čtvrtek 10. července 2014

Seberte dotace církevním školám!

Ministerstvo školství přišlo s návrhem na změnu školského zákona: církevním školám má být odňata část dotací na jejich provoz.
Samozřejmě. Když se církvím vyplatí spousta peněz na majetkovém vyrovnání, může se jim zase někde ubrat. Ať si své školy financují samy. Ještě jim budeme něco dávat, to tak. V tomto duchu se alespoň nesla diskuse, kterou jsem si, v rozporu s tím, co velí zdravý rozum, otevřela pod článkem o zmíněném návrhu na serveru Novinky.cz. Možná proto neuškodí podívat se na podstatu celého problému.
Je to, jako obvykle, úplně jinak.

Pan ministr odůvodňuje svůj návrh vskutku kuriózním způsobem: rovností ve školství. Provozní výdaje, které napříště už stát nebude církevním školám financovat, přece hradí ze svého i zřizovatelé jiných typů škol, typicky škol zřízených obcemi či kraji. To je ovšem směšný argument, protože obce i kraje sice financují část výdajů škol "ze svého", ale stále jde výhradně o prostředky, které do jejich rozpočtů přitečou z daňových výnosů.

Vzdělání je v našem současném systému služba, jejíž poskytování garantuje stát. Každý občan ČR má nárok na bezplatné vzdělání v určeném rozsahu. Za tímto účelem je ve státním rozpočtu vyčleněn balík peněz, který se vyplácí zřizovatelům škol na jejich financování. Malý občánek naší země má proto ve státním rozpočtu svou kupičku peněz, která je určena právě na jeho vzdělávání. Ty peníze se vezmou odkud? Samozřejmě z daní, protože stát v podstatě jiné příjmy nemá.
Peníze se různě dělí, některé jsou určeny na platy učitelů, některé na pomůcky, některé na provoz škol. Dosud dostávaly církevní školy z veřejných rozpočtů v zásadě stejné prostředky jako školy státní, s určitými výjimkami, tuším, že např. s výjimkou prostředků na investice do školních budov, jejich rekonstrukce a podobně. Část dotací, konkrétně ty určené na provoz škol, hodlá nyní stát církevním školám odejmout, s odůvodněním, že si tyto provozní náklady může hradit církev ze svých prostředků, eventuálně může vybírat školné.
Odůvodněno je to právě náhradami, které mají být (ovšem z převážné části až v budoucnu) vyplaceny církvím v rámci majetkového vyrovnání. Jednoduchá logika: na jedné straně církvím sice musíme něco dát, na druhé jim to ale oklikou sebereme.

Jenomže: proč by neměl stát na vzdělávání dítěte v církevní škole přispívat stejnou částkou jako na vzdělání dítěte ve škole státní, resp. zřízené obcí nebo krajem? Rodiče dětí, které navštěvují církevní školy, snad daně neplatí? Nehradí si prostřednictvím daní právě i vzdělání svých dětí? Proč mají platit ještě navíc školné? Nebo proč má část prostředků, které na děti ve státních školách vynakládá stát, hradit církev coby zřizovatel školy?
Co například lékař, který ošetří nemocného v soukromé ambulanci? Máme mu odmítnout za poskytnutou službu zaplatit z veřejného zdravotního pojištění (což je jen jiná forma daně) jen proto, že zdravotnické zařízení je soukromé, nikoliv státní? Určitě ne.

Církevní školy samozřejmě neslouží jen dětem členů církví, navštěvuje je i mnoho žáků bez vyznání; v některých oblastech jsou to právě především církevní školy, které vzdělávají i žáky zdravotně či sociálně znevýhodněné. To znám mimochodem i ze svého okolí, protože jedna moje kamarádka našla pro svého synka, postiženého Downovým syndromem, místo právě v církevní školce, která jediná byla ochotna přijmout jej k předškolnímu vzdělávání a začlenit mezi zdravé děti.
Navíc si vzpomínám, že když byly zveřejněny žebříčky kvality škol, církevní školy se umístily na špičce. Pokud jsou tedy při stejné dotaci schopné zajistit žákům kvalitnější vzdělání, neměl by je stát spíše podporovat, namísto restrikce jejich financování?

