čtvrtek 5. listopadu 2015

Devět

Včera jsem v televizních zprávách zaslechla, že Chorvatskem prošlo v poslední době asi 300 tisíc migrantů. O azyl jich tam požádalo devět.

Nikoliv devět tisíc, nikoliv devět set, ale devět lidí.
Nechápu to. To už snad musí být nějaká davová psychóza.

Jistě, Chorvatsko není Německo.
Byla jsem tam, přesvědčila jsem se, že země zaostává například za námi jistě o několik let vývoje. Mzdy jsou nižší, ceny vyšší, pracovních příležitostí méně, životní úroveň není tak vysoká jako v nejvyspělejších evropských zemích. Tomu patrně bude odpovídat kvalita služeb, třeba zdravotnictví. Válka tam nebyla dvacet let, na rozdíl od střední Evropy, kde od konce poslední války uplynulo již sedmdesát let.

Ale
  • je to krásná země,
  • s příjemným klimatem,
  • členská země Evropské unie,
  • členská země Rady Evropy,
  • parlamentní demokracie,
  • pracovní uplatnění pro toho, kdo chce pracovat, by se tam nejspíš našlo,
  • temperament tamějších obyvatel je uprchlíkům jistě bližší než například německá či švédská povaha,
  • válka tam není, bomby nepadají,
  • je tam bezpečno,
  • uprchlíky tam patrně neinternují jako například u nás.

Tak jak je možné, že z takového obrovského množství lidí na útěku před válkou a hladem jich chce v takové zemi zůstat jenom devět?



26 komentářů:

  1. Nejspíš proto, že nehledají asyl, ale zemi, kde pečení holubi létají rovnou do úst.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  2. ...nebo proto, že jim cestovní kancelář "CK Sýrie" neřekla, že i tam by se mohli mít dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      na mne to působí jako davová psychóza, prostě "všichni do Německa", event. do Švédska. Tyto země jsou viděny jako země zaslíbená, nikoho snad ani nenapadne přemýšlet, že přece i jinde v Evropě se žije dobře, rozhodně o hodně lépe než tam, odkud ti lidé přicházejí.
      Nevím, v takovém množství lidí by mi přišlo přirozené, že se sami od sebe - bez kvót - více rozptýlí. Pokud ne, tak pro to nemám dost dobré vysvětlení, to jdou všichni opravdu jen za tím kapesným, které se v Německu vyplácí a jinde ne?
      I když připustím, že část jich jde za příbuznými, za komunitami, tak všichni asi ne?
      Je to jedna část té skládanky, která mi prostě nedává moc smysl.

      Vymazat
  3. Věřím, že kdybyste se nad tím zamyslela, mohla byste i Vy přijít na to, proč tomu tak je. No...zkusím napovědět.

    Sama píšete, že ve srovnání s ČR v Chorvatsku jsou mzdy nižší, náklady vyšší a pracovních příležitostí je méně...ale pak zase píšete "pracovní uplatnění pro toho, kdo chce pracovat, by se tam nejspíš našlo". Nejde to tak trochu proti sobě? Máte skutečně pocit, že uprchlík, který bude asi často brán jako "nekvalifikovaná" pracovní sila, by měl v ČR možnost najít práci, že stačí pouze to, že "chce pracovat"? Máte pocit, že i v Chorvatsku s horší nabídkou práce, jak jste psala, by to měl tak "lehké" jako v ČR?

    Máte pocit, že to, co hledá uprchlík je "země s příjemným klimatem, parlamentní demokracie, člen EU a Rady E" (že to uvádíte ve výčtu). Pouze tipuji, ale takový uprchlík (zpravidla bez peněz a majetku) asi hledá zemi, kde má vyhlídky vydělat tolik, aby zaplatil převaděče ze Sýrie i pro svoji ohroženou rodinu, nebo, pokud je rodina s ním, aby tuto rodinu uživil. Tipuji i to, že uprchlík hledá zemi, kde má šanci azyl získat. Víte jaká je azylová politika Chorvatska? Není náhodou tak přísná jako ta v ČR? Já nevím, ale asi by to stálo za úvahu, než podlehnete masové protiuprchlické hysterii.

