sobota 13. září 2014

Souběh dysfunkcí

V srpnu jsem navštívila seminář na téma souběhu funkcí v obchodních společnostech. Seminář byl kvalitní a přínosný, ale ...

Problém souběhu funkcí je definován tak, že statutární orgán či člen statutárního orgánu obchodní korporace má se společností uzavřenou také pracovní smlouvu, přičemž náplní jeho práce dle pracovní smlouvy je řídící činnost, resp. činnost, která se obsahově kryje s povinnostmi plynoucími z jeho funkce.
Problém souběhu funkcí je evergreenem obchodního práva.
Řadu let se vedly diskuse o tom, zda souběh je či není možný, až před několika málo lety učinil těmto diskusím zákon (tehdy obchodní zákoník) přítrž tím, že souběh funkcí povolil.
Při rekodifikaci se původně myslelo, že to bude stejně fungovat i nadále, nicméně výslovně se to do zákona nedostalo. Potom rekodifikace nabyla účinnosti, několik právníků dalo hlavy dohromady a výsledkem jejich úvah je závěr, že souběh funkcí opět povolen není.
Protože když to v zákoně výslovně není, tak co?
Tak to asi nejde.
Ministerstvo se dokonce namáhalo vydat k tomuto problému vlastní sdělení.

Připadám si před svými klienty už nebetyčně trapně.
Ačkoliv vedoucí pracovníci dělají ve společnosti stále to samé, každé dva či tři roky měníme a přepracováváme jejich smlouvy.
Nejprve jednatelé vypadli z nemocenského pojištění, proto se psaly pracovní smlouvy, aby byli i statutáři nemocensky pojištěni. Vybavuji si neustálé diskuse a tahanice se správou sociálního zabezpečení o správné označení příjmů jednatelů v evidenčních listech. Pak bylo nějaký čas jasno, že souběh funkcí možný je. Po rekodifikaci jsem při revizi právních poměrů korporací žila nějakou dobu v dobré víře, že souběh funkcí není vyloučen, resp. že přednost dostane proklamovaná svoboda a volnost účastníků občanskoprávních vztahů (i když chápu, že vztah jednatele a společnosti není klasický smluvní vztah). A několik měsíců po vstupu rekodifikace v účinnost se chytří pražáci usnesou, že to možné není.
A já to teď mám zase předělávat?!

Jenomže já nezastupuji velké korporace, které mají vysoké rozpočty na právní služby a mohou takové tanečky kolem výkladu zákonů financovat. Pracuji pro malé rodinné společnosti, kde jednatel podepisuje smlouvy a jedná s úřady a když mu onemocní zaměstnanec, stoupne si ke stroji nebo jede pro materiál. Moje klienty nezajímá, co zase právníci vymyslí, chtějí pracovat a ne neustále řešit krkolomné právní kličky. A upřímně, netuším, proč by měly tyto malé firmy platit úpravy svých dokumentů kvůli tomu, jak se nějaký profesor v Praze vyspí a co si zase na ministerstvu prolobbuje.

Na semináři jsme si opět uvědomila, jak úděsná je odtrženost těch, kteří rozhodují o obsahu právních norem, od praxe. A nejde bohužel jenom o legislativce na ministerstvu nebo poslance ve sněmovních výborech. Jde často i o odborníky z "velkých pražských", míněno významných pražských advokátních kanceláří, kteří taktéž zasedají v příslušných komisích, produkují stanoviska, diskutují na konferencích a na workshopech a já nevím, jak se všechny ty akce jmenují.

V konečném důsledku vytváří dysfunkční právní normy a dysfunkční právní prostředí.
S trochou nadsázky tu místo zakázaného souběhu funkcí máme akceptovaný souběh dysfunkcí. Legislativci, zákonodárci a doktrína neumí fungující a uživatelsky komfortní právní prostředí vytvořit. Nebo to možná umí, ale nechtějí?

Někdy si říkám, zda tito lidé vůbec tuší, co my, v první linii, denně řešíme?


50 komentářů:

  1. Christabel, máte pravdu. Zrovna na tomto tématu se ukazuje, jak kdo vnímá a vykládá jednoduché pravidlo "co není zákonem zakázáno, je dovoleno". Praxi ubíjející formalismus dr. Pelikána, dr. Čecha, prof. Dědiče, dr. Drápala na jedné straně, praxi vnímající prof. Eliáš, doc. Havel, dr. Pihera...

