pondělí 30. ledna 2017

Promlátit se k toleranci

V poslední době se ze mne stala nadšená čtenářka internetového Deníku Referendum. Toto výrazně levicově orientované médium je pro mne zdrojem kvalitní zábavy.
Autoři Deníku Referendum mají většinou výborné vyjadřovací schopnosti, umí své myšlenky pěkně formulovat, a jejich články se proto dobře čtou. Zastávají soubor názorů, které se s mými naprosto míjí: jsou pro genderové kvóty, restrikci zbraní, zabíjení nenarozených dětí a ostentativně dávají najevo svou příchylnost k LGBT hnutí. Milují Kliniku, muslimy a vegetariánskou stravu a volby pro ně nejsou legitimním prostředkem výběru zástupců občanů, alespoň pokud nedopadnou tak, že minimálně polovinu parlamentu obsadí ženy. To poslední jsem si uvědomila, když tam Gaby Khazalová hořekovala, že kvóty jsou nanic, pokud mají lidé k dispozici preferenční hlasy, které mohou udělovat komukoliv, třeba i mužům, takže se stává, že ženy neudělí své preferenční hlasy ženám, a vyvodila z toho, že bude nutné prosazovat systém, kdy za každý preferenční hlas udělený mužskému kandidátovi volič zakroužkuje i nějakou ženu. Tak se na to připravme.

Celkově to je takové roztomilé, tedy pokud vás baví radikální vnucovači dobra pro všechny.
Například Petr Bittner, politický filosof, napsal v článku nazvaném Prostřílet se do bezpečí z 26.2.2016 toto:

Jeden můj kamarád říkává: „Vždycky když vystoupím v Brně, zmocní se mě pocit neartikulovatelného štěstí.“ Míval jsem to stejné. Až do chvíle, než jsem zjistil, že jihomoravská metropole eviduje k letošku 31 659 platných zbrojních průkazů. Od té doby se mě zmocňuje spíš pocit zřetelně artikulovatelné nervozity.

To mne velmi pobavilo! Politický filosof se bojí, že  ho někdo odpráskne, když vysedne v Brně z vlaku.

Autoři Deníku Referendum jsou v poslední době konfrontováni s tím, že jejich vidění světa může v těch zatracených volbách a podobných instrumentech utrpět porážku. Z brexitu jsou značně rozladění a Donald Trump jim vadí velice, protože oni nemají rádi rasisty a lidi, kteří pohrdají ženami, a ostatní by takové lidi přece také neměli mít rádi! Je opravdu politováníhodné, že si Američané někoho takového dovolili zvolit ve volbách. Je ale možné, že si ho Američané zvolili naschvál, aby se proti němu mohli vzbouřit a konečně nastolili tu opravdovou demokracii.

Minulý týden jsem si Deník Referendum zase otevřela a hned mne zaujal titulek článku Lukáše Senfta "Můžu udeřit nácka?" Článek reaguje na situaci, která nastala v den inaugurace nového amerického prezidenta: na washingtonské ulici vykládal své názory zastánce krajní pravice Richard Spencer a dostal přitom pořádnou ránu od nějakého názorového oponenta. Ovšemže nemůžeme udeřit nácka, odpověděla jsem si hned, nebudeme přece mlátit lidi na ulici jen proto, že tam něco říkají, i kdyby se nám to sebevíc nelíbilo. Odpovědí na názory, s nimiž nesouhlasíme, jistě není násilí. To je snad jasné. Nebylo mi zřejmé, proč by něco takového řešili zrovna na Deníku Referendum, kde se scházejí apoštolové tolerance a nenásilí.

To jsem se ale spletla. Ona ta rána byla v podstatě oprávněná, byla vlastně nutná.

