pondělí 17. srpna 2015

Omluva ano, peníze ne

V kauze žaloby z důvodu diskriminace romské "zájemkyně" o byt, ve skutečnosti testerky najaté Úřadem veřejného ochránce práv, padl prvostupňový rozsudek. Realitní makléřka se musí žalobkyni omluvit, návrh na přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích byl zamítnut.
Komentátoři rozsudek vesměs přivítali s tím, že jde o šalamounské rozhodnutí. Já si to ale nemyslím.

Finanční odškodnění nebylo přiznáno s odůvodněním, že šlo o tzv. situační testing, údajná zájemkyně o byt pracovala na základě určité smlouvy s Úřadem VOP, za tuto činnost byla honorována, a proto jí náhrada nemůže být přiznána.

Spis neznám, ale připadá mi, že tato úvaha nemá hlavu ani patu.
Pokud žalobkyni nemůže být přiznán nárok na finanční odškodnění, jak jí může být přiznána omluva?
Nárok na omluvu snad vzniká z úplně stejného titulu, jako nárok na odškodnění v penězích, který se přiznává, pokud omluva nepostačuje. A pokud by se měla žalovaná realitní makléřka už omluvit, proč žalobkyni osobně? Jestliže žalobkyně pracovala jako najatá osoba pro určitou instituci (ponechme nyní stranou, zda má daná instituce na takové testování právo) a byla v tomto postavení poškozena, újma přece vznikla tomu, kdo ji najal, a ten potom může případně žádat nápravu právní cestou.
Nebo si příslušné ustanovení antidiskriminačního zákona špatně vykládám?

§ 10
(1) Dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(2) Pokud by se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.


Soud zdůvodnil zamítnutí požadavku na finanční odškodnění takto:

"Vzhledem k tomu, že šlo o výzkum, tak žalobkyně mohla důvodně předpokládat, že ze strany některých těch realitních kanceláří ta diskriminační reakce přijde. Odškodnění jsem nepřiznal vzhledem k formě testingu, kdy se nejednalo o rozhodnutí člověka, který si řekne, že si sám otestuje, jestli s ním budou jednat diskriminačně. Byla to vlastně zakázka pro státní orgán," vysvětlil ČTK soudce. Rozhodování v kauze podle něj nebylo snadné. "Jednoduché to nebylo. A myslím, že pokud některá ze stran nebude spokojena s tím rozhodnutím, budou závěry revidovány soudy vyšších instancí," dodal Šlapal.


Opravdu příliš nerozumím právní úvaze, z níž soud vycházel.
Při rozhodnutí si přece musel zodpovědět otázku aktivní legitimace, tj. oprávnění žalobkyně vznést projednávanou žalobu. Pokud ji zhodnotil kladně, potom mohl přiznat oba nároky, omluvu i peníze, případně zdůvodnit, proč omluva postačuje (nedošlo ve značné míře ke snížení dobré pověsti a důstojnosti osoby či její vážnosti ve společnosti). Odškodnění bylo ale zamítnuto nikoliv z důvodu nedostatečné intenzity diskriminačního zásahu, ale z důvodu právního postavení žalobkyně při tvrzeném diskriminačním jednání.
Proč se tedy stejný důvod nevztahuje i na omluvu?

Žalovaná verdikt, vcelku pochopitelně, uvítala, protože jí v případě plného úspěchu žaloby hrozil značný finanční postih. Jenom nechápe, proč se má omlouvat, když už se o své vůli omluvila dvakrát.
Já to také nechápu.

A mimochodem, žalovaná šla do sebe, příště romského zájemce na prohlídku bytu vezme. Nevím ovšem, zda mu tím pomůže.


25 komentářů:

  1. Přeji hezkou dovolenou.

    Já toto vnímám dost tvrdě: Má-li u nás být vymýcena romská diskriminace, bude to stát hodně peněz (z kapsy každého z nás). A naplnění antidiskriminačního zákona už dnes podle mne znamená povinnost pro subjekty mít podle jejich ekonomické velikosti promyšlenou/prokazatelně sepsanou a implementovanou antidiskriminační strategii.

