pondělí 18. září 2017

Velká sestra slídí

Na začátku se musím omluvit čtenářům, neboť již třetí článek v řadě bude věnován témuž tématu, a to problému sběru údajů a především jejich zavádějící interpretaci ze strany spolku DATOS - data o spravedlnosti, z.s.
Aktivity jmenovaného spolku totiž vzbuzují řadu otázek, a to nejen právních, ale i etických. Některé z nich se pokusím položit. Činím tak proto, že na ně hledám odpovědi.

Může kdokoliv dělat cokoliv?
Skoro to vypadá, že ano. O advokátech může zřejmě v mylném přesvědčení, že tito za svou činnost odpovídají veřejnosti, kdokoliv sbírat, zpracovávat a především dezinterpretovat jakákoliv data.
Obrana proti tomu není. Nakonec, data byla přece oprávněně zveřejněna.
Je tomu ale skutečně tak?
Například já mám v těch statistikách minimálně jedno starší rozhodnutí, které bylo zveřejněno v anonymizované podobě, to znamená, že mé jméno v něm bylo zkráceno na iniciály. Jak se objevilo v datech spolku DATOS? To přece není zveřejněný údaj. Jak k němu spolek přišel? Nahlížel někdo přímo do spisu daného soudu? Hádal podle prvních písmen jména, o koho by mohlo jít? Vyžádal si data přímo od soudu? A lze takto získané údaje bez dalšího a bez souhlasu dotčeného subjektu zpracovávat?
Dále předpokládejme, že by šlo o oprávněné zpracování osobních údajů, v tomto případě takové, které může zpracovatel za dodržení zákonných podmínek provádět bez souhlasu subjektu údajů. Skutečně lze takové zpracování provádět libovolným způsobem, byť se jedná o naprostou dezinterpretaci? Byť je zpracováním velkého počtu údajů zneváženo několik konkrétních osob, které figurují v metodicky špatně nastavených žebříčcích?
Opravdu je to možné? Je to legální? A pokud je to legální, je to správné? A morální?  Není náhodou taková činnost nemravná?

Proč to dělá?
Co vede mladou ženu k tomu, aby slídila, špiclovala, sbírala data, někde je vyvěšovala a ukazovala na jednotlivce: podívejte ten je správňák a tohle zloun, navíc podle zcela nesmyslné metodiky? A aby takto dezinterpretovaná data předkládala veřejnosti? A věnovala tomu spoustu času?
Proč to dotyčná dělá?
Zřejmě je zajata představou, že koná "v zájmu veřejnosti". Nuže, v zájmu veřejnosti zcela jistě není konzumovat statistiky s nulovou vypovídací hodnotou, které jsou předkládány jako seriózně zpracovaná data. A kromě toho, je správné v zájmu blíže neurčené veřejnosti dehonestovat konkrétní lidi, o jejichž práci nic nevíme?

