sobota 15. července 2017

Mezi vinohrady

Tak jako jsme před několika lety projezdili panství rodu Schwarzenbergů, nahlédli jsme letos do kraje, kde vládli Lichtenštejnové.
Krajina kolem Valtic je vstřícná a sympatická, plná vinic, sklípků a vinařů, kteří žijí více "na pohodu" než je zvykem v našich končinách, proto je vhodným cílem letních výletů. Navštívili jsme Valtice, Mikulov i Lednici.

Zdejší zámky jsou opravdu krásné. Ve Valticích i v Lednici jsou ke shlédnutí zachovalé interiéry, v Mikulově je zřízeno muzeum, protože zámek v roce 1945 vyhořel. Muzeum jsme oželeli a namísto toho si prohlédli (i s výkladem) krásnou zámeckou knihovnu, kde jsou vystavené kromě knih také různé přístroje, hodiny a glóby, vesměs učební pomůcky zdejšího starobylého piaristického gymnázia. Knihovna mne opravdu zaujala, protože mi připomínala klášterní knihovnu z mého oblíbeného seriálu F.L.Věk, až jsem si říkala, že některé jeho scény jako by vypadly právě odsud. Kromě toho vystavují v Mikulově jako raritu také obří sud, který se ale používal jen krátce, protože brzy po jeho postavení přišla neúroda, do sudu nebylo co dávat, v důsledku toho vyschl a vyschlý sud  což jsem vůbec nevěděla  se už nemůže používat, protože hrozí, že praskne.

V Lednici jsme kromě zámeckých prostor shlédli i vedlejší expozice: umělou krápníkovou jeskyni - grottu a skleník. Zámek je výstavný, Lichtenštejnové byli velmi bohatí, vlastnili jej po celých šest století až do roku 1945 a mohli jej v podstatě v každém století kompletně přestavět podle momentálních architektonických trendů. To mne ale moc netěší, protože mám raději zámky se starším interiérem než ty přebudované v 19. století. V Lednici je ale nač se dívat, poslední rekonstrukce sice proběhla v novogotickém stylu, ale díky tomu můžeme obdivovat nádherné řezbářské výtvory: zábradlí, schodiště a především unikátní kazetové stropy. Kromě toho zde visí impozantní mosazný lustr, který je největším lustrem v Evropě.

Zámeckým parkem jsme došli k minaretu, který ovšem žádným minaretem není, je to jen rozhledna inspirovaná islámskou architekturou, která nikdy nesloužila k náboženským účelům. Nahoře už jsem jednou byla, ale stejně jsme si těch 302 schodů vyšlapali znovu; moc dlouho jsme se tam ale nezdrželi, je tam totiž kovové zábradlí, u kterého se o člověka snadno pokouší závrať.

Lichtenštejnové si v době, kdy zámek opouštěli, odvezli mnoho zařizovacích předmětů, což jim zřejmě nelze vyčítat. Upřímně řečeno, připadá mi absurdní, že nějaká budova patří určité rodině šest století a najednou někdo přijde a prostě jim ji sebere. Takové chování těžko obhájit; ovšemže to bylo hromadění majetku, který z pohledu personálu asi "nepotřebovali", na druhou stranu, vytvoření, správa a údržba tohoto majetku zaměstnala velmi mnoho lidí. Co by například dělali mistři řezbáři, kdyby se jejich dílna celých osm let nezabývala prací pro rekonstruovaný zámek?

Ve Valticích průvodkyně upozornila na nejcennější obraz zdejší sbírky, kterým je Velká vápenka. Obraz není ceněný pro své stáří, původ, mistrovství autora nebo motiv, ale poněkud kuriózně kvůli sporu, který o něj vypukl v 90. letech, kdy na něj vznesl nárok kníže Hans Adam v době, kdy byl obraz zapůjčen na výstavu do Německa. Tato právní historie tedy činí z obrazu místní pozoruhodnost; dílo je dokonce zabezpečeno alarmem, zřejmě proto, aby někoho z knížecí rodiny nenapadlo si pro něj přijít přímo do bývalého domova; jiné vysvětlení mne nenapadá.

