pondělí 25. května 2015

Ideální spolek

Skoro bych řekla, že se stávám odborníkem na spolkové právo.

Ale nestávám, protože jím se stanu, teprve až si projdu nějakým soudním procesem, který se spolků týká, například o neplatnost vyloučení člena, o neplatnost jiného rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku nebo o nějaké majetkové nároky související s činností spolku.
Nic takového ale naštěstí není na obzoru, a tak se mohu v klidu věnovat revizím stanov různých spolků.

Překopávání starých dokumentů podle nového práva není zrovna záživná a objevná činnost, která by člověka naplňovala badatelským nadšením nebo s sebou přinášela dobrodružné okamžiky.
Vypadá to tak, že sedím mezi starými dokumenty, vytvořenými většinou někdy dávno svépomocí a postupem času ještě několikrát na koleně aktualizovanými, otevřeným novým občanským zákoníkem a chytrou knihou a snažím se z různých útržkovitých e-mailů a svých písemných poznámek po okrajích stanov vyluštit, jaké požadavky mají členové daného spolku na jeho vnitřní uspořádání.

Nadávám u toho a sním o tom, jak vypadá ideální spolek. Mám o tom už poměrně jasnou představu.

  • Ideální spolek má především naprosté minimum členů. Nejideálnější by bylo, kdyby neměl členy vůbec žádné. To by ale bylo v rozporu se zákonem, který nevím proč požaduje pro vznik spolku alespoň tři osoby. Přijatelný počet členů je do deseti.
  • Účelem ideálního spolku je něco naprosto neškodného, co nemůže v nikom vzbuzovat sebemenší negativní emoce, a přitom snadno pojmenovatelného, například zájem o městské ptactvo, kterýžto účel se naplní krmením holubů v parku.
  • Ideální činností ideálního spolku je taková činnost, na niž není nutno vynaložit vůbec žádné náklady. Za vhodný předmět činnosti spolku pokládám například procházky přírodou, eventuálně vyprávění zapomenutých příběhů v setmělých jeskyních. Cokoliv, co vyžaduje jakékoliv financování, je už činností rizikovou a mělo by se zvážit, zda je to nutné provozovat. Navíc formou spolku.
  • Stejně nepřijatelná je jakákoliv, byť potenciální, možnost, že by spolek vyvíjel něco jako výdělečnou činnost. To vůbec nedoporučuji. 
  • Ideální spolek za žádných okolností nezřizuje pobočné spolky.
  • Členy ideálního spolku jsou zásadně jen fyzické osoby, nikdy ne právnické osoby, u kterých by bylo nutno zjišťovat, kdo za ně jedná.
  • Ideální členové ideálního spolku mají všichni stejná práva a povinnosti. Rozhodně není dobré zakotvovat různé kategorie členství, kdy jsou s každým typem členství spojena jiná práva nebo jiné povinnosti. Naděje, že se takovou kategorizaci podaří do stanov srozumitelně, transparentně a bez pochybností vtělit, se blíží nule, zatímco riziko, že z tohoto uspořádání povstanou nějaké spory a dohady, je téměř stoprocentní. 
  • Když už tedy ideální spolek musí nějaké členy mít, vůbec neuvažuje o jejich vylučování. Pokud by o tom náhodou uvažoval, tak jedině za nějaké naprosto simplicitní a zjevné porušení stanov, například neplacení členských příspěvků.
  • Ideální spolek sídlí v nemovitosti, která je výlučným vlastnictvím jeho předsedy. Proto nemohou vyvstat problémy s absencí souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla, případně s absencí nemovitosti, do níž by bylo možné sídlo situovat.
  • Ideální spolek nevlastní vůbec žádný majetek. Hlavně žádné nemovitosti ani nic jiného, co by mělo nějakou hodnotu a o čem by bylo nutno spolkově rozhodovat.
  • Ideální spolek od nikoho nic nechce. Zejména nechce žádné dotace ani dary, už vůbec ne z veřejných prostředků, proto jej nemusí trápit absence zákona o veřejné prospěšnosti.
  • Pokud už spolek musí nutně mít nějaké příjmy (například proto, aby mohl zaplatit za poskytnuté právní služby), pak je nejvhodnější, když jsou tyto příjmy tvořeny transparentně určenými, pro všechny členy stejnými členskými příspěvky. Získávání finančních prostředků jinak, třeba vlastní činností, je absolutně nevhodné.
  • Ideální spolek pochopitelně neplatí daně. Nemůže je platit, protože nic nevlastní, neprovozuje žádnou činnost a nemá v podstatě žádné příjmy, které by stály za řeč.
  • Ideální spolek neuzavírá nikdy žádné smlouvy, zejména ne takové, z nichž by mu mohly plynout nějaké závazky, za které by měl někdo odpovídat.
  • Ideální spolek má nejjednodušší možnou strukturu orgánů. Pokud už musí být některé jeho orgány kolektivní, obsazují se minimálním možným počtem členů a rozhodovací procesy jsou nastaveny zcela primitivně.
  • Funkční období členů volených orgánů ideálního spolku je co nejdelší. Naprosto nevhodné je funkční období o délce jednoho či dvou let, protože za tak krátkou dobu si nikdo ani nevzpomene, že už uplynulo.
  • Ideální spolek nikdy nevydává žádné interní organizační dokumenty. Veškeré otázky jeho vnitřního fungování jsou vyřešeny ve stanovách.
  • Ideální spolek trvá věčně, a není proto třeba řešit jeho likvidaci. A i kdyby náhodou k likvidaci došlo, likvidační zůstatek ideálního spolku bude roven nule.
  • Ideální spolek se v žádném případě neslučuje s jiným spolkem ani neprovádí nějaké jiné pochybné organizační změny.

