úterý 26. dubna 2016

Já to platit nebudu

Z dnešního rozhovoru v kanceláři nemám dobrý pocit.

Ten mladý muž přišel bez objednání.
"Vy už jste tu jednou byl, ne?", zeptala jsem se.
Přisvědčil, byl tu před časem na jakési kratičké poradě. A tak jsem ho vyzvala, ať se posadí, abychom nehovořili mezi dveřmi.

Předložil mi listiny týkající se jeho právního problému. Šlo o věc správního charakteru; řízení dospělo do stadia, v němž je nutné zastoupení advokátem.
"Aha, přišla vám výzva k zaplacení soudního poplatku a také výzva k předložení plné moci právního zástupce," snažila jsem se rychle zorientovat v problému.
"Ano, ale já poplatek platit nechci."
"Můžete požádat o osvobození, za určitých podmínek."
"Na poplatek nemám a tohle je bránění přístupu ke spravedlnosti. Chci to dovést až k ústavnímu soudu a ten pak zruší zákon ........", uvedl zákon, který je podle jeho mínění nespravedlivý.
Vida, tento muž si klade ambiciózní cíle.
"Ústavní soud tento zákon nezruší, protože není v rozporu s ústavou" snažila jsem se o přesvědčivý tón. "A vidím," pokračovala jsem, jak jsem se probírala listinami, "že mi bude trvat dost dlouho, než si to vůbec přečtu. Taková právní pomoc něco stojí, musel byste složit nějakou zálohu."
"Já to platit nebudu."
"Nebudete?", byla jsem překvapená jeho sebejistým postojem.
"Mám přece právo na přístup ke spravedlnosti."
"To jistě máte," připustila jsem. "Ale asi nemůžete žádat, aby pro vás lidi pracovali zadarmo."
"Minule jste říkala, že někdy děláte i něco bezplatně."
"Ano, právní pomoc pro bono poskytujeme, potřebným lidem, kteří nemají jinou možnost a kteří pomoc opravdu potřebují. A musí jít o účelné právní kroky."

***

Je to pravda. Pomoc pro bono vnímám jako jednu z povinností advokáta. A snažím se jí dostát. Když vidím, že někdo, nejčastěji osamělá matka nebo senior, nemá dostatečné prostředky, poskytnu právní pomoc za sníženou nebo jen symbolickou odměnu.
Bezplatně jsem se také ujala celé rodiny s řadou problémů po náhlé smrti otce. Doporučil je ke mně jeden známý, který nabídl, že za jejich zády věnuje určitou částku na právní pomoc pro tuto rodinu. Nabídku jsem odmítla, zoufalým pozůstalým založila spis a dostali stejnou péči jako kterýkoliv platící klient. Jak čas běží, situace se uklidňuje a zdá se, že se leccos podaří zachránit. Mimochodem, dlouho asi nevěřili, že to dělám skutečně zdarma, a domnívali se, že jejich známý mi potají platí.

***

"Já se tady bráním úřednímu postupu, ale nebudu to platit," pokračoval mladý muž. "Stát tu je pro nás, nemá chtít poplatek za přístup ke spravedlnosti," sdělil mi své politické přesvědčení.
Několika otázkami jsem se snažila zjistit jeho situaci. Nyní pracuje, jeho příjem není nijak vysoký, ale ani extrémně nízký, vyživovací povinnost nemá, nájemné platit nemusí.
"Ale podle toho, co říkáte, u vás asi nejsou splněny podmínky pro osvobození, příjem máte..."
"Ale předtím jsem neměl. A příjem je na obživu a ne na tohle," ukázal na výzvu k zaplacení soudního poplatku. V pojmu "tohle" byla zjevně zahrnuta i moje práce, kterou mám na jeho věc vynaložit.
Nevěděla jsem, co na to říci. Co by takto přišel třeba do samoobsluhy a začal si brát zboží s tím, že ho nechce zaplatit, protože ho přece potřebuje?

Mladý muž si přečetl pár siláckých článků o tom, jak je třeba bránit se aroganci úřadů, a jde do toho také. Jenomže na takový postup je třeba mít peníze. On je rozdíl mezi úspěšnými, neohnutými a testosteronem nabitými muži, kteří neváhají pustit nějakou tu tisícovku kvůli obraně principů  a díky jim za to  a tímhle případem.
Jeho představa, jak jsou všichni kolem nespravedliví, jeho očekávání, že ostatní budou skákat, jak on píská, jeho přesvědčení , že on má pravdu a okolí se jí musí přizpůsobit, jeho sebejistota, že v jeho zájmu přece musím pracovat bezplatně, jeho zvláštní naivní arogance brala dech.

Ještě jsem to zkusila:
"Když jste přesvědčen o své pravdě, můžete teď poplatky zaplatit a až vyhrajete, budou vám vráceny, protože vám vznikne nárok na náhradu nákladů řízení."
Bylo to marné. Přesvědčen o své pravdě sice je, ale víme, jak to tady v tom zlém státě chodí. Ten proradný soud by mu tu jeho pravdu stejně třeba neuznal!

***

Na druhou stranu, musím se zamyslet také nad sebou. Pomáhat jen těm, kdo to potřebují? Ale on to také potřebuje, ze svého pohledu. Pomáhat jen těm, kdo mají pravdu? Právní pomoc potřebují i ti, kdo nejsou v právu, tohle hledisko určitě nelze použít. Tak tedy pomáhat jen těm pokorným, kteří ví, že taková bezplatná pomoc není samozřejmost? Takové kritérium mi ale nepřipadá správné.
Bylo by šlechetné přemoci se a tou jeho tvrzenou nespravedlností úřadu se zabývat. Ale já se nepřemůžu, protože tady nebudu celé hodiny řešit případ někoho, kdo zaujímá takový arogantní postoj a vymýšlí hlouposti, namísto aby se účinně bránil a byl ochoten na to vynaložit i něco ze svého, nejen prostředky ostatních. Bezplatnou právní pomoc si vyhradím pro ty, kdo ji potřebují podle mého názoru více a komu mohu pomoci efektivněji.

***

"Víte, já se vůbec nebráním poskytnutí právní pomoci zdarma, pokud takovou pomoc někdo skutečně potřebuje a je důvodná. Ale nechci se bezplatně zabývat vaší věcí, když vidím, že vaše představy o podstatě řízení a o výsledku jsou nereálné. A kromě toho," dodala jsem, "my bychom se jistě neshodli. Mezi advokátem a klientem musí existovat určitá důvěra. A tady by nebyla. Vždyť se poslouchejte, nevěnujete pozornost ani jediné mé větě, na všechno mi jen odpovídáte to svoje. Ale třeba najdete jiného advokáta, který se bude vaším záměrem bezplatně zabývat."

A tak jsme se rozloučili.
Ale pachuť zůstává.


58 komentářů:

  1. Proč by něco platil, když si nic od Vás nepůjčil? :-)
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nota bene, když spousta lidí neplatí, ani když si půjčí, že.

      Vymazat
  2. Dobrý den Christabel, dlouho jsem nepsala, ale tento článek byl u mne zásah na komoru.

    Nahraďte prostředí advokátní kanceláře ordinací praktika, sebe lékařem-praktikem a vězte, že takové situace řešíme několikrát denně!
    Já mám na to NÁROK, já si platím zdravotní pojištění (příp. celý život jsem si platil..). CHCI, abyste mi udělala test na parazity v mozku a vůbec všude (léčitel říkal), hladinu vitamínů - všech, mám nárok..(sousedka říkala), napsala mi všechny léky, co beru, nebudu běhat od kardiologa k neurologovi a sem (specialista říkal - šetří desítky tisíc na nákladech..), neschopenku (v Motole říkala sestra, že vy MUSÍTE..).

    Jenže já pacienta nevypakuji tak lehce. Vyhrožuje svým právníkem, stížností na komoru, do televize, do Blesku. Odregistrovat se musí on, já ho vyhodit z péče nesmím. Když mu to opakovaně navrhnu, tak nechce, protože je u nás přece spokojený (aby nebyl..základní péči dotuji z cash programů..).

    Nejvíce mě děsí, že je to doména zejména mladších (i nejmladších) ročníků. Bláhově jsem si kdysi myslela, že komunisti a komunismus v lidech přirozeně vyhyne - vymřou. Ó nikoliv.

