úterý 8. srpna 2017

Škrtáme v trestním zákoníku 1.

Na léto jsem si připravila zábavnou (pro mne) hru na téma, co vše by se dalo vyškrtat z trestního zákoníku. Mám totiž pocit, že těch trestný činů je tam jaksi nadbytek. Znáte to, zatímco dříve stačilo v podstatě jen Desatero, dnes se zákazy přímo brodíme; tento mor se samozřejmě nevyhnul ani základnímu trestnímu předpisu. Zajímalo mne, jaká část trestných činů by se dala z TZ úplně vyškrtnout.
Zkusila jsem to, ale zvláštní část trestního zákoníku, v níž jsou zakotveny skutkové podstaty jednotlivých trestných činů, je příliš rozsáhlá, je proto lépe TZ pro tyto účely rozdělit. Pro začátek jsem tedy zkusila škrtat v hlavě sedmé, která upravuje trestné činy obecně nebezpečné, konkrétně v dílu prvém - trestné činy obecně ohrožující. Obecné ohrožení jistě není nic, co bychom si přáli, takže toho určitě příliš mnoho vyškrtat nepůjde. Nebo ano?


Technické poznámky:
  • škrtání provádím je v základních skutkových podstatách, u skutkových podstat kvalifikovaných se zastavím, jen když to bude účelné, jinak je z textu vypouštím;
  • text zákona je uveden kurzívou, moje poznámky běžným písmem;
  • to, co bych vyškrtla, je vyznačeno červeně;
  • zde neuvažuji o výši hrozících trestů a o trestech obecně, soustředím se výhradně na formulaci skutkových podstat, tedy popis trestného jednání,
  • při svých úvahách pomíjím, že ke stíhání určitých trestných činů nás zavazují mezinárodní smlouvy. Zákon nebo smlouva, obojí někdo přijal a obojí může také někdo zrušit.


HLAVA VII
TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ

Díl 1
Trestné činy obecně ohrožující

§ 272
Obecné ohrožení
(1) Kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo
kdo takové obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.

Je to s podivem, ale ani tuhle základní skutkovou podstatu bychom v trestním zákoníku nemuseli nechávat. Nelze přehlédnout, že znakem základní skutkové podstaty NENÍ způsobení újmy. Pokud došlo úmyslným jednáním ke způsobení škody na zdraví nebo majetku, je takové jednání postižitelné podle jiných ustanovení trestního zákona. Pokud se nic nestalo, žádná škoda nevznikla, co tedy pachatel způsobil? Jestliže hořelo bez vzniku škody, a přesto se museli na místo dostavit záchranáři nebo jiné osoby povolané k řešení takové situace, bude vhodnou sankcí pro pachatele nutnost výjezd odpovědných složek zaplatit.

§ 273
Obecné ohrožení z nedbalosti
(1) Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo
kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Je vůbec otázka, zda trestněprávně postihovat nedbalostní trestné činy, a pokud ano, zda tak činit v rozsahu stávajícím, tedy zda se má postih vztahovat i na trestné činy způsobené nevědomou nedbalostí. Pokud chceme trestní zákoník okleštit od všeho zbytečného, toto do něj určitě nepatří.


§ 274
Ohrožení pod vlivem návykové látky
(1) Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Sem spadá mimo jiné populární řízení pod vlivem alkoholu. To by ale snad stačilo podřadit pod správní trestání? Je nutné za řízení pod vlivem, při kterém se nikomu nic nestalo, hrozit člověku vězením? Nemyslím si. A pokutu nebo zákaz činnosti (zejména to druhé je v těchto případech často velmi vhodná sankce) může uložit orgán projednávající přestupky. K tomu nepotřebujeme trestní soudy.


§ 275
Porušení povinnosti při hrozivé tísni
Kdo zmaří nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně, která přímo postihuje větší skupinu osob, tím, že bez závažného důvodu
a) odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se zavázal, nebo
b) zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Tohle netuším, co je a jak často se to používá, nicméně podívejme se na to blíže: buď tím odepřením pomoci či porušením povinnosti dotyčný nic nezpůsobí - a pak je otázka, proč by to mělo být postihováno trestním právem, i když morálně to správné není, nebo tím pachatel něco způsobí, pak to lze ovšem postihnout i podle jiných ustanovení trestního zákoníku nebo občanskoprávně. Takže pryč s tím.


§ 276
Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení
(1) Kdo úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Tohle je přece poškození cizí věci, které je postižitelné už podle jiného ustanovení trestního zákoníku (§ 228 TZ). Maximálně, když už, by se z toho mohla učinit kvalifikovaná skutková podstata tohoto jiného ustanovení. Jinak je to zbytečně matoucí, cizí věci se ničit nemají, ať už jsou obecně prospěšné, soukromě prospěšné, nebo úplně zbytečné, jako třeba ošklivá socha nebo předvolební plakát.
Doby, kdy to, co bylo všech, se muselo chránit více, než to, co patřilo jen občanovi, jsou snad pryč. Máme přece jednotnou ochranu vlastnického práva, bez ohledu na vlastníka.


