úterý 23. září 2014

Nepředvídatelný občanský zákoník

Kritice nového občanského zákoníku i kritice jeho kritiky jsem se zde už věnovala.
K tématu se ještě jednou vracím; využívám k tomu rozhovoru s místopředsedeou Nejvyššího soudu, panem Romanem Fialou, který přinesl 19. září 2014 deník Právo a souběžně také server Novinky.cz.

Text rozhovoru je uveden kurzívou, přímo do odpovědí jsou vepsány mé komentáře.

Právo: Deset let se připravoval nový obří občanský zákoník. Neplatí ještě ani rok – a už se chystá jeho novelizace. Není už tohle výsměch?
Roman Fiala: Nový občanský zákoník začíná působit obrovské potíže. Z jednotlivých ustanovení není zcela jasné, co vlastně znamenají. Vzájemně nejsou provázaná. Některé věci se musí napsat jinak, aby byly vůbec realizovatelné.


Skoro to vypadá, že veškerá civilněprávní katastrofa u nás se datuje počátkem letošního roku.
Tak tomu ovšem není. To, co pan Fiala tvrdí o novém občanském zákoníku, platilo do puntíku stejně o tom starém.
Kdo by si nepamatoval nekonečné spory o promlčecí lhůty v obchodním právu, nejasnosti ohledně absolutní neplatnosti smluv, neustálé pochybnosti, kde aplikovat občanský a kde obchodní zákoník, a desítky dalších výkladových potíží?
A navíc to, co pan Fiala tvrdí o novém občanském zákoníku, platí asi tak o 99% českých právních předpisů.
Tak čemu se, u všech všudy, diví?!

Spravedlnost má přitom smysl jen v reálném čase, ne za deset let. Než si řekneme, co to či ono v novém občanském zákoníku vlastně znamená, a jak se míní jeho provázanost, učiní ono meziobdobí ze všech občanů tak trochu pokusné králíky.

Totéž platilo v minulých letech. Občané, kteří se pět, deset i více let soudí, aby se domohli svého práva, by mohli vyprávět. Je pravda, že opuštěné civilní právo už bylo projudikované, ale to se přece vědělo od začátku, že v prvních letech účinnosti nového kodexu nebude k dispozici aktuální judikatura; to je totiž vlastnost nových zákonů.

Právo je proto nepředvídatelné, takže pak není divu, když advokát klientovi odpoví na otázku, jaké má u soudu šance, že neví. 

Jenomže takhle advokáti odpovídali i dříve a budou tak odpovídat i nadále, alespoň dokud se něco podstatného nezmění v české justici. A jestli dostala česká justice nějaký impuls ke změně, pak je to právě onen kritizovaný nový občanský zákoník.

To povede k odvoláním a k tomu, že se soudy povlečou velmi dlouho.

Český účastník civilního řízení se odvolává, dokud to jde, pokud možno až do Štrasburku.
Vysvětlete účastníkům, že se mají spokojit s prohrou sporu už v prvním stupni, já jsem pro. Ale nevinila bych z tohoto sportu nový občanský zákoník.

Lidi nezajímá nějaká revoluce v právu, ale chtějí jasná pravidla, třeba když někdo dluží peníze.

Jasná pravidla pro situace, kdy někdo dluží peníze, nejsou problém.
Problém je často určit, zda dotyčný opravdu dluží, či nikoliv. To býval za starého OZ celkem oříšek, ovšem po devíti měsících účinnosti NOZ nemůžeme zhodnotit, jestli byl tento problém odstraněn, nebo přetrvává.

Nový občanský zákoník se ale musí novelizovat postupně, po částech, ne hystericky, ne bez podrobných analýz. Koneckonců už tvůrci zákoníku uváděli, že po jeho vstupu v platnost bude třeba provést technickou novelizaci.

Pro začátek bych navrhovala nepřispívat k hysterii podobnými rozhovory.
A provést novelizaci skutečně jen technickou, s maximální zdrženlivostí. To by ovšem odpovědní činitelé museli přemoci vlastní ambice také si trochu hrábnout do českých právních dějin, když už mají příležitost.

(Následuje pasáž týkající se výkladu dědického práva, rozhovor potom pokračuje.)

