pátek 24. října 2014

Zavíráním proti totalitě

Je tady páteční večer a k tomu začátek podzimních prázdnin.
Ale než si půjdu číst Vesmír, popíjet chardonnay, lakovat si nehty a užívat volna, mám tu pro zdejší čtenáře jeden vtip pro odlehčení.

Začetla jsem se totiž dnes po obědě do včerejšího (23.10.2014) vydání deníku Právo. V příloze Salon je otištěn rozhovor se spisovatelkou Radkou Denemarkovou, nazvaný "Otroctví, kam se člověk podívá!". Radka Denemarková právě vydává nový román Příspěvek k dějinám radosti. Já jsem od ní nic nečetla a dost možná ani číst nebudu, nicméně rozhovor je úžasný!

Promluvy sice nedávají smysl, odpovědi se slévají do jednoho proudu nesouvislých myšlenek, spíše tedy slátanin, ale to nevadí, protože z textu je tak nějak mimochodem zřejmé, že paní Denemarková rozumí všemu.
Lidské povaze a psychice, politice a lidským právům, uspořádání kulturně zcela odlišných společností, válečným zločinům, církvím (nic dobrého samozřejmě nepřinesly), literatuře (pochopitelně), mužům i ženám, tělu i duši. Má nejspíš recept na všechno, i když na omezené ploše nepříliš dlouhého rozhovoru nemohla vše podstatné sdělit.

Ale když jsem to přečetla, rozhodla jsem se, že zdejší čtenáře přece jen nemohu ochudit o následující výrok. Týká se skutečnosti, že literární kritik Jiří Peňás už před delší dobou publikoval v tisku jakýsi rozbor prozaické tvorby současných českých spisovatelek a celé to zahrnul pod pojem "ženská literatura". Já sama na tom neshledávám nic pobuřujícího, ale já nejsem spisovatelka ani literární kritička; zjistila jsem, že z genderového hlediska to asi strašně pobuřující je.

Nuže:

Otázka: Dovolil by si někdo v Německu používat dehonestující pojem "ženská literatura"?
Odpověď: Absolutně ne. V severských zemích by ho rovnou zavřeli. Tady totiž začínají všechny průšvihy. Tohle jsou rezidua totalitního myšlení, v jehož rámci středověcí učenci na univerzitách diskutovali, jestli žena má duši. (...)

Odpověď ještě sáhodlouze pokračuje, ale to není podstatné.
Zasmála jsem se, jako u čtení denního tisku už dlouho ne.
Jistě, středověcí učenci na univerzitách byli přímo proponenty totalitního uvažování, zatímco v liberálních společnostech každého, kdo špitne proti genderové ideologii, v rámci potlačování zbytků tohoto totalitního myšlení rovnou zavřeme.

Kdepak, tohle není "ženská literatura".
Tohle je ženská logika.
Ale hlavně ženská hloupost.


***
Odkazy:
Na rozhovor reaguje stručnou poznámkou Ondřej Štindl na serveru Echo24.cz.
Samotný rozhovor by měl být za dva týdny k dispozici na stránkách deníku Právo.

27 komentářů:

  1. Dovolil bych si poznamenat, že hloupost je sice rodu ženského, ale nerozlišuje pohlaví. Ale jinak je to špice. Bojovnice za rovnost pohlaví prohlásí přídavné jméno "ženské" za "dehonestující".
    J. Hruška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Hruško,
      on si totiž Jiří Peňás s tím článkem pěkně naběhl. Jak jsem tak googlila, problém byl nejen v tom, že si dovolil použít pojem "ženská literatura", ale on ještě ke všemu ty ženské autorky zkritizoval. To bych řekla, že si dovolil moc:-)

      Citace z článku a jeho kritika např. zde:
      http://denikreferendum.cz/clanek/14476-antipenas

      Klasické intelektuální žabomyší války.

      Vymazat
  2. Mohl by mi, prosim, nekdo vysvetlit, jak je v cestine chapano, v posledni dobe tolik oblibené a uzivané, substantivum "dehonestace" a od neho odvozené adjektivum "dehonestujici" ?
    Ceské protejsky "urazka," "pomluva", "znecteni", které nabizi slovnik cizich slov, zrejme tazateli nestacily nebo nevyhovovaly. (?).
    Jeste méne mi pomaha latina "(des-) honestas" a z ni do francouzstiny prevzaté " la déshonnêteté", které je spravne prelozeno do cestiny
    jako "neslusnost", "nestoudnost", "nemravnost".

