úterý 10. června 2014

Nové spolky

Vzhledem k tomu, že pro rekodifikační změny zde obvykle nenacházím dobrého slova, přišel čas to napravit a něco z rekodifikace pochválit. Myslím, že takovou pochvalu si zaslouží nová úprava sdružovacího práva.

Novým občanským zákoníkem byl mimo jiné zrušen i zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Všechna občanská sdružení založená podle tohoto zákona se změnila od 1. ledna 2014 na spolky, které jsou nyní upraveny přímo v občanském zákoníku.
Musím říci, že právní úprava spolků je prvním komplexním souborem ustanovení nového občanského zákoníku, s nímž jsem spokojená.
Úprava je liberální a ponechává spolkům velmi širokou autonomii, pokud jde o jejich vnitřní strukturu, orgány, jejich ustanovování, složení a vztahy mezi nimi, stejně tak v záležitostech členství, práv a povinností členů a dalších. Zákoník zároveň pro případy, kdy spolek určitou otázku neupravuje, nabízí vlastní, obvykle dispozitivní úpravu. Jednotlivé spolky tak mohou ve stanovách nastavit pravidla svého fungování podle svých rozličných potřeb, nebo využít zákonnou předlohu.
Rovněž oceňuji, že zákon neklade neadekvátně přísné požadavky na formu zápisů z členských schůzí, včetně ustavujících, ani na změny stanov; změny je nadále možné provádět bez nutnosti osvědčit průběh úkonu veřejnou listinou, tedy bez účasti notáře. Jiné řešení by přinášelo jen další náklady, které by zejména pro menší a skromnější spolky nebyly úměrné přínosům.

Agenda spolků přešla zároveň s rekodifikací z gesce ministerstva vnitra pod ministerstvo spravedlnosti; spolky budou nově vedeny ve spolkovém rejstříku, který je obdobou rejstříku obchodního.
To je sice na první (i druhý) pohled administrativně zatěžující, nicméně tuto změnu vítám. Dosavadní seznam sdružení občanských sdružení pro potřeby praxe nevyhovoval. Nově bude možné dohledat název, sídlo i složení statutárních orgánů spolku ve veřejném rejstříku, což přinese vyšší právní jistotu třetím osobám a také donutí spolky k tomu, aby dbaly o své právní poměry a o řádné ustavení, složení a dodržování funkčního období svých statutárních orgánů.

Pozitivní jsou rovněž poměrně pohodlné lhůty, které zákoník poskytuje pro uvedení dosavadního stavu do souladu s novou právní úpravou: spolky na to mají tři roky, jen úpravu názvu je třeba provést do dvou let. Pokud jde o název, připadá mi požadavek, aby v něm bylo obsaženo slovo "spolek", trochu nadbytečný a příliš přísný; myslím, že by dostačovalo označení, které nepochybně ukazuje na formu sdružení osob (klub, sdružení). Nicméně zákonu lze vyhovět i připojením zkratky "z.s.", případně dodatku "zapsaný spolek", takže spolky, které si chtějí ponechat svůj tradiční název, mohou využít této možnosti.

Celkově jsem tedy docela spokojená.
Leč všechno má své "ale" a má jej i nová úprava spolkového práva.
Je jím jednak nedotažená problematika statusu veřejné prospěšnosti: prováděcí zákon, který měl tuto otázku řešit, spadl loni pod stůl během legislativního procesu, čímž vzniklo nemilé vakuum (ačkoliv se domnívám, že bychom si při troše dobré vůle mohli poradit i bez prováděcího předpisu, pouhým výkladem příslušného ustanovení zákona).
A kromě toho jsou tu různé nevyjasněné daňové problémy týkající se činnosti neziskových organizací.

Ale... nebudu si stěžovat. Člověk nemůže chtít všechno. A právník už vůbec ne.


Zapsáno s využitím: Kateřina Ronovská, Vlastimil Vitoul, Jana Bílková a kolektiv, Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích, Nakladatelství Leges, 2014

19 komentářů:

  1. Nějak se to ztratilo (nebo to někde čeká?), takže znovu:
    Mně chybí podrobnější úprava odborářských spolků/organisací a také by mne zajímalo, zda je nějak upraveno postavení nezapsaných spolků.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      ve spamu nic nevidím.

      Problematika odborů mne úplně míjí, takže o tom nic nevím.
      Ale ty nezapsané spolky - mám za to, že takové nejsou zákoníkem předpokládány. Dřívější občanské sdružení je spolkem ze zákona, zapsáno je, protože bylo v seznamu MV, který se převedl na rejstřík, a přizpůsobit NOZ se musí pod hrozbou možného zrušení.
      Nové spolky vznikají dnem zápisu do rejstříku, takže nic takového jako "nezapsaný spolek" podle mne vzniknout nemůže.