§ 277
Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti
(1) Kdo z hrubé nedbalosti zničí, poškodí, odstraní nebo učiní neupotřebitelným obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí provoz obecně prospěšného zařízení, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

Zase duplikace poškození cizí věci, a ještě z nedbalosti. Alespoň že jen "z hrubé nedbalosti".
Potřebujeme to? Ne.


§ 278
Poškození geodetického bodu
(1) Kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou značku
a) geodetického bodu základní geodynamické sítě,
b) geodetického bodu referenční sítě nultého řádu,
c) geodetického bodu referenční sítě doplněného nultého řádu,
d) základního nivelačního geodetického bodu, nebo
e) absolutního tíhového geodetického bodu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelným zařízení permanentní stanice pro příjem signálů globálních navigačních systémů České sítě permanentních stanic pro určování polohy.

No comment.


§ 279
Nedovolené ozbrojování
(1) Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Stejně bude potrestán,
kdo uvede do střelbyschopného stavu znehodnocenou zbraň nebo na ní provede konstrukční změny směřující k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu nebo na zbrani provede konstrukční změny směřující ke zvýšení její účinnosti, nebo
kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci.
(3) Kdo bez povolení
a) vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
b) hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo ve značném množství střelivo,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

Vzhledem k tomu, že osoby povolanější než já se shodují na tom, že naše legislativní úprava držení zbraní je jednou z nejlepších na světě, mohli bychom doplňkově k ní trestní postih nedovoleného ozbrojování ponechat. I když je to stále jen trestný čin ohrožovací, kdy se postihuje chování, které nikomu žádnou škodu nezpůsobilo. Takže pryč s tím, nechat jen závažnější typy jednání, samotné základní nedovolené ozbrojování by jistě postačilo sankcionovat jako přestupek. Ona se totiž nějaká ta zapomenutá bouchačka bohužel často bere jako záminka ke zbytečnému dalšímu postihu někoho, na koho nic dalšího nemáme (to ovšem není chyba trestního zákoníku).
Ponechala bych tedy odst. 2 a odst. 3 tohoto ustanovení, což jsou zároveň první dvě skutkové podstaty, které v této hlavě trestního zákoníku neškrtám.


§ 280
Vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků
(1) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, vyvíjí, přechovává nebo hromadí zbraně, bojové prostředky nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou anebo s nimi jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku.
(2) Stejně bude potrestán, kdo provozy určené k vývoji, výrobě nebo skladování zbraní, bojových prostředků nebo výbušnin uvedených v odstavci 1 projektuje, staví nebo užívá.

Tohle nechat, teroristy tady nechceme. Skutková podstata by se ale měla precizovat, nehledě na to, že ani mezi odborníky občas není shoda v tom, co je zbraní či bojovým prostředkem zakázaným a co nikoliv. Tedy ponechat, ale s výhradou.
Orgány činné v trestním řízení by pak měly dohlédnout na to, aby se toto ustanovení a především zmíněné výkladové nejasnosti nezneužívaly například v konkurenčním boji mezi legálními obchodníky se zbrojním materiálem.


§ 281
Nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky
(1) Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará radioaktivní látku nebo vysoce nebezpečnou látku nebo předměty určené k její výrobě, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

Tady asi bude panovat celkem široká shoda, obchod s radioaktivním materiálem by měl zůstat pod kontrolou státu, včetně kontroly trestněprávní.


§ 282
Nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu
(1) Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará výchozí jaderný materiál nebo předměty určené k jeho výrobě, bude potrestán odnětím svobody na dva roky až deset let.
(2) Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo jinému obstará zvláštní štěpný materiál nebo předměty určené k jeho výrobě, bude potrestán odnětím svobody na osm až patnáct let.

Stejně jako u minulého ustanovení.


§ 283
Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.

Drogy, metla společnosti. Kromě těch, které si dáváme denně, třeba káva, tabák, alkohol.
Jsem naprosto pro to, aby si vlastním tělem proháněl kdokoliv cokoliv uzná za vhodné. Co je státu do toho?
Je pravda, že potom značná část policejních složek nebude mít co na práci, ale tak mohou jít dělat pro změnu něco užitečnějšího než důležitě stíhat zubožené narkomany a jiné lidské trosky.


§ 284
Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Ale, ale! Pro vlastní potřebu ať si přechovává kdo chce co chce. 


§ 285
Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku
(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci.

Postih zahrádkářů za to, že si pěstují rostliny na zahradě nebo v truhlíku na okně opravdu nemá ve svobodném státě co dělat. Jak se to do trestního zákoníku vůbec mohlo dostat?


