čtvrtek 7. srpna 2014

Lety, červenec 2014

Právě v těchto dnech se opět rozvířila diskuse o koncentračním táboře v Letech u Písku, vyprovokovaná nevhodnými výroky poslance Tomia Okamury.
Při jednom z prázdninových výletů po jihočeském kraji jsme shodou okolností památník tábora v Letech navštívili, proto předkládám několik postřehů z této návštěvy.

Musím říci, že současná podoba památníku na mne působila velmi příznivým dojmem.
Tak krásně a vkusně upravené pietní místo se málokde vidí.

Památník se nachází na kraji lesa, kde je na perfektně udržovaném trávníku umístěn kamenný pomník. Kolem loučky jsou vysypané cestičky a několik stupňovitě poskládaných laviček pro usazení hostů pietních aktů nebo pro odpočinek návštěvníků. U příjezdové cesty najde zájemce o historii místa miniexpozici s ukázkou ubytování internovaných lidí a informačními panely, které sdělují podrobnosti o zřízení, organizaci a likvidaci tábora a osudu jeho nedobrovolných obyvatel. Počet osob, které byly z tábora deportovány do Osvětimi, jde do stovek, stejně jako počet dětí, které v táboře zemřely.

Odnesla jsem si z toho následující postřehy:
  • byl to koncentrační tábor,
  • i když se tam nepopravovalo, rozhodně se tam nedělo nic, co bychom si přáli zažít,
  • vzhledem k tomu, že se odtamtud deportovalo do Osvětimi, byl tábor součástí nacistické vyhlazovací mašinerie,
  • osud lidí, kteří byli do tábora proti své vůli umístěni, je třeba pokládat za velmi tragický; jejich předchozí životní styl je z tohoto hlediska irelevantní,
  • pokřik aktivistů, že místo není dostatečně důstojné, je nesmyslný, 
  • na vepřín není od památníku vidět.

A poznámka na okraj: při odjezdu mne upoutaly silniční ukazatele na Lidice (109 km) a Ležáky (171 km), umístěné u výjezdu na hlavní cestu. Odkazují nejen na to, že místo spravuje Památník Lidice, ale také připomínají, že Lety u Písku nejsou zdaleka jediné, kde se psala smutná protektorátní historie.

Až budete v jižních Čechách a budete chtít navštívit klidné, tiché, upravené místo, kde je možno nerušeně popřemýšlet o temných zákoutích lidské povahy, památník Lety takovým místem bezpochyby je.


4 komentáře:

  1. Zrovna o víkendu jsme jeli okolo a tak jsem přemýšlel, jestli tam někdo vůbec chodí. A vida, chodí:-))
    Diskuze o přesunutí vepřína mi přišly zbytečné a populistické.
    Jen by mne zajímalo, zda-li tam zavítá nějaký rom/cikán, když prostřednictvím svých mluvčích vyřvávali své požadavky. Nebo ti jejich mluvčí jsou samozvaní, parazitující na smutné historii jiných?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      asi tam někdo chodí, protože by tam byli až dost kvečeru a nebyli jsme tam sami.
      Ten vepřín jsme odtamtud neviděli, ale možná je to jiné třeba na podzim nebo v zimě, když je méně zeleně, to nevím, nedokážu to odhadnout.

      Já ty diskuse moc nesleduji, takže moc nevím, kdo je proti vepřínu:-)
      Nevím, jestli se Romové v té diskusi nějak více angažují, spíš mi to připadá jako doména aktivistů, nevím...

      Vymazat
    2. Tlačili lidskoprávní aktivisté, pak snad nějaký zástupce rómské iniciativy, už ani nevím. A chtěli přestěhovat vepřín o kus vedle, majitel vepřína se nad tím jen pousmál a snažil se vysvětlit ,že to není jako stěhovat králíkárnu, ale že pokud jim to někdo zaplatí, sice neradi, ale vepřín zbourají a postaví jinde. Částku si nepamatuju, ale byly to stovky miliónů.

      Vymazat
    3. Chodí, já jsem v Letech byl taktéž. Nejvíce mne tam zaujala zmínka o tom, že právě nacisté zlikvidovali adaptované/přizpůsobené/usedlé a pracovité cigány, kterých tu bylo moře, protože cigán-kovář nekočoval, nýbrž seděl na adrese trvalého bydliště známé úřadům a tak si jej mnohem snáze našli a odvedli pánové v kožených kabátech nebo naši četničtí kolaboranti.

      Poučení: karavan a adresa na úřadě lepší trvalého bydliště.

      Vymazat