    Proto, dokud se mi nedostane vysvetleni, povazuji polozenou otazku za stejne stupidni, jako je odpoved'
    Pokud ji polozil muz, pak se muzska hloupost té zenské zcela vyrovna.
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      slovo "dehonestující" se používá s poslední době docela často.
      Já sama jej chápu jako "zneucťující", což je neobratný výraz, tedy neuctivý, až degradující, ponižující... tedy něco v tom smyslu, nikoliv jako nedostatek slušnosti či mravnosti, spíše jako nedostatek úcty a respektu, který je vtělen do určitého "dehonestujícího" vyjádření či označení.

      Jinak souhlasím, na nešťastné podobě rozhovoru má jistě podíl i redaktor.
      Říkala jsem si, že to je nezvládnutá redakční práce, protože na netu jsem našla ještě jeden rozhovor s touto spisovatelkou, který byl pořízen v r. 2011, když jí byla udělena literární cena v Německu, a to je o trochu lepší, našla jsem to:
      http://jdem.cz/bqxa87

      Šla jsem se ale nyní podívat do těch novin, autorkou rozhovoru je Tereza Šimůnková, která pokud vím kromě novinařiny píše básně.


      Vymazat
    2. Vždyť je to jednoduché. Čeština jako jazyk je extrémní v používání ohodnocujících konotací. Proto u přejatých slov musíte v první řadě snížit emocionální složku, když je překládáte do češtiny.

      Dehonestující = cokoli snižující společenský význam či reputaci (zkrátka společenskou vážnost) něčeho (osoby, věci, pojmu, …). Není přitom řečeno jakým směrem, ani jakým způsobem.

      „Dehonestující“ je mnohem obecnější pojem, než „zneucťující“, stejně jako mnohem širší pojem, než „urážka“, „pomluva“.

      Čeština a Češi mají zbytečnou tendenci do každého slova vkládat obludná pozitivní/negativní emocionální hodnocení, a jako takové očekávat i u cizích slov. Ale tato věta je také správným použitím „Psací storje byly dehonestovány rozšířením počítačových textových editorů.“

      Miloslav Ponkríc

      Vymazat
    3. Pane Ponkrici, dekuji za velmi jasny (explicitni) vyklad.
      Cizi slova jsou pouzivana v cestine tam, kde je snaha o neutralnejsi a obecnejsi vyjadreni nez umoznuje vyznamove rovnocenné (ekvivalentni) slovo ceské.
      To chapu (az na to "snizovani", kdy neni receno jakym smerem :).

      Myslim ale, ze Cesi maji i tendenci pouzivat cizi slova tam, kde existuje odpovidajici ceské slovo bez citového zabarveni.
      Priklad: irelevantni - vedlejsi, nepodstatny; marginalni - okrajovy, reziduum - zustatek atd. atp.
      Zda je tato tendence zbytecna nebo naopak nevyhnutelna, je aktualni otazka asi leckde..
      Do francouzstiny se prejimaji anglicka slova jiz zcela bezne, zacina se mluvit "franglais" a nikoho, krome puristu, to nejak zvlast' nepohorsuje
      Jestlize povede sblizovani jazyku i ke sblizovani narodu, bude to jiste pozitivni jev. I kdyz by bylo jiste lepsi, kdyby k tomu prispivalo spise kvalitni globalni ovladani cizich jazyku.

      Vrat'me se ale v vychozimu clanku.
      "Dovolil by si nekdo v Nemecku pouzivat dehonestujici pojem 'zenska literatura' ?", ....za ktery "by ho v severskych zemich hned zavreli" ,
      Ani po Vasem zasveceném vykladu mi to nepripada méne nevhodné a hloupé.
      To uz ale zrejme prekracuje jazykovy ramec...
      MaB

      Vymazat
    4. MaB,
      ten pojem "ženská literatura" je zajímavý.
      Je to skutečně tak urážlivé? Já pro to nemám cit...
      Přece se pořád hovoří o tom, jak se projevují třeba ženy v politice, nějak nevím, proč by se nedalo hovořit o ženách jakožto spisovatelkách, které třeba mají oproti mužským autorům nějaká specifika?
      Možná to ten Peňás udělal nevhodně, moc zevšeobecňoval a jeho článek byl mimo, ale že by se takto nedalo uvažovat vůbec?

      Vymazat
    5. Tedy to se ptám, protože to fakt nevím, neumím to posoudit...

