pondělí 29. února 2016

Nechcete inkluzi? Sociálku na vás!

Ve vzrušených diskusích ohledně zavádění inkluze do českých škol zůstalo poněkud nepovšimnuto téma, na které upozornil před dvěma týdny článek s názvem "Sociálka se může stát bičem na rodiče, kteří nesouhlasí s inkluzí", uveřejněný na serveru Novinky.cz.

Článek má bohužel pravdu. Všimla jsem si toho ustanovení již v době, kdy jsem zde o vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami psala poprvé; to jsem se ovšem soustředila na odbytou legislativní práci, tak trochu s předpokladem, že něco takového snad ani nemůže vstoupit v platnost. Ale jak se zdá, může. Vyhláška nabývá účinnosti 1.9.2016.

Podívejme se nyní na inkriminované ustanovení vyhlášky:

§ 12 odst. 4
Neposkytuje-li zákonný zástupce žáka součinnost směřující k přiznání podpůrných opatření, jež jsou v nejlepším zájmu žáka, postupuje škola a školské poradenské zařízení podle jiného právního předpisu2).

Poznámka pod čarou číslo dvě nás vede k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí:
§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Odkazované ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí zní takto (zvýrazněno mnou):

§ 10 odst. 4
Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. Zřizovatel zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. c) má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.


A to nás, jak vidno, vede k ust. § 6 téhož zákona, které definuje okruh dětí, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí, takto:

§ 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a) jejichž rodiče
1. zemřeli,
2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky5) nebo jinak ohrožují občanské soužití;
d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.



Suchá řeč paragrafů jistě unavuje.
Shrňme proto nyní podstatu tohoto legislativního oblouku.
Pokud rodič nechce spolupracovat na tom, co jsou podle školy či školského poradenského zařízení "podpůrná opatření v nejlepším zájmu žáka", má být nahlášen na sociálku, protože neposkytnutí součinnosti nasvědčuje tomu, že jeho dítě potřebuje sociálně-právní ochranu. Rozuměj ochranu moudrého státu.

Pozorný, kritickým čtením vycvičený občan, již ví, kde je zakopán pes. Jistě, jako obvykle v obratu "v nejlepším zájmu žáka". Ale co je tím nejlepším zájmem žáka? Kdo jej určí? A jakou roli v jeho rozpoznávání přisuzuje naše skvělá ministryně školství rodičům?

Skoro to vypadá, že Norsko je za dveřmi.


29 komentářů:

  1. zatim se to sice tyka jen tech deti, (sakrys, jak se to ted PC pise spravne, prestavam se v tom orientovat) vyzadujicich specialni peci, ale i tak...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sedmi,
      tak v tom, koho se to vlastně týká, se bohužel momentálně neorientuji vůbec. Nějak si musím udělat jasno, jak to má vlastně fungovat a od kdy.
      Ale podstata je myslím zřejmá. Nespolupracuješ, marš s tebou na sociálku, oni už ti domluví.

      Jinak to podle mne bylo mířeno především na romské, případně sociálně slabé rodiče, s tím, že pro ně může být "pohodlnější" mít dítě ve speciální škole. Jenomže ono to může velmi snadno dopadnout i na přesně opačný typ rodičů, na ty, kteří o tom přemýšlí a dojdou k závěru, že inkluze není pro jejich dítě to nejlepší.
      Když bude vrchnost chtít naplnit tabulky, jak se ta inkluze pěkně daří, tak se samozřejmě sveze raději po společensky integrovaných rodinách...

      Předpokládám, že se tady v tom ještě trochu povrtáme, například kdo o tom má vlastně rozhodnout, když se úřad a rodič neshodnou.

      Vymazat
    2. Vzhledem k tomu, že je v paragrafu 6 hned dvakrát magické slůvko "zejména", tak se to potenciálně týká úplně všech dětí.

      Na příkladech z Norska bylo hezky dokumentováno, že signálem pro aktivaci sociálky může být jakékoliv vybočení z řady, včetně příliš dobrého prospěchu dítěte ve škole.

      Výchova k průměrnosti - cíl každého inteligentního rodiče?

      "Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla! - občas si říkám kolik let nás dělí od toho, že zakážou Orwella ?"

