úterý 24. ledna 2017

K čemu jsou básníci na světě?

K básni Jiřího Žáčka o maminkách se, zdá se, vyjádřili už úplně všichni. Nezbývá, než tak učinit i zde.

Nepředpokládám, že by text někomu unikl, ale pro jistotu připomenu, cože to vyvolalo takovou diskusi. Šlo o báseň Jiřího Žáčka otištěnou v čítance pro druhý ročník základních škol:

K čemu jsou holky na světě? 
Aby z nich byly maminky, 
aby se pěkně usmály 
na toho, kdo je malinký. 
Aby nás měl kdo pohladit 
a povědět nám pohádku. 
Proto jsou tady maminky, 
aby náš svět byl v pořádku.

Předesílám, že slabikáře a čítanky dětí nijak systematicky neprohlížím, a proto nevím, co se v nich nachází. V této souvislosti jsem si ale vzpomněla, že náš prostřední dostával v první třídě pravidelně za úkol naučit se básničku ze slabikáře k příslušnému písmenu, které se probíralo. Jednalo se ovšem o naprosto nelogické slátaniny, které spojovalo právě jen to jedno písmeno, jinak neměly žádnou logiku ani strukturu. Pokaždé, když se ty hloupé rýmovačky učil, jsem obdivovala, jak si je dokáže zapamatovat, protože jednotlivé verše na sebe vůbec nenavazovaly a ani obsah nedával žádný smysl.
Pro příklad jsem nalezla básničku na písmenko E:

Evo, Edo, Emile,
Elišce se líbí e,
e se kroutí jako vlnka,
Eva oči má jak srnka,
Eda jako krajíc,
Emička jak zajíc.


Podobně ilustrativní je říkanka k písmenu I:

I je jako tenký vlásek,
i je hlásek skřivánka.
I je něžný konipásek,
Ivo, Ivan, Ivanka.


Můžeme se zkusmo tento nesmysl naučit nazpaměť, kvality básně tím plasticky vyniknou.
Nepochybuji ale, že z genderového hlediska je to naprosto neutrální a žádná feministka (ani feminista) tomu nic nevytkne. Kromě toho je to také hloupé.

Báseň Jiřího Žáčka taková ovšem není.
Já sama s ní mám problém, a to hned v úvodním verši: K čemu jsou holky na světě?
Nemohu se totiž nijak ztotožnit s takto položenou otázkou, brání mi v tom moje životní přesvědčení. Ptát se tímto způsobem po účelu člověka je v rozporu s mými životními postoji. Pokud bych to pojala poněkud transcendentně (už to slovo mne děsí), pak je to tedy otázka po smyslu života. A smysl života z duchovního hlediska musíme zajisté vidět jinde, než v tom, stát se rodiči. Byť ani pro mne samotnou není takový postoj zcela přirozený a musím si to připomínat a rozumově odůvodnit.

Ovšem duchovní hlediska v dnešní době neletí. Smysl života není spatřován ve spáse duše, hledání záměru, který s námi Bůh má, a jeho naplňování, v rozvíjení toho, co nám bylo dáno, a následování pravdivé cesty.
Pokud tedy život člověka redukujeme na materiální složku, což je dnes obvyklé, pak musíme připustit, že Jiří Žáček odpovídá na položenou otázku po smyslu života správně. Účelem existence člověka jako druhu, pokud nějaký účel má, je skutečně jeho zachování, smyslem existence žen je potom stát se matkami. Nahlíženo z tohoto úhlu pohledu je Jiřímu Žáčkovi nutno přiznat, že myšlenku vyjádřil velice krásně. Stačí si porovnat povedené Žáčkovy verše se sterilními nicneříkajícími říkankami o písmenkách. Rozdíl nás přímo uhodí do očí.

