

      Vymazat
    6. Elo,
      neberte nám alespoň poslední zbytky iluzí:-)
      Zvrácený je snad příliš silné slovo?

      Nadstandardy - chápu etické problémy kolem toho, nicméně si myslím, že bychom byli překvapeni, kolik jsou lidé ochotni investovat do svého zdraví... když je jim to zákonem umožněno.

      Vymazat
    7. Etické problémy nadstandardů.. to zní jako zaklínadlo, můžete mi to někdo vysvětlit?
      Jakože - když nás systém zdravotní péče není natolik bohatý, aby zajistil pro každého absolutní dosažitelnou špičku zdravotní péče, ale pouze standardně dobrou zdravotní péči, tak tu špičkovou zdravotní péči zakážeme všem? Jakože když to nemůžu mít já, tak to nebudeš mít ani ty? To je ten etický přístup?
      Nemluvě o absurditách, kdy jde pouze o požadavek dřívějšího termínu na nějaké vyšetření. Pojišťovna má určitý rozpočet, kolika pojištěncům může v daném období proplatit vyšetření. Každý další pacient se musí postavit do řady a čekat, až se pojišťovně uvolní pro něho příděl peněz. Kdyby si pacient zaplatil vyšetření sám, tak to neznamená, že by někoho v řadě "přeskočil", což by jistě neetické bylo. Pouze by z řady čekajících vystoupil, uvolnil svoje místo dalšímu a řešil by si vyšetření po vlastní linii.
      A to vůbec nemluvím o tom, že v případě vyšetření, ke kterým je potřeba nějaký sofistikovaný technický přístroj (třeba to zmiňované CT vyšetření), tvoří nejpodstatnější část nákladů na jedno vyšetření právě pořizovací cena takového přístroje. Variabilní náklady, které jsou spojeny s každým dalším vyšetřením sice vznikají, ale nepředpokládám, že jsou vzhledem k pořizovací ceně přístroje příliš vysoké. Z ekonomického hlediska je pak absolutně nepochopitelné, proč takový přístroj není v permanentním využití, aby se náklady na jeho pořízení maximálně utilizovaly a jednotlivé vyšetření bylo tím pádem levnější. Přístroj morálně zastarává tak jako tak, ať se používá nebo ne, a určitě by se významným způsobem víc "neošoupal", kdyby se na něm denně odbavilo ne 5 pacientů, ale (třeba) 20.
      Mně tedy připadá náš systém zdravotní péče jako Kocourkov.

      Ivana

      Vymazat
    8. Christabel, zvrácený je to nejmírnější a nejslušnější slovo, které mě napadá.
      Ivano, pojem "Etické problémy nadstandardů" používají ti nejlevicovější z levých, kteří jsou leví až tak, že dříve měli sami pro sebe luxusní kliniku SANOPS a nyní využívají kdejaký systém klientských karet a sponzorských darů.
      Ad CT - znám v Praze několik pracovišť, kde vyšetření na CT, NMR.. provádějí i o víkendech, od brzkého rána do večera. Nejsem si jista, jestli to není individualizované pracoviště od pracoviště.. Záleží, jak jim dala ZP regulace, jak moc švindlovali v posledních dvou letech, kolik originálních rodných čísel ošetřili.. Až tak dalece do toho nevidím. Ale pokud má někdo žádanku typu "Z"na CT vyšetření, tak s ní si může sjednat vyšetření v celé ČR.
      Ela

      Vymazat
    9. Aha Elo,
      takže pokud se chce zdravotnické zařízení chovat ekonomicky, musí nastavená oficiální pravidla buď obcházet nebo si je přiohnout. Pojem Kocourkov je zřejmě správný.

      Já také nerozumím tomu, že ta moje známá nemá cestu, kde si sehnat dřívější vyšetření. Ale necítím se kompetentní k tomu, abych z pohledu svých dojmů zpochybňovala její přístup k řešení svýho zdraví, maximálně sdělím svůj názor, ale to je všechno co můžu udělat. Hlídáme jí dítě, vyzvedáváme ze školy a vozíme na kroužky, protože ona může jenom ležet, víc jí pomoct neumím. Jo, a není to CT, ale magnetická rezonance, na co čeká, spletla jsem se. To na předmětu diskuse ale nic nemění.