A liberální veřejnost je zděšena agresí. Jsou přece jiné cesty: debata, demonstrace, zákony. Násilí může páchat pouze stát a my žijeme v „dobře fungující demokracii“, tak jáképak copak? Jenže tahle argumentace není tak docela fér.
Skutečně máme tolik funkčních cest, jak nenásilně měnit společnost? Právě vládnoucí elity totiž povětšinou těmto poklidným změnám zabraňují. Odbory jsou podle nich „nátlakové“, demonstrace hlasité a vyděračské. Na debatách řeší feministky a ekologové své hysterické mindráky a jiné neomarxismy a sociální spravedlnost ohrožuje volný trh.
A média, věhlasní hlídači demokracie, visí na rtech všemožným Spencerům, přikládají k nim tlampače a zkreslují jejich genocidní blouznění do iluze relevantního názoru.
Jestli tedy „násilí plodí pouze další násilí“, mělo by být zastaveno především násilí na chudých, menšinách a bezbranných, tedy obětech systému, na které si navíc brousí zuby novodobí hajlovači. Ať už jde o fyzickou a slovní agresi, nespravedlnost institucí nebo nerovnost vrostlou do společenských struktur.
Ti u moci si musí vybrat: buď dají prostor „tlakům“ ze strany „progresivistů“, nebo si budou do omrzení lámat hlavu, co s množícím se neonacismem.
Ránu do tváře neonacisty Spencera nejspíš lze odkývat i lomit nad ní rukama. V posledku je to ale marginálie. Tou největší podpásovkou není úder uštědřený ubohému neonacistovi stojícímu na chodníku, ale spíše fakt, že vůbec běhá po ulicích. Dobře fungující demokracie by mu totiž našla pěkné místo v lochu.
Ránu si zaslouží spíš samotný systém.

Jak je vidět, když už se stane takové nedopatření, že se nějaký pravicový extremista vůbec volně pohybuje po ulicích, v podstatě nelze postupovat jinak, než mu jednu vrazit.
My, apoštolové dobra, vám do hlav tu toleranci vtlučeme.



8 komentářů:

  1. Deník Referendum nečtu, neb to nedokážu. A taky se musím varovat zvýšného tlaku - mám už přeci jen trochu vyšší věk. Raději si přečtu třeba toto: ttp://www.lucieprovaznikova.cz/
    K té agresivitě levičáků ovšem dodávám, že např. SA vznikly spontánně na schůzích, které byly pravidelně napadány internacionalistickou marxistickou levicí a mladší a silnější posluchači Adolfa H. začali tyto narušitele vyhazovat ven - a tak vznikly ochranné oddíly. Agresivita antinacistů v Mnichovských hospodách prostě předcházela tu agresivitu nacistickou. A největší fór na tom je, že nacisté jsou levice jak vyšitá. A Adolf H. provedl po svém nástupu k moci velmi radikální levicový program, z něhož čerpali nápady komunisti až do 70. let.
    K těm kvótám upozorňuji na docela dobrý článek zde: http://echo24.cz/a/wWmFa/zavedme-kvoty-na-soudce-chranme-muze
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to musíte brát s nadhledem. Samozřejmě, pokud se to vezme vážně a pokud by se měly postoje tam vyjadřované realizovat, je to na pováženou. Ale tak daleko snad ještě nejsme.


      Ovšem musím poznamenat, že jsem se o těch článcích s kýmsi dobře zorientovaným bavila a dostalo se mi velice lakonického zhodnocení jejich autorů: užiteční idioti.
      Pak by bylo třeba ptát se, komu slouží.

      Vymazat
  2. Ještě k tomu zděšenci Bittnerovi - někdo by mu měl prozradit, že v zalesněných kopcovitých oblastech naší vlasti se nacházejí vesničky a dědinky, je to téměř 100 % zbraňová promořenost dospělého mužského obyvatelstva.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      řekla bych, že tam asi nechodí, protože tam není žádná kavárna:-)
      Zděšenec:-) Já si pořád říkám, že názory, které má člověk třeba ve dvaceti, většinou nevydrží celý život.