Celý humbuk kolem dotací církevnímu školství je zase jen ... humbuk.
Pro ignoranty, kteří o věci nepřemýšlí.
Jistě, seberte jim ty peníze. A k tomu si vypněte mozek.

17 komentářů:

  1. Obávám se, že pokud k tomu dojde, budou mít církevní školy extrémní problémy.

    Obě moje děti procházejí a prošly církevními školami (římsko-katolickými, protože naše církev na založení církevní školy nemá ono potřebné zvláštní právo a mj. ani "restituce") a byly jsme celkem velmi spokojeni. Ano zažili jsme i pár excesů. (Imho plynoucích hlavně z někdy nezvládnuté personální a duchovní práce vedení církví se školami, což je tradiční nemoc českých církví obecně: máš vizi a chuť - tak plav a my ti z velké dálky požehnáme.)

    Ale celkově je zkušenost výtečná: Příznivé prostředí, školské důrazy zahrnující úspěch, ale přitom ho velmi přesahující, rodinné prostředí, většinou rozumná komunikace (máme i velmi opačné zkušenosti ze státní školy), bezpečné prostředí, inkluze.

    Přitom financování stálo víceméně na principu (z pohledu státu): Vy dáte investiční zdroje - rozuměj barák, dražší vybavení - podobně jako obce, kraje u svých škol - stát dá provozní nálady - platy, elektřinu, vodu, ... U soukromých škol to bylo podobné, ale stát dával na provozní náklady jen 60-90%, podle hodnocení školy (známky), kterou dostala od ČŠI.

    Realita byla trochu jiná: Církev do restituce moc volných objektů neměla a navíc, školství bylo spíše doménou nadšenců, než vedení církví. Těch nastavených dlaní bylo i v církvích hodně. A tak většina církevních škol již dnes vybírá školné od několika tisíc do cca 15 tisíc ročně u ZŠ a SŠ. Je to podstatně méně než vybírají školy soukromé, ale peníze to jsou. Přitom si ty školy nijak nevyskakují, výbava bývá spíše horší, domovské obce jim i tak pomáhají např. nižšími nájmy v budovách atd. A přitom nemají špatné výsledky, ba spíše naopak (někdy až ke škodě věci - preferují se často až příliš děti chytré, než děti křesťanů).

    Pokud k tomuto dojde, bude to silná finanční rána hlavně rodičům, zvláště rodičům s více dětmi.

    Je třeba navíc vzít v úvahu, že za zřizováním církevních škol stojí jeden klíčový princip, který se tak plně netýká škol soukromých (nejsou-li duchovně vyhraněné): Rodiče skrze tyto školy realizují své právo vychovávat své děti v duchu svého vyznání, odlišně od státu (který je konfesijně neutrální), což je právo dané ústavní listinou základních práv a lidskoprávními pakty a navíc právě z těchto paktů plyne i to, že rodiče mají právo zakládat pro realizaci zmíněného práva nestátní školy. Domácím provedením tohoto práva rodičů jsou pak církevní školy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      děkuji za komentář.
      Já sama osobní zkušenosti s církevním školstvím nemám, proto to nemohu dost dobře posoudit. Ale pamatuji si, že už na minulém blogu jsme zmiňovali v nějaké diskusi, že církevní školy jsou kvalitní a dobře se umístily v hodnocení.
      A stejně jako u zdravotnictví bych byla pro rozrůzněný přístup: ať si každý, kdo splní daná kritéria, může založit školu. A dostane ten příspěvek, který je určen na vzdělávání a který stát plánoval pro to které dítě utratit. Vždyť to právě přispívá k tomu, aby si mohli rodiče vybrat školu, která jim vyhovuje. Proč by měly být jen státní školy?

      Je jasné, že to opatření přivodí velké problémy církevním školám. Pokud se ty školy zavřou, děti se budou muset přesunout asi do státních škol, takže proklamovaná úspora nenastane, protože stát jejich vzdělání stejně bude financovat.