    Do syna cpeme jazyky pod tlakem. Rádi bychom ho viděli na nějaké německé univerzitě (pokud nebude chtít na LF, což mě dost děsí), pokud bude chtít žít jinde a i hodně daleko, nebudu mu vyčítat, že mám jeho a vnoučata daleko.
    Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      vidíte, to mi ani nedošlo, že to jistě musíte řešit také, a máte určitě pravdu, že v ještě složitější podobě.
      Protože já když nechci, tak nechci. Nemusím nikomu nic vysvětlovat, nejvýš tak sama sobě a svému svědomí.

      To vědomí nároku, ano, to je ono. A zdravotním pojištěním se to násobí, bezpochyby.
      Pokud jde o tento postoj napříč věkovým složením, já zase nemám tak velký vzorek, spíš bych takhle na první pohled odhadla, že starší a staří lidé ví, že se někde musí něco zaplatit, že jsou v tomto nárokování o dost zdrženlivější, ale to je asi záležitost toho, že právo je jiný obor než zdraví.

      Tento člověk byl také mladý. Slyšela jsem v jeho názorech odraz takových těch libertariánských postojů, stát je tu pro nás, my si to platíme, nic po mně nemá chtít. Jenomže si to zdeformoval právě do podoby nároku, do kterého zahrnul bez ostychu i mne a moji práci.

      Stížnosti do televize:-) No, kdyby skončilo v televizi vše, o čem lidé vyhrožují, že to tam dají, to by ta televize musela vysílat stížnosti nepřetržitě na několika kanálech.

      Ad zahraničí - je otázka, zda je to tam lepší. Některé systémy vědomí nároků velmi posilují, ostatně když někdy vidím, co jako nárok přizná Evropský soud pro lidská práva... nevím, nemám možnost posoudit, zda je to v zahraničí (myslím Evropu, USA jsou jinde) jiné.

      Vymazat
    2. Elo, úplně slyším svou ženu - není člověk, který by k pediatrovi nepřicházel s diagnózou svého potomka. Zdrojem "vysoce kvalifikované" diagnozy je internet (mimibazar a spol.).
      Bohužel opravdu lidi vyhodit nejdou, navíc díky systému plateb pediatr přeci jen pacoše v kartotéce mít musí.
      U malých dětí moje žena vyvinula poměrně účinnou obranu. Prohlásí, že se tedy krev vezme (na desítky zbytečných vyšetření), ale protože mimčo má blbé žíly, musí se krev vzít z hlavy (byť to často není úplně pravda). Část matek od svého šíleného požadavku upustí. Bohužel ne všechny:-(((
      Někdy žena říká, že kdyby položila orazítkované žádanky do laborky na stůl do čekárny, ani by nemusela být v práci:-)

      Vymazat
    3. Chris ono "stát je tu pro nás, my si ho platíme" není libertariánský postoj, ale postoj ryze komunisticko-socialistický.

      Že se to projevuje hodně u mladých, je důsledkem eurosocialistického vymývání mozků a toho, že školství je levicové a novináři jsou převážně levicoví.

      Libertariánský postoj je "já po státu nic nechci, tak ať on nechce nic po mě. Až budu něco chtít, tak si to objednám, vyberu dodavatele a samozřejmě zaplatím".

      To na co jste narazila, je ztělesněný produkt moderní levice - plná ústa nároků, ovšem na cizí náklady, protože "zdroje jsou".

      Vymazat
    4. Sejra: Kdyby biomatky z mimibazaru neměly mizerné zkušenosti s pediatry, tak by nemusely hledat rozumy na internetu. Pediatra mé sestry neváhala mnoho měsíců léčit poruchu metabolismu železa pomocí antibioik, přičemž zuřivě odmítala nechat udělat rozbor krve. Po té, co jiná lékařka vidouce téměř průsvitné dítě začala opatrně klást dotazy zjevně směřující k leukémii, tato lékařka dokázala zařídit rozbor krve, kde dse problém vyjevil na první pokus. Do týdne nastalo pryudké zlepšení zdravotního stavu. Kolik stál ten mnoho měsíců odpíraný rozbor krve a kolik asi stála nekvalifikovaná léčba antibiotiky a jaké škody na vývoji dítěte to zanechalo ?

      Není náhodou problém také v tom, že z rozboru krve nemají doktoři provize a laboratoře jim neposílají dárky, nezajišťují výlety (pardon odborné semináře)?

      To jen na okraj k těm hloupým biomatkám, které chtějí rozbor krve. A když jse u toho rozboru ? Máte představu kolik procent vzorků krve dorazí do laboratoře znehodnocených ? A jak asi bohové v bílých pláštích interpretují výsledky rozbporu , které jim laboratoř vrátí s upozorněním, že vzorek byl pravděpodobně znehodnocen ? Co třeba větou "Je to dobrý, nic se tam nenašlo?"

      A tak také než jdu k doktorovi, tak čtu příbalové letáky, zjišťuju si informace a pak kladu doktorům podivné otázky - to abych včas poznal, že jsem narazil na blba, před kterým musím utéct dokud to jde. Zdravotnictví máme ve stavu, že nemalé procento lékařů neumí nejen zacházet s biologickými vzorky, ale oni občas neumí ani správně změřit krevní tlak ...

      Vymazat
    5. Tož paní Ello jistě máte možnost předepsat mu aqua fontana a uzpornit lékárníka, že to má vyrábět aspoň dva dny, ať je vidět, jak je to složitý lék. A pacienta důrazně upozornit, že nikdy nesmí překročit dávkování a vzít si víc než 1 kávovou lžičku na lačno ráno a kdyby to náhodou předávkoval, že má ihned přijít, aby dostal dávidlo.
      Můj táta s tím vyléčil i mimořádně závažné stavy!
      Milan

      Vymazat
    6. PS:Pacient soukromému lékaři přináší ZISK, tak se sakra, taky podle toho k nim chovejte!
      Dita

      Vymazat
    7. Pefi, stížnosti ve Vašem posledním příspěvku k nekompetentnosti lékařů považuji za jalové plácání. Máte svobodnou volbu lékaře. Tak ho změňte, pokud nejste spokojen. Lékař s pacientem tu možnost nemá. Nic z Vámi vyjmenovaného se v mé ordinaci nestalo a ani by se stát nemohlo.

      Ad provize laboratoří.. jste naprosto mimo. Laboratorní vyšetření je pomocná vyšetřovací metoda. Problémem, proč ji zdrženlivě a logicky používáme je penalizace pojišťoven při překročení nákladů. A to prosím tak, že poníží/nezaplatí fakturu/faktury za již provedenou práci celé ambulance. Žádné dobropisy..nedají peníze fakturované za provedená ošetření a hádej se, plať zaměstnance, pojistky, účetní, nájmy..z čeho chceš.
      Regulace se počítají na období dva roky zpětně. Tedy rok 2015 se srovnával s tím, co bylo utraceno za rok 2013. Více pacientů (praxe mi kontinuálně roste)? Více kontaktů(neplatí se regulace)? Více nákladných ošetření (kolostomické pytlíky, home care..)? ..Nezajímá.

      Ad paušální platba praktiků - je stejná, jako byla v roce 2009. Tedy 49,-Kč za pacienta a měsíc btto.Nemám pacienty, kteří by alespoň 1x ročně(nebo dejme tomu, á 2 roky) s něčím nepřišli. Několik návštěv. Spočítejte si to sám.

      Medicínu dělám, protože mě to neskutečně baví. Nic jiného v životě již lépe umět nebudu. Manžel není lékař, takže máme i jiný zdroj příjmu, pokud bych se dostala do ouzkých. Prodělečná nejsem, ale poměr cena mé práce/výkon přijatých financí je.. Medicínu dotuji z jiných činností placených cash.
      Hlavně, že jsme jako povolání vysoce ceněno a dostávám satisfakci v nonfinanční formě. Ale za to holt rodinu a zaměstnance neživím, že.