Jak se bránit?
Je zřejmé, že institucionální možnosti obrany jsou omezené. Možná ale máme k dispozici i jiné možnosti, jak se bránit, nebo dokonce, což je obvykle lepší, jak přejít do útoku. Zvažuji, zda je správné a vhodné je využít, a potřebuji si to důkladně rozmyslet.
Využití těchto možností (kterých se nabízí mimochodem celá paleta) znamená přímý útok na iniciátorku celého projektu, a to osobně a jmenovitě. Dopadne to přímo na ni, nikoliv na nějaký nanicovatý, nicneříkající spolek, který založila a za který se schovává. Ohrozí to její zcela konkrétní zájmy. Například její kariéru a postavení, zdroje, odkud čerpala finance, možná i její profesní reputaci, odvozeně potom zřejmě také její životní pohodu. Nebude to příjemné.
Ten, kdo takový útok povede, bude muset nést odpovědnost za to, že tyto efekty vyvolal nebo se na nich alespoň spolupodílel (protože je nepravděpodobné, že by byl jediný, kdo bude takto postupovat, vzhledem k počtu osob dotčených její pochybnou činností, který jde to tisíců).
Na druhou stranu, je naprosto evidentní, že advokáti nic takového neiniciovali ani nevyprovokovali. Například mne Mgr. et Mgr. Papoušková ještě před několika dny vůbec nezajímala. Nestarala jsem se o ni, nesbírala jsem o ní žádné informace, nezajímala jsem se o její pracovní ani jiné aktivity, ani mne nenapadlo sledovat, zda jsou její výstupy dost efektivní a užitečné - a to navzdory faktu, že dotyčná je jako zaměstnankyně univerzity placena z veřejných prostředků. Nechávala jsem ji tedy zcela na pokoji.
To ona o mně a mých kolezích začala sbírat, zpracovávat a hloupě interpretovat informace, ona mne oslovila nevyžádaným mailem se sdělením, že tyto informace zpracovává, a to dokonce tak drze, že vůbec nepředpokládala nesouhlas, resp. případný nesouhlas nemínila reflektovat. To ona se postavila do role bojovnice za právo veřejnosti na matoucí informace.
Dává nám to právo zasáhnout? A jak tvrdě můžeme zasáhnout? I tak, že to dotyčnou citelně poškodí?

Každý nese odpovědnost za své skutky a i když se to paní předsedkyni spolku možná nezdá, nese ji i ona. Vyvstává ale, alespoň pro mne, otázka, zda je správné tuto odpovědnost aktivovat a nechat dopadnout důsledky, které z ní vyplynou. V podstatě je to otázka proporcionality a také otázka slitování: přejít do útoku v tomto případě téměř jistě znamená, že na straně iniciátorky projektu budou způsobeny mnohem větší škody, než způsobila ona sama. Je to správné?
Nevím. Ještě jsem se nerozhodla. Ale už několik dnů o tom přemýšlím.

Musím podotknout, že sama za sebe jsem připravena Mgr. et Mgr. Papouškové její hloupé, urážlivé a nemravné chování odpustit. Mám to snadné, protože se naštěstí nevyskytuji v jejích nesmyslných žebříčcích a celkově jsem tím dotčena jen v obecné rovině. Předpokladem samozřejmě je, že dotyčná upustí od své závadné činnosti a přestane zpracovávat moje osobní údaje. Jenže ona to zřejmě učinit nehodlá.
Tak tedy, která strana převáží?
Řešit, nebo nechat být?



34 komentářů:

  1. S tou slídivostí si mi připomněla povídání mé ženy, která byla na školení o e-receptech a zároveň skoro souvisejícím zavádění EET v ordinacích lékařů.
    Velice mne pobavilo, kterak přednášející povídal, že do databáze receptů bude mít přístup policie, údajně kvůli kontrole receptů na konopí (?????). Dále do ní bude vidět SÚKL. Bohužel pán prý neříkal, zda tato práva budou nějak omezena či nikoliv, ale předpokládám, že práva budou omezena velmi málo.
    Myslím, že Velký Bratr spojením základních registrů, databáze receptů a EET dostane tolik informací o lidech, že toho možná bude vědět více než my sami o sobě:-( Skoro po dvou letech práce v SW firmě vím, že databáze jsou úžasný zdroj informací a stačí jen vědět, co chce člověk zjistit,samotné technikálie jsou už podružné.
    A ty tady vyšiluješ s nějakým žebříčkem advokátů:-)))))
    P.S. Mimochodem, tady v mém okolí funguje na advokáty (stejně jako v jiných oblastech) doporučení známého - takže já už sem dvakráte doporučil tvého kolegu z Prahy pro řešení následků dopravní nehody a to na základě nikoliv nějakého prapodivného žebříčku, ale pouze osobní zkušenosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      jasně, to s tím doporučením tak bývá, zvlášť na menších městech. Ale i tak je to pro advokáty, kteří jsou nespravedlivě v tom špatném žebříčku, poškozující.