Právo: Můžete uvést ještě nějaký další praktický problém?
Roman Fiala: Dalším problémem jsou třeba plné moci. Když někdo, kdo se nachází v cizině, chce udělat právní úkon v ČR, sjedná si advokáta. Z nových předpisů se dá usuzovat, že k udělení plné moci je i v tomto případě nezbytný notářský zápis. To ale znamená, že jen kvůli tomu by klient musel přijet do ČR. Přitom taková plná moc se uděluje právě proto, aby sem cestovat nemusel. Teď se nový zákon vysvětluje tak, že se to tak úplně nemyslelo a že postačí, když si klient advokáta nechá ověřit svůj podpis v cizině.

S plnými mocemi je skutečně problém.
Od čeho ale působí na ministerstvu KANCL
Máme se tedy jeho stanovisky řídit, nebo jsou úplně zbytečná a bezpředmětná?
A pokud jsou zbytečná, proč jej nezrušit?

K čemu to ale vlastně vede? Že právo přestáváme brát vážně a že text zákona chápeme jen jako nějakou nezávaznou pomůcku. 

Právo v České republice přestali brát vážně především lidé, kteří za jeho stav odpovídají. Protože kdyby ho brali vážně, nikdy by se nemohli chovat tak, jak se chovají. A právo by zde určitě vypadalo jinak.

V právu se v České republice začíná střílet od boku, přitom vztahy ve společnosti jsou čím dál složitější.

To mne docela pobavilo. Vztahy ve společnosti jsou čím dál složitější? 
Neřekla bych. Myslím, že vztahy ve společnosti jsou čím dál tím víc stejné a jediná skupina, která do toho vnáší složitost, jsou právníci. Resp. legislativa, která vychází ochotně vstříc neutuchající snaze státní moci regulovat vše, nač lze dosáhnout.

Rozhovor se dále věnuje připravovanému zákonu o doručování úředních písemností.

***

Nemohu si pomoci, ale podobná vyjádření, s nimiž se nyní roztrhl pytel, vnímám stále negativněji.
Vše, co se teď novému občanskému zákoníku vytýká, se vědělo ještě předtím, než nabyl účinnosti. Tak čemu se kdo diví?
Nebo si snad někdo myslel, že v naší zemi, kde umění psát zákony úplně vymřelo, vznikne dobrý, funkční, dokonalý občanský zákoník? A kde by se tady asi tak vzal? 
Vezměme prosím už jednou na vědomí, že civilní kodex, který nyní platí, je nejspíš to nejlepší, co je české právní a politické prostředí v současné době schopno vyprodukovat. Na nic lepšího jsme se nezmohli, tak to přijměme a naučme se s tím co nejspravedlivěji pracovat.

Samozřejmě, že ten zákoník mohl být lepší. Ale mohl být také mnohem, mnohem horší.


30 komentářů:

  1. No jo, svatá pravda. A to s občanským zákoníkem ani nepracuji.
    Zato jsem byl včera na poradě na kr.úřadě, hovořila jedna právnička. Nejprve byla překvapena, že na městských úřadech nepůsobí právník. Proboha, proč by tady pracoval? Nástupní plat tak 15 000,- časem by se možná dostal na něco málo přes 20 000,- Nicméně paní to nebyla schopná pochopit. Pak nám začala vyprávět o přestupkovém řízení a sankcích. A když začala vysvětlovat, že pokud procesní postup není upraven ve správním řádu, v přestupkovém zákoně či ho nemáme upraven ve stavebním (nebo vodním) zákoně, máme se řídit trestním zákonem, vyvalil jsem oči.
    Z dalších jejích slov jsem pochopil, že je zcela v úmyslu zákonodárců a dalších osob jakékoliv trestání tak zkomplikovat, že ho vlastně nebude nikdo schopen provádět, resp. ho nikdo ani dělat raději nebude. A já taky ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trestní řád nelze použít podpůrně k správnímu řádu. To je vyloučeno zcela principiálně, tam není možná ani analogie práva.
      Občanský soudní řád dejme tomu... ale trestní rozhodně ne.
      Milan

      Vymazat
    2. Ad právník na městském úřadě: musím trochu odporovat, protože právníků je hodně, ne všichni najdou uplatnění a takové místo by určitě mohlo být vhodné třeba pro nějakou ženu, které vyhovuje klidnější místo ve státní správě a určité jistoty a výhody, které se s tím pojí, přičemž se spokojí s tím, že má menší příjem než třeba v justici.

      Ad trestní řád: neumím si moc představit, jaké situace měla na mysli. Ještě tak bych pochopila, že se převezmou některá ustanovení zajišťující ochranu a dodržování práv v řízení...?

