pondělí 21. července 2014

K životu na zámku

mám nikoliv jednu, ale hned několik poznámek.
Navštívili jsme dnes zámek Hluboká na Vltavou.

Absolvovali jsme prohlídku, při níž je k vidění mnoho krásných věcí. Obdivovali jsme skleněné lustry benátské i z českého křišťálu, perletí vykládané sekretáře, staré italské tapiserie, parkety poskládané z několika druhů dřeva do důmyslných vzorů, mramorem obložené krby, zrcadla ve skvostných rámech, chladné i palné zbraně, vyřezávaný nábytek i knihovnu čítající dvanáct tisíc svazků.
Ale přesto... dochovaný interiér zařizovala z velké části prababička posledního schwarzenberského vlastníka, kněžna Eleonor. Mám bohužel úplně jiný vkus než ona. Všechno je to krásné, luxusní a cenné, to ano, ale... všechny stěny jsou obloženy dřevem, všechno je tmavé a masivní, všechno tam na člověka přímo "padá". Takové panstvo sice mělo obrovské bohatství a v podstatě pro každou denní dobu k dispozici jinou místnost: ložnici, převlékárnu, ranní pokoj, kabinet, přijímací pokoj, jídelnu, pokoj pro odpočinek po jídle, čítárnu, knihovnu. Ale já jsem opravdu ráda, že v něčem takovém bydlet nemusím.

Zámek patřil rodu Schwarzenberků téměř tři sta let. Zestátněn byl v roce 1947, z čehož plyne, že nebyl původním vlastníkům vrácen.
Vysvětlovala jsem to dceři; rozhovor přinesl zajímavé otázky.
Jak to přijde, že někdo něco takového jako zámek někomu sebere?
To víš, připadalo jim, že pro jednu rodinu je toho majetku moc, tak si řekli, že takový zámek bude všech, vlastně že bude státu. Tak o tom udělali zákon.
A proč se nebránili, když jim to sebrali?
Inu, protože bránit se proti něčemu takovému, to se dělá u soudu, ale tehdy spravedlivé soudy nefungovaly. Ale dneska už by se něco takového nestalo.
(Opravdu? Nebylo by to možné? Chtěla jsem dceru uklidnit. Ale sama o tom pochybuji!)

Jenomže zase tak rychle hotová jsem s tím ve svých úvahách nebyla.
Vzpomněla jsem si, jak v poslední době čtu publicistické úvahy nebo recenze nejnovějších ekonomických bestsellerů, které se shodují v jednom: dochází k nebývalé koncentraci majetku. Jistě to znáte: velmi malé procento obyvatel soustředí ve svých rukou naprostou většinu bohatství. Uváděné poměry jsou většinou alarmující. Taková statistika doslova volá po tom, aby se jí člověk cítil pobouřen.
Ale, nebylo tomu tak vždy? Když jsem si prohlížela přepychové zařízení zámku, který ovšem sloužil jen jako lovecký, to je pro rekreaci na několik týdnů v roce, samozřejmě jsem si uvědomovala, v jak příkrém kontrastu bylo nezměrné bohatství jeho vlastníků s chudým životem lidí v podzámčí. I děti jsem na to hned upozornila, aby si snad nemyslely, že v minulých dobách se takhle žilo běžně.
Nerovnoměrnost v rozložení bohatství byla tehdy stejná jako dnes, nebo spíš ještě mnohem, mnohem horší.
Ale co z toho plyne?
Že takové rozložení je společnosti vlastní?
Nebo že to zestátnění bylo vlastně správné?

V jedné z těch dřevem obložených komnat je zrcadlo s nádherně vyřezávaným rámem. Dřevo se pod rukama řezbářů proměnilo doslova v krajku.
Rám zrcadla nechala zhotovit kněžna Eleonor; pracovalo na něm pět řezbářů po dobu sedmnácti měsíců.
To tedy znamená, že tu práci musela šlechtična zaplatit. Mohla si dovolit platit pět lidí, aby rok a půl pracovali na něčem, co nemá žádný užitek, kromě toho, že je to krásné. Že to přetrvá ne desetiletí, ale staletí, že to obdivuje mnoho následujících generací.
Hm...