      Toť vše, trochu off topic, omlouvám se za délku.
      Ela

      Vymazat
    8. Milane, beru to jako Ftip. Na takové hrátky s pacientem nemám čas, chuť ani potřebný žaludek.
      Ela

      Vymazat
    9. Svobodnou volbu lékaře máme, to teda ano. Zubaře jsem si svobodně zvolil, takže ho platím v hotovosti, protože on se jaksi nelíbí mé zdravotní pojišťovně.

      Zdravotní pojišťovnu si sice taky mohu "svobodně" zvolit, jenomže vzhledem k regulacím to funguje tak, že ať si zvolím jakoukoliv, tak té bude lautr jedno jak kvalitní služby se mi coby pojištěnci dostávají. Je to jako s Fordem modelů T - můžete mít jakoukoolvi barvu, pokud to bude černá. S reklamacemi mě zdravotní pojišťovna odkáže na ČLK se kterou však nemám žádný vztah.
      Toto je to místo, které zapříčiňuje, že nic nefunguje.

      Kdybych měl opravdu svobodnou volbu, tak se nechám léčit u nás na veterině. Už jsem se jich na to ptal, ale bohužel na lidi tam prý šahat nesmí ani kdybych jim podepsal, že se cítím být orangutanem.

      Pak tu taky máme zcela svobodnou volbu lékárny - je problém sehnat některé léky, protože ceny jsou regulované a jak mi bylo vysvětleno majitelkou lékárny, která sama má problém sehnat lék pro sbeb, tak dodavatelé za regulované ceny do ČR dodávat nebudou. A já si za neregulované ceny nakoupit nemohu, protože mi to nikdo nesmí prodat.

      Takže ve výsledku jediná opravdu svobodná varianta je svoboda vycestovat do zahraničí, používat internet a možnost kupovat si léky v zahraničí nebo přes internet se všemi negativy, které to přináší včetně toho, že kupujete zajíce v pytli.

      V rámci svobodné volby lékaře v podmínkách ČR se moje partnerka dobrala zdroje svých potíží tím, že si přečetla několik knih o kterých se nedozveděla od lékaře, ale světe div se na internetu, následně nalezla v jedné z knih zmínku o laboratoři, která je schopná udělat příslušné testy o kterých v ČR nejspíš nikdo neslyšel, natož aby se u nás dělaly, nalezla v USA někoho, kdo byl oprávněn odebrat krevní vzorky a byl ochoten je odeslat do oné laboratoře.

      Podivné zdravotní problémy má celá jejich gentická větev, ale ona je jediná, kdo se jich dokázal téměř zbavit, protože na rozdíl od zbytku svého příbuzenstva se nebojí používat vlastní hlavu a neposlouchat prokazatelně nefunkční doporučení našich lékařů.

      Tolik ke svobodné volbě lékaře v ČR. Mimochodem, pokud je někdo schopen ovlivnit to jak zdravotnictví v ČR funguje, tak jsou to právě lékaři, kteří mají tradičně v parlamentu obrovské zastoupení a ministr zdravotnictví obvykle také bývá lékař. A věřte tomu v nedostatku peněz problém českého zdravotnictví není. Problém je v příšerné neefektivitě a celkové organizaci práce. V tom si zdravotnictví může podat ruce se školstvím.

      Vymazat
    10. Pefi,
      asi jsem to označila nesprávně jako libertariánský postoj.
      Prostě jsem tam slyšela ozvěnu těch diskusí "platíte si své úředníky, tak si od nich nenechte komplikovat život". Což je legitimní postoj, ale na druhou stranu, pokud úřad začne konat, protože má indicie, že došlo k porušení nějakého zákona, tak se občan holt musí bránit a je dobře, když to dělá efektivně a nikoliv nesmyslně a ještě chce, aby náklady takového sporu nesli ostatní.

      "Zdroje jsou", ano.
      Já to prostě nechápu. Opravdu jako kdyby někdo přišel do obchodu, řekl "tuhle věc potřebuju a peníze dostávám na obživu a ne na tohle" a vzal si to bez placení.

      Vymazat
    11. Ad zdravotnictví
      Do problematiky nevidím, takže se k tomu nemohu vyjádřit, ovšem názory si se zájmem přečtu.

      Mám k tomu jen dvě poznámky: trochu bych se zastala maminek malých dětí, protože mi připadá úplně přirozené, že člověk si informace o tom, co by to mohlo být za problém, hledá na netu - v dnešní době hledáme na netu všechno. Je to přirozené, hledáme tam radu i uklidnění. Druhá věc je, když někdo na takto stanovené laické "diagnóze" setrvává a nedá si to vymluvit, nebo dokonce požaduje, aby byla léčena, i když odborník je jiného názoru.

      A druhá poznámka: jako všechno, vždycky dojdeme k tomu, že je to o lidech. Stejně jako v justici, školství a jiných systémech, na nastavených pravidlech záleží jen do určité míry, hodně záleží na lidech i jejich přístupu.
      A také to hodně svádí ke zobecnění, jedna nebo dvě špatné zkušenosti a člověk je nakloněn odsoudit celý systém...

      Přitom, nechci zde otevírat další téma, ale vidím to ve škole: u dcery se sešly ve třídě bezproblémové děti a paní učitelka si libuje, na pedag. radách je za hvězdu, naprostá většina dětí má vyznamenání, rodiče i děti sklízejí jen pochvaly atd. U syna je několik dětí problémových, se třídou se špatně pracuje, učiva stíhají jen nezbytný základ, navíc nic, syn by zvládl už i více, takže se nudí, ty chytřejší děti jsou demotivované... stejná škola, jen náhoda, jiné složení třídy, jak se to tak sešlo. To jen pro ilustraci, jak je těžké soudit.

      Vymazat
    12. Chris: Co se týče zdravotnictví a školství, tak to z mé strany bohužel není jedna nebo dvě zkušenosti, ale spíš desítky zkušeností.

      Ve školách je tragedie, že i minimální velikost třídy je určena shora, tedy škola ani kdyby chtěla a měla na to prostředky, tak nesmí zmenšit velikost třídy pod určitou úroveň.

      Přitom ona slavná inkluze může rozumně fungovat pouze pokud klesne počet dětí na učitele ...

      Vymazat
    13. Mě teda gynekoložka vypakovala docela lehce. Chtěla mi preventivně při každé návštěvě během těhotenství dělat vaginální ultrazvuk, aby kontrolovala čípek. Já jsem chtěla, pokud se neukáže nic podezřelého, pouze nutné minimum ultrazvuků. Tak mi řekla, že má za mě zodopovědnost a že s takovým přístupem ať si najdu jiného lékaře, že mě ošetřovat nebude. Tvrdila jsem, že zodpovědnost mám za sebe já, že ona má povinnost pouze mi léčbu nabídnout a že podepíšu negativní reverz, že jsem to odmítla. Že prý to nestačí. Tak jsme se chvíli přely, pak rozloučily a víckrát jsem nepřišla. Upřímně mě přešla chuť k takovému lékaři chodit. Žalovat ji nedokážu, z jakési loajality, nechci jí dělat problémy. Taky by to bylo tvrzení proti tvrzení, žádný důkaz, že mi odmítla péči a nechala mě v půlce těhotenství bez gynekologa nemám. Akorát jsem napsala na ČLK dotaz, jak je to s tou odpovědností, jestli jsem v právu, dozvěděla jsem se že můj postoj není rozumný a zodpovědný, objevné "nejde už jen o vás, ale i o budoucí dítě", že "lékař také svým způsobem zodpovídá za zdraví Vás a Vašeho dítěte" (??? co to konkrétně znamená?), a že teda odmítnutí negativního reverzu je "za hranou" a "nebylo správné" ale ať se zkusím zamyslet a rozhodnout trochu jinak, že by bylo škoda se s lékařkou rozkmotřit (!). ČLK umí krásně udělat blbce z pacienta i kdyby byl v právu.
      Nakonec chodím k soukromé porodní asistentce, se kterou moje pojišťovna nemá smlouvu a i kdyby měla, proplatila by pouze jednu poradnu, jinak nejsou na jejich péči kódy a platím ze svého.
      Jinak si myslím, že rozdíl mezi právník x klient, lékař x pacient je skutečně v tom, že platíme zdravotní pojištění. A že tedy jde o vztah pacient/klient x lékař x pojišťovna. Možná ještě stát a zákony. Čím dál tím víc mám vztek na pojišťovny, které mi přijdou v pozici "když se dva perou, třetí se směje". Lékaři nadávají na pacienty, co chtějí služby, které jim uškodí u pojišťovny, pacienti nadávají na doktora, který je odmítl na to a to vyšetřit a ono to pak bylo ono, ale kdo jde po pojišťovně, která si diktuje podmínky, jak se jí zlíbí? Moje soukromá PA je bezmocná, chodí k ní na poradny namísto ke gynekologovi čím dál více žen a chtějí ji mít i u porodu, musí odmítat, ale pojišťovna s ní smlouvu neuzavře, protože prý o její služby není zájem, když to samé už poskytují gynekologové. Klientkám taxuje určitou únosnou částku, při vědomí, že lékař za stejné úkony dostane od pojišťovny dvojnásobek. Když jsem se ptala na pojišťovně já, smůla, nemáme s ní smlouvu, tohle mi neproplácíme. Rovněž změnit pojišťovnu není jen tak, když se prot to rozhodnu v lednu, tak ji můžu změnit až k 1. červenci, což už budu mít dávno po těhotentsví.
      A zákony a jejich výklad jsou teda taky na pytel a staví opět pacienty a zdravotníky proti sobě. Není jasná tak základní věc, jestli teda lékaře vyvazuje negativní reverz - např. Liga lidských práv tvrdí že ano, že lékař je zodpovědný za nabídnutí péče a způsob provedení, nikoliv za to, jestli bude provedena nebo ne. Lékaři se bojí, že když se něco stane, negativní reverz je neochrání - dle kamarádky lékařky jim toto říkají i právníci na školení. A tak jakmile má pacient jiný přístup než "ano souhlasím s tím, co mi radíte", už je oheň na střeše a nastává boj. A přitom v mém případě jsem jen chtěla určitá vyšetření a určitá ne a vyvázat z toho lékařku, protože ona za to nemůže, když něco odmítne, ale bez šance, byla jsem v jednu chvíli zanechána bez péče zcela (teda pohotovost by v případě nouze posloužila, ale preventivní těhotenská vyšetření nejsou jejich záležitost).