      Ivana

      Vymazat
    10. Ad "etické problémy nadstanardů" - já sama bych se zavedením nadstandardů problém neměla, to asi nemusím příliš zmiňovat.
      Ale chápu, že někteří (jak je zmíněno, většinou asi levicově orientovaní) lidé s tím problém mají. Určitě se k tomu najdou někde sáhodlouze odůvodněná stanoviska.

      Jinak svého času mne šokovala lhůta, v níž mne objednali na prevenci do mammocentra (chodím jako samoplátce na sono, ale tak jednou za dva tři roky). No a když jsem řekla, že jdu jen preventivně, nemám konkrétní problém, tak mne objednali za mnoho měsíců. To ale neznamená, že by tam neměli volno dříve - jenom ty volné termíny nechávají pro akutní případy, pro ty, kteří potřebují vyšetření rychle, případně možná také pro kamarádky a známé(?).
      Ale asi se to pak zlepšilo, protože když jsem se objednávala posledně, naopak mne překvapilo, že lhůta nebyla tak nesmyslně dlouhá.

      Vymazat
    11. Ivano, nejsem si jista, jak to přesně přístrojová zdr. zařízení mají, i když to tuším. Myslím, že právě naopak, když pracují hodně a mají hodně originálních rč (tedy netočí pořád dokola ty samé pacienty), tak jsou na tom legálně lépe - tedy je vhodné pracovat nonstop.

      Problém nás všech je, že regulace se počítají na naše osobní náklady, na náklady gegrafické oblasti i na celkové náklady segmentu dle děsného vzorce a to 2 ROKY ZPĚTNĚ!
      To je docela fajn pravidlo pro nová zařízení bez historie, nebo pro ZZ mého typu, když jsem koupila praxi kolegyně, která je zcela jiného typu, než moje stávající(senioři s nákladnou péčí vs moje mladá klientela s jiným spektrem čerpané péče) a vše se přepočítává na moje historické náklady z roku 2011.
      No nic. To pacienta nezajímá, společnost také ne a politické strany akorát před volbami..

      Známá nechť zkusí třeba http://www.mediscan.cz/

      Ela

      Vymazat
  6. Včasná volba, dobrá volba a k tomu není třeba nic dodat, leda že bys přehodnotila svůj výběr té správné strany do voleb, když už jsi prozřela. Slušivých slunečných brýlí se dá sehnat spousta a většina Ti sekne, nevěříš? Věř!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buteo,
      no teď mi to musí seknout:-) Vypadám s těmi slunečními brýlemi jako když jsem sem spadla z Hollywoodu:-)

      Legrace byla, že hned u té kliniky je oční optika a měli tam reklamní akci, že pacienti z laseru si mohli vybrat v optice sluneční brýle. Ale jít vybírat sluneční brýle čtvrt hodiny po oční operaci, to je opravdu zajímavý nápad:-) Trošku jsem tápala, co je stojan a co zrcadlo:-)

      Vymazat
  7. Na druhé strane budiz statu a pojist'ovne ke cti, ze proplaci léky, peci a investuje do vyzkumu u nemoci genetickych, mnohdy sirotcich (jen nekolik desitek ci stovek postizenych)..
    Jeden priklad za mnoho dalsich: syndrom Muckle-Wells (urticaire fébrile - febrilni koprivka ?), jenom jedina injekce Ilaris (laborator Novalis) stoji 11 945,98€.
    Je nutno ji obnovovat kazdych 8 tydnu, rocne tedy pojist'ovna zaplati 77 649€..
    Vyhodou je, ze jde o lék velice ucinny, ktery zatim jako jediny u teto nemoci zabira.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      zrovna nedávno jsem zahlédla nějaký novinový titulek, že léčba zdejšího nejdražšího pacienta stála loni pojišťovnu 46 mil. Kč. Ale já léčbu těchto vzácných chorob z veřejných zdrojů podporuji, zde je podle mne solidarita namístě. Rozhodně je lepší vynakládat peníze takto než na výstavné paláce zdravotních pojišťoven, které v některých našich městech stojí.