Shrnuto, ideální spolek nemá téměř žádné členy, nevyvíjí žádnou činnost, nevlastní žádný majetek a o ničem nerozhoduje.
Jen maličkost tu ideální představu kazí: ideální spolek neexistuje.


20 komentářů:

  1. Omlouvám se za negativismus, ale ideální spolek je spolek před NOZ. Pamatuji doby nedávné (sám jsem zakládal a aktivně působil v několika sdruženích), kdy pro vznik spolku stačilo stáhnout z webu Econnectu vzorové stanovy a vzorovou jednoodstavcovou žádost o registraci na MV ČR a po týdnu byla registrace hotová. V případě chyby - pokud zakladatelé sepisovali vlastní stanovy a nepoužili prověřený vzor Econnectu - milá úřednice zavolala a poradila, co ve stanovách změnit (nejčastěji bývala chyba v zásadách hospodaření). Dnes aby člověk angažoval advokáta, protože sám registraci přes soud pravděpodobně nezvládne. Naštěstí snad notáři neprosadili povinný notářský zápis za 4500 Kč a soudní kolek 6000 Kč, pokud se nepletu, byl také dočasně odložen.

    Někde jsem už četl, že svazující ustanovení NOZ týkající se spolků odporují svobodě sdružování a snad jakýmsi mezinárodním sdružovacím úmluvám. Těším se na odvážlivce, který svazující ustanovení NOZ o spolku napadne. Bohužel, než se to dostane k ÚS zase budeme o deset let starší a šedivější, a já už v důchodu.