      Vymazat
    3. Problém je v tom, že možná nějaký začínající by možná chtěl. Ale nechce vedení města. Pro ně je výkon státní správy zbytečným outěžkem, ještě že lze kamarády a příbuzné strkat na volná místa, případně je vytvářet. A peníze na nové místo se shromáždí tak, že se ubere ostatním. Případně se postaví radar na rovince na kraji města a z vybraných pokut se financuje pracovník. Nebo se jedno místo zruší, např. my tady na odd. budem od příštího roku pouze tři:-(
      S tím trestním řádem jsem to nepochopil, jsem rád, že to nechápeš taky:-) Proto se výkřiky této dámy na KÚ nehodlám dále zabývat, přestupky dělat nebudu s celkem pravdivým odůvodněním, že na ně nemám zvláštní odbornou způsobilost a s ohledem na plánované snížení mezd po volbách nebudu mít ani chuť.

      Vymazat
    4. Neni u kazdého soudu bezplatna pravni poradna ?
      MaB

      Vymazat
    5. Ne, tak to zde nefunguje.
      Tady v našem městě vím o jedné bezplatné poradně, kterou provozuje nějaké občanské sdružení, a ta ještě myslím nedělá vše, jen snad radí dlužníkům a lidem v dluhové pasti; nevím to přesně.

      Vymazat
  2. Ad NOZ - Christabel, nevím, jestli si to myslím, správně, ale myslím si, že na fb nejste. Ale Klára Samková je i na tomto médiu velmi aktivní a ráda si u ní čtu. Vzhledem k tomu, že má profil plně veřejný, neprohřeším se, když překopíruji její status. Možná Vás to bude také zajímat.. Ela

    Ministerstvo spravedlnosti ČR
    Vyšehradská 16
    128 10 Praha 2
    e-mail: posta@msp.justice.cz

    Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
    Staroměstské náměstí 6
    110 15 Praha 1
    e-mail: info@mmr.cz

    Věc : Zdvořilá žádost o poskytnutí informace, Upozornění na reálnou
    nemožnost realizace zákonného ustanovení

    Vážení,

    vzhledem k čítajícím se dotazům klientů mé advokátní kanceláře ohledně výkladu některých ustanovení nového občanského zákoníku, resp. zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) jsem zjistila, že panuje dosud poněkud nejednotný názor i mezi odbornou veřejností mých kolegů advokátů, notářů i soudců. Proto se tedy k níže uvedenému problému na Vás obracím se zdvořilou žádostí o poskytnutí informací, jak ve věci níže uvedené postupovat a zda byla ve věci vydána nějaká metodika apod., neboť důvodová zpráva zákona bohužel nic neobsahuje.

    Můj dotaz se týká ustanovení § 731 ZOK. Konkrétně se jedná zejména o podrobnější úpravu práv a povinností člena BD spojených s užíváním družstevního bytu podle § 731 odst. 1 písm. b) ZOK. Podle ustanovení § 731 odst. 2 ZOK se totiž pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených v § 731 odst. 1 ZOK vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. ??? Víte, že některá bytová družstva mají několik stovek členů, dokonce I vice než tisíc členů. Dovedete si prosím představit, jak má v takovém počtu vzniknout jednomyslný souhlas pro změnu stanov čítající např. několik desítek ustanovení?

    Ráda bych Vás upozornila na skutečnost, že taková zákonná úprava není v reálném životě naprosto myslitelná, zejména v případě velkých bytových družstvech a tam, kde působnost členské schůze plní shromáždění delegátů. Jednomyslný souhlas, jsem si jista, nebyl naplněn ani v případě přijetí takto nesmyslné zákonné úpravy Poslaneckou sněmovnou, tak proč je toto vyžadováno zákonem po lidech. Vždyť zákony mají lidem sloužit, nikoliv jim stanovovat nereálné požadavky.

    Proto bych se chtěla zeptat, zda bude toto ustanovení ohledně požadované absolutní většiny podrobeno v blízké době změně, zda bude toto součástí chystané urgentní novely NOZ, či případně prosím o pokyn, jak v daném případě postupovat. Nerada bych totiž své klienty začala připravovat na cestu likvidace družstva pro reálnou nemožnost splnění dikce zákona.