33 komentářů:

  1. Je otázka, jak se na zmiňovanou koncentraci majetku dívat. Její příznivci tvrdí, že nikdo na těch pěnězích nesedí a dává tak práci chudým lidem, kteří pak třeba dělají něco jako ti řezbáři. Odpůrci tvrdí, že je to špatně a že je to těm bohatým k ničemu a že by měl být majetek ve společnosti rozdělen rovnoměrněji.
    Já osobně si myslím, že tenhle vývoj je vždy ve vlnách s pozvolným nástupem a rychlým pádem - jednou je majetek mezi pár lidma, pak dojde k revoluci/válce/přírodní katastrofě a nikdo nemá nic a pak zvolna začne bohatství narůstat až se zase majetek zkoncentruje mezi pár lidí a zase pád....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi revolucemi to tak nějak je.

      Ale já nejsem ani příznivcem ani odpůrcem té koncentrace, beru ji prostě na vědomí. Zato k revolucím mám dost nedůvěru, takže tento způsob přerozdělení zdrojů mne neoslovuje.

      Ale možná záleží na jiném parametru, než na % majetku koncentrovaného u bohatých. Není důležitější spíš to, kolik % lidí má na zajištění důstojných životních podmínek, tj. aby nežili v chudobě?
      Myslím to tak, že pokud se podzámčí v pohodě uživí a prosperuje, může mu být jedno, jestli je na zámku 50% veškerého bohatství.

      Vymazat
    2. Já nejsem příznivcem ani jednoho extrému, nicméně kdo sem já, aby to někoho zajímalo? :-)))
      Ale s tím aspoň trochu důstojným životem v podzámčí je to asi pravda. Pochopitelně si každý představujem důstojný život jinak, ale to je úplně jiné téma:-(
      Revoluce jsou asi běžnou součástí vývoje společností, mohou být násilné i nenásilné, ale vždycky to někdo musí zaplatit/odskákat.

      Vymazat
    3. Před několika dny jsme se vrátili z dovolené v zemi mnou milované - USA :-). Na jednom z mnoha míst, kde jsme letos courali probíhala zrovna volební kampaň na starostu města. Na plakátech a vůbec všude měl pět důvodů, proč bude dobrým starostou. Jedním z nich bylo to, že vydělal a úspěšně spravuje svůj osobní majetek ve výši více, než 100 mil. dolarů. Moc hezké a mně by to oslovilo mnohem více, než že je dobrým členem cirkve a obětavým manželem a otcem. Ela

      Vymazat
    4. Elo,
      věřím, že takový argument osloví zejména Američany, ale pro mne toto kritérium není důležité. To bych musela tady volit Babiše:-)
      Za důležité ale považuji, že kandidát uživí sebe a svou rodinu poctivě. A když je to nezávisle na státních rozpočtech, tím lépe. A také je pro mne důležité, jestli má spořádanou a spokojenou rodinu.

      Vymazat
    5. Zkuste popátrat, jak je vlastně Babiš bohatý.. Bylo mi sáhodlouze vysvětleno, že je samý dluh a jeho příchod do politiky mu má pomoct z problémů jako mnohým dalším.. Do šrajtofle mu tedy nevidím, ale znělo mi to velmi pravděpodobně.
      Pro mne to tedy argument je. Možná i větší, než ta spořádaná a spokojená rodina. Co to vlastně je? Kdo to určuje? Je to názor otce? Manželky? Nejstaršího dítěte? Nebo je jo průměr spokojenosti dohromady? Tento všeobecný pojem neuznávám, to bych nesměla pracovat s několika generacemi rodin současně, kteří mi řeknou věci, co doma nesmí. Spíš bych preferovala pojem "plně funkční rodina". Ela

