čtvrtek 14. září 2017

Pepa Správňák a Franta Levák

Vzhledem k tomu, že kauza činnosti spolku DATOS - data o spravedlnosti, z.s., bude podle velice ostré reakce České advokátní komory zřejmě vážnější, než se zdálo, podívala jsem se pořádně na prezentaci iniciátorky této aktivity, Mgr. et Mgr. Terezy Papouškové, odborné pracovnice Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Prezentace, na níž projekt představovala, byla zveřejněna Nadací OSF (Open Society Fund Praha) dne 9.3.2016.
Projekt se poté realizoval a právě v těchto dnech se stal předmětem diskuse, k níž jsem se připojila i já.

Část prezentace jsem pro účely této polemiky přepsala:

Upozorňuji případné právníky v publiku, že budu trošku zjednodušovat.
(…)
Ještě více to přiblížím na příkladu.
Vezměte si dva advokáty: Pepu Správňáka a Frantu Leváka. V současnosti si mezi nimi můžete vybírat leda tak podle jejich jména, možná tak podle grafiky webů, které mají, nebo výsledků, co vám o nich vyhodí Google. Nicméně relativně objektivní informace o jejich práci, o kvalitě jejich podání existují, a to v rozhodnutích soudů. V současnosti v České republice právě ty tři soudy, které jsem jmenovala, kompletně zveřejňují svoji judikaturu a co do okolností, abyste se na ně mohli obrátit, potřebujete nějakého advokáta, advokáta musíte mít, buď Pepu Správňáka nebo Frantu Leváka. Takže se docela hodí vědět, jak si tihle dva u těch soudů v minulosti vedli. Tím nemyslím, v kolika procentech případů uspěli, v kolika procentech případů se jim podařilo dosáhnout toho, co jejich klienti potřebovali. Myslím tím to, v kolika procentech případů se soudy jejich podáními vůbec zabývaly a v kolika procentech je naopak rovnou odmítly, protože byly podány pozdě, ve věcech, ve kterých to zákon vůbec neumožňuje, nebo nebyla vůbec řádně odůvodněna. Příklad Pepy Správňáka, ten si vždycky pečlivě přečte zákon, pokud ve věci nelze podat dovolání, kasační stížnost ani ústavní stížnost, klientovi to citlivě vysvětlí a ušetří mu čas i peníze. Když už teda na ty soudy píše, má to hlavu a patu a v 99% procentech případů se tím soudy skutečně zabývají. Kdežto, Franta Levák, ten se ničím takovým moc nezdržuje, zákony nečte, frká to tam hlava nehlava, a soudy to odmítají, v 99% případů. Samozřejmě Frantovi Levákovi to moc nevadí, protože od klientů stejně dostane zaplaceno za to, že podání na soud poslal. 
Další otázka: proč? Už jsem zmínila, bylo by to asi dost prospěšné pro klienty, doufám, že by to bylo také prospěšné pro advokáty, mohl by to být prostředek jejich sebereflexe, možná by se nad sebou zamysleli a možná by se poměřovali v něčem jiném než v ceně svých aut. A mohlo by to být prospěšné i pro justici, konkrétně pro ty tři soudy by to mohlo sloužit i pro odbřemenění. 


K této prezentaci mám několik poznámek.
Upozornění, že autorka prezentace bude "trošku" zjednodušovat, je vskutku eufemistické. Ve skutečnosti autorka naprosto překrucuje informace, které veřejnosti podává, a zveřejněná data, která hodlá zpracovávat, nesprávně hodnotí. 
Rozhodně to není tak, že se vyšší soudy odmítnou věcně zabývat jen podáním, které je pozdě podané, nepřípustné nebo neodůvodněné. Například ústavní soud odmítá i podání formálně správná, ale věcně neopodstatněná, tedy stížnosti, které byly správně napsané, byly však shledány nedůvodnými. Mezi odmítnutím věc meritorně projednat a špatně napsaným podáním není v žádném případě rovnítko.
Takže odmítnutí stížnosti neznamená, že si advokát špatně přečetl zákon nebo neumí stížnost napsat! Jak může Mgr. et Mgr. Papoušková takhle mást veřejnost a překládat tak překroucené, zavádějící informace?
V kontextu toho, že podle veřejně dostupných údajů působila autorka jako asistentka soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové, je takový způsob práce s informacemi zvlášť varovný. 