      Vymazat
    6. Ja to také nedovedu posoudit ani pochopit.,
      Pojmem "littérature féminine" je zde neoddelitelny nejen od literatury, ale od kultury vubec. A ma dlouhou tradici.
      Jeji zacatky sahaji nekam k Marii de France do 12.sloleti.
      Diky cetnym literarnim salonum, které vedly slechtické zeny uz v 16. stol., bylo udelano mnoho pro sireni a zkvalitneni literatury.
      V 17. stol. uz vznikala takova dila jako treba epistolarni romany Marie de Sévigné nebo Princesse de Clèves Marie de La Fayette, jejichz umelecka uroven udivuje i dnes.
      Vsechny literarni smery mely své zenské zastupkyne a myslim, ze v soucasnosti pise mozna stejne tolik zen jako muzu.
      Existuje i zenska literarni cena, "Prix fémina", s dvanacticlennou ryze damskou porotou, ktera je stejne prestizni jako "Prix Goncourt".
      Takze si nedovedu absolutne predstavit, ze by tady nekdo napadlo kvalifikovat pojem "zenska literatura" adjektivem dehonestujici.
      A nad tak nesmyslnou odpovedi zustava rozum stat.
      MaB

      Vymazat
    7. MaB,
      děkuji.
      Pokud existuje i speciální cena pro ženy-autorky, tak to opravdu asi nebude tak strašlivé, jak nám bylo v rozhovoru prezentováno.

      Čím dál víc to vypadá, že problém nebyl v označení, ale v kritickém tónů, který Jiří Peňás zvolil.

      Vymazat
    8. Slovo dehonestace vnímám jako snížení cti či hodnoty (nactiutrhání či devalvace)
      Cizí slovo užívám místo českého slova tehdy, když:
      a) chci projev odemocionálnit, nebo
      b) chci se zbavit námitek diletantského posluchače (chci, aby nerozuměl a nekrafal)
      c) český ekvivalent mne zrovna nenapadá, nebo není dost příhodný, nebo
      d) neuvědomuji si, že jde o cizí slovo, neb pro mne jde o běžnou součást aktivního slovníku (obvykle slova přebíraná od rodičů již v dětství).
      Milan

      Vymazat
    9. Mimochodem, hranice toho, kdy je užití cizího výrazu nevhodné, může být dosti tenká.
      Např. slovo "irelevantní" naprosto zapadá do nějaké právnické promluvy či podání, ale jinak se bude vyjímat v běžné řeči. Jenomže já třeba nestihnu rychle přepnout z jednoho do druhého:-)

      Vymazat
    10. ad Milan - Tak to obvykle funguje, za sebe bych pridala e) z pohodlnosti:)
      ad Chris - nic proti spravnému uzivani cizich slov

      Jeste k vyznamu:
      Latina je velmi subtilni jazyk, ktery nuancuje:
      honor x honestas; cest x slusnost (slovesa honorare*, honestare)
      v negativnim vyznamu predpona "des-"
      Francouzstina prevzala ve stejném smyslu :
      déshonorant - necestny, ponizujici
      déshonnê(s)te - neslusny, nemravny .... "^"nahradilo "s"
      V cestine uzivaném "deshonestujici" je asi spojeno oboji, zalezi na kontextu..

      Z toho vyplyva, ze vyraz "zenska literatura" je deshonestujici je nutno chapat jako ponizujici pro zeny...(?)

      Deus, qui nos patrem et matrem *honorare praecepisti...:)
      MaB

      Vymazat
    11. MaB,
      díky za vysvětlení.
      Jen upřesňuji, že v češtině se výraz užívá v podobě "dehonestující", tedy bez -s-.

      Výraz ženská literatura má být tedy v kontextu rozhovoru právě ponižující, znevažující - jakože vyděluje ženskou literaturu z literatury obecně. Nebo tak něco...

