neděle 24. srpna 2014

Novelizace nového?

Před několika dny poslalo ministerstvo spravedlnosti do světa návrh novely nového občanského zákoníku.

Ačkoliv se domnívám, že navzdory jistým chybám by měl zákoník zůstat po dobu minimálně dvou či tří let v původní podobě bez jakékoliv novelizace, návrhu jsem nejprve nevěnovala pozornost, ukolébána sdělením ministerstva, že jde o řešení několika urgentních problémů, které zákoník přinesl. Některé lhůty už se v praxi stihly neosvědčit, některá ustanovení jsou sporná, proto se vedení resortu rozhodlo zjednat nápravu. Budiž.
Dnes jsem si ovšem neprozřetelně otevřela první část rozboru navržených změn, který uveřejnil server Jiné právo, a s některými body novely se seznámila. Jsem poněkud šokována.

Změny nejsou jen technické a urgentní, ale koncepční, o čemž svědčí to, že z prvých čtrnácti paragrafů nového občanského zákoníku mají být novelizovány čtyři; samotný § 1 má doznat hned dvou změn!
Rozumějme tomu dobře: prvních čtrnáct ustanovení NOZ tvoří jakousi preambuli nového občanského práva, jeho stěžejní součást. Tato část rekodifikace přece musela být stokrát, spíše však tisíckrát, v rekodifikační komisi prodiskutována, každé její slovo i věta musely být mnohokrát zváženy, kontext důkladně promyšlen.
A teď se to má "urgentní novelou" bořit, měnit a drolit?

Jen pro zajímavost, o významu úvodní části NOZ svědčí toto přechodné ustanovení zákoníku:

§ 3030
I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

V duchu části první, hlavy I NOZ se tedy musí interpretovat i práva a povinnosti, na které jinak NOZ nedopadá a které se posuzují podle původních občanskoprávních předpisů.
A ministerstvo spravedlnosti došlo k závěru, že tuto část zákoníku by bylo záhodno po osmi měsících (!) účinnosti změnit?!

Je všeobecně známo, že první náměstek paní ministryně, Mgr. Robert Pelikán, je odpůrcem rekodifikace v podobě, v níž byla přijata. Na ministerstvu působí jen několik málo měsíců a už se snaží významným způsobem zasáhnout do koncepce nového občanského zákoníku, přijatého po mnoha letech diskusí. Takový postup mne dosti šokuje. Novelu na ministerstvu připravuje toliko čtyřčlenná expertní komise, v níž zasedá - jaká náhoda - mimo jiné profesorka Irena Pelikánová, která se svými výhradami vůči NOZ taktéž dlouhodobě netají.

Jenomže, milí současní mocní, milý pane náměstku, milá paní profesorko, takhle byste to dělat neměli. Není přece možné dělat si z laické i odborné veřejnosti dobrý den. Naprosto chápu výhrady vůči novému zákoníku, také mám některé, ale to nic nemění na tom, že právě tato koncepce, tato podoba zákona č. 89/2012 Sb. byla přijata, prošla nejen diskusemi odborníků, ale i legislativním procesem, a platí!
Nová úprava potřebuje čas, musíme si na ni zvyknout, naučit se s ní pracovat, soudy ji musí začít interpretovat. Koncepce takto důležitého zákona se přece nemůže měnit jenom proto, že se do ministerské židle posadí někdo, komu se nelíbí.

Při vší úctě k paní ministryni, panu náměstkovi i paní profesorce, tohle je už moc.


23 komentářů:

  1. Jsou ještě poměrně zdrženliví. První novelu jsem čekal dříve - podívejte se na jiné zákony v posledních dvaceti letech. Například u nového zákoníku práce je průměrná životnost 2,5 měsíce - pak přichází novela.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy přesněji 41 novelisací od 1. 1. 2007, kdy vstoupil v účinnost.
      Čili 92 měsíců děleno 41 novelisacemi je 2,2 měsíce.
      Milan

      Vymazat
    2. Milane,
      takhle napsáno to zní děsně.
      Ale stejně bych postup ministerstva zdrženlivostí nenazývala.

