neděle 27. prosince 2015

Krádež v druhém odstavci

Tři roky po amnestii Václava Klause jsou věznice opět plné.
Možná bych věděla, co s tím.

Což takhle zrušit ust. § 205 odst. 2 trestního zákoníku?
§ 205 zakotvuje trestný čin krádeže; jeho prvé dva odstavce zní takto:

§ 205
Krádež
(1) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(...)


Z konstrukce skutkových podstat tohoto trestného činu je zřejmé, že v případě "první" krádeže konkrétního obviněného (pokud nejde zrovna o krádež kapesní, krádež vloupáním a některé další okolnosti, jednotlivě uvedené pod písmeny b - e) musí být splněno kritérium určité hodnoty věci; způsobená škoda nesmí být nepatrná, tj. musí převyšovat částku 5.000,- Kč. V případě lidí, kteří se krádeže v nedávné minulosti dopustili nebo za ni byli trestáni, toto omezení neplatí. I drobná krádež s bagatelní škodou potom není přestupkem, ale rovnou trestným činem.

Před soudem pak stojí lidé, kteří jsou stíháni pro odcizení nějaké drobnosti. A jsou souzeni stejně, jako kdyby ukradli něco mnohem dražšího. Tito pachatelé vykazují určité charakteristické rysy: většinou to jsou bezdomovci nebo polobezdomovci, kteří nemají po propuštění z výkonu trestu kde bydlet, volí proto nouzová řešení, přespávají různě po ubytovnách a kradou obvykle spotřební věci nízké hodnoty, případně alkohol.
V poslední době jsem takto obhajovala třeba třicetiletou ženu, která po propuštění z vězení žila na ubytovně a v obchodě módního řetězce chtěla odcizit dvě trička v celkové hodnotě asi čtyři sta korun. Trička se jí líbila a ona asi chtěla mít něco hezčího na sebe. Odtrhla z nich čip, který je měl chránit proti krádeži, a schovala je do tašky; byla ovšem přistižena bdělou obsluhou a ještě natočena na kameru. Dopustila se poté ještě jednoho takového jednání, když chtěla ukrást balíček kávy, a to už putovala do vazby.
V takových případech se potom v soudní síni můžu jenom zlobit, že snad není možné, abychom trestali odnětím svobody ve výměře x (třeba deset nebo patnáct) měsíců někoho, kdo odnesl ze supermarketu zboží v ceně kolem stokoruny. Soudce mi vždycky při odůvodňování rozsudku blahosklonně vysvětlí, že přece "krást se nemá", "kam bychom přišli, kdybychom krádeže netrestali" a že - to je zvlášť komické - se přece každý může obrátit na příslušné úřady se žádostí o sociální pomoc. Už ale nedodá, že on si asi o sociální dávky žádat nezkoušel, takže nemá tušení, jak dlouho takový proces trvá.

A tak se zlobím a pořád mi tane na mysli, že jsem kdysi zahlédla v Bulletinu advokacie jakýsi judikát, kde se snad jeden z vyšších soudů měl vyjádřit, že takto to nejde a že se musí přihlížet i ke společenské nebezpečnosti (dnes společenské škodlivosti) jednání a v těchto případech ji často nedovodíme v takové míře, aby šlo o trestný čin, přestože skutková podstata je formálně naplněna. Jenomže ten judikát jsem četla už před lety, možná v době, kdy jsem měla od trestního práva profesní přestávku, a nepoznamenala jsem si jeho číslo. Od té doby jsem to rozhodnutí opakovaně hledala a čas od času to zase zkouším, většinou když se chystám k hlavnímu líčení pro nějakou takovou bagatelní krádež. Ale stále se mi jej nedaří nalézt a ani nevím, zda vůbec existuje. Možná jen špatně hledám.
A sama si takový judikát neobstarám, protože náš okresní i odvolací soud si jedou stále to své a neúspěšné dovolání v trestní věci je zpoplatněno částkou deset tisíc korun, tudíž je jeho podání pro tento typ klientů ex offo naprosté sci-fi, nehledě na nejistý výsledek takového mimořádného opravného prostředku. A tak mi nezbývá, než se stále jen divit, jak neefektivní postup státu v těchto případech je.

Všechny fráze o tom, že tresty mají přispívat k nápravě a že lidem je třeba dát druhou šanci, duní prázdnotou. Namísto nějakého řešení sociální situace odsouzených po propuštění z výkonu trestu tu totiž máme lidi, kteří se ze své kriminální kariéry nikdy nevymaní a v podstatě dopředu vědí, že nemají šanci. Trestní právo zde jde samo proti sobě, tito bezdomovečtí "kriminálníci" se motají v bludném kruhu a věznice se utěšeně plní. Už se prý chystá otevření dalších.
Moc by mne přitom zajímalo, kolik z celkového počtu vězňů činí tito "speciální recidivisté", potrestaní za to, že si šli ukrást tričko, čokoládu nebo balení salámu. Možná bychom se divili.

