středa 25. března 2015

Konvoj jede

Kam se podívám, čtu, jak je to hrozné. Americký konvoj projede Českou republikou!

Okupanti opět tady! Cizí vojska na našem území! Hrůza! Pojďme organizovat odpor. Házet vajíčka a rajčata. Demonstrovat. Nebo alespoň nadávat na internetu.

Zjišťuji, že jsem zase úplně mimo.
Vždyť já se na ten konvoj vyloženě těším.
Konstruktivně bádám, kam se jít podívat, abych průjezd pěkně viděla. A pokud možno i s dětmi, pro které by to mohl být také zajímavý zážitek. Vždyť to bude pěkná ukázka vojenské techniky, za kterou je jinak nutno cestovat na různé přehlídky, speciální armádní dny nebo do muzeí.

A když zvážím, jaká bývá obvykle na takových akcích účast, divila bych se, kdybych ve svém nadšení zůstala sama. Například na Dny NATO přicházejí nekonečné davy lidí a když jsem v roce 2008 navštívila vojenskou přehlídku, málem jsem se tam vůbec nedostala, protože pražská doprava, byť posílená, nebyla schopna pojmout všechny diváky, kteří se tam, mimochodem v dešti, vydali.

Celkem vzato mi humbuk kolem průjezdu kolony amerických vojenských vozidel připadá úplně zbytečný. Ovšemže to je propaganda, tím se snad nikdo ani netají. Armáda propagaci potřebuje a tohle je dobře využitá příležitost.
Nemyslím si, že jde o okupaci, že jde o "pobyt cizích vojsk", srovnatelný s dvacetiletým pobytem sovětských vojáků v naší zemi, dokonce se ani nestrachuji, že budou zničené naše skvělé dálnice. Vajíčka si raději dám k večeři nebo obarvím na Velikonoce.

Jsem prostě ztracený případ.
Oběť propagandy.