      Vymazat
    3. Normálně by člověk soudil, že příprava každých 30 paragrafů nějakého zákona potrvá průměrně jeden rok. A když zákon nabyde účinnosti, že se na něj alespoň 10 let nesáhne. S výjimkou zákonů regulujících činnosti prudce se vyvíjející (elektronické komunikace).
      Žel, u nás nějaký poslanec dostane nápad...
      Milan

      Vymazat
    4. Že i prvních několik uvodních ustanovení doznalo změn by až tak v zásadě nevadilo- ačkoliv rozhodně to svědčí o tom, že nelze mluvit pouze o urgentních a technických změnách- některé novelizované ustanovení však budí nejasnosti, kupříkladu se jedná hned o zmiňovaný § 1 odst. 2.

      Vymazat
    5. No já naopak myslím, že základní zásady se mění jen po revoluci - takže když k nim dochází bez revoluce, je to vol'aké čudné.
      Milan

      Vymazat
    6. Milane, ani u elektronických komunikací není důvod, aby se to tak dynamicky měnilo. Bohužel pokud nějaký dement do zákona cpe detaily, které tam nepatří, tak se pak novelizuje a novelizuje ... a nikdy to neskončí.

      Bohužel když zákon používá od počátku nesprávnou terminologii (podpis není elektronický, ale digitální), když není psán s ohledem na fyzikální realitu (časový údaj vložený do kvalifikovaného časového razítka odpovídal hodnotě koordinovaného světového času ... - s jakou přesností ?), tak se pak nelze divit, že nás budou stíhat nejen problémy, ale i jedna novelizace za druhou. Nehledě na to, že elektronický podpis stojí na pravděpodobnosti a statistice a tam nelze zajistit nic, než pravděpodobnost či výpočetní náročnost a tedy já bych takový zákon koncipoval úplně jinak (obecněji) a doplnil bych ho pravidelně novelizovanou vyhláškou definující minimální technické požadavky odpovídající stavu vědy a techniky.

      Vymazat
    7. Hlavně je naprostý nesmysl měnit základní zásady po osmi měsících účinnosti.
      Proč se má například vypustit věta, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného?

      Jak hodlá náměstek Pelikán vysvětlit veřejnosti, že ty zásady musí být teď změněny? Jsou snad ti, kdo je takto sepsali a v této podobě připravili do legislativního procesu, úplně tupí a nevzdělaní?
      Ne, nejsou. Jenom my na ministerstvu máme prostě jiný názor na to, jak má kodex vypadat, a protože my tu teď sedíme, tak vám to změníme. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.
      Taková praxe je odporná.

      Vymazat
    8. Chris, asi to doplnili: teď je tam ke každé změně vysvětlení a k tomuto bodu tam píší:

      »zakotvuje pravidlo, které je pro praktickou aplikaci v takto obecné podobě nevhodné a vede k neřešitelným situacím. Tak například soused se může vůči vlastníkovi pozemku domoci vydání rozhodnutí, kterým mu bude uložena povinnost odstranit strom dle (soukromoprávního) § 1017 NOZ. Když pak ale bude chtít vlastník pozemku tuto povinnost splnit, nebude vyhověno jeho (veřejnoprávní) žádosti o povolení kácení dřevin dle zákona o ochraně přírody a krajiny. To ovšem zase bude z pohledu soukromého práva nerelevantní a vlastník pozemku si tak bude moci vybrat: porušit veřejnoprávní zákaz kácet bez povolení, nebo soukromoprávní povinnost pokácet strom rostoucí příliš blízko hranice pozemku uloženou soudem. Žádná třetí možnost k dispozici není.

      Podobně zhotoviteli může vzniknout povinnost (a tím i právo) provést stavební dílo, jakkoliv došlo k zamítnutí žádosti o stavební povolení. Shodně kupující může mít soukromoprávní právo na dodání zboží zakázaného veřejnoprávní normou.

      Podobných příkladů by bylo možno uvést řadu.
      «

      Což se mi zdá býti poměrně relevantní a urgentní připomínkou.

      Vymazat
    9. Covere,
      rozumím, co chceš říci, jenomže takovéhle výhrady se najdou vždy ke všemu; to jsou koncepční věci, nikoliv urgentní, a ta koncepce byla prodiskutována a v této podobě přijata.
      Podrobně se to probírá v diskusi na Jiném právu, tak se tam můžeš podívat, nějaké diskuse k tomuto jsou také na www.obczan.cz , ale tam se moc neorientuji.

      Zrovna i tento příklad je tam rozebíraný.