    Jenda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jendo,
      já jsem právě byla dlouho v klidu, jelikož jsem naletěla Vámi zmíněné, opakovaně proklamované zásadě, že smluvní volnost má přednost.
      Na semináři jsem zjistila, že nejdřív bylo v klidu hodně lidí, asi se tak nějak vycházelo z toho, že když už to bylo jednou uznáno jako možné, tak bude tento stav pokračovat i po rekodifikaci.

      A protože souběhy máme z minulosti, někdy právě kvůli zmíněným kejklům s nemocenským pojištěním (příp. úrazovým), tak jsem v létě otráveně zjistila, že to mám u vícero klientů špatně - tedy není to moje vina, ale prostě je to špatně. A teď tedy jim to mám tlumočit, že "v Praze rozhodli takhle" a my to musíme předělat... moc příjemné to tedy není.

      Vymazat
  2. Tak. Konečně mám něco i k právnímu tématu.. Jsem ve svém sro společník i jednatel. Dle smluv se zdravotními pojišťovnami jsem Hlavní lékař. Současně jsem tedy také zaměstnanec svého sro - jako lékař. A co teď? Nesmím být zaměstnanec - protože jsem jednatel? Ale musím být zaměstnanec, protože jsem Hlavní lékař. Je to to, o čem píšete? Moje advokátka mi už v červnu nakázala, ať sama sebe propustím. Jenže z hlediska pojišťoven musím mít Hlavního lékaře (garanta odborné péče). To si ho mám zaměstnat a pracovat načerno, neboco? Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      to právě na semináři zaznělo opakovaně: jednatel může mít se společností pracovní smlouvu, ale náplní práce nesmí být žádná řídící činnost. Nesmí být obchodní manažer, finanční ředitel, patrně ani např. šéf personalistiky.

      Na druhou stranu jednatel může mít se společnosti uzavřenou pracovní smlouvu, na základě které vykonává jinou činnost: může být výzkumný pracovník, může být řidič, může být zahradník, může obsluhovat stroj.

      To, co popisujete, se mi jeví - pravda, bez bližší znalosti - právě jako druhý případ, tedy odborná činnost, nikoliv řídící.
      Pravda, trochu se do toho motá ta odpovědnost hlavního lékaře a předpokládám, že s tím spojené řízení ostatních, ale přijde mi, že by se to dalo oddělit.
      Takže jako jednatel máte smlouvu o výkonu funkce, nebo nemáte žádnou (i to je možné, výkon funkce může být bezplatný) a jako zaměstnanec provádíte odbornou, nikoliv řídící činnost.
      Doufám, že to píšu srozumitelně.

      Od léta přibývají výklady k tomuto problému, Vaše advokátka to určitě sleduje (já jsem byla až do června celkem v klidu, rušno kolem této otázky jsem zaregistrovala a začala řešit až potom, zhruba od doby, kdy ministerstvo vydalo to stanovisko; ale to bylo taky tím, že jsem všechny ty korporátní otázky nechala až na červen a do té doby pracovala na jiných záležitostech).

      Vymazat
    2. Aha, děkuji Chris. Po pravdě, celé léto jsem s advokátkou řešila jiné, důležitější věci, toto jsem odsunula a ona se nepřipomínala. Zdá se, že je to tedy u mne ok. Smlouvu mám na "lékař". Hlavní lékař mám ve smlouvách se ZP. To je už asi jiná rovina. V každém případě musím být zaměstnaná a potajmu to budu řídit :-) Ela

      Vymazat
    3. Toto už je k smíchu. Skladník předsedou představenstva... Představuji si, jak na recepci u prezidenta republiky rozdávám vizitky s funkcí "předseda představenstva a skladník".

