pondělí 19. prosince 2016

Kontrolní hlášení zasaženo

Bohužel nikoliv fatálně.

Ústavní soud zrušil malou část zákona o dani z přidané hodnoty, kterou byla plátcům této daně uložena povinnost podávat kontrolní hlášení. Rozsah požadovaných údajů je podle názoru Ústavního soudu nutno stanovit zákonem, nikoliv nechat na uvážení moci výkonné.
Kromě toho je zrušeno ještě jedno ustanovení o doručování výzvy související s kontrolním hlášením, a to nemravná fikce, že výzva správce daně doručovaná prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu se považuje za doručenou okamžikem odeslání.

Škoda, škoda, škoda, že kontrolní hlášení prošlo testem proporcionality!
Odůvodnění nálezu se mi ovšem po prvním zběžném pročtení jeví jaksi "odfláknuté", argumentace je odbytá, širší kontext chybí. Separátní vota odůvodnění nálezu neobsahuje. A nadto mne překvapilo, že do řízení se neuráčila vstoupit ombudsmanka. Široká podnikatelská veřejnost, jejíž práva jsou zasažena, zřejmě do její agendy nespadá.

Kontrolní hlášení, jedna z vlajkových lodí tzv. boje proti daňovým únikům, útočící zejména na poctivé podnikatele, tedy utrpělo zásah, nicméně zůstává na hladině.
Hlavní dotčené ustanovení bylo zrušeno až ke dni 31.12.2017, což poskytuje ministerstvu financí i zákonodárci luxusní lhůtu k napravení nedostatků. Bohužel, asi se to stihne, i když jisté to není, příští rok totiž skončí mandát této sněmovny. A co bude potom, kdo ví.

Prozatím se ale může daňovým poplatníkům ulevit. Ustanovení o kontrolním hlášení platí, ale jeho esenciální náležitost, totiž rozsah toho, co se má hlásit, není určena ústavně konformním způsobem. Ústavní soud sice tvrdí, že pokud by to bylo zákonem stanoveno tak, jak je to nyní předepsáno ministerstvem, bylo by to v pořádku, ale přesto vzniká otázka, zda je možné za nesplnění této povinnosti někoho postihovat? Povinnost sice platí, ale způsob jejího uložení byl shledán rozporným s ústavním pořádkem.
Být na straně správců daně, tak se do nápravy zjištěného ústavněprávního deficitu raději držím s ukládáním sankcí zpátky. Vymáhání pokut pro nesplnění povinností, jejichž způsob uložení neprošel Ústavním soudem, jistě nebude žádný med.

Přestože nález nelze označit za úspěch odpůrců současného informačněsběratelského běsnění, mám z něj i tak radost. Stále ještě není možné úplně všechno.


14 komentářů:

  1. Christabel, děkujeme za postřeh.
    Apropos, která právní fikce není nemravná? Nejen ÚS několikrát judikoval fikci (např. náhradního doručení, II. ÚS 1056/09, 6 Ads 96/2011) jako nástroj vyjímečný, počítaje s tím, že sprostý občan banánové republiky se proti úřední svévoli většinou bránit neumí.
    Pěkné vánoce přeje kolega Krakatit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane kolego,
      tohle je skutečně jen glosa na první dobrou, abychom měli zde - tedy v komentářích pod článkem - prostor k prvním reakcím a zaznamenání ohlasů.

      Fikce obecně je problematická, ale tahle přímo mlátila do očí. Vše pro to, aby si stát usnadnil práci:-(

      Pro mne bude velmi zajímavý vývoj právě v otázce postihů za neplnění povinností, dokud nebude neústavnost odstraněna. Myslím si, že to nepůjde, ale na druhou stranu bych se zdráhala to vysloveně někomu doporučovat, protože ÚS to udělal šalamounsky. Zrušil to sice, ale do budoucna, navíc s tím, že ve stávající podobě je to přijatelné, i když obsah byl dodán mocí výkonnou a nikoliv zákonodárnou.
      Tedy, představovala bych si ideálně mnohem razantnější zásah, to přiznávám.

      Děkuji za přání a také přeji pěkné sváteční dny.

      Vymazat
  2. Myslím, že jsem v České republice jedna z mála, která má kontrolní hlášení ráda. Teda ne, že by se mi líbil te vopruz nebo že bych snad byla ráda za to, že to přináší dost práce pro moji účetní firmu - umím si najít dostatek jiné užitečné a pro klienty přínosné práce. Kontrolní hlášení mám ráda proto, že mě zbavila strachu, jestli se náhodou nepodepisujeme každý měsíc pod daňová přiznání k DPH klientů krátících daně. Zbavila mě zbytečných podezření, jestli tahle nebo onaká transakce není vykonstruovaná, aby jedna strana shrábla DPH a druhá jej neodvedla. Teda ne že bych měla potřeby všechny hned ve dveřích podezřívat, ale muset se někdy vyviňovat ze spolupachatelství trestného činu krácení daně se mi zažít nechce.

    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      ajaj, to je málem "heretické" vyjádření:-)
      Přiznám se, že od Vás bych nečekala podporu tohoto institutu, byť důvody chápu.

      (Perlička: musím v nejbližších dnech dojít k tatínkovi do práce udělat KH, ale mám pořád moc práce u sebe v kanceláři, tak to odkládám. Takže jsem dnes s napětím čekala a přála si, aby to zrušili, nejen z obecných, ale i vysloveně sobeckých důvodů. Že kdyby to náhodou padlo, tak to nemusím řešit zrovna teď, když se mi to nehodí.)