Povšimněme si také signifikantního rozlišení mezi správňáckým a zlým či neschopným advokátem; případné klienty advokátů musím upozornit, že takhle to v realitě nechodí a podobné statistiky o kvalitě advokátů ničeho nevypovídají.
Mgr. et Mgr. Papoušková se navíc mýlí, pokud jde o kritéria výběru advokáta ze strany klienta. Klienti velmi často přichází za advokátem na doporučení někoho ze svého okolí, tudíž se neřídí tím, co si zjistí někde na Googlu. Klientů, kteří se ozvou na základě toho, že našli advokáta náhodně na internetu, je podle mých zkušeností menšina.

Mimochodem, Nadaci OSF by mohlo zajímat, že tato statistika může nemile dopadnout třeba na advokáty, kteří se soustředí na - z hlediska veřejnosti - nepopulární agendu povolování pobytu cizinců; domnívám se, že nastřádat v těchto záležitostech větší počet odmítnutých stížností není žádný problém a zároveň není dost dobře možné klientům "citlivě vysvětlit", že to nejde, prostě proto, že to chtějí zkusit za každou cenu.

A pokud jde o zamýšlený "prospěch klientů", jistě to ocení zejména ti, do jejichž zastoupení se advokátovi nebude chtít, aby si zbytečným podáním nezhoršil statistiku. Už takhle může být někdy problém nalézt ve složitějších případech týkajících se sociálních dávek, důchodového zabezpečení a podobných záležitostí někoho, kdo je ochoten se věcí zabývat, zejména když tito klienti mají z podstaty věci omezený rozpočet na právní služby. Proč by ale někdo psal z lidumilnosti a soucitu stížnost nejspíš předem odsouzenou k neúspěchu, když za to skoro nic nedostane a ještě ho nějaká Papoušková vyvěsí do statistik jako neschopného pitomce, který si neumí přečíst zákon???

Jinak je asi známo, že advokáti se vzájemně podle ničeho jiného než podle ceny svých automobilů nehodnotí, například já jiné kritérium kvality advokáta a vůbec člověka v podstatě ani neznám.

Závěrem blahopřeji Právnické fakultě Masarykovy univerzity Brno; citovaná prezentace je skvělou ukázkou kvality tamějšího akademického prostředí.


PS. Děkuji dceři za pomoc při přepisu prezentace.

33 komentářů:

  1. Vzhledem k tomu, že v mém okolí i vzdáleném se kupodivu nikdy nikdo nesoudil, hledám advokáty zásadně podle oborů v seznamu ČAK a pak si je googlím a koukám na Facebook, příp. Linkedin a čtu, co najdu, včetně odborných článků, jsou-li ve volném dostupu :-) A mimochodem, snažím se i googlit soudní rozhodnutí, pokud jsou volně k dispozici, alespoň tedy ty na webu NS a NSS, příp. ÚS. "Dobrý advokát" je natolik vágní pojem, asi jako "dobrá zmrzlina" nebo "dobrá dovolená". Každý máme svoje představy a individuální potřeby, navíc mnoho laiků možná nerozlišuje právní oblasti a nechápe, že advokát specializující se třeba na duševní právo možná nebude vědět, jak na rozvod.

    OdpovědětVymazat
  2. Pardon, myslel jsem právo duševního vlastnictví, ale duševní právo je pěkný přeřek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono se to možná liší podle velikosti města. Na malém městě lidé chodí na doporučení, alespoň já mám takovou zkušenost. Možná je to zkreslené tím, že v posledních dnech volalo několik lidí, že dostali kontakt od někoho, s kým pracují, aby se obrátili na nás.
      Většinou se na začátku ptám lidí, jak k nám přišli, a opravdu je to převážně na doporučení.

      Ale je to tak: každému vyhovuje něco jiného, je to tak s lékaři, s učiteli a také s advokáty.