      Tohle je pro mne nové, poprvé vím o tom, že někdo takto cíleně slídí a sbírá data o mojí práci z důvodu mé profese. A ještě to tak hloupě sčítá. Nikdy dřív se mi nic takového nestalo.
      Říkám si, oč je ta dotyčná lepší než já, že si osobuje právo tohle dělat?

      S těmi databázemi: alespoň by mělo být dohledatelné, kdo se kam díval, a také odůvodněné. Určitě by to nemělo být tak, že může kdokoliv koukat kamkoliv a nemusí to zdůvodnit.
      A mám dojem, že takové kauzy se už vyskytly, nevím, jestli na policii nebo v nemocnicích, že někdo nahlížel, kam neměl?
      Tím tedy neříkám, že je to propojení správně, také s tím vůbec nesouhlasím, raději na to nemyslím, já jsem vůbec proti takovému plošnému sběru dat, který se vyskytuje čím dál tím víc.

      Ale poprvé jsem tím teď zasažena jaksi osobně - došel mi mail "sbírám data", provozovatelka databáze zaujímá postoj ve stylu trhni si nohou, já si můžu dělat co chci a ty si stěžuj třeba na nádraží... nelíbí se mi to.

      Vymazat
    2. Sejre, píšete něco o propojení základních registrů s databází receptů? I ne, ne, nenechte se mýlit. Ačkoli by zdravě uvažující člověk očekával, že IT řešení databáze receptů bude něco jako nadstavba nad základními registry, implementované IT řešení je zcela jiné. Je to samostatná databáze, resortní systém, o propojení na základní registry a nasosání základních dat z nich (nejenom u e-receptů) se nám tu bude ještě dlouho jenom zdát.
      Jo, já jsem porozuměla, že jste to myslel trochu jinak, ale nemohla jsem si nepostesknout.

      Ivana

      Vymazat
  2. no vidíš, tady ani mail žádnej nebude - někde se budou hromadit údaje o tvých lécích a kdoví kdo na to bude koukat - a má všechno jak na dlani - rodné číslo, bydliště, diagnózu atd.
    Dovedeš si přectavit, kdyby se tahle data dostala ven?
    Namátkou mě napadá - cílená reklama; pojišťovny ve ztahu k různým pojištěním na zdraví; zaměstnavatelé by si taky rádi přečetli, kdo jim to jde do podniku.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Se sbíráním dat ve velkém a jejich ukládáním za různými účely á la efektivnější řízení, ušetření a podobně, nesouhlasím.
      Jenomže jak se zdá, zákonodárci to neberou na vědomí.

      Vymazat
    2. Na vědomí to berou - viz šílenství kolem GPRD.
      Zdá se, že elektronizace státu nemá žádného architekta. Vše se řeší formou nesystémových záplat, které logicky neumožní zajistit potřebnou anonymitu, což se ale zase následně vyřeší nějakou legislativní záplatou, díky které UOOU bude v klidu, protože čistě formálně to bude v pořádku.

      Vymazat
    3. Kolem GDPR panuje skutečně šílení, já sama si to pro sebe vůbec nejsem schopná vyhodnotit, co to vlastně přinese...

      Vymazat
  3. Aniž bych se Vás chtěl dotknout, nemohu nekonstatovat, že za vším tím zveřejňováním toho či onoho včetně "registru smluv" stojí advokáti.
    I za tu Papouškovou se zanedlouho postaví nějaký advokát a vší silou své inteligence a vzdělání bude hájit její "právo" zveřejňovat a dehonestovat bez ohledu na 8. přikázání, které zřejmě nikdy ani neslyšel.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to já nemám nic proti tomu, aby se kterýkoliv z kolegů postavil na její stranu. Každého věc, na čí straně stojí, ať osobním názorem, či profesně, tedy jaké klienty zastupuje.