Genderové pracovnice vytýkají básni podsouvání stereotypu patriarchální společnosti. Ostatní rodiče zůstávají v klidu. Vědí totiž, že dětem předá mnohem více jejich rodina, otec a matka, jejich nejbližší okolí a každodenně žitá realita, než krátká básnička v čítance.
Kromě toho, úkolem básníků není  a nikdy nebylo  pojímat svět objektivně. K čemu by byly takové básně? A kdo by je četl? Úkolem básníků je předkládat nám své vidění světa, a to ve slovech, obratech a formulacích, které by nás samotné třeba nenapadly nebo bychom je nedokázali takto – básnicky  vyjádřit. Z tohoto hlediska není básni co vytknout.

Naopak, mne samotnou potěšila a přiměla k tichému úsměvu. Pomohla mi připomenout si, k čemu jsem jako maminka na světě a jak mne mají vidět mé děti. Vzápětí vyvolala otázku, zda tomu tak skutečně je a zda nemám v tomto směru co zlepšit.

Báseň tedy došla svého účelu.
Díky Jiřímu Žáčkovi za pěkné zamyšlení.


18 komentářů:

  1. Taky jsem na to někde narazil, že je ta báseň genderově nevyvážená a podobný plky.
    Mi ta báseň přijde naprosto normální, pro děti velice dobrá, jednoduchá a přitom taková "kulatá", nevím jako to říct:-)
    By mne zajímalo, co by tam ty feministky jako chtěly mít napsáno - třeba že žena nemá mít děti a místo nich kariéru? Že by děti měl rodit chlap, případně i kojit, zatímco žena bude na kosmetice a v kavárně a na semináři "Poznej sebe sama prostřednictvím růžové barvy"?
    Nějak mi ten svět přijde čím dál víc v prdeli...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak mě osobně vadí víceméně jen první verš. Kdyby se první dva verše sloučily do jedné otázky: "K čemu jsou na světě maminky?" tak s tou básničkou nemám jediný problém.
      Jednotlivě je to sice pitomost, ale stokrát nic umořilo osla.

      Vymazat
    2. Ave, podla vsetkeho by ste si VY nasli aj u Shakespeara verse, ktore VAM vadia...

      "K čemu jsou na světě maminky?"

      Zde leží človíček, stár hodinu a čtvrt.
      Nikomu neschází, a nejmíň vlastní matce.
      Našli ho na skládce. A jenom kmotra Smrt
      jen ta ho k sobě přivinula sladce.

      Majte sa dobre...
      Martin H.

      Vymazat
    3. Martine,
      komentář spadl z nepochopitelného důvodu do spamu, hned napravuji.
      K diskusi se vrátím.

      Vymazat
    4. Martine,
      je vámi zmiňovaná báseň v čítankách prvního stupně základní školy, aby bylo relevantní se o ní v této souvislosti bavit?

      Ale popravdě, opravdu byste chtěl být posuzován jenom podle toho, jestli jste zplodil dítě?
      Dovedete si představit ten společenský tlak, který je na ženy vyvíjen?
      Holka = maminka. Když neporodíš, nejsi prospěšná společnosti a nemá nám kdo dělat na důchod. Jsi sobec!
      A co je horší, když porodíš, máš mlíko na mozku a nemáš co kecat do vážných debat, tak se vrať k plenkám.
      Tyhle reakce nejsou pravidlo, ale nejsou ani výjimka.
      Nemyslím si, že je potřeba je zbytečně množit a utužovat.

      Vymazat
    5. Ave,

      problem je v tom, ze kladiete ekvivalenciu "holky = maminky" do citankovej basne pre deti, a nasledne v tejto umelej ekvivalencii vidite "problem".
      Nie z kazdej holky je (resp. bude) maminka, ale kazda maminka bola (resp. je) holka.

      J. Zacek napisal pre deti elegantnu basen. Pokial feministicke (ci ine nevladne) organizacie povazuju za najvacsi spolocensky "problem" basnicku v detskej citanke, bolo by vhodne zvazit buduce financovanie takychto spolkov.

      Posudzovanie inych podla plodenia/rodenia deti je v spolocnosti hlboko zakorenene. Viz. "Postav dom, zasad strom a splod syna"...

      Mozno by bolo dobre zistit, kto profituje na podobnej medializacii marginalnych a jalovych "problemov".