      Vymazat
    4. Je to naopak: předseda představenstva skladníkem:-)

      Ale myslím, že předsedové představenstva, kteří chodí na recepci k prezidentovi republiky, tohle tak moc neřeší:-)

      Vymazat
    5. Elo,
      ani se nedivím, že se s tím Vaše právnička nepřipomínala, také nemám chuť se s tím klientům připomínat:-)

      Jak to píšete, tak mi to připadá OK, lékař léčí, jednatel řídí.
      Smlouvy ze ZP bych opravdu nechala stranou a raději bych pro účely řešení tohoto problému zapomněla, že existují:-)

      Vymazat
    6. Sama sebe nemůžete propustit. Nemůžete sama sobě podepsat výpověť, to by bylo zcela jistě neplatné. Ani nemůžete sama se sebou uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru.
      Milan

      Vymazat
    7. Pane Bauere, a proč by skladník nemohl být předsedou představenstva?
      Když má nejvíc akcií...
      Milan

      Vymazat
    8. Navíc předseda představenstva skladníkem být klidně může.
      Problém je, když je šéfem sekce skladového hospodářství... nebo něco takového, problém je zkrátka, kdyby měl vedoucí funkci.
      Např. kdyby byl jako skladník tak dobrý a byl povýšen na vedoucí místo, tak se mu ta náplň práce začne tlouct s funkcí a je v průšvihu.
      Zejména kdyby mu ve skladu spadlo něco na hlavu a pojišťovna odmítla vyplatit zákonné úrazové pojištění s odůvodněním, že jeho pracovní smlouva je neplatná.

      Vymazat
    9. Milane,
      ale když je jediný jednatel, tak tu pracovní smlouvu za společnost nemá kdo jiný podepsat. Stejně tak dohodu o skončení pracovního poměru.
      Vždycky se to tak dělalo...
      Teď se z toho, resp. spíše z problému nadřízenost-podřízenost, dost divoce odvozuje vyloučení souběhu funkcí, ale tento výklad jde moc daleko.
      OK, i kdybychom připustili, že souběh funkcí není možný ve společnosti, která má jediného jednatele, tak proč by nemohl být možný ve společnosti, která má jednatelů pět (tj. pracovní smlouvu může podepsat jiný z jednatelů, než kterého se smlouva týká), nebo která má tří- nebo vícečlenné představenstvo?

      Vymazat
    10. Omyl, nesměji se tomu, že by skladník dělal předsedu představenstva. K smíchu, nebo spíše k pláči, jsou naše zákony, které nutí občany vymýšlet takové kulišárny. Lidé jsou nuceni obcházet zákony! Je to hrozné, musíte-li malému dítěti nepedagogicky vysvětlovat, že nějaké dané pravidlo pro svou nesmyslnost stejně naprosto nikdo nedodržuje a tedy že ani my nebudeme. Stát se nemá plést do věcí, do kterých mu nic není (tj. do soukromé sféry).

      Vymazat
    11. Christabel, dobrý den.

      Upozorňuji ještě na znění zákoníku práce, kde je navíc definice vedoucího pracovníka:

      § 11
      Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

      Podle mne z toho plyne (článek je považován výklady za závazný, nezměnitelný vnitřním předpisem apod.), že ten kdo ukládá úkoly musí být zaměstnancem organizace.

      Když odbočím, narazil jsem na tento problém v situaci, kdy jednotlivé řadové zaměstnance u mého zaměstnavatele chtějí podřídit šéfům sedícím v naší nadřízené složce v Mnichově, což je ovšem z hlediska obchodního práva jiná organizace, pouze se stejným společníkem. Domnívám se, že to by mohlo být považováno za skryté agenturní zaměstnávání... Váš názor?

      Vymazat
    12. Karle,
      ale nemyslím, že z toho citovaného ustanovení zákoníku práce vyplývá nutně, že ukládat úkoly musí jen zaměstnanci organizace.
      Protože řízení zaměstnanců rozhodně plyne i z podstaty funkce jednatele, příp. člena představenstva.
      Takže tohle se spíš týká toho, že ti ze zaměstnanců, kteří ukládají ostatním úkoly, jsou tzv. vedoucími zaměstnanci. Ale nevylučuje to, aby úkoly ukládal někdo jiný.
      Podle těch výkladů, které mám, se do režimu zákoníku práce lze v případě statutára dostat jen tehdy, má-li uzavřenou pracovní smlouvu. A vzhledem k tomu, že dle probíraného výkladu takovou smlouvu, jejímž obsahem by bylo řízení, mít nemůže, tak se na něj ZP vůbec nevztahuje.