      Co jsem četla, ne ve všech zemích se to takto hradí. Ale je to správné; navíc když se to nebude hradit vůbec, nebudou firmy motivovány k dalšímu výzkumu léků na tyto nemoci. Je to trochu začarované - vývoj léků je tak drahý, ale nemocných je málo a tak se těch léků tolik neprodá, aby se firmám vyplatily... četla jsem o tom kdysi zajímavý rozhovor s lékařkou, která se zde věnuje léčení vzácných nemocí.

      Vymazat
    2. Někoho zachráníme za 46 milionů a tím pádem nezachráníme 46 lidí, kteří by potřebovali léčbu za milion. Systém s oemzenými zdroji se dá provozovat racionálně (metodika postavená na základě ocenění jednoho roku kvalitního života), ale pochybuji, že tomu tak je zrovna u nás v ČR.

      Vymazat
    3. Pefi,
      ale proč bychom nezachránili těch 46 lidí, kteří potřebují léčbu á milion Kč? Vždyť i oni, pokud trpí nějakou chorobou, mají nárok na léčbu.
      Kdybych si mohla vybrat mezi utrácením za paláce VZP a hrazením očních laserových operací, hlasuji pro laser. Ale kdybych si měla vybrat mezi hrazením očních laserových operací a léčením vzácných nemocí, hlasuji pro vzácné nemoci.
      Velmi soucítím s matkami takto nemocných dětí a vůbec s takto nemocnými, rozhodně bych se styděla, kdybychom jim pod nějakou záminkou nedostatečné kvality života odmítli proplácet léčbu.
      Navíc léčení vzácných nemocí a hledání léků na tyto nemoci pokládám i za obecně prospěšné, stimuluje to podle mne vědecký pokrok v mnoha oblastech.

      Vymazat
    4. Přeci proto, že finanční zdroje jsou omezené a tudíž nelze hradit všechno všem a je potřeba nějak určit co ještě hradit budeme a co už hradit nebudeme.

      Vymazat
    5. Pefi,
      já přesto doufám, že zde není skupina pacientů, které by byla odepřena skutečně potřebná život zachraňující léčba z toho důvodu, že na ni nejsou peníze.
      Nebo takové nemoci jsou?
      Vím, že třeba některá hodně moderní léčba není hrazená, protože na ni prostě nejsou peníze. Ale že by se vysloveně odmítlo něco léčit z tohoto důvodu?

      Jinak, ačkoliv laik, s metodikami postavenými na "roku kvalitního života" bych byla extrémně opatrná.

      Vymazat
    6. Můj příbuzný s rakovinou jater na schválení platby jakéhosi drahého léku čekal tak dlouho, až mu ten lék skutečně k ničemu nebyl, ikdyž mu ho nakonec schválili. Taky způsob jak ušetřit.

      Rovněž k tématu:
      http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=aktuality&aid=178


      Jinak další informace o neproplácení léčby třeba zde:
      http://ferovanemocnice.cz/pravni-poradna/platby-ve-zdravotnictvi-35/n-pojistovna-nech-3636.html

      Před pár dny jsem slyšel v rádiu, jak komusi sponzor hradil speciální brýle pro dítě s exotickou oční vadou, protože matka si brýle pro své dítě dovolit nemohla, takže se obávám, že systém v praxi funguje jinak, než si většina zdravých lidí myslí.

      Vymazat
    7. To vůbec nevím, jestli mám číst:-(

      Ale jak už tu v diskusi padlo, v systému jsou díry, kde se dá ušetřit, např. nesmyslně drahé a bezvýsledné projekty typu IZIP, režie zdravotních pojišťoven...
      Také si myslím, že by bylo možné šetřit na různých benefitních programech (např. příplatky za očkování - teď se snad hradí i očkování dívek proti rakovině dělož. čípku, které bych dceři nedala, ani kdyby mi za to platili - asi si to někdo někde prolobboval).
      Ale na léčbě vzácných chorob bych nešetřila, pokud se vůbec nějaké léky na tyto choroby vyskytují - některé léčit vůbec nelze.

      Vymazat
  8. K tomu věkovému rozpětí: setkal se někdo s jiným názorem? Jsem poněkud out of range, ale můj optik mi doporučuje to ještě odložit, až budu mít šedý zákal (jak píše Ela) :-).
    Zhoršené vidění za šera: mám stejné reference a sám mám tenhle problém už teď - kdyby to mělo být horší, nechal bych si voperovat přisvětlující LEDky.
    @Chris: podělila by ses o tu kliniku?
    Čočky nemůžu, brýle mi občas vadí při "sportu", tak hledám alternativu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem o tom věkovém limitu až do doby, než jsem šla na konzultaci před operací, neslyšela, a myslím, že má spíše doporučující charakter. Je ale možné, že v závislosti na věku se volí jiná technologie operace, to možná ano.

