úterý 7. února 2017

Uječená

Potkávám při práci zvláštní druh nesnesitelných žen.
Kancelářským slangem je s kolegou označujeme termínem "uječená", případně si řekneme, že dotyčná "vříská". To ale není přesné, protože definičním znakem těchto žen není, že by zvyšovaly hlas.

Jak to tedy vypadá?
Je to žena, které má na všechno odpověď. Má tu odpověď dříve, než položí otázku. V každé její otázce je už odpověď předem obsažena. Všechno ví, zejména to, jak mají věci být uspořádané a kam se mají vyvíjet. Je to vždy stejné: podle ní a nikdy podle někoho jiného. K přijetí odlišného uspořádání než toho, které si sama představuje, ji někdy nepřiměje ani soudní rozhodnutí.
Pokud taková žena řeší problém společně se svým manželem nebo partnerem, hovoří za něj. Mnohem častější je ale situace, kdy řeší spor proti svému manželovi nebo partnerovi, většinou bývalému.

Často přemítám, k čemu tyto ženy potřebují advokáta. Sice jej vyhledají, ale advokát je pro ně pouhým instrumentem k prosazování jejich představ. Nevidí v něm odborníka, u něhož hledají radu. Žádnou totiž nepotřebují, vědí to samy. A co nevědí, to si vygooglí. Nebo ještě lépe, poradí jim to jejich kamarádky nebo maminky.
Taková žena při konzultaci v kanceláři položí otázku. Nadechnu se a začnu odpovídat. Řeknu dvě slova a už mi do toho skočí. Nadechnu se znovu a snažím se odpovědět. Opět mne přeruší. Požádám ji, aby mne nechala domluvit. Nechá mne říci jednu větu, ale druhou už ne.
Je to únavné.
Ale nejsem v tom sama. Někdy ťukám do klávesnice v kanceláři a slyším, že úplně stejně se trápí kolega vedle. Kolega je trpělivý, trpělivější než já, snaží se odpovídat a vysvětlovat, ale co je to platné. Klientka sedí a vříská a vříská.

V praxi většinou nepoznám na první pohled, hned u dveří, že klientka je z rodu uječených žen. Ale odhalím to velice rychle. Poskytuji právní pomoc i takovým ženám, ale ze zkušenosti vím, že jich nesmí být více najednou. Jakmile se jejich kauzy nahromadí a schůzek s uvřískanými klientkami (muži tohoto druhu se vyskytují jen výjimečně) je nutné uskutečnit několik během jednoho týdne, je to náročné. V lepším případě jsem z toho otrávená, v horším vyčerpaná.

Vyjít s uječenými ženami v advokátní kanceláři je o to komplikovanější, že taková klientka typicky vede rodinněprávní spor. Soudí se o výživné, často hledá zastupování v tahanici o styk s dítětem, které se narodilo ze vztahu, který skončil fiaskem. Zajímavé je, že bývalý partner je často nějakým způsobem problematický, takže objektivně existují pochopitelné důvody, proč spor vznikl a proč tato matka není ochotna umožnit otci svého dítěte volně se s ním stýkat. Ale skutečnost, že tu ženu lze chápat, nijak nezmenšuje náročnost takového zastupování.
Je možné, že obě charakteristiky těchto kauz, tedy uvřískaná žena a její problematický bývalý partner, jsou nějakým způsobem provázány: možná platí "jaký šel, takovou potkal", možná nutnost čelit takovému partnerovi probudila v dotyčné ženě určité vzorce chování, které by s uměřenějším protějškem zůstaly skryty. Nebo může být nepřiměřené chování bývalého partnera částečně i reakcí na náročnou povahu matky jeho dětí. Nejsem ta, kdo to má určit, v kanceláři navíc nezjišťujeme příčiny, ale hledáme řešení.

Pokaždé, když taková paní středního věku sedí naproti mně a vříská, pokládám si dvě otázky.
Ta první: jak s ní někdo mohl vydržet žít, když mne úplně vyčerpá čtyřicet minut rozhovoru?
Ta druhá je vážnější: jsem snad taky taková?


13 komentářů:

  1. Takových je většina. Nejsou takové všechny, ale většina jich takových je. I mimo právní praxi.
    Patrně to souvisí s desetitisícilety života lidí v jeskyních a u ohnišť na stepích a pláních.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Většina? Možná. Asi ano:-)
      Tak je třeba správná ta teorie, že tyto vlastnosti zvlášť zdůrazní konflikt s problematickým partnerem.

      Vymazat
    2. Christabel: Není nad to to svést na muže. Ženy jsou bez chyby, ale problematický muž je problém, který stvoří uječenou ženu :-) Jestli tomu věříte...

      Uječených žen je většina. A tento rys se vyhrocuje, pokud má žena dominantní matku, nebo naopak submisivního či chybějícího otce. Což je čím dál častější schéma moderní společnosti.

      Taková žena je totálně nevhodná do partnerství či manželství, max. na kamarádství s výhodami. Takže neproblematičtí muži se selksým rozumem a smyslem pro realitu jí odmítají - a ona je nucená najít si někoho u méně vhodných mužů do partnerství. A zároveň je nucena takového muže sama sbalit, sama ho donutit k různým fázím vztahu a sama ho donutit jít před oltář - co si neudělá, to nemá. Ten muž o ní totiž nijak zvlášť nestojí, ale má s ní sex, a často si ho žena pojistí dítětem.

