čtvrtek 28. srpna 2014

Paní doktor

Dotek starých časů...

Vzpomínám si, jak jsem jednou slyšela telefonovat svou babičku, narozenou v roce 1919, s obvodní lékařkou. Objednávala se na návštěvu, sdělovala jí, že už jí došly léky, kterých na sklonku života užívala požehnaně, a oslovovala ji - což mne překvapilo - "paní doktor".

Od té doby jsem si na toto oslovení tu a tam vzpomněla; zapomenutá zvyklost oslovovat ženy mužským tvarem jejich povolání se občas zmíní například v diskusích o tom, jak se mají nazývat ženy vykonávající různé profese dnes. Má si žena-advokátka napsat na vizitku "advokátka" nebo "advokát", jak některé kolegyně dělají? Já sama tam mám samozřejmě uvedeno "advokátka".
Celá záležitost má nejen jazykové, ale i genderové aspekty: jaký je ženský protějšek k chirurgovi? Chiruržka, chirurgyně, nebo si snad máme pomoci opisem doktorka chirurgie, což používám já?
A žena-host nejspíš opravdu není "hostka", ačkoliv někteří moderátoři či moderátorky toto slovo občas kreativně užijí.

Babička si velice přála, abych vystudovala vysokou školu a byla také "paní doktorka". Paní doktorkou jsem se sice stala, ale musím přiznat, že na toto oslovení ani po letech neslyším úplně automaticky. Zejména zazní-li to mimo kancelář či soudní síň, například v čekárně u lékaře ("pojďte dál, paní doktorko"), ve školce či v družině, kam přijdu vyzvednout dítě, často málem nadskočím a leknu se, že je někdo nemocný. Jaká paní doktorka?!

A teď mám klienta, pána, který se pomalu chystá do důchodu a obrátil se na mne se žádostí o pomoc při vyřešení některých záležitostí souvisejících s ukončením podnikání. A tento klient mne oslovuje nikoliv "paní doktorko", ale postaru "paní doktor"!
"Paní doktor, já vám ty doklady přinesu."
"Děkuji vám, paní doktor."

Je mi jasné, že každá soudružka sestra feministka by se z takového oslovení asi zjevila.
Ale mně to připadá senzační. Takové neobvyklé. V dnešní době originální. Milé.
Ocitnu se vždycky na malou chvíli v době první republiky. A vůbec mi nevadí, že se píše rok 2014. Nepatrný odlesk starých časů, kdy dámy byly opravdu dámami a muži gentlemany.

Škoda, že mi klient to "paní doktor" nepíše i do mailu, když mi posílá naskenované dokumenty.

19 komentářů:

  1. Paní doktor znám :-). Ale paní primář, jak kdysi také oslovovali mojí mámu, to asi neznáte Vy :-) Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      říkala jsem si, že Vy se s tím určitě také někdy potkáte:-)
      Paní primář neznám, ale ono je primářek asi obecně méně než primářů, tak ani není moc příležitost je oslovovat.

      Vymazat
  2. Spíš potkávala a dost. Ale léta běží..pro všechny. Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano... pokud se toho neujme mladší generace, což nevypadá, že by se chytlo, tak tento způsob oslovování vymizí úplně. Třeba jako onikání.

      Vymazat
  3. Soudružka sestra feministka....to mi natrhlo bránici, díky, takhle při pátku, při čtení samé odporné pošty:-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podpisuju v plnem rozsahu!

      Vymazat
    2. :-)
      Soudružku feministku jsem si vypůjčila od někoho jiného, protože mne to právě také pobavilo:-)

      Vymazat
  4. Mne toto nesourodé spojeni vzdy tahalo za usi.
    Melo mozna své opostatneni v dobe, kdy "doktorka","direktorka" bylo oznacenim pro manzelku doktora, direktora. Odlisilo se tak povolani.

    Pro nekteré uzivatele byl ale "doktor" jasne nadrazenejsi "doktorce" a domnivali se, ze si tim u "pani doktor" splhnou, kdyz ji oslovenim povysi na stejnou uroven.
    Byli to casto titiz, kteri se neodvazili jit k lékari bez tasky s kralikem, vejci ci zabijackou. To, jak jsem zjistila, preziva dodnes a nejen u té starsi generace.
    Jen obsah tasky se u mladsich "zmodernizoval", dnes pry leti spis obalky.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      označení pro manželku doktora je spíše "paní doktorová".
      Spíš si myslím, že to označení "paní doktor" vzniklo v době, kdy bylo na vysokých školách málo žen, takže taková žena-lékařka nebo právnička nebo v jiné vysoce kvalifikované profesi byla neobvyklým úkazem:-)

      Obálky ve zdravotnictví, to je kapitola sama pro sebe...