      Vymazat
  3. Ad Petr Bittner, politický filosof: Dle toho co sám o sobě píše, má ze zbraní hrůzu (hoplofobie). Jako správný pacifista je smířen s tím, že se vydá na milost či nemilost libovolnému agresorovi, čímž ovšem říká, že si sám sebe váží méně, než jakéhokolvi jiného člověka. To mi, mírně řečeno, nepřijde normální, protože to popírá pud sebezáchovy. Také tím však nepřímo říká, že když bude někdo jiný napaden, tak se bude dívat, jak oběť útoku trpí a proti zlu aktivně nezasáhne.
    Člověk, který trpí minimálně jednou fóbií, postrádá sebeúctu a není ochoten čelit zlu, ostatním lidem zkouší radit (a formou hlasu u voleb přímo diktovat) jak mají žít ? Je neuvěřitelné, že sebeúctu má nulovou, ale seběvědomí má takové, že píše do novin ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      ano, autoři DR skutečně nedostatkem sebejistoty ve svých kázáních netrpí.

      Dlužno dodat, že v poslední době (zejména po US volbách) se tam někteří pokoušejí o jakousi "sebereflexi", o zhodnocení toho, co dělají špatně. Výsledkem úvahy je závěr, že tu svoji propagandu lidem jen špatně servírují, jinak to není možné. Jinde chyba být nemůže.

      http://denikreferendum.cz/clanek/24112-zradily-nas-nase-neuprimne-pokusy-o-demokracii

      Vymazat
  4. Brno a jeho liberální aktivisté vidí svůj vzor ve Vídni. Dost často a ve všem. Např ve vlakové dopravě.
    Nicméně jak to vlastně ve Vídni vypadá, to si v našich mediích moc nepočteme.
    takže ochutnávka:

    Vídeň: Horda migrantů řvala nahlas Allahu Akbar! ve stanici metra, a zacházeli se zbraněmi - Cestující v panice https://twitter.com/XYEinzelfall/status/826106474820669440

    Jak konstatuje šéfredaktor Richard Schmitt, přes hrozby teroristického útoku nejsou na nádraží prakticky vůbec vidět policisté. „Místo nich však můžete vidět každý den desítky nově přijíždějících migrantů. Lidé ze severní Afriky, Pákistánu či Afghánistánu přijedou vlakem a poté se mohou bez jakékoli kontroly svých dokladů či registrace pohybovat volně po městě. Drahý řediteli železnic, drazí radní a zákonodárci, nevykládejte nám tady další pohádky o větší bezpečnosti.“ http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/To-jsou-tedy-bezpecnostni-opatreni-Migranti-si-jezdi-do-Vidne-jako-na-dovolenou-Rakusane-zuri-469992

    Attendorn: černoch v supermarketu Lidl ukradl důchodkyni peněženku
    a vyplundroval její konto https://twitter.com/XYEinzelfall/status/816651682335649792

    víděňské nádraží Westbahnhof: vypnulo wifi zadarmo protože lákalo Afgánce a ti pak napadali cestující http://wien.orf.at/news/stories/2820892/
    Nová mapa no-go zón ve Vídni
    https://twitter.com/OnlineMagazin/status/824183996955455488



    Nová statistika ukazuje že Vídeň je rok od roku víc kriminální.
    https://twitter.com/unzensuriert/status/788273416935792640



    Město Vídeň nemá na zaplacení účtů za veřejné osvětlení a proto v noci omezí počet hodin kdy budou lampy svítit.
    Kde asi udělali zeleno.soc.lidovečtí soudruzi chybu?

    „Dej mně peníze!“ Afričan přepadl 8mi letou dívku na školní toaletě ve Vídni https://twitter.com/Bayern_Knut/status/784089238501490688

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podepisujte mi komentáře, prosím.

      Podle různých žebříčků je Vídeň na špičce nejlepších měst k životu a míst s nejvyšší životní úrovní na světě. Takže myslím, že to nebude tak hrozné. Je přirozené, že takové město je inspirací pro ostatní.
      Tím není řečeno, že nemá své problémy, určitě má, možná i ty, které popisujete.

      Vymazat