      Ale to neřeší ten problém, že tady nějaká akademická pracovnice slídí v datech a vyvěšuje špatně sestavené žebříčky, čímž poškozuje konkrétní lidi. A zatahuje do toho i mne, protože v rámci toho souboru zpracovává i mé údaje, ačkoliv k tomu nemá svolení.

      Jak tak sleduji diskuse, v odborných kruzích vzbuzuje její statistika téměř bez výjimky kritiku a posměch; vypadá to, že dotyčná si už teď sama hodně škodí. Takže těch zastánců asi tolik nebude.
      Samozřejmě, až ji kvůli tomu začne popotahovat Úřad pro ochranu osobních údajů (ČAK tam zřejmě podala podnět, jak usuzuji z vyjádření vedení Komory), tak bude potřebovat právní zastoupení a rozhodně bych jí ho ani v nejmenším neupírala. Naopak, bude potřebovat dobrého advokáta.

      Vždyť to je už pomalu na hranici trestného činu, teď se dívám do TZ:

      § 180

      Neoprávněné nakládání s osobními údaji
      (1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
      (2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

      A k tomu:
      - vážnou újmu na právech některých kolegů to působí už teď,
      - oprávněné takové zpracování být nemůže, minimálně proto, že to sčítá hrušky s jablky a výstupy jsou nesmyslné, to asi nebude požívat právní ochrany, nehledě na to, že stačí nedbalost, ale ona by měla v rámci své odbornosti chápat, v čem je chyba,
      - a to ještě nevíme, jestli tam dotyčná nedala nějaké údaje, které zjistila při svém zaměstnání na ÚS.

      Navíc zveřejnění na internetu je v kvalifikované skutkové podstatě. Já tohle provádět, tak z toho asi nespím a bála bych se každé obálky s úředním pruhem.
      No, tohle je asi jiná generace, nebo nevím, když jsou tak v klidu. Myslí si, že je dovoleno vše.

      Vymazat
    2. Soudě podle série článků i Vašich příspěvků v diskuzích Vás tato věc velmi pálí a evidentně i rozčiluje. Nicméně mícháte několik věcí dohromady.
      1) Ochrana osobních údajů: určitě důležitý instrument, ale mám k němu vážné výhrady. Zejména specifikovaná šíře , která je spíše kontraproduktivní (místo aby se tvrdě trestalo jen zneužití skutečných osobních údajů) a pak také nadřazování této ochrany jiným věcem, které by z mého laického pohledu měly stát výše (viz nedávný nález ústavního soudu). Jestliže někdo shromažďuje veřejně dostupné údaje a výstupy zveřejňuje (kdekoliv), pak nejde o osobní údaje.
      2) Spojování sbíraných údajů se jmény advokátů. Ani proti tomu nelze nic namítat. Pokud potřebuji tuto službu (=zastupování u soudu), pak vybírám konkrétního advokáta nikoliv advokátní kancelář. Obdobně pokud si vybírám obvodního lékaře. Zatímco volba nemocnice nebo školy minimalizuje možnost volby konkrétní osoby (pokud je vůbec možná). Proto jsou obdobné statistiky zveřejňovány na školy, nemocnice apod.
      3) Co je ale meritem věci, je interpretace sesbíraných údajů. A to je ve všech zmíněných případech (advokáti, nemocnice, školy) kardinální problém a plně s Vámi souzním. Je úplně jedno jestli se sčítají hrušky s jablky (pokud je to uvedeno), ale problémem je přechod od sesbíraných kvantitativních ukazatelů ke kvalitativnímu hodnocení jednotek. Ne, že by to nikdy nešlo, ale musím si být setsakra jistý sesbíranými daty a jejich smyslem, abych se k takovému kroku odhodlal. Zejména je problémem nepodchycená odlišnost bází. Školy mají různě nadané žáky, nemocnice různě vážně postižené/nemocné pacienty, advokáti různě složité a náročné případy atd. Statistici marně upozorňují na úskalí interpretací. Vždy se najde spousta blbců, kteří mají svou "pravdu", kterou zjevují ostatním. A žel, mezi nimi, je dost (jednodušších) lidí, kteří jim věří. Těm, kteří mají vhled do problematiky pak nezbývá, než vytrvale a opakovaně upozorňovat na chatrnost stavebních kamenů, a to je asi tak všechno.

