neděle 23. dubna 2017

Zločin Marka Dalíka

Před několika dny prošuměla mediálním prostorem poměrně překvapivá zpráva o propuštění Marka Dalíka, odsouzeného ke čtyřem letům odnětí svobody, z výkonu trestu poté, co si z něj odpykal osm měsíců. Propuštění nařídil Nejvyšší soud, který rozhodoval o dovolání, podaném jak obviněným, tak i státním zástupcem.

Případ Marka Dalíka je velice zajímavý.
Stíhán byl původně pro korupční chování, podle obžaloby měl vznést požadavek na astronomický úplatek za přidělení zakázky na nákup vojenské techniky od automobilky Steyer. Jenomže Marek Dalík nedisponoval v době, kdy k tomuto skutku mělo dojít, žádnou vládní ani jinou funkcí, která by mu formálně umožnila výběr dodavatele zbrojní zakázky ovlivnit. Nakonec byl tedy odsouzen  a to není žert  za podvodné jednání, spočívající v tom, že předstíral, že může osud zakázky ovlivnit, a za to chtěl vylákat značnou částku.

Zajímalo by mne, zda někdo v naší zemi věří, že tomu tak bylo? Skutečně se tady nachází někdo, kdo si myslí, že Marek Dalík při jednání se zástupci dodavatele blufoval, požadoval peníze za nic a kalkuloval  s čím? Domnívám se, že této verzi nevěří ani soudci, kteří tento  nyní již zrušený – verdikt vynesli.

Ne že by záleželo na tom, co si o kauze myslí kdokoliv jiný než na rozhodování zainteresovaní jedinci, ale podle mého názoru to vypadá tak, že Marek Dalík byl výběrčím tehdejšího vedení vlády, byl "mužem na špinavou práci", což je mimochodem při jeho vzdělání a zřejmě i značné inteligenci politováníhodné. Nakonec v důsledku této své pochybné činnosti skončil u soudu, kde jej nikdo z těch, pro něž pracoval, nepodržel. Hodili jej přes palubu a on byl odsouzen.

Vztah klienta a lobbyisty, který si v zájmu klienta říká o úplatek, je prokazatelný velmi obtížně. Je to jen mezi nimi; pokud se některý z nich otevřeně nedozná nebo nejsou k dispozici odposlechy či jiná zachycená komunikace (a to nejsou, aktéři nebyli hloupí), pak je prokázání takové dohody prakticky nemožné.
Ale  když takový vztah nemůžeme prokázat, je správné odsoudit obžalovaného za něco, čemu jen obtížně uvěřit? Máme vytvářet pochybné konstrukce o podvodu, které na první pohled odporují logice tehdejšího rozložení moci a vztahů? Není divu, že se to nechtělo Nejvyššímu soudu posvětit.

K samotnému propuštění asi jen tolik, že zrušením rozsudku odvolacího soudu došlo k průlomu do právní moci rozhodnutí. Neexistuje tedy zákonný podklad pro výkon trestu a z toho, co víme, neexistují ani vazební důvody. Marek Dalík v mezidobí zcela pozbyl svůj vliv, resp. pozbyli jej jeho klienti, tudíž nehrozí, že by pokračoval v činnosti, pro kterou je stíhán. Úvahy o možném ovlivňování svědků jsou v této fázi řízení bezpředmětné a svým disciplinovaným nástupem k výkonu trestu obviněný již prokázal, že se nehodlá trestnímu stíhání vyhýbat.
Takže, hurá na svobodu.

Jen škoda, že to v předvolebním boji zase nahraje těm, kdo si tak moc přejí "dostat ty zloděje do tepláků" a předat moc těm, kteří "nekradou". Už se na ty nadcházející zlaté časy jistě těší.
Justice má přece sloužit boji proti korupci!


15 komentářů:

  1. Líbí a souhlas. he ... výběrčí vlády ...V této funkci nebyl jediný, Gross a jiní přece neběhali s kufříky, měli a mají na to specialisty, jen Dalík byl nenežraný a řekl si o moc a nejspíš to ho měl povíc, když ani "ďáblův advokát"si neví rady.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Buteo,
      to myslím zaznělo i ve výpovědích svědků, kteří svědčili proti němu, že to byla astronomická částka.
      Ano, bohužel, podobná funkce výběrčího se dá asi vysledovat i u jiných činitelů. A když už nemá takový politik výběrčího, má třeba nějakou Nagyovou, a to taky není žádná sláva.
      Ale myslím, že teď už se lidi mnohem víc bojí, přece jenom divoké časy jsou pryč, každý si může cokoliv nahrávat, všude nastrčené odposlechy, kamery... divím se, že do toho někdo ještě jde.

