středa 11. února 2015

Dvanáct stránek

čítal rozsudek okresního soudu v celkem banálním sporu.

Nechtělo se mi tomu věřit, když jsem rozsudek tiskla z datové schránky.
Dvanáct stránek hustě popsaného textu, pečlivě sepsaných, bez jediného překlepu, s výpočty, tabulkou a přesnými citacemi zákonných ustanovení, které ovšem netvořily většinu odůvodnění, jak se někdy stává. Tu naopak představovalo přesvědčivé odůvodnění rozsudku.

Byl to rozsudek mladého soudce, u kterého jsem nedávno byla v prvním stupni úspěšná poté, co jsem diktovala závěrečný návrh přímo do protokolu.
Už předem jsem tak trochu tušila, že přečíst si odůvodnění jeho rozsudku bude odborným požitkem, a nebyla jsem zklamána.

Aby nedošlo k mýlce, dvanáct stránek nemusí být na rozsudek tak moc. Odůvodnění rozhodnutí v nějaké komplikované civilní či správní nebo rozsáhlejší trestní věci může mít stránek několik desítek, výjimečně i přes stovku.
Ale tenhle spor povstal z celkem obyčejné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakých se uzavírají tisíce, a skutkově nebyl vůbec složitý: strany se shodly na tom, že smlouva byla uzavřena, že podle ní bylo plněno, tedy úvěr byl vyplacen ve sjednané výši, a shodly se dokonce i na tom, kolik bylo na dluh vráceno. Po skutkové stránce tedy nevznikl žádný problém, neshoda se týkala toliko otázek právních.

A pan soudce do toho šel odvážně. Žalobu zamítl ze dvou důvodů, přičemž jedním z nich se vymezil proti judikatuře velkého senátu Nejvyššího soudu. To se zase tak často nevidí, aby si na okrese někdo troufl polemizovat s nejvyšším. Obvykle se s právními větami rozhodnutí Nejvyššího soudu zachází jako s perlami vyrvanými z lastur na dně moře, jež zaslouží býti vyloženy ve vitríně a obdivovány námi, obyčejnými smrtelníky, kteří nedokážeme něco takového vytvořit a jsme navždy odsouzeni sledovat tyto božské výtvory přes neprůstřelné sklo.
Ale soudce podrobně vyložil, proč si myslí, že názor Nejvyššího soudu není příliš přesvědčivý a neměl být na tento případ aplikován; poukázal také na nedávnou judikaturu některých senátů NS, která se od stanoviska velkého senátu odlišuje.

Četla jsem odůvodnění:

"Z výše uvedené analýzy aktuální rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyplývá jistá nejednotnost, což významným způsobem snižuje její faktické precedenční účinky na rozhodování soudů nižších stupňů."

"Za této situace se proto i zdejší soud odchýlil od právního názoru velkého senátu ohledně (...). Vychází přitom nejen z recentní judikatury senátu ... Cdo Nejvyššího soudu, nýbrž též z kritické doktrinální reflexe právního názoru velkého senátu Nejvyššího soudu (...)" 


Zní to skoro jako rajská hudba, tedy rajská justiční hudba.
Alespoň mým uším, protože já mám opravdu ráda, když někdo umí krásně česky, umí přemýšlet a ještě dokáže obojí zkombinovat.

Vzpomněla jsem si, že před koncem loňského roku jsem k tomuto soudu podávala jednu žalobu o náhradu škody. A do ní jsem přičinlivě připsala návrh na delegaci vhodnou, tedy že by to mohli postoupit našemu soudu, abych tam nemusela jezdit. Nyní toho návrhu na delegaci téměř lituji. Kdyby to připadlo tomuhle soudci, vyplatilo by se k němu dojet. I když je na účastníky přísný a žalobce v řízení o náhradu škody to nebude mít jednoduché.

Jeho přístup jistě nebude po chuti každému.
Ale mně vyhovuje, protože alespoň vím, na čem u něj jsem.
Takže za mne: více takových soudců.