    Mimochodem chtěl bych vědět, jakého chytráka napadlo dát do zákona, že ve stanovách spolků (potažmo u eseróčka ve společenské smlouvě), což se týká třeba i 50 tisíc neziskových SVJ a bytových družstev, musí být pevně stanoven počet členů statutárního orgánu. A když na valné hromadě (schůzi, shromáždění...) stanovený počet zvolen není, tak aby se přepisovaly stanovy nebo ta společenská smlouva....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bauere,
      pravda, článek jsem mínila spíše pozitivně, i když to tak nevypadá:-)

      Já nevím, ty vzorové stanovy si asi můžete stáhnout i vytvořené podle nové úpravy, ale je otázka, jestli vám k něčemu budou, protože tyhle vzorové dokumenty jsou většinou k ničemu.
      S notářským zápisem pro tyto akce bych také nesouhlasila, to by byla zbytečná překážka výkonu sdružovacího práva.
      Jinak ale tu úpravu jako až tak svazující nevidím, tedy uvidíme, co s tím provede praxe a kam se to vyvine. Každopádně by se to mělo vykládat vždy ve prospěch autonomie spolků. Což nevím, jestli lze čekat někde na okrese:-)

      Proč je nutné určení počtu jednatelů u s.r.o. - na to je jednoduchá odpověď, protože mám dojem, že často je právě toto jediná chybějící náležitost společenské smlouvy. A kdyby tam ten pevný počet jednatelů nebyl, tak není řada společností nucena upravovat smlouvu notářským zápisem, že. Ale to je zase můj hodně negativistický výklad.
      U spolku snad zákon neurčuje, že musí být počet členů statutárního orgánu pevně stanoven? Hm, to jsem zatím neřešila, vždy to bylo jasně určené. Ale teď z hlavy nevím, jak s tím při zápisu do spolkového rejstříku, tam se počet členů zadává... Hm, teď si nejsem jistá, jak by to bylo, kdyby to stanovy určily v nějakém rozpětí, jestli by se zapsal vždy ten aktuální počet členů? Už jste se s tím setkal?

      Vymazat
    2. Já jsem stihl "svá" občanská sdružení zrušit na poslední chvíli před účinností NOZ, protože jsem věděl, co nás čeká, nejsou tedy slávabohu ani překlopená do rejstříku. Ze seznamu sdružení vedeném MV ČR byla vyškrtnuta 30.12.2013 :-)
      Mám zkušenost jen s SVJ, u kterých rejstříky zatvrzele vyžadují počet členů statutárů a co vím, tak některé soudy vyžadují přiložit notářský zápis stanov, což je už úplně absurdní. Já opravdu nevím, komu jsme tím pomohli. Co má člověk dělat, když na schůzi jsou zvoleni jen dva členové, protože nikdo třetí nekandiduje a nechce kandidovat? Nebo dokonce do tříčlenného výboru kandiduje jen jeden? Měnit kvůli tomu stanovy a jde to, když změna stanov není jako bod v pozvánce? Asi nejde, museli by být přítomni všichni vlastníci, protože nepřítomný by mohl hlasování soudně napadnout. Kdo měl jaký zájem tyto nesmysly naroubovat na neziskové organizace (protože SVJ je rovněž nezisková organizace)?

      Vymazat
    3. Tak o požadavku na notářský zápis u SVJ jsem už také slyšela.
      Ale SVJ teď nedělám, jen jsem se na to zběžně dívala, že to v NOZ je, nijak jsem to nezkoumala.

      Já nevím, ale situace, kdy např. ze společenské smlouvy vyplývá, že jednatelé jsou tři a dlouhodobě jsou zvoleni jen dva, nebyla snad tak neobvyklá, a nevím o tom, že by to rejstříkový soud ze své iniciativy řešil... ale je možné, že jsem se s tím prostě nepotkala.
      Je fakt, že počet jednatelů dříve nebyl povinnou náležitostí společenské smlouvy.

      Hm, tak nevím, jestli to pokoušet a dát do stanov spolku nějaké rozmezí pro počet členů statutárního orgánu, nebo to radši nezkoušet a určit přesně.

      Vymazat
    4. Christabel, pokud máte ambice vstoupit do síně právnické slávy a tvořit spolkovou judikatůru, dejte do stanov rozmezí. A buď to projde, nebo ne a vždy máte možnost "bojovat". Já v § 218 a dále také nevidím povinnost stanovit počet členů u spolku (pokud to není schované někde jinde v NOZ), ale soudní úředníci jsou tak zmatení, že je třeba se připravit na problémy.

