středa 29. dubna 2015

Diskuse o diskusi

Pro stálé komentátory tohoto blogu.

Mám vaše příspěvky a postřehy ráda, blog obohacují, poskytují nová témata, přinášejí zajímavé informace. Ale pomalu docházím k závěru, že bude třeba diskuse vypnout.

Nezvládnu už čelit situaci, která vznikla,
Je to čistě moje osobní věc. Moje vina, chcete-li. Projev mých osobnostních nedostatků.

Ujišťuji vás, že vůbec nejde o to, že by mi vadily kritické příspěvky. Proběhlo zde v minulosti mnoho velmi ostrých diskusí a střetů, které nezanechaly žádné trhliny ve vzájemných vztazích, nebo jen takové, které se brzy zacelily. Měla jsem zde od začátku velice kvalitní názorové oponenty a snažila jsem se jim vyjadřovat respekt a dopřát dostatek prostoru. Vážila jsem si svých přispěvatelů. Zdálo se mi, že to takto může pokračovat "do nekonečna", tedy tak dlouho, jak dlouho nás to bude bavit a budeme mít čas a chuť sem přispívat a potkávat se zde.
A protože psaní je mým koníčkem, chuť jsem měla a čas jsem si vždycky našla. Alespoň ukradenou chvilku v práci při psaní smluv, nebo večer, mezi ukládáním dětí a žehlením.

Ale něco se změnilo. Nechci výslovně označit, oč jde; spokojme se s tím, že příčina tkví v mé osobě.
V každém případě jsem dlouhodobě s některými jevy, které se v diskusích objevují, nespokojena. A nemám téměř žádné prostředky, jak jim čelit.
Nemám k dispozici žádnou adekvátní reakci, která by nevedla k tomu, že budu nařčena z intolerance, naivity, agrese, afektu, nesnášenlivosti, neochoty čelit kritice. Přesvědčila jsem se, že nestačí napsat "o tomto diskutovat nechci", nestačí to, protože já musím vždycky věrohodně vysvětlit, proč tomu tak je. A pokud to nevysvětlím, je to jasné: nesnesu kritiku, nemám dostatečný nadhled, nejsem tolerantní k jiným názorům.
Kromě toho je zbytečné dávat najevo svá přání za situace, kdy stejně nejsou respektována. Vyžadovat respektování pravidel rovná se v bloggerském newspeaku cenzuře a omezování demokracie a, samozřejmě, netoleranci.

Jenomže já se blížím věku čtyřiceti let a v tomto věku už asi nemíním některé věci dovolit a s některými jevy bojovat. Je ovšem moje chyba, že jsem situaci nechala dojít tak daleko a dokonce k ní v dobré víře přispěla. Buď jak buď, necítím se tu v diskusích už příjemně.

Věřte, přemýšlela jsem o tom hodně. Snažila jsem se najít bezbolestné řešení.
Vypnula jsem diskuse na několik týdnů, ale ničemu to nepomohlo. Ihned poté, co se spustily, je to tu znovu.
Pokud chci blog zachovat jako platformu pro psaní, zbývá mi už asi jediná možnost, a tou je omezení diskusí. Jsem z toho rozpačitá, protože nevím, jak dlouho se dá psát bez zpětné vazby.
Ale nevím, jak jinak věc řešit.
Omlouvám se.

A úplně speciálně se omlouvám panu ..., který mi zde za obnovení diskusí poděkoval.
Protože Vaše příspěvky mám moc ráda a Vás taky.



84 komentářů:

  1. Osobně jsem pro blogování bez diskusí. Ve většině případů mi diskutování připadá kontraproduktivní a pisateli blogu to jen bere energii. Nakonec, chce-li někdo na post reagovat, je tu na tebe mail, na zpětnou vazbu to bohatě stačí.
    J.Dakš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to je výstižné, ubírá to hodně energie a času.
      Ale zase to na druhou stranu něco přináší.

      Tak je asi pochopitelné, že je mi líto rušit komunitu stálých komentátorů, když už se vytvořila; myslím, že když už je někdo členem takové komunitky, tak se to stane určitou, byť nedůležitou, součástí jeho života. Prostě je na to zvyklý a je to tak trochu jeho odpočinek, odreagování od povinností, rituálek:-)
      Tak si myslím, že by se to nemělo zrušit jen tak, bez rozmýšlení. Když už jsme tomu věnovali tolik času.
      I když objektivně je to tak, že většina čtenářů blogu diskuse nečte.

      Vymazat
  2. Je mi líto, že trpíte. (Bez ironie.) Ale přijde mi, že máte na sebe a na diskutéry nesplnitelné požadavky a možná se trochu míjí očekávání. Vy máte poct, že je to tu "vaše" a že byste tedy měla mít absolutní rozhodovací právo. Možná to vychází z vaší profese. A zároveň jste přesvědčená, že jste to primárně vy, kdo dáváte - prostor diskutujícím, své znalosti z právního prostředí, svůj kultivovaný pohled na politické aj. dění. Za to by vám měli být čtenáři a diskutující vděční, poslouchat, diskutovat k věci nebo mlčet.
    Opět bez ironie - takhle to cítí i autoři knih, třeba. S tím mám bohaté zkušenosti. Je obtížné číst špatnou recenzi na vlastní knihu - a je velmi těžké sám sebe přesvědčit, že kritika konkrétního projektu není kritikou mé osoby. (Aspoň většinou.)
    Jenže co když je to naopak? Co když čtenáři a diskutující dávají něco vám? Je to jako s tou sklenicí, poloprázdnou nebo poloplnou. Mně tedy blogování bez komentářů připadá takové volání z okna. Ano, můžete na počítadle zjistit, kolik lidí na stránku kliklo a kolik minut na ní zůstalo, ale to je asi tak všechno. Nedokázala bych třeba natáčet výuková videa, pouštět je do světa a nemít možnost zjistit, jak jim potenciální posluchači rozumí.
    Ale samozřejmě jde o to, co je vaším hlavním cílem. Jestli vyjádřit svůj názor, nebo vyslechnout názor jiných. A třeba si myslet svoje.
    Stěžujete si: "Nestačí napsat "o tomto diskutovat nechci". Já bych odpověděla: a je to vůbec nutné psát? A je nutné vždy na vše odpovídat? Tak to nechte plavat, no.
    Ale to je jen můj pohled na věc. Samozřejmě, pokud vás psaní a čtení reakcí netěší, tak to tu zavřete, a budete mít klid. Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Markéto,
      děkuji za komentář, míříte myslím k podstatě věci.
      Já netrpím, jen jsem otrávená. Jak už jsem psala.
      Neberu to ani nijak zvlášť osobně, prostě řeším situaci, která nastala.

      Máte úplnou pravdu, že není nutné na vše odpovídat. Také jsem si to říkala. Jenomže vznikl tu zvláštní jev: když neodpovím či nereaguji já, odpoví za mne někdo jiný. A jinak, než bych odpověděla já, často zavádějícím způsobem, odpoví ně něco jiného, odnese to někam jinam. A tohle není správné - komentáře na blogu jsou přece primárně určeny autorovi, dost často je zbytečné, aby na něj odpovídal někdo jiný. Ale ono by mi ani nevadilo, že reaguje někdo jiný, kdyby to mělo hlavu a patu, drželo se to tématu, neobsahovalo skryté narážky ad hominem atd.