    Od pronajímatele bytu bych to nečekal (pokud nepronajímá např. 200 bytů), ale pokud tam má jenom "bílé", už bude muset něco vysvětlovat. (Antidiskriminace je záměrně protitržní tlak, který znamená, že z etických důvodů přijmu menší zisk, větší riziko, snesu odlišnost kultury, méně komforortu pro ostatní, a to vše proto, že jsem členem společnosti a přijímám její zákonem vynucené hodnoty - bez nároku na odškodnění - neboť vlastnictví zavazuje.)

    Pokud ale mám firmu, tak už očekávám, že existuje metodika, směrnice, školení, pokyny a jejich absenci bych považoval za důkaz diskriminačního jednání...

    Takto rozumím přenesení důkazního břemene: Tím mi vlastně vzniká povinnost preventivních kroků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud mohu sledovat, existují v tomto dva názorové proudy. Jeden říká, že takové vynucování "nediskriminace" na soukromých subjektech je v pořádku, viz Váš příspěvek, druhý je naopak proti.

      Já jsem proti tomu.
      Nevidím důvod, proč někomu diktovat, jak má nakládat se svým majetkem. A viz můj předchozí post ke stejnému tématu - byt k pronajmutí není houska na krámě, u které může být jedno, kdo si ji koupí a sní.
      Taky bych nepronajala svůj byt lidem, u nichž mám pochybnosti o tom, že jej dokáží užívat ohleduplně a budou schopni platit sjednané nájemné - tedy pochybnosti o tom, že budou plnit smlouvu.
      A při vší nediskriminační úctě, v romské populaci je oproti většině bohužel skutečně nepoměrně vysoké procento lidí, kteří nemají stálý příjem a v důsledku staletých zvyklostí také nejsou schopni řádně užívat pronajatý byt. Tudíž obavy pronajímatelů v tomto ohledu bohužel musím vnímat jako oprávněné.

      Vymazat
    2. Mě by zajímalo, jestli by po mě úřady šly, kdybych napsal diskriminační inzerát „Pronajmu byt pouze Romům, bílé odmítám.“.

      Adam Bernau

      Vymazat
    3. KarelV: shodou okolností pronajímám byty v Mostě, v tuto chvíli 8 bytů. Neprodělávám, ani nevydělávám, ale baví mě to (asi nezapadnu do živnostenské definice podnikání, že jde o činnost za účelem zisku, ale pronajímání naštěstí *zatím* nespadá pod ŽZ, tak mě to nemusí trápit).

      Když jsem začínal, netrpěl jsem předsudky a byty Romům pronajímal (první romskou rodinu tvořila matka na mateřské, manžel pracoval v truhlářské dílně, což jsem si ověřoval a ukázalo se to pravdou - po měsíci ho ale vyhodili...). Od druhého měsíce mi přestali platit nájem a sporadicky něco zaplatili, po šesti měsících se mi je podařilo vyhodit, dluh na nájmu 17000 Kč, po následném vyúčtování jsem zjistil, že na vodě udělali dluh 36000 Kč. To ale nebylo to nejhorší. V den, kdy jsme se dohodli na vystěhování jsem přišel do bytu a byt už byl prázdný - odvezen byl ale kompletně i můj nábytek vč. nádobí, záclon, z oken byly vytrženy žaluzie... Byl jsem oznámit na policii krádež, ale policie oznámení nepřijala, když zjistila, že nešlo o vloupání (ptali se mě, jak se tam dotyční dostali, řekl jsem, že měli vlastní klíč - což je jaksi pochopitelné, když byli mí nájemníci; prý nejde o krádež a mám si to vyřešit občanskoprávní cestou).

      Stále jsem ale netrpěl předsudky. Do jiného bytu jsem opět pustil romskou rodinu a scénář se vlastně opakoval: od druhého nájmu přestali platit, po 3 měsících jsem je vyhodil a na vodě mi udělali nedoplatek 13000 Kč (+ 7000 Kč dluh na nájmu).

      Problém mosteckých Romů je, že většinou pocházejí z východního Slovenska, kde žijí v chatrčích vesměs bez elektřiny a vody. Nemají základní civilizační návyky a pak to dopadá tak, jak to dopadlo v mém případě.

      Nyní už předsudky trpím... Což ovšem neznamená, že bych nikdy Romovi byt nepronajal, to ne. Musel by mi ale doložit pracovní smlouvu, výplatní pásky za 12 měsíců, složit 3 kauce a ukázat platební historii (např. posledních 12 složenek, že platí nějaký úvěr včas). Prakticky bych si ho prověřil jako si banka prověřuje žadatele o úvěr.