      Vymazat
    6. Elo, o pana Babise bych si starost nedelala, podle Forbes je 736. nejbohatsi muz sveta (asi ze 7 200 000 000 ?)
      O obe manzelky, byvalou i soucasnou, je jiste dobre postarano, jeden ze zakladnich predpokladu spokojenosti je tim splnen....:))
      MaB

      Vymazat
    7. Elo,
      tak já docela věřím tomu, že Babišovo impérium může být jen kolosem na vratkých nohách. Třeba za Mafru utratil spoustu peněz, přitom ale tištěné deníky asi nejsou v dnešní době zrovna finanční terno.

      K té rodině: asi by se dalo diskutovat, jak to nazvat; ve spořádané rodině nemusí být všichni spokojení, naopak to, co někteří prezentují jako spokojenost, není z mého hlediska spořádané.
      Ale myslím, že obecně víme, co si máme představit jako rodinný život ideálního kandidáta na politika:-)

      Vymazat
    8. Ta Mafra bude zrejme jednim ze vsech jeho "splnenych snu", které si splnil "za penize cestne vydelané" (jak se lze docist v jednom zdejsim deniku, kterému pan AB, majitel Agrofertu, holdingu o 200 podnicich s 27 000 zamestnancu, poskytl rozhovor....)

      "Rodinny zivot idealniho kandidata na politika" z praxe sice neznam, ale s jistou davkou fantazie (coby vysneny a nedostizny cil) si ho predstavit lze
      Bud'me ale moc radi, ze takovy "idealni clovek s idealnim rodinnym zivotem" zatim neexistuje...:)
      MaB

      Vymazat
    9. To jistě:-)
      Nakonec ideál je proto "ideál", že ho jen tak nelze potkat někde na ulici...

      Ad Babiš: nevím, jestli zakoupení vydavatelství bylo jeho velkým snem, ale upřímně doufám, že jeho životním snem není stát se vládcem, kterého nebude omezovat žádný trapný parlament. Mohlo by se mu to totiž podařit:-(

      Vymazat
  2. "Nerovnomernost v rozlozeni bohatstvi byla tehdy stejna jako dnes, nebo spis jeste mnohem, mnohem horsi"... ??

    Dnes (2012):
    1% lidi vlastni 46% svetového bohatstvi,
    8,1% ...81%
    zbytek obyvatelstva, 91,9%, vlastni jen 19% veskerého bohatstvi
    3 miliardy lidi maji méne nez 2 dollary na den....
    Jak k tomu mohlo dojit ?
    Da se s tim neco delat ?

    Cl. 2 Deklarace prav cloveka a obcana z r. 1789, ktery je "dilem revoluce":
    Soukromé vlastnictvi je prirozenym a nepromlcitelnym lidskym pravem.

    Toto zakladni pravo je, jak videt, respektovano.
    Otazka je, zda a jak jsou respektovana i ta dalsi "prirozena a nepromlcitelna" lidska prava...
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je škoda, že asi nemáme věrohodnou statistiku z doby před několika staletími. Když jsem viděla tu koncentraci majetku na zámku, myslím, že tehdy panoval ještě daleko větší nepoměr než dnes.

      Mimochodem, dneska jsme byli v Táboře, tam se to na začátku, při založení, pokusili srovnat na nulu, ale nefungovalo to vůbec.

