pondělí 7. prosince 2015

Spolková úměra

Glosa k lidové tvořivosti v oblasti stanov spolků.

Nový občanský zákoník stanoví pět základních náležitostí stanov spolků (název, sídlo, účel, práva a povinnosti členů, určení statutárního orgánu) a pro otázky stanovami neupravené nabízí vlastní řešení, které je většinou dispozitivní, tudíž připouští, aby stanovy upravily danou záležitost odchylně. Tato koncepce je natolik benevolentní, že jsem se původně naivně domnívala, že vyrobit stanovy spolku rozporné se zákonem je téměř nemožné.
Leč, není tomu tak.

V poslední době se více seznamuji se stanovami přetvářejících se občanských sdružení a musím konstatovat, že lidová tvořivost v této oblasti nezná hranic. Vypozorovala jsem přitom zajímavé pravidlo:

Míra paskvilizace stanov je přímo úměrná vzdálenosti sídla spolku od Prahy.

Ovšem s tou výhradou, že jsem, pokud mne paměť neklame, zatím nekontrolovala žádné stanovy spolku se sídlem v Brně. Nerada bych Brňákům křivdila, ale nepochybuji, že u nich se  jako vždy  podaří vytvořit něco tak originálního, že v tom půjde rozpoznat spolek opravdu jen s vynaložením veškeré představivosti.

Pro ty, kdo se odvážně pouští do tvorby základních dokumentů právnických osob, bych doporučila jedno velmi skromné pravidlo: když píšete stanovy, je docela dobré otevřít si k tomu zákon.


14 komentářů:

  1. Tož nevím. Myslím, že máme v Brně velmi kvalitní zázemí pro právnickou vědu a určitě dost dobrých právníků, kteří jsou schopni návrh stanov zkontrolovat. Předpojatost?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak předpojatost, jen uznání.
      V Brně máte úžasné politiky, úžasnou městskou architekturu, úžasné počasí a samozřejmě úžasné nápady;-)
      http://www.zitzbrna.cz/

      Mimochodem, v článku vůbec nejde o stanovy, které píší právníci. Ve stanovách občas nacházím věci, které by žádný právník určitě nevymyslel:-)

      Vymazat
    2. Takže předpojatost. A to, že jsou v Brně nejvyšší soudní instance, renomované právnické kapacity, které vychovávají nové odborníky na MU, atd. radši přejdete obloukem. Místo toho sem nesmyslně hážete odkaz na srandistické stránky, které nestojí za psí štěk.
      No a asi vám to napíšu velkými písmeny, protože možná přicházíte o zrak. Píšu o ZKONTROLOVÁNÍ NÁVRHU stanov slušným právníkem. Vymyslet blbé stanovy samozřejmě umí každý packal, ze zapadákova či z Prahy. Nevím, kde berete tu jistotu, že absolutní právničtí laici píšou zrovna v Praze koncepty právnických textů nejlépe.

      Vymazat
    3. Achjo, jistě, uznávám, že Brno je ve všech oborech na absolutní špičce. Nejen české, nejen evropské, ale světové.
      Promiňte, ale Vy jste z Brna, že?

      Vymazat
    4. Chris,
      zase pouze v Praze najdete lidi, kteří jsou schopní zcela vážně udávat svou adresu pouze jako ulici a číslo domu, protože je vůbec nenapadne, že v ČR existují i jiná města, než jen Praha.

      Když jsem to viděl poprvé, tak jsem předkopkládal, že jde o omyl. Když jsem na to narazil asi po desáté (10 zcela různých zákazníků), tak jsme pochopil, že to je nějaký podivný syndrom.

      Přezíravé chování některých obyvatel nejmenšího evropského velkoměsta (Praha) způsobilo jisté alergické projevy u obyvatel zbytku ČR a zvláště akutně se tato choroba projevuje u některých obyvatel největší evropské vesnice (Brno).

      Vymazat
    5. Pefi,
      to je jasné, všude je něco.
      Praha má svá specifika (bydlet bych tam nechtěla), tak jako je má Brno, Ostrava a i malá města.

      Největší evropská vesnice:-)

      Tedy, nedávno jsem byla na služební cestě v Pardubicích, jezdím tam málo a to tam ani nemůžu říkat, že si nikdy nemůžu správně uvědomit, jestli jsem v Pardubicích nebo v Hradci Králové:-)

      Vymazat
  2. A, kde že je to Brno...? Syn vzpomíná na skautské turnaje v ringu (přehazovaná s kroužky přes síť, kde se dá za jedno podání udělat 0-1-2 body), a jejich vítězný pokřik utkáních s Brňáky: "Máme dva a metro." Jasně, jsme pragocentričtí šovinisté...