      Vymazat
    14. Sejre, jenže někdy má člověk fakt na některé věci nárok a lékař se tomu brání, protože by mu to příliš komplikovalo život. Nakonec je to spíš o lidech, jak si dokážou "sednout" a vycházet vstříc.
      Já mám teď s pediatrem vcelku hezkou zkušenost, kdy jsem o něčem (nemedicínském teda, přesto "jeho") věděla víc než o nom. Přišla jsem k němu, že čekám další dítě a jestli má zkušenost s ambulantím porodem. Řekl, že nemá. Vytáhla jsem věštník MZ jak se má postupovat při propuštění z porodnice do 72 hodin, měl tam zvýrazněné co to teda pro něj bude obnášet, dále jsem vytáhla další věštník MZ s postupem, jak se má provádět odběr krve z patičky (dělá se 48-72h po porodu) a papír, že bude registrovat moje dítě (chtěj to porodnice - protiprávně, ale chtěj). Na věštník rád koukl, co že to bude obnášet, s přijetím dítěte do péče neměl problém, papír jsem říkala, že nemusí podepisovat, ale podepsal, akorát s odběrem nemá zkušenost, tak to nechce udělat. Věštník o dřívějším propuštění si nechal, že si to rád prostuduje, ten o odběru z krve nechtěl vidět, řekla jsem mu, že mám PA a že mi to udělá ona.
      Smál se tomu, jakou s sebou tahám kancelář.
      Samozřejmě bych byla radši, kdybych nemusela pediatrovi vysvětlovat, co má dělat, měl by to vysvětlovat on mě, ale radši jsem se připravila na všechno a jak vidno, bylo to třeba.
      Doma jsem pak koukla podrobněji na ten test o patičce a ejhle, jsou třeba 2 papírky, ale jde jich objednat jen balení po 10, moje PA je nemá, byť s nima umí, protože co chodí k dětem po ambu porodech vždy dělal odběr pediatr, ona mi sice může udělat odběr, ale bez razítka pediatra to pojišťovna neproplatí. Takže buď budu znova otravovat pediatra a - teď je to jedna paní v internetové diskusi povídala - když mi to orazítkuje, pojišťovna mu strhne jakési body za to, že dělá vyšetření, které má dělat primárně jiné zařízení (porodnice). Super situace. Právní nárok na to, aby mi odběr udělal pediatr mám ale potom, co jsme se domluvili, že to po něm chtít nebudu, se mi za ním jít nechce, navíc už je v důchodu, tak chápu, že nemá moc motivaci řešit nové věci, které může řešit někdo jiný. PA mi to může udělat, ale vyjde mě to cca na 1300,- za testy a rozbor + platba jí, pak jsem ještě našla možnost, že to dělají v nemocnici na dětském a pojišťovna to proplácí, zřejmě zkusíme to.
      Netuším, kde bych zjistila všechny tyto informace, když ne z diskusí na internetu. Tři roky starý věštník ministerstva zdravotnictví by měl mít načtený pediatr, ne já. Chápu, že toho má hodně, že je buzerovaný zákony, hygienickými předpisy a pojišťovnou a je toho moc. Štve mě, že ambulantní porody jsou sice povolené ale v praxi je s tím mnoho právě úřednických problémů. Osobně mám problém spíš s českým zdravotnickým systémem, který mě nutí být tak blbě aktivní a shánět si informace sama, než s jednotlivými lékaři.

      Vymazat
    15. Děkuji za nový výraz do mého slovníku - "Věštník". Dost tato přesmyčka odpovídá obsahu a praktickému využití :-)
      Ela

      Vymazat
    16. Ad negativní reverz
      Anno, pokud vše dopadne, jak si klient představuje (dítě se v obýváku narodí zdravé, matka nevykrvácí, rakovina po bylinném čaji zmizí..) tak je spokojenost na obou stranách.

      V případě problému (postižené dítě, karcinom ve stadiu již jen na paliativní léčbu..)..negativní reverz lékaře prakticky nechrání nijak.Je tam formulace, že byl klient lékařem poučen a všemu rozumí. Pak ale začne tvrdit, že nerozuměl, nepochopil, nebyl řádně a dostatečně poučen - hlavním argumentem bývá, že byl ve stressu, měl bolesti, hormonální dysbalanci, zatmění smyslů, strach snižující jeho racionální uvažování..a že poučující lékař s tím měl počítat. Nic na tom nemění, že negativní reverz nechávám vždy podepisovat svědkem, který u celé akce byl. Takových procesů již dost běží, proto ta jednoznačná instrukce našich advokátů.
      Ela

      Vymazat
    17. Ad "vypakování gynekoložkou".

      Anno, již existuje zákonná norma, kdy můžeme oficiálně pojišťovně sdělit, že pacient nedodržuje předepsanou léčbu a léčebný režim a že tedy odmítáme za celou "akci" nést odpovědnost. V praxi to pár kolegů zkusilo a bylo jim to naprd, dostali odpověď po dlouhé době, něco ve smyslu, "že to musí nějak udělat".

      Ale Vy bez gynekologa a bez léčby zůstat nemáte a nemůžete. Máte si aktivně najít nějakého dalšího. Pokud Vás nebudou chtít, mám te možnost požádat svojí zdravotní pojišťovnu, ať Vám gynekologa zajistí. S tím nebývá problém. Problém bývá s tím, že pacient přece nebude jezdit k lékaři autem, autobusem, do jiného města..on chce chodit vedle do baráku a chce, aby kdokoliv donutil lékaře dělat, co pacient chce a za celou akci nesl veškerou profesní, finanční i morální odpovědnost. Pacien má NÁROK, platí si pojištění, musí mít COKOLIV A VŠE, a zadarmo.