      K otázce: takovou situaci bych také nepokládala za správnou, i když nemohu odsud zhodnotit, jestli by to bylo skryté agenturní zaměstnávání nebo ne. Navíc bohužel taková praxe asi není úplně výjimečná, ve vlastnicky spojených firmách se "to bere jinak". Ale podle ust. § 38 odst. 2 má zaměstnanec konat práci podle pokynů zaměstnavatele; kdo je zaměstnavatelem, je zřejmé z pracovní smlouvy.

      Vymazat
  3. Podepisuji odstavec o odtrženosti normovačů od skutečné reality.
    Zrovna tu řešíme některé povinnosti na úseku ochrany ovzduší a na úseku odpadů a jestli doteď byla byrokracie velká, tak teď je megaobrovská. a já jen doufám, že už to konečně lidu dojde, vezme klacek a půjde ty normovače např. na ministerstvu ŽP umlátit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenomže problém je, že tyhle hlasy zdola tam buď nedojdou, nebo tam dojdou, až když už je pozdě, event. tam dojdou a jsou ignorovány.
      Na tu věčnou byrokracii tahle společnost jednou zajde, jestli tedy byrokracii nepředběhnou islamisti:-(

      Vymazat
    2. Sejre, doufat muzete, ale z dejin vime, jak to dopadne, kdyz jde "lid" umlatit "elity" .

      Proc nejdete Vy, odbornik na useku ochrany ovzdusi a odpadu, za svym (zvolenym) reprezentantem v parlamentu a neinformoujete ho o dysfunkci s duraznou zadosti, aby plnil povinnost spojenou se svou funkci ?
      Soubezne muzete napsat ministrovi i do medii.
      To efekt obcas miva. :)
      MaB

      Vymazat
    3. Což o to, hlasy i dojdou, ale buď jste prohlášen za prudiče, otrapu anebo blázna, co tomu nerozumí. Před pár lety jsem se natěšil, že konečně místo 3 papírů (FÚ, OSSZ, ZP) budu vyplňovat jen jedno daňové přiznání a když nám letos vesele oznámili, že JIM se ruší, tak jsem v afektu napsal na MF milý dopis co si to dovolujou drzouni, odpověděli mi, že by to bylo nesystémové řešení a nebyla poptávka odborné veřejnosti...

      Vymazat
    4. Nevzdavejte to !
      Tady doslo k podstatnemu zjednoduseni danového priznani, takze jsem uz schopna vyplnit ho pro malou sarl (sro) sama, bez pomoci danového poradce. A to je velka zmena :)

      Advokati na to maji program, mohou si delat sami, ale musi si stejne draze platit experta-ucetniho (l'expert comptable)
      MaB

      Vymazat
    5. MaB - říkáme to na každé poradě, ale bohužel nic. Když už nás bylo na poslední poradě i trochu víc a byli jsme slyšet, slavné MŽP už s námi porady nedělá:-)
      Navíc, řada kolegů jsou přesně ten normovací typ - když je něco špatně, je třeba to řešit novou vyhláškou, novým papírem.. A tihle bývají vyslyšeni, protože nový papír znamená nová pracovní místa pro kamarády, případně jistota setrvání na postu, který by jinak zanikl.

      Vymazat
    6. To je nazorny priklad "stretu zajmu " soukromych a verejnych
      Zakon sice uklada povinnost podridit vlastni zajmy obecnym, ale v praxi je to ponekud slozitejsi.
      Byrokracie ma navic hluboké koreny a mnoha lidem se v jejim stinu dobre zije.
      MaB

      Vymazat
  4. Zda se logické, ze se v jedné osobe nemuze soubezne sejit nadrizeny i podrizeny.

    Pokud tady neni neco v poradku po 1.1.2014, rejstrikovy soud na to upozorni a necha dostatecne dlouhou dobu ke splneni povinnosti bez postihu.
    Zak. 90/2012 §777 (2), (3)
    Takze asi opravdu neni duvod delat si starosti predem.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, souběh nadřízenosti a podřízenosti v jedné osobě je právě argument těch, kdo zastávají stanovisko, že to není možné. Ale to nevysvětluje, proč to několik posledních let možné bylo...