      Ano, dává mi to něco.
      Třeba sem přijde někdo, koho si vážím, a začne mi oponovat. A já bych si s ním ráda o tom virtuálně promluvila, reagovala bych, četla bych jeho reakce. Takové diskuse čtou rádi i jiní čtenáři, když se to povede.
      Jenže nemám šanci. Opět se mi do toho někdo namele, začne odpovídat místo mne, musím usměrňovat tyto nadbytečné reakce. A jak to potom vypadá? Je z toho změť témat, informací částečně nesouvisejících, smajlíků a k tomu nějaké nenápadné ad hominem, jak je někdo naivní nebo tomu nerozumí nebo si něco nepřečetl nebo něco nepochopil nebo naopak chytrý a sečtělý (všechna ad hominem jsou v těchto diskusích zbytečná). Původní komentátor musí lovit mezi balastem to, co jsem mu odpověděla, což nevím, proč by dělal, tak se na to vykašle. A já taky.

      Cílem je vyslechnout si názory. Ale to je právě to, názory.

      Jeden bývalý blogger měl v době komunity na Bloguje, která fungovala opravdu jako vzájemně diskusní (trochu jinak než tady), pravidlo, že v diskusích na cizích blozích reaguje jen na autora blogu, na nikoho jiného, i když je třeba napadán. Tenkrát jsem to nedocenila, připadalo mi to nadbytečné. Ale už tomu rozumím.

      Já ovšem takové pravidlo ani nechci, protože mám dobré komentátory a někdy je užitečné, když reagují na cizí komentáře.
      Jenomže to zase vyžaduje diskusní sebekázeň, kterou nedisponuje každý.

      Vymazat
    2. Markéto,
      podívejte - to jsem si teď připomněla:
      http://christabel.blogarchiv.cz.s3.amazonaws.com/930029-test-bloggerske-osobnosti.php
      :-)

      Na Bloguje.cz to fungovalo jinak, rozdíl byl možná v tom, že tam komentovali bloggeři, kteří měli vlastní blogy, proto o tématu, které je zajímalo, mohli napsat k sobě. A také věděli, co to obnáší, psát a diskutovat s komentátory.
      No, to už je pryč.

      Vymazat
  3. Myslím, že existuje možnost schvalování komentářů, kterou má administrátor blogu (Vy). Tím eliminujete to, že na diskusní příspěvek, na nějž byste ráda reagovala, odpoví mezitím někdo jiný. Je to částečně cenzura, každopádně to odpovídá tomu, jak chcete, aby diskuse na Vašem blogu probíhaly. Navíc pokud by reakce někoho třetího na někoho druhého byla na místě, máte možnost ji schválit a tím publikovat.
    Osobně mám komentáře zvláště tady ráda.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko,
      to máte taktéž pravdu.
      Přemýšlela jsem i o tomto způsobu.
      Jenomže - jak píšu v článku a jak sama zmiňujete - ihned mi bude vytčeno, že příspěvky cenzuruji (protože jak nepovolíte každému plácnout cokoliv a předvádět jakékoliv exhibice, jste hned cenzor, mám s tím zkušenosti a to ani žádné schvalování nebylo, jen jsem se třeba ohradila nebo jednu jedinou diskusi z počtu několika stovek schovala).
      Nepovolení příspěvku si komentátor vysvětlí primárně nikoliv tak, že plácnul nesmysl nebo je mimo téma, ale tak, že jsem netolerantní a nejsem ochotná reflektovat jeho nevýslovná moudra.

      A pak ještě jedna věc: ani já se nechci měnit v posuzovatele komentářů, který ano, který ne. Kromě toho bych pak asi musela vysvětlovat, proč jsem něco nepustila. A jsem tam, kde jsem byla.

      Ale ano, možná bychom se mohli vydat touto cestou, pokud by na to diskutující přistoupili, což myslím, že většina by s tím neměla problém.

      ***

      Tohle je diskuse otevřená právě k tomu, aby komentátoři nebo čtenáři komentářů vyjádřili své názory - to podotýkám, než mi někdo vyčte, jakými malichernostmi se zde zabývám. A ano, zdržuje mne to, ale ano, budu tomu ten čas věnovat. A ano, vím, že je to malichernost a žabomyší diskuse a kdesi cosi, ale chci, aby proběhla.

      Vymazat
  4. Sice to nebylo určeno mně, ale přesto: nechceš, aby se o tom, co tady prezentuješ diskutovalo jen tady nebo vůbec? Pokud to první, tak existuje standardní, praxí prověřené řešení: diskutovat o tom jinde. To selhává jen v jednom případě: když je komunita přesvědčena o výlučnosti stávajícího prostoru a jinde prostě diskutovat nechce.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gravere,
      tohle bylo určeno všem, kdo čtou diskuse.
      Sice jsem to v perexu nenapsala, ale je to i pro čtenáře komentářů, nejen pro komentátory samotné.

      Ale kde jinde?
      Na Bloguje to bylo v pohodě, třeba jsem o něčem, co mne zajímalo, nepsala, ale věděla jsem, že o tom napíše někdo jiný a probere se to tam, já si to tam přečtu a můžu k tomu něco napsat. Svým způsobem to tam tvořilo větší celek. Ale to už není.

      Úplně původně, při založení blogu, jsem diskuse nepředpokládala. Pak se kolem blogu vytvořila komunita a já jsem si zvykla na chytré komentáře, na ty přínosy. Psala jsem s tím, že to budou čtenáři - byť nesouhlasně (a to jsem vždycky říkala, pište nesouhlasné příspěvky) - komentovat.
      Jenomže to opravdu vyžaduje určitou sebekázeň, autoregulaci, uvědomění si, že komentátor není středem světa.

      Já vím, také jsem to kolikrát porušila a někde lehce zatrollovala, nemůžu mít v tomhle úplně čisté svědomí. Ale snad jsem to nikde nedělala dlouhodobě.
      Stejně píšu jinam už minimálně, skoro vůbec.

      Vymazat
    2. Funguje to tak, že na nějakém blogu jsou buď diskuse zakázány nebo tam panuje echt cenzura, takže se o tamních postech diskutuje prostě jinde (jiný blog, jiný prostor, sociální sítě...). Autoři původního postu jsou tam samozřejmě taky vítáni :-). Nekonvenčním magorům mého typu tam samozřejmě nezabráníš - to je ale právě ten princip.
      Pokud ovšem chceš vypnout diskuse jen proto, abys nemusela čelit tomu, co ti nekonvenuje, pak takové řešení samozřejmě nemá smysl - někde to stejně uvidíš. Pak je tím jediným řešením opravdu vypnout diskuse, aby se k tématu nemohl nikdo vyjádřit.
      Jestli chceš vidět jenom to/ty, co/kteří ti vyhovuje/í, tak schvalování komnetářů. Tak se dá elegantně vytvořit uzavřená komunita lidí, kteří si rozumí, vyhovují, mají společné názory a vidění světa. Nadřeš se u toho, odřízneš se od reality, ale možná je to to, co by ti pomohlo.

      Vymazat
    3. Gravere,
      vůbec nejde o to, aby měli komentátoři blogu společné vidění světa. Nejde o to, abych viděla v diskusích jen někoho a někoho ne.
      Spíš právě naopak.
      Jde spíš o určitou diskusní sebekázeň.
      Asi toho chci moc:-) To už se mi tak stává...