      Proto ta paralela s klientem Christabel. Ten myslel stejně. Jen mě zaskočilo, že to zkusil i u právníků :-)
      Ela

      Vymazat
    18. Příspěvek do diskuse o pacientech ze zcela jiné strany:
      http://www.lidovky.cz/rodice-lecili-neockovane-batole-krenem-a-cesnekem-zemrelo-na-meningitidu-14k-/zpravy-svet.aspx?c=A160427_133841_ln_zahranici_msl
      Milan

      Vymazat
    19. Milan: Rodiče to podělali. Jenomže to co se dostane do novin, jsou zprávy, které jsou neobvyklé.
      Kanada má 35 milionů obyvatel.
      Riziko nákazy je 1:100 000, tedy nakazí se 350 osob. Mortalita je 10%, tedy 35 lidí ročně zemře bez ohledu na to jak brzo se dostanou k doktorovi, většina z nemocných umírá do 48 pro převozu do nemocnice. Kolik lékařů na první pokus nepozná infekci a pošle pacienta domů "s receptem na paralen"? A média i justice se budou vozit po rodičovském páru, který to zvoral.

      Zdroj většiny dat: http://www.phac-aspc.gc.ca/im/vpd-mev/meningococcal/risks-risques-eng.php

      Tak z jiného soudku: Kolik procent pacientů zabijí lékaři a zdravotničtí odborníci svými chybami ?

      Data z USA: Poškozených chybami cca 20% pacientů, úmrtnost cca 10%. Pokud je Kanada jen trochu podbná USA, tak tam lékaři svými chybami každoročně zabijí pěkných pár tisíc lidí a jen minimnum z nich někdo tahá takto nesmyslně před soud. http://www.whale.to/a/null9.html

      Ale vzpurné jedince, kteří nejásají z každého dalšího očkování, je třeba expemplárně potrestat.

      Vymazat
    20. Elo,
      ups, musela jsem na to slovo dlouho koukat, než mi to došlo :-)
      Po zkušenostech s personálem u prvního porodu jsem měla jasno, že chci rodit v nemocnici se svojí, předem vybranou porodní asistentkou. Byly jsme i domluvené na pár poradnách před porodem, že budu chodit ke gynekoložce i k ní. S gynekoložkou to dopadlo jak to dopadlo, zkusila jsem oslovit pár jiných, ale neúspěšně. Nakonec chodím pouze k PA, která mi dělá všechna vyšetření co chci až na pár, které jsem si nechala udělat od jednoho gynekologa ambulantně (a za úplatu z vlastních peněz), aniž bych ho měla jako svého registrovaného gynekologa. Můj problém při shánění gynekologa je, že nechci automaticky podstoupit všechna vyšetření, jak to dělá většina, ale zjišťuju si k čemu mi pak budou výsledky, jaká mají rizika, jestli se nelze stejné věci dopátrat jiným, šetrnějším způsobem, tedy jsem podezřelá, alternativní, potenciálně problémová, nerentabilní. A nestojím o to, aby po mě zase někdo vyjížděl, že jsem nerozumná, nezodpovědná.
      Píšete, že bez gynekologa nemám a nemůžu být - můžu, ale je to hazard být bez péče. V mém případě však nejsem, vyšetření na kterých mi záleží (přeci jen jde v mém případě o bezproblémové těhotenství, tak to není tak úplně léčba) jsem si zařídila i bez něho. Kdybych měla problémy, PA by mi nevystačila a byla bych nucena to řešit, ale v této konkrétní situaci to lze udělat takhle. K novému se chci registrovat až po porodu, kdy už se nebudu muset nikomu obhajovat, že nechci to a to vyšetření a budeme mít oba klid.
      Jinými slovy negativní reverz jako by nebyl a tím pádem pacient/klient je stavěn do boje proti lékaři, který se jeho odlišného rozhodnutí bojí. Takže i když pacient chce přejmout odpovědnost sám za sebe/za své dítě, jehož je zákonný zástupce, a nechce dělat lékaři problémy, nemá šanci...
      To je zajímavá norma: jaký je pak rozdíl mezi "nedodržuje předepsanou léčbu" a "Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak." - já přeci nejsem povinna podstupovat to, co uzná můj lékař za nejlepší, mohu mít jiný názor, mohu si vyžádat názor jiného lékaře, který může být opačný atd... A taky (4) Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. (Zákon o zdravotních službách). Napadá mě akorát ta situace "sice souhlasím, ale nedělám a je to vaše chyba když se to nepovede". Ale to není můj případ.
      Viděla jsem to nějak ze svého úhlu pohledu, ale když čtu že si někdo dopisuje žádanku, jo, nemáte to s náma vždy jednoduché.. Problém je taky v podstatě neexistence jakékoliv edukace na co teda má pacient/plátce zdravotního pojištění nárok a na co ne, jak vlastně zdravotnictví funguje, jak probíhá v reálu financování a kolik co stálo, co teda může od lékaře chtít a co ne, jestli musí "poslechnout" něco a něco ne, co přísluší tomu lékaři a co jinému, drobnosti typu že když lékař předepíše lék, v lékárně jde na ten předpis koupit po poradě s lékárníkem koupit na ten recept jiný (tvrdil teda kamarád, ještě jsem nezkoušela jestli fakt jo) atd., atd., člověk se "učí" až za pochodu, dopředu neví nic, leda co někde zaslech. Nelze se divit, že pacienti mají zkreslené informace, protože jim nikdo nikdy nevysvětlil, jak to je. Ve škole se to nebere... Ale největší roli stejně asi hraje, že když narazíte na blba, tak je to blbý, a nic nenaděláte.

      Vymazat
    21. Anno, uvažujete logicky a píšete rozumně, je to ale na delší debatu.
      V každém případě lékař, který se bere vážně pracuje v souladu se svým svědomím, jak obřadně v jednom momentě přísaháme..
      Ela

      Vymazat
  3. No,jsem svědkem toho, jak soukromý lékař, pediatr mnohdy ani nevyšetří, neodebere krev ,atd, jednak,protože to považuje za zbytečné,zatížilo by to jeho rozpočet, neumí vyhodnotit problém. Dnes a denně se setkávám ve špitále s alibistickými příjmy jen proto, že děti nejsou vyšetřené , dnes neudělá praktik po angině ani sedimentaci.jsem zklamaná, kam se to dostalo,prakticky jediným problémem soukromých lékařů jak efektivně utratit peníze , znám jejich učetnictví. Jejich odborné sedánky s farmafirmami jsou také kapitola sama pro sebe:velké hádky o 50ti halíř,pak pečlivý výběr jídla v ceně a nakonec debata o dovolených a nových autech, odborné věci se moc neřeší.Velkým tématem jsou služby na pohotovosti, nechtějí sloužit a rády by to hodily na špitální lékaře,kteří už padají na ústa.500kc na hodinu je pro ně málo...Všichni jsou zaháčkováni v systému prebend,bohužel.
    Já tlačila do dětí jazyky i ušima, ale aby mi odešli do ciziny, nevidím žádnou výhodu, zvláš´t když jsme tam žili a pracovali,můžu soudit, systém vám dá jen zdánlivou svobodu, ale v podstatě jsme všichni na stejné lodi,která jede ale směrem,který nemůžeme moc ovlivnit.
    Dita
    PS: odběr z hlavy u dětí je prakticky nejméně bolestivý

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dito, vidět, že do ambulancí praktiků nevidíte naprosto vůbec. Vedete řeči, které my mohly být platné tak 15 let zpátky za panování dr.DR, a platilo na specializované ambulanty - alergology, kardioilogy atak.
      Jste typickým výsledkem politiky rozděl a panuj. Postav proti sobě nemocnice vs ambulance. Specialisty vs praktiky. Fakultky vs soukromé špitály. atd..
      A o problematice pohotovostí si laskavě něco přečtěte, nebo se zeptejte jinde, než na sedánku v sesterně nemocnice.
      Ela

      Vymazat
    2. Děkuji za poučení, nežiju ve vzduchoprázdnu,moje pracovní aktivity:klinika, soukromá praxe,pohotovosti.
      Já komplexem netrpím.Hezký den
      Dita

      Vymazat
    3. Já jako laik jsem velmi překvapená, že rozbor krve je jen pomocná vyšetřovací metoda. A to se jen od pohledu dá zjistit, kolik je v krvi železa atd.? Jednou mi na žádost o krevní vyšetření mého syna pediatrička řekla, že to není třeba, že přece od pohledu pozná, že není podvyživený a že se správně stravuje. No ale nejde jen o živiny, ale i možná jiná onemocnění. Fakt nemůžu věřit tomu, že vše se zjistí jen pohledem, pohmatem nebo rozhovorem. A za klid v duši matky to přece stojí.
      Mám ještě jednu zkušenost, která s tím souvisí jen okrajově. Moje žádost, aby zvěrolékař provedl mému nemocnému kocourovi ultrazvuk se setkala doslova s posměchem. Kocour má prý podle něj zápal plic a co si jako myslím, že by tam ten ultrazvuk ukázal. Za měsíc ten ultrazvuk navrhl sám a objevil rakovinu v konečném stádiu. Kdyby mě poslechl před měsícem a dal na moje "laické" tušení, tak by se kocour dal ještě zachránit. Samozřejmě jsem pak změnila zvěrolékaře, ale už bylo poněkud pozdě...Eva

      Vymazat
    4. Evo, rozbor krve pomocná metoda je, protože prvním krokem je podle stavu pacienta odhadnout, na co všechno má být pacient vyšetřen a tedy co se v krvi má hledat. Kompletní rozbor krve (tedy udělat úplně vše, co daná laboratoř umí) je výdaj ve výši mnoha destek tisíc korun a i té krve by vám museli odebrat několik zkumavek.