      Školné zhruba do výše cca tisíc korun měsíčně mi přijde ještě přijatelné, např. ve školkách se také platí několik stokorun za dítě, někde i ta tisícovka. Ve státní škole sice neplatím školné, ale stejně pořád něco platím:-)

      Vymazat
    2. Takové "opatreni privodi velké problémy cirkevnim skolam"..... ledaze by se cesti rodice inspirovali prikladem tech francouzskych v obdobné situaci.
      Ti v cervnu 1984 defilovali jako jeden muz proti zakonu Savary, kterym se mely snizit subvence soukromym cirkevnim skolam.
      Jen v Parizi jich manifestovalo ke 2 milonum a statisice v kazdém vetsim provincnim meste.
      F. Mitterrand musel ve "valce skol" kapitulovat, ministr skolstvi Savary byl odvolan, tri dny po nem podal demisi i predseda vlady Mauroy a za 2 roky prohrala levice legislativni volby....

      Do 8 800 cirkevnich skol (z 97% katolickych), které predstavuji 13,6% z celkového poctu, chodi 2 084 400 deti, tj.16,96% zaku,
      Profesoru je 139 525 a jsou placeni statem, stejne jako jejich kolegové ze skol verejnych.
      Skolné se pohybuje od 10 - 40€ mesicne, coz je velmi malo.
      Provoz a udrzbu skol financuje stat a kraje..
      Heslem té "pamatné" stavky bylo "Ecole libre = liberté" a na tu jsou Francouzi, jak se politici presvedcili, velmi citlivi.
      MaB

      Vymazat
    3. MaB,
      to jsou zajímavé údaje.

      Tady se ovšem demonstrace čekat nedají, církevní školy představují myslím jen malé % všech škol, i když mají v systému své místo a přispívají k rozmanitosti nabídky.
      Tady by určitě spousta lidí šla demonstrovat za to, aby církevní školy nedostaly vůbec nic. Protože církve mají přece peníze z restitucí - to že restituce jsou nápravou dříve způsobené újmy, většinu lidí nezajímá.

      Ale dotace na platy učitelů mají církevním školám zůstat, zde se jedná o dotace na provozní náklady. I tak to může mít likvidační důsledky.

      Vymazat
    4. Karle,

      s Vaším příspěvkem souhlasím, až na to že "většina církevních škol již dnes vybírá školné od několika tisíc do cca 15 tisíc ročně u ZŠ a SŠ." Nemám čísla z celé ČR, jen z našeho kraje a tady jsou všechny církevní ZŠ bezlatné (SŠ bych se musela podívat). Pokud by třeba na naší škole bylo vybíráno školné, počítám, že většina vícedětných rodin (teď nemluvím o třech dětech ;-) ) by si takový nadstandard nemohla dovolit.

      Jinak současně musím i "do svých řad" poznamenat, že arcibiskupství, jako zřizovatel, by opravdu mohlo školství věnovat více prostoru a tím zdaleka nemyslím pouze finančního. Právě i zázemí metodické, dotační... Spousta energie se vyplýtvá na věci, které by se mohly řešit více cetrálně. Ale to už jsem hodně odbočila.

      Maky

      Vymazat
  2. Chris,

    díky moc, žes této kauze věnovala prostor u sebe na blogu.

    Musím přiznat, že ministrem Chládkem jsem znechucena od samého začátku. Nepůsobí na mě dobře. Částečně na to mám věcné zdůvodnění, zčásti je to čistě iracionální odpor vyplývající z jeho způsobu sebeprezentace.

    Hned jak jsem tyhle předvolební (ana, opět budou nějaké volby, tentokrát obecní, kampaň se vždycky hodí :-() balonky spatřila, jsem si říkala to samé co ty, já tu jako neplatím daně (?!), příp. stát platí jenom státním istitucím (přesně mě napadl i tvůj argument se soukromými lékaři)?! Navíc ty školy jedou podle "plánů", které schvaluje MŠMT, kontroluje školní inspekce, nejsou to žádné "katechetické ústavy" :-?.