    JT

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JT,
      jenomže my to nemáme srovnávat s ČR, ale se Sýrií a Afghánistánem. A v porovnání s těmito zeměmi, zeměmi původu uprchlíků, je to přece dočista ráj na zemi.
      A Chorvatsko žije především z turistiky, v místní turistice a také třeba v zemědělství přece je spousta míst pro ty, kdo chtějí pracovat, byť třeba sezónních. Z tohoto hlediska je ta ekonomika podle mne schopna absorbovat možná více nekvalifikovaných lidí než ekonomika postavená na průmyslu, jako naše, kde až na tu nejnižší úroveň profesí je určitá kvalifikace vždy třeba.
      Takže srovnání s ČR jsem provedla jen jako ilustraci, jak to můžeme vidět my (resp. převzala jsem to ze svého dřívějšího článku), ale takto by to přece takový člověk prchající před bombami vidět neměl, ne?

      A ano, mám pocit, že takový uprchlík hledá normální místo k žití, kde mu nebudou padat bomby na hlavu, kde je bezpečno a blahobyt, což Chorvatsko bezesporu je. Tak proč to nefunguje?

      Nemyslím, že bych podléhala "masové protiuprchlické hysterii". Ostatně, co je na zamyšlení, že jsou i jiné země k životu, splňující kritéria bezpečnosti a dostatečné ekonomické vyspělosti, hysterického?

      Vymazat
    2. Á, teď jsem zjistila, že Váš první komentář spadl do spamu. Nevím ale proč. Každopádně děkuji, že jste měl trpělivost a napsal ho znovu.
      Spamovou přihrádku kontroluji, a pokud se tam něco objeví, hned to povolím - to jen pro případ, že by se problém opakoval.

      Vymazat
    3. Nevím, ale jsem přesvědčen, že životní úroveň (rozhodně ve smyslu kupní síly) byla v Sýrii nejméně srovnatelná s naší, rozhodně asi u střední třídy z níž se rekrutuje většina uprchlíků, Kdysi jsme srovnávali mzdy s našimi kolegy z Indie (tehdy ve stejné americké korporaci) a došli jsme k závěru, že platy jsou stejné a tehdy ještě nevelké kolem r. 2000, ale oni si za tentýž plat mohli pořídit v okolí Bangalore vilku se služebnou a manželkou doma, a s prací zahradníka.

      Vymazat
    4. Karle,
      já nevím, ale to, co platí svým zaměstnancům americká korporace asi nepředstavuje běžný příjem tamějšího zaměstnance?
      To je jasné, že za tytéž nominální peníze se dá v Indii nakoupit daleko více hodnot či služeb. Byla jsem tam v r. 2004 a noc v luxusním hotelu v dobré čtvrti v Bombaji vyšla tuším na 600,- Kč(?). Veškeré služby, např. taxi nebo telefonování, byly velice levné, přepočteno na naše peníze.

      A životní úroveň v ČR není od té chorvatské tak diametrálně odlišná, asi v tom jsou postřehnutelné rozdíly, ale nikoliv propastné rozdíly. Takže pokud je to srovnatelné se Sýrií před válkou a naprosto nesrovnatelné se Sýrií teď, tak proč se hnát do Německa a Švédska? Proč se nelze usadit i jinde?
      Vám připadá správné, když člověk hledající azyl před válkou a hladem nárokuje automaticky to nejlepší, co může Evropa nabídnout, a o ničem jiném vůbec neuvažuje?

      Vymazat
    5. Před 15 lety (ve výzkumném oddělení americké vcelku konzervativní strojařské korporace) to vzhledem k IT bylo takové normální. Dobrá značka, slušné podmínky, ale zase vědecká laboratoř...