      Z toho důvodu je vhodné, aby žádanku o rozbor vyplňoval někdo, kdo je schopen používat hlavu i znalosti a následně aby výsledky rozboru interpretoval někdo, kdo toho má v hlavě docela dost, netrpí černobílým viděním světa (v normě = dobré / mimo normu = špatné) a zná třeba i rodinnou anamnézu a historii problémů pacienta.
      Ale to je v našich podmínkách téměř sci-fi.

      Co mě překvapilo, že minimálně některé laboratoře umí udělat rozbor, výsledky odeslat lékaři a ten si může na základě zaslaných výsledků požádat o některé další analýzy, aniž by se pacientovi musela automaticky znovu brát krev. Ne že bych to někdy zažil v praxi ...

      Chcete-li rozbor krve, nechte si ho udělat někde, kde mají laboratoř a kde vám potvrdí, že půjde hned do laboratoře a nebude se někde válet, protože tím snížíte pravděpodobnost znehodnocení vzorku.

      Vymazat
    5. Evo, pomocná ve smyslu, že jenom jako jediná nestačí. Myšleno na žádosti - udělejte mi všechny odběry, mám na to nárok..Jenom čísla Vám diagnosu prostě nedají. Musí se zapojit především lékař se svým mozkem a schopností se rychle dobrat po pavouku k diagnose, která je základem pro správnou léčbu.
      Snad mi rozumíte.
      Ela

      Vymazat
    6. Pefi, první vyšetření není rozbor krve, ale rozhovor s lékařem a jeho klinické vyšetření s následným určením postupu diagnostiky.
      Všechny dostupné laboratorní metody by stály jistě statisíce.
      Moje smluvní laboratoř skladuje vzorky krve až týden. Na vyžádání dodělá, co je možné. Pokud mají pocit, že se má něco ještě dotestovat, tak zavolají a domluví se s námi, stačí jim ústní schválení, žádanku pak dodáme. Mám přístup přímo na jejich server, kam se zapisují dílčí výsledky. Plně platné jsou po schválení příslušným jejich lékařem, ale pro mou rychlou orientaci je to velmi přínosné. Na mikrobiologii si mohu volat i o víkendu..Asi tak. Moje ordinace je žádaná, ale nikoliv nedostupná.

      Ad možná změna zdravotnictví skrz lékaře parlamentu. Pche.. Ad ministr lékař. Dvakrát pche. Politici povinováni svým stranám a jejich volebním programům.

      Ad množství peněz ve zdravotnictví - ano je jich dost. Nesmírné plýtvání zejména nemocnicemi a vůbec bezbřehým bezplatným přístupem pacienta. Neskutečný bordel a lobismus na všech vrstvách.
      Ale jak to chcete napravit, když ani blbých 30kaček nebylo průchodných.
      Prostě pacient má na vše nárok a vše zadarmo. Pak nás bude volit a basta.
      Ela

      Vymazat
    7. Tak třeba ty regulační poplatky, to opravdu nechápu, že nezůstalo. Škoda. Ústavní soud, no... já jsem ten nález tedy detailně nečetla.

      Vymazat
    8. Elo, však jsem taky napsal "prvním krokem je podle stavu pacienta odhadnout, na co všechno má být pacient vyšetřen" - což pochopitelně také zahrnuje zda rozbor krve má nebo nemá smysl.

      To, že vaše ordinace funguje rozumně, rozhodně neznamená, že to je samozřejmost. Co se týče plýtvání, tak já ho nevidím ani tak v bezplatném poskytování služeb pacientům, ale ve zcela tragické organizaci práce v nemocnicích.

      Nevím kolik stála léčba mých dvou příbuzných, kteří šli do nemocnice na plánovaný zákrok. U obou léčba komplikací způsobených nekompetentním a neschopným personálem, který po perfektně provedeném poperačním výkonu dokázali v rámci pooperační péče na urovni křováků v africe skoro zabít dva jinak zdravé lidi, tak to muselo stát opravdu slušné statisíce.

      Zdravotní pojišťovna to vše bez řečí nemocnici zaplatila, nicméně platit to přímo, tak zaplatím za plánovaný zákrok a víc by nedostali ani korunu. Protože to nebyly nečekané pooperační komplikace, ale důsledek neuvěřitelného šlendriánu, který začíná přesvědčením, že od pacienta se žádnou důležitou informaci lékař dozvědět nemůže a tedy je zcela zbytečné poslouchat, co pacient říká. Pokračuje to dodržováním hygienických standardů způsobem, který bych čekal v Rusku a ne u nás.

      Šlendrián navýšil náklady minimálně 10x (pobyt na ARO a JIP nebude zrovna levný), takže není divu, že v systému peníze chybí.

      A za tohle všechno ochotně zdravotní pojišťovna platí a platí ...

      Vymazat
    9. Regulační poplatek je nesystémové opatření, který maskuje jen jeden z mnoh aneduhů, ale nic neřeší.

      Ad regulační poplatek:
      Seděl jsem po úraze skoro 4 hodiny v čekárně a marně čekal na to, až bude poslán na rentgen. Když na mě konečně došla řada, tak jsem se dozvěděl, že už je moc hodin a tak budu platit pohotovostní regulační poplatek 90 Kč namísto 30 korunového. Na mou námitku, že jsem přišel před pěti hodinami jsem se dozvěděl, že to je nezajímá.
      Pokusil jsem se vnutit poplatkovému automatu své peníze, ale automat byl přeplněný. Dobelhal jsem se k sestrám na příjmu a sdělil jim, že automat odmítá brát peníze. Řekly, že to ví a poradily mi, abych se s úrazem nohy belhal cca 400 metrů k jinému automatu. Byl to dobrý vtip, ale myslely to vážně. Za další dvě hodiny mi konečně udělali rentgen cestou z rentgenu jsem narazil na místo, kde jsem směnil 90 Kč za stvrzenku a následně jsem zjistil, že má partnerka za mnou dorazila a rovněž ulovila 90 Kč poplatek.
      Tak jsem ten svůj následně věnoval slečně, která se zřejmě s akutním slepákem za nezájmu personálu válela na nosítkách v čekárně a zoufale řešila jak má zaplatit 90 Kč poplatek, když ji sanitka odvezla v pyžamu a ona nemá ani doklady, ani peníze, ani telefon a nemůlže se hýbat.
      Jo poplatek, ten naše zdravotnictví vytrhne.

      Strávil jsem tam celkem 6 hodin a z toho 4 hodiny už jsem se jen bavil sledováním té organizační apokalypsy. Nějaký dobře placený magor z managementu fakultní nemocnice zoptimalizoval procesy tak, že hůř už to organizovat opravdu nešlo.

      Vymazat
    10. Pefi, ode mne opravdu nějakou obhajobu nemocnic, zejména těch fakultních nečekejte. Podobných a mnohem horších historek mám spoustu.