      Kliniku pošlu mailem, nechce se mi to zde spojovat s konkrétním pracovištěm.

      Vymazat
    2. Gravere, klinik tohoto typu je hafo. Vybírala bych dle délky, kdy tyto operace provozují. Nechala bych si poradit očním lékařem - má porfolio pacientů po tomto typu zákroku.
      A v tomto případě jednoznačně doporučuji si zaplatit vstupní vyšetření na dvou konkurenčních pracovištích.
      Ela

      Vymazat
    3. Chápu, ale pro mě jsou spíš rozhodující reference, i když množství zákroků je tomu asi nějak úměrné. Je fakt, že se tyhle operace dělají už dlouho, ale pokud vím, mění se metodika.
      Vstupní vyšetření: to jako nějaké speciální pro indikaci k zákroku? Vyšetření mám - jsou v něm nějaké technické parametry - nepředpokládám, že u jiného lékaře na stejných přístrojích by to dopadlo jinak.
      Jsem krátkozraký (cca -2,5), ale na stará kolena už se projevuje i dalekozrakost, takže brýle nosím už jen opravdu na statické záležitosti typu kino, auto...

      Vymazat
    4. Elo,
      vida, kritéria výběru jsem trochu zanedbala,ale naštěstí jsem natrefila na doporučení na kliniku s dosti dlouhou a bohatou historií. Asi jsem k tomu nepřistoupila zrovna zodpovědně.
      Vstupní vyšetření jsem měla jen jedno, ale vím, že můj oční lékař mi ještě před odchodem do důchodu říkal, že na tu operaci mohu jít (zatímco když to začínalo, tak to ještě nedoporučoval, pokud si vzpomínám).
      Navíc jsem se už předem domnívala, že na to asi budu vhodný případ, podle toho, co jsem o tom dříve četla, neměla jsem příliš komplikovanou diagnozu. Ale je to zajímavé, zda si některá pracoviště dovolí z finančních důvodů doporučit operaci někomu, pro koho není vhodná?

      Vymazat
    5. Ano Christabel, pokud lékař nazná, že riziko je větší, než přínos, tak zákrok (léčbu, vyšetření..) nedoporučí.
      Pokud to nedělá z dostatku profesionality, tak jistě zafunguje povědomí existence forenzních důvodů. O soud s pacientem ve sporu, kdy má lékař už před zákrokem pochybnosti o svém postupu, nestojí nikdo.

      Nechápu občas uvažování nezdravotníků, když mají představu, že lékař s vidinou zisku na pacientovi vykoná cokoliv. Přece jen, za těch minimální 10 let studia, než se k samostatnému ordinování vůbec dostane, se něco nalepí i na největšího s prominutím pitomce.

      Tento postup ovšem s úspěchem provozují léčitelé, šarlátání apod.

      Jiná věc je, že i geniální lékař může chybovat (bohužel) a existuje bulvárem zcela opomíjený faktor individuální reakce pacienta, nepředvídatelné komplikace, non compliance pacienta (a jeho rádců)..
      Ela

      Vymazat
    6. "Nechápu občas uvažování nezdravotníků, když mají představu, že lékař s vidinou zisku na pacientovi vykoná cokoliv."

      Každý lékař určitě ne. Co se týče soudu s pacientem - pacient tahá za velmi krátký špagát, protože jak se následně ukázalo, tak na některých pracovištích se oficiální dokumentace k pacientovi dělá pro jistotu zpětně a pacient se k ní dostává ne zcela jednoduše.

      Mi samotnému se (ještě před změnou legislativy ve prospěch pacienta) stalo, že mi lékařka ve fakultní nemocnici (!) sdělila že moje zdravotní dokumentace je jich obchodní tajemství, do kterého mi nic není. A to jsem tehdy chtěl pouze kopii výsledků z laboratoře, abych mohl na jiném pracovišti požádat o jiný názor a nemusely se rozbory dělat znovu. A jiný názor jsem chtěl poté, co mi doporučovali invazivní léčbu v situaci, kdy jsem za poslední rok slyšel už třetí diametrálěn odlišnou verzi toho, co že mi to vlastně je a tušil jsem, že lékaři nemají tušení kde moje problémy pramení, natož aby tušili jak je řešit.