      Vymazat
    4. Viz můj příspěvek dole. Každý asi "sebekázeň" vidí jinak - někdo třeba tak, že nepíše vulgarity. Sebekázeň ve smyslu "nebudu reagovat na nikoho jiného než na autora blogu a po 3 příspěvcích mu nechám poslední slovo" je iluze. Proč by se vlastně diskutující měli zkázňovat? Povolení přidávat příspěvky je přece implicitně zve dál. Neprovokuji (nebo se o to aspoň nesnažm), jen přemýšlím nahlas. Markéta

      Vymazat
    5. Markéto,
      vůbec si nemyslím, že provokujete!
      Proč by se měli diskutující zkázňovat? Třeba proto, že "diskusní sebestřednost" (nazvěme to tak, jako pomocný termín, byť nepřesný) může ostatní obtěžovat? Zamořuje rozpravu? Způsobí, že někdo další raději vyklidí pole, než by se tam zdržoval?

      Vymazat
    6. Problém je v tom, že každý tu sebekázeň vnímá jinak a její absenci často vytýká druhým jen proto, že se prostě nechovají podle jeho představ (to myslím obecně). Mimo to, spousta lidí chodí do diskusí právě proto, aby si od té sebekázně mohli trochu odpočinout :-).
      Já už to tady moc nesleduju, ale imho sis tady už dávno vytvořila společnost, která je ukázněná podle tvých představ a pokud dojde k nějakému excesu, tak je tak blbý, že snad nemůže nikomu vadit. Takže už nemáš moc co zlepšovat.
      Postavil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi...

      Vymazat
    7. Ano, každý vnímá sebekázeň jinak, to je pravda a je to vlastně evidentní. Každý vnímá ty hranice jinde.
      Jenomže pak by mělo stačit upozornění, že někde to tu hranici přesáhlo. Pokud se po takovém upozornění jede stále stejně, pak nevím, jak to řešit bez brutální cenzury.

      Můžu to nechat být, nechat plynout, ale pak viz výše - mám z toho guláš, který bere všem čas a energii.
      A kromě toho mám pak v diskusi spoustu dezinterpretací, nebo i špatných věcných informací, které musím vyvracet, aby je někdo nevzal za pravdivé.

      Vymazat
    8. Hm, a jak často se ti tu stalo, že jsi řekla "dost, tady je čára" a ono nic? To se ti, pokud pamatuju, nestávalo ani se mnou. Spíš jsi vždycky měla problém tu čáru jasně určit a profackovat pak toho, kdo ji překročil. Ale nevím - jak říkám, už to tady moc nesleduju, tak máš možná nějaké další špatné zkušenosti.
      Nenapadlo tě tedy někdy ta pravidla určit? Já na to moc nejsem, ale tobě by to tady fungovat mohlo. Máš tady vcelku slušnou společnost (z tvého pohledu), většině tu asi funguje autofiltr, kdo sleze z chodníku, tak "porušil jsi Rule #3 - poslední varování před exekucí". Nemusíš pak obtížně hledat důvod a způsob, jak někomu něco vysvětlovat. You've been warned a hotovo. Na profesních fórech to občas i funguje, na blozích už míň, ale je to minimálně dobrý krok před vypnutím diskuse nebo schvalováním komentářů.

      Ad "No, to už je pryč" - není, jen to už nevidíš. Ano, někteří z těch, které bys zase ráda viděla, z virtuálu nějak vymizeli, aTeo nebloguje (i když v poslední době ke svým obrázkům připojuje i texty a odkazy, takže vlastně takový miniblog bez diskuse), ale většina těch, kteří se potkávali na bloguje.cz, se buď přešoupla jinam nebo jsou na sociálních sítích (vím, že tohle pro tebe není řešení). Já mám blog pořád, jen ho už využívám jen jako zdroj pro sociální sítě a technické experimenty, pokud jde o ostatní, tak slušný (i když už místy taky neaktuální) přehled migrantů zpracovala Jessie - třeba se ti to bude hodit: https://janica9.wordpress.com/kam-odesli-z-bloguje/

      Vymazat
    9. Gravere,
      vždyť to připouštím, nechala jsem to dojít moc daleko.
      Ale jak je v článku uvedeno, pravidla zavést nemohu, protože když potom budu vyžadovat jejich dodržování, budu nařčena z cenzury.

      To, že je pryč komunita Bloguje, jsem už dávno vzala jako fakt, jako vývoj. Nejde mi teď vůbec o jednotlivé lidi, kteří blogují nebo neblogují nebo jsou na sociálních sítích. Tak jsem to nemyslela.
      Jde mi trochu o něco jiného - myslím, že atmosféra tehdejších diskusí byla přece jen trochu jiná. V něčem asi horší, v něčem lepší, ale - nakonec jsme se tam všichni tak nesnášeli, že už jsme se na sebe ani nemohli zlobit:-)
      Možná to bylo tím, jak jsem psala výše, že komentátoři byli většinou zároveň bloggery.

      Vymazat
  5. Bude mne to mrzet.
    Možná, mohu-li zkusit poradit, by pomohlo zrušit automatické zobrazování všech komentářů. Místo toho zobrazovat jen komentářový strom a zobrazil by se každému jen ten komentář, ne který by si klikl (respektive příslušná větev - podobně jako na Neviditelném psu). Pak by bylo mnohem snažší nezabřednout do diskusí s diskutéry k diskutérům a bylo by i výrazně snazší pro diskutéry reagovat jen na článek a ne na jiné příspěvky, zejména ne na příspěvky k příspěvkům. A vyvarovat se tak příspěvků a rozvoje diskusí mimo téma.
    Censuru dělat můžete těžko - to vyžaduje velký čas. Stejně tak povolování komentářů, i to vyžaduje čas. Pak byste méně psala a víc cenzurovala a to je přeci k ničemu.
    Úplné vypnutí komentářů mne ale bude velmi mrzet.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      mne to také mrzí, že nemůžu najít jiné řešení, proto se tím ostatně zabývám a rozhodla jsem se to zde probrat s těmi, kterých se to týká.

      A zrovna Vaše příspěvky by mi chyběly opravdu moc (jste jedním z několika mála lidí, kvůli kterým jsem to tady nevypnula už dříve - protože bych si nemohla číst Vaše názory).

      A to je zajímavý nápad, v systému jsou nějaké volby, jak se mají komentáře zobrazovat, a já jsem nikdy nezkusila jiný způsob než tento.
      Tak to potom, někdy večer, zkusím, co by to provedlo, kdyby se to nastavilo jinak.
      I když vlastně nevím, jestli by to přineslo zlepšení, protože hlavní problém to nevyřeší.

      Vymazat
    2. Ještě mne napadá, že by možná bylo možné nějakou odbočující větev zastavit, aby se jen k ní další komentáře nepřidávaly.
      Ale obecně - smysl to myslím má. První efekt je v tom, že člověk nemusí číst všechny komentáře; sám si rozklikne jen "žádoucího" kecala a vyhne se rozčilování nad slovy notoricky rozčilujících kecalů. Druhý efekt je v tom, že je vidět, kde jde o diskusi k diskusi, kde se to mění délkou větve a jejím dalším větvením v hospodskou žvanírnu - a tomu se pak lze snáze vyhnout.
      A to vyhýbání se je pak vhodné pro mnohé diskutéry, ale i pro samotnou autorku.
      ☺♥ Milan

      Vymazat
    3. To zní naprosto rozumně, ale obávám se, že až takové možnosti systém neposkytuje, aby se zarazila jedna větev.