      Vymazat
  2. Zajímavá úvaha. Tedy až na poslední odstavec, který mi přijde nadbytečný. Ona v předvolebním boji každá motyka dobrá. A že si jich účastníci na své soupeře pár schovali - však ještě uslyšíme...
    Jenom dvě poznámky do případné diskuse. Pokud Dalík nedisponoval žádnou vládní ani jinak ovlivňující funkcí, naskýtá se otázka, jak je možné, že vůbec jednal? Jak to vysvětlil premiér či ministr (myslím jeho zapojení)?
    Příběh odsouzení Dalíka mi přijde jako naivní a dost nepovedený pokus napodobit hrdinu brilantní novely Soudce a jeho kat. Co když (stejně jako Vy) shledával soudce Dalíka "mužem pro špinavou práci". Ale dostatečné důkazy o úplatku nemaje, vykonstruoval "alespoň" takovouto krkolomnou konstrukci s "náhradním" odsouzením? Nevím, jenom spekuluji.
    Jinak s Vámi zcela souhlasím o praktické "nedokazatelnosti" úplatků (pokud je dotyčný inteligentní a splachovací) rozumnými prostředky. Jediným světlým bodem medializace je tak to, že Dalíka si pro úplatek asi hodně dlouho nikdo nepošle, ať již v této kauze nějaký úplatek figuroval nebo ne.
    JH

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JH,
      poslední odstavec není příliš originální, převzala jsem ho z jiných úvah, kde opakovaně zaznívalo, že tyto nedořešené kauzy mohou ovlivnit volby ve prospěch ostentativních "bojovníků proti korupci". Což podle mne odpovídá náladám voličů.
      Že jsou nějací kostlivci ve skříních schováni a připraveni, to je velmi pravděpodobné.

      Ad výrok rozsudku: musíme rozlišovat názor soudu I. a II. stupně.
      Soud druhého stupně vytvořil tu konstrukci o podvodu, do té doby se to (podle toho, co vím) stíhalo jako korupce. Takže problém je až v odvolacím soudu. Soud nemá postupovat tak, že když se nedaří odsoudit za to, jak to vypadá, tak člověka odsoudíme za něco jiného, jenom abychom mu něco přišili a dostali ho za mříže.

      Ad problematická dokazatelnost: tak teoreticky by to mělo jít jako cokoliv jiného dokázat řetězcem nepřímých důkazů, ale tohle u korupce - alespoň podle toho, co soudím z mediálních kauz - jaksi nefunguje. Já jsem vůbec k takovým důkazním řízením skeptická.

      Dalík má značně pocuchaný život tak jako tak, i kdyby ho teď hned stíhat přestali, s takovým flastrem a pověstí, nehledě na několikaleté stíhání a už odpykaný pobyt za mřížemi.

      Vymazat
  3. Zdůvodnění, že "Marek Dalík nedisponoval v době, kdy k tomuto skutku mělo dojít, žádnou vládní ani jinou funkcí, která by mu formálně umožnila výběr dodavatele zbrojní zakázky ovlivnit." mi přijde zcela neuvěřitelné.

    Přesně jak uvádí JH už to, že se jednání zúčastnil prokazuje, že nějaký vliv měl a je jedno, jestli vliv formální nebo neformální. V zákonech nic o tom, že by žadatel o úplatek musel mít formální pravomoc, skutečně nevidím.

    Když se do trestního zákoníku podívám na formulace paragrafů 331 až 334, tak mi přijdou podivně krkolomné a marně si kladu jaký je účel slůvek jako:
    "... v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu" - když nejde o obecný zájem tak to úplatek není ?

    A co je to ten "obecný zájem" ? K tomu velmi příhodně V. Pelc napsal:
    "U výše zmíněných korupčních trestných činů je totiž pojem „obecný zájem“ výkladově nejhůře uchopitelný. Vymezit tento pojem je vzhledem k jeho obecnosti a šíři velmi obtížné. Jeho obsah se navíc může (a v historii se tak skutečně stalo) měnit v závislosti na politicko-společenské situaci."
    https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/06%20Trest/16%20vladimir%20PELC.pdf

    Dále pak se tam píše:
    ... v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného ..." - a když nejde o podnikání, ale jiné činnosti, kde stojí za to uplácet (třeba ve sportu mají úplatky dlouhou tradici), tak se snad podstata nějak liší ?

    " ... působit na výkon pravomoci úřední osoby ..." - takže když nejde o úřední osobu, tak je to snad O.K. ?

    Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že těch pár paragrafů je účelově napsáno tak, aby byly hodně bezzubé :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      pokud byla ta žádost o úplatek skutečně prokázána, tak to podle mne posoudil správně soud I. stupně. Změnila to až odvolačka, tedy doufám, že to nepletu.