      Takže tím se dosáhne korelace mezi "existují objektivní důvody, proč je chyba v muži" a "uječenou ženou".

      Problém navíc je, že muži žen, které si prosazují za každou cenu své, rezignují. Objektivně se stávají línější oproti své přirozenosti, je jim všechno jedno, a ztrácejí motivaci podílet se na vztahu - protože v něm stejně nemají hlas.

      Jen malá část uječených žen (používám váš termín) je nespokojená, a půjde se rozvádět či k soudu. Většinou jsou to dcery povětrnějších matek, nebo děti deprivované v dětství nezájmem rodičů. Opět se počet těchto v modenrí společnosti rapidně zvětšuje.

      Ta prosazovačnost má ovšem více strategií. Na jednom extrémním pólu je prosazování řečí ad absurdum, na druhém konci extrému je pasivní agresivita. Tedy žádný protest, ale naprosté tiché blokování a nespolupráce na čemkoli - a to důsledně včetně toho, že se nelze spolehnout, ani že ten člověk přijde někam, kam jste se domluvili.

      Číňan

      Vymazat
    3. Ale já to přece na muže nesvádím, jen připouštím, že to je jedna z možných variant. Určitě se ale necítím na to, abych popsaný jen připsala jedné příčině a byla s tím hned hotová.

      Jinak ale popis vzniku té korelace je zajímavý, děkuji:-)

      Ten model, kdy všechno ve vztahu - od jeho začátku přes svatbu, dítě, prostě celý vztah - celou dobu iniciuje hlavně žena, je asi celkem častý. Já sama bych se v tom určitě necítila dobře, takže se tomu zvnějšku dost podivuji, ale samozřejmě respektuji, ať si to každý dělá, jak uzná za vhodné.

      Ale asi bych ve Vašem komentáři nesouhlasila s tím, z jakých rodin takové ženy pocházejí. Jednak k tomu nemám vůbec žádné údaje a potom, působí to na mne (jen dojem) poněkud jinak. Spíš jako že si tu spořádanost, nebo její zdání, vydupou. Jejich maminka doma přece taky všechno řídila... tak nějak.
      Mimochodem, ty různé strategie sebeprosazování zvládají podle mne obě pohlaví, to není nic specifického.

      Vymazat
    4. Ano, takových pár znám a bohužel s nimi musím spolupracovat. Mám pro ně svůj výraz:"polycistická ovaria". Je to neutěšené s nimi vést diskuzi a dobrat se cíle.Jsou lehce zákeřné, manipulujícíc ale předvídatelné.
      Co je zajímavé, většina z nich má velmi hodné, tolerantní muže... už jen tím, jak jim od oběda nepoživatelnou erární polévku přelívají do zavařovaček se slovy:"to si starej večer pošmákne"
      Jinak ale kolem sebe mám mnoho skvělých žen i mužů/pro genderovou vyváženost/a převažují:-)
      Hezký den
      Dita

      Vymazat
    5. Oprava: polycystická
      Dita

      Vymazat
    6. Dito,
      to mne zajímá: pozorujete nějakou spojitost mezi chováním a touto diagnózou? Nebo Vám ten termín jenom přijde výstižný i pro to chování?

      Vaše genderově vyvážená poznámka je potěšující:-)

      Vymazat
  2. Jejda, večer a taková otázka...nebudu machrovat s nějakou hormonální dysbalancí, ale spíš jako obecné téma, tj vyhasínání ženskostia nenalezení jiného modu a zároveň nevyrovnání se se sebou sama, se světem a jeho cyklickým během.Neschopností radovat se z obyčejného bytí.Asi tak....
    Dita
    PS:mám rozpité skvělé červené, tak se omlouvám

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že ta odlišnost si přímo vyžaduje specifického partnera. Běžný, snadno ochočitelný druh muže, který se nechá komandovat (s vidinou příslibu nějaké odměny - je jedno, jestli sexuální, nebo jen toho, že bude moct beztrestně s kamarády vypadnout na víkend pryč), ji musí brzo hrozně nudit. S alkoholiky, rváči a rozervanými romantiky je rozhodně víc zábavy i práce s jejich domestikací. Nejvíc práce z toho všeho ale asi nakonec stejně zůstane na právníkovi:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Psice,
      díky za další teorii:-)
      Jen je otázka, jestli to není tak, že tenhle typ se nenudí nikdy, protože vždycky si najde něco, co vadí a co je třeba pavlačově řešit...?

      Právník má s tímhle typem hrozně moc práce a výsledky jsou stejně neadekvátní vynaloženému úsilí.

      Vymazat
  4. Koukám, že každý má svůj název. Já jim říkám "odbržděná". Ale existují i "odbržděný" (většinou je to inženýr :-)
    Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      je mi jasné, že to z ordinace taky znáte.

      Termín "odbržděná" se hodí, ale my ho doma používáme v trochu jiném významu, ve smyslu drzý, neurvalý, netaktní, často jsou takoví lidé v internetových diskusích.

      Vymazat
    2. To je asi něco trochu jiného.
      U těch uječených nejde jen o jekot, ale i o intonaci hlasu a větný důraz. To ne vždy lze označit jako "odbržděnost", naopak spíše to často může být považováno za projev velice promyšleného a rafinovaného útoku. Ne každý, kdo ječí, ječí z přetlaku emocí.
      Milan

      Vymazat