8 komentářů:

  1. Kdyby bylo po mém, zakázal bych publikovat rozsudky nejvyššího soudu a výslovně zákonem bych zakázal používat v odůvodněních rozsudků a správních rozhodnutí odkazy na rozsudky nejvyššího a nejvyššího správního soudu.
    Tento precedenční mor komplikuje a znepřístupňuje právo a je v rozporu s principy právního státu.
    Ten Váš soudce má u mne k dobru, že se proti NS postavil, nikoli však, že ho vůbec zmínil. Soudce je vázán zákonem a má být vázán jen zákonem (co o tom žel říká osř, vím - bylo to tuším novelou v roce 2012, kdy k nám tak brutálně proniklo středověké precedenční právo).
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      i kdyby nechtěl, tak musel, protože judikaturou tam vehementně argumentoval žalobce, tudíž bylo nutné se s těmito námitkami vypořádat.
      Ale prakticky by to musel udělat i tak, jinak by vypadal, že vůbec nesleduje judikaturu:-)

      Vymazat
    2. Pane Milane,
      neni to spis otazkou tradice ?
      Neda se rici, ze by zeme, které praktikuji common law, byly horsimi pravnimi staty.nez ty, kde je pravo kodifikované.
      Ten "precedencni mor", jak pisete, v obecném (nebo také soudcovském pravu) , tvoreném prave pres precedenty (case law), nejen ze nekomplikuje pravo, ale muze byt i spravedlivejsi.
      Neni nenormalni, kdyz je ve stejné jurisdikci na stejné provineni nahlizeno stejne.a kdyz soudce, pokud se strany nedohodnou, sahne k precedentu. A v pripade, kdyz tento neexistuje, ma povinnost ho vytvorit. Je k tomu jiste neméne kompetentni nez nekteri "teoretici" prava v tradici.nasi.
      MaB

      Vymazat
  2. Já osobně tedy moc českých slov v druhém kurzívou psaném odstavci nevidím:-)))

    Ad judikatura - mám pocit, že skoro každý paragraf libovolného zákona je natolik pozměněn judikaturou, že ten zákon už postrádá původní smysl:-(

    Ad rozsah písemností: Též jsme nucení různými vyhláškami nuceni psát do rozhodnutí naprosto nesrozumitelné, zbytečné, nicneříkající údaje. Namátkou: číslo hydrologického pořadí, číslo útvaru podzemních vod atd. Nikdo neví, co to znamená, nikdo neví, k čemu to je, ale díky tomu rozhodnutí nabývají obludných rozměrů, kde se mezi ohavným balastem ztrácí to podstatné.
    V roce 1996. když jsem nastoupil na OkÚ, vrtaná studna byla povolena rozhodnutím o dvou stránkách. Dnes není problém (vlastně musím!!!) vyplodit dokument hustého, nesrozumitelného textu, který nikdo nečte, o rozsahu 8 stránek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tož to si musíš přeložit:
      kritická doktrinální reflexe = odborníci, kteří rozhodnutí komentovali, si myslí, že na nejvyšším soudě se zbláznili, ale co se dá dělat, judikát je na světě a teď musíme čekat, až bude změněn:-)

      Útvar podzemních vod - tak to je fakt dobrý:-)
      Ale abyste to nepřehnali a nakonec nebylo rozhodnutí zrušeno nadřízeným orgánem, protože je pro nesrozumitelnost nepřezkoumatelné:-)

      Vymazat
  3. Chris, pan soudce "umi krasne cesky" a i mne to "zni jako rajska hudba" uz proto, ze zjist'uji, jak velmi si je "recentni" cestina podobna se soucasnou francouzstinou. :)
    Posud' sama:
    recentni judikalura - la judicature récente
    kriticka doktrinalni reflexe - la réflexion doctrinale critique

    ad Sejra:
    Neni nutné, aby kazdy rozumnel textu rozhodnuti, nevadi, ze "se podstatné ztraci mezi ohavnym balastem".. ....Naopak !
    Usnadni to mnohdy zduvodneni vyse honorare :)
    MaB
    ,

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli za tím nebudou staří latiníci:-)

      Ale zrovna slovo "recentní" k nám podle mého názoru přišlo přes angličtinu, tedy myslím si to, čistě laicky.

      Vymazat
    2. Ti zcela urcite + jazykovy vyvoj v keltském prostredi...:)

      I za to "recentni" vdecime latine
      lat. "recens" do fr. "récent" a pak staci uz jen pridat ceské "-ni" a je to.!:)
      MaB

      Vymazat