pondělí 14. listopadu 2016

Kdo je volič ČSSD?

Čistě politickým komentářům se vyhýbám, ale podivuhodná politika České strany sociálně demokratické, která jen ztěžka hledá odpověď na debakl v posledních volbách, si přece jen několik poznámek zaslouží.

Musím předeslat, že nejsem voličkou ČSSD. Pravda, jednou, kdysi dávno, jsem jí hlas ve sněmovních volbách hodila, ale to bylo výsledkem několika specifických okolností. Nyní bych ji volila jen opravdu výjimečně, například kdyby do druhého kola senátních voleb postoupil sociální demokrat a s ním nějaký naprosto nevolitelný kandidát.

Navzdory tomu si myslím, že ČSSD má místo na naší politické mapě, a přeji si, aby tam zůstala. Je to tradiční strana s - alespoň donedávna - poměrně čitelnou politikou a stabilní voličskou základnou. Což mne ale přivádí k úvaze, pro koho dělá tato strana svou politiku dnes? Kdo je jejím voličem, kdo je adresátem jejího snažení, komu chce pomoci, na koho se zaměřuje?
Odpověď je velmi rozpačitá.

Když se řekne politika ČSSD, já osobně si vybavím ministra, momentálně končícího, Jiřího Dienstbiera a jeho politiku jednoznačně orientovanou na sexuální menšiny. Souhlasím s tím, že tyto menšiny mají také své požadavky a zájmy, a je tudíž pochopitelné, že některý z politiků jejich zájmy reprezentuje. Udivuje mne ovšem, že právě toto je nejvýraznější agenda sociální demokracie. A nemohu si pomoci, pro mne to nejvýznamnější agenda této strany skutečně je. Pokrokové smýšlení ministra Dienstbiera, který se stará zejména o možnost přisvojení dítěte homosexuálního rodiče, určitě prospěje... komu? Já sama ve svém širokém sociálním okolí a také z advokátní praxe neznám skutečně ani jednoho člověka, který by takovou legislativní změnu potřeboval, neřku-li vyžadoval.
K tomu si připočtěme všeobecný odpor vzbuzující kvóty, taktéž oblíbené ministrovo téma, a máme zde tristní obraz toho, co si česká sociální demokracie představuje pod "lidskými právy".

Kromě toho si všímám, že tyto snahy oceňují lidé, kteří nejsou voliči sociální demokracie ani omylem, protože setrvale volí pravicově, typicky TOPku; o tom, že by ve sněmovních volbách hlasovali pro ČSSD, nejspíš vůbec neuvažují. Nutně tedy docházím k závěru, že "lidskoprávní" agenda ministra Dienstbiera je jen a jen jeho sebeprezentací, jíž si patrně chystá pole pro příští senátní nebo prezidentské volby. Je proto velmi dobře, že se premiér Sobotka s tímto ministrem loučí. Ostatně, tři roky jeho exhibování na veřejnosti stačily znechutit i občany, kteří jinak pokládají ochranu lidských práv za velmi potřebnou, například mne. Ještě tak rok či dva a začnu mít pocit, že "obrana lidských práv" je cosi jako specifická právnická nadávka. Opravdu.

Dále zde máme ministryni školství Kateřinu Valachovou; již vícekrát jsem zde psala, že s ní skutečně nemohu nalézt společnou řeč. Naposledy si říkám, čímže mne tato dáma, která celý svůj pracovní život strávila na nějakých úřadech, převyšuje, že si dovoluje drze určovat, co si mohou mé děti koupit k jídlu? Domnívám se, že toto bychom měli určovat my jako rodiče. Často přemýšlím, co si o sobě dotyčná vůbec myslí, že jí není žinantní něco takového rodičům diktovat? Je snad o tolik chytřejší? Nebo jí ty školy patří? Ona je snad platí? Nechápu to.
V souvislosti se zákazem prodávat na školách téměř všechny potraviny, včetně mléka z projektu Školní mléko, které také nesplňuje podmínky a muselo dostat výjimku, si říkám, čím ministryně asi své děti krmí? Co jim dává k jídlu, když podmínky její vyhlášky nesplňuje ani mléko, sýr a šunka?
To je ovšem sociálnědemokratická politička jako z plakátu. Máte snad chuť ji příště volit?
A pokud by to někoho neodradilo, může se zamyslet, zda se snad ve školách a rodinách najde v celé republice alespoň pět lidí  (různé poradce, konzultanty, lektory a tvůrce metodik nepočítám), kterým pomohla tzv. inkluze, obrovský a také obrovsky drahý projekt ministerstva školství pod vedením ČSSD.
Á propos, kariérní řád pro učitele! Po povedené inkluzi a vymýcení naprosto všech potravin ze škol se ministryně vrhla na tento palčivý problém. Ovšem kariérní stupně označené začátečník - pokročilý - vynikající učitel ve mně vzbuzují otázku, zda ten, kdo kariérní řád tvořil, má ukončenou základní školu?