      Vymazat
  3. Karel Vážný15. září 2017 1:26

    Přesně, interpretace té statistiky je pitomá. Ale obávám se, že proti hlouposti není právní obrana. Protože v jiných věcech to má věcnou podstatu. Díky zákazu advokátní reklamy je neskutečně těžké získat dopředu informaci o advokátovi jinak než šuškandou. Vzhledem k svobodnému přístupu k informacím jsou tato data svobodně dostupná a tedy i jejich prostý agregát (počet různých typů výsledků řízení) těžko může být neveřejný. Existuje i jistý fakt, že díky veřejnosti výstupů práce advokáta a díky jisté skutečně společenské odpovědnosti stavu dané podílem na nalézání spravedlnosti ve společnosti a specifickou etikou, je advokát osobou, která musí unést větší míru "zájmu veřejnosti" o jeho působení - podobně jako politici, úředníci nebo celebrity.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Karle,
      ale uvažte: někdo takto hloupě sbírá a interpretuje data o mé osobě, je mi to nepříjemné z podstaty věci, prostě mi to vadí. Já o nikom žádné údaje nesbírám a nevěším na internet.
      Jak psala Komora, ne vše, co je zveřejněno, jde zřejmě libovolně zpracovávat, navíc věšet k tomu evidentně lživá vysvětlení, to je už podle mne za hranicí. Na těch stránkách visí mj. seznam deseti "nejméně meritorně úspěšných" kolegů - vždyť to skutečně může poškodit jejich dobré jméno, jak oni k tomu přijdou? To podle mne v souladu se zásadami zpracování údajů není.
      (Navíc stačí nějaký balík typově stejných případů, kdy se musí podat jednotlivě v každém určité podání, které je následně odmítnuto, a statistika vyletí nahoru hned.)

      A ano, pokud advokát někde vystupuje a je činný, ovšemže musí snést určitou míru zájmu veřejnosti a kritiky, o tom se nepřu. Ale tohle hraničí se zneužitím tohoto práva.

      K diskusím se vrátím později, mám napilno.

      Vymazat
    2. Ještě tady tak přemítám, zda by se Komora nebo dotčení kolegové neměli obrátit na vedení právnické fakulty a požádat o vysvětlení, případně o distanc od této nešťastné záležitosti.
      I když je to samostatný spolek, přece jen jde o výstup odborné pracovnice akademického pracoviště - a to jí nejde odpárat, není jedna Papoušková na fakultě a jiná ve spolku, pořád je to jedna Papoušková, která evidentně mluví o něčem, čemu nerozumí, a ještě si uzurpuje práva zpracovávat o někom údaje, které neumí interpretovat. A zjevně nemá náhled na své nedostatky v tomto směru.

      Vymazat
  4. Ač ne vždy a ve všem s Vámi souhlasím tak zde určitě. Dodám jen, že nesmyslná statistika, která má skutečně ne nízkou ale nulovou vypovídací hodnotu, veřejnost spíše mate, než aby pomáhala vybrat si dobrého advokáta. Tj. deklarovaný účel je zcela obrácen naruby. Ti dobří (a ne vždy nejdražší) budou často mít špatné statistiky už z toho důvodu, že přebírají těžko vyhratelné věci a za klienty se bijí. Ostatně dokud platí zákaz reformace in peius, těžko hledat pro sebe/klienta odůvodnění proč v nebanální trestní věci dovolání/ústavní stížnost nepodávat. Mizivá šance lepší než žádná šance a jednou za uherský rok se stane zázrak a Nejvyšák nebo Ústavní soud vydá příznivé rozhodnutí, byť ze sebeobskurnějšího důvodu. Člověk by tak nějak čekal, že odborně vzdělaná osoba (autorka) uvidí evidentní nedostatky této statistiky. Nicméně o tom, že to asi nepůjde o neutrální a nepředpojatý projekt svědčí výrok autorky: doufám, že by to bylo také prospěšné pro advokáty, mohl by to být prostředek jejich sebereflexe, možná by se nad sebou zamysleli a možná by se poměřovali v něčem jiném než v ceně svých aut.

    Tak moje auto má cenu asi 50 tis. Kč, jedná se o starší Octavii, povětšinou jezdím MHD, takže se raději měřit nebudu. Třeba autorku zklamal nějaký advokát, možná se jedná o zlomené srdce, kdo ví. Příště se těším na statistku úspěšnosti doktorů podle úmrtnosti pacientů, předpokládám že obvoďák v horní dolní bude medicínská superstar a přední onkolog na špičkovém pracovišti bude totální looser.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Roubíčku,
      děkuji, jsem vždycky ráda, když se někomu podaří formulovat kritiku lépe, než se to daří mně.