    V úctě,

    JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
    advokátka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      děkuji, na FB skutečně nejsem.
      Několikrát jsem navštívila internetové stránky JUDr. Samkové, ale už jsem tam hodně dlouho nebyla.

      Určitě některá ustanovení NOZ novelizaci potřebují, o tom se přít nechci, např. i u těch plných mocí je to úplně jasné.
      Jenom je škoda, že nutnost novelizovat několik paragrafů slouží jako zástěrka k tomu, aby se provedly mnohem hlubší změny, jak jsem o tom psala minule. Ale doufejme, že takto to nakonec nedopadne.
      Jinak rozhodně nejsem proti novelizaci ustanovení, která se ukázala nepraktickými nebo v důsledku neaplikovatelnými a život jenom ztěžují.

      Vymazat
  3. Jako laik nadšeně vítám zrušení obchodního zákoníku a konečně odstranění duality soukromého práva, že už právě nemusím dlouze přemýšlet, pod jaký zákoník kterou smlouvu podřídit. Provedení rekodifikace je ovšem otřesné. Nerozumím tomu, proč nebylo možné před přijetím nechat celý NOZ přečíst laiky a aspoň trochu zesrozumitelnit. Chápu, že jazyk práva musí být přesný a přesnost často srozumitelnosti neprospívá, ale když ustanovením NOZ nerozumí ani právnici, ani ministerstvo spravedlnosti a někdy údajně ani pan Eliáš, tak to už můžu jen nechápavě kroutit hlavou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bauere,
      ale vždyť zákon byl předložen laikům; v určitou dobu ministerstvo zveřejnilo jeho návrh a vyzvalo veřejnost k připomínkám. A nějaké připomínky se skutečně sešly.

      Jinak nevím, jestli něčemu z NOZ nerozumí pan Eliáš, to snad ne:-)
      Mimochodem, v Bulletinu advokacie bylo jeho článek, kde vyjmenovává některé skutečné chyby, které se do zákoníku dostaly (např. záměna obdarovaný - dárce, chybějící čárka ve větě, která pozměňuje smysl).

      Vymazat
  4. Jestli je na NOZ něco opravdu problémové, tak je to odškodňování škod na zdraví. A zcela absurdní je k tomu metodika NS, protože na rozdíl od vlády nemůže justice bez zákonného zmocnění vydávat k zákonům prováděcí právní předpisy. Avšak NS se o to pokusil a vydal "Metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku). To je nejen poněkud protiústavní, ale také politicky velmi problémový zásah justice do moci exekutivy a legislativy.
    A teď ještě říká místopředseda NS takové věci...
    Jestlipak si soudci vůbec ještě uvědomují, že zákony se nevydávaji pro ně, aby se jim lépe pracovalo?
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to také nevím, co tou metodikou mínil básník Nejvyšší soud říci.
      Asi si řekli, než čekat, až to budou publikovat prostřednictvím odůvodnění rozsudků, tak to vydají jako metodiku... Ale praxe na to čekala, to zase ano.
      Dost možná se s tím brzy kvůli jedné kauze budu muset seznámit podrobněji.

      Vymazat
    2. Pane Milane,
      pri vydavani zakonu by se melo myslet alespon trochu i na soudce.;)
      Priklad:
      Soud v A. povolil adopci ditete narozeného jedné z matek diky PMA (prokreace s lékarskou asistenci) matce druhé "v zajmu principu rovnosti ".( heteropary nemusi uvadet, jakym zpusobem bylo dite pocato.

      Soud ve V. adopci zakazal, protoze nebyl respektovan fr. zakon (PMA neni povolena u homoparu).

      Kasacni soud ve snaze sjednotit interpretaci prava rozhodl, ze kdyz dve zeny maji dite diky PMA ve state, kde tato moznost poceti existuje, neni to v rozporu se zadnym zakladnim principem francouzského prava.

      Stoji za zminku, ze 26.6.2014 Evropsky soud pro lidska prava odsoudil Francii za to, ze odmitla zapsat do fr. matriky jako fr. obcany deti narozené GPA (nahradni materstvi) v USA, i kdyz tento zpusob poceti ve Francii neexistuje.
      MaB

      Vymazat
    3. Paní MaB, jste zcela mimo diskusi, takže nebudu reagovat.
      Paní Christabel, mne na té metodice nejvíc dojalo, že je to snaha poroučet nikoli soudcům, ale soudním znalcům a jiným lékařům. A hlavně to vůbec nijak nepomůže povinným v jejich rozhodování se. A největší fór nastává při konfrontaci s úrazy pracovními a služebními.
      Milan

      Vymazat
    4. Pane Milane,
      mne jen pobavila (i prekvapila) Vase veta, na kterou jsem nemohla nereagovat.
      "Jestlipak si soudci vubec jeste uvedomuji , ze zakony se nevydavaji pro ne, aby se jim lépe pracovalo."