      Vymazat
    2. To bude Chris asi tím, že trestný čin krácení daně jako téma mezi daňovými poradci v poslední době frčí, tak mě už nejspíš stíhá paranoia :).

      Ivana

      Vymazat
    3. Zajímavý pohled na věc.
      Ovšem je zda samozřejmě i to zajišťování práce...
      Nejsem v tomto směru odborník, ale mám pocit, že povinnost kontrolního hlášení přinutila i menší podnikatele, kteří si zatím tyto papíry dělali sami (či s rodinnou výpomocí), aby si na to najali účetní.
      No tak říká se "nech vydělat, ať vyděláš", ovšem kvůli státnímu nátlaku?
      Milan

      Vymazat
    4. Milane,
      nemám úplně přehled přes to, jak moc byli menší podnikatelé přinuceni si kvůli kontrolním hlášením najmout externí účetní. Není to naše cílová skupina, OSVČ děláme jen výjimečně. U drobných podnikatelů je kontrolní hlášení z mého pohledu náročné časově, ale nikoli technicky. Prostě se to všechno musí nabouchat do ještě další tabulky, ale zvládnout to může i nekvalifikovaná osoba.

      My řešili spíše potíže zahraničních podniků, kteří jsou registrovaní jako plátci DPH v ČR (z důvodu např. existence skladové zásoby zboží v ČR a navazujících lokálních dodávek), ale bez toho, aby měli povinnost vést účetnictví podle českých předpisů.
      Kontrolní hlášení je u velkých podniků zautomatizováno právě tím, že ho "vyplivne" účetní software, ten Černý Petr jak to nastavit byl zkrátka na českém dodavateli SW.
      U zahraničních podniků byla potíž v tom, že hledali jinou variantu, než aby museli svůj zahraniční SW nechat doprogramovat o kontrolní hlášení. Takže si hrajeme s excelovými tabulkami a csv soubory a různě to importujeme každý měsíc od někud někam, aby byl úřední šiml spokojený.

      Ivana

      Vymazat
  3. Já jen nechápu, jak něco, co bylo shledáno protiústavním, může platit do 31.12.2017. To jako příští rok nebude platit ústava, nebo co ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      cituji z odůvodnění nálezu ÚS:

      "71. Účinky zrušení posledně zmíněného ustanovení Ústavní soud stanovil až na 31. 12. 2017 (§ 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to z následujících důvodů. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Přitom dle názoru Ústavního soudu je důvodem pro zrušení předmětného ustanovení spíše obava z jeho možného budoucího zneužití. Jak již bylo uvedeno výše, aktuálně vyžadované údaje lze považovat za nezbytné pro dosažení cíle správy daní (bod 66 shora)."

      Také se mi to nelíbí. Zjevně to zrušili k tomuto datu proto, aby to státní správa měla pohodlnější:-(

      Vymazat
    2. "Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení."

      Místo aby US vyslal signál, že s ústava není cár papíru, tak vyslal signál zcela opačný a to důsledně v duchu (ne)vymahatelnosti práva v ČR:
      Právo platí jen pro ty, kdo jsou ochotni se jím řídit. Komu nevyhovuje, ten ho může ignorovat (obzvláště je-li vysoce postaven).

      Vymazat
    3. Pefi,
      máte pravdu. Těžko k tomu co dodat.

      Ministerstvo má obrovský aparát, armádu právníků, stejně tak sněmovna a Senát, ti všichni disponují dostatečným odborným zázemím, aby to udělali správně. Pakliže neudělají, nevidím důvod, proč je šetřit.
      Ústavní soud se držel velice zpátky.

      Ještě horší je, že kontrolní hlášení obstálo v testu proporcionality, i když to odůvodnění bych si představovala mnohem důkladnější a hlubší.

      Vymazat
    4. Pefi, souhlasím. Ústavní soud selhal.
      Odklad vykonatelnosti nálezu zrušujícího právní předpis má odůvodnění jen výjimečně a to tehdy, hrozila-li by státu nebo občanům vážná a nenapravitelná újma, nestihla-li by moc zákonodárná nebo výkonná řádně ústavně zareagovat.
      Jaká újma hrozila zde? ŽÁDNÁ. Ústavní soud se zjevně sekl.
      Milan

      Vymazat
    5. Mě to vytáčí hned v několika rovinách. Stát v případě naprostých prkotin občaný honí jak naduté kozy a má pro ně lůhty typu "do pěti dnů, jinak likvidační pokuta", ale v případě porušené ústavy najednou není kam spěchat.

      Našel jsem si to odůvodnění právě kvůli testu proporcionality a perla hodná oslích uší je tam zcela podle očekávání rovněž: "V daňové oblasti je těžké posoudit, zda byl při výběru prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, zvolen nejšetrnější způsob provedení. "
      Posoudit to vlastně neumíme, možná proto že tomu zas tak moc nerozumíme a nebo se nám spíš nechce, ale klidně prohlásíme, že to je v pořádku.

      Nakonec jsem si prolétl text návrhu a ten je vynikající - vidím tam minimálně několik důvodů proč ten zákon testem proporcionality projít neměl.

      Vymazat
    6. Od ústavního soudu je to příšerný alibismus, stejně se to nemůže stíhnout. Novela není ani v připomínkovým řízením a průměr v leg. procesu od schválení vládou po vyhlášení je 8 měsíců. Max co se stane bude leg. nouze a pak pošlapaní jednacího řádu.

      Vymazat