úterý 7. července 2015

Nabídka

V pracovní e-mailové schránce jsem našla nečekanou výzvu.
Jedna poměrně velká, regionálně významná korporace vypisuje výběrové řízení na zajištění právních služeb a mne vyzývá k předložení nabídky.

Četla jsem to velmi nedůvěřivě.
Co to jako má být?
Takhle se advokát nevybírá. Advokáta je lépe nalézt jinak... poptat se v okolí, nechat si doporučit, poslouchat a hledat. S advokátem si musíte vzájemně "sednout", ať jste poslední dlužník, který hledá obranu před věřiteli, nebo velká firma.

Výběrové řízení. Hm. To teda nevím. Na to tady nejsme zařízení.
Ale společnost komunikovala slušně a mimo jiné žádali, abych případně zdůvodnila, proč se nezúčastním. Tento detail byl nakonec pro mne rozhodující, totiž rozhodl o tom, že nabídku předložím. Protože jak bych zdůvodnila, že se na to vykašlu?
Pardon, nad takové poptávky my jsme tady povznesení, jdeme radši do kavárny?

Tak dobře.
Nastala série komických situací, když maloměstská advokátka zjišťovala, jak se taková nabídka vlastně píše a co to obnáší.

"Krycí list nabídky. Uááá, nějaký krycí list. Co to jako je? Tady neděláme krycí listy, tady pracujeme nebo jdeme na oběd, ale krycí list... znám krycí listy zakázek na obcích, ale tohle...," lamentovala jsem.
Naštěstí mi vzor nabídky včetně krycího listu poskytl manžel, který - jak jsem zjistila - nabídky dělat umí, i když v jiném oboru (a mou nabídku, kterou jsem zpracovala a ukázala mu, mi potom pochválil a neměl k ní jedinou výtku!).

Volala jsem kamarádovi z velké pražské kanceláře, ze světa Arialu 11, abych se o obsahu nabídky poradila; vzhledem k okolnostem mezi námi rozhodně nevznikl konkurenční vztah.
"Potřebuju poradit, nikdy jsem takovou nabídku nepsala..."
"Chachá, to my tady děláme nabídky denně. V podstatě kvůli takovým nabídkám nemáme čas na práci pro klienty," smál se kamarád a zodpověděl mi mé otázky.
Moc mi pomohl, i když svou nabídku jsem samozřejmě sepsala v Times New Roman 12. Jak jinak.

Komedie nabyla lehce hororového rázu kvůli referencím.
Taková nabídka se prosím neobejde bez referencí. Musíte tam napsat, jaké máte zkušenosti, pro koho jste pracovali, a uvést jména lidí, kteří to na vyžádání potvrdí. To ale fatálně porušuje přísnou advokátní mlčenlivost, která je pro mne svatá. Kvůli referencím jsem málem prodělala profesní rozvrat osobnosti. Někam uvádět informace o klientech. Děsné.
Kupodivu jsem zjistila, že mohu dodat reference poměrně zajímavé a průkazné, což mi předtím nedošlo. Vida, k čemu je taková nabídka dobrá, člověku hned připadá, že je skoro významný regionální advokát. Tedy, opravdu jenom skoro. Ale nutnost volat nějakým manažerům, abych je mohla někde uvést kvůli tomu, že v nějakém výběrovém řízení dělám stejně nejspíš někomu jen křoví, mne opravdu frustrovala. Naštěstí jsou na to asi zvyklí a nemají s tím, na rozdíl ode mne, problém.

S požadavky na poskytované služby to je naopak jednoduché, protože prostě opíšete, co firma potřebuje. Někdo asi předstírá, že splňuje všechno, já to tedy nepředstírala, protože všechno nesplňuji, ale utěšovalo mne, že neznám asi nikoho, kdo by splňoval.
No a pak stanovení ceny, to je na tom úplně nejzajímavější, protože cena je pochopitelně poměrně stěžejním kritériem a do značné míry rozhoduje o tom, jestli bude nabídka přijata. Na tom mi ale v tomto případě až tak dramaticky nezáleželo, tudíž jsem si s tím hlavu příliš nelámala a nastřelila to tak nějak od oka, aby to nebylo ani moc ani málo.
Pražský kamarád se mi snažil poradit cosi ohledně kalkulace nákladů, ale v mém případě je to marné, protože advokacie je mi koníčkem. A kolik si mám nechat zaplatit za provozování koníčku, že? A jak bych do kalkulace zahrnula kabelky a rtěnky?

A tak jsem vyrobila svou první nabídku v životě. Krásnou, v PDF formátu, s přílohami, a vložila jsem ji podle pokynů zadavatele do jejich systému, ke kterému mi poslali heslo.
Když se na obrazovce objevilo oznámení, že nabídka byla úspěšně odeslána, úplně jsem si oddechla.
Tak, a můžu jít zase pracovat.

8 komentářů:

  1. Tomu se říká křoví.
    Ten, kdo to bude vopravdu dělat byl vybranej a dohodnutej už dááávno předtim.
    Jiná věc je, když něco konkrétního nikdo dělat nechce. My jsme takhle výsledek nabídky na technickou část jednoho zařízení v Albánii před odevzdáním násobili šesti. Jak se ukázalo, nenásobili jsme zas tak moc. Ze dvanácti firem jsme byli třetí. Bylo to o fous.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak, tak, křoví. I když v tomhle případě si tím nemůžu být na 100% jistá, protože do toho nevidím.
      Ale vzala jsem to jako příležitost zkusit si něco takového napsat, protože tady k tomu jinak nepřijdu, a kdyby bylo náhodou třeba, už mám mustr, jak na to. A musím říct, že mne překvapilo, kolik času taková věc zabere.