      Prchají do Evropy. O té vědí málo, ale v Rakousku (křesťani) a v Německu (ostatní Syřani) mají minoritu, která prostě táhne ty lidi za sebou. Podobně Švédsko.

      Podle mne je jasné, že všichni co chtějí utéct dál než do Řecka (mají větší vize, v Řecku je jich spousta a tam se v podstatě sesypal asylový systém, ale i systém pomoci už dávno) tak chtějí tam KDE VĚDÍ, jaké to tam je a logicky do co nejlepšího místa. Nic divného. O východním křídle vědí, že to tu stojí za prd, nemáme je rádi. O Balkánu nevědí skoro nic a v Německu mají komunity. Kde jim poradí, pomohou.

      Ta redistribuce je na nás, ne na nich...

      Vymazat
  4. Dovolím si s Vámi, Christabel, nesouhlasit. Leitmotiv Vašeho příspěvku je otázka: "Proč uprchlíci nezůstávají v Chorvatsku (Cro), ale jdou dál?" Pokud máme o tomto problému uvažovat, nemá smysl porovnávat Cro se Sýrii. Abychom zjistili, proč jdou uprchlíci dál, má smysl porovnávat Cro s krajinami, kam směřují a zjistit rozdíly mezi těmito krajinami.

    Abych Vaši úvahu dal do analogie. Je to, jakoby jste se ptala, proč člověk ohrožený na životě v hořícím domě nevyskočí z okna, sice si doláme kosti, ale přežije, ale raději utíká po evakuačních schodech. A následně jako byste řekla, že nemáme srovnávat tyto dvě možnosti evakuace, ale to, že uhoření v domě je mnohem horší než dolámané kosti. IMHO, když už uprchlík prchá, tak logicky (jako by udělal každý člověk) volí krajinu, která je podle možností ta nejlepší. Já bych taky volil Německo před Cro s jeho nejistými sezónními pracemi (Jinak, co se týče Cro, nezlobte se, ale píšete strašně moc spekulací o tom, jaké jsou tam pracovní možnosti a čeho je schopna ekonomika Cro)

    A co se týče Vaší odpovědi, určitě nemusíte reagovat na mnou zmiňovaná vysvětlení chování uprchlíků, heslovitě: vydělat tolik,aby mohli zaplatit příchod rodiny, azylová politika...ale pomohlo by to výměně názorů a nějakému posunu.

    PS: Ten spam nevadí :)

    Hezký den
    JT

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JT,
      leitmotivem není Chorvatsko, ale otázka, proč nezůstávají i v jiných bezpečných zemích, kterých je po cestě a vůbec v Evropě dost.

      (Například včera jsem četla, že syrská rodina, která sem byla dopravena vládním speciálem za tím účelem, aby zde mohlo být léčeno jejich dítě, a celá rodina měla dostat azyl, utekla do Německa. Tady měli bydlete v bytě, tam bydlí ve stanu. Opravdu smutné.)

      Tento davový úprk do Německá má nutně za následek to, že Německo přestává být tak "friendly" vůči uprchlíkům, nemá je kde ubytovat, roste tam napětí a averze obyvatelstva... takže se obrací proti samotným lidem, kteří chtějí německých výhod využít.
      Ony ty kvóty mají racionální jádro, protože by právě pomohly v tom rozptýlení lidí, ale já jsem samozřejmě proti nim, protože to nelze nařídit nikomu shora, ani státům, ani migrantům. A netuším, jak jinak to zařídit.

      Ovšem, o Chorvatsku píšu hodně spekulací, ale abychom nespekulovali, můžeme se podívat na německé oficiální zdroje, které odhadují schopnost integrace a pracovního uplatnění migrantů velmi pesimisticky.
      To spekulace nejsou, je to fakt, a stejně se tam všichni ženou jako za nějakým přeludem.