      Já tu původní větu o uplatňování soukromého práva nezávisle na veřejném pokládám za správnou, na školení k tomu padl daleko lepší příklad, který to ilustruje: když uzavřou účastníci nájemní smlouvu na byt a jeden neplatí nájem, druhý se může nájemného domoci soudně, i když se zjistí, že daný prostor není zkolaudován jako byt. Prostě to, že to nemá úřední štempl na byt, nečiní tu smlouvu neplatnou.
      Takové matlání (s prominutím) veřejnoprávních předpisů do soukromoprávních vztahů má právě ta věta na mysli a chce je vyloučit.

      V diskusi na JP také někdo zmiňoval, že banka uzavřena smlouvu s občanem, který následně měl smůlu, protože se zjistilo, že smlouva je v rozporu s jakousi směrnicí, o které občan nemohl nic vědět. To by byla stejná situace.

      A např. spor o to, jestli jsou právnické osoby reálné nebo jen fikce, který se nad novelou vehementně vede, je teoretický. Jenom jedna skupina právníků je uražená či dotčená, že NOZ nepřevzal její názor, to je celé.

      Vymazat
    10. No jo, jenže to jsou dvě věci, které jsou v protikladu. Na jiném serveru to kdysi demonstrovaly vzpomínky na dědu, který byl za komančů "politicky nespolehlivý." Dostal umístěnku do pohraničního pásma... Ale protože byl nespolehlivý, nepustili jej tam. A tak jej zavřeli za příživnictví.

      Aby se tohle nestalo, člověk musí být chráněn před tím, že jej stát potrestá za to, co mu sám nařídil.

      Že přitom hrozí, že někdo jiný kvůli státu přijde o platnot smlouvy, to je sice tragické, ale přeci jen ve vztahu dvou právnických či fyzických osob je disproporce moci a pravděpodobnost nápravy řádově lepší, než ve vztahu FO/PO-stát.

      A tedy by v NOZ měly být řešeny oba problémy, ale scénář "stát ti nařídí rozporuplné příkazy a pak tě za ně potrestá" je u mne priorita č. 1.

      Vymazat
    11. Jeden typ právnických osob je reálný: jsou to obce.
      Všechny ostatní právnické osoby jsou fikce, právní konstrukce určitého souboru společenských vztahů.
      Obce však existují reálně a přirozeně.
      Milan

      Vymazat
  2. Rekla bych, ze novely (zde les amadements, z lat. "amandare" = opravit, zlepsit, upresnit) je dobré a obcas i velmi potrebné opatreni.
    Casto se nedostatky objevi az v praxi a cim driv se odstrani, tim lip. Vzit v uvahu vyhrady a pripominky "zdola" nebo opozice, je na miste.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      právě to jsem čekala: změní se některé nejasnosti, které praxe už stihla odhalit, něco se třeba zjednoduší...
      Jenomže změna základních zásad není žádné upřesnění, to je prostě změna základních zásad.

      Odborná opozice k NOZu existovala už před jeho přijetím (však to také trvalo, než byl schválen) a i po jeho přijetí, byla dost slyšet, ale podle mého názoru by v tomto okamžiku měla respektovat, že legislativním procesem prošla určitá podoba zákoníku a ne že změní základní zásady, jen co se dostane na chvíli k moci.
      Já bych taky raději, kdyby tento kodex nebyl schválen nebo vypadal jinak, ale jsem schopná přijmout, že to bylo takto přijato, a místo vymýšlení, jak nové legislativní dílo co nejrychleji nabořit, se s tím raději učím pracovat.
      I s nedokonalými zákony se můžeme naučit rozumně koexistovat.
      Jak to ale bude vypadat, když se změní základní zásady občanského práva každých několik měsíců, podle toho, kdo zrovna sedí na místě náměstka?

      Vymazat
    2. Ze by to byla inspirace z USA, kde je zvykem modifikovat zakladni zasady obcanského prava i v ustave ?
      Viz dodatky - uz preambule je doplnena dodatkem c. 2 o drzeni zbrani.

      (Ja musim "novelizovat" amendare a amendements, kam mi vlétlo "a" misto "e", coz ted' s prekvapenim zjist'uji.)
      MaB

      Vymazat
    3. Tak pokud by byl nový občanský zákoník doplňován stejným tempem jako americká ústava dodatky, tak bychom si, myslím, mohli gratulovat:-)

      Vymazat
  3. Přístup k prvním 14 paragrafům je znát z dosavadní komentářové tvorby. Členové rekodifikační komise (Melzer, Tégl) společně s dalšími spolupracovníky odvedli při komentování úvodní pasáže opravdu kus práce (zvláště komentář k dobré víře je jako víno). Petr Lavický (pod hlavičkou C.H.Beck), který rozhodně nepatřil mezi zastánce a bojovníky za NOZ, komentuje úvodní paragrafy sice střídměji, ale stále jde o komentář, který přináší na některé věci odlišný pohled od prvního zmíněného, ale vždy to činí rozumně a se snahou vyhovět potřebě praxe. Když si však vezmu do ruky komentář od dua Pelikánová-Pelikán (WK), mám pocit, že se vlastně vůbec nesnažili, neboť věděli, že to stejně přepíší :) Do komentáře to má rozhodně daleko.