§ 286
Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu
(1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Nehledě na diskutabilní trestnost samotné výroby drog, nechápu, proč má být někdo stíhán za to, že má někde ve skříni něco, z čeho by možná drogu vyrobit šlo, kdyby to uměl, chtěl a pustil se do toho.


§ 287
Šíření toxikomanie
(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Šíření toxikomanie je už za hranicí mého liberálního náhledu na drogové delikty, ale s výhradou, že je potřeba hodně obezřetně vykládat, co je to "podporovat", "podněcovat", "jinak šířit". Nebo to raději ze zákona rovnou vypustit.
Skutkovou podstatu bych možná omezila tak, aby směřovala jen k ochraně osob mladších osmnácti let.


§ 288
Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem
(1) Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

Doping? Tak můžeme se jako malé děti tvářit, že s ním urputně bojujeme. Třeba cyklisté by o tom mohli vyprávět mnoho pohádek na dobrou noc. Ale trestní právo není pohádka pro malé děti.
Jen si, milé sportovní hvězdy, dopujte, když vás to baví. Zdravotní důsledky ponesete samy. A ve svých odvětvích ať si dělají pořádek jednotlivé sportovní svazy.


***
Tak, v této části hotovo. Sama jsem překvapená, jak málo by toho v této části TZ zbylo.
Příště to zkusím zase jinde.

41 komentářů:

  1. škoda, že nejste zákonodárkyní

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani ne, spořádaní, řádní občané by mne odtamtud vypískali:-)


      Vymazat
  2. Ježyš, já ti mám takovou hrozivou tíseň, že na mne a celou vesnici, kde bydlím, nezbude žádnej důchod, že z toho v noci nespím. Dá se to žalovat? :-)

    Takovejch věcí, který jde vyškrtnout, bys našla v každém předpise tuny. A ani nemusej být neliberální, stačí že jsou nevymahatelné, nepoužitelné a neproveditelné, nekontrolovatelné a ve většině případů jen alibistické a buzerační.

    Teď vyšla novela stavebního zákona, čeká mě jeho analýza a už teď mám depresi, že vše slibované (zjednodušení, urychlení řízení apod.) bude přesně naopak a po půl roce se zjistí, že by to chtělo pořádnou novelu:-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Novelizace SZ se zdůvodňuje potřebami zjednodušit stavební řízení a umožnit běžným lidem stavět, ale reálně se jde na ruku velkým developerům, pro které upapírovat cokolvi nesmyslného není problém. To, že by běžní lidé mohli stavět, to naopak developery poškozuje a to je možná ten důvod, proč se neustále všechno komplikuje.

      Vymazat
    2. Sejre,
      tak té tísně se zbavíš velmi jednoduše: už předem přijmeš myšlenku, že na nás žádný důchod stejně nezbude;-)

      Jinak je to tak, zbytečných ustanovení jsou všude mraky, ale trestní zákoník je pro mne v něčem jiný, speciální: jenom v něm jsou uvedeny trestné činy, tedy to, zač stát může poslat člověka do vězení. Takže proto mi jeho nabobtnalost vadí ještě víc než u ostatních předpisů.

      Vymazat
    3. Ad novela stavebního zákona
      Na analýzu si tedy netroufám ani omylem. Ve stavebním řízení, když se u toho okrajově vyskytnu, našlapuji velmi opatrně:-)

      Pefi,
      zase v případě Prahy se pořád píše, že byty jsou tak drahé, protože se tam nestaví, protože developeři nejsou schopni po řadu let zadministrovat ten proces a stavby trvají neúměrně dlouho.
      Já do této problematiky moc nevidím, nemůžu soudit.

      Vymazat
    4. Chis, kdyby územní plán města Prahy vymezil oblasti, kde se smí stavět byty, tak by se tam velmi rychle stavěly byty.
      Qui bono ?
      Kdyby klesla cena nových bytů, kdo by na tom tratil nejvíc ? Podle mě ten, kdo umí koupit nestavební pozemek, nechat si změnit územní plán a pak jej 10x až 30x dráž prodat. Což je přesně to co umí developeři. Jakmile máte pozemek, tak stavbu RD na klíč můžete mít za 2 miliony. Jak je možné, že byt v paneláku/bytovce se prodává za násobek toho, za co stojí výstavba samostatného rodinného domku ? Odpověď je právě v ceně pozemku. Reálné náklady na výstavbu nového bytu v bytovce jsou pod milion Kč - určitě víte za kolik se v Praze a dalších zkorumpovaných městech prodávají.

      Já si v našem městě územní plán změnit zkusil a tak jsem zblízka viděl, že zatímco já nesmím stavět na téměř neplodné půdě, tak developer může o kilometr vedle stavět na černozemi nejvyšší kvality - to vše v situaci, kdy dle platné legislativy je oficiálně problém na té černozemi postavit byť jen sloup vedení vysokého napětí, natož pak stavět tam byty. A přece se staví.