      Vymazat
  3. Vstoupím do debaty z jiné strany. Není to přesně k tématu, ale nedá mi to. Pracovala jsem dosti let na jednom zámku, spolupracuji s dalším. Znám zástupce několika šlechtických rodů osobně, několikrát jsem s nimi spolupracovala, Zámky a jejich vybavení často složiliy jako reprezentační prostor, který bylo nutné udržet v rámci rodu za každou cenu. O tom svědčí i zřízení "fideicommis", viz příklad od nás, kdy majitel zámku byl silně zadlužen vlivem předchozích majitelů (velcí stavitelé a donátoři kostelů a kaplí), přesto podporoval Myslivečka a Mozarta. Na panství byl dosazen z císařské kanceláře administrátor, který hlídal výdaje tak aby pantsví bylo možné oddlužit a mohlo se předat dalšímu mužskému dědici. Majitelé zámku zadávali práci lidem z panství a zaměstnávali mnoho lidí. Za I.Republiky pozemková reforma vyvolala mezi zaměstnanci panství paniku, dost jich přišlo na velkostatku o práci, majitelé se snažili udržet alespoň vybavení zámků i za cenu omezení ostatních výdajů. ( dle pamětníků měli děti z města lepší svačiny než děti ze zámku). Co bylo důležité, vedly děti k tomu, aby měly občanská povolání. To jim také pomohlo uživit se v zahraničí po roce 1948, nebot veškerý majetek zůstal v ČR. Na zámku musili nechat veškeré osobní věci, včetně rodových fotografií a památek.
    Ano vím, že v historii se stávaly horší věci, ale ...
    Závěr, pokud dává zámek práci, nabízí slušné zacházení s lidmi, podporuje např. umění či charitu, pak at je vybaven přepychem.To, že se nerozprodává inventář, také znamená, že majitel je dobrý ekonom a umí zámek "uživit". Někdy si říkám, zda by si někteří jedinci z naší novodobé elity neměli alespoň trochu vzít přiklad, ve smyslu chování k podřízeným, vystupování a vzdělání, prostě "kinderstube"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanno,
      děkuji za příspěvek.

      Tu a tam sleduji příběhy šlechticů, kteří žili v emigraci, a také si všímám, že se v zahraničí většinou uplatnili, často byli respektovanými osobnostmi nebo odborníky.
      Také je jasné, že samotný majetek je k ničemu, když není dobře spravován, tak se to hned projeví. Takže s Vámi naprosto souhlasím, správci naší země by si mohli často vzít příklad.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  4. Pro zajimavost Kodex francouzské slechty (la noblesse) , nad kterym by se i "novodoba elita", ktera prave tu noblesu mnohdy postrada, mela zamyslet.

    1. Budes verit vsemu, co uci Cirkev.
    2. Budes hajit Cirkev.
    3. Budes respektovat a chranit slabé.
    4. Budes milovat zemi, ve které jsi se narodil.
    5. Necouvnes pred nepritelem.
    6. Budes neunavne a bez milosti valcit proti Nevercum (proradnym).
    7. Budes plnit povinnosti feudala.
    8. Nebudes lhat a budes drzet dané slovo.
    9. Budes liberalni a stedry ke vsem.
    10. Budes vzdy a vsude bojovat na strane prava a dobra proti nespravedlnosti a zlu.

    Soucasna aristokracie, i kdyz majetna, nebyva bohata. Casto naopak, udrzba majetku ji stoji moc penez.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady je to myslím podobné s vrácenými zámky - vlastníci s tím mají spoustu práce, udržovat takový zámek není žádná legrace.
      Pamatuji si, jak jsme se jednou s kamarádkou ocitly na nějakém zámečku v Orlických horách, myslím v Doudlebech, majitel tam byl, byl to tuším hrabě, stařičký pán, pozdravil se s námi a ještě se tam s námi na nádvoří fotil. Milé to bylo.

      Vymazat
  5. Je docela zajímavé, jak se pěkně projevuje deformace povoláním i v případě takové typicky volnočasové aktivity, jakou je bezesporu návštěva zámku :-)
    Když jsme před nějakou dobou byli na návštěvě Hluboké nad Vltavou my, taky mne zaujala historie o znárodnění. Bylo to o víkendu v zimě, a tak jsem pak měl na to čas a dohledal jsem si přímo ten zákon o znárodnění majetku Schwarzenebrgů a četl si k němu i debatu v tehdejším parlamentu. Překvapilo mne, že zákon byl schválen jednomyslně, nebyl to tedy nějaký zákon, který si protlačili komunisti, jak by si někdo mohl dneska snad myslet. Zaujal mne třeba fakt, že zákon výslovně podpořila ve svém projevu i tehdejší poslankyně Milada Horáková.
    Inu, svět se mění...
    Přeju pěknou dovolenou!
    Setapouch

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také jsem se zajimala o Lex Schwarzenberg po té, co ho vytahl v predvolebnim duelu MZ proti KS v neskryvané snaze pospinit rodinu soupere: "Vyvlastneni jiste melo své duvody"...