      Když někdo takové věci sám platí, nic s tím nenaděláte. Smutné je, pokud jsou tyto peníze přidělovány NEinteligentními rozdělovateli ze společných prostředků (daně, dotace). To je ale jiná problematika k nas... štvání :-)
      JH

      Vymazat
    3. JH,
      v bodě tři jste ten problém zřejmě dost výstižně pojmenoval.

      Já jsem si teoreticky myslela, že se kolem ochrany osobních údajů vyvádí více, než je nutné, a postihují se různé delikty přísněji, než by měly. Celá agenda ochrany osobních údajů na mne občas působila jako přepjatá buzerace.
      A co nakonec - paradoxně - zjistím? Nakonec si s údaji může kdokoliv dělat kejkle, jaké ho napadnou, a možná proti tomu není ani obrana?
      Ale nechce se mi věřit, že by to bylo tak snadné, protože ten zákon má přece nějaké zásady, údaje se mohou zpracovávat, ale musí to mít nějaký účel, musí to být přesné, nemohou se přece zpracovávat jakkoliv někoho napadne, to ten zákon nepodporuje.

      Vymazat
    4. Chris, mi vámi citovaný paragraf přijde jako další zbytečný paragraf.

      Podstatou přeci není to, že někdo nakládá s veřejně dostupnými údaji, ale to, že někomu vznikne nedůvodná škoda (újma), nebo to, že se někdo neoprávněně zmocní neveřejných informací.

      V prvním řadě mi přijde úplně uhozené, abych k nakládáním s informacemi, které jsou volně dostupné, potřeboval nějaké extra oprávnění (viz slovo neoprávněně).

      Dále pak co když újmu někomu způsobím tím, že zpracováním veřejně dostupných informací získám novou avšak pravdivou informaci a tu zveřejním. Proč by to mělo být automaticky trestné jen proto, že se ukáže, že někdo je lepší a někdo horší (advokát/soudce/lékař/učitel/policat/úředník/...)?

      Vymazat
    5. Pefi,
      zákon o ochraně osobních údajů je ale postaven na nějakých zásadách. Skutečně si nemůže kdokoliv dělat s údaji cokoliv - a bude to ještě přísnější, od května příštího roku má platit GDPR.
      Celou agendu ochrany osobních údajů jsem dosud pokládala za přebyrokratizovanou, ale najednou s překvapením zjišťuji, že není obrany ani proti lživým interpretacím dostupných údajů, která některé osoby poškozuje přímo jmenovitě.

      Potíž je v tom, že statistika spolku DATOS vůbec nepodává informaci, kdo je lepší a kdo je horší, je v tomto směru naprosto irelevantní. Není to pravda ani lež, je to skutečně jako byste sčítal v kuchyni hrušky s paprikami a podle toho, co posčítáte, dělal žebříček, kdo vaří nejlepší polévku. Co s takovou statistikou?

      A ještě horší je to, že její původkyně Mgr. Papoušková o tom vůbec neví, věší kolem toho zavádějící legendy, sčítá nesmyslné parametry a dělá z nich nesmyslné žebříčky a tyto paskvily vydává za odbornou práci s informacemi.

      Vymazat
    6. K tomu trestnímu paragrafu - netvrdím, že tato činnost pod něj spadá. Ale na druhou stranu, je to podle mne z různých hledisek na hraně zákona, ne nutně zákona trestního, ale i tak.
      No celkově bych si takovou činnost rozmyslela.