      Vnímám to úplně stejně, příště abychom vykopli nějakého nešťastníka, který prosí u dveří o zastoupení, protože s ním úřad vymetl a nepřiznal mu nemocenské dávky nebo invalidní důchod. Já takové lidi taky beru, neměřím všechno financemi, a klidně takovou službu poskytnu.
      Ale aby pak nějaká nezisková pracovnice kritizovala, že si neumím přečíst zákon, to je na mne už moc.

      Argument tím autem mne smutně pobavil. Já jsem až do loňska úplně odmítala řídit a nepoznala jsem BMW od Favorita.

      Musím říci, že mi jsou taková "vysvětlení pro veřejnost", která mají zajistit její "prospěch" a to, aby si dotyčná "veřejnost" vždy najala ty správňácké advokáty, úplně líto. Ale fakt.

      Vymazat
    2. Jj, vtipné na tom, že je ta statistika dělá z těch "neúspěšných" zlatokopy, kteří tahají z klientů peníze ačkoliv údajně ví, že šance není (a ještě to podání zmrví). Je to prostě nesmysl. Větší smysl by snad dáva měřit schopnosti advokáta podle ceny jeho auta, vždyť ten s drahým autem jistě musí být úspěšný a vyhrávat spory.

      Vymazat
    3. Nebo také na hodinky bychom se mohli dívat, pořád by to více odpovídalo realitě, než takové nesmyslné statistiky.

      Dočetla jsem si diskusi k tématu na Jiném právu:
      http://jinepravo.blogspot.cz/2017/09/tereza-papouskova-webova-stranka.html

      Z ní jsem zjistila, že v té červené tabulce špatných advokátů je kolegyně, která má u ÚS osm nálezů! To já nebudu mít za celý život, i kdybych pracovala padesát let. A ona je v té špatné tabulce! To se mi snad zdá.

      Vymazat
    4. Pane Roubíčku, napsla jste to velmi přesně a já Vám tleskám, ale je to houby platné.
      Milan, nikoli advokát

      Vymazat
    5. jen k tomu obvoďákovi:
      Můj otec je obvoďák z horní dolní. Za 40 let praxe mu v horní dolní (a spádových obcích) zemřely již téměř dvě generace pacientů. A troufám si tvrdit, že KAŽDÝ jeho pacient dříve či později zemře B-)
      Takže tak k statistikám :)
      Hanka

      Vymazat
    6. Paní Hanko, moc jste mne potěšila. ☺
      Milan

      Vymazat
    7. Hanko,
      což mi připomnělo, že když tady jeden starý kněz slavil 88. narozeniny, přáli mu, aby se dožil ve zdraví devadesátky, protože po devadesátce umírá málo lidí:-)

      Jinak srovnání s medicínou poskytuje skutečně vhodná přirovnání při hodnocení činnosti spolku DATOS.

      Vymazat
  5. Má veřejnost právo na kritiku? Nevím, zda existuje web s "recenzemi" advokátů, ale existuje několik projektů na "recenze" lékařů (Známý lékař, ulekare.cz, kataloglekaru) a nedávno jsem objevil "recenze" soudců - viz např. mě zaujala tato nejednoznačná diskuse http://www.znamysoudce.cz/Soudce.aspx?id=2678

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Bauere,
      veřejnost na kritiku právo má.
      Ale jaká veřejnost v tomto případě co kritizuje?

      Zastoupení konkrétního klienta v konkrétní kauze konkrétním advokátem je přece soukromoprávní vztah mezi advokátem a klientem, co na tom chce veřejnost kritizovat? Co je veřejnosti vůbec do toho?

      Ještě když ten advokát mediálně vystupuje, tedy když jsou taková vystoupení součástí jeho obhajoby či zastoupení, tak jistě se na to dá reagovat.
      Ale jak to souvisí s takovým zpracováním informací, které provádí Mgr. et Mgr. Papoušková? Víte, já vůbec nechápu, co si dotyčná představovala, že tím zachrání... s těmito spasitelkami, které vystupují v zájmu blíže neurčené "veřejnosti", mám dost problém.