      ***
      Cizí slova používají také ti, kdo chtějí před ostatními vypadat hodně učeně, obvykle chytřejší než jsou.
      Říká se tomu legračně "používat cizí termity":-)

      Vymazat
    12. Chris, dekuji za opravu, to prebytecné "s" zavinila jen moje nepozornost. :)
      Jinak mi prislo divné, ze by byl ze dvou moznych latinskych vyrazu prevzat do cestiny ten méne vhodnty.
      Lépe nez "dehonestujici" by odpovidal "dehonorujici" - zbavujici cti.....honorare - ctit
      Z toho se da usuzovat, ze termin "dehonestujici" nepresel do cestiny primo z latiny, ale dostal se tam nejspis pres anglictinu - z "dishonest".(?)
      MaB

      Vymazat
  3. Radka Denemarková poskytla rozhovor i serveru Echo24:

    http://echo24.cz/a/wRM3D/sebestredne-mysleni-zemanu-je-rakovina-dneska

    Uf, nemám sílu to přečíst, pokud to někdo přečtete, mohli byste sem dát shrnutí a své dojmy:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to dlouhý, nudný a zhusta pitomý.
      Paní se snaží podrobit společnost svému druhu psychoanalýzy, sociologicky komentuje, hodnotí vztahy, fušuje do politologie a nakonec všechny označí za příznivce totality.
      Výhodnější bude, když si budeš dál lakovat nehty. A i na nohou:-)

      Vymazat
    2. Nemela jsem cas ani trpelivost cist vse pozorne, ale treba ty posledni tri odpovedi bych smahem nezavrhovala.
      Asi na tom neco pravdy bude, s podobnymi nazory se setkavam pomerne casto.
      MaB

      Vymazat
    3. Sejre,
      stačí mi na rukou, ale asi je to vážně užitečnější:-)

      MaB,
      ano, dívala jsem se na ty závěrečné odpovědi, tento názor tady docela rezonuje.
      Celkově by ale rozhovoru prospěla redukce.

      Vymazat
    4. Rozhovor je určitě moc dlouhý, občas i nudný, ale jako zhusta pitomý mi tedy nepřišel....s některými názory souhlasím. Minulý týden jsem úplně náhodou narazila v knihovně její knihu Peníze od Hitlera (do té doby jsem o téhle spisovatelce neslyšela) a přečetla jsem ji za jeden večer - nestihla jsem popíjet víno ani lakovat si nehty, protože to určitě není "kniha na dovolenou" . Míla

      Vymazat
    5. Mílo,
      jestli to nebude tím, že když někdo dokáže nacintat na jednom místě tolik slov a vět přes sebe, bylo by spíš s podivem, kdyby se mu občas nepovedl i nějaký rozumný výrok či názor:-)

      Sama autorka myslím zmiňovala, že její knihy se nečtou snadno. Jistě to může být zajímavé čtení, nakonec dostala také nějaké ceny, tak to snad není úplně špatné.
      Ale přiznávám se, že když vidím styl sdělení v jejích rozhovorech, asi nebudu mít odvahu zkoušet číst knihy.

      Vymazat
    6. Tak jasně, do dlouhého rozhovoru se vždycky vejde něco, s čím lze souhlasit. Je to jako když mi kamarádka vnutila numerologii - dostal jsem 4 stránky povídání o mé maličkosti a protože tam byly snad všechny charakteristiky osobnosti co existují, něco se trefilo.
      Např. taková krásná věta: Občas zbytečně utrácíte. Kdo by to nedělal?

      Vymazat
    7. Jo - přesně tak to je. Když mi bylo asi 14 nebo 13, vycházely v komunistických časopisech přemnohé horoskopy, vážně se tvářící rozbory charakteristik osobností. A můj táta mi tehdy doporučil, ať si v horoskopu pro každé znamená červeně podtrhnu, co si myslím, že na mne sedí, a modře to, co podle mého názoru na mne vůbec nesedí. A pak jsem spočítal ty barvné čáry: a ono to u každého astrálního znamení vycházelo přibližně stejně! Čímž byl definitivně utvořen můj názor na toto a podobná šarlatánství.
      Milan

      Vymazat
    8. Ano, to je dost přesné přirovnání.
      Vzpomínám si, že na střední škole v rámci hodiny psychologie nám učitel četl takovou všeobecnou charakteristiku, ve které se musel najít úplně každý. Bylo to docela překvapivé, vyznívalo to dost konkrétně, a přitom to sedělo na každého.

      Vymazat
  4. Hlava hovězí obzvláště zdařilá.
    Divím se, že se tím vůbec zabýváte.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      protože mi to přišlo vtipné.
      Jistě, pokud by takové věty pronášel někdo, kdo o něčem rozhoduje a má za něco odpovědnost, bylo by to na pováženou a určitě ne k úsměvu...

      Vymazat
    2. Já na tom nic vtipného nevidím. Nahromaděná slova, která nemají žádný smysl.
      Milan

      Vymazat