      Tedy, teoreticky by mělo stačit, abych napsala "k tomuto tématu konec" - a on konec je, že, jenom se tam ještě připíše, jak je blogger naivní a komentátor měl samozřejmě pravdu a neporušil žádné pravidlo a vůbec, proti netoleranci nutno bojovat, přidáme odkaz na některé nezpochybnitelné autority nebo připomeneme, že tohle vedlo k tomu, že někdo už nekomentuje, a můžeme jít od toho. Aby všichni věděli, kdo tady má poslední slovo.
      Takže - technickými prostředky se snažíme řešit problém, jehož příčina je jinde.
      Kromě toho vyhnout se v tomto systému lze jen příspěvkům, které jsou označeny jménem; nevím, jak by to fungovalo tady, neboť nepožaduji registraci, a není tedy na první pohled vidět autora.
      Ale ano, to větvení diskusí, uzpůsobené k rozkliknutí, má rozhodně něco do sebe!

      Vymazat
  6. Já jsem ostře proti vypnutí komentů, jiné pohledy lidí mne na nastíněný problém docela zajímají.
    Navrhuju schvalování komentů, byť to žere čas a nervy, ale nejspíše se pisatele vytřídí.
    Pokud komenty vypneš, ztratí pro mne chození na blogy tak cca půlku smyslu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vnímám to podobně, půlka smyslu je v tom psaní, ale smysl mají i diskuse.
      Názor beru na vědomí:-)

      Mne také zajímají jiné pohledy na věc. Jenom se zde někdy nerozlišuje, co je pohled na věc a co už pohled na věc není.

      Vymazat
    2. Nojo, ale to právě každý může vidět jinak, co je ještě k věci a co není. Viz slečna Marplová a její "to mi připomíná". Problém je, že diskutující majiteli blogu do hlavy nevidí. A asi by ani vidět neměl, pokud se diskuse nemá pohybovat na vlně autocenzury "co by asi Ch. ráda četla."
      Prostě část z diskutujících očividně vnímá blog tak trochu jako posezení v hospodě, kde řeč může zaběhnout kamkoli. Někdy je to plácání o ničem, vtipné či méně, někde hluboká rozprava. Kouzlo je v tom, že to nikdo dopředu neodhadne, i když se výchozí téma zadá sebelépe. Někdy je to samozřejmě veletrh marnosti. Markéta

      Vymazat
    3. Markéto,
      ano, nevidí, a proto vnímám jako svou chybu, že jsem to nechala dojít příliš daleko. To vůbec nezpochybňuji.

      Blog není posezení v hospodě, resp. takové posezení si můžeme udělat tu a tam, u některého tématu, ale ne trvale u všech témat, protože to můžeme jít do té hospody rovnou a nemusíme sedět u počítačů:-)

      Veletrh marnosti - ano, to je trefné. Občas to nevadí, ale pokud k takovému veletrhu směřuje v podstatě každá diskuse, pak je třeba se zamyslet, co s tím. Což dělám.
      (Mimochodem, ono to není poprvé, co čelím problému tohoto typu, i když tehdy šlo zase o jiné problémy. Ale v minulosti se to vždy podařilo vyřešit bez razantních opatření.)

      Vymazat
    4. A co tedy blog je? Když ne výzva k pokecání? (Opět se ptám z velkého zájmu.) Vy přece máte potřebu sdílet, jinak byste sem nepsala. Zastavovat lidi na ulici je poněkud pracné, tak své názory věšíte do virtuálního prostoru - před pěti stoletími byste vylepovala listy na vrata chrámů, v Londýně se dodneška můžete postavit na patník v Hydeparku, ale tohle je přece jen pohodlnější. Markéta

      Vymazat
    5. Markéto,
      blog jsem založila na mateřské, líbila se mi myšlenka, že budu mít prostor, kam psát komentáře k dění kolem sebe. Nevěděla jsem nic o komunitě Bloguje ani o diskusích. S tím záměrem to nebylo vůbec zakládáno. Ale komunita si mne sama našla a když se podíváte do odkazu vpravo, uvidíte, jak to vypadalo na původním blogu.

      Tedy se to z původního záměru přetvořilo v místo, kde můžeme nahlédnout do toho, jaké názory na daný problém mají ostatní, můžeme je porovnat, oponovat si nebo souhlasit, někdy se trochu poškádlit a pozlobit, jindy si upravit své názory... příjemné a užitečné místo.

      Nyní se to ale přetváří v něco jiného, už dlouho... vnímám to a nemám moc možností s tím něco udělat.

      Vymazat
    6. Paní Christabel, stala jste se společensky významnou osobou s určitým politickým vlivem. Není důležité, že jste to nezamýšlela.
      Nicméně k právnické profesi to přeci jen trochu patří.
      Milan

      Vymazat
    7. Milane,
      ale já jsem maloměstská advokátka s vlivem, který je tomuto postavení úměrný, to znamená žádným:-)
      Na politický vliv neaspiruji.
      Ale je pravda, že zájem o dění k mé profesi patří. Třeba všímat si různých kauz. K tomu jsem také blog zakládala.

      Vymazat
  7. Zcela se ztotoznuji s Markétou a jsem rada, ze tu vidim gravera :)
    Osobne davam vzdy prednost vytkam ad hominem (adresné a presné), v narazkach Chris se ale samozrejme poznavam.

    Je to u mne zrejme profesionalni deformace, ale kdyz vidim, ze se jinak velmi zajimava diskuse nekdy rozviji na zcela mylnych argumentech, tak mi to neda a ozvu se

    Pro nazornost::
    Hovori se o diskriminaci, tema, které se netyka zdaleka jen Romu.
    Jako priklad uvadim jiné "show", to zdejsi kolem pouze "udajné" homosexuality kandidata na velvyslance ve Vatikanu, (on sam ji nikdy nepriznal).
    Odpovedi je : tady se o tom taky informovalo s tim, ze jde skutecne o gaye, nejen udajne.
    Neni sprochu, aby na nem nebylo pravdy trochu, tady se navic nabizi Pravda cela.
    A vychazi se z ni jako z takové.
    Pak jde samozrejme "o provokaci ze strany Francie", o "barbarstvi", "buranstvi" jeji diplomacie, "necitlivost" k tomu dotycnému atd, atp..
    Veskera snaha uvest veci na pravou miru je marna, my v tom mame jasno a my to tu odsuzujeme.
    Ze o tom zatim nikdo nic presného nevi, je vedlejsi.

    Jaka je posledni informace primo z Vatikanu ?
    Ke Svatému otci se pry pripad dostal az v breznu, pozval si diplomata, kterého velmi dobre zna jeste z doby, kdyz byl kardinal a kterého si vazi, k pohovoru 23.4.
    Ten trval 45 minut a byl mezi ctyrma ocima.
    Na otazky novinaru papez odpovi 6.6.cestou ze Sarajeva v letadle, jak je zvykly.

    Jestlize na serioznosti argumentu nezalezi, pak je to zcela jedno, v tom pripade by se ale nemely delat zavery, které jsou v rozporu s realitou.
    A pokud jde o jiny typ diskuse, tak by bylo mozna dobré predem na to upozornit,
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MaB,
      a jak to souvisí s tématem diskuse?
      Připomínám, že jsem již v minulosti vyjádřila názor, že toto by nemělo být předmětem diskuse a že mne téma nezajímá.

      Jinak bych doporučila se jakéhokoliv, ať už pochvalného nebo jiného, ad hominem vyjádření a priori vyvarovat.
      Stejně tak komentování toho, koho na blogu rádi vidíme a koho nikoliv, bych si raději nechala na vlastní blog. To je věc autora, aby vyjadřoval tyto subjektivní postoje vůči jednotlivým diskutujícím, pokud uzná za vhodné je vyjádřit.