      Jinak rejstříkový soud žádnou pracovní smlouvu nedostane, ta jde úplně mimo něj, protože do pracovních smluv rejstříkovému soudu nic není.
      Ta přechodná ustanovení se týkají jen základních dokumentů společnosti.
      Problémy mohou nastat jiné, např. s pojištěním, v daňové oblasti a podobně.

      Vymazat
    2. Zakony se meni, co bylo mozné, mozné uz neni a co mozné nebylo, moznym se stava.
      Nekdy je to dobre. Ne vzdy.

      Rejstrikovy soud ale resi zaloby V tomto pripade dost shovivave.
      MaB

      Vymazat
    3. Zde ale nejde přímo o změnu zákona, ale o změnu výkladu - evidentně výklad, který předpokládali autoři zákona, nakonec nebyl některými odborníky přijat a tito odborníci své stanovisko prosadili jako úzus, který by měl být obecně přijat.

      Rejstříkový soud není vůbec kompetentní toto řešit. Jemu do smlouvy o výkonu funkce ani pracovní smlouvy nic není.

      Vymazat
    4. To je zajimavé. Zak. 90/2012 §777 :
      (2) "Ujednani smluv o vykonu funkce a o odmene se uzpusibi tomuto zakonu do 6 mesicu.....jinak je vykon funkce bezplatny."

      (2) "Soud jedna na navrh rejstrikového soudu nebo osoby, ktera na tom a osobni zajem".

      Vymazat
    5. uzpusobi "ma" osobni zaje... MaB ...ach jo !

      Zde to funguje podobne.

      Vymazat
    6. No to je jasné, smlouvy o výkonu funkce jsem přizpůsobila, včetně schválení valnou hromadou a pod.
      S tím problém není.
      Problém vyvstal, co s těmi pracovními, obzvlášť tam, kde mají výkon funkce bezplatný a příjem jen na základě pracovní... na semináři doporučují převést to vše pod výkon funkce. Ale to se mi zase v některých případech moc nechce.

      Vymazat
  5. Ni seminář, ne metodický pokyn, ni odborný výklad nejsou zdrojem práva.
    Co je napsáno v příslušných zákonech:
    Je snad v zákoníku práce napsáno, že pracovní smlouvu nesmí zaměstnavatel uzavřít s členem či funkcionářem orgánu společnosti?
    Je snad v zákoníku práce napsáno, že je-li zaměstnanec zvolen valnou hromadou do funkce v představenstvu či dozorčí radě či správní radě atd. atp., je to výpovědním důvodem?
    Je snad v NOZ nebo v zákoně o obchodních společnostech napsáno, že do funkce v orgánů právnické osoby nesmí být zvolen zaměstnanec této právnické osoby?
    Je snad v NOZ nebo v zákoně o obchodních společnostech napsáno, že stane-li se zvolený funkcionář zaměstnanecem, jeho funkce zaniká?
    Je snad v zákoně o Inspekci práce napsáno, že vykonává-li zaměstnanec současně volenou funkci v orgánech společnosti, jde o správní delikt, za který může být uložena nějaká pokuta?
    Nic takového není.
    Pokud se akcionáři rozhodnou zvolit do funkce dosavadního zaměstnance, nemůže mu společnost dát z toho důvodu výpověď. Taková výpověď by byla samozřejmě neplatná.
    Jiné to samozřejmě může být uzavření pracovní smlouvy s funkcionářem společnosti: takovou smlouvu občas nemá kdo podepsat a tak může být považována za neplatnou z důvodu, že za zaměstnavatele jednala osoba neoprávněná za něj v pracovněprávních vztazích jednat. Nicméně aby mohla být taková smlouva prohlášena za neplatnou, musel by zde být někdo, kdo má právo podat proti ní žalobu, a je ochoten tak učinit (upozorňuji ovšem na § 18, 19 a 20 zákoníku práce).
    Závěr: Je úplně lhostejné, co kdo povídá o slučitelnosti či neslučitelnosti postavení funkcionáře společnosti a zaměstnance společnosti. Pokud má někdo nějaké námitky proti pracovnímu poměru předsedy správní rady, nechť navrhne valné hromadě jeho odvolání, nebo nechť podá žalobu za neplatnost pracovní smlouvy. A pak na něj ten předseda udělá dlouhý nos.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co zakon o stretu zajmu ?
      MaB

      Vymazat
    2. MaB,
      zákon o střetu zájmů se tohoto problému vůbec netýká, tohle je soukromoprávní záležitost.
      Občanskoprávní předpisy obsahují vlastní úpravu zákazu konkurence, ale to je něco jiného.