      Dříve v 90. letech banky půjčovaly komukoli, po sérii úvěrových podvodů založily bankovní registr a žadatele o úvěry prověřují. Nelze se tedy divit, že pronajímatelé po sérii špatných zkušeností nechtějí Romům byty pronajímat...

      Vymazat
    4. Ad "pronajmu byt pouze Romům" by myslím nebylo nijak napadeno, rozhodně by to šlo vykládat jako uvědomělou soukromou afirmativní akci:-)


      Pane Bauere,
      takový scénář je bohužel dost častý a také jsem se s ním v praxi potkala - i když někdy jej realizuje i problematická většinová (bílá) rodina, resp. nájemník.
      Takže se opravdu nedivím, pokud někdo své zkušenosti zobecní a do dalšího rizika (ze svého pohledu) nejde. Druhá věc je, že podle útržků z rozhodnutí, které jsem zahlédla, soud určitým způsobem rozlišuje mezi pronajímatelem (vlastníkem) a zprostředkovatelem (realitní makléř). Což příliš nechápu, protože realitní makléř pracuje z pověření pronajímatele, a pokud má pronajímatel určité přání ohledně nájemce, tak přece nemá význam, aby ukazoval byt lidem, kteří zadaným požadavkům neodpovídají.

      Přirovnání k bankám a jejich opatrnosti je zajímavé. Co se bude dít, až se nějakou korektní analýzou zjistí, že na stanovená pravidla bank pro poskytování úvěrů většina romské populace nedosáhne (což asi tak je a žene je to zároveň do rukou lichvářů)? Diskriminují banky některé zájemce o úvěry?

      Jinak zde u nás v regionu je celkem velký problém pronajmout byt slušným zájemcům, setkávám se s tím v praxi opakovaně. Souvisí to šířeji i s tím, že Češi preferují vlastnické bydlení, nájemní bydlení poptává poměrně malá část populace.

      Vymazat
    5. My jsem získali romy za sousedy. Normálěn jsem je zdravil, na pozdrav zásadně neodpovídali. Pak sousedovi vynadali, že je rasista, protože je nezdraví. Po dvou týdnech jsem je zdravit přestal, proč taky, když jim nestojím za odpověď.
      Uběhlo dalších pár měsíců ...

      Byt už nemáme, radši jsem z toho domu velmi rychle prchli a byt s nemalou ztrátou prodali, ...

      Jestli si někdo chce praktikovat nediskriminaci, ať si ji praktikuje za svoje. Já už jsem díky nepřizpůsobivým v celkem krátkém období tratil víc, než moji oba rodiče dohromady dostanou v důchodu za celý rok. Kromě hromady peněz mě to také stálo desítky hodin času ...

      Vymazat
    6. Pefi,
      to míří k podstatě problému, viz výše: kdo má nést náklady korektního, nediskriminačního přístupu? Konkrétní vlastník? Nebo stát?
      A proč zrovna ten nebo onen?
      Já nevím.
      Také se mi praxe "Romům byty nepronajmu" lidsky nelíbí, ale těžko to těm vlastníkům vyčítat, když vím, jaké problémy s tím v praxi nastávají.

      Vymazat
    7. Jelikož věřím v tržní proncipy, tak je pro mě nepřijatelný stav, kdy se nemohu svodobně rozhodnout komu byt pronajmu a komu ne.

      V jedené ze svých knih Robert Kiyosaki napsal co odpověděl na otázku týkající se řešení neplatičů při pronájmu nemovitostí zhruba toto:

      "Nájemník vám neplatí ? Ale to je dobře pro vás, protože ho dáte k soudu a on vám zaplatí nejen nájemné, ale ještě úroky a penále, takže na tom vyděláte mnohem víc, než kdyby platil."

      Na tuto odpověď jsem zíral jako na zjevení. A to je přesně důvod, proč u nás vlastníci musí diskriminovat - zvýšené náklady na nepřízpůsobivého nájemníka vlastník už nikdy nedostanou zpět, naopak se může stát, že jim bude neopravitelně vybydlen byt nebo dům.

      Ostatně slyšel jsem o domě, kde nájemníci urazili a do sběru prodali litinovou odpadní trubku v domě, kde bydleli. Když byl sklep plný jejich exkrementů tak se zuřivě domáhali toho, ať to vlastník nemovitosti řeší ...

