úterý 16. prosince 2014

V časové tísni

Když jsem se vracela do každodenního pracovního provozu, myslela jsem si, že to bude spíše v takovém odpočinkovém režimu.

Končilo období hospodářského poklesu a já jsem slýchala, že řada advokátních kanceláří má málo klientů či zakázek. Není divu, na trhu advokátních služeb je přeplněno, počet advokátů přesáhl jedenáct tisíc a k tomu musíme připočítat ještě několik tisíc koncipientů. Spíše je s podivem, pokud mají všichni co na práci.

Plánovala jsem si, jak někdy zůstanu dopoledne doma s nejmladším, nebo až bude ve školce, tak sama. Tím, že budou všechny děti ve škole a ve školce, budu mít mnohem více času. Budu se moci vzdělávat ve svém oboru, budu se v klidu věnovat domácnosti, budu mít dost prostoru, abych si došla ke kadeřnici nebo koupit, co je třeba.
Ale tyto představy vzaly brzy zasvé.

Denně přicházím do kanceláře hned poté, co rozvezeme děti do školy a do školky, čas na oběd minimalizuji a odcházím tak, abych akorát stihla všechny vyzvednout. Žádné courání po nákupech, kadeřnicích nebo kavárnách se nekoná. Do toho služební cesty, které jsou složitější než dříve, protože k pracovním úkolům mi přibyla logistika zajištění dětí (a kroužků), kdyby se někde jednání protáhlo a já se zdržela.

V posledních dnech a týdnech to byl na zdejší poklidné maloměstské poměry opravdu extrém, u několika klientů kulminovaly či právě kulminují přípravy na akce, které musím zajišťovat po právní stránce, a tak mám napilno. To se spojuje s tím, že opravdu nerada válím spisy na stole dlouho, raději věci vyřizuji "za dobré paměti", u vědomí toho, že když to nechám teď být, bude to urgentní příští týden. A to nemám ráda. Přitom staré advokátní rčení praví, že spis, který se do tří týdnů nevyřídí sám, si nezaslouží, aby se jím člověk zabýval, a kupodivu to celkem platí, jenomže u starých ostřílených matadorů, kteří na to mají nervy.

Zatímco v průběhu roku se těšívám na víkend, teď je tu advent a mne blaží, že je teprve úterý, do víkendu daleko, tudíž toho můžu ještě hodně stihnout. Pracuji už zase po večerech jako když jsem byla na mateřské, posílám předpůlnoční maily, nikoliv přátelské, ale pracovní (a dostávám na ně obratem odpovědi, zjevně v tom nejsem sama).
S tím narůstá riziko chyby, žiju stále v obavách, abych někde na něco nezapomněla a nezpůsobila "průšvih" nebo ještě něco horšího. Tuhle jsem takhle pozdě v noci odhalila na poslední chvíli před podpisem jistého kontraktu poměrně zásadní problém. Všichni mne chválili, že jsem na riziko přišla a upozornila, ale na mne šly mrákoty, když jsem si uvědomila, jak blízko od propasti jsem stála, jak jsem se užuž chystala napsat "bez připomínek" a jít za manželem, který nám naléval víno.

Každé ráno se modlím, ať se den odvíjí tak, jak je naplánován, bez chyb, bez náhlých změn, bez nutnosti improvizovat.
Chybí mi ještě nakoupit spousta dárků, také některá vánoční přání jsem zatím nenapsala, natož odeslala, ke kadeřnici jsem se pro nedostatek času nemohla dostat, ale už se mi alespoň podařilo objednat. O úklidu doma ani nemluvím, cukroví naštěstí nepeču, ale objednávám domácí od známé (a už se na něj těším).
Ale utěšuje mne, že ty Vánoce přece jenom přijdou.
A ještě jedna věc: člověk musí být rád, když má co dělat. A já jsem ráda.

14 komentářů:

  1. Chris, mám to přesně tak:-)
    Vždycky mě překvapí, že se to nakonec vždycky zvládne, zřejmě existuje nějaká vyšší síla,která to hlídá.
    Přeji všem klidné svátky, zdraví a bezztrátový nový rok.
    Dita

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dito,
      doufejme, že letos nás to, že se to nakonec zvládlo, také překvapí.
      Nerada bych se dočkala překvapení v opačném směru.

      Děkuji za přání a přeji to samé:-)

      Vymazat
  2. je, ty uz jsi ve fazi, kdy je nejmladsi ve skolce? ty jo :) Sedmi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sedmi,
      ano, na jaře mu budou už čtyři, čas letí...
      Pořád si zvykáme, že máme nejmladší dítě už tak velké, připadá nám to nezvyklé:-)
      On chodil předtím cca od dvou let do jesliček, ale ne naplno, nejdřív jen na takové půldny a podobně, najížděli jsme na plnou docházku postupně.
      Teď už je to ale regulérní školka, tj. všechny děti někde, a je to velká změna.
      Ale já pořád nemůžu chodit na plný úvazek, zajišťuju odpoledne vyzvedávání a kroužky, takže chodím myslím průměrně tak na šest hodin. Což momentálně nestačí.