      Vymazat
    3. Jak bude opatření praktikováno, to můžeme směle odhadnout již dnes, když Česká školní inspekce zakazuje mateřským školkám organizovat některé doplňkové kroužky, např. lyžařské kurzy či hry na flétničku, protože jsou drahé a diskriminují děti rodičů, které si je nemohou dovolit zaplatit.
      Milan

      Vymazat
    4. Milane,
      tak o tom jsem neslyšela, máte to ze spolehlivých zdrojů?
      Naše školka také organizuje plavání pro předškoláky, a pokud vím, někteří rodiče o to nemají zájem, možná kvůli ceně, vychází to na necelé dva tisíce korun za pololetní kurs. Ale že by se to z těchto důvodů zakazovalo?


      Pefi,
      příklady z Norska jsou varující.
      Svým způsobem alespoň můžeme být rádi, že to vyplavalo na povrch a může nám to být odstrašujícím příkladem. Taky se mohlo stát, že by to zůstalo pod pokličkou a nadále bychom se mohli domnívat, že jde o lidsky fungující systém.

      Á propos, v tomto směru mne zajímají norské fondy.
      Tak jako se ukazuje, že EU-dotace nejsou žádnými dotacemi, ale penězi za mlčení a držení linie evropské politiky (viz některá vyjádření evropských politiků směrem ke státům V4), tak se může ukázat, že norské fondy jsou skrytým nástrojem tohoto sociálního inženýrství. Ale pro takové tvrzení nemám zatím žádné podklady.

      Vymazat
    5. Norské fondy jsou podle mě ještě relativně neutrální. Jejich česká tragédie je v tom, jaké subjekty a jací lidé se derou o tyto peníze.

      Velmi kladně hodnotím třeba aktivity Iuridicum Remedium, o. s., nebo i některé aktivity o.s. Nesehnutí, což jsou také příjemci dotací z NF.

      Co vše je z NF financováno voblasti neziskovek, můžete vidět zde:
      http://www.eeagrants.cz/cs/programy/ehp-fondy-2009-2014/cz03-nestatni-neziskove-organizace/schvalene-projekty

      Průšvih je, že příliv těchto peněz na sebe nabaluje profesionální levicové aktivisty, kteří v rámci zachování své životní úrovně musí pořád proti něčemu bojovat a tak si neustále hledají cíle, na které budou útočit. A že jsou to levičáci tělem i duší, tak řešení problémů (skutečných nebo zcela umělých) vidí jen a pouze v utahování šroubů.

      Vymazat
  2. Klíč k celé věci je v tom, že všechna rozhodnutí se musí dít "v nejlepším zájmu dítěte". Jakmile je to takto napsané, tak to automaticky je svodem k tomu, že někdo zkusí posoudit, zda se rodiče takto rozhodují.

    A kdo? "Odborník", "znalec".

    Chápu potřebu ochrany dítěte, ale měla by být nějak striktněnji vymezena, např.: Při zneužívání i hrozícím, fyzickém týrání, pokud nastala, nebo hrozí vážná fyzická újma, pokud se v akutní věci rodiče rozhodnou proti vůli lékařů a hrozí fyzická újma, při zanedbávání a opuštění, při trvajícím vážném psychickém týrání, při zneužívání majetku dítěte, na návrh dítěte nebo rodiče, pokud se v zásadní věci rozcházejí jejich názory a dítě je způsobilé mít k věci názor apod.

    Nikoli tehdy, kdykoliv se státu, či společnosti zdá, že se blaho dítěte dá vylepšit. Rodiče mají z řady důvodů legitimních, ale i méně legitimních, de lege ferenda, právo rozhodnout jinak, než v nejlepším zájmu dítěte. Třeba v nejlepším zájmu rodiny, nebo babičky....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      já sama si přitom myslím, že rodiče v naprosté většině případů už jaksi přirozeně sledují zájem svého dítěte, pokud to nejsou nějaké úplně patologické osobnosti.
      Potíž je v tom, že to je - ač se to nezdá - subjektivní kategorie; co se takovému rodiči může jevit jako zájem dítěte, úřadu se tak jevit nemusí. Já si myslím, že by měli mít konečné slovo rodiče (opět vyjma zjevně patologických případů).
      Ten "nejlepší zájem žáka" je zkrátka ošidná kategorie. Zajímalo by mne, jestli ministryni dochází, že na to, co je v nejlepším zájmu dítěte, mohou existovat diametrálně odlišné názory. Připadá mi, že to ty sociální inženýry ani nenapadne.