      Vymazat
    2. Doktorka, coby oznaceni pro manzelku doktora, predchazela jeste "pani doktorové" a saha kamsi do zac. 19.slol., mozna i dale. (podobne principalka, generalka...atd)
      Prvni zena lékarka byla v Cechach promovala, tusim, hned po r. 1900, nechce se mi to hledat. Je fakt, ze to byla tehdy "bila vrana".
      MaB

      Vymazat
    3. Tak jsem to preci jen nasla _ Anna Honzakova, promovala 1902 a byla to i aktivni feministka (hnuti Minerva aj), ovsem v tom "dobrém" slova smyslu :)

      Vymazat
    4. Jeste ve Slovniku jazyka ceského, Vasa-Travnicek, 2. vydani z r. 1941 je :
      doktorka = zena majici doktorsky titul , lid. zena doktora

      Vymazat
    5. Potvrzuji "doktorku" jako manželku doktora, aspoň v 19. století; podobně "komisařka" jako manželka komisaře (viz J. Š. Baar, "Paní komisarka", tj. Božena Němcová), a dokonce jsem u K. V. Raise našla krásný výraz "profesorka" pro manželku profesora (Zapadlí vlastenci). Konec konců "císařovna" Marie Terezie byla jen manželka císaře. Markéta

      Vymazat
  5. Soudružka feministka je krásné pojmenování. Trochu mi připomíná historku, která se traduje na zámku, kde jsem pracovala. Když poprvé navštívil zámek Valdštejn, už ne jako syn majitele, ale jako Veřejnou bezpečností přísně hlídaný západní turista, oslovil ho jeden akční obyvatel slovy - Herr Genosse Graf (pane soudruhu hrabě).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanno,
      no vida, soudružka feministka se tady asi ujme:-)
      To ještě někam vrazíme!

      Škoda, že to není moje pojmenování, ale sebrala jsem ho jinde a nemůžu si za něj připisovat zásluhy.

      Vymazat
  6. Angela Merkel zpocatku dusledne trvala na tom, aby se ji rikalo Bundeskanzlerin.
    Ze by soudruzka feministka ?
    Pokud si dobre vzpominam, v Kholove vlade byla ministryni pro zeny a mladez..
    MaB.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, na ženském označení profese není přece nic feministického ani antifeministického, to je otázka jazykového citu.
      Jak jsem psala, já užívám označení "advokátka"...

      Vymazat
    2. Ano, na zenském oznaceni profese, tykajici se zeny, opravdu neni nic, co by mohlo kohokoli pohorsit.
      Zde je ale rec o muzském tvaru pro zenu, navic ve spojeni se slovem pani ("pani doktor"), coz je problematické gramaticky a tudiz i pro jazykovy cit.

      Francouzstina, ktera si jinak velice potrpi na uzivani Madame, Monsieur, mnohem vic nez cestina, to vyresila tak, ze se akademicky titul pouziva (a to vyhradne v profesionalnim styku) sam.
      Lekare, at' muze ci zenu, oslovujeme pouhym "Docteur", tedy:
      Bonjour, Docteur !
      U advokatu i advokatek : Bonjour, Maître !
      Na cedulce pro oba je : Avocat
      Nevim, kolik feministek se z toho "zjevilo", ale neslysela jsem o zadné.:)
      MaB

      Vymazat
  7. Mé mamince také říkali paní doktor - dlouho. Až někdy v sedmdesátých letech to začalo pomalu mizet (spolu s těmi, kteří to říkali).
    Zřejmě šlo o projev neznalosti češtinářské - dokud bylo doktorů málo (lékařů i právníků), považovali někteří lidé toto cizi slovo za nesklonné.
    Paní doktor nebo paní doktorka nevyvolává asi žádný problém.
    Ale použije-li se přechýlení na některé jiné tituly, vyvolává to dost pochybnosti, například taková generálka.
    Milan

    OdpovědětVymazat