      Vymazat
    2. Chris, to je jen jedna konkrétni ukazka toho, ze by jakakoli diskuse, vcetne té na blogu, mela byt zalozena na serioznich argumentech.
      Ani kdyz Te tema nezajima, pokud na ne reagujes, melo by to byt seriozni.
      Napadat Francouze (a chodit si pro argumenty k tomu i na jina fora) nebo i pana Penase jenom proto, ze jsem se o nich zminila ja, nepovazuji za prilis fér.
      Oni za mé vyroky nemohou a hlavne se nemohou branit.

      Vubec mi nevadi, kdyz mi neco vytykas ad hominem, obzvlast' kdyz je to opravnené. V tom je asi mezi nami ten podstatny rozdil.

      Netusila jsem také, ze neni dovoleno vyjadrit se o nekterém z diskutujicich pochvalne. To je opravdu podivna a prekvapiva vytka.

      Ze nekoho na blogu vidim nerada, jsem ale nikdy nerekla.
      Bylo by to krajne netaktni a hloupé. A hlavne netolerantni
      Navic jsem tu nepotkala nikoho, kdo by mi vadil.
      A i kdyby, davat mu to najevo by opravdu nebyla moje vec :)
      MaB

      Vymazat
    3. PS: Doufam, ze jsem tem, o kterych jsem se pochvalne vyjadrila, neuskodila ? To by mne mrzelo....

      Vymazat
    4. Bull's eye podstaty problému! Kdyby si o tom někdo chtěl popovídat, zřídím mu u sebe zvláštní šochtlík :-).
      Tak se zase měj a drž se.

      Vymazat
    5. MaB: já jsem sice starý ješita, ale kdybys mluvila pravdu, byl bych taky rád :-).
      Nemluv o provaze v domě oběšencově...
      Btw: když jdeš kolem, zastav se - dostaneš cukřík.

      Vymazat
    6. Sorry, ten smazaný komentář byl double - z mobilu mi to nějak hlúpne. Pak prej LTE...

      Vymazat
    7. Gravere, dokonce jsem se jednou chtela istavit na kus reci, ale vzhledem k moji inteligenci améby to nebylo mozné.
      (jen do toho jednoho policka se mi odpoved' nevesla, takze jsem Sezam neotevrela).
      Jak ale jiste vis, ctu Te pravidelne a s velkym gustem.
      MaB

      Vymazat
    8. Aha, chápu. Ty jsi na kontrolní otázku "kolik je 3+4" chtěla odpovědět "kolik chceš, aby to bylo". To se do toho políčka fakt nevejde :-).
      Pro registrované uživatele mám captcha plugin vypnutý, protože to sám nedávám :-). Jinak jsem to zapnul kvůli těm nabídkám na prodloužení penisu a vodičce na růst vlasů. Kdybych věděl, že s tím má někdo problém, tak to vypnu a tu vodičku se tedy koupím.

      Vymazat
    9. ...tak jsem aspoň vypnul operaci násobení a slovní zadání. Takže už jen jednociferné součty - to dáš :-)

      Vymazat
    10. MaB,
      vůbec nejde o to, že by nebylo dovoleno vyjádřit se o někom pochvalně.

      Ale je třeba činit rozdíl mezi komentátorem blogu a bloggerem.
      Ona je to trochu šikmá plocha: tu někoho přivítat, odpověď tady na tohle a tamhle na něco jiného, tu nastolit nějaké téma, které není vůbec předmětem diskuse, tu se vrátit k něčemu, co je pro tuto chvíli uzavřeno, tu si postesknout, proč někdo, kdo sem psal, už nepíše (a jen tak mimochodem způsobem, že to vypadá jako vina bloggera, i když většinou je za tím prostě to, že na to nemají lidé čas).

      Potom tedy vzniká otázka, kdo je moderátorem diskusí a kdo jejich návštěvníkem.
      Ona každá ta role má svoje, je mezi nimi rozdíl, i když to tak nevypadá, protože když se autor účastní diskuse, zdánlivě jsou všichni ve stejné pozic. Jenomže ono to tak není.
      Za obsah blogu mám odpovědnost já. Komentátoři zde mají dostatek prostoru, mohou jej využívat, ale přece jenom by měli znát jisté hranice.

      Ve chvíli, kdy komentátor svoje vlastní komentáře nadřazuje čemukoliv dalšímu, nebere ohled na autora a moderátora diskusí a sám si přisvojuje jeho úlohu, co má tedy autor dělat? No asi něco jiného, protože tady už je přebytečný.

      Vymazat
    11. A jako velice nutné pravidlo pro zdejší diskuse vidím toto: druhá strana může mít pravdu. I když se nám to nezdá.
      Tohle se ale musíme všichni učit, je to proces.

      Chápu, že to vypadá, že se tímto pravidlem sama neřídím.
      Ale já jsem si za tu dobu, co píšu blog, ujasnila a korigovala názory na řadu záležitostí a jevů. Čtu i jiné weby než ten, který píšu, čtu mainstream i některé okrajové záležitosti. Nemyslím, že bych měla věci tak špatně promyšlené.
      Je docela možné, že v některých věcech nemám pravdu. Pak se s tím ale komentátoři musí smířit, nebo si najít jiné blogy.

      Tedy, druhá strana může, i když nemusí, mít pravdu. A i když se mýlí, to ještě nemusí být příznakem naivity nebo nestatečného rozhledu. Může to být také tím, že druhá strana má úplně odlišné životní zkušenosti a vytvořila si svůj světonázor, který je odlišný od toho našeho.

      Vymazat
    12. Ještě bych měla dodat - musím připustit, že mnohé ty výtky vůči mně jsou oprávněné. Nadbytek komentářů s obdobným obsahem vedl k tomu, že už jsem to třeba ani nečetla a rovnou reagovala, prostě jsem už neměla sílu přečíst si to pozorně. Pak by bylo ovšem jistě správnější nereagovat vůbec.
      I tady platí, že méně je někdy více.

      Vymazat
  8. Christabel, párkrát jsem tady přispěla ke článkům, které mě zajímaly. Články, u nichž mi bylo jasné, že budu mít úplně opačný názor, jsem ani nečetla. Je to názorová netolerance nebo jen rozumná snaha nepouštět se za každou cenu do konfrontace? Nedávno jsem řešila něco podobného. Názory lidí v diskuzích na závažná témata, u kterých jsem si ani nebyla schopná představit, že to ti lidi myslí vážně. Jedna příbuzná mi ale řekla velmi zajímavou věc. Že tím, že čtu názory anonymních lidí v diskuzích, které mě rozčilují, se zbytečně pouštím do sporu, ke kterému by v reálném životě nikdy nedošlo. S mnohými lidmi bych se vůbec nemohla reálně sejít, protože každý pocházíme z jiné společenské vrstvy a máme jiné zkušenosti a některým lidem bych třeba ani ruku nepodala už kvůli tomu jak vypadají nebo že na první pohled vypadají jako cvoci. Do diskuzí (zřejmě ale ne do té u vašich článků) přispívají často velmi podivné asociální zjevy a anonymita je vyzdvihuje na stejnou úroveň, na které jsou třeba vysokoškolští profesoři, takže tyto rozdílné osoby spolu (nesmyslně) diskutují a diví se, že nemůžou najít společnou řeč a přitom v reálném životě by se jejich cesty nikdy neprotnuly. Takže myslím, že nediskutovat není handicap. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pěkně jste to napsala, paní Evo, avšak Vaše brilantní úvaha trpí jednou vadou: všichni se setkáváme u volebních uren.
      A právě proto je vhodné o tématech "společenských" diskutovat i s těmi, s kterými se můžeme setkat vážně jen u té volební urny. Když s nimi nediskutujeme, po volbách se divíme.
      Tímto příspěvkem jsem ovšem zásadně porušil zásadu vyjadřovat se jen k tematu článku a nerozvíjet "boční" diskusi, za což se paní Christabel omlouvám.
      Milan

      Vymazat
    2. Milane,
      nic jste neporušil, neomlouvejte se, tady je to skutečně určeno k prodiskutování další podoby blogu, tak bych chtěla, aby všichni reagovali, jak uznají za vhodné.
      A to i do budoucna, pokud diskuse zůstanou: pravidlo, že se má reagovat jen na autora, zde není zavedeno.