Jinak všechna čest, Lichtenštejnové si uměli svůj domov a jeho okolí vyšperkovat. Lednici používali jako své letní sídlo, často od brzkého jara do podzimu, rozhodně na ní nešetřili a museli mít kdeco, co se jim zdálo zajímavé nebo módní. Tak vznikla grotta, inspirovaná podobnými díly ze zahraničí, tak vznikl skleník, zřejmě jako druhý v Evropě, na tehdejší dobu naprosto raritní stavba. K elektrifikaci zámku došlo v roce 1903 a minaret v parku také nebyl zrovna levnou záležitostí.

A nejde jen o zámky; poblíž Valtic se nachází na kopci zvaném Reistna kolonáda, která vypadá, jako by sem spadla přímo z nějakého italského města. Prohlížela jsem si ji velmi překvapeně, nechápala jsem totiž, kde se to tam vzalo. Podobu zdejší krajiny evidentně vytvářeli lidé, kteří měli o mnoho vyšší představivost než já, protože mne by ani nenapadlo stavět kolonádu někde na kopci za městem uprostřed polí a vinic. V popiscích se praví, že tato honosná stavba vznikla nejen jako památník členům rodiny, ale také z důvodu tíživé sociální situace místních stavebních dělníků.

A poslední postřeh: při takových cestách jsem si povšimla, že ačkoliv daný majetek patřil určitému rodu po několik staletí, většinou existuje jedna či dvě osobnosti, které se na podobě panství významně podepsaly. Někdo výrazný, budovatel s vizí, který se pustil do zásadnějších rekonstrukcí nebo se inspiroval novinkami a trendy v zahraničí, měl ambice nejen užívat, ale také něco vytvářet a přetvářet, budovat, vzdělávat, zkrátka zanechat po sobě do budoucna výraznější stopu.
Každému městu, každému kraji musíme takové osobnosti přát.


7 komentářů:

  1. Poddaným Lichenštejnů se žilo zvlášť špatně. Hůře než jiným nevolným osobám. Dodnes je to vidět na vzhledu jihomoravských obcí, na jejich selské architektuře.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      tak o tom jsme se během našich výprav nedozvěděli.
      Ale - nevím, jestli to jde vůbec porovnat, jestli některá ta šlechta byla lidštější - možná byli jeden za 18, druhý za 20, jak se říká?
      Navíc jde o velké časové rozmezí, 600 let už je kus historie a určitě se tam vystřídaly časy lepší a horší.

      Myslím že v Mikulově jsme taky viděli popisek, že se tam dobře nežilo Perchtě, která byla provdaná za Lichtejnštejna:
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Perchta_z_Ro%C5%BEmberka

      Vymazat
  2. Chcete-li vidět onu knihovnu z FLV tak si zajeďte do Broumovského kláštera, tam ji najdete včetně zajímavého komentáře. David

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Davide,
      děkuji za tip.
      Mezitím jsem si dohledala, že se to v Mikulově opravdu netočilo. I když jsem tam podvědomě pořád hledala, kde je vitrína Libri prohibiti. Ale v této knihově jsou barokní skříně jenom s policemi, bez vitrín.

      Vymazat
    2. V té knihovně v Broumově mají i ony Libri prohibiti
      a řeknou Vám i co obsahují i to že v seriálu za ně vydávají jiné svazky neboť ty předmětné byli a jsou umístěny v jiné části knihovny než bylo prezentováno v seriálu. Zdravím David

      Vymazat
    3. Davide,
      díky za doplnění.
      Jen škoda, že je ten Broumov v tak zapadlém kraji. Zatím jsem nikdy nepomýšlela na výlet do těch končin, nějak mi iracionálně připadá, že tam musí být pořád zima:-)

      Vymazat
    4. Ale prohlídka toho kláštera za to opravdu stojí. Jen tak mimochodem i co do významu se dá říct že ten Břevnovský v Praze je jen chudý příbuzný. A ještě jedna velice milá věc se Vám na té prohlídce přihodí, a to že až na jednu vyjimku neuslyšíte že na něco nemáte sahat nebo někam chodit, ba naopak. Zdravím David

      Vymazat