Už jsem si mnohokrát říkala, že by se státu rozhodně vyplatil nějaký fond, z něhož by byly tyto škody obchodníkům v tichosti hrazeny, protože by to určitě vyšlo mnohem levněji než provádět celé trestní řízení a potom vykonávat tresty. Jenomže to by nebylo etické. Etické je zavřít mladou ženu do vězení za to, že si chtěla ukrást tričko. Protože krást se nemá.


16 komentářů:

  1. Můj známý, bývalý policajt, o těhle lidech mluvíval. Většinou to byli kdysi slušní lidi, jen se něco v životě posralo (rozvod, exekuce na jízdenku MHD končící prodejem domu, ztráta zaměstnání...) a ty lidi skončili na kraji společnosti, z kterého se snadno odejít nedá. Přes léto tak nějak přežívají, dá se spát venku, na podzim udělat sámošku, nechat se chytit a zimu strávit v lochu, kde je teplo a jídlo.
    Onen policajt říkal, že to byla stále stejná skupina osob, s charakteristickým rukopisem vloupačky, takže pak jezdili na jisto. Největší škody většinou způsobili tím, jak se probourávali do sámošky, uvnitř vzali věci za pár tisícovek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to je podobné, jenom u těchto lidí, kteří ani nedělají nějaké vloupačky, ale prostě vezmou něco na regále v obchodě, nemůžu až tak moc vysledovat sezónní režim. Prostě nemají nebo mají málo a nemají peníze, tak si chtějí něco ukrást.

      Vymazat
  2. Pokud Vás dobře chápu, tak byste drobnou kriminalitu netrestala. To snad nemyslíte vážně!
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, to nechápete správně.
      Psala jsem o tom, že by se měla zrušit konstrukce, kdy to, co by bylo přestupkem, je trestným čin pouze z důvodu trestní minulosti pachatele.
      A nejde o to, že by se to nemělo trestat vůbec.
      Psala jsem o tom, že tyto skutky by se neměly trestat neúměrně dlouhým (vzhledem ke způsobené škodě) odnětím svobody.
      Nebo Vám připadá adekvátní, když jde někdo na deset měsíců do vězení za krádež láhve fernetu a salámu? A není to ani efektivní, je to velice drahé řešení, které nepřinese nápravu, nic nezlepší, ničemu nepomůže.

      Vymazat
  3. České sociální dávky skrz šílené formuláře, byrokracii, pomalost a požadavky bydliště pro doručování jsou pro většinu lidí bez domova a na dně společnosti nedostupné. Když jsem o nich mluvil s kamarádem pečujícím o bezdomovce, tak se mi vysmál. Mj. i jemu nevyplatil jeho zaměstnavatel napojený na státní systém tři měsíce mzdu a zkrachoval.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      já se v tom systému příliš neorientuji, ale také si myslím, že požádat si efektivně o takové dávky po propuštění z vězení je docela obtížné. Ale nevím, nemám přesné informace.

      Vymazat
  4. "by se měla zrušit konstrukce, kdy to, co by bylo přestupkem, je trestným čin pouze z důvodu trestní minulosti pachatele."

    Chris, to je sice hezké, ale:
    - příčinu proč tito lidé páchají tyto skutky by to neodstanilo,
    - už tak malé zastrašení pachatelů těchto skutků by to ještě snížilo.

    Ve výsledku by to nikomu moc neprospělo, pouze by to ještě zhoršilo postavení obětí, protože by to vedlo k nárustu množství těchto skutků a zajistilo by to pachatelům pocit naprosté beztrestnosti.

    Víte jak jsem se cítil já, když jsem na svém pozemku chytil tři zloděje při činu (kradli poslední zbytky brány) a jediné co mohla udělat policie bylo udělit jim pořádkovou pokutu ?

    A víte co ti pachatelé udělali s papíry pro zaplacení pokuty ? Ještě na mém pozemku je zmačkali a hodili do křoví.

    Soused těm šmejdům, kteří ze sebe dělali chudáky, nabídl práci - 50 Kč/hodinu čistého na ruku (to mimochodem byl plat prodavačky v supermarketu) a asi tušite kam ho s touto nabídkou poslali ... !?


    Mimochodem, neměla byste tip jak vyřešit bránu na pozemek ? Požadavky jsou:
    - materiál a provedení nelákavé pro zloděje,
    - alespoň základní odolnost proti vandalům,
    - nehořlavost.

    Zatím jediný materiál, který se osvědčil (neukradli, nezničili, nezapálili) je hlína a beton.


    Nejcennější věc, kterou mi chránily dva masivní visací zámky, mi tam vydržela dva roky - pak si donesli pořádné pákové kleště. Další na řadě bude kovová branka, pak už mi tam nezbude vůbec nic.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      když já si myslím, že tak, jak je to nastavené dnes, to také nikomu neprospívá. S tím pocitem beztrestnosti máte možná pravdu, ale spíš jde o to, aby sankce byly efektivní, rychlé, účinné, ale také přiměřené.