      Vymazat
    3. Evo,
      děkuji za komentář.

      Nediskutovat není handicap - hezky vyjádřeno, souhlasím.
      Ale nechat plynout diskusi a neusměrňovat nesmysly, které se v ní objeví - to už by handicap byl, handicap pro blog, čtenáře i komentátory.

      Vidíte, to setkání lidí, kteří by se jinak nepotkali, napříč společností - to jsem si ani neuvědomila. Možná díky tomu, že mám v tomto směru štěstí a mohu se potkávat se všemi (nejen u voleb). Dopoledne mohu být ve vazební věznici na poradě s bezdomovcem nebo x-krát trestaným Romem, odpoledne na radnici nebo na ministerstvu na nějakém jednání nebo tu mít na poradě místního podnikatele či učitele s nějakým problémem a večer mne manžel třeba vezme někam, kde u vedlejšího stolu sedí předseda jedné z parlamentních komor.
      Takže já se tak nějak potkávám i v reálném životě se všemi:-)
      Z toho možná pramení moje přesvědčení, že nalézt společnou řeč je možné s každým. Také jsem toto přesvědčení zde v minulosti uplatňovala a osvědčilo se to.

      Vymazat
    4. To ano, za určitých okolností je možné najít společnou řeč - ale jak v čem. S bezdomovcem se asi nebudete vážně bavit o výchově dětí nebo plusech a mínusech domácích porodů, ale vaše komunikace zůstane buď na povrchní úrovni nebo se bude nějak týkat vaší profese. V diskuzích se k vážným otázkám často vyjadřují lidé, kteří s danou věcí nemají vůbec žádné zkušenosti nebo mají takové zkušenosti, které je vedou k extremistickému názoru. Příkladem může být třeba školství, ke kterému se vyjadřuje každý, ale ne každý má zkušenost jako učitel. S takovým člověkem se vždy domluvím na povrchní úrovni, ale pokud půjde o obor, ve kterém já mám vzdělání, zkušenost a odbornost a on ne, tak ta diskuze asi nebude moc plodná. Eva

      Vymazat
    5. Evo,
      to je další z hřebíčků na hlavičku.
      Hodně témat, na které píšu, svádí skutečně k postoji, že "k tomu se můžu vyjádřit, o tom vím". Ale to je někdy klamné zdání.
      Školství a zdravotnictví jsou klasické příklady, ale i právních témat je hodně. Samozřejmě si každý myslí něco o exekucích nebo o trestněprávních kauzách; já si názory čtenářů na tato témata ráda přečtu. Ale i v těchto případech bychom měli vážit, k čemu má význam se vyjadřovat.

      U právních témat je pak vůbec rizikové se nějak vyjadřovat bez znalosti věci nebo přenášet zkušenosti z jednoho případu či prostředí mechanicky na jiný případ a do jiného prostředí.

      Vymazat
  9. Christabel, já od počátku obdivuji, že jste v diskuzích dokázala téměř vždy a na každého reagovat. Pro diskutující je to velmi příjemné, dočkat se odezvy, pro Vás to ale musí být sebevražedné :-). Podle mě to se prostě nedá stihnout, zabírá to neúměrně mnoho energie a času. Takže co se stane, když ponecháte čtenářům možnost se vyjádřit a nebudete na to reagovat, nebo jen když se Vám bude chtít a bude Vás to bavit?
    P.S.: Já samozřejmě k tomu přidávám cenzuru, ne takzvaných jiných názorů nebo kritiky mé osoby, to mi opravdu nevadí, ale vyložených blbin, ale k takovému zvěrstvu Vás nenavádím :-). Janika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janiko,
      děkuji.
      Sebevražedné to není, pokud mají diskuse nějakou přiměřenou strukturu a pokud diskutující respektují její mantinely.

      Co se stane, když to nechám být, bez vyjádření: viz výše, tam to zmiňuji - v diskusi se objeví řada zavádějících, nepřesných informací, věcných, právních, které neodpovídají skutečnosti, ale někdo by z nich mohl vycházet. Protože se to "přece psalo na blogu právničky".
      Takže já to skutečně chci - a v některých případech i musím - opravovat a usměrňovat.

      Vaše "štěstí je, když si lidé rozumějí" je opravdu pěkné motto.

      Vymazat
  10. Christabel, víte, že se zde zastavuji pravidelně. Víte, že nemám zábrany vyjádřit svůj názor. A tentokrát Vás možná překvapím. Chodím zde zejména kvůli diskusím. Přiznávám, že kolikrát článek jen prolétnu "rychločtením" - týká se to jednak věcí, na které mám jasný názor, nebo naopak u vysoce odborných článků, kterým moc nerozumím a ani nemám ambice rozumět. Těším se na to "poté". A v diskusích si taky vybírám - Milan píše tak obsažně, že to ne vždycky pojmu. MaB zase extrémně květnatě.. Nepovažuji za velký hřích se věnovat vláknu, které mě zajímá. A velmi mě zajímá i Váše aktivní účast zde "dole". I když Vám - mea culpa - občas přisadím, pokud mi jdete proti srsti, ale i tak to vnímám za velmi statečné a netradiční. Jistě související s osobnostním nastavením a povoláním. Nejsem si jista, zda bych Váš blog měla v RSS, pokud by komentářů nebylo. A bylo by mi to i líto. Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      to já vím, že jste odhodlaná diskutérka a líbí se mi to:-)
      Je jasné, že každý si vybere, co ho zajímá, jen bych Vás trochu opravila v tom, že opravdu hodně odborné články se tady nevyskytují. Na odborná témata sice občas píšu, ale i do nich se snažím dát něco popularizačního, fejetonistického, zkrátka něco i čtenáře, pro které to není zajímavé téma.

      Vůbec není hřích věnovat se vláknu, které Vás zajímá. Já to také tak chápu. Je ovšem problém, pokud se chce komentátor věnovat všem vláknům, odpovídat všem na všechno - a to bez ohledu na to, zda je k tématu možné skutečně něco smysluplného dodat.
      Pak je otázka, proč je tu tedy autor-admin?

      Že si občas přisadíte, to mi zrovna u Vás nevadí, jelikož už sem chodíte dlouho a znám Vás.
      Je jasné, že pokud budou diskuse v nějaké podobě pokračovat, já se jich budu účastnit, protože variantu "komentáře jsou povolené, ale já na ně neodpovídám" jsem zavrhla. I když na některých větších blozích a diskusních webech to tak je organizováno.