      Vymazat
    5. :-)
      Jenomže u spolku, kde by to přicházelo v úvahu, nechci riskovat spor.
      Nejlepší by bylo založit si na to speciální spolek, takový právnický testovací, do stanov vpálit samé sporné věci a pak si projudikovat, co ještě projde a co už ne:-)
      Přemýšlím, jak by se to jmenovalo. Něco jako Spolek pro zkoumání judikatury, nebo tak něco:-)

      Vymazat
  2. Takových ideálních spolků jsem už založil několik. Teď se mi ulevilo, že budou automaticky zrušeny, protože se mně je nechtělo rušit.
    Vždy šlo o spolky jednoúčelové, bez majetku a bez jakéhokoli hospodaření, vytvořené jen za účelem obrany před něčím, obvykle před ekoteroristy. Spolky existovaly vždy jen proto, aby někdo konkrétní mohl před úřady vystupovat jménem spolku, i když jednal vždy ve svém zájmu a za své peníze.
    Takové klasické zneužití nemravného práva.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      myslíte, že je někdy někdo zruší?

      Myslím, že tady existují tisíce, ne-li desetitisíce, občanských sdružení, která vznikla, byla zapsána v evidenci, a přitom už jsou dávno vyhaslá a nečinná. Chci vidět, jak je budou soudy rušit a likvidovat...

      Vymazat
  3. Tak to je náš spolek skoro ideální:-)
    Ovšem novou úpravu resp. její důvod a účel nikdo z nás nechápe - jako spolek jsme skvěle fungovali i předtím, proč kua platit nějakýmu advokátovi, že nám přepíše stanovy, když ty stávající fungovaly dobře?
    Navíc díky tomu všemu bordelu se teď bojíme i na schůzi položit na stůl chlebíček, aby to náhodou nedejbože nebyl nějaký příjem/výdej nebo něco v rozporu kdoví s čím.
    My chceme ctít a uchovat hornické tradice, a ne sedět mezi naprosto nesrozumitelnými zákony, vybírat členský příspěvek místo 150 kaček 1000 kaček, aby bylo na právní služby, o které vlastně ani nestojíme.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je to ještě horší :-) Proč platit za právní služby, o které vlastně ani nestojíte, když vám právník na jeden paragraf sdělí 7 (slovy sedm) právních názorů, závazně není schopen nic poradit, protože není judikatůra a stanovy raději napíše tak nesrozumitelně, aby jim rozuměl jen on sám :-)
      Já mám právo rád, pomáhá udržet společenský klid, mír a shodu, ale co předvedli v některých kapitolách NOZ a ZOK jejich autoři, je otřesné. Místo, aby nechali lidi na pokoji, obtěžují jim život a nutí vyhazovat peníze za právníky. Tato nejistota neuvěřitelně ponižuje advokátní stav - k čemu mi je právník, když ve 4 z 5 případů prohlásí, že neví? Advokát jako ochránce spravedlnosti pomalu mizí z našich životů a nahrazuje ho advokát-věštec.

      Vymazat
    2. Já vím, že je to ještě horší. A podle toho, co si tak vyslechnu na poradách s MZE a MŽP, co všechno by rádi zanesli do právního řádu, jímá mě posvátná hrůza:-(

      Vymazat
    3. Sejre,
      ale neplaš, jestli jste fungovali dosud, tak je dost pravděpodobné, že nejste v rozporu s NOZem.
      On je co do úpravy spolků opravdu dost benevolentní, takže spousta spolků podle mého názoru může jet tak, jak je zvyklá.
      Na druhou stranu není od věci se čas od času na stanovy podívat. Sama vidím, když nějaké předělávám, že bez ohledu na změnu právní úpravy jsou některé stanovy třeba zastaralé, už nevyhovují současné době, takže jejich revize přichází docela vhod. Některé je naopak nutné upravovat minimálně, ale je to taky příležitost pohovořit s členy spolku, zda nechtějí na vnitřním fungování něco změnit, upravit, co praxe přinesla, že by šlo dělat jinak.