Další v řadě je ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Její koncept prorodinné politiky, který zahrnuje například zrušení daňové slevy na nepracující manželku nebo umělé oplodnění osamělých žen, jistě všechny ohromí. Každý sociální demokrat se v tom musí nalézt, že?
A zálohované výživné? O problémech s rozpadem rodin, určováním a placením alimentů bych tu mohla psát donekonečna, ale rozhodně bych nemohla nikdy dojít k závěru, že je snad vyřeší systém, kdy budou výživné za nepoctivce hradit pracující rodiče.
A to ani nemluvím o tom, že se děsím příští novely zákoníku práce, která podle všeho nevhodně regulativně zasáhne i do toho, co v pracovním právu dosud fungovalo, totiž co bylo ponecháno na lidech, například do pracovních podmínek zaměstnanců pracujících z domova.

Resortu zdravotnictví nerozumím, proto mi není zřejmé, proč premiér Sobotka vyhazuje z vlády zrovna ministra Svatopluka Němečka, který na mne v televizních vystoupeních působil sympaticky a ze sociálnědemokratických ministrů asi nejlépe, ale jistě to nějaký důvod má. Nejspíš ten, že ministr Němeček se nelíbí Andreji Babišovi.

Když k tomu připočteme hrozivé programové ústupky významnému koaličnímu partnerovi, totiž ANO, vychází z toho, že politika České strany sociálně demokratické není ani sociální, ani demokratická. A v podstatě už není ani česká, protože zhusta přebírá to, co vymyslí bruselské hlavy.

Ona to má ČSSD těžké. Kde se najít? Peníze rozděluje ministr financí, který to také neopomene národu při každé příležitosti připomenout, rodinnou politiku si hájí, byť nedůsledně, KDU-ČSL, zahraničněpolitická témata opanoval Hrad. Tak co jí zbývá? Tradiční politická témata sociální demokracie jako zaměstnanost, důchody, starost o sociálně potřebné, ochrana zaměstnanců a vyjednávání se zaměstnavateli? Na to zapomeňte, o to se my starat nebudeme, naši ministři mají jinou agendu. Je nutné matkám od rodin, které nepracují, sebrat daňové zvýhodnění, dětem zakázat koblihy, velkým korporacím nutit manažerky do dozorčích rad a prostřednictvím EET přispět k likvidaci drobných venkovských prodejen a víkendových hospod, které se dosud jen tak tak držely. To je naše politika. Smutné.
Není mi zřejmé, co z toho má oslovit tradiční voliče sociální demokracie. Důchodce, dělníky, pracovníky ve službách, nekonečné zástupy lidí, kteří každé ráno vstávají do práce a denně řeší své existenční starosti?

Paradoxní je, že mám ráda současného premiéra. Bohuslav Sobotka na mne působí klidně, vyrovnaně, jako dobrý vyjednavač, který umí tišit konflikty. Proti jeho osobě nemám nic a kdyby ta jeho nepovedená, podivně sestavená vláda provozovala jinou politiku, klidně bych ho v premiérském křesle viděla i v příštím volebním období. Jenže to asi nedopadne.
Sociální demokracie možná brzy vystaví svému předsedovi propustku. A přitom je to úplně jinak. Bohuslav Sobotka by měl na svém místě zůstat. Jen ty lidi kolem něj by měli sociální demokraté vyměnit.


8 komentářů:

  1. Vidím to velmi podobně. I mně je B. Sobotka sympatický a mám za to, že jde o nejlepšího předsedu, jakého zatím ČSSD kdy měla.
    Problém ale je, že si ta strana mezi sebe pustila "pravdoláskaře", tedy Valachovou, Marksovou-Tominovou, Dienstbiera a další takové (a paktuje se s Šabatovou, kterou do funkce ombudsmanky dosadila právě ČSSD). Tito "pravdoláskaři" zničili zatím každou stranu, která si je na vyšší posty pustila. OH, ODA, US, ODS a nyní i ČSSD. Skoro se jim podařilo zničit i KDU-ČSL.
    Jsou to lidé, kteří se nikdy nepřizpůsobí straně, která je do sebe pustí, nikdy nevezmou za svůj tradiční program této strany a vždy se ji snaží radikálně přeměnit podle svých vlastních představ. A dostanou-li se do státní funkce, neprosazují politiku strany, která je dosadila, ale svou vlastní ideovou vizi.
    Když Sobotka ustavoval do funkce Dienstbiera, nemohl jinak a dělal to se zjevnou nechutí. Avšak spousta socdemáků tomu tehdy fandila. Teď se ho konečně zbavil. Ale měl se zbavit i dalších, odstranit jen Dientstbiera nestačí. Ti divní lidé tuto nejstarší českou politickou stranu určitě zničí.
    Milan
    P.S. Valachová má jen dvě dcery a tak vůbec nemá co rodičům více dětí kafrat do výchovy. S ní Sobotka těžce ujel - kdo mu ji podstrčil, to netuším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to je zajímavý postřeh s tím ničením stran některými typy politiků.
      Já jenom nestačím zírat, co tam ti lidé provozují. Proč jim vedení strany něco neřekne? Jaké voličské hlasy chtějí těmi nesmysly získat? Nechápu.