      Vymazat
    2. Teorie je jedna věc a praxe jiná.
      Faktické spolky bez právní subjektivity vznikají stále. A mnohy právně jednají. A občas pak mají následné problémy.
      Vzpomeňte si na to, až Vaše dcera bude na gymplu a začnou sbírat prachy na maturák a objednávat si sál a muziku atd.
      Milan

      Vymazat
    3. Ano, lidé se takto sdružují, ale to ještě nezakládá vznik spolku jakožto právnické osoby. Několik lidí se na něčem dohodne, ale to z nich nedělá nezapsaný spolek.
      Chápu, že při financování nějaké společného účelu to může činit problémy, vzniká pak odpovědnost toho, kdo vybírá peníze, uzavírá smlouvy a podobně. Ale spolek to tedy určitě není.

      Vymazat
    4. Pár lidí se spolčí - ale stát to svým zákonem neuznává a tak to spolek není a basta fidli.
      Některé tyto státem neuznané spolky mají dlouhé trvání a ovlivňují život svých členů i přesgeneračně (například trampské spolky).
      Stát svým zákonem uznává jednatelství bez příkazu a řeší problémy vznikající před zapsáním obchodní společnosti, ale zcela ignoruje fakticky vznikající společenské útvary jenom proto, že jejich členové nechtějí své spolky formalisovat a vázat psanými pravidly a spoléhají se na zvykové právo a přirozenou vnitrospolkovou demokracii.

      Úkolem práva není vytvářet skutečnost, leč reflektovat ji. Vykročí-li stát na cestu vytváření skutečnosti právem, jde nebezpečným směrem, na němž mnohé křižovatky nabízejí odbočky k diktatuře a totalitarismu.
      Milan

      Vymazat
    5. Milane,
      jsem členkou spolku, který je myslím přímým pokračovatelem takového trampského sdružení; zase takový problém bych z toho nedělala.

      Poukázala bych na to, že spolek je právnickou osobou, tj. osobou fiktivní. Pokud tedy chtějí být takto sdružení lidé za právnickou osobu považováni, asi musí nějak formalizovaně vzniknout, protože fakticky, v realitě, žádná taková osoba neexistuje, nelze s ní mluvit a nemůže jednat.
      A pokud nechtějí právnickou osobou být, tak se nikam nezapíšou.
      Nějak nechápu, co s tím má být za problém?
      Nevím, jak byste si "neignoranci" takových volných neformálních sdružení ze strany státu představoval?
      Zákon lidem rozhodně nezakazuje se bezformálně sdružovat, jenom pokud chtějí nějak právně jednat jako osoba, tak prostě ta osoba musí nějak vzniknout.
      Jinak např. zákon o daních z příjmů už umožňuje spolkům dokonce nepodávat za určitých okolností daňové přiznání, navíc mají tradičně vysoké nezdanitelné částky, účetní předpisy k nim také nejsou přísné, kontroly na ně, pokud vím, příliš nechodí... myslím, že zde je řada jiných oblastí, kde je namístě kritika, ale u spolků to nevidím jako nutné.

      Vymazat
    6. Není problém. Ale čekal bych, a myslím rozumně, že nový kodex upraví i řešení problémů při faktickém spolčování. A kupodivu ne - přes všechny proklamace o modernosti nepřekročili autoři duchovní obzor policejního státu.
      U nás byla svoboda spolčování měšťanů a svobodníků až do Josefa II. (Landfrýdy a podobné spolky členů sněmů byly zakázány v průběhu 16. století - ve Slezsku však nikoli). Josef II. svobodné spolčování zakázal, spolky vyjma cechů rozpustil a i ty cechy podřídil státnímu dozoru. Bez povolení panovníka prostě žádné spolčování nebylo přípustné, a to ani na církevní půdě (šlo mu samozřejmě o omezení svobody a moci církve a měst - všechnu moc chtěl pro sebe). Chtěl-li skupina lidí napříště založit jakýkoli spolek (třeba k vybudování musea nebo založení společnosti pro zvelebení zemědělství, musela poníženě žádat panovníka o povolení /a tak se do jejich názvů dostávalo často slovo "královská společnost"/). To napadeno v revoluci 1848, ale teprve roku 1867 byla zákonem č. 134/1867 ř.z. zavedena jakási spolčovací polosvoboda. "Kdo chce zříditi nějaký spolek tomuto zákonu poddaný, povinen jest oznámiti to, prvé než spolek ve skutek vejde, písemně politickému řízení zemskému a předložiti mu statuta. ... Shromáždil-li by se spolek, nešetře toho, co v tomto zákoně nařízeno, budiž shromáždění takové od úřadu zakázáno a dle okolností zavřeno." Čili pořád šlo o to, aby stát měl dozor nad spolčováním občanů a kdo by mu tento dozor fakticky mařil, byl ohrožen vězení do 6 neděl nebo pokutou do dvou set zlatých, nešlo-li o čin, na který by se vztahoval zákon trestní.
      Prostě faktické spolky, nezapsané, které neoznámily svůj statut (záměry a předmět činnosti a způsob organisace a šéfstvo) panstvu, byly přestupkem a trestány. A tak nám to vydrželo i přes nacionální socialismus a internacionální socialismu a reálný socialismus... dnes už to sice není přestupek a netrestá se to faktické spolčování, ale stát je nadále aspoň ignoruje a NOVÝ občanský zákoník se zase drží myšlenky, že spolek panstvu (tentokrát soudu) neoznámený, je ilegální. Zatím mimoprávní, ale snadno změnitelný na protiprávní...
      To se mně nelíbí. Z principu se mně to nelíbí. Rád bych to vrátil do středověku, tedy do skutečné svobody spolčovací všech svobodných osob.
      Milan