      Tip jak vyřešit bránu nemám, řekla bych, že musí být prostě tak těžká, aby ji nikdo nedokázal odnést.
      Ale nepozorujete, že by se situace zlepšila, nyní, když začala platit ta přísná pravidla pro sběrny?

      Vymazat
    2. Mi už skutečně všechno kovové nebo jen trochu cenné ukradli, uvidíme, zda poslední kovová věc - malá branka - vydrží.

      Tak trochu doufám, že krádeží kovů ubude, ale tím se neřeší majetek, který se dá udat třeba v zástavárně (zahradní nářadí), spálit v kamnech (například dřevěná lavička), nebo nějak využít.

      V zahradní chatce, do které se v posledních 20 letech cca 2x do roka někdo vlámal, překvapivě dlouho vydržela krásná malá litinová kamínka. Nicméně i ona jednoho dne zmizela spolu s komínem. Po pár letech se v již dost vybydlené zahradní chatce zničeho nic objevila kamínka plechová - někomu je ukradli a dovlekli je do naší chatky, kde bydleli přes zimu. Po zimě zmizel bezdomovec a po pár měsících zmizela i tato kamínka (zase je někdo ukradl).

      Omezení výkupu kovů není systémové řešení, v podstatě je to další legislativní paskvil se kterým zásadně nesouhlasím, ikdyž mi tento paskvil teoreticky asi trochu pomůže.

      Vymazat
    3. Vzhledem k tomu, že v ČR dokázali ukrást a odvézt do sběru i kovový most vážící několik tun, tak hmotnost brány není řešení.

      Podle mě je potřeba nachystat lidem, kteří se chtějí živit poctivě, pracovní příležitosti a noclehárny (to je A) a současně trestat ty, kteří se hodlají živit nepoctivě (to jepak to B). Bohužel náš stát se omezuje na to B, které je jednodušší. Vy chcete zrušit B, protože nefunguje A, což ale také není řešením. Řešení je nechat B, ale zavést k němu A, aby se lidé neocitali v sociální pasti.

      Hůavěn že z dotací stavíme golfová hřiště, hotelové resorty, Čapí hnízda - skoro to vypadá, že multimilionáři jsou u nás ti sociálně nepotřebnější ...

      Vymazat
    4. Tak to omezení výkupu kovů je podle mne taky řešení typické pro momentální establishment - něco zakážeme a tím možná někomu pomůžeme.

      Já jsem taky obhajovala v případě krádeže organizované i s odvozem několika auty. Zahradní chatky, litinová kamínka - ano, to všechno u nás také děláme:-) Z pozice obhájce, ovšem.
      Bohužel, řešením je nechávat v těchto nárazově užívaných chatkách jen věci, u nichž nevadí, že je někdo odnese. Je to smutné, ale je to tak.
      Znáte to: blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam to schová.

      Ad noclehárny: moc do toho nevidím, jak různé ubytovny fungují, ale pro některé lidi to asi stále není dosažitelné řešení. Pak jsou v tom bludném kruhu, o kterém píšu.

      Vymazat
  5. Možná by Vám mohlo pomoci Usnes. NS 7 Tdo 184/2002 - "v případě, kdy jiná okolnost nezvyšuje výrazně stupeň společenské nebezpečnosti činu, je třeba za hranici výše škody opodstatňující postih za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) TrZ považovat škodu ve výši 500 Kč". Možná (či pravděpodobně) existuje i něco novějšího, ale v praxi (řeším přestupky) používáme toto (resp. tu hraniční částku 500 Kč) a dokonce se nám občas stává, že je nám postoupeno oznámení ohledně vyšší částky (se souhlasem SZ, s odkazem na subsidiaritu trestní represe). Tak třeba Vám to pro příště k něčemu pomůže :-)
    Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evo,
      děkuji.

      To je skutečně rozhodnutí k tématu, jenže tady to posoudil tak, jak by se mi líbilo, odvolací soud a Nejvyšší soud to bohužel zrušil s tím, že vliv recidivy nelze zanedbávat.
      Takže já bych to potřebovala naopak:-)

      Ale kdo ví, jestli něco takového vůbec existuje, asi ne, když jsem to dosud nenašla a nakonec ani náš odvolací soud nevypadá, že by se něčím takovým řídil.
      Kdybyste v praxi přišla na něco dalšího k tématu, napište mi to prosím sem, ráda si to přečtu.

      Vymazat
  6. Zajímavé a souhlasím, že nic takového nejspíš neexistuje.

    OdpovědětVymazat
  7. Dobrý den ,
    mám 2 dotazy ....jak je to tedy třeba u lidí kteří kradou po 100 kč a nikdy neukradnou věci za 5000 naráz . To jako budou donekonečna dostávat pokuty? A za druhé když někdo krade pravidelne a jen neni dopaden a pak třeba na základě kamer ho ztotožní třeba po půl roce . To se mu ty krádeže sečtou nebo jak?

    OdpovědětVymazat