      A vůbec, celé je to pochybné. Má snad někdo ze zdejších diskutujících potřebu sbírat systematicky cizí osobní údaje a dělat z nich žebříčky? Asi nikoliv.
      Proč to neděláme?

      Vymazat
  4. Vykašlete se už na tuto záležitost, která se týká v podstatě jen konkrétně vymezeného okruhu lidí, a podívejte se na růst útisku a nesvobody všech.
    Jako třeba pan Hampl zde:
    http://leva-net.webnode.cz/news/petr-hampl-kdyby-lidi-v-roce-89-vedeli-povesili-by-disidenty-na-lampy/
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      ale moje úvahy jdou jiným směrem.
      Dlouhodobě si myslím, že člověk by se měl právě starat o svoje - je lepší řešit jeden konkrétní, vzniklý problém, cíleně, než bádat o dobru celého lidstva a nakonec nevybádat nic. Tohle vnímám jako narušení a budu se starat o to, aby byl závadný stav odstraněn.
      Ještě počkám po sněmu (je právě dnes, v pátek) a uvidím.

      Vymazat
    2. Starejte se a bojujte a přeji Vám úspěch.
      Milan

      Vymazat
    3. PS:také jsem po letech přišla no to, že pokud se budu starat o svoje,kultivovat svoji rodinu a děti,udělám víc, než zachraňovat lidstvo...
      Dita

      Vymazat
    4. Milane, děkuji za odkaz na rozhovor. Až dosud jsem pana Hampla považoval za člověka rozumných úvah. Ale toto je něco neskutečného. Možná, že něco překroutil autor rozhovoru, ale jako celek je to nehorázný levicový(!) blábol. U mě tedy klesl na nejnižší příčky.
      Už titulek je nesmyslný - pokud by lidé chtěli disidenty věšet, tak by to udělali už dávno a nečekali by až na rok 1989.
      Přejímání Babišova slovníku - strany tradičních politiků (To je jako co? A jak se liší od netradičních?).
      Pokud jsou strany neúspěšné, tak se to vyřeší vyloučením(?!) vedoucích politiků - úžasný demokratický prvek. To jako potom ta strana pošlape jako hodinky? Ani já nemusím Dienstbiera, Sobotku nebo Zaorálka, ale abych doporučoval jejich vyloučení, to snad ne.
      Většina těch, co předchozí režim zažila, jej považuje za lepší??? Co to znamená a kde to sebral? A zdůvodnění - to si dovolím citovat, protože to stojí za to:
      "Na transparentech sice ještě byly obrazy Marxe a Lenina, ale zatím tady vyrostl nacionalistický autoritativní režim, který podporoval vlastenectví a vážil si hodnot jako rodina a poctivá práce."
      Levicoví intelektuálové a revizionističtí pseudohistorici typu Muriel Blaive nebo Michala Pullmanna, kteří se snaží rehabilitovat období normalizace a (rádoby)přestavby se musí rdít blahem. Rodiny si předchozí režim vážil jen potud, pokud deklarovala, že buduje socialismus. Jinak šla podpora rodiny stranou. A poctivá práce byla opět jenom ta, která byla schválená shora.
      Pokud toto, Karle, považujete za kritiku současného stavu, tak já tedy ne. Hampl si v odpovědích protiřečí a vyzvedává autoritativní řešení (Babiš, Okamura) - jasná a rázná (kde už jsem to jenom slyšel - no jasně u komunistů).
      V podtextu rozhovoru je slyšet Hamplův pláč - já jsem chtěl taky do politiky a oni mě nevzali. Levicové strany by to měly dělat tak a tak, pravicové zase onak, ale nikdo si ode mě nenechá poradit. To je ale ošklivá doba! :-(
      S tématem nastoleným Christabel to ale nemá nic společného.
      JH