    Vzhledem k tomu, že jsem na jedné takové "bohaté" škole osobně zainteresována a vím, jak to v praxi chodí, bojím se těhle populistů - ničitelů. Většina církevních škol má už dnes horší podmínky než školy "státní". Nemají ani takový servis ve formě získávání dotací (přes odbory školství a investic většiny měst), ale děti jsou v nich šťastné, nebují tam šikana, na chodbě nenajdete automaty, ale zase se tam klidně potkáte s p. ředitelem.

    Omlouvám se za poněkud emotivní výkřik, ale začínám být z těch zbytečných útoků na církev za každou cenu (a nyní už i přes děti!!!) unavená.

    Jdu dočíst komentáře, snad se moc neopakuju.

    Maky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maky,
      díky za komentář z praxe.

      Ta argumentace ministerstva vypadá na první pohled líbivě a logicky.
      Právě proto je potřeba věnovat tomu ten druhý pohled.

      Řekla bych, že tady si nikdo nemyslí, že církevní školy jsou výdělečné instituce, které dřou rodiče o školné a jejichž hlavním cílem je vydělávat.
      Sama nemám církevní školu v dosahu, ale určitě bych ji zvažovala, právě proto, že si myslím, že sociální prostředí je tam mnohdy lepší než na státních školách (i když jistě záleží i na jiných faktorech, třeba v jaké lokalitě je ta škola umístěna).

      Ale naladění veřejnosti je výrazně proti církvím, školy se s tím prostě svezou. Není jich tolik, aby byl hlas rodičů dost slyšet, jako např. ve Francii, viz výše.

      Vymazat
  3. Mé maličkosti Chládek též od začátku pije krev, prvním podezřelým signálem pro mne byla jeho halasně deklamovaná averze k "experimentu domácího vzdělávání".

    Ten chlap je halt typický Socan přesně podle Portlandské Deklarace (která je, mimochodem, sama o sobě poměrně zajímavým výtvorem, který vznikl dosti okolo katolíků ;-) ):
    »Je to nízký pud stejnosti a nenávist k jinakosti, co charakterizuje všechny formy levičáctví; tyto ideologie jsou nevyhnutelně totalitářské, neboť tím, že popírají božskou rozmanitost vesmíru, chtějí nás vlastně násilně konvertovat ke stejnosti, která je sestrou rovnosti. Levičácká vize si libuje v uniformitě: národ s jedním vůdcem, jednou stranou, jednou rasou, jedním jazykem, jednou třídou, jedním typem školy, jedním právem, jedním obyčejem, jednou úrovní příjmu atd. Jelikož příroda nabízí rozmanitost, takovéto otupující stejnosti lze dosáhnou jen hrubou silou, nivelizací, násilnou asimilací, vyhnanstvím, genocidou. Všechny formy totalitarianismu, všechny levicové ideologie, dosáhnuvší svého vrcholu ve francouzské, ruské a německé revoluci, se ubíraly touto cestou - za pomoci gilotiny, šibenic, plynových komor a Gulagu.«

    Na každý pád je hnus i toto. S kolegou občas probíráme excesy babišovsko-socanské vlády sociálních inženýrů a oligarchy a vybíráme si, kterého politika by měl trefit meteorit. Chládek je tam také.

    Na každý pád pokud mu to projde, nastolí to zajímavé morální klima. Doposud totiž platí, že se lidé ohánějí povinností platit daně mj. i za to, kolik do dětí narval "stát" z peněz daňových poplatníků -- kdysi jsem cenu vzdělání ku vybraným daním odhadoval. Pokud ovšem projde Chládkozprasek, bude to morální důvod na daníšh ušetřit vše, co stát měl dát a nedal na vzdělávání a rodič to musel zaplatit ze svého. Tedy ne že bych někoho naváděl nebo se k tomu sám chystal.