      Je to opravdu unikat, jiste bezprecedentni a jen velmi tezko si lze predstavit, jak mohl "demokraticky" parlament neco takového jednomyslne odhlasovat.
      MaB

      Vymazat
    2. Setapouchu, ahoj:-) A díky za přání!
      Zrovna ve výkladu to nebylo nijak zvlášť zdůrazňováno, ale mne to znárodnění zaujalo už předem - vybavilo se mi, že na Hluboké se konalo nějaké setkání pohlavárů v době, kdy byl Karel Schw. ministrem, účastnil se ho a byl vlastně "doma", na zámku, kde žili jeho předci.
      Já jsem si proto nebyla jistá, jestli nebyla Hluboká vrácena, s něčím jsem si ji spletla. Je státní, stejně tak Zvíkov, tam jsme byli včera.

      To vyvlastnění ještě před Únorem mi trochu komplikuje výklad, protože jsem to dříve dceři zjednodušovala na "komunisti prostě šli a majetky lidem sebrali". Jenomže tohle neudělali komunisti, do demokratického státu to skutečně nezapadá, takže co s tím?
      Zákon jsem si zatím nenašla, ale měla bych to asi udělat, zní to zajímavě. Jednomyslné schválení... ty roky 1945-47 byly zvláštní.

      Vymazat
    3. MaB,
      teď jezdíme po schwarzenberském panství a myslím, že to vyvlastnění určitě mělo své důvody, ale jistě to nebyl ten důvod, že by se Schwarzenbergové o svůj majetek špatně starali.
      Státu spadl do klína pěkný majeteček, jen co je pravda.

      Ale taky si nedovedu představit, že by se něco takového odhlasovalo dneska... a kdyby už, justiční pojistky by snad zafungovaly.

      Vymazat
    4. Chris, duvody to samozrejme melo - viz duvodova zprava o vyvlastneni. Sam Karel Schwarzenberg je v onom duelu s Milosem Zemanem shrnul : Majetek byl prilis velky a prikladne spravovany.
      Protivnik to oznacil za "nesmysly", které by demokraticky parlament nikdy nemohl schvalit.
      On sam mel tehdy na mysli duvody zcela jiné - nevlastenectvi predku.
      Podle pravidla: jestli vam bylo ukrivdeno, tak jste si to zaslouzili.
      V tomto pripade ale pan kandidat a nynejsi prezident trefil vedle...
      MaB

      Vymazat
    5. MaB,
      díky za doplnění, já jsem totiž ty duely tenkrát před volbami nesledovala.
      Ovšem tohle je příklad, jak to lze ještě po téměř 70 letech populisticky zneužít.

      Mimochodem, zde působí server Demagog.cz, na kterém je po každé diskusi politiků v TV provedeno hodnocení, kolikrát politik mluvil pravdu, kolikrát lhal a kolik jeho tvrzení nelze ověřit.
      Věnují se tomu dobrovolníci, kteří z diskuse vyberou verifikovatelné výroky a ověřují je.
      www.demagog.cz