      Po intervenci primářky jsem tehdy od lékařky dostal aspoň písemný nález, ke zprávě z laboratoře jsem se nedostal. Profesionalita ? Jak kde.

      Mimochodem, věřila byste že jedna moje blízká příbuzná má asi 12 let starý zážitek týkající se toho, že na "sterilním" operačním sále lékař chroupal tatranku a drobil s všude kolem? Profesionalitu onoho pracoviště dále dokládá to, že ten, kdo jí končetinu sádroval, to zasádroval špatně (při sádrování prý byl prý znatelně opilý) a něco jí srostlo nakřivo, na což ovšem přišel až další lékař při sundávání sádry a na adresu sádrovače se prý vyjadřoval dost nelichotivě. Myslíte si, že se snad něco o špatně provedené sádře dostalo do nějakého oficiálního zápisu ?

      Vymazat
    7. Pefi, a jak to Vaše blízká příbuzná řešila? Jenom jako získáním námětu na rodinnou historku, nebo i jinak?
      Já to už tady Chris nemohu ani psát..psala jsem to tady opakovaně a dost hnusně mě tady myslím Graver tehdy sepsul.
      Prostě - není žalobce, není soudce. Chápu, že pokud se člověk z nemocnice dostane domů, tak už nemá chuť něco řešit, z čeho on sám profitovat nebude - dělá to pro ty, co přijdou po něm. Ale jak jinak?

      Ke zdravotní dokumentaci - to není dokumentace pacienta, ale dokumentace lékařova o pacientovi. Takže opravdu pacient na originál právo nemá. Může pořizovat kopie za úhradu..to ale je nyní jasné. Dříve ale platilo(a pořád samozřejmě platí), že každý lékař je povinný poskytnout veškerou součinnost při léčbě pacienta - tedy i logicky poskytnout výsledky svých vyšetření dalším lékařům. Možná by to měl učinit na žádost jiného pracoviště a možná si nedělat z pacienta pošťáka..ale žádné obchodní tajemství. Jenže holt fakultky..svět sám pro sebe..
      Ela

      Vymazat
    8. Jen pište:-)

      Technická: k této i k minulé diskusi (o návrhu JD) se ještě v příštích dnech vrátím, jenom si dávám přestávky, přece jenom se mi lépe kouká venku než doma na obrazovku.

      Vymazat
    9. Příbuzná tehdy nebyla plnoletá, takže to ani nijak řešit nemohla. Slovo puberťačky proti zástupu bílých plášťů ...

      Není žalobce - není soudce, to je fakt, jenomže ono také platí nejsou důkazy, není případ a bez důkazů jste kverulant. A v praxi veškeré důkazní břemeno nese stěžovatel, to už jsem si prakticky ověřil několikrát.
      Pachatelé dobře ví jak se z věcí vylhat, pokud to jen trochu jde, kontrolní orgány se příliš nepředřou a sami se po důkazech pídit nebudou, protože co kdyby to náhodou skutečně museli začít řešit. A to bohužel platí napříč všemi profesemi.

      Ano, fakultky jsou skutečně svět sám pro sebe. Je to o to horší, že tam mladé doktory učí, jak se to má dělat a oni si pak zlozvyky nesou dál do praxe.

      Vymazat
    10. Pefi,
      já mám takovou blbou vlastnost, že "vychovávám" kde koho, naposled dopravní policistku, která se svým autem parkovala rozcapená u naší školy přes dva parkovací fleky. Nemám žádné zpětné vazby o tom, jaké má moje "výchovné působení" dopady (kromě toho, že mám pověst prudičky), přesto jsem přesvědčená, že být (konstruktivní) kverulant se vyplatí :).

      Ivana

      Vymazat
    11. P.S.: A taky to učím svoji dceru (tu starší, mladší zatím učím chodit na nočník :)).