    ~cover

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemel by se vsak opomijet fakt, ze "la révolution, comme Saturne, dévore ses propres enfants" (revoluce, jako Saturn, pozira své vlastni deti... :)
      MaB

      Vymazat
    2. Covere,
      nejsem si jistá, že to ministr vůbec domýšlí tak daleko.
      Podle mne je to primitivní úvaha: tady jsme církvím něco dali, protože jsme museli, a nebetyčně nás to štve, tak jim zase na druhé straně sebereme.
      Populismus z toho čiší na kilometry daleko.

      O domácí vzdělávání bude ještě bitva.

      Vymazat
  4. Když budou zrušeny církevní školy, co se stane?
    Děti věřících rodičů budou chodit do státních škol. A co z toho vyplyne?
    Rodiče těchto dětí budou tlačit na učitele, školy i celý systém školství, aby jejich děti byly vzdělávání mravně a aby na ně škola nepůsobila mravně nevhodně.
    Naše děti do církevních škol nechodily, a i díky tomu nebyla ve školách, kam chodily, zavedena "sexuální výchova", ale děti měly příslušný čas k disposici pro rozumné vyučovací předměty. V těchto školách se díky aktivitě nás rodičů dokázali i věřící učitelky (ano, i takové jsou) postavit pro různých nevhodným záměrům vedení. A ředitelé těchto škol se k nám chovali slušně a uctivě a vycházeli nám vstříc. Byli jsme jako rodiče zkrátka dost (hodně) rodičovsky aktivní. A začalo to tím, že jsme na třídní schůzky chodili oba společně.
    A naše děti si sice občas vyslechly nějaké úšklebky spolužáků za svůj náboženský život, ale to je, Bohu díky, přimělo k větší a uvědomělejší přimknutosti k víře (dnes již to takto můžeme hodnotit, plody jsou již znát). A naopak šířily evangelium - mezi spolužáky i učiteli.
    A vzhledem k tomu, že křesťané mají dětí na jednu ženu přeci jen více než profánní část společnosti, může se socialista Chládek divit, k čemu přispěje. Jejich snaha o větší kontrolu dětských hlav, srdcí a duší se snadno může obrátit proti nim.
    (O peníze jim v tomto případě nejde, oni přece nikdy státní rozpočet nešetří. Kdyby jim šlo o peníze, neútočili by na domácí vzdělávání, protože to naopak stát nestojí vůbec nic. Jim jde právě o tu kontrolu dětských hlav, srdcí a duší a peníze jsou jen zástěrka a falešný cíl pro obránce náboženské svobody).
    Oni si bláhově myslí, že budou-li mít všechny děti v jednotné škole, budou na ně moci působit a deformovat je stejně jako komunisté. Jenomže jim to tak nepůjde - za komunistů totiž směl studovat jen někdo a potřeboval k tomu dobrý posudek ze základní školy a proto rodiče mlčeli a učitelé si mysleli, že mají autoritu. Dnes takové posudky nejsou třeba a ani špatné známky nezniční dítěti možnost studovat, a tak se rodiče stavějí proti škole "na zadní" a učitelé brečí, že nemají žádnou autoritu a domáhají se dodání autority zákonem.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problém není s jednotnou školou.

      Škola není jednotná, česká škola je naprosto roztříštěná. Každá škola má svůj ŠVP, který odchylně stanovuje postup v jednotlivých předmětech a pouze se musí cílově trefit do RVP za celý stupeň vzdělání. Výsledkem je, že některé školy měly zlomky ve čtvrté třídě, jiné až v šesté, což zase takové děti diskriminuje při přijímačkách na 8l gymplech. Řada státních škol zřejmě záměrně některé klíčové pasáže látky odkládá až na konec 5. třídy, nebo na 2. stupeň, aby snížily pravděpodobnost odchodu dětí gymply.

      Máme děti tam i tam, dokonce jsme z jedné církevní školy odešli, protože jsme měli problém s učitelem (stejně jako cca 10- 12 dalších), ač druhé dítě tam mělo vynikající výchovu i vzdělání. Na křesťanské školství jsme nezanevřeli. Je to hlavně o učiteli.