      Pak je tam ovšem ještě ten zápis do spolkového rejstříku, ale to taky asi není nic, co by nešlo zvládnout. Navíc se tam vrátilo to osvobození od soudních poplatků, což je dobře.
      (Jestli budeš chtít, můžeš mi časem stanovy poslat, kouknu na to, jak moc zásahů to vyžaduje, ale nejdřív asi v létě, to budu mít určitě mnohem více času:-))

      Vymazat
    4. Pane Bauere,
      s těmi více názory máte sice pravdu, ale rozlišuji dvě situace.
      Někdy je zákon skutečně napsaný tak, že nevím, co si o tom myslet.
      Ale také se setkávám s odbornými články některých kolegů, kteří záměrně hledají různé výklady různých ustanovení, spíše to na mne působí jako intelektuální cvičení s cílem nalézt nejasnosti za každou cenu než snaha vyložit rozumně právo.

      Jinak já se právě snažím psát stanovy srozumitelně a klientům říkám, aby určitě vznášeli připomínky, kdyby jim něco přišlo nesrozumitelné.
      I když - někdy je opravdu problém rozličné požadavky převést do řeči právního dokumentu tak, aby to mělo hlavu a patu, bylo zřejmé, co chtěl autor říci a zároveň to nebylo extrémně kazuistické...

      Ale souhlasím, že některé kapitoly NOZ jsou opravdu nepovedené, například právní úpravu nájmu asi těžko někdo pochválí.
      A tam skutečně dost často platí, že advokát lidem za jejich peníze nemůže poradit, přestože by rád.

      Vymazat
  4. Chris: Ideální stanovy jsou takové, které dokáží řešit i do značné míry nepředvídatelné situace. V rámci své paranoie vždyckyhledám situace ve kterých text stanov (nebo smlouvy) selže tím, že danou sitaci neřeší.
    Bohužel, co jsem měl zatím v ruce dva různé návrhy, tak mi šla hlava kolem z toho, jak nedomyšlené ty návrhy byly.

    Trochu zjednodušeně: Stačilo, aby předsedu srazilo auto a spolek by byl paralyzován do doby, než by předseda vstal z mrtvých, protože jedině předseda měl právo svolat ...

    Třetí spolek se pro změnu rozhodl, že stanovy jsou nad zákon, a zmocnění formou plné moci nebude spolek uznávat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle údajně zanikla v prvorepublikovém Rakousku demokracie za vlády křesťansko-sociálního kancléře Dolfusse (přezdívaného pro jeho vzrůst nemálo přes 150 cm Milimetternich). Dolfuss se snažil zavedením křesťanského korporativistického státu umlčet na jedné straně sociální demokraty a na druhé nacisty. V nějaké napjatější procesní parlamentní situaci se mu povedlo vyprovokovat k demonstrativnímu odstoupení předsedu a místopředsedy sněmovny a ti si pozdě uvědomili, že jen oni mohou Sněmovnu svolat....

      Vymazat
    2. Pefi,
      jenomže to Vám asi potvrdí každý právník: když napíšete dlouhou smlouvu a myslíte v ní na dvacet málo pravděpodobných situací, na just se stane dvacátá prvá. Tak to prostě je:-)
      Takže bych nedávala autorům stanov a smluv plošně za vinu, že nemyslí za různé obtížně předvídatelné situace. Šedá je totiž teorie a zelený strom života.