      Ad recenze: vím, že takové weby jsou. Podle mne je k tomu zapotřebí přistupovat velmi zdrženlivě. Takové recenzní weby lze snadno zneužít. Může se to velmi rychle zvrhnout, má potenciál to značně ublížit a napáchat hodně škody.
      Uvažte, že nějaký nespokojený pacient zaútočí na takovém webu nevybíravě na lékaře. Lékař má ovšem mlčenlivost, nemůže se takovému nařčení bránit, nemůže k tomu napsat svůj názor, i kdyby nakrásně věděl, o koho jde.
      Takže jak píšu, velmi opatrně s tím.

      Vymazat
    2. Přiznám se, že si tyto "recenze" lékařů čtu a troc¨hu se i podle nich rozhoduji, ale snažím se učinit vlastní názor a nenechat se zmanipulovat, jenže když člověk medicíně nerozumí, nemá mnoho prostoru pro vlastní názor. Totéž se týká práva, "recnzeL soudců nebo advokátů, nebo kdyby někdo přišel s "recenzemi" policistů či úředníků nejsou úplně správným prostředkem budování právního státu. Souhlasím s tím, že podobné projekty nejsou vhodné, jen po celou dobu zastávám stanovisko, že ČAK zde přestřelil a už se o případ začínají zajímat média, která se staví na "slabší" stranu proti "zlým" advokátům. Takže ČAK se zde chová značně neohrabaně a soudím, že advokátnímu stavu neučinili dobrou službu. Kdybych byl advokátem já, volal bych představenstvo za neschopnou krizovou komunikaci k odpovědnosti. Naštěstí to (zdánlivě) není moje starost, advokát nejsem, ale jako člověka, který právní služby aktivně využívá, mě prostě mrzí a možná i štve, že ČAK takto intenzivně reaguje v případě, který neútočí na podstatu advokacie, ale když advokacii oslabuje stát, tak je ČAK ticho, nebo maximálně vydá - aby se neřeklo - tiskovou zprávu (viz povinné EET pro advokáty, rozvolňování mlčenlivosti, prohlídky v prostorách advokátů, zabavování serverů advokátů, apod.)

      Vymazat
    3. Ano u lékařů to má nějaký smysl, ale samozřejmě je to subjetkivní, může být zmanipulované a dotyčný v podstatě nemá jak se bránit. U soudců to platí také, ale s tím, že soudce si stejně nemůžeme vybírat. Jenže problém jak píše Christabel je Mgr. Papagajová zcela nevhodně zvolila kriteriu - počet odmítnutí u NS, NSS a ÚS. To je stejné jako u soudce říct, že je nejlepší soudce je ten, který má nejnižsí počet odvolání proti jeho rozsudku (jistě přeci kvalitní a dobře oddůvodněné rozsudky obě strany přijmou a nebudou se odvolávat). Jenže různí soudci dělají rúznou agendu.

      Vymazat
    4. Myslím, že urážkami a komolením jmen osob, se kterými nesouhlasíte, snižujete úroveň tohoto weblogu.

      Vymazat
    5. Ano, pan Bauer má pravdu, komolit jména bychom neměli.

      Jsem si vědoma toho, jak to je: dáma z neziskovky může kohokoliv urážet, sypat do světa dezinterpretace a pejorativní označení o lidech, o jejichž práci nic neví - ona je totiž z neziskovky, podporuje "otevřenou společnost" a může vše. Ale my smíme tak akorát mlčet.
      Protože to to teprve schytáme, když se proti takovým lživým interpretacím ozveme.

      Vzala jsem tento stav na vědomí.

      Vymazat
    6. K té krizové komunikaci: jednak si myslím, že trochu křivdíte Komoře, protože třeba proti útokům na tradiční mlčenlivost se ohrazuje velmi. Ovšemže to většinou není nic platné, bojujeme přece s praním špinavých peněz, bojujeme s teroristy, to musí jít nějaká mlčenlivost stranou...