      Ivana

      Vymazat
    12. Ivano, to je ono :-) V ČR je to nepatřičné, jinde mi to přijde normální. Před několika lety měl můj syn otřesnou alergickou reakci na poštípání nějakým hmyzem. Byli jsme v USA a než to opadlo, vysvětlovala jsem různým lidem různého věku, že vím, co s tím, že jsem lékařka, že mu to léčím, že se to zlepšuje..
      Já nevím, jak to říct, ale česká ignorance čehokoliv a pak usmrkané stěžování si na cokoliv, hlavně s vysvětlením, proč tehdy já osobně jsem s tím nemohl nic dělat mi dost vadí. Buďto se rozhodnu, že na to dlabu a pak si nestěžuji, nebo nebo nedlabu a stěžuji si, že mi to nevyšlo.
      Jen pro pořádek - já dost často dlabu, rychle vychládám, řadím si priority a jedu podle důležitosti..ale nestěžuji si, prostě. Nebo alespoň se snažím :-)
      Ela

      Vymazat
    13. Ještě k diskusi výše: samotnou mne nenapadlo přemýšlet tak, že by mi klinika tu oční operaci doporučila i v případě, kdy by pro mne nebyla vhodná, tedy hrozilo by nějaké vyšší riziko. Ačkoliv z toho samozřejmě mají zisk, věřím že z profesionálních, etických i těch forenzních důvodů by takto nepostupovali, tj. pacienta, pro kterého se operace nehodí, odmítnou.
      Proto mne trochu zmátlo to doporučení dvou nezávislých posouzení vhodnosti operace.

      Vymazat
    14. Ad stížnosti na postup lékařů: obávám se, že zrovna v medicíně hodně přetrvává, že se lékaři vzájemně podrží a pacient skutečně tahá za kratší konec provazu.
      V tomto ohledu bych řekla, že advokacie je na tom lépe, už jsem tady vícekrát psala, že kárná řízení na advokáty fungují, Komora se stížnostmi zabývá a pravidelně dochází k uložení kárných trestů. Myslím, že zrovna v tomto funguje naše Komora lépe než jiné profesní organizace.
      Např. u soudců to taky není žádná sláva.

      Vymazat
    15. Moje zkušenost s ČR je bohužel taková, že v drtivé většině případů stížnosti nikam nevedou. A v práci, kde vidím systému do vnitřností, vidím jak to funguje - mnozí ví, že něco nefunguje, ale než by se namáhali něco dělat, tak radši vymyslí zdůvodnění proč je všechno v pořádku, proč se s tím nedá nic dělat a hlavně proč je chyba na straně stěžovatele. Musím říct, že mě boj s větrnými mlýny už ničí. Nápravu nefunkčního stavu jsem většinou dokázal zjednat jen tam, kde jsem to mohl ze své pozice nařídit a i tak jsem zaznamenal snahy jakoukoliv změnu provést jen formálně a v reále ji sabotovat.

      V právi byly dost hrubým způsobem porušovány bezpečnostní předpisy, opakovaná snaha zjednat nápravu nevedla naprosto nikam, vedení argumentovalo tím, že podle papírů je vše v pořádku (a realita je pro ně nepodstatná). Nejvyššímu vedení jsme nakonec poslali žádost o podání podnětu externímu kontrolnímu orgánu (nebezpečný stav způsobil externí dodavatel, který by měl za takový nehorázný šlendrián přijít o licenci), nestalo se vůbec nic.

      Předpisy byly porušovány i v jiné oblasti, snaha dosáhnout nápravy interní cestou opět nikam nevedla, pouze jsme získali nálepku kverulantů. Ślo o něco, na co dokonce existuje judikatura a postih hrozící zaměstnavateli jde do statisíců až milionů,. protože opravdu může jít o životy. Nakonec kolega nevydržel, obešel nejvyšší vedení a ohlásil to přímo externímu kontrolnímu orgánu, poslal jim i fotodokumentaci dokládající hrubé porušení bezpečnostních standardů. A externí kontrolní orgán udělal co ? Ohlásil se, že přijede za týden na kontrolu. A co našel ? Pochopitelně nic. Za 6 hodin po odchodu kontroly bylo vše při starém. Jediným výsledkem bylo, že kolega získal nálepku udavače (a po roce od nás odešel).