      Vymazat
    2. Elo, Vase diagnoza mne prekvapila. Extrémne kvetnata mluva !
      Kde jsem to chytla ? Nejspis v zahrade. Tam to zrovna vsecko kvete.
      Mam chut' se zeptat:
      Je to vazné, pani doktorko ? Neni to nakazlivé ?
      Da se s tim neco delat ? Jakou terapii byste navrhla, kauzalni nebo podpurnou ?
      Jsem Vam vdecna za kazdou radu :)
      MaB

      Vymazat
    3. Květnatá mluva je dobrá - asiaté by mohli vyprávět. Kdo by řekl, že probuzení malého draka znamená dát někomu přes hubu.
      Důležité je umět květnatě nadávat - to by vám Chris mohla dovolit.
      http://gravers.net/offend-me-softly/

      Vymazat
  11. Pokud jste byla dříve na bloguje.cz. tak jeho autor pan M. Malý na Vámi diskutované téma napsal velmi pěkný článek http://www.misantrop.info/trvale-udrzitelna-krava/ a sám u svého blogu http://www.misantrop.info/ diskuse vypnul a nabídl tzv. Instantní komentáře. Možná Vám při rozhodování jeho článek pomůže.
    Dalimil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dalimile,
      děkuji, o tom článku vím a dokonce jsem odkaz na něj dávala do jedné z předchozích diskusí.
      Instantní komentáře - vím o nich, ale nemyslím, že by to byla cesta pro tento blog:-)

      Vymazat
  12. Ideálním řešením pak je komentáře nevypnout a prefabrikované odpovědi nabídnout jako alternativu. http://gravers.net/nad-dopisy-chlivaku/
    To chce ovšem jistý nadhled, který tu chybí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prefabrikované odpovědi - nejlépe by bylo připravit ty instantní komentáře a na ně rovnou prefabrikované odpovědi.

      Už to vidím:
      komentář: pravičáku!
      odpověď: komunisto!

      Ano, nadhled chybí. To souvisí s tím, o čem píšu. To je také to, co bylo na Bloguje asi navíc.

      Vymazat
    2. Gravere, s tim sochtlikem to bylo mysleno vazne ?
      Pro pripad ze...
      MaB

      Vymazat
    3. Už jsem si snad někdy dělal legraci? Já myslím vážně i vtipy!

      Vymazat
  13. Cesi jsou, az na nejaké ty odpadliky, prikladne poslusni lidé (viz Milan 30.4. ve 14:36)
    Nadhled nebo kriticky odstup, to prijde casem, ale kam zmizel ten povestny smysl pro humor ?
    Myslim si, ze prave ten tu chybi.
    Francouze za priklad samozrejme nedavam, to by byla provokace, ale odkazuji na

    Caroline Pigozzi: "respectueuse complicité"

    Je to primo ke zdroji, tedy bez podezreni z desinformace.
    Tato dama, jak uvidite, je nejvetsi znalkyni Vatikanu, s papezi stravila mnoho hodin, je autorkou knihy "Jan Pavel intimni" atd atd...
    Ta "uctiva komplicita" se tyka jejiho vztahu k papezi Frantiskovi.
    On ji tyka a rika Carolino, ona jemu "Très Sanit Père".
    Primo na videu vypravi o tom, jak velmi lidsky tento papez je a jak tezké to s nim nekdy ma séf protokolu... Je to nesmirne zajimavé.

    Nekdy se rika "je papeztejsi nez papez", ja mam cht' rici
    Bud'me jako papez ! Tim mam na mysli, mejme smysl pro humor.

    Smich je vsem lidem spolecny a je to ta nejlepsi cesta k tomu, aby si lidé rozumeli ...

    Preji krasny prodlouzeny vikend a hodne legrace a slunicka vsem !:)
    MaB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Češi jsou, až na nějaké ty odpadlíky, především stádo. Pokud jde o poslušnost, doporučuji p.t. obecenstvu tu německou.
      Francouzský smysl pro humor je vtip sám o sobě :-).

      Jo, legrace, humoru a nadhledu je tady asi jako na schůzi mladých komunistů.

      Vymazat
    2. Možná je tu momentálně málo legrace, protože chystám nepopulární krok - vypnutí diskusí. A jsem z toho smutná, jak jsem napsala, a ani ostatní diskutující nejsou potěšeni.
      Tak hlavně, že se někteří baví, to je jistě to nejdůležitější.

      MaB,
      opět zbytečný útok na p. Milana, měla by ses omluvit. Neber si prosím do úst zdejší komentátory.
      Tohle se opravdu nedělá.

      Vymazat
    3. Tak vyjadřovat se k jiným se nesmí, citovat se taky nesmí, dokonce ani brát si do úst komentátory se nesmí (i když by se jim to mohlo líbit), Milan si nechá dělat garde... - a pak se někteří diví, že se někteří baví :-).
      Chris, nebuď takovej morous. Bav se taky a nezáviď to ostatním - žijete jen jednou (my šintóisté se reinkarnujeme a já budu v příštím životě zase hrochem).
      Víte, že má Chris docela hezký oči?

      Vymazat
    4. Gravere,
      panu Milanovi taková narážka samozřejmě nevadí, protože je nad to povznesený a přejde to. Ale vadí mně, víš?
      Já jsem tady diskusní excesy tohoto typu tolerovala dlouho.
      A vidím, že tato diskuse - vážná, ne legrační - místo toho, aby přinesla nějaký náznak řešení, sebereflexe, změny, zlepšení, prostě aby přinesla něco, nemá vůbec žádný efekt.

      Bavila bych se ráda také, kdyby ovšem v diskusi bylo něco vtipného, což není.

      Ale řekla bych, že s očima máš pravdu, mám oči krásné, velké, tmavé a uhrančivé. Měla bych nosit brýle:-)

      Vymazat
    5. A teď obecně: tady nejde o to, že se někdo nesmí vyjadřovat k jiným komentátorům. Takové pravidlo tu nikdy nebylo.
      Ale u všeho musí diskutéři znát míru.
      Ovšemže je možné vyjádřit se k jinému komentáři. Ale vyjadřovat se u všeho, ke všemu a vůči všem, to není pro diskusi prospěšné.

      Zkušení bloggeři a komentátoři si to myslím umí zhodnotit.
      Dobrým vodítkem je třeba, kdo na mé příspěvky reaguje (jestli vůbec někdo), jak často a jakým způsobem, a jak často naopak vyzní do prázdna.
      Pokud se pravidelně stává, že nikdo nereaguje, že většinou svým plácnutím končím vlákno, přičemž sílu reagovat nemá ani admin, který jinak většinou odpovídá, tak bych se asi měla zamyslet, jestli není někde nějaká chyba?

      Vymazat
    6. Ještě to tak dočítám při vaření.
      Tohle je typické.
      Vznikne nějaký problém s podobou diskusí, já pociťuji potřebu jej vyřešit, tudíž po dlouhém přemýšlení otevřu k tématu diskusi, kde naznačím řešení.
      Je to samozřejmě nepříjemné a kromě toho nás to zdržuje.
      A odpověď? Kam zmizel smysl pro humor?
      Inu, nezmizel nikam, jen prostě řeším problém, tak na chvíli ustala zábava. To je to tak nepochopitelné?

      To je prostě snaha odvést řeč jinam, od problému. Nic se neděje, je to prostě legrace, bavte se a problém zmizí. Jenže on nezmizí, je tady a kazí mi tu odpočinek už dlouho.

      Vymazat
  14. Pokud se rozhodnete vypnout diskuse připojuji se k přímluvám, aby staré diskuse zůstaly zachovány, často se v nich dá najít doplňující informace k vašemu článku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bauere,
      staré diskuse by zůstaly zachovány v každém případě.
      Ale možná, že mi z toho pomaličku vychází jiné řešení než skončení diskusí.
      Rozhodně jsem ráda, že jsem to neudělala rovnou, ale nechala stálé komentátory se k tomu vyjádřit.