      Jinak skutečně není nutné, aby pachatelem byla úřední osoba; spáchání činu v postavení úřední osoby je třeba u úplatkářství podle § 331 TZ znakem kvalifikované skutkové podstaty (odst. 3).

      Vymazat
    2. Ad obecný zájem
      To je zajímavé téma. Díky za odkaz!

      Já si třeba vybavuji dávnou kauzu úplatků ve fotbale.
      Tehdy to obhajoval tuším dr. Sokol a ten byl autorem myšlenky, že se to takto stíhat nemůže (to bylo ještě dávno za starého TZ). Protože ty kluby byly soukromé společnosti, nebyl absolutně žádný veřejný zájem na tom, jestli vyhraje Sparta nebo Horní Dolní.
      Takže já si myslím, že toto by se postihovat nemělo, nicméně soudy na to šly, byla to tehdy taky dost krkolomná konstrukce. Jednak tedy sázky - na zápasy se sází, tedy uplacený výsledek ovlivní i toto, jednak něco v tom smyslu, že sport je aktivita veřejného zájmu, teď to parafrázuji. Prošlo to tehdy, pokud se nemýlím, i Ústavním soudem. Velice jsem s tím nesouhlasila.

      Jinak úplatkářství je zařazeno v hlavě X tr. zákoníku, to jsou trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, z toho plyne, že se to týká úředních osob.
      Uplácení bují samozřejmě i v soukromém sektoru, ale na to jsou zase jiné paragrafy.

      Vymazat
    3. U trestných činů veřejných činitelů a úředních osob je speciální subjekt, takže se takového činu nemůže dopustit každý.
      Trestný čin podvodu je zde dle mne správně aplikován na situaci, kdy se někdo vydává za osobu, v jejíž moci je docílit toho, aby se veřejný činitel dopustil trestného činu veřejného činitele.
      Pokud to ovšem bylo v jeho moci, pak nešlo o podvod. Tak bylo nebo nebylo to v jeho moci?
      On ten problém spočívá v tom, že se někdo je ochoten bavit s někým, kdo pro daný případ nedisponuje ani plnou mocí, natož služebním postavením.
      Milan

      Vymazat
    4. Milane,
      ale přijetí úplatku a podplacení není mezi trestnými činy úřední osoby, je to hl. X, díl 3 tr. zákoníku, trestné činy úředních osob jsou hl. X, díl 2 TZ.
      Takže tady speciální subjekt není; je to vidět i z formulace skutkové podstaty.
      Mimochodem, i kdyby tady speciální subjekt byl, tak jako organizátor, návodce nebo pomocník k takovému činu může být trestná i jiná osoba.

      Pokud jde o daný skutek, mám dojem, že Marka Dalíka na inkriminovanou schůzku dovedl tehdejší premiér.

      Vymazat
    5. Nemohu se přít, neb to není můj obor.
      Trestněprávně jsem myslel naposledy při státnicích. A to je tedy opravdu hodně hodně hodně dávno.
      Milan

      Vymazat
    6. Tak to nevím, jaké jiné paragrafy by měly být na potírání korupce v soukromém sektoru?

      Souhlasím s Pefim, že formulace jsou krkolomné a to pravděpodobně účelově tak, aby mohly být případně bezzubé. Je to neštěstí a to neštěstí je systémově a komplexně udržováno naprosto účelově ve vlastním společném zájmu celou tou právnickou chamradí odleva doprava a odshora dolů v co možná nejnepřehlednějším, nejrozpornějším a nejkrkolomnějším stavu. Klasický parazitismus - vysávat, dokud parazitem napadený organismus nezhyne.