      Psala jste, že to s fungováním justice nevidíte až tak černě. Já to černě vidím. Tuhle mi někdo říkal, že správní žaloba, když žalovaný klade odpor, je obvykle rozsouzena v horizontu tří let. A rozusudek bude znít, že se tím úřad má zabývat znovu. Vím o pánovi, který nad úřadem takto vyhrál údajně 3x, než úředník vyměkl a uděll co měl udělat hned. Netrvalo to 9 let, ale tuším že "pouze" 6 let.

      Jádro pudla je v anglickém velmi výstižném rčení: "Justice delayed is justice denied".

      Dokud u nás nebude právo vymahatelné rychle a přiměřeně, tak vlastníci nemají žádnou jinou možnost jak snížit riziko ztráty, než diskriminovat jak uznají za vhodné.

      Nic antidiskriminačním aktivistům nebrání vstoupit na realitní trh a pronajímat všem (!) zájemcům byty za rovných podmínek. Tak proč to nedělají? Aneb proč ti lidé něco jiného hlásají a něco jiného sami dělají ?

      Vždyť kdyby to fungovalo tak jak oni hlásají, tak by museli nehorázně bohatnout na tom, že pronajímají byty právě romům - na trhu zjevně existuje dlouhodobě neuspokojená poptávka po bydlení ze strany diskriminované menšiny.

      Vymazat
    8. Pefi,
      úvaha, že se vlastně vyplatí, když nájemník neplatí, je samozřejmě zcestná, o tom netřeba diskutovat.

      Ad fungování justice: moje odpověď v diskusi se týkala převážně trestních kauz, resp. takový byl kontext.
      Chápu, že se řízení někdy vlečou, ale mám dojem, že v celoevropském měřítku na tom nejsme s rychlostí řízení zdaleka nejhůř. Záleží také na regionu a typu soudu, zrovna to správní soudnictví jistě není z nejrychlejších.
      Ale musím říci, že u nás na okrese není s délkou řízení nějaký zásadní problém, většinou to tak nějak jde, i když jsou samozřejmě výjimky a i naše kancelář vede několik vlekoucích se kauz. Hodně záleží na lidech, mám jeden majetkový spor se slovenskou protistranou, která to vyloženě bojkotuje, pořád omluvenky, neschopenky, to je pak těžké...

      Ad realitní trh: myslím, že je to tak, že poptávka po slušném bydlení ze strany Romů zde je, ovšem na jejich straně chybí kupní síla, z níž by mohli takové bydlení financovat. Pak to končí ubytovnami (byznys se sociálními dávkami), nadměrným počtem lidí v běžném bytě a podobně.

      Vymazat
    9. Především se v NOZ otočilo pravidlo, kdo podává žalobu při skončení pronájmu, nově nájemce. Vedle toho je zde možnost až 6m kauce (jistoty), jejíž nedoložení může být ve smlouvě samo označeno za hrubé porušení povinností nájemce. Což už umožňuje stihnout včas "okamžitou výpověď" s měsíční lhůtou na předání bytu.

      Ale je fakt, že první úroveň sociálního bydlení musí být komunální. Nelze se obejít bez něj.

      Vymazat
  2. Trochu mám z těch všelijakých diskriminací obavu, kam až se to vyvine. Budu já diskriminován jako pracující, když inzerent bude nabízet pronájem studentům? Nejsem diskriminován, když v bazénu je jeden den v týdnu vyhrazena sauna pouze pro ženy? Neměl by být též jeden den pro gaye a lesby, další pro transsexuály a jeden pro protestanty?
    Celá tahle žaloba mi přijde velice špatná, protože samo sobě to stojí na špatné premise - že vlastník nemovitosti si nemůže určit, komu ji pronajme/prodá/půjčí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      víš, jak se to říká: diskriminováni jsou všichni kromě heterosexuálního bílého muže. Takže smůla, nemáš nárok:-)

      Z té žaloby opravdu plynou minimálně dvě zásadní právní otázky, jedna z nich jsou meze ochrany vlastnického práva (což je otázka pro ústavní soud - a teď z hlavy nevím, jestli se zrovna k tomuhle v antidiskrim. zákoně ÚS už vyjadřoval), druhá je oprávnění úřadu k takovému testování. Až po zodpovězení těchto dvou otázek přichází (podle mne) na řadu ta předmětná, tedy zda přiznat omluvu a náhradu v penězích.