      Tady v tom případě vyletěli hodně. Ale já to v podstatě chápu.
      Víte, on je to takový divný pocit. Nějaká Papoušková sbírá data o vaší práci, sestavuje nějaké nesmyslné tabulky, zveřejňuje je, jako by se kolem plížila, taková Velká Sestra. A vy proti tomu nemůžete dělat nic. Prostě nic. Trpně to snášet, protože podle ní jste "veřejnosti odpovědná osoba". Ačkoliv to není pravda.
      Přitom ona je na univerzitě, je placená z veřejných peněz, zájem o to, jestli je ona sama "užitečná veřejnosti" by byl mnohem více legitimní a pochopitelný - a zajímám se o to snad? Zveřejnila jsem já nějaké statistiky o její práci? Vyvěšuji ji v nějakých tabulkách a řeším, jestli je dost úspěšná a užitečná? Asi ne:-)

      Vymazat
    7. No tak docela to tu do ní perete a zveřejnila jste, kde pracuje, ačkoli její zaměstnání s tímto jejím soukromým projektem nijak nesouvisí. A striktně vzato přece nejde o projekt Papouškové, ale spolku Datos, tak bych tak nějak očekával, že jako právnička budete korektní a rozlišovat subjekty. Samozřejmě respektuji, že toto je váš blog a publikujete zde své názory, docela se tu rozjela diskuse a nechci tu už moc obtěžovat svou přítomností. Jinak se plně ztotožňuji s Tomášem Pavelkou pod příspěvkem na Jiném právu.

      Vymazat
    8. Pane Bauere,
      jenomže já jsem po ní ani nevzdechla, vůbec mne její existence nezajímala a nechávala jsem ji na pokoji, to ona o mně začala sbírat nějaké údaje, zveřejňovat je a ona mne - tedy ten její spolek, jehož je předsedkyní - přímo oslovila nevyžádaným e-mailem, kterým mne na své aktivity upozornila.
      Já bych se jí sama od sebe ani omylem nezabývala.
      Nemůže se přece divit, že na to reaguji.

      Já jsem nezveřejnila, kde pracuje, to o ní zveřejnil její zaměstnavatel.
      A že to s tím nesouvisí? Ona pracuje v Ústavu pro otázky soudnictví na Právnické fakultě. To s tím nesouvisí? Já si myslím, že to s tím souvisí až moc.
      O čem v tom ústavu asi tak bádají, když jeho pracovnice neví, z jakých důvodů se odmítá ústavní stížnost? Když jeho pracovnice označuje advokáty, kteří mají odmítnuté stížnosti, za leváky, kteří tu stížnost neumí napsat? Jak asi vypadají výstupy takového ústavu?
      Zřejmě se o to budu muset začít zajímat, když paní Mgr. et Mgr. Papouškové tolik leží na srdci, kolik jsem já nebo mí kolegové podali ústavních stížností.

      Vůbec neobtěžujete, Vaše poznámky jsou k věci, podle mne se v problému orientujete a nevadí mi, že se mnou nesouhlasíte.

      Vymazat
    9. Jistě, právně jde o ten spolek. Jenomže ten je pevně spojen s její osobou - podívejte se do veřejného rejstříku a na tu prezentaci na youtube.

      Vymazat
    10. Spolek má založený asi kvůli těm (euro)dotacím :-p

      Mimochodem, co říkáte praxi zveřejňování všech soudních rozhodnutí, vč. usnesení? Líbí se mi slovenský projekt https://otvorenesudy.sk/courts?l=sk , kde si mohu listovat a dopředu ověřit, jak asi soud rozhodne v mé věci. Uvědomuji si ale i rizika přílišného zbližování rozhodování, když naše právo (naštěstí) není postaveno na precedentech, ale poslední dobou se mi zdá, že se precedenčnímu rozhodování blížíme, pak se někdy soudy nižších soudů bojí mít vlastní názor a odchýlit se od judikátu NS, což je myslím poněkud škoda. Sice tu máme pravidlo, že se má rozhodovat v obdobných věcech obdobně, ale to někdy vede k lenosti soudců, že pak jen kopírují starší rozsudky.