      V poslední době se mluví o ochraně spodních vod. Nezávislý obecní expert (rozuměj "nezávislý" projektant projektující pro developery a obelhávající zastupitele předstíraje, že je nezávislým odborníkem) nakonec opatrně připustil, že dešťová voda nemusí končit v kanalizaci, ale že by se mohla i zasakovat. Zpočátku drze tvrdil, že kde není dešťová kanalizace, tam nelze stavět.
      Ti darebáci dostávají na odvod dešťové vody do kanálu výjimky tak automaticky, že už ani netuší, že ve skutečnosti mají mnoho let povinnost dešťovou vodu zasakovat!!! Zkuste ze stavebního úřadu a OŽP získat nějakou výjimku v roli normálního stavebníka ...

      Vymazat
    5. Pefi má skoro pravdu. Ve skutečnosti je to ještě mnohem horší.
      Milan

      Vymazat
  3. Ad "obecené ohrožení" - skutkovou podstatu lze vysvětlit na principech řízení rizik a bezpečnostního inženýrství.

    Riziko je způsobená škoda, která se dosud nematerializovala, ale existuje a z pohledu statistiky ji lze vyčíslit.
    Riziko lze kvantifikovat do několika kategorií, které se nazývají nějak takto:
    - bezvýznamné
    - tolerovatelné
    - akceptovatelné
    - neakceptovatelné

    Pokud někdo způsobí riziko, které je svou výší neakceptovatelné (pravděpodobnost materializace rizika v podobě škody je poměrně značná a případné škody jsou rovněž nemalé), tak má smysl být schopen takovéto riziko postihnout.
    Zrovna toto bych v zákoníku nechal.

    Jinak bych dokázal sloužit ještě další paragrafy, protože jen těžko dokážu najít důvod proč na úrovni trestního zákoníku rozlišovat mezi radioaktivními (par 281) a jadernými (par 282) materiály. Sloučit bych dokázal i par 279 a 280 do jednoho.

    Jinak naprostý souhlas.

    Děsivá je naprostá gumovost některých paragrafu -
    "Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu"

    Spousta jedů se vyrábí za použití dihydrogenoxidu a jako na protovoru nám tato látka běžně teče z vodovodu. Nebo se oním předmětem myslí laboratorní sklo (kuchyňské nádobí)?

    Když nad tím tak přemýšlím, tak díky § 286 v ČR existují asi tak dva miliony domácností zralých na domovní prohlídku ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      s tím obecným ohrožením je to opravdu na hraně. Jistě, je to trestný čin ohrožovací, škoda jako taková nevznikne, ale to neznamená, že se vůbec nic nestalo. Já jsem nad tím uvažovala, a nakonec jsem si určila pravidlo - pro účely této hry - že když nad něčím musím hodně bádat, jestli ano nebo ne, tak to patří pryč:-)

      Volně k tématu starší článek:
      http://jinepravo.blogspot.cz/2015/07/nedbalostni-trestne-ciny-nehoda-ve.html
      (ale musím si to znovu pročíst)

      O sloučení paragrafů jsem uvažovala úplně stejně. Možná jde u toho radioaktivního a jaderného materiálu o úlitbu nějakým mezinárodním smlouvám, kterými jsme vázáni, ale nevím, nezkoumala jsem to.

      Vymazat
    2. K těm drogovým deliktům existuje ještě doplňující ustanovení:

      § 289
      Společné ustanovení
      (1) Zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek.
      (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286.
      (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285.
      (4) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu § 288, a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288.


      Takže ty prekursory třeba jsou někde uvedeny jmenovitě.
      Když jsem se učila trestní právo, tak v té době (pokud si správně pamatuji) bylo trestné držení zařízení k pálení lihu.

      Vymazat
    3. Prekursory, jedy a chemikálie jmenovitě uvedeny budou. Gumovou částí je to "jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky".

      A tak se ptám: Je tím zakázáno
      a)pouze držení předmětu, který lze výlučně použít pro výrobu zakázané látky (ono snad existuje něco, co opravdu nemá jiné využití), nebo
      b) držení předmětu, který lze použít na výrobu zakázané látky (ale také na spoustu jiných věcí)?


      Ono totiž vámi zmíněné zařízení k pálení lihu lze použít i na legitimní účely - např. výroba esenciálních olejů. A tak je to se všemi "předměty". Obdobně například "předměty" na výrobu pesticidů jsou velmi podobné s "předměty" na výrobu chemických zbraní. Podobně "předměty" na domácí výrobu výbušnin jsou zatraceně podobné s předměty běžně užívanými na vaření, výrobu svíček a podobně.

      Vymazat
    4. Tím předmětem je jistě myšleno: hnojivo, květináče, pole,skříně, žárovky, elektřina, apod.

