sobota 27. srpna 2016

Můj twitromán 27.

Jak široké jsou dveře?

Inspirováno úryvkem z posledního nedělního čtení z Evangelia podle Lukáše:

Někdo se ho zeptal: "Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?" Řekl jim na to: "Usilujte o to, abyste vešli těsnými dveřmi! Říkám vám: Mnoho se jich bude snažit vejít, ale nebudou moci."
Lk 13, 23-24


Nevím, jak široké ty dveře jsou. Ale určitě nejsou tak široké, aby se jimi dalo projet autem.


14 komentářů:

  1. Po určité úvaze jsem otevřela komentáře, a to pro případ, že by někdo mínil poukázat na určité nedostatky této myšlenky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hehe, nechci ani tak poukazovat na nedostatky, jako me spis rozesmala souvislost mezi timto twitromanem a prispevkem s nazvem Alfa... :D

      Vymazat
    2. TT,
      to je celkem relevantní postřeh;-)

      Vymazat
    3. Je to jeden z velmi znepokojujících Kristových výroků.
      Na jednu stranu nám říkal, že Bůh je náš milující Otec, kterému na nás záleží a chce nás mít u sebe, a na stranu druhou takovéto (a řada dalších) varování.
      Milan

      Vymazat
    4. Milane,
      a jak si tento určitý rozpor vykládáte?

      Vymazat
    5. Jsem neklidný.
      Milan

      Vymazat
  2. Co by asi tweetnul islamista, chystající se odpálit na trhu? Šířku dveří asi ne...

    Doufám že lože bude dost široké a pohodlné, aby se na něj vešlo všech 72 panen. A že mě to s nimi nepřestane bavit. Allahu Akbar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ovšem podstatný rozdíl mezi islamistou a křesťanem je v tom, za jaké chování mohou doufat ve slíbenou odměnu.
      Když to porovnáme, tak nevím, zda můžeme říci, že všechna náboženství jsou totéž.

      Vymazat
    2. Mně na tom nesedí něco jiného. Manitou ve věčných lovištích slibuje stáda bizonů. Ale sakra, co na to ti lovení bizoni? Stejně tak mi přijde nehorázné stát se (za odměnu či za trest) komparsistkou v muslimském ráji a čekat v pořadí, až se na mne dostane řada, aby mě mohl obskočit nějakej zasloužilej džihádista, co korán ani nečetl, protože se zatím nestihl naučit číst. Totéž v křesťanském nebíčku. Tam bys asi chtěla být obklopena svými blízkými. Jenomže se třeba nenominovali a byli po posledním soudu odsunuti do očistce. Naštěstí žádné takové destinace s plnou penzí neexistují, jinak by to byl asi vopruz jaxviňa...

      Vymazat
    3. No tak moment, jaké "totéž" v křesťanském nebi?
      To snad nejde srovnávat, být ženou připravenou k použití pro nějakého zasloužilého džihádistu - a tradiční pojetí křesťanského nebe?
      Jakože s kým by tam kdo chtěl být nebo nechtěl, budiž, o tom možno uvažovat - mělo by nás to motivovat ke snaze, aby se tam spolu s námi dostali i naši bližní. V tomto ohledu lze leccos ovlivnit.

      Naopak, jen to potvrzuje, že jde o zcela jiné náboženství, jehož kompatibilita s křesťanstvím je velmi problematická, až nulová.

      ***
      Ovšem pokud jde o ten mohamedánský ráj, měla jsem dojem, že pro ty mučedníky jsou tam připravené jakési neosobní panny, nikoliv že to jsou ženy, jejichž pozemský život tam pokračuje. To by za ráj pro ty ženy samozřejmě považovat nešlo. Jenomže je otázka, zda dobový muslim vůbec byl schopen uvažovat o nějakém případném ráji pro ženu. A zda je v této kategorii schopen uvažovat současný muslim.

      Vymazat
  3. Omlouvám se za zlehčení, ale mě jako první napadlo: A jéjé, už tenkrát kladli důraz na váhu! A že prý honba za dokonalou postavou je fenoménem až dnešní doby :-)
    Emma

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Emmo,
      to se neomlouvejte, to je pěkný komentář:-)

      Mne na tom zase oslovil aspekt zmíněný knězem v kázání: mnoho si toho s sebou nevezmeme. Konvenuje to s mou nechutí k hromadění věcí - tedy ale stejně máme věcí hodně a i když se snažím vyhazovat, tak se to stejně hromadí.

      Vymazat
  4. Napadá mne něco podobného. Nazí přišli, nazí odejdeme, ve všech smyslech toho výroku. Do toho mi zapadá věta z rozhovoru s fotografkou Lucií Robinson, který jsem dnes četla v časopisu Ona Dnes. Říkala, že to byla často vyslovovaná otázka její maminky:Nechápu, proč se lidi na tom světě tak zabydlují.
    Stručná přesnost toho sdělení (nevnímám to jako otázku) me zaujala. Vždyť jsme tu na tak krátkou chvíli a my ji věnujeme plnění batohu, který stejně nakonec odložíme..
    Adresa
    P.S. Pěkný blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a vítejte zde:-)

      Hm, že by člověk měl nejlépe k té bráně přijít tak, jak se narodil? Na tom něco bude.

      Jinak ale přílišné "zabydlování" těžko můžu někomu vyčítat, když se na sebe podívám: potřebuju, resp. "potřebuju" taky nekonečně moc věcí. Snažím se sice o tom opravdu přemýšlet a nepořizovat zbytečnosti, ale stejně se mi to nehromadění věcí nijak zvlášť nedaří. To je ale obecný jev, související s tím, jak funguje současná společnost.

      Moje maminka k tomu říkala něco takového: Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se kam to schová.

      Vymazat