    Mj. Brno mám rád, má daleko příjemnější atmosféru, než Praha, takové velké pražské Vinohrady (a ještě větší Vinohrady jsou Paříž a prý Tel Aviv). Když jsem tam něco dodával, vždy jsem s úctou jezdil kolem Joštovy... Možná v Brně obě děti budou studovat. Přál bych jim to.

    Mj. přeregistrace SRPŠ mne čeká taky... Už se těším na to sídlo: Škola je sama v nájmu městské části. Takže souhlas od ředitelky, s tím na ÚMČ, usnesení rady a pak možná ověřený podpis starosty, někde ho prý chtějí...

    Potíž je, že spolek milovníků broučků, žáků, nebo žehu s rozpočtem XX XXX nechce dávat NN NNN za právníka, ba ani N NNN.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      také si myslím, že Brno má příjemnou atmosféru, ale některé věci, které tam vymyslí...
      Slyšela jsem v rádiu reportáž, že snad letos mají na vánočních trzích místo neekologických plastových kelímků normální hrnky, aby se mohly použít opakovaně. A protože v Brně není tak velké zařízení, kde by se tolik hrnků mohlo umýt, mají se vozit denně po dálnici až do Soběslavi u Tábora, kde se umyjí. Ani se mi tomu nechtělo věřit.
      Prostě Brno.

      Nemyslím, že by kontrola stanov musela být nějak extrémně drahá. Ale ano, za služby se platí.
      Z mého pohledu by se mělo věnovat stanovám tím více pozornosti, čím více má spolek majetku a peněz, s nimiž hospodaří.

      Sídlo spolku: tak občas je s tím úřadování, to je pravda, také se s tím v některých případech potýkám.

      Vymazat
  3. Chris,

    jak píše Karel, sdružení/spolek, kter/ý šušní doslova každou kačku nepůjde za právníkem a HLAVNĚ já mám třeba docela problém zjistit, komu z právníků, kteří jsou mi na našem maloměstě k dispozici, mohu věřit (spolehnout se).

    U těch spolků jsem přeregistraci snad zvládla (byli jsme vyzváni pouze k doložení čestných prohlášení, že jsme schopni vykonávat funkci statutára; zkoušela jsem, jestli to proleze bez toho :-) ), ale co mě drásá víc je změna stanov SVJ. Tam jde totiž o víc a musím říct, že vím na 99,9%, že žádný z právníků v blízkém okolí toho o problematice bytového práva v NOZ neví víc než já a já bych přitom tak potřebovala konzultaci :-(((.

    Maky

    P.S. A to nemluvím o tom, jak mě sejří lidi v domě, kteří pořád nepochopili, že stanovy jsou důležité a že soud opravdu nebude rozhodovat podle toho co "oni mysleli, chtěli, předpokládali", ale právě podle stanov.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maky,
      právníka nejlépe na doporučení. Poptat se, třeba kolegů v práci. Za námi chodí často lidé, kteří dostali od někoho kontakt. Pak řeším rodinněprávní záležitosti polovičky úředníků určitého úřadu:-)

      Spolky jsou právě z hlediska práva celkem jednoduché, protože právní úprava je benevolentní, ale problém může být z hlediska praxe, trefit to tak, aby to v praxi fungovalo, procesy nebyly příliš těžkopádné, ale zase aby to někdo neodnesl někam jinam.
      Takže třeba já o tom vždy přemýšlím hodně z hlediska toho, s jakým majetkem a penězi to hospodaří a jak moc musí být tento majetek chráněn, a také z hlediska funkčnosti spolkových orgánů. Někdy je to docela křížovka:-)

      Stanovy SVJ - chachá. Dělala jsem zatím jenom jedny a fakt doufám, že v tom domě není žádný bytový potížista. Mám kvůli nim koupený i Beckův komentář o bytovém právu.
      Když na to nikoho neseženeš, tak Ti na to můžu kouknout, ale asi až po novém roce, nechci už raději nikomu nic slibovat letos.

      Vymazat
  4. Víte Chris, kdyby existoval vzor, který by si kutilové mohli upravit k obrazu svému (a pak by ho mohli nechat skontrolovat právníkem), tak by těch paskvilů bylo o dost méně.

