pondělí 22. února 2016

A naplňuje vás ta práce?

Tuhle otázku mi položila klientka, když jsme čekaly na vyhlášení rozhodnutí v její záležitosti. Dost mne vyděsila.

Co se na tohle odpovídá?
To je otázka úplně mimo mantinely mého uvažování.
Co to jako má být? Jestli mne práce naplňuje?!

Naplnit mohu sklenici vodou, formičku na muffiny těstem nebo pračku prádlem.
Ale jak může být člověk naplněn prací?
Práce nás jistě může pohltit, když se do ní hodně ponoříme, můžeme jí být oddáni, můžeme v ní spatřovat poslání. Ale naplňovat? Vyplnit prostor uvnitř? Nebo co tedy?
Bezradně jsem tápala. To je nějaký esoterický newspeak, který neumím používat.

Moje práce má jistě smysl. To vidím. Vidím, že pro klienty, kteří sem přijdou, je moje práce potřebná a užitečná, nakonec jinak by sem asi nechodili a za mou práci neplatili. Vidím, že jim často – ovšem ne vždy – mohu pomoci. Vidím výsledky, to ano.
Jenomže na tohle se ta paní neptá. Neptá se na smysl mé práce pro okolí. Neptá se, co je mi dopřáno dávat, ptá se, co mi to dává.
Samozřejmě, smysl něčeho pro někoho třetího se v dnešní době neřeší. Ten je irelevantní. Důležité je, zda má práce smysl pro vás samotné. Zda vás, řečeno mluvou dnešních čarodějnic, naplňuje. Čistě sobecky. Sice jsem ještě neviděla, že by někdo, kdo neustále řeší, co jej naplňuje, byl opravdu naplněn, nicméně tento způsob uvažování je bohužel realitou.

Rozpačitě jsem začala formulovat nějakou kostrbatou odpověď.
"No víte, totiž... já takhle moc neumím přemýšlet. Ehm, naplňuje?"

Pak jsem si na něco vzpomněla a hned se mi ulevilo.
"Baví mne! Moje práce mne opravdu baví," usmála jsem se. "Ta práce je pro mne a já pro ni."
Měla jsem radost, že se mi podařilo nalézt alespoň částečně přiléhavou odpověď na položenou otázku. Ale z reakce klientky jsem poznala, že ji má odpověď nezajímá.


19 komentářů:

  1. Práce může člověka naplňovat inspirací, nápady, chutí tvořit něco nového a posunovat věci dál.. :)
    Tak né zas, že by mě moje práce pořád naplňovala, někdy mě některý věci dost nebaví, ale úplně bych tu stránku naplnění nezavrhovala..
    S prospěšností práce pro někoho třetího se to nevylučuje, ba myslela bych si, že práce, která jednoho naplňuje, je zpravidla přínosem pro druhé.

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      aha, to by mohlo být.
      Ale o inspiraci, nápadech, tvoření řeč nebyla a ani nevím, jestli se o takových věcech dá v souvislosti s mým povoláním hovořit?
      No, jak píšu, asi na to nejsem. Ale tomu, aby práce měla smysl, velmi dobře rozumím. Jenomže to je působení směrem ven, nikoliv dovnitř.

      Vymazat
  2. Chris,
    každý to má jinak :). Ale naplnění dobrým pocitem z úspěchu a dobře odvedené práce známe asi každý.
    Pro mě byl třeba zajímavý moment, kdy jsem několik let po nástupu do pracovního procesu bilancovala, co mi dal čas strávený studiem na vysoké versus čas strávený v zaměstnání a podivila jsem se sama nad tím, o kolik jsem v zaměstnání šťastnější člověk, než jsem byla na vysoké škole. Protože v zaměstnání jsem to naplnění cítila, kdežto při studiu ne - a to jsem si po celou dobu myslela, jak mě vysoká baví.
    A také mě zaujalo, kolik žen po narození dětí mluví o tom, že je naplňuje mateřství. Tak třeba tohle zase nemám já. Samozřejmě, že svoje děti miluji a starám se o ně ráda. Ale tu vnitřní energii, která člověku dodává chuť a sílu se někde nějak překonávat a něco někam posunovat, a která dělá šťastnou mě, tu musím čerpat jinde.
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      tak ale to opravdu má každý jinak, protože já to tedy asi neznám.
      Všechny ty pocity "naplnění", o kterých mluvíte, jsou v mém pojetí něco úplně jiného.

      Chápala bych úvahy, kdy člověk má svět kolem sebe něčím naplňovat, ale tady to "čekání na naplnění" se v mém pojetí dost blíží sebestřednosti a pýše, případně pocitům vlastního sebeuspokojení, u nichž je ovšem otázka, nakolik jsou oprávněné. To znamená, že já nějak do "vlastního naplnění" nedokážu vložit pozitivní konotace.

