středa 24. června 2015

Nečesaný II

To je ale rychlost!
Před několika týdny se Luděk Nečesaný vyjádřil v médiích kriticky ohledně policejní práce v případu jeho syna Lukáše a ejhle: už jsou u něj!

Protikorupční policie promptně zasáhla v nemocnici, které Luděk Nečesaný šéfuje, a obvinila jej z korupce.
Takhle se to dělá. Co má kdo co kritizovat způsob shromažďování důkazů, že?

Máme zde tedy kauzu Nečesaný II. A vsadila bych se, že ono se něco najde.
Nebude to sice asi tak spektakulární jako Rathovy miliony v krabici, ale že by se nenašlo alespoň nějaké pochybení v čerpání dotací? Špatně vyúčtovaný nákup drahého přístroje? Nedodržení správného postupu při zadání veřejné zakázky? Ale no tak... jakpak by se něco takového mohlo v dnešním byrokratizovaném světě nenajít? Najde se, najde.

Pokud jde o kauzu Nečesaný I, v níž momentálně sklidily ostudu soudy nižších stupňů, podařilo se mi natrefit na jeden či dva články, v nichž si novináři dali práci s alespoň přibližným shrnutím důkazů a popisem úvah nalézacích soudů. Z článků, jakkoliv je beru s rezervou, nelze učinit závěr, že šlo o nějaký zlý úmysl na straně orgánů činných v trestním řízení, spíše o nesprávnou úvahu ohledně nepřímých důkazů: vypadá to, že soudy to vzaly z druhého konce, tedy z toho hlediska, že do provozovny, kde ke skutku došlo, nevstoupil podle očitých svědků nikdo jiný než Lukáš Nečesaný, shodou okolností mladík s problémovým chováním, ergo to nikdo jiný nemohl provést.
Ale ať už soudy uvažovaly jakkoliv, Nejvyšší soud se ohledně práce orgánů činných v trestním řízení v tomto případě vyjádřil jednoznačně a příkře. Policie, prokuratura ani soudy si jeho rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona za rámeček určitě nedají.
Rychlost reakce mne ale opravdu udivuje.

Na okraj musím poznamenat, že v posledních letech, kdy jsem se vrátila k trestním obhajobám po mateřské přestávce, mám  na malém měřítku naší kanceláře  subjektivní pocit nárůstu úspěchů na straně obhajoby. Nastřádala jsem za poslední dva či tři roky zajímavou sbírku zprošťujících rozsudků, nebo alespoň snížení právní kvalifikace či jiných zmírňujících zásahů soudu; výrazně ubylo případů, kdy by byla do výroku trestního rozsudku převzata obžaloba tak, jak byla podána.
Čím to je?
Připisuji to jednoznačně nekvalitní práci státních zástupců.
Když občas vidím, co se také stíhá a jakým způsobem se to kvalifikuje, nebo když se mi policisté omlouvají za to, jak musí postupovat na základě pokynu státních zástupců... nevím, nechci zevšeobecňovat, jsou to jen mé dojmy.

A tak na závěr přidám ještě jeden, čistě na základě mediálního zpravodajství vytvořený dojem.
Tento týden začal sledovaný soudní proces se zdravotní sestřičkou, obžalovanou z vraždy šesti pacientů, vyžadujících neustálou péči, které měla usmrtit injekcí draslíku, aby si ušetřila práci.
V tomto případě nestačím žasnout z jiných důvodů.
Dobře si totiž pamatuji, že když kauza vypukla, vyjadřoval se k věci bezprostředně po závažných zjištěních na svém pracovišti lékař, který problém odhalil. Vybavuji si, jak říkal, že ihned poté, co zjistil podezřelé úmrtí, nařídil odebrání vzorku krve zemřelého, protože  nyní se vyjádřím krajně neodborně  draslík se brzy "ztratí" a později již nebude možné zjistit, že byla aplikována smrtelná dávka.
Jak, u všech všudy, přišla policie na to, že takto mělo v minulosti zemřít pět dalších pacientů? V dnešní době, kdy je naprostá většina zemřelých pohřbena žehem, a není tedy možné provést exhumaci a pitvu, odhlédnuto od toho, že ani tímto způsobem by se tedy asi aplikace smrtelné dávky draslíku zjistit nedala?
A najednou se z toho vyloupne obžaloba pro šest vražd?!
Kde se vzala?
To je mi tedy opravdu záhadou...

Zdá se, že naše policie a prokuratura jsou jasnozřivější, než si umíme představit.


