středa 6. ledna 2016

Charlie rok poté

Rok po vraždění v redakci vyšlo zvláštní číslo časopisu Charlie Hebdo. Na jeho titulní straně je zobrazena postava, která má patrně znázorňovat křesťanského Boha, potřísněná krví a se zbraní na zádech, a nápis "Rok poté: Vrah je stále na útěku".
Připouštím, že myšlenka může být natolik sofistikovaná, že mé chabé vzdělání nestačí na její pochopení. Proto by mne zajímalo, zda tomu někdo rozumí?

Myslela jsem, že příčinou atentátu byla nezvládnutá averze pachatelů muslimského vyznání proti těm, kteří využívají svobody slova ke sprostým urážkám.
Konání jednoho každého z aktérů té tragédie, ať už na straně pachatelů či obětí, bylo podle mého názoru naprosto v rozporu s tím, co Bůh, tedy Bůh Židů a křesťanů, od nás žádá.
Stačí letmé zopakování morálních pravidel vtělených do Desatera přikázání, aby bylo zřejmé, že došlo na obou stranách k jeho flagrantnímu porušení, a to zejména v požadavku věřit v jednoho Boha, nebrat jméno Boží nadarmo a nezbavovat jiného člověka života. Na straně obětí bychom mohli uvažovat také o porušení přikázání nepodávat křivého svědectví, když uvážíme, jaký obraz světa svým spoluobčanům redaktoři týdeníku předkládali.

Ač nejsem povolána takové věci posuzovat či soudit, titulní strana zvláštního čísla Charlie Hebdo mne k tomu nutí. Čím mohl náš Bůh za to vraždění? Když pachatelé i oběti se jimi stali právě proto, že jeho slovům nenaslouchali?


14 komentářů:

  1. V tomto sa nedá s Vami súhlasiť. Je to v dvoch rovinách: či je sloboda slova neobmedzená a bezpodmienečná a či na úrážku je adekvátne odpovedať vraždou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podepisujte mi komentáře, prosím.

      Musím se rozhodně ohradit, protože jsem nikdy a nikde netvrdila, že by snad bylo adekvátní na urážku odpovídat vraždou.
      Samozřejmě, že vražda je zločin a není to přijatelná odpověď na urážku. Ale to ještě neznamená, že urážet je správné.

      Vymazat
    2. Žádná svoboda není neomezená. Vždy je třeba testovat konflikt svobod a práv. A v různých společnostech to dopadá různě.

      (Mám kamaráda kazatele, pro kterého je svatá svoboda vyznání, já bych ji mírně omezil, kvůli islámu. On to odmítá.

      A pro mne je svatá svoboda shromažďovací - napsal jsem o ní knížku pro církve a on se dost divil, že třeba svoboda PEGIDY na náměstí je silnější, než právo neněmeckých členů drážďanské Semperovy opery na pocit bezpečí na náměstí cestou do práce).

      Jinak o nás platí, že jsme Boží svědkové, nikoli obhájci (a když tak jen v zájmu jiných).

      A on Pán Bůh má dost moci se obhájit sám. Stačí když stáhne ochrannou ruku - jako v Charlie Hebdo. Ďábel už má dost svých služebníků na špinavou práci.

      Vymazat
    3. Karle,
      záměrně se nechci moc vyjadřovat k hranicím svobody slova, protože to je docela složitá záležitost. Já si myslím, že hranice má, ale nemyslím, že by tyto hranice mohl jednoduše postihovat zákon. Upřednostnila bych, kdyby měl ty hranice každý v sobě: než něco vypustí z úst, tak zváží, zda se tím nemůže dotknout někoho jiného. Jenomže vykládejte to takovým intelektuálům jako byli ti z Ch.H.

      Nemíním se zde stavět do role obhájce. Jenom mi přišla ta kresba tak mimo - doufala jsem, že mi třeba někdo vysvětlí, co tím chtěl autor sdělit.

      Vymazat
    4. Ještě dodám, že si tak trochu myslím, že se trefují do křesťanského Boha, protože těch muslimů se teď už opravdu bojí. Zatímco je celkem jisté, že žádný křesťan jim nepřijde novou redakci vystřílet. Spíš si o nich něco pomyslí a dál to řešit nebude.

      Vymazat
  2. Otázkou spíš je: POSLOUCHALI pachatalé svého boha? Pokud mají ve svých pravidlech zabíjet bezvěrce a ty, kteří zesměšňují jejich boha, jednali "správně".