      A k laboratořím .. právě jsem opět zjistila, že náš pacient odeslán se žádankou do laboratoře (chtěl do jiného odběrového místa, než k nám) si sám dopsal další metody (k jeho předoperačnímu naprosto neindikované). Předtím se ptal sestry, zda může, ona mu řekla, že bez lékaře v žádném případě. Co tedy mám dělat? Poslat mu fakturu? Právníka? Vymahače? nebo místo této aktivity ošetřit čekající pacienty, opečovat personál a chod pracoviště?
      Minulý měsíc si zaškrtal navíc jeden náš senior užívající inkontinentní pomůcky a odebírán sestrou HC doma vyšetření typu HIV, kapavka, psa a tak.. naštěstí neumětelsky, tak volali z laborky, jestli opravdu..

      Ad regulační poplatky - pacienta upozornily, že zdravotnictví není zadarmo. Chroničtí chodiči frekvenci omezili, měli jsme o trochu více času na jiné. Limitu ZP jsem dosáhla někdy v březnu loňského roku, zbytek mi nikdo nedal - hodně přes 100 tis. sekyra. ZP nám odmítali cokoliv přidat s tím, že máme poplatky. Nepřidáno, poplatky nejsou.. Ajeto.
      Ela

      Vymazat
    11. Ad pacient zaškrtávač - a jsme zase u toho, že zdravotní pojišťovny jsou prostředník, díky kterému zdravotnictví nemůže fungovat.

      Vymazat
    12. Souhlas, vše platí pacient a bylo by po problému. může být pojištěn a pak to žádat u své komerční pojišťovny..
      Kdysi bych napsala "jako v Americe". Ale to, co se nyní děje v USA pod hlavičkou Obama care, to bych nám opravdu nepřála. To je ale jiné téma.
      Ela

      Vymazat
    13. Zdravotnictví v USA má svoje svoje četné vady, nicméně Kanada se vydala evropskou cestou regulací a výsledkem je to, že movití Kanaďané jezdí k lékaři do USA.

      V USA jsem k lékaři vezl otce - z hlediska organizace práce i přístupu k pacientovi ta nemocnice fungovala téměř jako švýcarské hodinky (pouze nedokázali dostat do informačního systému cizince, který není Mexičan), ale to nás na příjmu zdrželo jen asi o jednu minutu.

      Má partnerka v USA lékaře využila 2x, první zkušenost O.K., napodruhé už to bylo prý skoro jako v ČR - bezradnost lékaře při styku s neučebnicovým problémem a ve výsledku bylo stanoveno, že masivní otok bude léčen projímadlem (otok byl oficiálně uznán za zácpu). Ovšem o pár dní později v ČR dopadla u lékaře se stejným problémem jen o chlup lépe - otok nebyl prohlášen za zácpu, ale byl shledán otokem.

      V USA také partnerka využívala služeb chiropraktika - u nás je to vysmíváno, tam to studují na seriózních univerzitách, částečně to obsahem kopíruje to co studují lékaři a výsledkem jsou chiropraktici znalí anatomie, biologie, biochemie a výživy. Své místo na slunci mají a jejich přínos vůbec není malý, protože na zdravotní problémy útočí z jiného úhlu (např. výživa). Ve výsledku například dokáží zlepšit stav chronicky nemocných v těch případech, kdy je tam nějaký výživový problém. Chiropraktici lékařům nekonkurují, oni je celkem smysluplně doplňují. A prý ten její uměl navíc fantasticky rovnat záda a kosti :-)

      Jinak souhlas, Obamacare je tragédie a podvod na voliče.

      Vymazat
    14. Ad zdravotnictví USA dnes..

      Kamarádka, pediatr ze severní Kalifornie pracovala 20 let v soukromé ordinaci lékaře. Ten nyní zkrachoval, koupila ho místní poliklinika, prostory a vše je nyní majetkem polikliniky a oni zaměstnanci.

      Důvod? Nedostával zaplaceno od pojišťoven, dostal se do platové neschopnosti se všemi americkými důsledky. Nato dostal nabídku, kterou nelze odmítnout. Prodej praxe poliklinice, která dostává od Obamy 150 dolarů za jakýkoliv kontakt s pacientem plus peníze z pojišťoven. Po dobu jednání sice ti pojišťovny nic nedají, ale pokud budete oba chodit pracovat pro ty nepřizpůsobivé, tak budete za to dostávat nějaké peníze a do doby prodeje nějak vydržíte.Moje kamarádka z loajality k šéfovi pracovala několik měsíců zadarmo.
      Nyní prodáno, ošetřují svoje pacienty na místě jako dříve, ale v jiném režimu. 3x týdně musí do Obamova ošetřovat haranty, kteří na dotaz "čím budeš, až budeš velká" odpovídají, že budou na dávkách, jako máma, táta, brácha, babička..

      Tam někam spějeme. Mojeabulance a jí podobné..To se pacient poměje. Nyní je hrubě nespokojen, tak ať vyčká, bude jinak.
      Ela

      Vymazat
    15. Jenomže jakoukoliv snahu změnit systém torpédují lékaři, kteří se okamžitě ozvou prostřednictvím ČLK, nebo odborového svazu, a blekotají nesmysly o tom, že dojde k ohrožení kvality poskytované péče, což politiky i veřejnost vyděsí a tak se nikdy nezmění nic.

      Vymazat
    16. Ano, bohužel to veřejnost takhle vidí a politici využívají. Lobbistická ČLK, ovládaná úzkou nemocniční skupinou pevně napojenou na politiky napříč spektrem.

      Lékaři obecně nerovná se ČLK. Roční povinnou platbu (v nejvyšší možné výši - aktivní lékař, majitel sro, zaměstnavatel) v organizaci, jejíž povinné členství je podmínkou výkonu povolání lékaře mi vždycky zvedne tlak i žaludek.

      Nyní si z (také mých nedobrovolně odevzdaných peněz) špitální lobby pod hlavičku ČLK objednala PR agenturu a zahájila výživnou kampaň proti přesčasům. Já jsem si po létech uhájila volnou sobotu (ale s funkčním mobilem a internetem kdekoliv na světě).

      Asi tak.
      Jsem lékař a nejsem ČLK..
      Ela

      Vymazat
    17. Moc tomu nerozumím. Lékaři přece chtějí sloužit přesčasy, to je přece v tomto oboru ta hlavní „rýže“. Tedy mimo úplatků :-). A teď chtějí najednou proti přesčasům stávkovat?
      Voloďa

      Vymazat
    18. Žijeme v Evropě, nikoli USA. Tj. zákon může stanovit oblast, která není podnikáním, ale veřejnou službou. Zdravotnictví rozhodně. Školství. Donedávna bydlení - a už jsou tu problémy, že není. (Kdo chce svobodně podnikat, může prodávat mobilní telefony.) Veřejná služba je veřejný statek o němž společnost rozhodla, že má být dostupný obecně.

      Vymazat
    19. Ela: Chápu, že na svou profesní komoru máte asi takový vliv, jako mám já na tu svoji, jejímž členem být nemusím, protože nevykonávám regulované povolání. A moje profesní komora si už vylobovala také pár solidních nesmyslů, které ve jménu většího bezpečí škodí lidem.

      Ale co se týče těch přesčasů, tak mám rovněž pocit, že na tom lékaři rýžují. Na jednu stranu křičí že jsou přetěžováni, na druhou stranu, když se někdo pokusí příslušné výjimky legislativně zrušit, tak se opět ozve z lékařských hrdel křik, že to nejde.

      V ruku v ruce s tím jde systém, kdy jsou ve špitálech mladí lékaři bez atestací zneužíváni jako otroci, k tomu jsou do role otroků pasováni doktorandi. Jenomže tito, jakmile zestárnou, tak jako správní mazáci v šikanózním systému trvají na tom, že nic se měnit nebude - my jsme trpěli, tak ať mladí také trpí. My jsme to vydrželi, oni také musí vydržet. A podobné odporné kecy, které bych očekával u lidí s podprůměrným IQ a ne u profesní skupiny, která se tváří, že je intelektuální elitou národa.

      Praktici samozřejmě jsou v poněkud jiné pozici, nicméně nemohu se ubránit dojmu, že nejvíc na téma peníze brečí ti, co jezdí v nejdražších autech, poskytují svým pacientům nejmizernější servis a dodavatele mají snahu dřít z kůže emocionálními výkřiky "dejte mi slevu, já jsem chudý špatně placený lékař".