      Vymazat
    5. Musím přiznat, že odpověď neznám, musím se do toho podívat, jaké jsou výklady. Obhajoby narkomanů dělám, ale většinou za krádeže, tohle jsem na stole neměla, tak teď opravdu nevím.
      Vykládala bych si to tak, že to musí být předmět přímo určený k tomu identifikovanému, zakázanému jednání, navíc jde o trestný čin úmyslný.
      Ale už skutečnost, že u nějakého paragrafu trestního zákona musíme bádat, co je tím vlastně myšleno, signalizuje, že je to špatně. Trestní zákoník má být jednoznačný a srozumitelný každému, kdo si jej přečte.

      Vymazat
  4. Nedávno jsem si pročítal TZ a právě mě zaujalo, jak se vůči tomu komunistickému TZ rozlezl o spoustu trestných činů.
    Jedny z nejbizarnějších jsou právě ty, kde je specificky vyjmenována nějaká chemická látka jako THC. Ona je to blbost z věcného hlediska (proč mít speciální paragraf na nějakou drogu, když už tam je obecný? Teď odhlédnu od smyslu toho obecného), ale ono je to bizarně popsáno i z odborného chemického hlediska.
    "obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC)"
    1) Konopí má spoustu aktivních látek, THC je jen ta hlavní.
    2) Formulace "jakýkoli tetrahydrokanabinol" obvykle automaticky znamená všechny stereoizomery (="stereochemickou variantu")
    3) naproti tomu "izomer" znamená cokoli se stejným sumárním vzorcem, tedy C21H30O2. Takových látek budou desetitisíce, spíše však miliony. Drtivá většina samozřejmě nebude mít žádný psychotropní účinek, ani nic strukturně společnýho s THC. Přesto je z diletanství přinejmenším formálně trestné je vyrábět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeníčku,
      jen počkejte, až se dostaneme k různým podivuhodným dotačním podvodům a poškození finančních zájmů Evropské unie:-) To je také bizarní až dost.

      Stíhání konopí je podle mne úplně mimo; nejsem pro legalizaci, ale pro dekriminalizaci. V kriminalizaci nevidím žádný smysl.

      Judikatura ohledně konopí také měla nějaký vývoj, jenže já jsem to několik let nesledovala, protože jsem na pár let obhajob nechala kvůli rodinným povinnostem. Ještě předtím mne třeba mrzelo, že jsem měla klienta stíhaného za kytky na kraji pole a on se spokojil s podmínkou, kterou dostal, byl rád, že je to skončené, nechtěl to táhnout dál k vyšším soudům, ačkoliv já bych do toho ráda šla.
      Se současnou podobou těch skutkových podstat vůbec nesouhlasím.

      Vymazat
    2. Když už jste nakousla ty podvody. Na lopatky mě položila formulace:
      " ... Kdo sebe nebo jiného obohatí ..."

      Když někoho uvedu v omyl a způsobím mu škodu bez toho, aniž by mi šlo prokázat, že jsem tím chtěl obohatit sebe nebo jiného, tak to podvod není (par. 209) . Když to samé udělám pojišťovně, úvěrové společnosti nebo poskytovateli dotace (par 210, 211, 212), tak to najednou podvod je. Proč mi to jen připomíná "poškozování majetku v socialistickém nebo kapitalistickém vlastnictví".

      Například onen expert, který tvdil, že bez dešťové kanalizace v území nelze stavět. Z titulu jeho vzdělání, praxe a zákonem požadované zvláštní kvalifikace bylo jasné, že musel vědět, že lže. Je úmyslem bylo způsobit škodu nikoliv sebe obohatit a tedy nejednalo se o podvod.

      Vymazat
    3. Pefi,
      k tomu se doufám dostanu později.
      Podvodné jednání má tradiční formulaci, pojistný podvod a úvěrový podvod se potom doplnily. Právěže když se zjistí, že něco nejde podle stávajících ustanovení postihnout, vznikne často tendence to nějak do TZ doplnit. Typicky sprejerství, které ničilo budovy, ale škoda někdy nedosahovala takové výše, aby to bylo možné postihnout podle tr. zákoníku, takže se to doplnilo výslovně.

      Vymazat
    4. Pefi,
      ještě doplňuji, že to, co popisujete s dotyčným expertem by mohlo být postižitelné podle ust. § 181 - poškození cizích práv. To je uvedení v omyl bez způsobení škody, ale se způsobením vážné újmy na právech. No ovšem je to v hlavně II, dílu 2, což jsou trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství.

      Vymazat
    5. "Srejerství, které ničilo budovy, ale škoda někdy nedosahovala takové výše, aby to bylo možné postihnout podle tr. zákoníku,"

      Podle mě je v pořádku, že když škoda nedosahovala potřebné výšky, tak nešlo o TČ. Problém byl spíš v tom, jak se ta škoda počítala, respektive co vše orgáni odmítali započítat do výše škody.