      Tím se Vás nechci dotknout, jsem si jistá, že smýšlíte pozitivně a snažíte se mi přiblížit, o čem v článku zmíněná tazatelka mluvila - a asi se blížíte podstatě věci. Ale mám pocit, že nedisponuji dostatečným pojmovým aparátem, abych o tom mohla komunikovat, abych mohla rozumět a aby mi bylo rozuměno. Tímto se omlouvám, pokud to vyznívá jinak, než zamýšlím.
      Ale, taky mi zaměstnání vyhovovalo více než studium, to mám úplně stejně, pracovala jsem už při škole a ačkoliv jsem VŠ končila na dnešní poměry velmi brzy, už jsem opravdu patřila do kanceláře a ne do posluchárny.

      A díky za zmínku o mateřství, to je pravda, že se to často používá v tomto kontextu, že mateřství naplňuje. Já jsem za ten dar vděčná a jistě by byl můj život bez toho mnohem prázdnější. Ale zase, to asi není to, co vystihuje podstatu tohoto naplnění.
      Jak vidím, o naplnění si asi opravdu nepopovídám:-)
      Ale děkuji za Vaše komentáře, myslím, že jsou k věci.

      Vymazat
  3. Až vás práce přestane naplňovat, tak to poznáte velmi snadno :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi:-), jo, tomuhle rozumím.

      Vzpomněla jsem si na tohle:
      http://panirtenka.blogspot.cz/2012/11/doplnovacka-zbozi.html

      Vymazat
  4. Teď slyším, že paní Vitásková dostala 8,5 roku. Mám velmi nepříjemný pocit, že tu paní její práce naplňovala. A taky že se provinila především tím, že na české poměry dělala svou práci poměrně dobře a tudíž její úřad někomu šlapal na kuří oka.
    Jisté je, že ikdyž ji náhodou nakonec soud osvobodí, tak ona to odnese se zdravím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tuhle kauzu vůbec neumím rozklíčovat.
      8,5 roku, přitom v době, kdy měl nastat ten hlavní problém, ještě nebyla v úřadu.
      Zároveň ale v těch debatách kolem zaznívají šílená čísla, kolik se vynaloží na obnovitelné zdroje, to jsou astronomické částky.

      Vymazat
    2. Připomíná mi to primátora Svobodu, kterého taky stíhali za hříchy jeho předchůdce Béma.

      A z několika zdrojů už jsem slyšel, že je zavedená praxe, když nové koště nastoupí do funkce, tak mu hned z čerstva (tj. než se rozkouká), strčit k podpisu nějaký pěkný průšvih, aby byl snadno vydíratelný. Bohužel když nastoupíte do funcke, tak vám nezbývá, než věřit svým podřízeným.

      Zrovna za Vításkové se začala solární zlodějina rozplétat.

      Vymazat
    3. Nesmyslnou legislativu si odhlasovali poslanci za ČSSD, KSČM, Zelení a Lidovci. Když se pak ke kormidlu dostala ODS, tak se zrovna nepřetrhli, aby to zkusili nějak napravit. Ono to totiž funguje tak nějak, že díky střídání ODS a ČSSD se mnohde rozmohlo, že vítěz voleb dostává 60% a poražený 40% částky určené na podporu politických stran, takže je úplně jedno kdo volby vyhraje, pokud to nebude někdo nový.

      Vzestup TOP09 do tohoto jednoduchého systému vnesl trochu zmatek, ale TOP09 byl velmi dobře připravený projekt reagující na pokles preferencí ODS a nebyla náhoda, že nahoře jsou vidět stále ty stejné tváře.

      Rozplést tu kauzu nejde, když se člověk dlouho vrtá ve špíně, tak je pak sám špinavý. Jediné jak to rozetnout, je dotace do OZE zrušit a na trhu lidem nabídnout zelené tarify. Kdo chce elektřinu z OZE, ať má možnost si ji koupit.

      Já si rád trochu připlatím za elektřinu z jaderných elektráren. :-)

      Vymazat
    4. Kdo hlasoval pro solarbyznis:
      http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=38530
      Milan

      Vymazat
    5. Milane,
      díky za odkaz. Včera jsem už viděla jakýsi přehled ve zprávách, jak kdo hlasoval - že ODS byla en bloc proti.