      Vy reagujete presne tak, jak jsem cekala, nezklamal jste mne.:)
      MaB

      Vymazat
    5. Chris, co tou Metodikou "minil basnik Nevyssi soud rici" ?
      Jak sam vysvetluje, vyzyva soudce k jejimu studiu, k ucasti na skolicich akcich a zada o sdelovani zkusenosti s praktickym vyuzitim Metodiky, aby mohla byt pripadne doplnovana a zpresnovana.

      Ze Metodika doprovari novy zakon, je bezné.
      Navod, jak ucelne a ucinne postupovat pri jeho aplikaci, zde pravnici povazuji za vitanou pomoc.
      MaB

      Vymazat
    6. Milane,
      k řešení pracovních a služebních úrazů podle nové metodiky jsem se zatím vůbec nedostala. Já jsem se s tím ještě vůbec neseznámila, protože jsem zrovna takovou věc neřešila (tyhle náhrady škody obecně téměř nedělám, nemám to ani v oblibě).


      MaB,
      to je trochu jinak, nejde o interpretaci zákona.
      Tady se náhrady (ztížení společ. uplatnění) přiznávaly podle vyhlášky vydané ministerstvem, ale ta byla nevyhovující, soudy stejně přiznávaly více, protože z těch tabulek vycházely směšné částky. NOZ ty tabulky zrušil a nechal to jen na soudech, tudíž se žalobci nemají čeho chytit (dříve se z těch tabulek vycházelo a žaloval se třeba několikanásobek té částky, nebo se to zkrátka nějak spočítalo). A protože se tedy neví, kolik se má žalovat ("co si kdo troufne"), tak k tomu Nejvyšší soud zpracoval metodiku. Ale to je trochu problematický postup, protože to je obecná metodika a ne rozhodnutí vázané na konkrétní případ. Nejvyšší soud tou metodikou jakoby sděluje, jak bude soudit... skutečně to vypadá jako taková ingerence do legislativy.
      Soudy nemají přece dopředu avizovat, jak budou jaké věci rozhodovat. Je to prostě problematický postup, i když pro praxi se to samozřejmě hodí, to připouštím...

      Vymazat
    7. ... a také je to takový vzkaz nižším soudům, především prvostupňovým, jak mají rozhodovat, což soudci uvítají, to je jasné.
      Jenže takhle to být nemá, od prvoinstančního soudu by měla vzejít nějaká vlastní úvaha v každém jednotlivém případě, kterou případně vyšší soudy potom zkorigují, je-li třeba, a řádně to odůvodní. A to ta metodika také narušuje.

      Vymazat
    8. Chris, priznavam, ze nekteré veci mi zde pripadaji tak samozrejmé, ze se divim, kdyz porovnavam, coz je ted' casté, nebo kdyz vyse na blogu ctu, ze "je to (= Metodika) nejen protiustavni, ale také politicky zasah do moci exekutivni a legislativni".

      Ale abych byla konkrétni. Zde je velmi ucinnou pomuckou doporuceni, nikoli tabulky, tzv.
      "Référentiel indicatif régional de l'indemnisation du préjudice corporel",
      ktery nabizi metodickou pomoc a reference odskodneni praktikum (soudcum a advokatum), kteri jsou konfrontovani s indemnizaci nematerialni ujmy.
      Je vysledkem mezisoudni spoluprace - v nasi oblasti soudy v Agen, Angers, Bordeaux, Grenoble, Limoges, Nîmes, Orléans, Pau, Poitiers, Toulouse, Versailles.- po vydani zak. z 21.12.2006..
      Jde jiz o 4. vydani "Référentiel", které je doplneno o nové jurisprudence.
      Doporuceni vychazi z nové nomenklatury (tabulky) telesnych poskozeni, ktera je rovnez vysledkem spoluprace skupin z jednotlivych soudu.
      Reference odskodneni maji samozrejme jen hodnotu orientacni.
      Je jisté, ze kazda obet' je zvlastni pripad, zalezi na profesi, veku, dopadu incidentu na prijmy, rodinny zivot atd. atd.
      Je vsak vyborné mit alespom prumerné reference urcené k pomoci jak soudcum a advokatum, tak obetem a pojist'ovne.
      MaB

      Vymazat
    9. Jeste bych dodala, ze autori té ceské Metodiky zadaji, aby jim bylo sdeleno, jaké jsou s ni praktické zkusenosti, aby mohla byt doplnovana a zpresnovana. To je jiste spravny pristup.
      Jen malokdy se povede vse perfektne hned napoprvé.