      Vymazat
  2. Protože sám jsem aktivní ve dvou občanských sdruženích, mohu hodnotit z druhé strany. Zákon mi přijde svazující, byrokratický, rakousko-uherský. Podle mě povede jen k tomu, že lidé budou ztrácet chuť ke sdružování. Nebo se budou sdružovat nelegálně, protože nebudou schopni dokončit registraci. Dosud stačilo z internetu stáhnout vzor jednoduchých stanov a doprovodného dopisu, poslat na ministerstvo vnitra a fungovali jste. Na ministerstvu pracovali rozumní úředníci, kteří neměli problém po telefonu nebo i osobně poradit, když se v zaslané dokumentaci našla chyba. Zkuste zavolat na soud, že potřebujete poradit. V Praze ve Slezské dokonce visí velká cedule, že "neposkytují poradenství". Cynické, arogantní, drzé. Ouřada si vymyslí lejstro, ale jak ho vyplnit, neporadí a když se občan domáhá pomoci, pošle na něj justiční stráž.
    Systém fungoval a nikdo s ním neměl problém - kromě právníků... Dokonce i banky se s občanskými sdruženími naučily pracovat a nebyl nejmenší problém otevřít účet v bance (sám jsem zakládal ve Fiu, stačily stanovy s razítkem MV ČR a zápis z členské schůze o volbě předsedy s obyčejnými podpisy). Nemůžu si pomoct, ale opět mi změna přijde jako výsledek lobingu některých právníků.
    Povinnost připisovat k názvu sdružení zkratku "z.s." je ze stejné stáje státní buzerace jako občanské průkazy, rodná čísla, IČa a živnostenské listy. Vrchnost potřebuje své poddané zaškatulkovat, ocejchovat. Naprosto nikdo (kromě právníků) neměl nikdy problém identifikovat Český svaz cyklistiky, Klub českých turistů, Hnutí Duha, Děti Země, Asociaci realitních kanceláří jako "spolek", ale odteď to prostě musí mít v názvu (pro ty právníky, aby se nespletli).
    Jsem zvědavý, jak se ke změně stávající sdružení postaví, jestli se nuceně přizpůsobí, nebo ji budou bojkotovat, skoro se přikláním ke druhé variantě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem členkou jednoho o.s., takže to také mohu posoudit "z druhé strany".
      Ty stanovy byly na můj vkus někdy až moc jednoduché, až tak, že třeba neřešily věci, které by řešit měly. Zrovna u stanov toho našeho spolku jsem si je po letech vzala do ruky a zjistila, jak moc zastaraly a jak moc už nevyhovují soudobým nárokům na tento typ dokumentu (nemyslím teď jen z hlediska právního).
      Jinak jsem se setkala naopak s byrokratickými problémy, např. když bylo o.s. účastníkem smlouvy o převodu nemovitostí, tak katastrální úřad požadoval stanovy a zápis ze schůze, že byl statutární orgán řádně zvolen, aby posoudili, zda jedná za sdružení oprávněná osoba. Což by se mělo v novém systému změnit, úřad koukne do rejstříku a ví... to mi připadá praktické.

      S tím názvem, příp. dodatkem, co píšete - souhlasím, napsala jsem to i do článku, řada označení přímo odkazuje na sdružení osob, není třeba výslovně uvádět, že jde o spolek. Setkala jsem se i s názorem, že tradiční
      názvy se budou moci zachovat bez dalšího, uvidíme, co přinese praxe.

