čtvrtek 30. června 2016

Intuice?

Odhalila jsem pokus o velmi závažné finanční poškození svého klienta.
A jak jsem tak o tom přemýšlela, napadlo mne: je to díky mé pečlivé práci, nebo to byla jen léty získaná intuice?

Přišla jsem na to při rutinní kontrole víceméně standardní smlouvy.
Četla jsem ji, nebylo v ní nic, co by se nějak vymykalo běžným okolnostem, snad jen že předmět plnění měl vysokou hodnotu a pak ještě jedna ne zcela standardní záležitost v ní byla, ale transparentní, řešitelná postupem předpokládaným v zákoně.

Jenomže já jsem si nad tím říkala, že tady něco zavání. To není jen tak. Tady někdo chce peníze. Hodně peněz.
Seděla jsem u počítače, ťukala do klávesnice, nahlížela do zákonů a do veřejných databází, klikala jsem na různé odkazy, očima přejížděla řádky naskakující na obrazovce, a pořád nic. Nic, nic, nic podezřelého, tohle vypadá v pořádku, tady se žádné varovné příznaky neobjevují. V zásadě jsem věděla, co hledám. Ale nemohla jsem to najít.
Bylo to vlastně nad rámec mých povinností, tohle prověřovat. Smlouva mi byla zaslána k právnímu posouzení a z právního hlediska je víceméně v pořádku. Ale ne, nedá mi to.
Jeden odkaz jsem si nechala až na konec. Vlastně, vyjel mi hned na začátku, ale já jsem jej přeskočila, protože jsem si říkala, že by nikdo nemohl být tak hloupý a udělat to takhle. Kdepak, do toho se ani dívat nemusím, z toho nic zajímavého nebude.
Byla jsem už na konci svého ověřování. A tak si ještě kliknu na ten jeden odložený řádek, který mi tady vyjíždí. A končím, dopíšu stanovisko ke smlouvě, kde doporučím marginální upřesnění několika formulací, a je to. Půjdu na oběd. Nebo se budu věnovat další práci, která se tady vrší, kvůli tomu, že se zabývám svým neurčitým podezřením. Jak je vidět, jsem už paranoidní.

Klikla jsem. A zatajila jsem dech
Je to tu. Černá písmena na bílé obrazovce.
Tady ten tunel máme. Jako vyšitý.

Takže už zbývá jen maličkost: k původním připomínkám připsat ještě jednu. Myslím, že tahle smlouva uzavřena nebude.

Tak nevím, byla to intuice, nebo pečlivost?

Věnováno čtenáři P. K.