      Ja jsem naposledy prisla do styku s indemnizaci jednoho ceského namornika, 19 let, (amputace nohy a druha chroma po urazu na lodi) pred 3 lety a musim rici, ze jsem byla na zdejsi systém hrda.
      Soudni znalci-lékari byli skveli.

      Vymazat
    10. MaB,
      ale uvaž, že soudy mají soudit kauzy a ne vydávat metodiky, kterým sdělují žalobcům, kolik mají žalovat, a nižším soudům, kolik mají přisoudit, aby s tím pak na nejvyšším neměli tolik práce.
      Taková metodika se skutečně podobá nějaké vyhlášce, kterou ovšem vydávat soudům nepřísluší.
      I v těchto případech bychom měli ctít dělbu moci.

      Odlišila bych to od případu, kdy soudy (event. jiná instituce) vydají nějaké shrnutí, vycházející z již publikované judikatury, tj. když se zobecní to, jak soudy dosud rozhodovaly.

      Vymazat
    11. Chris, nerozumim, co myslis tim "meli bychom ctit delbu moci".
      Znamena to, ze zakony by meli psat sami poslanci se svymi spolupracovniky a ignorovat praxi soudu ? Jestlize ano,
      potom se nase dva systémy dost lisi.

      Otazka je, jaky je smysl textu zakona. Ten, ktery mu dal jeho autor ?
      Pro pravni rad existuje jedina interpretace textu, jediny smysl, ten, ktery ma pravni smysl.
      Jaka je pro pravni rad interpretace, ktera ma hodnotu normativni ?
      Interpretace soudce. On ma posledni slovo, je to on, kdo dava smysl textu.
      Ustavni rada (= nejvyssi kontrolni organ stojici mimo pravni hierarchii) potvrzuje, ze kdyz soudce aplikuje zakon, neni neutralni. Cetnymi mechanizmy dava novy smysl textu, "prepisuje " ho a dela tim opravdovou legislativni praci.
      Soudce tedy muze byt kvalifikovan jako "co-legislateur".

      Jak jsem psala vyse, jestlize sami "radovi" soudci vydavaji metodiku (ktera vychazi ze zakona a nepresahuje jeho ramec), znamena to, ze ji povazuji za uzitecnou a potrebnou pomucku.

      Ale i tak stale plati, ze soudce rozhoduje pripad od pripadu a posledni slovo ma on.
      MaB

      Vymazat
    12. MaB,
      ale tohle nepsali řadoví soudci, ale soudci Nejvyššího soudu. A nepsali to podle praxe, která by na podkladě NOZ vznikla, ale předem, ještě předtím, než se mohla vygenerovat nějaká judikatura.

      A soudy skutečně vykládají, interpretují zákony, ale ne formou obecných dokumentů, nýbrž formou konkrétních rozsudků.
      Soud má vydat stanovisko ve chvíli, kdy si pro něj přijde žalobce a požaduje rozhodnutí sporu se žalovaným.
      Ne předem.
      Takže ano, soudy dotvářejí legislativu svým výkladem, nicméně v rámci své rozhodovací činnosti, tj. v určitých mantinelech předpokládaných Ústavou.
      Z tohoto hlediska je ta metodika skutečně poněkud problematický počin. Takže se nedivím její kritice.
      Byť praxe takovou metodiku potřebuje. Ale musela by si samozřejmě poradit i bez ní.

      (Mimochodem, se znalci to nemá co dělat, ti mají popsat poškození, sdělit diagnózu, případně se vyjádřit k dopadům na život takto poškozeného a vyhlídkám na zlepšení, finanční ohodnocení provádí soudy na základě požadavků žalobců.)