      Pokud jde o to, kolik mají vydělat: převaděčům je nutno zaplatit předem. Takže na to je nutné vydělat předem, nikoliv až zde. Uživit rodinu je zjevně možné i v jiných zemích než v Německu.
      Nebo myslíte, že cizinec se v jiných zemích rozumně uživit nemůže?

      Vymazat
    2. JT: S tou vaší analogií se to má tak, že prchající tvrdí, že kvůli požáru skočil z okna a jelikož přišel o všechno, tak se s útěkem nehodlá zastavit ani na ulici, ani v ubytovně, ale dožaduje se ubytování v luxusním hotelu.

      Jasně, že hotel je lepší než ubytovna, ale jakožto opravdový uprchlík bych byl asi vděčný za cokoliv. Bohužel cestou se z válečných uprchlíků zřejmě stali nelegální ekonomičtí migranti, leč je politicky nekorektní to říkat nahlas.
      Jak tuhle někdo konstatoval, na světě je 5 miliard lidí, kteří by chtěli žít v Evropě (Německu a Švédsku). Racionální řešení není v tom, že do Evropy vpustíme úplně každého.

      Stále mi vrtá hlavou jak je možné, že 60 000 bojovníků ISIL vyhnalo 6 milionů lidí. Co v té rovnici chybí ?

      PeFi

      Vymazat
    3. Cestou se z uprchlíků před válkou stali ekonomičtí migranti... to je zajímavé.
      Tím spíš z toho vysvítá, že řešení leží přímo v těch zemích. Řešení není v tom, že ty lidi zde nacpeme do tělocvičen, protože to nebudou o moc spokojenější než v uprchlických táborech v Turecku nebo dokonce i než doma v Sýrii. Řešením je mír v Sýrii.

      Také už jsem slyšela, že podle současných kritérií má na azyl v Německu nárok asi 4 miliardy lidí.

      Pefi,
      také nechápu, když ze Sýrie tolik lidí uteklo, kdo tam tedy vlastně bojuje v té občanské válce?
      Ale manžel mi říká, že stačí menšina, která bojuje, že na způsobení toho, co tam je, není potřeba tolik lidí. Menšina způsobí katastrofu, které se většina nedokáže bránit.
      Ale je mi to také divné.

      Vymazat
  5. Nejspíš existuje více druhů logického myšlení. Já například bych logicky před pohromou (vy jste ve svém příkladu použil oheň) utíkal do nejbližšího bezpečí. Význam bezpečí je takový, že je to místo, kde mi nehrozí ta pohroma před kterou utíkám.
    Pokud ovšem při útěku mám možnost ještě uvažovat nad ekonomickými přinosy. Jinými slovy řečeno mít čas a provést úvahu, ve které poměřuji různá bezpečná místa podle jejich ekonomické výhodnosti. Tak logicky (tedy dle mé logiky) jsem v okamžiku této úvahy již bezpečí dosáhl, jelikož mi to místo umožnilo soustředit se na něco jiného než na úprk.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Útěk do existenciálního bezpečí mají za sebou. Ale nechtějí pod stany s příděly jídla zůstat na furt. Utíkají hlavně před beznadějí...

      Vymazat
    2. Když nechtějí pod stany, proč jdou do Německa a Švédska, kde už nejsou ubytovací kapacity?
      To je přece zjevné, že pokud v nějaké zemi nebo nějakém městě zastaví dennodenně dva nebo tři vlaky plné lidí, ti lidé vystoupí a potřebují se někam uchýlit, potřebují jíst, mýt se, mít zajištěnou zdravotní péči, tak že to to město nebo ta země nemůže takto zajišťovat donekonečna.
      Záběry z těch uprchlických středisek, z těch tělocvičen, kde je jedno lůžko vedle druhého, mi připadají jako zhmotněná beznaděj. Nevím, tak to vnímám....

      Vymazat
  6. S dovolením paní domácí, v jejímž případě nechovám žádných obav, že by podlehla jakékoliv hysterii, bych také přispěl svou troškou do mlýna.