      Vymazat
    3. Milane,
      no ano, a věřím, že v praxi v řadě případů to nebude mít negativní dopady, uplatní se "není žalobce, není soudce".
      Problém je, když dojde k nějakému konfliktu, například v daňových záležitostech, nebo ohledně úrazového pojištění zaměstnanců.
      Nebo: dokud to jde, tak to jde, ale když přijdou problémy, vztahy zkolabují, tak najednou bude chybět právní jistota, jak to vlastně má být.
      Takže ve vztahu k vnějšku i dovnitř společnosti je prostě právní jistota potřeba.
      A kdo bude čekat, než se to šest nebo deset let protáhne všemi stupni soudní soustavy?

      Vymazat
    4. V daňových věcech společnosti se to asi stěží nějak promítne (ale nejsem finančák), leda v daňových záležitost onoho držitele více postů, ale i u něj se to musí řešit v režimu zákona o správě daní a poplatků a ten neumožňuje orgánům finanční správy posoudit pracovní smlouvu za neplatnou, ani neumožňuje považovat za neplatné volby na valné hromadě.

      Co se týká zdravotního pojištění, tak tam to probíhá v režimu správního práva. Pokud by se zdravotní pojišťovna snažila prohlásit pracovní smlouvu nebo výsledek volby na valné hromadě za neplatné, musela by postupovat podle § 57 s.ř. Ovšem to by se v končené fázi zdravotní pojišťovně nesmírně prodražilo a tak to zcela jistě neudělá.
      Milan

      Vymazat
    5. Chris, jenomze verejny funkcionar muze podnikat nebo provozovat samostatne vydelecnou cinnost, muze byt spolecnikem nebo clenem pravnické osoby provozujici podnikatelskou cinnost aj.
      Takze jde o soukromopravni zalezitost
      Zak. 167/2012 § 9

      NOZ se snazi o konformitu se zakony evropskymi.

      Vymazat
    6. MaB,
      ale já žádné veřejné funkcionáře neřeším, řeším jen soukromé osoby, které jsou jednateli, příp. zaměstnanci soukromých společností.

      Vymazat
    7. Aha, tady to muze byt v jedné osobe - verejny funkcionar a majitel firmy nebo zamestnanec soukromé spolecnosti.

      Priklad - starosta malé obce.
      Ten tady ma v obci pod 500 obyvatel plat 645€, tudiz musi pracovat a verejnou funkci vykonava "bokem" (nebo naopak).
      MaB

      Vymazat
    8. Politiky do toho vůbec netahejte, paní MaB, o ty zde vůbec nejde.
      Jde o to, že valná hromada Klepmířství s.r.o. zvolí vrchního klempíře za jednatele, nebo že předseda dozorčí rady Likérka a.s. se stane náměstkem ředitele pro BOZP a PO.
      Milan

      Vymazat
    9. Pane Milane, jiste mi vysvetlite, proc by treba ten "vrchni klempir" nemohl byt zaroven majitelem a jedinym stalym zamestnancem Klempirstvi s.r.o i jeho neplacenym jednatelem a zaroven i starostou Zpupné Lhoty.
      Nejaky zakon to zakazuje ?

      Tady to mozné je. Starosta a vinar Saint Julien v Beaujolais (818 obyvatel, 266 ha vinic) byl zvolen jiz potreti a 8 konselu z 15 jsou téz vinari.

      Starostou, poslancem i senatorem byl i PDG Dassault industrie, Serge Dassault, jehoz letadla Rafale dnes mozna uvidite ve zpravach letat nad Irakem.
      MaB

      Vymazat
    10. Milane,
      jen s tou nuancí, že jednatel může být klempíř, není úplně jisté, jestli může být vrchní klempíř a určitě nemůže být ředitel oddělení klempířiny:-)

      Vymazat
    11. MaB,
      ale ne, to je nedorozumění, starostou být může, ale o to tady vůbec nejde. Může být i poslancem a čím si vzpomene.
      Jen nemůže být jednatel ředitelem nebo manažerem vlastní společnosti s pracovní smlouvou...