      Nicméně, naše státní škola má také řadu problémů:

      Především odmítání komunikovat s rodiči, stavění bariér. Kdo chce něco projednat, musí zavolat na sekretariát, učitel mu potom zavolá zpět, až bude mít čas - běda pokud to nezvednete vy a vy si zase můžete domluvit návštěvu, ale jen na konzultační hodiny. Bez domluvy vás do školy ani nepustí. E-mail příliš neznají. Ředitelka rodiče ignoruje, její jediný politický úkol je nacpat boom dětí do učeben. Třídy na 2 stupni se proto slučují nad normativ. Nedokázali jsme třeba ani efektivně zasáhnout v hodně extrémních situacích, jako když po dceři se zlomenou rukou chtěli, aby psala písemky levou, aby je nemuseli dořešovat dodatečně, nebo když měla písemky špatně opravené apod. Úroveň školství jde rapidně dolů, nejen kvůli liberalizaci, ale též kvůli tomu KDO UČÍ. Dcera je už na konci, takže už to neřešíme, ale na druhém stupni se škola postupně velmi zhoršila.

      Vymazat
    2. Snad jen ještě souhrn: Chtěl jsem říci, že sice teoreticky je rozmístění kř. dětí do světských škol zajímavá situace, ale praxe může být velmi tristní z řady praktických neideových důvodů. Škola ve skutečnosti není řízena MŠMT, ale jakousi změtí zmatku složenou:
      - z jejího ředitele (s velkou, téměř nepřekročitelnou pravomocí),
      - politickými tlaky na něj (kvůli rekonkurzaci), které ale hlavně reprezentují soukromé zájmy komunálních politiků (pokud je děti kam dát, tak kvalita je už moc nezajímá, zvláště ve městech, )
      - z ČŠI, která ale častěji kontroluje formální a ekonomické věci, než realitu (zažili jsme potěmkiniádu), a kterou je nutno uspokojit.

      Rodiče na běh školy prakticky vliv nemají...

      Pokud jste zapsáni jako "prudiči", lze poměrně snadno dosáhnout, že kvůli tlaku na dítě odejdete. Což ale samo pro citlivější povahy dětí může být dost velké trauma.

      Vymazat
    3. Milane,
      ale problém je v tom, co píše pan Karel.
      Zdaleka ne vždy je možné nějak zasáhnout, něco ovlivnit, mnoho rodičů se ani nemůže či nechce angažovat.
      Já sama dovedu velice důrazně vystupovat, ale ve škole se mi to příčí, mám určité obavy, že dítě potom může být snadno vystaveno šikaně ze strany školy.
      Takže proč nedopřát rodičům ten luxus, aby některé zásadní otázky nemuseli se školou řešit, protože oběma stranám je předem jasné, jaké stanovisko v těchto otázkách zastávají?

      Karle,
      to máte tedy velmi smutné zkušenosti s českým školstvím.
      Velice nevstřícný přístup.
      Ale souhlasím, je to v lidech. I na církevní škole může být špatný učitel, který nadělá více školy než užitku, i na státních školách jsou výborní učitelé.
      Škoda, že rodiče a děti musí hrát takovou loterii a čekat, co jim připadne.

      Vymazat
    4. V podstatě nemusí, stačí zvolit dobrou školu (= dobrého třídního na prvním stupni + ředitele, na druhém je to už složitější). Jenže když jsme prchali z té církevní, tak jsme spolu se skupinou dalších odešli do menší pražské základky k dobrému učiteli na 1.stupni. Škola byla uzavřená, ale učitel byl jiný, dělal pro rodiče web atd. Druhý stupeň se ale začal rok od roku zhoršovat a my už nechtěli působit další trauma dalším přestupem.

      Vymazat
  5. Kdyby sem ještě někdo nahlédl, existuje petice http://www.petice24.com/stop_kraceni_dotaci_soukromym_a_cirkevnim_kolam . Maky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maky,
      díky za info, viděla jsem i odkaz na BC.
      Jsem zvědavá, kam se bude tato záležitost ubírat.

      Vymazat