    Ti uprchlíci totiž ve své drtivé většině neprchají před válkou. Syřané mezi nimi tvoří necelou třetinu a i ti neprchají většinou ze Syrie, ale z Tureckých utečeneckých táborů ve kterých strávili poslední čtyři, tři, či dva roky. V táborech relativně bezečných.

    Co je ale všechny, ať už pocházejí odkudkoli, spojuje je pocit "no future". A to tak, že "absolutely", nebo chcete li "totally". Války které se v oněch oblastech vedou nepovažuje většina z nich za své války a nejraději by do pekel poslali všechny zůčastněné strany konfliktu. To už tak v občanských válkách bývá.

    A stejně tak jako vy nebo já, jsou přesvědčeni, že mají právo na "slušný život". A díky televizi a internetu vidí, stejně jako my v osumdesátém devátém, ten úžasný, překrásný a spravedlivý svět západní Evropy.

    My si teď pro sebe můžeme snést celou fůru argumentů proč myslí a konají špatně (dědictví přenechané nám klopotnou prací předků, my jsme je nekolonizovali a nevykořisťovali...atd. ad libidum), leč oni snesou nemenší fůru stejně japných, či nejapných argumentů proč myslí a konají správně (dědictví vzniklé klopotnou prací našich předků jste kolonizovali a rozbombardovali, i když jste nekolonizovali na výsledcích kolonizace jste se podíleli, jste součástí západní civilizace, té paní objímající v protileteckém krytu v Drážďanech v noci ze 13. na 14.února 1945 své děti také nebylo nic platné, že nevolila nacisty...). A ve výsledku je a bude celkem jedno kdo má pravdu.

    Systém zvaný, dámy prominou, kapitalismus, zkrátka funguje v režimu center a periferii, o které se ta centra perou. Když to přeženou, a ona (ta centra) to musí přehnat, konkurence je neúprosná, dochází ke konfliktům. Všelikého druhu. Jeden máme tu čest sledovat v přímém přenosu.

    Jde o konflikt rozsáhlý a bude to dramatické. I když nejsme na jeho ostří, nějak se nás to stejně dotkne. A stejně jako v běžném životě i v konfliktu se můžete chovat jako svině nebo jako člověk.

    Hamilbar

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hamilbare,
      ovšemže dovolím a těší mne, že mne nepodezříváte z hysterie. Té sice někdy propadám, ale jistě ne ve spojitosti s těmito diskusemi:-)

      Já ty motivace, které zmiňujete, naprosto chápu. Myslím, že je pojmenováváte správně.
      Ohledně podílu naší civilizace (našeho kulturního okruhu) na tom konfliktu můžeme vést jistě diskusi. Já sama si nemyslím, že jsme to přímo zavinili, nicméně si ani nemyslím, že jsme úplně bez viny. Zkrátka je to složitější.

      Ale to je nyní akademická debata, protože ten konflikt tu je a lidí na útěku jsou miliony.
      Mám ale dojem, že ti lidé vidí jen příjemnou stránku života zde, chcete-li v kapitalismu (i když mnoho lidí říká, že to, co zde provozujeme, není kapitalismus, a já chápu, jak to myslí). Vidí domy, auta, plné obchody, všeho dostatek, zdravotní péči "zdarma", školy "zdarma", důchody.
      Ovšem vědí ti lidé také to, že naprostá většina z nás musí každé ráno vstát v době, kdy se nám ještě chce spát, a vyrazit do dopravních kolon nebo přecpaných prostředků hromadné dopravy poslouchat nějakého zaměstnavatele nebo (např. v mém případě) vycházet vstříc požadavkům klientů?
      Nevím, já jsem s žádným z těchto lidí napřímo nemluvila. Nevím, co si myslí a jak si představují svou budoucnost. Jen mi připadá, že mají zkreslené představy o zdejších poměrech. A že kdyby se jejich představy více blížily realitě, tak by jim třeba už tak nezáleželo na tom, ve které zemi zakotví...?