    K té novele (a následným spadlým čelistem "uctívačů i odpůrců" NOZ) mám vlastní teorii: Myslím si, že mezi úředníky MSp a veřejností došlo k sémantickému nedorozumění, když se hovořilo o akutní novele občanského zákoníku. Zatímco veřejnost pojem "akutní" vztahovala k problémům (ve smyslu "řešíme palčivý problém"), úředníci tento pojem opravdu vztahují k podstatnému jménu "novela", tedy ve smyslu - náhlý, chvatný...".

    Petr Bezouška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane kolego,
      také jsem odpůrcem NOZ, ale vyslechla jsem si svého času přednášku JUDr. Korbela k prvním čtrnácti paragrafům a nabyla jsem dojmu, že právě tato část není nepovedená:-)
      Je vidět, že kritici se poté, co nabyla rekodifikace účinnosti, rozdělili na dvě skupiny s odlišným přístupem: jedni konstruktivní, kteří chápou, že kodex máme a musíme s ním rozumně pracovat. A potom ta druhá skupina.

      Z rozhovorů zveřejněných na serveru justice.cz k tomuto tématu na mne čiší až jakási euforie - teď se do toho dáme a rychle to přepíšeme...

      Vymazat
  4. Desetiprocentní novela absurdně kolosálního kodexu po pouhých osmi měsících jeho účinnosti (kdy se zcela jistě nemohlo ještě nic dostat k dovolacímu soudu a o masivnosti nápadu k soudům odvolacím lze jistě s úspěchem pochybovat) nesvědčí o ničem jiném než o tragickém úpadku legislativní techniky i praxe. Ten úpadek trvá už dlouho a je stále hlubší. Na tomto kolosálním superkodexu je jen lépe vidět, ale není nijak větší. Lze si vzít kterýkoli zákon a tu hrůzu právního voluntarismu a diletantského kutilství na něm demonstrovat.
    Ale v zásadě ani není třeba něco rozebírat: stačí podívat se na seřazené svázané sbírky zákonů od roku 1918 do současnosti a je zcela jasno. Na první pohled a bez jakékoli učené disputace. Ty metry se okecat prostě nedají.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      s tím úpadkem souhlasím, už jsme o tom zde psali vícekrát.

      Právě proto, že kodex ještě nestihl projít žádnou judikaturou, lze nyní těžko odlišit, co jsou skutečné problémy a co jen klasické reptání odpůrců, kritiků a těch, kteří se prostě nechtějí učit nové věci a hledají za každou cenu problémy.

      Ale kolosální to je, to je pravda, mohlo to být podle mne o polovinu kratší a nic by se nestalo. Vždyť už jsem i já zde kritizovala nadbytečná ustanovení, která praxe vůbec nepotřebuje.

      Vymazat
    2. Mam v ruce Code civil 2014, 113. vydani, v prodeji je uz 114. vydani pro rok 2015.
      Ma 3074 stranek, oproti tomu lonskému bylo pridano 628 novych "arrêts" (= rozhodnuti odvolacich, kasacnich soudu, Statni rady...),
      Pri rozmerech 135x190cm vazi 1300gr !
      Jesteze je, diky pokroku moderni techniky, velice prehledne k dispozici na Legifrance.
      Code Napoleon z r. 1804 (2281 clanku), na kterém pracovali 4 pravnici, byl hotov za 4 mesice.
      Spolecnost se vyviji, otazka je, zda vzdy spravnym smerem...:)
      MaB

      Vymazat
  5. Neeee, novelizace už ne. Doteď jsou různé výklady NOZ. :-( Nechci zase na Silvestra sedět nad tvořením obchodních podmínek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale, to je reptání!
      Co může kdo namítat proti Silvestru strávenému nad našimi kvalitními, navíc novelizovanými, zákony? Lepší zábavu si těžko představit...:-)

      Vymazat