      Bojkot povinností bych v tomto případě nedoporučovala.

      Vymazat
  3. Dobrý den,

    potřeboval bych poradit, kdo provádí tedy dozor na zákonností stanov spolků a kam mám podávat podnět na prošetření stanov nějakého spolku, když se domnívám, že tyto stanovy nejsou dle právního řádu nebo paragrafů 89/2012? Rejstříkové soudy se tím zabývat nechtějí, konkrétně např. Praha.
    Děkuji.V.B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je trochu nejasně formulovaná otázka.
      Záleží na tom, zda jste členem spolku a zda jste jeho rozhodnutím nějak dotčen. Jinak se obávám, že pokud jste osoba stojící mimo spolek, tedy ne-člen, tak se "prošetření stanov" těžko domůžete.
      Až uplyne lhůta, která je spolkům dána pro uvedení stanov do souladu s občanským zákoníkem, a tyto stanovy budou dále v rozporu s tímto zákonem, tak by se tím soud asi měl začít zabývat. Tato lhůta ale dosud neuplynula.
      Specifická situace by mohla nastat, pokud by spolek, resp. jeho členové, porušovali svou činností trestní zákoník. Ale z dotazu to nevyplývá.

      Vymazat
  4. Dobrý den,

    měl bych dotaz, jak je to v případě, že nějaké sdružení lidí (třeba hudební) má přímo slovo SPOLEK v názvu, ale právně spolkem podle nového zákona nejsou a nebyli ani podle předešlého zákona, přesto dostávají od obce granty na svou činnost.

    Děkuji.

    P.K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co to tedy je, když ne spolek, resp. dřívější občanské sdružení?

      Název právnické osoby by neměl být klamavý a měl by obsahovat označení její právní formy.
      Většina forem právnických osob má nějak určeno, co má obsahovat jejich název. A právnická osoba to asi je, pokud dostává peníze od obce?

      Takže bych slovo "spolek" v názvu nepoužívala, pokud to spolek skutečně není, protože to je zavádějící označení.

      Vymazat
    2. Je to parta známých, co spolu hrají country. Nikdy nebyli ani občanské sdružení. A peníze jim přiklepli zastupitelé na struny, ladičky apod., což měli prokázat paragony a což také udělali až do výše několika tisíc korun.

      Děkuji za odpověď.
      P.K.

      Vymazat
    3. Ale pokud to není žádná právnická osoba, pak nemůžeme hovořit o názvu v právním slova smyslu. Název se pojí s určitou právnickou osobou a zde podle všeho žádná neexistuje.
      Každopádně bych si raději vystupování pod označením "spolek", zejména přijímání financí z veřejných rozpočtů, rozmyslela, protože by to mohlo být považováno za matoucí.

      Vymazat
    4. Není tam žádná právnická osoba, ale mají v názvu to nešťastné slovo spolek. Matoucí asi neznamená protiprávní, ne? Každopádně moc děkuji za radu a názor.

      P.K.

      Vymazat
    5. § 132 OZ: "Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý."

      Takže klamavý název v rozporu se zákonem je.
      Pokud se něco označuje jako "spolek", ale přitom to není spolek, je to podle mého názoru možné vyložit jako klamavé označení.
      Ovšem nevím, čeho je to název, když zde není žádná právnická osoba.

      Vymazat
  5. Zajímalo by mne jaký je pohled právnika na nové stanovy spolku:
    Českého Olympijského Výboru. http://www.olympic.cz/upload/files/STANOVY-COV-FINAL-schvalene-Plenem-COV-23-4-2015-podepsane.pdf ČOV umožňuje členství ve svém spolku ne - fyzickým osobám a ne- právnickým osobám. Dále zřizuje nějaké Složky ČOV, Český klub olympioniků, Český klub fair play, Česká olympijská akademie, Český klub paralympiků, Český klub regionálních zástupců, Český klub sportovních svazů, organizací a institucí a tyto složky nemají vlastní subjektivitu, nejsou pobočnými spolky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podepisujte mi příspěvky, prosím.

      Já ve stanovách vidím, že členy mohou být právnické i fyzické osoby.
      Pokud jde o právní subjektivitu sportovních svazů, k tomu se bohužel nemohu vyjádřit.

      Ad "složky ČOV" - zjevně nejde o pobočné spolky, spíše něco na způsob specifické vnitřní organizace (asi jako když se firma dělí na nějaká oddělení?). Nemyslím,že by to bylo v rozporu se zákonem.

      Ovšem já si dlouhodobě o podobných sportovních organizacích, jejich organizaci a financování, a to na lokální, národní ani nadnárodní úrovni, nedělám žádné iluze. Naštěstí to není moje starost.

      Vymazat