      V mém případě krádeže dvou metrů kabelu orgáni měli snahu započítat jako škodu pouze ty dva metry kabelu a hráli to na krádež, jako by netušili, že při poškození cizí věci škoda odpovídá nákladům na uvedení do původního stavu.

      Postupná krádež 200 metrů 40 let starého oplocení, pachatelé lapeni jen jednou, když páčili jeden z posledních plotových sloupků. Dle PČR škoda cca 500 Kč.

      Hádejte kolik mě celkem stálo nahradit 200 metrů starého 2 metry vysokého plotu v ne jednoduchém terénu ...

      Když vám někdo postříká fasádu sprejem, tak si zkuste spočítat, kolik vás ta sranda reálně bude stát - včetně vašeho času, který taky není zadarmo.

      Ovšem místo aby se systémově vyřešilo to, že reálné škody jsou mnohem vyšší, než policie eviduje, tak vyrobíme paragraf proti sprejerství. Tuto zemi sand opravdu dlouhodobě řídí mentálně retardovaní jedinci.

      Možná, že kdyby měl stát povinnost zajišťovat odstraňování následků trestných činů, tak by se pak pachatelé divili jaké škody jim pak stát účtuje ...

      Vymazat
    6. On je taky problém v tom, že pro poškozené je těžké domoci se náhrady újmy občanskoprávní cestou.
      Uplatnit náhradu škody v trestním řízení je jednoduché a nic to poškozeného nestojí, soud mu to třeba přizná, alespoň částečně. Uplatnit to v občanskoprávním řízení stojí poplatky, většinou odměnu za právní služby, musí se dokazovat výše škody atd.
      A potom ta vymahatelnost, která je tristní, a vůči osobám, které jsou ve výkonu trestu, často v podstatě nulová. Tak to je potom těžké.

      Vymazat
  5. Legislativu jsem studoval postgraduálně jako samostatný obor, dvou semestrový. Mimo to jsem se zúčastnil (už za komunistů) řady dílčích školení a seminárů k této problematice. Troufám si tvrdit, že jsem odborník na tvorbu podzákonných předpisů i interních normativních směrnice (praktik) i na tvorbu zákonů (teoretik s několika praktickými výstupy - dva mé "paragrafy" jsou v právním řádu zachovány již od dob komunistických).
    Ale netroufám si takto tvrdě zasáhnout do textu trestního zákona. Každý ten paragraf by se měl probírat samostatně v širokém okruhu teoretiků i praktiků po dlouhou dobu. Je to příliš složité, příliš vážné, příliš měnící zvyklosti a narušující stávající právní vědomí, než aby se to dalo jen tak hromadně jedním článkem pozměnit.
    Museli bychom probírat paragraf po paragrafu, ne oddíl po oddílu. A přihlédnout k související správní právní úpravě a soukromoprávní úpravě.
    Mladý úspěšný právník je "hrr hrr". Chápu. Ale doporučuji krotit se.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě jsem opoměl přiznat, že mám dodnes v právním řádu jeden celý zákon, na který nejsem pyšný a který měl být dávno zrušen, jenže ti poslanci jsou prostě nevzdšělaní blbci.
      A pak v něm mám též řadu vyhlášek (primárních právních předpisů) a řadu nařízení (sekundárních právních předpisů).
      Myslím, že legislativě jako oboru dost slušně rozumím.
      Dnes ovšem právní předpisy primární i sekundární, originární i derivativní, tvoří nevzdělaní a nezkušení pitomci. Je to bolestivé, ale nedá se s tím nic dělat, protože volení zástupci lidu si to tak přejí.
      Milan

      Vymazat
    2. Milane,
      musím upřesnit, že tohle není projev žádných mých legislativních ambic, byť derogačních, to je prostě hra, kterou jsem si chtěla už dlouho zahrát - a léto mi přišlo fajn čas na takové hloupůstky.

      Jinak je asi zřejmé, že takový zásah vůbec nepřichází v úvahu a jak píšete, muselo by to být podrobeno důkladné odborné diskusi, přičemž ani po samotné takové diskusi není žádná poptávka.

      Jde mi o něco jiného: spíš se zamyslet nad tím, jak vlastně bezduše používáme hromadu paragrafů zvanou souhrnně trestní zákoník, z nichž ovšem mnoho paragrafů je nadbytečných, duplicitních, nelogických, nespravedlivých, obtížně srozumitelných atd.

      A v neposlední řadě je to i pro mne fajn opakování, v praxi se stejně používá několik málo trestných činů, tak si připomenu, co v tom zákoníku vlastně všechno máme:-)

      Vymazat
    3. Ad "... netroufám si takto tvrdě zasáhnout do textu trestního zákona. Každý ten paragraf by se měl probírat samostatně v širokém okruhu teoretiků i praktiků po dlouhou dobu."