      Vymazat
  15. Nepochopitelné? Nezmizel nikam? On tu nikdy nebyl. Ono nejde o to, že by problém zmizel, když se někdo bude bavit. Jde o to, že ty čekáš, že za tebe tvůj problém budou řešit ostatní a když máš pocit, že to nedělají (nebo to nedělají tak, jak bys chtěla), začneš kolem sebe kopat. Nikdo nikam řeč neodvádí - vždyť ti tady každý svůj názor na zrušení diskusí řekl. Pomáhají ti, protože tu s tebou chtějí zůstat. Jistě - já to zlehčuju, to je můj styl. Ale já tu nejsem podstatný a zítra už tu zase nebudu.
    Zkus se na to podívat s odstupem a tak po dvou panácích. Jeden příklad za všechny: říkáš, že Milanovi nevadí, že ho MaB cituje (proč by taky mělo), říkáš, že to vadí tobě, ale zároveň ji vybízíš, aby se mu omluvila. Proč a za co? Že to vadí tobě, protože ti asi nějak vadí MaB? Na to ti každej kašle.
    Nechci tě nasírat, ale ty máš fakt velkej problém a zrušením diskuse ho nevyřešíš. Spíš zkus ty lidi, které tu máš, použít jako pilulky - oni to určitě rádi udělají.

    Já se už rozloučím - nechci, abys nakonec vykládala, žes ty diskuse zrušila kvůli mně :-).
    Tak se drž a nepouštěj se, nebo skončíš v choromyslinci. A kdybys to nedala, já mám ještě nějaké cely volné :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gravere,
      je možné, že tu smysl pro humor nikdy nebyl, připouštím.
      Ale tady není nikde v záhlaví napsáno "web plný legrace, pojďte se bavit".

      Proč se tedy v diskusi ptát, kam se poděl?
      Nebyl tu a není tu, není to účelem.
      Tak proč odvádět diskusi tímto směrem?

      Postrádám smysl pro humor, budiž. To by byl problém, kdybych aspirovala na psaní humoristického webu. Neaspiruji.

      A jinak se velmi mýlíš - řešení se pomalu rýsuje a diskutující, kteří se zde vyjádřili, k řešení podstatně přispěli. A dokonce to bude řešení, které bude vyhovovat mým představám, řekla bych.

      Na "kopání kolem sebe" nebudu reagovat, protože tu k žádnému nedošlo.
      Za tím, že za zbytečné ad hominem seknutí by se měla diskutující omluvit, byť to ten, komu to bylo adresováno, nevyžaduje, si stojím.

      Vymazat
    2. Já se moc omlouvám, že se ještě vracím, ale právě mě napadlo geniální řešení těch diskusí: pětku za komentář, štamgasti bůra, výtěžek na nápravu hříšníků. Jdeš do toho se mnou?

      Vymazat
    3. Chacha, to jako že by komentátoři platili za příspěvky?
      To by bylo novátorské - zejména když vezmu v úvahu, že podle některých bych měla platit já jim:-)
      Hele, takový obchodní model by nebyl k zahození: solte a já vám budu psát na blog:-)

      Vymazat
    4. Nene, solte, jestli sem chcete psát :-). Ono to zní jako graveroidní úlet, ale já jsem to opravdu zažil.
      Nenapadlo tě třeba se s někým z místní sajtny potkat? Takový blog convention? Já s tím zkušenost mám - přináší to zajímavé výsledky.
      Btw: začínáš se trochu bavit, že? Tvůj gang asi ne, ale ty to dáš!
      Nepřišel jsem vysírat nebo si tu honit (i když by to bylo dost einfach). Pamatuju tě jinou. Lepší. Graveroidnější. Dnes se za to asi stydíš :-)

      Vymazat
    5. Mám pocit, žes mne vždycky pamatoval jinou, lepší:-)
      To už tak je, že dřív byla tráva zelenější a holky milejší.

      Jo, na Bloguje jsem tu a tam uvažovala o nějakém setkání s někým. Třeba s Mod, to bylo fajn.

      Já se s někým z blogů potkám s frekvencí tak jedenkrát za tři čtyři roky a řekla bych, že to je tak akorát:-) Naposledy před rokem s jedním bloggerem, který ale nebyl z Bloguje. A ano, to bylo milé.
      Ale nějak nevím, jak to souvisí s tématem.

      Vymazat
    6. Ačkoliv, jak tak o tom přemýšlím, takové setkání na střelnici by jistě nebylo off topic:-)

      Vymazat
  16. No jo, pravdu díš. Holky byly milejší a indiáni opálenější. Asi už se k tomu nedá vrátit - vlasy padají, tepny kornatějí, koksohydráty se karbonizují...
    Nějak mi to přijde, že to s tématem souvisí, ale čekal bych, že tyhle pindy tu povede někdo, s kým si rozumíš líp. Vloupnul jsem se sem zase jen proto, že bych to zrušení diskuse považoval za ultima res, i když se mě to netýká. Kdo mě zná, chápe, kdo ne, chápat nemusí. Ale jak píšeš, už to nějak vymyšlené máš.
    That's all from me here - kdo chce, je vítán u mě. Howgh.

    OdpovědětVymazat
  17. Chris, pokud vypneš komentáře, bude mi to líto, ale mám pro tebe pochopení. Sám jsem prošel podobným procesem a rozhodl se, že na psaním "ne-vědeckých" článků a na debatování v diskusích rezignuji...No naštěstí mi to úplně nevydrželo :)

    Každopádně jsem ti vděčný jak za články a debaty, tak za lidi, s nimiž jsem se tu mohl setkat (jmenovat nebudu, abych někoho neopomněl a neurazil.) Pokud skutečně diskuse zavřeš, pak ať se daří a s Bohem... A dá-li Pán, vždy bude možnost, že na sebe natrefíme coby návštěvníci MVM ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Covere,
      díky. Ne, z diskuse mi vyplynulo jiné řešení.
      Nenechám se udolat.
      Bylo by škoda to tu zavřít, vidím to z komentářů, že by nám to bylo líto.

      Vymazat
    2. Covere, to je ale upoutávka z loňska. Bude se to letos opakovat? Synové by měli možná zájem...
      Milan

      Vymazat
    3. Milane, organizátoři říkali že ano, akorát pokaždé aktualizují stránky až někdy na konci května, kdy zajistí konečný termín aby si to nekonkurovalo s jinými konferencemi, festivaly atp.

      Vymazat
  18. Chris, vaše texty umí hezky hladit po duši, nicméně chodím sem také kvůli diskusím, které považuji za obohacení.

    Proto jsem taky dříve chodil na jinéprávo - technpokratů mám kolem sebe dost, ale logicky uvažujících humanitně zaměřených lidí se mi v okolí nedostává.

    Chodí sem lidé s různým pohledem na svět, s jiným vzděláním, než který mám já (ateista, technokrat a asociál), s jinými životními zkušenostmi a rozhledem - díky nim si rozšiřuji obzory. Diskuse dávají blogu "třetí rozměr", protože to nejsou diskuse jako na "novinkách", ale diskuse zajímavých lidí, kteří jsou schopní argumentovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      však jsem ohlasy z této diskuse vyhodnotila a nic se rušit nebude.
      Byla by to škoda, právě proto, že to není jako na Novinkách.
      Také jsem ráda, že se zde můžeme potkávat, nechci se toho vzdát.

      Vymazat
    2. Ehm, toho asociála jsem přehlédla.
      Snad nebude tak zle;-)

      Vymazat