      Vymazat
    2. Vidím vážená Christabel, že nejsme ve při. Takže si dovolím myšlenku ještě trochu rozvinout. Samozřejmě, že jde o masovou hysterii (uprchlíků). Samozřejmě, že nevidí situaci v cílových zemích reálně. Samozřejmě, že chovají naprosto dětinské iluze. Jsou na tom ještě hůře, než jsme byli my v osumdesátém devátém. Pocházejí totiž z naprosto jiného světa. A já na rozdíl od jiných, nevidím hlavní problém v islámu. Islám, respektive jeho současný stav je jenom odrazem kardinálnějšího problému. A totiž toho, že je nepustili ani do, opět se omlouvám za ten výraz, kapitalismu na úrovni moderny. Tedy do kapitalismu první poloviny XX. století.

      Chvíli to vypadalo, že je tam díky soupeření dvou velmocí pustí. V jejich zemích vznikal jakýsi průmysl a celkem moderní "střední třída". Ale jednak to nešlo dostatečně rychle, jednak se to po pádu SSSR téměř zastavilo. Přičemž drtivou většinu obyvatelstva tvořili (a tvoří)chudí zemědělci a městská chudina obývající chudinské čtvrti měst. Takže následoval zpětný ráz. Tužby těchto lidí našly svůj výraz v islámu. Klasickým příkladem byl Irán. Šáhinšáh modernizoval, "střední třída" rostla. Stačí se podívat na fotografie z Iránu té doby. Běhala tam po ulicích evropsky oblečená děvčata a na hlavě neměla ani šátek. Ovšem většina obyvatelstva do té modernizace nebyla vtažena a hledala pro sebe východisko. A poslouchala z magnetofonových kazet imána Chomejního. A pak to bouchlo.

      Podobné procesy probíhaly po celém blízkém východě kde odporní diktátoři modernizovali společnost (prostřednictvím modernizace výrobní základny). Jenomže po pádu železné opony je už nikdo k ničemu nepotřeboval. A všichni velcí hráči se pokusili na tom něco trhnout. Výsledkem toho je, že do Evropy míří statisíce a možná miliony lidí s mentalitou na úrovni evropského vrcholného středověku.

      Ale to by snad ani nebylo to nejhorší. Do Ameriky se také v XIX. století vystěhovalo několik milionů Irů. Negramotných a nekvalifikovaných vesničanů, navíc bigotních katolíků do převážně protestantské země. Také vytvořili gheta a "no go zones" kam se za nimi nikdo neodvážil (viz např. Gangy New Yorku). Bylo to pěkně tvrdé, pro všechny, žádná sranda. No, a vidíte tam dnes kolem toho nějaký problém? A stačilo 100-150 let.

      Jenomže to, co zintegrovalo v Americe Iry, tedy hospodářství, ať už průmysl nebo zemědělství, v té době v Americe rostlo. V současné době je to s růstem ekonomiky celosvětově nic moc a v Evropě už vůbec bída. V Evropě nebude práce ani pro ty imigranty, kteří pracovat chtějí. No a protože to vypadá, že hospodářská situace se bude spíše zhoršovat než zlepšovat, je zaděláno na opravdu velký průšvih. A jako realista se domnívám, že ho nikdo nebude chtít civilizovaně řešit. Spíše se na něj svede spousta dalších problémů.

      Což ovšem pro mě není důvod abych v imigrantech přestal vidět lidské bytosti. Začneme li o nich mluvit jako o čmoudech, negrech či kozomrdech, jak jsem si povšiml na některých diskusních fórech, jsme na začátku cesty která může skončit u nějakého moderního ekvivalentu plynových komor.