8 komentářů:

  1. V menší míře se tohle objevuje mezi včelaři - jen si někdo dovolí veřejně kritizovat státní monopol výroby léčiv, kontrola z veteriny už klepe na včelín:-(
    Velmi hezké to bylo i s paní (s Domažlic?), co si postěžovala na připravované pokladny a hned druhej den tam měla kontrolu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      s tou domažlickou podnikatelkou to bylo opravdu ilustrativní!
      Já jsem její vystoupení v TV neviděla, ale vím o tom.
      Nejsem si jistá, co přesně dělá, ale zaslechla jsem, že snad vyrábí ručně šperky? Tak jsem si říkala, jestli prodává někde na trhu ručně vyrobené náušnice a náramky, kolik jich asi tak musí prodat, aby si koupila tu Babišovu pokladnu?
      Je mi jí líto. A nemyslím, že by ji vytrhla speciální sleva na dani, kterou k EET Bureš chystá.

      Tu věc komentoval DF, asi jsi to četl, přišlo mi to opravdu hodně trefné:
      http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2015060602

      Vymazat
    2. Ano, souhlas. Toto se děje stále častěji.
      Nejvíc to postihuje obce - jakmile se nějaká obec postaví státním záměrům, hned tam běží kontrola ze dvou až tří ministerstev.
      Milan

      Vymazat
  2. no, o státním aparátu si myslím, leccos, ale že by konal rychle, to ne ... tedy pokud ho zrovna načapali s kalhotama na půl žerdi (15 míčů za rok), tak to nějakou dobu trvalo, než ho nabrali do sítí ... a bez předsudků ... tak jako většina ředitelů nemocnic se cpal u korýtka a moc u toho mlaskal a u toho si myslel, že přes jeho kamarády a pacienty se k němu nikdo nedostane, to už tam těch špitálníků bude ... vinař Rath, spisovatel Dbalý ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám v dnešní době bohužel pocit, že dotace a veřejné zakázky jsou svázány takovým množstvím pravidel, že kamkoliv kontrola přijde, tam něco najde, že to ani jinak není možné.
      A korupce? Uvidíme. Rozhodně by takhle kauza měla být pod zvýšenou kontrolou veřejnosti, protože to může být opodstatněné stíhání stejně jako policejní pomsta.
      A tady u toho ředitele k tomu možná napomohlo, že se v novinách objevilo, že "utratil miliony za právníky", aby dosáhl osvobození svého syna - ačkoliv nevím, jestli to takto prezentoval on nebo si to novináři přimysleli.

      Vymazat
    2. V oblasti veřejných zákazek je dnes právní úprava konradiktorní, protože požadavky zákona o zadávání veřejných zakázek jsou v rozporu s jinými právními předpisy, které musí orgány veřejné správy také dodržovat. A co se týká dotací, k těm je nutno připomenout, že přijímání darů zavazuje. Dar zotročuje. Veřejnoprávní subjekty by vůbec neměly fungovat na prinicipu dotací, ale výhradně na principu rozpočtové určení výnosu daní. A soukromé osoby si musí být vědomy, že přijmou-li jakoukoli dotaci, stávají se subjektem polostátním. Dotace jsou způsob, jakým si subjekt veřejné správy může zavázat soukromou osobu (např. aktivistické sdružení), aby proti němu neútočila a nepomlouvala ho v novinách a neorganisovala nějaké podpisové akce... U nás navíc jsou dotace používány jako forma rozkrádání veřejných financí.
      Kombinace veřejné zákazky za peníze z dotace je pak smrtelná šílenost.
      Milan

      Vymazat
    3. Milane,
      já když slyším dotace, zejména pokud je to na nějaký účel, který slouží úzké skupině lidí, která si dokázala prosadit svou (například nějaké sportoviště, které bude sloužit méně než 1% obyvatel...), tak na to radši nemyslím, protože bych se akorát musela zlobit.
      Mne by zajímalo, jestli si ti lidé uvědomují, že každá koruna, která se takto vynaloží, se musela předtím někomu sebrat.
      Hlavně, že jásáme, že jsme dostali dotaci.

      Vymazat
    4. Když tu situaci kolem dotací vidím, říkám si, že je to taková parafráze za komunistů používaného: Kdo krade, okrádá stát. Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu. Všichni vědí, že v případě dotací je něco shnilého ve státě dánském, ale přece tam ty peníze nenecháme... :-(

      Mě třeba fascinuje, kolik potvrzení si "vymýšleči výzev" namyslí, aniž by je specializované zákony znaly. Nebožák pak běhá od čerta k ďáblu a modlí se, aby mu ty papíry někdo vydal, potvrdil, i když na to není nárok.

      Maky

      Vymazat