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      tak to jistě poslouchali. A nejen pachatelé.
      Poslouchali redaktoři, kteří se klaněli zlatému teleti svobody slova, v jejímž jménu mohli jakýmkoliv ve slušné společnosti nepřípustným způsobem stavět na odiv své "umění", tak atentátníci, jimž jejich bůh přikazuje takové lidi zabíjet a asi je nenabádá k odpuštění.
      Tady právě poslouchal každý, bohužel něco jiného, než by měl.
      Ovšem, máš pravdu, v rámci své víry a své kultury jednali ti atentátníci správně:-( Paradoxně se v tom lišili od svých obětí, protože ty nejednaly správně (slušně, rozumně, s respektem, předvídavě) ani v rámci své vlastní kultury.

      Vymazat
    2. Doufám, že můj koment nevyzněl jako že se zastávám těch redaktorů.
      Máš pravdu v tom, že oni slepě věřili v absolutní svobodu slova a netušili, že existují nějaké hranice. Přijde mi to divné, protože každý ví, že existují hranice. Ale vykonaný trest za překročení těch hranic je dle mého příliš přísný. A doufám, že druhá strana si též uvědomí, že jejich způsob trestání za překročení hranic je pro nás nepřípustný a příště se ho vyvaruje.
      Jak psal tuším aTeo, měli by si ti bohové sednout, popít a pokouřit a domluvit se, co a jak a přestat už hrát s lidmi šachy:-)

      Vymazat
    3. Tak to vůbec nevyznělo, ale i kdyby - zastávat se těch redaktorů není zločin.

      Věřila bych tomu, že si na překračování hranic přímo zakládali. Byl to v podstatě jejich byznys.
      Ad vykonaný trest - spíš pomsta. Navíc předem avizovaná, ohlášená. A nepřiměřená je, to samozřejmě. Ale jestli si to druhá strana uvědomí? To asi záleží, koho máme na mysli tou druhou stranou? Hodně muslimů si to jistě uvědomuje. Pak je ale část, která to schvaluje, a z nich ještě někteří, kteří by to nejraději udělali také.

      To ani nevím, že Teo něco takového psal:-)
      Akorát že já Boha nechápu tak, že přímo hraje s lidmi jako s figurkami.

      Vymazat
    4. Možná to byl Buteo nebo Graver, fakt nevím...
      Každý z nás asi přirozeně testuje hranice u toho druhého - snese kolega zaklení? Snese sprosté slovo? Nebude ftip o nevěrný manželce už přes čáru? Ale myslím, že každej z nás, průměrnejch běžnejch lidí, má v sobě jasný hranice, který prostě nepřekročí, třeba krást na hřbitově. Ale pak je spousta hranic, který máme každej jinak, ale určitě to nejsou hranice, za jejichž překročení bychom toho druhého zabili, maximálně s ním nemluvíme;-)
      Ovšem redaktoři, jak píšeš, asi vědomě překračovali hranice, které by asi měly být tabu, byť já jsem příznivcem karikatury, hlavně mocných (mimochodem, pokračuje na Streamu Kancelář Blaník!) Ale kromě asi tří obrázků jsem nic od nich neviděl, takže tady soudím něco, co neznám. (což je taky špatné). A navíc ty karikatury jsou pro mne nesrozumitelné, zrovna ta, o které píšeš, mi prostě nic neříká.
      Ad lidé jako figurky - narážím na sérii Úžasná Zeměplocha od sira Pratchetta, kde značně personifikovaní bozi (vzor řecká mytologie) nejednou hráli s lidmi docela kruté šachy.
      P.S. V jedné knize se zmiňuje Pratchett o bohyni (víle?) vzpříčených věcí v šuplíku a tak fakt existuje, vzpomenu si na ní v kuchyni skoro obden, když lomcuju šuplíkem, kde se vždycky vzpříčí vařečka/nůž/cokoliv :-)

      Vymazat
    5. Podle mne je problém, pokud někdo při tom testování nedomýšlí, kam až to může zajít. Vždycky je potřeba přemýšlet, komu tím ublížím, čeho tím dosáhnu, zda to má smysl, zda je přínos vyšší než škody... tedy v ideálním případě by se tak mělo přemýšlet.

      Na nové díly Kanceláře Blaník se chystám:-)
      A už bych si konečně měla přečíst něco od Pratchetta.
      Bohyně vzpříčeného šuplíku - na to si určitě taky brzo vzpomenu:-)

      Vymazat
    6. Paradoxně nejvíc se mi líbily asi 4 knihy z téhle série, které byly psány pro malé čtenáře. Jsou o holčičce, Toničce Bolavé, která se stává čarodějkou, ovšem čarodějkou v boji proti zlu, lidské hlouposti a v boji pomáhat jiným. A navíc je to veliká legrace:-)

      Vymazat
  3. Možná, že jsou v ChH takoví ignoranti, že si myslí, že "bůh a'lá Muhammad" je stejný, jako náš Bůh. Těžko říct.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Covere,
      co jsem tak pochytila interpretace toho veledíla, tak tím mělo být řečeno, že viníkem je náboženství. Což je ovšem taky projev ignorantství. Co už.

      Vymazat