      Vymazat
  6. Samotné téma majetkové koncentrace je příliš složité na jeden blog. To se ani v diskusi nedá dobře rozebrat. A tak jen připomínám, že v Bibli je popsáno židovské opatření pro ekonomický restart: milostivé léto.
    Co se týká Lex Schwarzenberg, divím se, že se někdo diví. Kdo se diví, zjevně nezná dobu. Zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, byl zcela logickým pokračování presidentských znárodňovacích dekretů. Byl vlastně posledním velkým znárodňovacím aktem - na komunisty pak po únoru 1948 zbyly už jen znárodňovací drobky. Schwarzenberský majetek byl totiž v tu dobu posledním velkým koncentrovaným majetkem nekontrolovaným státem.
    Po znárodnění majetku Schwarzenberkům zůstal v soukromých rukou již jen roztříštěný majetek. (I ten církevní majetek byl vlastnicky roztříštěný mezi farnosti a řády.)
    Postup k socialismu od prosince 1944 k únoru 1948 byl plynulý, únor nebyl žádným zvláštním zlomem. To jenom komunisti z toho dělali zlom, aby měli svou revoluci, kterou by mohli oslavovat. Kdyby se únor 1948 nekonal, naše dějiny by se nevyvíjely jinak - Beneš by stejně podepsal komunistům cokoli a za chvíli by odstoupil ze zdravotních důvodů a presidentem by se stejně stal Gottwald a Ústava 9. května by stejně byla přijata...
    Ten proces byl nastartován Košickým vládním programem a umožněn byl tím, že všechny 4 (resp. se Slovenskem 6) strany souhlasily se zákazem činnosti jiných stran a se zákazem velkého množství spolků a organizací, které byly označeny za fašistické. Tím, že presidentským dekretem byla obcím vzata svoboda a znemožněny volby obecních orgánů (nově vzniklé národní výbory byly státními orgány, nevolenými, jmenovanými shora), bylo jasně předurčeno, kam vývoje povede. Bez svobodné obce totiž není svobodného státu (což bylo poněkud jinými slovy napsáno i v předrepublikové ústavě).
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      děkuji za doplnění.
      Jak jsem psala výše, ty předúnorové znárodňovací akce mi poněkud komplikují zjednodušené vidění tehdejších dějin:-)
      Ale - nenavazovalo to poválečné znárodnění už na přesuny majetku za první republiky? Já si teď nejsem jistá, ale to se dělo už od 20. let, není to tak?

      Vymazat
    2. Musím dodat, že jsem nemínila tady rozebírat téma koncentrace majetku; to mne jen tak napadlo při návštěvě Hluboké. Asi proto, že tohle téma je teď pro publicisty atraktivní, v poslední době jsem o tom vícekrát četla.

      Vymazat
    3. Za první republiky byla provedena pozemková reforma a zabaven majetek Habsburků a Lichtenštejnů.
      Léta 1945-1948 na to nenavazovala (i když byla i provedena revize pozemkové reformy). To bylo socialistické znárodňování, dohodnuté Košickým vládním programem.
      Ten "Vítězný Únor" nebyl nijak zvlášť vítězný, nebyl skutečně žádným přelomem, natož revolucí (a nebyl to ani žádný puč).
      Když jsem se díval na statistiku a grafy trestů smrti, zdála se mi únorová rekonstrukce vlády naopak zlomem k lepšímu: počet poprav začal rapidně klesat. Ale to je jen jeden úhel pohledu - i když také dost vypovídající.
      Milan