      Jinak myslím, že situace s přejetým předsedou by snad šla řešit i za pomoci nějakého výkladu nebo zdravého rozumu. Ehm, jsem ohledně těch spolků nějaká nemístně optimistická:-)

      Karle,
      Milimetternich:-)
      Z tohoto hlediska je možná zajímavé, jak je to s některými politickými stranami, jejichž počet členů je minimální, například s Úsvitem přímé demokracie. Sice to není spolek, ale zakladatel této strany to asi taky nějak nedomyslel.

      Vymazat
    3. Děkuji za zajímavé informace. Ač je historie mým koníčkem, o "Milimetternichovi" jsem nevěděl.
      Milan

      Vymazat
    4. Karel: Toto jsem neznal, nicméně není to jediný případ z historie, kdy se nedomyšlením možného podařilo paralyzovat nějakou část vedení státu.

      Chris: Zdravý rozum ? To ale předpokládáte, že všechny zúčastněné strany mají zájem patovou situaci konstruktivně řešit. takový optimismus bych od právníka nečekal :-) Jenomže co když z vyřešení patové situaci některá ze stran nemá žádný profit, pouze s tím má náklady - proč by se snažila?

      Já narazil třeba na to, na co výslovně upozoňuje tento článek u zástavní smlouvy (v sekci pohled prodávajícího):
      http://www.epravo.cz/top/clanky/budouci-zastavni-pravo-96887.html

      K převodu nemovitosti z nějakého důvodu nedojde, kupní smlouva se nezrealizuje, ale vzorová zástavní smlouva byla bankou zformulována tak, že by zástavní právo na dobu neurčitou stejně vzniklo. V případě nevůle banky zříci se neodůvodněné zástav,y by zástava na nemovitosti visela do nekonečna. A jak by v dané věci rozhodl soud je loterie, protože v zástavní smlouvě nebyla žádná preambule definující účel celé "akce" a tedy důvod vzniku zástavního práva by soud asi nedokázal posoudit. Hlavně že banka měla důkladně ošetřeno, že smlouva platí minimálně dalších 54 let. No prostě zaděláno na průšvih.

      Další perličkou bylo ustnovení o tom, že součástí prodávaného bytu je obvyklé vybavení bytu, aniž by existovala nějaká širší shoda co to je obvyklé vybavení bytu. Autor smlouvy tím sice chtěl ošetřit, aby prodávající nedemontoval třeba i vodovodní kohoutky a žárovky, na druhou stranu podle mě je obvyklé vybavení bytu třeba pračka, lednička, myčka, postele a nábytek. A je rozdíl jestli prodáváte holobyt, nebo jestli prodáváte vybavený byt může být třeba 500 000 Kč.

      Ale obecně - nejde o to dokázat myslet na každou situaci, to fakt nelze. Jde o to mít ve smlouvě něco, čemu programátoři říkají "exeption handling", tedy explicitně nastavené mechanismy pro řešení nejrůznějších selhání, aniž by předem muselo být známo, co dané selhání způsobilo. Smlouvy, kde smluvní pokuty nebo účtovaná částka mohou růst do nekonečna, jsou taky mimo moje chápání.

      Vymazat
  5. No zdá se, že od 10. června 2014 kdy vyšel příspěvek "Nové spolky" a proběhla k němu diskuse, došlo k vývoji názorů. Nejen pokud jde o spolek, ale i pokud jde o bytové družstvo, je NOZ a ZoK příkladem nekvalitně odvedené práce, povýšenosti jeho autorů a jejich odtrženosti od reality.
    Dalimil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dalimile,
      ale paradoxní je, že já pořád pokládám úpravu spolků v NOZ za celkem dobrou, tedy abych byla přesná: za benevolentní, a proto dobrou. Dává spolkům velkou autonomii, takže do stanov lze dát kdeco (dokud nějaké chytré hlavy nevymyslí nebo neprojudikují, že to nejde, jako se to stalo například se souběhem funkcí).
      Ale připouštím, že jsem se nad spolky dosud nestřetla s nějakým rejstříkovým problémem. Je možné, že pak promptně změním názor.

      Vymazat