      Jak takovou věc chcete řešit, když podněty zametají pod koberec i kontrolní orgány a do okamžiku, než bude první mrtvý, je to všem naprosto jedno. Až bude první tělo v pytli, tak se bude hledat obětní beránek a tím nebude nikdo z vedení, ale nějaká nula, na kterou se to shodí.

      Jak funguje tato společnost ukazuje i dům, kde bydlím: V našem menším bytovém domě, kde není hromosvod (někdo ho dal už kdysi dávno do sběru), je střecha plná antén. V případě úderu blesku to schytá anténa a se slušnou pravděpodobností někde v domě něco začne hořet. Rozvody elektro také nejsou žádný zázrak. Řešit se to nebude, protože by to stálo peníze. Podle družstevníků je lepší platit si pojištění. Ovšem pojistné podmínky si nepřečtou a z podmínek samozřejmě vyplývá, že vzhledem ke stavu elektroinstalace a hromosvodu by pojišťovna nevyplatila ani korunu. Já jsem kverulant, který ve všem jen hledá problémy, protože každý přece ví, že pojišťovna plnit bude - kvůli tomu ji přece platíme a plnit je její povinnost (je to směroplatné, říkala to Máňa). Ostatně jak se ukázalo stanovy družstva nečetl ani jeho předseda, tak proč by měl někdo číst pojistné podmínky.
      Jak to chcete změnit jinak, než odstěhováním se, či spíše rovnou emigrací ?

      Vymazat
    16. Ad (ne)stěžování si - otázka je, zda to také není dáno vnějšími okolnostmi: např. pokud je v dosahu jediná nemocnice, není pro pacienta tak lehké si stěžovat, když ví, že stejnou nemocnici může velmi brzy potřebovat... tímto to neomlouvám, jenom se snažím říci, že důvody mohou být různé.
      Není každý tak vytrvalý stěžovatel jako paní zelinářka Dobiášová:))

      Vymazat
    17. Pefi,
      to máte tedy smutné zkušenosti s pokusy o nápravu stavu.
      Zejména s tím kolegou, který na to nakonec doplatil.

      Jednou z možností, jak se bránit v případě, že selhávají i kontrolní orgány, je medializace věci. To tedy asi nelze ve všech případech, nicméně někdy ano. Novináři jsou rádi za zajímavá témata a negativní medializace se někteří odpovědní činitelé bojí více než všech kontrol dohromady.

      Možná by také stálo za úvahu zkusit nejednat s externím úřadem úředně, ale trochu lidsky. Pokusit se tam najít spojence, člověka, kterému lze situaci vysvětlit a získat jeho pomoc, tedy aby se nespokojil jen s formální kontrolou.

      A k tomu pojištění: nechápu, kde berou vlastníci bytů svou jistotu. Mám zkušenosti s tím, že pojišťovny jsou schopné najít neuvěřitelné důvody pro to, aby nemusely vyplatit ani korunu. A pokud mají na ráně nějaké zjevné důvody, jakože technický stav neodpovídá normám, pak to je celkem jasné.
      Kromě toho je přece lepší nevyhořet, než vyhořet a pak se hádat s pojišťovnou.

      Vymazat
  9. Mame sanci zit ve spolecnosti, zalozené na solidarite, ,kde vsichni financne prispivame tem, kteri to momentalne potrebuji.
    Ta solidarita ale nemusi byt pouze financni.
    Otci malého Mattise, nemocného rakovinou jater, lekar oznamil, ze mu (po 3 mesicich) nechopenku nemuze uz déle prodluzovat a ze musi do prace.
    Kdyz tam nastoupil, kolegové se ho ptali, jak by mu mohli pomoci.
    Chybi mi jen cas, posteskl si otec. A rozhodnuti bylo okamzité. Kazdy mu dal své nahradni volno, tzv. RTT, kterym se vybiraji odpracované prescasové hodiny - celkem 168 dni.
    Mattis zemrel, ale tatinek s nim mohl byt do posledniho okamziku a drzet za ruku.
    Dnes budou poslanci hlasovat o zakone, ktery bude moznost darovat sva RTT legalizovat. Pro vsechny dalsi Matysky.
    Vyjimecne by nemel chybet jediny hlas.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      tohle asi patří nahoru k příspěvkům o solidaritě při proplácení nákladné péče.
      Ale je to pěkná ukázka solidarity - nemusí to být přímo v penězích.

      Vymazat