      Hamilbar

      Vymazat
    3. Hamilbare,
      děkuji, že jste sem napsal Váš rozbor. Já to neumím zhodnotit, nedokážu nahlížet a domýšlet věci takto globálně, takže to neumím posoudit, stejně tak, jako neumím posoudit pana Cílka, který tvrdí, že to je v podstatě boj o vodu. Migrace z míst, která přestávají být k žití (snad to interpretuji správně).

      Ale s Vaším závěrem naprosto souhlasím, to už se zase chytám.
      Samozřejmě, pokud se rétoricky připraví půda pro to, že se na ty lidi nebude hledět jako na lidské bytosti, ale jako na odpad, na podlidi, bude se s nimi tak zacházet. A hrozí opravdu velké nebezpečí, jim a i nám, že zase dopustíme, co už dopustit nechceme.
      Tudíž je nutné hodně přemýšlet, jak o problému hovoříme, jaké pojmy užíváme a hlavně v jakých pojmech myslíme.

      Hm, zrovna náhodou, zcela bez souvislosti s tímto tématem, jsem v pátek četla esej Václava Havla Slovo o slově. Jak nepopulární autor:-) A pojmenovává přesně to samé.
      S tím ovšem v dnešních diskusích nepochodím.

      Ale vidím i velkou chybu na straně politických elit. Člověk má přirozeně strach z neznámého, z cizího živlu. Obavy z toho, jaké davy se sem valí a co ti lidé vlastně zamýšlejí, jsou naprosto přirozené. A jednou z přirozených reakcí je agrese. Tudíž politici neměli tuto situaci ani připustit, protože to je živná půda pro probuzení toho špatného, možná dokonce toho nejhoršího, co v nás je.
      Opatrnost je zkrátka namístě, na všech stranách. Jenomže ji nikde nevidím. Nevidím ji na straně politiků, kteří dělají neuvážená rozhodnutí, nevidím ji na straně občanů, kteří dělají neuvážené soudy a říkají neuvážená slova, ani na straně uprchlíků, kteří se neuváženě ženou za něčím, z čeho vidí jen ten pozitivní kousek.

      Přirovnání k tomu, jak jsme viděli my v r. 89 západní Evropu, je zajímavé.

      Vymazat
  7. Migranti se z nějakého důvodu (pro tuto úvahu to není rozhodující) rozhodli opustit svou vlast a chtějí žít v Evropě. No a tak se logicky snaží nasáčkovat do států, kde panuje největší blahobyt.
    Většinu z nich čekají sociální dávky, řada z nich s tím počítá (především Afričané /viz dlouholeté zkušenosti ze Švýcarska/) a bude je pobírat do konce života.
    Čemu se proboha divíte? Ruku na srdce - chovali byste se jinak? Zvolili byste si třeba azyl v Česku, kde jsou dávky mizerné a průměrná mzda je na úrovni 60% minimální mzdy v Německu?
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsem naivní, ale myslím, že bych se chovala jinak.
      Určitě bych nesměřovala cíleně k tomu, sedět někde v azylovém středisku a brát sociální dávky.

      Vymazat
    2. Christabel, je nutno to říci naplno: "Nechtěla bych ve Stockholmu pobírat velkorysé sociální dávky a raději bych za desetinovou mzdu zametala v Kološváru ulice". Pokud takto uvažujete, smekám před Vámi.
      Voloďa

      Vymazat
    3. Nechtěla bych mrznout ve Stockholmu, nechtěla bych pobírat sociální dávky a už vůbec bych nechtěla mrznout ve Stockholmu a zároveň pobírat sociální dávky:-)

      Vymazat
  8. Myslím, že záhada chtění jen do Německa ve skutečnosti žádnou záhadou není. Vždyť mamá Merkel do široka rozevřela náruč a pozvala je. Že jich (migrantů) budou myriády nikdo netušil. A netuší i nadále neb rozjetý migrační proud žádný EU politik nebude mít odvahu rázným činem zastavit.
    Milan II

    OdpovědětVymazat