      Ten zákon, pokud se nepletu, je poměrně nový. Nemohu se ubránit dojmu, že těch teoretiků i praktiků se kolem jeho přípravy motalo tolik, že výsledek připomíná dort z dílny pejska a kočičky, kde s vařením pomáhali ještě netopýr (prý zastupuje ptactvo), velryba (s drzým čelem zastupuje ryby) a hlemýžď zastupující za účelem genderové vyváženosti hermafrodity.

      Vymazat
    4. Pefi,
      tak zrovna -jestli si to správně vybavuji - u trestního zákoníku bylo dost kritizováno, že jeho autorem je převážně jediný odborník. Ale já nevím, jakým procesem TZ vznikal; v těch tehdejších polemikách se možná trochu projevilo, že někteří odborníci se zase cítili dotčeni, že k tomu nebyli až tak přizváni... český rybníček je malý.

      Dort to připomíná podle mne proto, že tohle si bohužel Česká republika nemůže často rozhodovat sama, je vázána řadou mezinárodních smluv, tu jde o zbraně, tu o zakázané materiály, tu o drogy, tu o dětskou pornografii, takže se tam přisypává to, co tyto různé úmluvy požadují, EU má taky svoje nároky... pak to působí splácaně a neústrojně.
      Trestní právo by podle mne mělo být na úvaze toho kterého státu; nejsem si jistá, že tyto mezinárodní vlivy jsou ku prospěchu věci. Pěkně to je vidět třeba na tom nedovoleném ozbrojování nebo na psychotropních látkách: každá společnost a kultura je jiná, co je někde tolerovatelné nebo dokonce běžné, jinde neprojde... Podobné je to v rodinněprávní oblasti.

      Vymazat
    5. K těm mezinárodním smlouvám - takto se sice často argumentuje, ale jasme si poměrně jistý, že nás mezinárodní smlouva zavazuje postihovat X, nikoliv mít na X speciální paragraf.

      Příčinu chaotičnosti bych viděl v tom, co napsal pan Milan: ... Dnes ovšem právní předpisy primární i sekundární, originární i derivativní, tvoří nevzdělaní a nezkušení pitomci.

      Když na to mají speciální paragraf, tak se jim snáz prokazuje, že jsme znění smlouvy splnili. Mám obdobnou zkušenost z naší organizace - máme povinnost učinit X a abychom snadno byli schopni prokázat, že jsme X učinili, tak na to máme extra papír. A ve výsledku pak k úkonu X máme papíry Xa, Xb, Xc, Xd a Xe a na každém se podepisují lidé u, v, w, x, y a z - přičemž reálně mají smysl podpisy osob u a y, takže osoby v, w x a z ani nesledují co to vlastně podepisují. Občas jsem se ocitl v některé z uvedených pozic a tak mám např vyzkoušno, kolik (zbytečných) podpisů dokáži udělat za jednu hodinu. Zajímavé číslo a kdyby mi ta lejstra někdo podával, tak by bylo ještě 3x vyšší.

      Vzniká hromada totálně zbytečných papíru, systém sice pořádně nefunguje, ale kontrolám se to pak dobře kontroluje.

      A podobné to bude s těmi paragrafy na víc - pitomci je vyžadují a další pitomci to přání ochotně plní.

      Vymazat
  6. A ještě bych poznamenal, že zakázaný bojový plyn vyrobíte pouhým vnořením rozžhaveného hřebíku do lahvičky s čističem ČiKuLi. Nebo nalitím směsi trichloretylénu a tetrachloretylénu na rozžhavený železný plát.
    Výroba velké části zakázaných látek je velmi snadná. Například LSD dokáže vyrobit průměrný středoškolách ze surovin dostupných v normální drogerii.
    A mák, běžná součást řady našich národních jídel, je v řadě zemí na této planetě zakázaný či témeř zakázaný.
    Tož tak.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aby nás tady někdo nehonil pro změnu kvůli zakázaným návodům na zakázanou výrobu zakázaných látek;-)

      Vymazat
    2. Tím bychom se dostali k tomu, že svoboda slova buď je, nebo není. A v ČR už dávno není.

      Vymazat
    3. Bohužel, se svobodou slova se to sune z kopce, nejenom tady v ČR. Jenomže to tady nevyřešíme.

      Vymazat
  7. ad §276 - já si sice o současném TZ nemyslím mnoho hezkého, ale v rámci toho, jak je vystavěn, mi tenhle paragraf nějaký smysl dává, resp. myslím si, že chápu, oč zákonodárci šlo.

    Když například vytáhnu na (ne)vhodném místě (ne)vhodný drát, tak přímá škoda na zařízení, stíhatelná v rámci poškození cizí věci, je nula nebo maximálně výjezd technika, který ten drát zase zasune zpátky, takže to v důsledku většinou ani nebude TČ. Škody, způsobené nefunkčností zařízení, ovšem mohou jít do milionů a přitom nemusí mít nutně charakter poškození věci.