    Naše družstvo dostalo vzor stanov od "pana magistra", ať si to teda upravíme tak, aby to odpovídalo našemu domu. Ten vzor spoustu podstatných věcí vůbec neřešil a byl celkově pod psa, což se samozřejmě ukázalo při prvním problému v domě. (Jakožto domovní kverulanti jsme do toho tenkrát nekafrali, protože družstvo mělo teoreticky existovat pouze pár týdnů, a stejně by nás nebrali vážně, protože "pan magistr je odborník" a "v jiném domě to tak už mají".)

    On totiž skutečně žádný právník není expert na všechny oblasti práva, ikdyž se tak občas tváří, takže garantovaný vzor by se hodil i kutilům právně vzdělaným.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      když Vy jste takový milovník vzorů.
      Stáhnout vzor z internetu a "jenom nechat zkontrolovat právníkem". No nevím, jestli je to ta nejlepší cesta. Zrovna u spolků to podle mne moc nejde, protože ty jsou opravdu velice různorodé, od různých čtyřčlenných pidispolků pro okrašlování ulic až po velké spolky s celostátní působností.
      Ale v podstatě to tak funguje, akorát že lidé to nestahují z netu, ale přepisují původní stanovy občanského sdružení.

      Třeba u toho SVJ ale byla existence vzorových stanov celkem vítaná.

      Jinak já sama vždycky upozorním, pokud se necítím na něco odborníkem, ale stává se, že lidé mne i tak přemlouvají, ať věc převezmu.
      Jsou oblasti, kde se ukecat nechám (např. je to stálý klient, vím, že danou problematiku musím do budoucna stejně ovládnout, v dosahu není nikdo, koho bych mohla doporučit...) a pak oblasti, kde nikoliv. Třeba velké korporátní věci ať si dělají ve velkých pražských kancelářích, některé otázky duševního vlastnictví jsme posílali do Prahy, nechci obhajovat třeba u dopravních nehod, protože to je lepší nechat zkušeným řidičům.

      Jinak mi ale nepřijde nic zvláštního na tom, že při vzniklém problému se ukáže, že na to základní dokument právnické osoby nemyslí. To je bohužel celkem běžná situace.

      Vymazat
    2. "Jinak mi ale nepřijde nic zvláštního na tom, že při vzniklém problému se ukáže, že na to základní dokument právnické osoby nemyslí. To je bohužel celkem běžná situace."

      To, že nelze myslet na všechno, je realita. Ale to ještě neznamená, že nepředvídatelné situace nemohou mít definovaný způsob řešení. Ano, není to jednoduché, ale jde to. A právě k tomu, aby se ten základní bezpečnostní obal nemusel pokaždé složitě vymýšlet znovu, existují návrhové vzory či šablony, které mohou být doplněny kontrolními seznamy (co je typicky nutno pohlídat po provedení změn). To jsou v praxi poměrně osvědčené postupy, kterým se minimálně česká právnická obec brání jako čert kříži a za normu se považuje "co dva právníci to tři názory". Slyšel jsem, že když toto moudro český právník pronesl ve švýcarské právní kanceláři, tak nejen že nebyl pochopen, ale ani se mu údajně nepodařilo vysvětlit, jak by takový stav mohl v nějaké civilizované zemi nastat.

      Vymazat
    3. Taky jsem se u zahraničního právníka setkala s podivem, že přece zákon je zákon, tak co řeším:-)

      Ale na druhou stranu, ona i německá, americká nebo jiná zahraniční judikatura musí v některých případech složitě hledat odpovědi na otázky. Asi se tam tedy nedohadují jako my tady dvacet let, jestli se něco řeší podle občanského nebo obchodního zákoníku, to je fakt, ale právo je prostě živý systém a není v něm všechno předem dané.

      Souhlasím ale, že leccos jde ošetřit rozumným nastavením pravidel.
      Proto taky mám ráda, když je na takové dokumenty dost času, když se to může promyslet a "namodelovat" různé neobvyklé, nečekané nebo obtížně předvídatelné situace. Často si přitom vzpomenu na Váš komentář "za dobu mého působení v organizaci došlo již ke dvěma situacím, o kterých v době přijímání pravidel bylo řečeno, to se nemůže stát" - tedy tak nějak jste to tehdy napsal.

      Vymazat