      Vymazat
  7. Domnivala jsem se, ze Schwarzenbergové byli primo ukazkovym prikladem vyjimky, na kterou se dekrety nevztahovaly.
    Lex S. je navic i v rozporu s Ustavou z r. 1920, co se soukromého vlastnictvi ad personam tyce.
    Vyvlastneni bez duvodu a bez nahrady odhlasované jednomyslne parlamentem tedy z dnesniho hlediska prekvapivé jiste je.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vy asi neznáte ty socialisační dekrety, že?.
      50 - opatřeních v oblasti filmu
      52 - o zatímním vedení státního hospodaření
      78 - o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků
      88 - o všeobecné pracovní povinnosti
      95 - přihlášení vkladů, cenných papírů a životních pojištění
      100 - o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků
      101 - o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského
      102 - o znárodnění akciových bank
      103 - o znárodnění soukromých pojišťoven
      104 - o závodních a podnikových radách
      109 - o řízení výroby
      110 - o organisaci lidové a umělecké výroby
      113 - o úpravě, řízení a kontrole zahraničního obchodu
      118 - o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství
      To vše bylo v roce 1945. V roce 1946 a dalších už to nešlo dělat dekrety, ale jen zákony. A tak byl pod číslem 57/1946 Sb. vydán zákon, kterým se schvalují a vyhlašují za zákon dekrety presidenta. A ve znárodňování formou právního předpisu ad hoc se pokračovalo, např. 251/1946 Sb. o vyvlastnění Pražského sanatoria, 83/1947 Sb. o sloučení některých peněžních ústavů, 139/1947 Sb. o rozdělení pozůstalostí se změdělskými podniky a zamezení drobení půdy, 142/1947 Sb. o revisi první pozemkové reformy, 146/1947 Sb. o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském atd. atp.
      Na komunisty pak zbylo "dočištění", provedené zákonem č. 114/1948 o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků zákonem č. 115/1948 Sb. o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském, 119/1948 Sb. o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, 120/1948 Sb. o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, 121/1848 Sb. o znárodnění ve stavebnictví, 122/1948 Sb. o organizaci a znárodnění cestovních kanceláří, 123/1948 Sb. o znárodnění polygrafických podniků, 124/1948 Sb. o znárodnění hostinských a výčepních podniků a ubytovacích zařízení, 125/1948 Sb. o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní, 137/1948 Sb. o postátnění Českoslovesnkého rozhlasu. No a bylo to, v podstě už nebylo komu co sebrat. Obecní majetek byl pak zestátněn k 1. 1. 1950, zbytky církevního majetku, neznárodněného podle dřívějších předpisů, byly zabrány formou náboženské matice do konce roku 1951. V padesátých letech ještě proběhlo združstevnění zemědělského podnikání a stát se zbavil jakéhokoli náznaku ekonomické konkurence.

      Ale teď mne napadá, že Vy jste asi měla na mysli konfiskační dekrety proti Němcům a Maďarům. To byla ale jiná písnička... i když to samozřejmě také pomohlo k vytváření masy státního majetku (ale složitou oklikou přes příděly a národní správcovství). Nejpodstatnějšími znárodňovacími akty byly dekrety 100 až 103.
      Milan

      Vymazat
    2. Dekuji za velmi podrobné vysvetleni.
      Mela jsem skutecne na mysli vyvlastnovaci dekrety proti Nemcum, Mad'arum, zradcum a kolaborantum z r.1945.

      Jinak je zajimavy fakt, ze Lex Schwarzenberg byl prijat v r. 1947, tedy v dobe, kdy jeste platil zakon c. 121/1920 Sb, coz je (normalne) v rozporu s ustavou.
      Nehlede k tomu, ze nebyl vydan jako obecne platny, coz je u zakonu, myslim, predpoklad.
      MaB

      Vymazat
    3. Takhle sepsáno vedle sebe to tedy vypadá opravdu velmi nedemokraticky a vrhá to na celou tu dobu ještě horší světlo.

      Vymazat
  8. Chris, malé OT - nas soud jiz dva dny nicim jinym nezije.
    Jeden zdejsi velmi znamy obhajce-penalista si po 30 leté praxi chtel zrejme vyzkouset, jaky je to pocit byt "v kuzi" svych castych klientu, tak zabil svou druzku.
    Pocit to byl asi nedobry, kratce po té spachal sebevrazdu.
    Otazka, kterou mnohokrat slysel: Jak muzes obhajovat vrahy ? se jevi v ponekud jiném svetle...
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je velmi nešťastný příběh.
      Upřímně doufám, že se v kůži svých trestních klientů nikdy neocitnu. I když člověk nikdy neví.

      Vymazat