      Naopak bych asi s Pefim nesouhlasil, že když nejde o obecný zájem, šlo by o úplatkářství. Nesouhlasil bych v kontextu svého nesouhlasu s Pelcem. Že by jako měl být pojem "obecný zájem" obtížně uchopitelný. Podle mě by měl být naopak poměrně snadno uchopitelný - obecný zájem bude všude, kde nejde o víceméně individuální zájmy. Kde jsou ovlivňovány, popřípadě poškozovány, práva a svobody i jiných osob, než na aktu individuálně zúčastněných. Byť i jen jedné další osoby. Takže například asi nebude úplatkem, když nabídnu sousedovi finanční úplatu za to, že nebude brojit proti mému stavebnímu záměru, který by on případně mohl ve svém vlastním zájmu torpédovat ve stavebním řízení. I když i tady by obecný zájem mohl být, pokud by stavební záměr byl v rozporu se stavebními předpisy nebo by negativně ovlivnil budoucí vlastníky jeho nemovitosti. Tak řekněme finanční úplatu za to, že mi nebude hulit pod mým oknem.
      Taky s Pelcem hrubě nesouhlasím, že by měl být obecný zájem vykládán přísně restriktivně (podle mého názoru by měl být vykládán spíše přísně racionálně) a už vůbec ne, že by snad nemělo být úplatkářstvím "uplácení nadřízeného či
      budoucího možného zaměstnavatele při výběrovém řízení". V těchto případech jsou vždy poškozovány další nezúčastněné osoby (např. vlastník toho "zaměstnavatele" - předpokládám, že úplatek by byl směřován k vlastníkem najatým osobám, jinak by nedával příliš smyslu - či další zaměstnanci, popřípadě uchazeči o zaměstnání), čili zájem zde není jen individuální, nýbrž jistě i obecnější, čilibrž obecný. Nemluvě o obecném zájmu na uplatňování morálních měřítek - dopady nežádoucího jednání jsou nejen na zúčastněné, ale na celou společnost, v níž se vytváří povědomí o výhodnosti nedodržování práv ostatních se všemi nežádoucími důsledky.
      Koneckonců si Pelc sám odporuje, když píše o tom, jaké jsou trendy v posuzování korupce v souvislosti s již dnešní praxí ve Skandinávii.

      Tamten

      Vymazat
    7. Díky za odkaz - zajímavý náhled na vágnost termínu obecný zájem (zajímavá je již datace vzniku termínu 1950 - což hovoří za mnohé). Ale z mého laického, ale přísně exaktního pohledu, je velmi vágní i pojem úplatek sám. Uvedu dva konkrétní příklady, což by mělo být snáze pochopitelné.
      1) Obec vlastní nemovitost a rozhoduje se, zda z ní vybuduje domov důchodců nebo mateřskou školu. Obojí je jistě chvályhodné a v obecném zájmu. Vyhodnocením (bez ohledu na relevantnost a racionalitu) upřednostní domov důchodců. V tom se přihlásí X (jedna či více osob), které slíbí poskytnout peníze, pokud se postaví MŠ. Nikdo nemá šanci zjistit, kolik % z této částky jde do kapes zastupitelů. Odkud kam až jde o úplatek, pokud se postaví MŠ? Opakuji, že bez dodatečných peněz je ve vyšším obecném zájmu postavit domov důchodců. Těmi penězi mohou být i různé dotace, sponzorské dary, aj.
      2) Poskytování "přátelských darů" bez konkrétního adresného protiplnění. např. proplácení permanentky na golf, tenis aj., zaplacení dovolené, účastí na (lékařských) kongresech, vzorky léčiv zdarma, atd. A náhle (třeba po třech, čtyřech letech) je dotyčný osobou rozhodující o "obecném zájmu". A bylo by neslušné nevzpomenout si na "dobrého kamaráda", že.
      A pak babo raď, soude suď, prokurátore dokazuj, soudce rozhoduj.
      JH

      Vymazat
    8. S výkladem těch pojmů jsou potíže, což se naposledy za značné mediální pozornosti ukázalo u kauzy "poslaneckých trafik", kdy to bylo také něco za něco, obecný zájem zde byl nezpochybnitelný, protože šlo tuším o hlasování ve sněmovně, a soudy nebyly dost dobře schopné se s tím věrohodně vypořádat - alespoň myslím, protože jsem ztratila přehled, kde je ta kauza teď.

      Různé službičky a protislužbičky jsou časté a těžko postižitelné, on je to problém, zdejší prostředí je prostě "malé", provázané, každý zná každého...

      Pokud jde o tu korupci ve sportu, tak tam opravdu neshledávám obecný zájem na tom, jestli vyhraje Slavie nad Viktorkou. To, že fotbalista-zaměstnanec vezme úplatek za to, aby zkazil penaltu, nebo rozhodčí si nechá zaplatit, aby pomohl jedné straně, tím podle mého názoru opravdu neútočí na obecný zájem, poškozuje pouze zájmy soukromé.
      Resp. platilo by to zcela, kdyby do sportu vůbec nešly veřejné peníze, ony tam ale jdou, což tu věc může trochu modifikovat.

      Vymazat
  4. Mgr. Tomáš Pecina o cause Marka Dalíka již psal na svém blogu, a musím přiznat, že některé - nikoliv pouze jeho - komentáře jsou opravdu "kouzelné" ...

    "Rozsudek soudu II. stupně je montypythonovský, stejně jako obžaloba: řekl si o úplatek, který nedostal, za něco, co nemohl ovlivnit." (viz http://paragraphos.pecina.cz/2017/04/dalik-je-volny.html#comment-form).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za doplnění, na Paragraphos nahlížím, i když nečtu vše. Tohle je docela trefné hodnocení.

      Vymazat