      Vymazat
  3. Inkluse se tu už kdysi probírala. Mám dojem, že jsem byl skoro jediný, kdo byl zásadně proti.
    Změnila jste názor? (Já rozhodně ne.)
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      nevím, jestli jsem na to nějaký názor měla, ale především mám dojem, že se pojem "inkluze" používá pro příliš široký okruh jevů.
      Míchají se hrušky s jablky, děti s tělesným postižením a děti s mentálním postižením, k tomu (mám dojem, nevím, zda správný) se přidávají i děti s horším sociálním zázemím, jejichž start do vzdělávacího procesu je ztížený a často se nepodaří. Takže ve výsledku vlastně nevím, co si pod tou inkluzí představit.

      Vymazat
    2. Adjektivum inklusivní je opakem adjektiva exklusivní.
      Inklusivní školství je jednotné školství, jde jsou všechny děti vyučovány pohromadě bez ohledu na jejich schopnosti a možnosti. Absolutně inklusivní školství by bylo tehdy, byly-li by děti společeně vyučovány i bez ohledu na jejich věk.
      O zařazování děti do speciálních škol se zde již dávněji diskutovalo (název článků nevím, byly nejméně dva) a já jsem se tehdy dost rozzlobil.
      Milan

      Vymazat
    3. Milane,
      mám dojem, že to bylo ještě na starém blogu.
      Pojem inkluze jsem tehdy ještě neznala, dříve se hovořilo o integraci.

      Šlo myslím o vzdělávání romských žáků. Já jsem v tomto bodě obezřetná, protože si skutečně myslím, že na tzv. zvláštních školách skončilo mnoho dětí z romských rodin, které tem intelektově být nemusely, ale chodily tam z jiných důvodů:
      - neuměly dobře česky,
      - testování je šité na míru běžné populaci, Romové v některých typech testů nemohou obstát, ale o inteligenci to podle mne příliš nevypovídá,
      - tyto rodiny tradičně nespatřují ve vzdělání hodnotu, proto o lepší školy neusilují.

      Ona taky celá slavná inkluze je reakcí na rozsudek ESLP, který na tento problém (podle mne opravdu existující problém) poukázal. S tím se to celé svezlo.
      Jenomže to jsou dvě různé věci: vzdělávání dětí s odlišným sociokulturním zázemím a vzdělávání mentálně postižených. Už jen to, že se to míchá do jednoho pytle (ještě ke všemu se žáky tělesně postiženými a také mimořádně nadanými) je podle mne špatně.
      Ale já nejsem odborník na školství, vycházím jen z toho, co tak při práci pochytím a odposlouchám.

      Nicméně že romské rodiny přikládají vzdělávání menší (nebo žádnou) důležitost, že v něm nespatřují hodnotu, je pravda. A teď je otázka, jak se s tím bude pracovat.
      Zdá se, že současný establishment na to míní jít silou, viz v článku citovaná ustanovení.

      Vymazat
    4. V zákoně ani ve vyhlášce se nepíše nic o tom, že cílem je začleňování romských dětí. Nikde v žádném právním předpisu není napsáno, že zaostávání dětí ze zaostalých a nedostatečně civilisovaných rodin není důvodem k zařazení do speciální školy. Čili nelze tvrdi, že cílem této právní úpravy je řešení situace romských dětí. Cílem této úpravy je vyhození mentálně, tělesně, smyslově a neurologicky postižených dětí z speciálních škol a jejich umístění v běžných školách pro zdravé děti. A to je lumpárna zcela mimořádná. Je to veliká hanebnost. Všechny děti bez ohledu na jejich možnosti nasypeme do jednoho pytle, do jedné třídy, jako někde v rozvojové zemi, kde jsou rádi, že vůbec nějakou školu mají.
      A ještě drze tihle lumpové hlásají, že to je v zájmu těch postižených dětí.
      A za bukem už si mnou ruce budoucí podnikatelé ve školství, jak snadno se jim budou zřizovat exklusivní základní školy pro děti bohatších rodičů.
      Milan

      Vymazat
    5. Milane,
      v zákoně se o tom nepíše, ale z vícero stran jsem už slyšela, že to je reakce na uvedený rozsudek.
      A to je jasné, že nikde není stanoveno, že romské děti se mají umisťovat do zvláštních škol, ale je otázka, proč jich tam tedy tolik bylo umístěno, daleko větší procento, než odpovídá jejich zastoupení v populaci a než by odpovídalo Gaussově křivce.
      Zde vidím selhání poradenských služeb v minulosti... pro všechny bylo pohodlnější, že jsou takové děti uklizeny do zvláštních škol. Byť připouštím, že jejich zařazení do běžné výuky je náročné a vyžaduje trpělivost a práci s danou rodinou.