      Vymazat
    13. Ano, jak rikam vyse, posledni slovo ma soudce.
      Nicméne podklady od soudniho znalce-lékare jsou pri rozhodavani a stanoveni vyse odskodného dulezité, alespon tady.
      Soudci umoznuji vedet, nakolik jsou pozadavky zalobcu opodstatnené
      MaB

      Vymazat
  5. Ad Metodika.. Já jsem byla ten element, který s odporem vypisoval formuláře s "obodováním" úrazů a ztížením společenského uplatnění. Tabulky nám zákon zrušil, my dostali od našich právníků pokyn nevypisovat dle neplatného zákona. Jen to zapomněli všichni říct pacientům a komerčním pojišťovnám, které se toho neustále dožadují. Na metodiku tentononc.. Takže vypisuji, že nemám dle čeho vypsat, ale budu tak hodná, že sdělím diagnosy a nechť si s tím soudní znalec, nebo smluvní lékař pojišťovny poradí. Ale pacienti řvou klasicky na nás.. Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      ale tak by to podle mne mělo být - totiž že soudy obdrží diagnózu + nějakou naraci, jakou má diagnóza dopad na život poškozeného, a z toho si dovodí odškodnění.
      Mne teď právě nějaké počítání čeká, ale úraz se stal ještě za staré právní úpravy, tak to dostanu i s body a vyčíslením, ale stejně si to musím posoudit i podle nové. A tedy opravdu se na to netěším.

      Vymazat
    2. Nová metodika předpokládá mnohem náročnější počítání a šílenější formuláře.
      Přičemž ale zůstává otázka, zda dosavadní systém a zrušená vyhláška nadále nedopadají na úrazy pracovní s ohledem na blanketní ustanovení zákoníku práce.
      Ale podstata mého příspěvku shora: co může podle Ústavy udělat vláda, to je vydat prováděcí předpis ke kterémukoli zákonu, aniž by k tomu byla tím zákonem zmocněna, nemůže udělat nikdo jiný, zejména ne moc soudní.
      A to, že NS vydal jakousi metodiku, jíž se snaží zavázat lékaře a soudní znalce k nějakému zákonem nestanovenému postupu, nijak neřeší problém škůdců, kteří se chtějí dohodnout - ve skutečnosti jsou touto metodikou ještě více tlačeni k tomu, aby se nedohodli a nechali rozhodnout soud.
      Milan

      Vymazat
  6. Jenomze Metodika a Tabulky neni totéz. Zde se postupovalo nasledovne:

    Ministerstvo spravedlnosti (Chancellerie) vyhlasilo globalni reflexi s cilem zlepsit odskodnovani nematerialni ujmy a vypracovani nomenklatury (tabulek).

    Zucastnily se ji vsechny slozky indemnizace (soudci, lekari, organismy zastupujici obeti, pojistovny..;)
    V tomto ramci Predseda 2. civilni komory Kasacniho soudu pak vypracoval raport a navrh nomenklatury, ktery odevzdal ministryni.

    Jeji nasledné zverejneni ma za cil vest praktiky (soudce, advokaty) jakozto hlavni reference pro vsechny slozky indemnizace.
    Neni to logictejsi postup nez direktiva "shora" ?

    Metodiku vypracovali v ramci mezisoudni spoluprace sami soudci, jak uvadim vyse.
    MaB

    OdpovědětVymazat
  7. Malym pruzkumem u nekolika zdejsich "pomocniku Justice" mam potvrzeno, ze je pro ne Nomenclature Dintilhac (podle vedouciho pracovni skupiny Predsedy 2. civilni komory Kasacniho soudu) nepostradatelnou pomuckou.
    I kdyz neni povinna (nesnazi se zavazat ani experty ani soudce), bezne ji pouzivaji vsichni praktikové.
    Obsahuje velice podrobny a prehledny vycet ujem nematerialnich i s nimi spojenych materialnich, které se tykaji obeti primych i neprimych.

    I kdyz advokat nikdy nerika, jaké jsou sance, muze odkazat na ND, kde se i laik snadno orientuje.
    Mozna, ze diky ji se pred soudce dostava jen velmi malé % pripadu.
    Vetsina se jich vyresi smirne.
    MaB

    OdpovědětVymazat
  8. Jen jeste na okraj - brzy se bude zde pred soudem resit pripad zeny, které jeji zarlivy a nasilny manzel ukousl nos. (plasticka operace se nastesti povedla).
    Jsem zvadava, zda a nakolik se soudce rozejde s tabulkami

    OdpovědětVymazat