      Vymazat
    2. to jsem si kratce zazila taky, ze mi najednou obe holky cele dopoledne zmizely z domu... no, ted to zase alespon dva roky nehrozi :D a jo, flexibilni prace je k detem k nezaplaceni co... nechapu, jak to delaji ostatni maminky, jeste kdyz treba nemaji babicky na pomoc.. sedmi

      Vymazat
  3. Proto byl vymyšlen a prosazen NOZ: aby advokáti a notáři měli práci.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      ale když o tom přemýšlím, tak z těch věcí, na kterých pracuji, jenom jedna z nich souvisí s rekodifikací, ty ostatní jsou na ní zcela nezávislé.

      Vymazat
  4. Chris, mate muj obdiv. Me bavrat do prace teprve ceka a i kdyz je to az temer za rok, uz ted z toho mam osypky, jak vsechno zvladnem (zvladnem). V prubehu materske vypomaham obcas po vecerech a mam z toho uplne stejne pocity. Pracuju s cisly a po celodennim materskem maratonu mam hruzu z toho,ze v pul dvanacte v noci holt nekde prehodim desetinnou carku nebo prehlidnu nejakou polozku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alinko,
      děkuji.
      Přeju, ať se skloubení mateřských a pracovních povinností daří.
      Každý jsme jiný, někomu vyhovuje věnovat se jen dětem, ale já nejsem ten typ. A kromě toho, návrat do práce by byl myslím horší než takto, kdy jsem se v tom stále udržovala, byť omezeně. Nebyl to takový náraz:-)

      Vymazat
  5. OT speciálně pro paní MaB, případně pro Sedmi nebo další, kdo jsou za hranicemi

    Modona tradičně:
    http://avocode.blokuje.cz/vanocni-strom-pro-oby-3

    A to nevíte, že dneska mi od Modonky přišel balík dárků, nezapomněla na nás:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Paní Chris,
    díky za hezký článek, vrátila jsem se v myšlenkách pár let zpátky, kdy jsem v podobném pracovním a organizovaném režimu vedla svůj život několik let také. Bylo ale nad moje síly žít život podle denních plánů a existovat od víkendu k víkendu, začal ozývat pocit vyhoření. A pak se do toho přihodilo několik neočekávaných událostí, které mi v mém organizovaném životě udělaly pořádný průvan. Dělám stále tutéž práci a starám se o svoji rodinu, ale už přistupuji k věcem jinak. Snažím se úkoly maximálně delegovat, nechci vše stihnout za každou cenu, vrátila jsem se ke sportu, knížkám, kytaře (a také k manželskému sexu).
    Přeji Vám, abyste si pěkně užila nadcházející volno vánočních svátků a vše v práci zvládla, jak potřebujete.

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      děkuji.

      Já ten stávající kolotoč nepovažuji za setrvalý stav, to bych nevydržela. Je to způsobeno tím, že se některé věci nakumulovaly a musím to prostě vydržet, ale očekávám zase klidnější období, kdy budu stíhat práci v klasické pracovní době:-)
      Tahle naše práce je dost stresová sama o sobě, ale já si nechci ty stresy příliš pouštět do života.
      Dělám si čas i pro rodinu a pro sebe, na čtení, na psaní:-)

      Vymazat
  7. Jo, jsme na tom posledni dobou uplne stejne :) Ale me osobne netlaci, ohledne darku, tak moc ani cas, jako spis neschopnost vymyslet nejaky originalni, tisickrat neomlety darek. Pravda, obcas si to se zenou ulehcime, kdyz si kazdy koupi svuj darek a necha to druheho zabalit, ale to proste neni ono :D
    Kazdorocne se utesuju tim, ze stromecek neni na Vanocich to hlavni, ale ten pocit urciteho selhani, nebo jak to nazvat, ve me zustava... :)

    Kazdopadne preju Tobe, Chris, i cele Tvoji rodine krasne, klidne a pozehnane Vanoce i cely novy rok!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a nápodobně:-)

      Vymýšlení dárků mi také nejde, většinou skončím u nějakých tradičních.
      Ale hlavně, my máme docela štědré příbuzenstvo, které nás dárky přímo zahrnuje, takže já jich musím také dost pořizovat, je to docela maraton to všechno dát dohromady.
      Chtěla bych jako někteří mít dárky nakoupené už v listopadu, ale to prostě neumím.

      Vymazat