      Vymazat
    2. Mi státem placená role provokatéra (moderně situační testér) přijde velice nechutná. Pravděpodobně inspirace nacismem, komunismem a dalšími podobnými režimy. Uplivl bych si, kdybych neseděl v kanclu:-(

      Vymazat
    3. Já s jednání VOP víceméně souhlasím ze dvou důvodů:

      Otroctví zaniklo na jihu USA a občanská práva měla vzniknout pro černé už v rámci rekonstrukce po válce Severu a Jihu. Nestalo se tak z vůle bělošské většiny, skrze různé právní obezličky a nastal režim segregace. Mnohé musela vyřešit affirmative action a místy opět silou - federální legislatury a justice, místy i nasazením vojska (národní gardy). Bez toho by rovnost nebyla dosažena. (A samozřejmě bylo nutné se dopouštět nerovností při této snaze.)

      Podobně bude nutné nalít spoustu peněz a udělat spoustu ústupků, aby se mezi Romy např. za 50 let podařilo vybudovat jejich vlastní elity, které je potáhnou dopředu. A bude to stát spoustu peněz a námahy i třeba trochu proti jejich skupinové vůli, ale výsledek může být trochu podobný, jako když jsme za první republiky pozvedli skoro odnárodněné Slovensko.

      Individualistické pojetí vlastnictví (dítě přehnaného klausovského ekonomického liberalismu) je imho trochu přežitek. Jsme členové sociální komunity a vlastnictví zavazuje. Za tuto komunitu neseme zodpovědnost přesahující odvod do sociálního pojištění apod.

      Možná by se to dalo dělat i tak, jako v USA: Dokud nechcete korunu dotace, úlev apod., dělejte si co chcete, ale v každé dotační smlouvě by měl být antidiskriminační dodatek...

      Druhá věc je, že kancelář VOP je podle implementace příslušné směrnice EU "národním tělesem" pro rovné zacházení a ochrany před diskriminací s úkolem přispívat k prosazování práva na rovné zacházení ... Takže rozumím i poměrně radikálnímu přístupu.

      Vymazat
    4. Nevěřím, že se podaří vytvořit jakoukoliv romskou elitu, ať už za 50 nebo za 100 let. Jednoduše proto, že o to oni sami nemají zájem, už dávno si vyhodnotili, že současný stav je pro ně optimální. Pokud zcela ojediněle nějaký Rom shodou okolností vynikne, obvykle se snaží se od své komunity za každou cenu separovat. Moc velký optimista v kauze jejich asimilace nejsem, ale jsou to současně Češi a v zásadě dokážeme žít vedle sebe. Celé je to selanka ve srovnání s tím, co nás čeká při soužití s jinými etniky. Čemuž se nevyhneme.
      Voloďa

      Vymazat
    5. Na vytvoření romské elity také nevěřím, a to především proto, že tradičně v tomto národě není zakotvená úcta ke vzdělání. To nemyslím teď nějak dehonestačně, prostě je to fakt. Pokud nějaká skupina, komunita, etnikum nespatřuje ve vzdělání a následné cílevědomé práci hodnotu, tak k těmto hodnotám samozřejmě nevede své děti, právě proto, že to jako hodnotu nevidí.
      Mně bylo od malička vtloukáno do hlavy, že vzdělání je strašně důležité, velice se na to u nás dbalo, abychom se učily - já a sestra. A tak je to v mnoha českých rodinách. Ale není to tak v romských rodinách, bohužel.

      Vymazat
    6. Karle,
      "i třeba proti jejich skupinové vůli" - proti skupinové vůli můžete skupinu odněkud vystěhovat, někde shromáždit, zavřít a posléze i zlikvidovat, to už se bohužel provádělo.
      Ale proti jeho vůli, obávám se, nedonutíte nikoho, aby se vzdělával. V tomto ohledu jsem skeptická.

      Individualistické pojetí vlastnictví není podle mne žádný přežitek, ale rozhodně to není takový přežitek, aby stát určoval, s kým máte uzavřít smlouvu o využívání majetku. Až ten určený majetek nájemce zničí, bude stát platit náhradu škody? To je totiž druhá stránka věci - individuální odpovědnost za výběr nájemce v sobě nese i odpovědnost za výběr nájemce špatného, který neplní své závazky.