      Vymazat
    20. Pefi, špatně se to chápe, ale ČLK není moje, a není ani profesní komorou.
      Plně se hlásím ke Sdružení praktických lékařů ČR (SPL), potažmo s výhradami ke Koalici soukromých lékařů (KSL)
      Ela
      PS je to hodně off topic a jen pro zájemce, ale třeba trochu čtení zde: ¨http://www.splcr.cz/default.aspx/cz/spol/sssppplll/default/menu/rootclanky/testovacislozka?Id=903
      a zde (nesouhlasím s tím, že soukromé ambulance převezmou péči nemocničních - to by musely trochu v práci přidat)
      http://www.splcr.cz/default.aspx/cz/spol/sssppplll/default/menu/rootclanky/testovacislozka?Id=904

      Vymazat
  4. Dobře jste udělala, že jste ho vyrazila.
    Samouk, co si sám sesmolí správní žalobu nebo ústavní stížnost, je vždy nebezpečený.
    Je-li mladý, jde zjevně o začínající kverulantní syndrom. Zaplést s takovým člověkem může být malér na desetiletí.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      já bych to i akceptovala, že se snaží sám, a pokud bych v tom shledala smysl, tak bych se nebránila pomoci.
      Jenomže tady jsem měla i po tom letmém seznámení se situací dojem, že se to do tohoto stadia vůbec nemuselo dostat, kdyby mladý muž kromě práv reflektoval i své povinnosti a kdyby vzal na vědomí, že o vlastní práva se člověk musí starat.

      Vymazat
  5. "právo na přístup ke spravedlnosti" je stejně jako bezplatné zdravotnictví a bezplatné školství.

    Ti, co to slibovali, lidem lhali. Bohužel ti obelhaní tomuto věří dodnes, lháře stále znovu a znovu volí do do funkcí a u vás se jen domáhají toho, co jim bylo vrchností slibováno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady vznikla otázka, jak moc to právo na přístup ke spravedlnosti regulovat pomocí soudních poplatků. Já nejsem striktně proti nim, protože je chápu skutečně jako regulativní mechanismus, bránící kverulantům zahlcovat soudy (jiná věc je jejich konkrétní nastavení v různých případech, tam je asi prostor pro zlepšení).
      Je ale třeba k tomu nastavit odpovídající systém osvobození, na jehož adekvátnost, jak vidno, mohou existovat různé názory.

      Vymazat
    2. Ad "kverulanti zahlcující soudy".

      Množství kverulantů může souviset s tím, že náš stát je Kocourkov. Na každou blbost máme předpis, předpisy jsou na jednu stranu nesplnitelné, na druhou stranu nevymahatelné. Stát zneužívá na každém kroku své asymetrické postavení vůči občanovi a občané mají tendence to svému okolí vracet. A tudíž lidé, kteří odmítají držet hubu a krok, se pak nutně chovají jako magoři.

      Vymazat
    3. Pefi, kverulantů je stále konstatntní počet.
      Jenomže dřív byli omezováni ve způsobilosti, takže když frekvence jejich podání dosahovala dvě měsíčně po dobu dvou roků (přibližně takto), vynesl soud rozsudek, díky kterému se těmito podáními nemusely úřady již zabývat. Dnes se to nedělá a tak na každém úřadě mají svého šílence a několik skříní jeho podání a odpovědí na ně. Na každém úřadě takového mají a leckde několik.
      Milan

      Vymazat
    4. Milane, četl jsem závěrečnou zprávu Baudišovy antibyrokratické komise a jeden ze závěrů zněl, že je státní zpráva zavalena stížnostmi, přičemž naše národní specifikum je, že posíláme jednu stížnost několika různým orgánům.
      Když jsem se zamyslel nad důvody tohoto specifika, tak jsem dospěl k závěru, že příčinou bude to, že 95% úsilí ze strany úřadů je věnováno tomu, aby vůči stěžovateli obhájili, že nefunkční stav je vlastně v pořádku a není třeba nic dělat.
      Kdysi jsem úřadu ve snaze dosáhnout doplnění dopravního značení v okolí vjezdu do nemocnice napsal toto:
      ... O tom, že řidiči neporušují zákaz zastavení úmyslně, svědčí i častá snaha řidičů zaparkovat v zákazu zastavení i za přítomnosti strážníků MP, kteří tam zrovna rozdávají pokuty za nesprávné parkování. ... "
      A úřad mi ve své moudrosti odpověděl, že nic se měnit nebude, protože: " ...dopravní značka "Zákaz zastavení" … je zde instalována dlouhodobě, nepředstavuje novou změnu dopravního značení, a proto nelze považovat nerespektování tohoto zákazu za neúmyslný přestupek."
      Buď jsem idiot já, nebo úředník - jiná možnost není. Pokud jsou takto idiotsky řešeny připomínky občanů (a ony přesně takto "mimoběžně" řešeny jsou), tak se občané mění v kverulanty.

      Otec svého času prudil úřad s nepoužitelností nově realizovaného chodníku (byl křivý a hrbolatý). Úředník udělal chybu a připustil, že se pozve vozíčkář a vyzkouší se, zda je chodník pro vozíčkáře sjízdný (jak tvrdí úřad), nebo nesjízdný (přerazí se na něm i zdravý člověk) jak tvrdil můj otec, který v této věci napsal asi 5 stížností, než se daly věci do pohybu. Vozíčkář, kterého si přizval úřad, odmítl na chodník vjet s tím, že není blázen a nechce se převrátit ...

      Na úřadě si dodnes nepochybně myslí, že můj otec je kverulant, který projednou vyhrál, ale příště už mu to nevyjde. Příště už by neudělali tu chybu, že přikročili k řešení připomínky na místě. Příště už by to uchopili správně po uřednicku - tedy od stolu.

      Vymazat
    5. Tohle je naše národní kultura, byrokratická svévole. Začíná to už ve školách, kde učitel stsnoví nějaké podmínky např. pro klasifikaci a pak je nedodrží, změní apod. S výkříkem: Co je povoleno Jovovi, není povoleno volovi.

      Většinou už děti zjistí, že autority svoji autoritu užívají často jen pro sebe...

      Vymazat
  6. Dito..asi tak. K vám bych svého pacienta neposlala.
    Ela

    OdpovědětVymazat
  7. Jak to tady tak čtu, tak mám asi úžasné štěstí ma perfektní doktory kolem sebe ve všech možných oborech.
    MM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. MM, nemyslím, že úžasné štěstí. Nejsme všichni líné, neschopné a nenažrané mrchy. Problém je, že jsme všichni hozeni do jednoho pytle - jak platbou za naší práci která nekoresponduje s kvalitou praxí, tak v očích pacienta. Ta nivelizace, rovnostářství..mi vadí asi nejvíce.
      Ela

      Vymazat
    2. Elo,
      napadlo mne to samé jako MM, možná mám na lékaře celkem štěstí.
      A víte, já si nemyslím, že vás pacienti hází do jednoho pytle. Myslím, že pacient pozná dobrého lékaře, pozná, komu může (nebo chce) důvěřovat.

      Vymazat
    3. A třeba se chováte jako aktivní pacient, který nejde tam, kde má nejblíž a pak pyskuje, že si to představoval jinak.
      Všem mým mladým zaměstnancům říkám, že jak si pacient vybírá lékaře, tak si lékař v přeneseném významu vybere svého pacienta - buďto si sednou, nebo ne. A také, pokud je pacienti trénují jalovými debatami na opakovaně už vysvětlené, zapojují osobní nárážky, výhrůžky.. (např. řidičák opravdu není na pojišťovnu..), tak jim suše sdělím, že komunikace je naše práce.
      Dobře mi praxe funguje, když mám od každého druhu někoho - lékařku v seniorním věku, atraktivní chytrou blondýnu, chápající maminu, trochu podivínského homeopaticky smýšlejícího lékaře. A pacient si vybere. Ale přes něco u nás vlak nejede. Neexistuje rozdávání razítek na posudky bez řádného vyšetření a posudku bez všech náležitostí např. atd..Když se někdo vzteká, tak je u nás špatně.
      EL

      Vymazat