    Ano, kdyby byl TZ postaven rozumněji, asi by se to celé dalo řešit občanskoprávní žalobou provozovatele zařízení...

    JJ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. JJ,
      máte pravdu; já jsem toto taky měla ve spise, kdy si narkomani ke krádežím vybírali vodárenská zařízení, tzn. někde něco ustřihli nebo uřízli a vesnice byla bez vody, pokud neměla záložní zdroj.

      Ale když škrtáme, tak škrtáme. U většiny trestných činů umíme pochopit, oč zákonodárci šlo:-)

      Vymazat
    2. Já bych to dokázal pokrýt jako poškozování cizí věci, protože ona věc existuje, aby zajišťovala službu a pokud v důsledku poškození službu neposkytuje, tak jde o poškození cizí věci a celkovou škodu lze vyčíslit.

      Já bych to škrtl už z toho důvodu, že není důvod nadřazovat obecně prospěšná zařízení nad zařízení, která jsou prospěšná pro jednotlivce.

      Vymazat
    3. Pefi,
      JJ má na mysli to, že z hlediska trestního práva se do výše škody nezahrnuje úplně vše, co je - dejme tomu - způsobenou újmou z hlediska občanskoprávního.

      § 137
      Stanovení výše škody
      Při stanovení výše škody se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav.

      Vymazat
  8. Tak já se těším na § 232 Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti. Protože tam mám svůj legislativní počin, jedno slovo - z "hrubé" (nedbalosti). Stejně jako řada jiných jsem psal připomínku na MSp s tím, aby to o to hrubé doplnili. Že jinak jsem se už toho několikrát dopustil.

    Protože poškození databáze z nedbalosti je, že napíšete při údržbě v databázi příkaz DELETE a zapomenete, nebo špatně nastavíte filtr a smažou se třeba všechna data z tabulky. To se mi už dvakrát za kariéru stalo. A mělo by to být řešeno na bázi zaměstnanecké smlouvy a odpovědnosti, nikoli na bázi trestní.

    Hrubá nedbalost je třeba, když administrátor udělá na produkčním serveru úložiště hambatých filmů a takto se tam dostane virus, který data zničí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mimochodem s tím souvisí i otázka: V jednom z těch dvou případů jsem to dokázal sám během několika hodin částečně napravit, čímž jsem škodu eliminoval. Zajímalo by mne, jak se vlastně počítá škoda, pokud ji škůdce bez odkladu nahradí, z části napraví apod. ?

      Vymazat
    2. Karle,
      ty nedbalostní trestné činy jako takové, to je na delší debatu.
      To poškození záznamu - na to se musím podívat, to je, řekla bych, skutková podstata typická pro současné legislativní kutilství:-)

      Ta "hrubá nedbalost" - to je určitě dobře, že je to takto modifikováno. Bod pro Vás, kteří jste se o to zajímali v průběhu legislativního procesu.

      Vymazat
    3. K té otázce: tak pokud jste to dokázal napravit, tak se ta data vlastně neztratila, nic se s nimi nestalo, škoda nevznikla?

      Pro zajímavost, tady je citace ustanovení o účinné lítosti, která se ale týká jen vybraných trestných činů.
      Jde o specifický případ zániku trestnosti.

      § 33

      Účinná lítost

      Trestní odpovědnost za trestné činy neposkytnutí pomoci (§ 150), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151), šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), zavlečení (§ 172), braní rukojmí (§ 174), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), ohrožení devizového hospodářství (§ 247), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273), porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277), poškození geodetického bodu (§ 278), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294), poškození lesa (§ 295), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300), šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), ohrožení utajované informace z nedbalosti (318), vzpoury vězňů (§ 344), šíření poplašné zprávy (§ 357), nepřekažení trestného činu (§ 367), neoznámení trestného činu (§ 368) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně
      a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo
      b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

      Vymazat
  9. Jo ještě k tomu dopingu. Zřejmě nás k tomu váže mezinárodní smlouva, ale navíc jsou zřejmě metody řekněme bez následků, jako je ten krevní doping, kdy je podána vlastní krev přirozeně napumpovaná kyslíkem předem. Tam by spíš než tato citace mohlo jít o nějaký paragraf k ochraně férovosti spotu, což je možná kvalifikovaná podstata (nebo jak se těm dalším odstavcům říká) podvodu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      já si o tom myslím svoje.
      Ochrana férovosti sportu je podle mne mimo mantinely, které mají být kryty trestním právem.
      Kdo chce sportovat fér, tak ať to dělá, kdo chce dopovat, tak ať dopuje. To je věc sportovních svazů, jaká si nastaví pravidla.

      Vymazat