      Vymazat
    12. Chris, pouze jsem reagovala otazkou:
      "A co zakon o stretu zajmu ?"
      na tvrzeni pana Milana:
      "Je uplne lhostejno, co kdo povida o slucitelnosti nebo neslucitelnosti postaveni funkcionare spolecnosti a zamestnance spolecnosti".

      I z toho, co pises Ty vyse, to tak uplne lhostejné asi neni.

      Ten zakon, zejména pak §9, stoji za pozornost.
      MaB

      Vymazat
    13. Paní MaB, my jsme ale přece hovořili o obchodní společnosti, ne o "národní" či "státní" či "lidské" společnosti.
      Milan

      Vymazat
    14. Pane Milane, stejne jako ja. :)
      Nevim, co to je "narodni", "statni" soukroma spolecnost, Vy ano ?
      A pokud se domnivate, ze u obchodni spolecnosti nemuze dojit ke stretu zajmu, tak asi dobre neznate situaci.

      Nonsalantnich tvrzeni, ktera si muzete dovolit tady Vy, se musi advokat v praxi vyvarovat.
      Pokud tak neucini, muze to znamenat pro klienta katastrofu. Priklady nechybi.
      MaB.

      Vymazat
    15. "Zamestnanec se zdrzi jakéhokoli jednani, které by vedlo ke stretu firemnich zajmu s jeho zajmem soukromym.
      Soukromy zajem zahrnuje jakoukoli vyhodu pro nej, jeho rodinu, blizké a pribuzné a pravnické nebo fyzické osoby, se kterymi mel nebo ma obchodni vztahy."

      Vymazat
    16. "Stret zajmu vznika v situaci, kdy zamestnanec verejného nebo soukromého podniku ma osobni zajmy, které by mohly ovlivnit zpusob, jakym vykonava funkce, které mu byly svereny."

      Vymazat
    17. Paní MaB, specielně pro Vás: druhá část článku pana Ulče na Neviditelném psu:
      http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-jazyk-a-nahla-zminka-o-nasi-minule-existenci-fbi-/p_zahranici.aspx?c=A140921_204612_p_zahranici_wag
      Milan

      Vymazat
  6. Milane,
    ad daňové dopady - tak snad by to nemuselo být zlé, odměna jednatele je stejně zdaněná jako závislá činnost a podléhá stejným odvodům sociálního a zdravotního pojistného.
    Ale co třeba, kdyby si správce daně vzpomněl, že takto vyplacená mzda není mzda, a tudíž není daňově účinná? Ale budiž, tak daleko to snad nedojde.
    Ale nastíněný výklad (vyloučení souběhu) má dopady na případné "pracovněprávní", tedy možná fiktivní, nároky zaměstnance vůči společnosti, např. na čerpání dovolené. Protože kdyby ta pracovní smlouva byla neplatná, tak tedy není nárok na dovolenou a podobně.
    Jak píšu, dokud to jde, tak v pohodě, ale když jednatel, který je zároveň ředitelem podle pracovní smlouvy, dostane vyhazov, a teď se začne řešit, nač má vlastně nárok...

    Jednatelé na rozdíl od zaměstnanců také nepodléhají zákonnému úrazovému pojištění. A pojišťovna je celá divá najít důvod, proč nemusí plnit.

    A další věc je, že když jako právník mám odpovědnost za právní poměry v určité společnosti, tak bych to měla mít v pořádku a nehrát s klienty ruskou ruletu, na co mi tedy úřady/pojišťovna/soud atd. nakonec půjde a co mi hodí na hlavu.

    OdpovědětVymazat
  7. Zcela a naprosto mimo téma článku i diskuse si Vás, milá paní Christabel, dovoluji upozornit na zvlášť podnětný článek pana Drápala na dnešním Neviditelném psu:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-milosrdenstvi-v-postmoderni-dobe-fa4-/p_spolecnost.aspx?c=A140917_163502_p_spolecnost_wag
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      děkuji, na NP chodím dost často a p. Drápala si přečtu ráda.
      Jsem teď trochu (trochu víc) zaměstnaná; práce, domácnost a děti mne nějak vytěžují (zvláštní, že:-)) a jedeme na sobotu pryč, ale brzy se k diskusím vrátím.

      Vymazat