      V rozvojových zemích mentálně postižené děti do školy nechodí asi vůbec, řekla bych. Takže to nelze takto srovnávat.
      Já nevím, nejsem žádným příznivcem inkluze, nevím, do jaké míry to naruší běžné vzdělávání. Teď se hodně mluví o zrušení speciálního vzdělávacího programu pro zvláštní školy, že to je tedy součástí té "inkluze", děti zůstanou v dosavadních školách, jen s jiným programem. To mi taky nepřipadá jako vhodné řešení, ale nevím, neumím to zhodnotit, nejsem na odborník.

      Vymazat
    6. Pokud je cílem řešit problematiku romskou a není v té vyhlášce ani nadřazeném zákonu napsáno, jde o akci založenou na lži. Otcem lži je ďábel, jak čteme v Bibli. A nesprávné prostředky mají za následek nesprávný cíl, jak pravil Móhandas Karamčand Gándhí.
      Ve skutečnosti tato úprava romským dětem nepomůže, postiženým dětem ublíží a všem dětem sníží kvalitu vzdělání.
      Milan

      Vymazat
    7. Milane,
      o tom, že jde o pochybný prostředek k dosažení vytčeného cíle, určitě nepolemizuji.

      Také si myslím, že romským dětem to nepomůže, dopad na postižené děti a kvalitu vzdělání nemohu odhadnout, v tomto směru se musím spoléhat na odborná stanoviska, která si ovšem bohužel protiřečí.
      Většinový hlas ze strany učitelů (i rodičů) je zjevně proti inkluzi, což nejde opomenout, protože to jsou právě lidé, kteří to mají aplikovat v praxi, tudíž nevím, jak si ministerstvo představuje, že se to bude dělat přes jejich odpor.

      (Byla jsem na dni otevřených dveří v naší škole, ve třídě našeho druháka je právě asi jedno či dvě děti, které mají poruchu chování, asistent tam není, a musím říci, že jsem obdivovala, že se tam naše dítě něco naučí a ještě tak dobře. Ovšem například v matematice se nudí, protože by asi mohl postupovat o dost rychleji, než je tempo třídy.)

      Vymazat
  4. A jak to vidí pan Klaus ml.: http://www.novinky.cz/komentare/396174-komentar-inkluze-novorozencu-vaclav-klaus-ml.html
    a jak pan Matějka: http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/496547/inkluzi-ve-skolstvi-nam-socialni-inzenyri-preventivne-sejmou-deti-uz-na-zakladni-skole.html
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože na některých školách pedagogové přišli na to, že talentovaní studenti jsou také znevýhodnění, tak se pokusili dotační zdroje využít na podporu talentovaných dětí.

      Ministerstvo se poučilo a začíná uvádět, že podpora talentovaných není přípustná. Někdy mám pocit, že absolventi těch zvláštích škol nacházejí uplatnění právě na ministerstvech ...

      Vymazat
    2. Milane,
      komentář V. Klause mladšího jsem četla a přišlo mi to jako velmi trefné srovnání. A pak jsem ho slyšela hovořit o tomto tématu na Radiožurnálu, mluvil rozumně a přímočaře, bylo mi to sympatické.

      Pefi,
      ale inkluze se právě týká i nadaných dětí... ve vyhlášce to přímo je, týká se i žáků mimořádně nadaných a myslí na to i podpůrná opatření. Tedy zatím na papíře, jak to bude v praxi, to neumím odhadnout.

      Vymazat
    3. Nadaných se týká v tom smyslu, že se budou přizpůsobovat těm nejpomalejším, případně místo aby samo uhánělo kupředu a mohlo udělat maturitu o dva roky dříve, tak bude pomáhat těm (nej)pomalejším, čímž se navíc ušetří za asistenty.