      A pronajímatelé přece žádné dotace ani úlevy nechtějí, ti chtějí jen to, aby jim nikdo nemluvil do výběru kontraktačního partnera, což není zase tak přehnaný požadavek.

      Vymazat
    7. Státem organizovaná diskriminace je nepřípustná. Jenomže affirmative actions taky. Pozitivní diskriminace zniličila tradiční černošské rodiny a díky ní je černošská komunita ve stavu horším, než kdy jindy - nepokoje vypuknuvší vždy, když dojde k zastřelení černého kriminálníka, jsou toho dokladem, stejně jako výroky, které dávají tušit, že příslušnící oněch hord se v první řadě cítí býti černochy a až potom také lidmi
      Zrovna USA bych si za vzor nebral, tam jdou od zdi ke zdi a antidiskriminační hnutí tam připomíná opilého slona v porcelánu..

      Vymazat
    8. Je pravda, že v černošských rodinách vyrůstá enormně vysoký počet dětí jenom s matkou nebo v jinak narušených rodinách, ty počty jsou alarmující.

      Ono by stačilo, kdybychom si nemuseli brát za vzor Brusel, ale bohužel musíme.

      Vymazat
    9. A také je pravda, že v českých rodinách se je snažíme dohnat v počtu svobodných matek, co se jenom dá.

      Vymazat
  3. Ty úvahy by byly platné, ale české soudy se v první řadě řídí mediálními tlaky, politickým zadáním, a pak – když je soud v dobrém rozpoložení, třeba i zákony.

    Stejně jako v případě Kramného, nebo oněm mladíků, co vhodili zápalnou láhev do neobvyleného bytu, stejně jako v případě prodejců historických knih Mein Kampf, tak i zde – soudy v podstatě poslouchaly média. Kdyby na místě soudců byl šéfredaktor časopisu Blesk, dopadlo by to asi stejně.

    Předpokládám, že naše soudnictví jde do háje. Zajímá mě jak rychle to bude trvat, než občané to pochopí správně – a to tak, že u nás žádná zákonnost není, a trest u soudu je spíše živelná katastrofa nijak nezávislá na činech toho kterého odsouzeného, ale spíše na vnějších událostech, které jsou mimo vůli člověka. Tedy až lidé zcela ztratí úctu k českému právu, protože české soudnictví se o to snaží seč to jde, a ti lidé to stále plně nepochopili.

    Adam Bernau

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já nejsem k našemu soudnictví jako celku tak přísná, zdaleka nejkritičtější jsem ke státnímu zastupitelství.
      To se projevuje i v kauze Kramný: soud ho v podstatě soudit musí, když dostal obžalobu, ale čím chce státní zástupce tu obžalobu prokázat, to je mi skutečně záhadou - viz můj nedávný článeček na toto téma. I když vazebně by ho opravdu stíhat nemuseli, to je pravda, a to padá na vrub soudu. Ovšem neznám spis.

      Na druhou stranu, občas neodsoudí i někoho, u koho je určitá politická objednávka - viz např. bývalý ministr Barták.
      Je to zkrátka obtížné zevšeobecňovat.

      Obecně nemůžu říci, že bych se na okrese setkávala často s nějakými do nebe volajícími nespravedlnostmi či nezákonnostmi.

      Vymazat
  4. Tady komentář přímo k rozsudku:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-jak-jsme-zatim-uspeli-v-litomericich-fjh-/p_spolecnost.aspx?c=A150819_224840_p_spolecnost_wag

    Ale ještě jsem to nečetla.

    OdpovědětVymazat
  5. Jen taková poznámka k diskusi: v USA nějaké "tradiční černošské rodiny," které by bylo možno ničit, vůbec neexistovaly. Už z principu totiž za dob otrokářského systému stabilní rodiny otroků existovat ani nemohly. Neúplné rodiny a rodiny složené z matek s dětmi různých otců jsou právě ta "tradiční rodina".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Manželko,
      díky za zajímavé upřesnění.

      Mimochodem, určitě by mne zajímal Tvůj pohled na aktuální uprchlickou krizi... pokud bys měla čas a chuť.

      Vymazat