      Vymazat
    2. Pokud se jednalo o nabídku pro soukromou firmu, tak bych to jako křoví nutně neviděla. Spíš jako o předstupeň toho, s kým se pak dál zástupci korporace sejdou a koho si vyberou už podle osobního a individuálního posouzení. Prostě jako první zmapování terénu..

      Ivana

      Vymazat
    3. Ivano,
      je to možné, jak píšu, já do toho ani trochu neviděla.
      Na druhou stranu sice jsem se účastnila tak trošku ze zdvořilosti:-) a s tím, že bych s tím měla kapacitní problémy, ale pak to ještě mělo nějaké pokračování, byla jsem znovu oslovena, takže jsem to asi tak špatně nenapsala, ale pak to nějak vyšumělo a já už jsem tomu pro kupu jiných záležitostí nevěnovala pozornost.
      Ale tyhle věci se tak trochu ukládají, nemusí být všechno hned, třeba se to časem zase někde zjeví, na malém městě člověk nikdy neví.

      Vymazat
  2. A co teprve nabídka pro státní nebo veřejný sektor - dvě hodiny jsem zabil snahou zjistit jak správně udělat vypadající a popsanou obálku, aby nedošlo k vyřazení kvůli formalitě toho typu, že nápis "neotvírat" nebyl na přední straně, ale na zadní straně, přičemž co přesně je přední a co zadní strana asi není nikde jasně určeno.
    A když je v zadání požadavek na dokumentaci na CD, může být i na DVD? Čert aby spral formality spojené s VŘ - jak na straně dodavatele, tak na straně objednatele.

    A nejlepší je dodavatel, který podstřelí cenu a pak se vás pokouší na každém kroku nějak odrbat, aby na tom neprodělal. A vy zjistíte, že jste dostatečně přesně v zadání neuvedli jaký technický a estetický standard očekáváte (protože očekáváte standard obvyklý) a najednou díky "nejvýhodnější ceně" místo řemeslně normálního zakončení na vás koukají kabely trčící na divoko ze zdi materiálové provedení je kvalitou tak levné, jak to jen šlo, což se časem nepochybně vymstí. Ale ušetřilo se ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro pro státní a veřejný sektor nabídky nedělám, naštěstí. Na to bych asi nestačila, mám vysokou školu jenom jednu...
      Však jsem jednou někde četla: zkuste si vzít zákon o veřejných zakázkách a koupit podle postupu, který stanoví, třeba ledničku... a uvidíte:-)
      Jsem ráda, že s tímhle nemám nic společného.
      I když vlastně stát mne taky někdy platí, protože stát je objednatelem obhajoby v případech ex offo a právního zastoupení v některých civilních kauzách. Obhájci se ovšem naštěstí nevybírají v zadávacím řízení, i když představa by to byla nepochybně zajímavá:-)

      Vymazat
  3. Víte, jak s nabídkama zachází Metrostav? To byste zírali!
    Metrostav si vybudoval svoje vlastní, špičkový nabídkový oddělení. Jenže ho používá trochu jinak:
    Ve státních zakázkách je to tak, že nahoře se nesoutěží. Vítěz je danej, bez vzhledu na to, co vozubená pleš přednáší při brainwashingu masám. Takže Metrostav dostane zakázku, ať nežeru, za 3 miliardy. 1 miliarda je okamžitě v hajzlu, ta se vrátí k té straně, která utrousila a zčásti k těm, co dělaly, že to nevidí.
    Pak se na to vrhne nabídkový voddělení jak černý na Lampedusu, a rozeberou to na kusy a nabídnou do halíře. A pak se čeká. Když je zakázka na spadnutí - tak 2 měsíce do zahájení, začnou podnikatelům prodávat dokumentaci pro nabídkové účely. Přijdou nabídky a porovnávaj se s těma jejich. A jakmile někdo udělá chybu, okamžitě objednávají. Takto zakázku prodají za 0,8 -1 mld. Aniž by kopli, 100% vejvar. To ovšem není vše. Je předávačka, chodí komis a říka: "Tady je poškozený obrubník, to určitě udělal Váš náklaďák, co tu předevčírem jel. 50 litrů dolů z fakturace." Nebo: "Ve druhym suterénu je rozbitá dlažba, to určitě udělali Vaši chlapi. 70 tisíc dolů." A tak podobně. No, a pak se divte tunelu Blanka.
    A to jsem zatim neřek nic vo smlouvách! Když to trochu nadnesu, tak když je dokumentace pro výběr dodavatele letecká fotka, ve smlouvě je, že všechno znáte, všemu rozumíte a jakékoliv problémy řešíte za vlastní. Doba splatnosti nejméně 180 dnů, 15% zakázky (tedy běžný zisk) je jistina na 5 let. Poslední fakturu Vám nikdo nezaplatí, ale dají vám další zakázku.
    Právník, když v tom někoho utopí, nikdo mu to nedokáže. Ale práce, holt, to je jiná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda je, že fiasku s Blankou se asi ten, kdo se tomuhle věnuje, divit nemůže.

      OT: nedávno jsem viděla na ČT24 pořad složený z archivních zpráv, které se týkaly tunelu Blanka. Od projektu, začátku prací, optimistických výhledů, masivního bagrování, propadu Stromovky, praskání domů nad stavbou, slibů politiků až po současný stav.
      Byl to v podstatě pořad komediální:-)

      Vymazat