      Nebo snad věříte, že zrovna nadané dítě dostane asistenta ?

      Vymazat
    4. U nadaných nejde o asistenty, ale např. o pomůcky, které může (tedy podle vyhlášky) škola nakoupit, např. na různé pokusy a pozorování, elektronické pomůcky, literaturu. Pak jsou tam nějaké individuální vzdělávací plány, možnost přeřazení do vyššího ročníku, stáže... ale jak píšu, je to na papíře, netuším, jaká bude praxe. Můžete na to mrknout přímo do textu vyhlášky.

      Inkluze je v tomto směru připravená pro obě strany spektra.

      Vymazat
    5. Vzhledem k tomu, jak nesmyslně sešroubované bývají dotační projekty pro školy, a tomu, že školy mají problém ufinancovat i normální laboratorní vybavení, tak představu, že najednou budou pro talentované k dispozici peníze navíc, považuji za naprosté sci-fi.

      Na vyhlášku jsem mrknul. Zdá se mi, že z hlediska podpory tzv. nadaných studentů bude hlavním přínosem to, že škola nebude systémem nucena nadaným studentům školu znechucovat.

      Teď ještě, aby školy měly peníze na to přítáhnout nadané učitele, které baví učit a kteří aspoň trochu rozumí tomu, co učí ...

      Vymazat
    6. Pefi,
      ono to je podle mne vždycky hlavně v lidech.
      Pokud jsou rodiče rozumní a spolupracují a učitel dobrý, není asi problém zvládnout v běžné třídě i nějaké dítě s menší odchylkou. Ale už tyto základní podmínky často nejsou splněny.

      Vymazat
  5. Vzpomínáte si, jak byla veřejnost před lety zvědavá, kam do 1. třídy nastoupí dcera tehdejší ministryně školství Petry Buzkové? Byla to předzvěst toho, co nás čeká dnes. Bohatí umístí své děti do elitních soukromých škol, no a středňáci a chudí si vyžerou inkluzi. Moc se toho asi nenaučí, možná je to ale cílem.
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, vzpomínám si matně, že byla kritizovaná, že dává dceru do soukromé školy.
      Já uznávám právo každého dávat děti do jaké školy chtějí, takže bych ji za to nekritizovala, ale ten rozpor v jejím případě byl, připouštím, mediálně zajímavý.

      Vymazat
  6. Z toho úplně mrazí. Vybavil jsem si naši ZŠ, kde se půl učitelského kolektivu třese na to, jak někoho napráskat za jinakost, nemainstreamové názory atd. a teď dostanou takovýhle nástroj do ruky.
    Do toho jsem si v místním plátku přečetl, jak lidé prahnou po kamerách a městské polici, která určitě vše vyřeší, všichni budeme šťastni a budeme žít věčně:-(
    Nevím, jestli mám být smutný nebo se smát. Anebo vyhlížet konec civilizace, protože takhle konec musí vypadat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      ale vezmi to z té druhé strany. Pokud učitelé s inkluzí nesouhlasí, tak se asi s nahlašováním toho, že rodiče ji pro své dítě také nechtějí, nepřetrhnou. Zajímavé bude, jak se k tomuto problému postaví poradenská pracoviště.

      Vymazat
    2. To nevím, co tomu říkají učitelé, ale pokud si (ty které znám) nedovedou poradit ani s relativně normálními žáky, neumím si představit, až jim již v tak přeplněných třídách přibude další žák.
      Ještě že už jsou oba kluci ze ZŠ pryč!!!

      Vymazat
    3. Podle mě je to součást debilizace společnosti pachateli dobrých skutků. Krásně aktivity v resortu MŠMT korespondují s aktivitami MPSV, které geniálně popsala paní Šichtářová:

      http://sichtarova.blog.idnes.cz/c/497747/nemejte-deti-zdrzuji-od-prace.html

      Až na tom budou všichni stejně blbě a všichni budou polovzdělaní žebráci, tak budou levicoví pachatelé dobra snad konečně spokojení.

      (Ve skutečnosti sami pro sebe zase zavedou Tuzexy a speciální pravidla a budou se za zdmi svých vil divit, že je lúza, kterou z národa vytvořili, nenávidí).

      Vymazat