      Pefi,
      osobně bych měla tendenci věřit paní Vitáskové, ale zase to, jak tam usadila R. Veseckou, asi nebylo moc košer. Takže nevím.
      Téhle kauze se proto nemůžu nijak věnovat, i když je to zajímavé - tak přísný trest pro státní úřednici ve vysoké funkci, a to v takto exponovaném úřadě. Ale bohužel, nejsem v tom vůbec zorientovaná.
      Příběh B.Svobody to skutečně připomínat může.

      Vymazat
    6. S Renatou Veseckou to byl podle mě uměle vykonstruovaný problém, kdy pro její odstřel využili nesmyslně formulovaný zákon striktně požadující 7 let praxe v oboru energetiky.
      Kdyby Vesecká, coby student práv, chodila jako brigádník odečítat plynoměry, nebo pomáhala tahat kabely po výkopech, tak by formalitám bylo učiněno zadost.

      Někdy mívám pocit, že parlament a ministerstva jsou plná bláznů.
      ----
      Zrovna jsem se trápil s textem, který vyprodukovalo jedno ministerstvo. Ve větách občas chybí čárky, výklad vět tím pádem není jednoznačný. Já ale musím na základě gramatického paskvilu vydat jednoznačný pokyn a říct lidem co přesně mají dělat. Úžasné.

      Vymazat
    7. Jak je vidět, i já s čárkami těžce bojuji ... :-)

      Vymazat
    8. Pefi,
      něco jiného je nějaká chybějící a přebývající čárka v komentáři na blogu a něco jiného je, když něco takového chybí v legislativním díle. Tam to samozřejmě může nadělat dost škody.

      Ad Vitásková: jsem zvědavá na odvolací soud. Komentáře, které jsem k tomu četla, byly vesměs nevěřícné, snad ani v jednom případě jsem nečetla souhlasný komentář ve smyslu "jestli to opravdu udělala, má být odsouzena", což je v kontextu s tím, že jde o mediálně propraný solární byznys, velmi zajímavé.

      Omlouvám se za opožděné reakce v diskusích, byli jsme na skok v Krkonoších a odpočívali.

      Vymazat
  5. Já osobně mám pod pojmem naplnění schované synonymum baví:-)
    Nejsem si jist, jestli to má něco společného s prospěšností společnosti.
    Když doma štípu dříví, baví mě to, ale že by z toho něco měla společnost, to si nejsem jist. Když aktivní policajt dává lidem flastry za prošlou lékárničku a tupý nůžky a baví ho to, jeho prospěšnost společnosti je spíše negativní:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, že ano, že to je podobné jako "baví mne to"? Takže jsem odpověděla dobře:-)
      A to je fakt, že s tou užitečností se to spojovat nemusí, to jenom já jsem tápala, na co se vlastně paní ptá. Takové otázky rozklíčovat, to je něco na mne. Takhle kdyby se ptala, jak zdanit nějaký příjem, to bych věděla rychleji:-)

      Vymazat
  6. Pro mne osobně není naplnění prací to úplně klíčové, mám jiné povinnosti: Třeba uživit svoje blízké.

    Ale na druhou stranu, pokud to člověka nebaví, pokud z toho nemůže nějak čerpat energii, (ne nutně vždy, ale obecně), tak je imho někde problém. Protože práci, která člověka netěší, sotva může dělat dlouhodobě dobře.

    Protože člověk je zřejmě pro určitou práci stvořen...

    Před pár týdny jsem psal článek do křesťanského časopisu o křesťanovi a zaměstnání - silně subjektivně pojato. A jsem přesvědčen, že práce má mimo získávání prostředků pro dobré úkoly i ten cíl, že člověk napodobuje stvořitelskou roli Hospodinovu - má tvořit s láskou dobré věci a služby.

    A vy jste někdo, kdo je poslední kotvou člověku tonoucímu ve světě práva a spravedlnosti, poslední kdo mu ještě věří a je mu ochoten pomoci.

    Četl jsem krásnou knížku o obhájci K.H.Franka dr. K. Reslerovi od Jakuba Drápala: "Poslušen zákonů své země a svého stavu". Byť v duchu současného postmoderního relativismu, který je mi dost blízký, bylo pro mne těžké někdy přijmout Reslerovi rozpaky v přístupu k vrahovi českého národa, tak jeho práce a etos byly úžasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      to jste připomenul dost dobře, mnoho z nás, dokonce asi většina, má úplně jiné starosti než řešit, do jaké míry nás práce "naplňuje".

      Já se při práci cítím většinou dobře a když delší dobu zahálím, mám špatné pocity, takže já v tom opravdu vidím smysl, pro okolí, pro mne, doufejme i pro Boží záměry. Ovšem o naplnění u toho nebádám.

      O tom procesu s K.H.Frankem nic nevím, ale časem se k tomu snad dostanu. Je o tom myslím i nějaký film.

      Vymazat