      Vymazat
    6. Víte, popravdě nemám potřebu se o tomhle hádat. Jen jsem odpověděla na Sejrovu otázku, co na té básničce může vůbec někomu vadit. Odpověděla jsem svým osobním názorem, na který mi doufám přiznáváte nárok, i když se s vaším neshoduje.

      A ano, každá maminka je holka, ale když se Žáček ptá, k čemu jsem na světě kluci (další báseň z daného slabikáře - Páni kluci), dospívá nikoli k názoru, že proto, aby z nich byli tatínci, což je taky fakt, že každý tatínek je kluk, ale k tomu, že kluci jsou na světě proto, aby se bavili, fantazírovali a objevovali.
      Nevím jak vy, ale já tam určitou disproporci vidím.

      Slabikář není slovo svaté. Nemyslím si, že děti berou každou informaci v něm obsaženou jako nevyvratitelný fakt, ale něco z toho v nich zůstane. A osobně bych byla ráda, kdyby v nich vyrůstalo spíš vědomí, že svět je pestrý a každý si v něm může najít svou cestu, než plno předsudků typu panenky jsou jen pro holky a kluci nebrečí.

      Nemyslím si, že z medializace tohoto někdo profituje. A taky si nemyslím, že je třeba takové věci odmávnout jako jalové problémy. Pokud někdo řešení této debaty věnuje svůj čas, je to jeho věc.
      Budeme-li odmítat řešit jakékoli problémy nesvětového významu, nevyřešíme nakonec nikdy nic.

      Vymazat
    7. Ave,
      vy si vazne myslite, ze panenky pro holky su predsudok? Ze kluci bez predsudkov medzi sebou riesia sminky, vizaz, handry alebo tikanie biologickych hodin?
      Avsak rovnopravnost nie je rovnakost.

      Do vasho dalsieho bezdetneho zivota bez pohlavnych disproporcii vam zelam mnoho fantazie, objavov, spoznavania a zabavy.

      Niet sa comu divit, ze tento svet tancujuci pod taktovkou propagandy feministiek a inych sexualne orientovanych spolkov naozaj smeruje do kachnej prdele.

      Martin H.

      Vymazat
    8. Musím říct, že otázka "K čemu jsou maminky na světě?" je obzvláště blbá. Jako matku mě tak trochu irituje.

      Za mě vše podstatné k tomuto tématu vyjádřila paní Chris v úvodním článku. Včetně otázky, zda účelem toho, proč jsme na světě, je stát se rodičem (?).

      Ave, souhlasím, že to vidění holka = maminka i kecy o mlíku na mozku tu jsou. Nesdílím ale názor, že diskuse na téma (ne)vhodnosti Žáčkovy básničky by něčemu pomáhaly.

      Ivana

      Vymazat
    9. Martine, ano, vážně si myslím, že představa, že panenky jsou jen pro holky je předsudek. Stejně jako existují holky, které se bez panenek obejdou, tak existují kluci, kteří by si s nimi hráli rádi.
      A pak existují rodiče, kteří řeknou: Panenku pro kluka? To přece nejde.
      A to je pro mne předsudek.

      Rovnoprávnost není stejnost, ale je to stav, kdy nebudete zděšením otvírat ústa, když uslyšíte muže řešit oblečení a vzhled (a ano, někteří to skutečně řeší).


      Ivano, já beru tuhle diskuzi (a vlastně jakoukoli diskuzi) jako příležitost ujasnit si vlastní názor a poznat názory cizí.
      A možná někomu ukázat právě to, že svět není černobílý a názory se mohou různit.

      Vymazat
    10. Sejre,
      řekla bych, že básnička je laskavá.

      Vyváženou verzi téže básně jsem šlohla jinde, snad se na mne autor nebude zlobit, nevím totiž, kdo to je, jinak bych ho sem uvedla.