      S K.Valachovou se nemohu ztotožnit i z jiného důvodu. Jestli to správně chápu, tak ona pracuje v Praze, ale rodinu má v Brně a jezdí tam jen na víkendy. Já to sice respektuji, každého volba, ale pochopit to neumím. Dobrovolně se odstěhovat od vlastních malých dětí, do toho se vcítit nedokážu.
      Ale koresponduje to tak trochu dohromady - ona se asi nemusí každodenně potýkat se školními starostmi nebo tanečky kolem stravování dětí (tohle jím a tohle nejím, tohle chce některý ze sourozenců a jiný ne, svačina se musí nachystat, nezapomenout atd.). Pro ni to jsou ryze akademické problémy. Pak se jí ovšem snadno podepisují takové nesmyslné vyhlášky...

      Vymazat
    2. K pochopení situace a vývoje v ČSSD by možná mohlo trošku přispět toto:
      http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Uz-to-praska-Vypadni-Sobotko-vyzvali-clenove-CSSD-sveho-predsedu-462868
      Milan

      Vymazat
    3. Milane,
      děkuji za odkaz.
      Já tuto stranu nevolím, jak jsem psala, ale za sebe mohu říci, že vyjma předsedy Sobotky tam nevidím jediného důvěryhodného představitele.
      Bude to mít sociální demokracie v nadcházejících volbách těžké. Jen doufám, že se lidé, kteří se odvrací od této tradiční strany, nepřikloní k některé straně netradiční. To by nebyl dobrý vývoj.

      Vymazat
  2. Z Bohouše Sobotky mám smíšené pocity. Především mu chybí charisma, a to tak úplně jako málokomu! Na druhou stranu mě ale připadá jako slušný člověk, nikdy se nezapletl do ničeho nekalého. Pravda, na byt si našetřil z poslaneckých náhrad, ale to je vcelku prkotina. A OKD snad prodal v dobré víře. Je pilný, snaživý, zdá se, že se ani nechce rozvádět :-) Imidž mu naopak kazí poněkud skutečnost, že nikdy nechodil do skutečného zaměstnání. A neumí žádný cizí jazyk, což zejména při jednáních v Bruselu asi trochu vadí.
    Premiéra si představuji jako leadra, který řídí vládu pevnou rukou. A tuhle představu v mých očích Bohouš Sobotka nenaplňuje. Jiná věc je, že mě příliš nenapadá, kdo by ho mohl nahradit. Bude-li jednou premiérem Babiš, přinejmenším se domluví anglicky.
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Voloďo,
      s tím charismatem souhlasím, ale na druhou stranu, charismatické premiéry jsme už měli, například Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka, a vzbuzovalo to spíš emoce a vášně, než že by to něčemu prospívalo.

      Řídit vládu pevnou rukou, když v ní máte takového Andreje Babiše, no nevím, s tím by měl problémy asi i jiný premiér než Bohuslav Sobotka.

      Na druhou stranu jsem zdrženlivá, protože podobně na mne působil Petr Nečas, a víme, jak to dopadlo. Takže jsem opatrná v úsudcích o kvalitách politiků.

      Vymazat
  3. Stačí jedna věta:
    Sociální demokracie, jak před rokem řekl předseda Sobotka, odmítá podporu šíření xenofobie a nenávisti, jak to dělá prezident republiky Miloš Zeman, a je proto, jak rovněž uvedl předseda Sobotka, v prezidentské volbě připravena podpořit Miloše Zemana.
    zdroj:https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/strategie-cssd-pro-volebni-vitezstvi-2017-3890

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je právě to. Měli by si vybrat.
      Tak jak to praktikují teď - chceme získat mladší městské voliče a zároveň podepisujeme provolání loajality k Číně - tudy cesta nepovede.
      Ale uznávám ČSSD to má složité, prezident vzešel z jejích řad, pak se s nimi rozešel, část příznivců mu ale ve straně zůstala, tak je obtížné mezi tím lavírovat.

      Vymazat