      Vymazat
    11. K tomu, kde paní Papoušková pracuje: stačí si ji vyjet na LinkedIn, tam to o sobě zveřejnila sama.
      Nemám ráda paušalizující závěry, ale tady si ho neodpustím. Pokud někdo vystuduje pro jistotu hned 2 vysoké školy (a nutně musí užívat oba tituly, aby se cítil plnohodnotně), zašije se na akademické půdě a plus se realizuje v neziskovce tím, že střílí do lidí, kteří nosí denně svoji kůži na trh, tak si o dotyčném myslím své a není to nic hezkého. Tož tak. Příběh Pepy Správňáka a Franty Leváka je opravdu dehonestující, ale dost možná, že paní Papoušková poprvé v životě pozná, že v pracovním životě taky existuje určitý důležitý aspekt, totiž riziko odpovědnosti za svoje pracovní počiny. Tak ať si to užije.
      Ivana

      Vymazat
    12. Pane Bauere,
      omlouvám se za prodlevu s odpovědí.
      Eurodotace - bylo by zvláštní, kdyby tento oslnivý projekt minuly:-)

      S projektem Otvorené súdy jsem se zatím neseznámila.

      Pro zveřejňování všech soudních rozhodnutí bych nebyla, bylo by to zbytečné a myslím, že by to přinášelo víc škody než užitku, třeba ve vztahu k účastníkům. Když vidím, co jsou někteří lidé schopní vytvořit z dostupných statistik vyšších soudů, tak pro plošné zveřejňování nejsem už vůbec.
      Myslím, že je rozdíl mezi veřejností soudního jednání, tj. kdokoliv se může jít podívat, a zveřejňováním úplně všeho. To vnímám jako dvě odlišné věci.

      Problematika závaznosti názoru NS je hodně složitá a přiznám se, že se vůbec necítím povolána se k tomu vyjádřit.

      Vymazat
    13. Ivano,
      vnímám to úplně stejně.
      Copak lidi z neziskovek mohou úplně vše? Ostatní před nimi a jejich svatým tažením musí sklonit hlavy?
      Přiznám se, že mne to dost intenzívně myšlenkově zaměstnává, tohle je opravdu pro mne dosud nepoznaný level slídění.

      Vymazat
  6. Ješte jeden zážitek napíšu, pak už dám pokoj. Před vícerolety, ještě jak koncipient jsem psal ústavní stížnost. Situace byla špatná, jak se říká nebylo kde brát, nicméně klient si přál podání ústavní stížnosti, tak jsme ji podali. Podle očekávání za pár měsíců přišlo odmítnutí pro zjevnou nedůvodnost. Ve dvou stránkovém oddůvodnění se ÚS v prvních pěti řádcích vypořádal se stížností tak, že právní názor stěžovatele je zjevně nesprávný, což v minulosti opakovaně judikovali vyšší soudy včetně ústavního. Tedy žádné překvapení. Nicměne ve zbytku oddůvodnění Ústavní soud informoval stěžovatele a zejména jeho právního zástupce, nechť si je laskavě vědom, že podávání zjevně nedůvodných stížností je porušení povinností advokáta, porušení stavovských předpisů, etického kodexu a zneuživání výdobytku právního státu - práva na spravedlivý proces. Takovéto podání zdržují ÚS od řešení opravdových kauz. Zatím to nebude nijak řešeno, ale pokud se situace bude opakovat může být vyvozena kárná odpovědnost. Podepsána JUDr. Eliška Wagnerová. Co jsme se tenkrát nasmáli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Michale,
      tak v kontextu toho, že autorka projektu DATOS působila nějakou dobu jako asistentka soudkyně Ústavního soudu, nepůsobí tato informace příliš povzbudivě.
      Nu, bude nabito, data už se sbírají, počítače předou, údaje se vypisují... a když je nabito, lépe se střílí.

      Vymazat
  7. Udávání různými formami je tredn dnešní doby:
    http://www.expres.cz/neziskovky-skoli-cenzuru-internetu-dvm-/zpravy.aspx?c=A170908_151854_dx-zpravy_Neos#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=denniexpres&utm_content=main
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      ano.

      Jenže když se někdo pustí do boje s touhle svatou bojovnicí za lživé statistiky, nesníží se na její úroveň?

      Vymazat
    2. Snižuje se archanděl Michael na úroveň Satana?
      Milan

      Vymazat