      K čemu jsou holky na světě?
      Aby z nich byly maminky,
      pokud se pro to dobrovolně rozhodnou,
      aniž by se nechaly ovlivňovat genderovými stereotypy,
      aby se pěkně usmály,
      mohou se však klidně i zamračit,
      neboť každý člověk, včetně žen,
      má právo na svobodné sebevyjádření,
      na toho, kdo je malinký,
      bez jakéhokoli paternalismu (sic!)
      a nikoli proto, že by menší vzrůst
      či jiný hendikep
      měl snad automaticky vést k přepjatě soucitnému chování.
      Aby nás měl kdo pohladit,
      avšak pozor na objektivizaci či sexuální podtón,
      a povědět nám pohádku,
      která nepodporuje mýtus krásy, genderovou segregaci,
      ani hegemonní maskulinitu.
      Proto jsou tady maminky
      libovolného pohlaví,
      aby náš svět byl v pořádku.

      Vymazat
    11. Ave, Ivano, Martine,
      díky za zajímavé příspěvky.

      Také si to ujasňuji.
      Asi má pravdu pan Milan, že tohle je básnička pro děti; možná bychom ji my dospělí neměli hodnotit.
      Na jednu stranu chápu, že některým ten úvod vadí, na druhou stranu si říkám, jestli to není zvláštní, že nám vadí. Dobře to ilustruje ta "vyvážená" parodie.

      A také bych řekla, že to je další typ diskuse, které mohou být pro feministické hnutí kontraproduktivní. Genderová korektnost je velice unavující!

      Vymazat
    12. Viz např. toto:
      http://denikreferendum.cz/clanek/24561-rec-je-to-nejmensi-v-cem-se-muzeme-prizpusobit

      Když se to tak moc tlačí, lidem to prostě začne lézt na nervy. Si myslím já.

      Vymazat
  2. Ta básnička je určena dětem.
    Je možné, že děti, na které se maminka vykašlala a žijí jen s tatínkem nebo v děcáku, z ní mají trauma. Ba je to přímo jisté.
    Ale všechny ostatní malé děti mají z té básničky radost, protože je jim srozumitelná a svou maminku mají rády. A malé holčičky mají radost, že také jednou budou maminkami a budou mít dětičky, a malí chlapečkové mají radost, že jejich maminka je prostě maminka jako v té básničce a možná si sem tam nějaký malý chlapeček uvědomí, že ty jeho protivné spolužačky holky-fůj jsou budoucí maminky a začne je vidět jinak a chovat se k nim také jinak. Jako k budoucím maminkám.
    Ta básnička NENÍ určena pro dospělé. Ať už feministky či normální ženy - není prostě pro ně určena. Je určena malým dětem.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to jste tomu dal! Prý aby se to líbilo dětem. Básnička v čítance se musí primárně líbit genderovým pracovnicím, potom ministerstvu, pak dlouho nic, pak rodičům a možná někde na konci jsou děti:-)

      Ale vážně. Hlasů, které připomínají, že to je básnička pro děti, je málo, což je zvláštní. Dospělí by ji snad ani hodnotit neměli. Jenže jak vidíte, tak to neplatí, a k té básničce se musí(me) vyjádřit úplně všichni.
      Věřím tomu, že děti s tou básničkou nemají problém, že se jim líbí nebo si případné otázky, které by v nich vyvolala, dokážou nějak přebrat, třeba i s pomocí rodičů.
      Jenomže co je to platné, je to genderově nekorektní a tak to patří na smetiště literatury.

      Vymazat
    2. Už se k tomuto tématu leckde popsalo hodně, ale teprve teď jsem objevil tento skvělý text:
      http://evasvobodova2.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=581155
      Milan

      Vymazat
  3. Spinky spinky spinkalinky,
    usnul brouček u maminky.
    U maminky, u tatínka,
    s nimi se to nejlíp spinká.
    Milan (autora neznám)

    OdpovědětVymazat
  4. Lev je šelma tuze zlá,
    řve až v uších zaléhá.
    Proč to dělá, tenhle řev?
    Nedivte se - vždyť je lev!
    Kdyby mamka tím lvem byla,
    taky by se kabonila.
    A tak jako ty lví šelmy,
    řvát by řvala jistě velmi.
    Milan (Josef Kainar)

    OdpovědětVymazat