      Vymazat
    5. Christabel,
      skutečně jste chtěla říci, aby se každý staral o svoje? Předpokládám (ale možná se mýlím), že jste spíše chtěla říct, aby si každý řešil nejprve svoje problémy. Ono staré přísloví praví: "Pokud hledáme pomocnou ruku, nejčastěji ji najdeme u vlastního ramena". Tím také nejvíce prospějeme svému okolí (minimálně nemusí řešit naše problémy).
      Starat se o svoje zní opravdu ošklivě. Važme řádně svoje slova, pokud chceme něco říci. Slovo dokáže být ostré jako nůž, ale nejhorší zranění jsou způsobená tupými nebo rozbitými předměty/slovy.
      JH

      Vymazat
    6. Nemyslím si, že Christabel pod "svoje" mínila "své soukromé věci". Mínila svou profesi a odbornost. Každý ve svém oboru je schopen odhalit problém mnohem dříve než laik a proto se tomu má věnovat.
      Zároveň, jak říká Milan je tu nějaký celkový obraz a kontext, kterému je nutno také věnovat pozornost.
      Zrovna v tomto případě jde o aktivity více či méně spojené s organizací OSF, kterou osobně považuju za bůhví kolikátou (neo)komunistickou internacionálu. Cokoli proti ní lze jedině vítat, protože ono se to týká i toho celku, který tihle neokomouši, bohužel, zásadně ovlivňují.

      Vymazat
    7. JH,
      jde o to, že já nechávám OSF na pokoji. Nemusím souhlasit s jeho aktivitami, ale pokud jsou legální, nijak proti nim nebrojím, je to jejich právo prosazovat své zájmy zákonnými cestami.
      Toto je ovšem jiná situace - nějaká organizace přímo poškozuje mé zájmy, narušuje můj prostor, svou činností mne ovlivňuje přímo, a to navíc podle mého názoru na hraně nebo dokonce za hranou zákona. A tak nastupuje jiná úroveň nesouhlasu, resp. jiná úroveň obrany.

      Takže v tomto smyslu se starám o svoje zájmy - protože došlo k jejich narušení.
      Ovšemže mohou takové organizace narušovat i zájmy někoho jiného a pak je na dotčených, aby se bránili a ohradili se proti tomu. Kdyby to tak udělal každý a důsledně se staral, možná by činnost takových organizací vypadala jinak?

      Vymazat
  5. Podle instrukce MSp se při anonymizaci rozsudků neanonymizují jména obhájců. Tedy se domnívám, že nejde o neveřejnou informaci.
    K. Dlouhý

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Dlouhý,
      tohle už je starší rozhodnutí.
      Ale také mi to přišlo zvláštní
      Ještě si to ověřím.

      Vymazat
    2. Já si občas žádám rozsudky civilních i trestních kauz různých stupňů soudů a anonymizují jen účastníky-fyzické osoby, u advokátů jména skoro vždy nechávají. Anonymizace přitom není důkladná, neboť v textu rozsudku pak stejně jména často zůstavají, typicky svědků, ale i účastníků, případně lze dohledat jména jinak, např. podle čísla bytu (u nemovitostních sporů). Mně samozřejmě ta jména nezajímají, rozsudky žádám jen z důvodu, abych zjistil, jak daný senát rozhoduje, případně hledám obdobné spory, v jakých se soudím já. Nicméně si dokážu představit, že někdo by je mohl zneužít. Na druhou stranu, na soudní jednání se může přijít podívat kdokoli, takže anonymní stejně nikdy nebudete.

      Vymazat
    3. Ta anonymizace měla myslím v různých dobách různá pravidla.
      A musím říci, že činím rozdíl mezi tím, že se někdo přijde podívat na soudní jednání, tudíž se seznámí s údaji účastníků, kteří tam vystupují, a tím, pokud je to takto strojově zpracováno a přístupné na jedno kliknutí, ještě navíc nesprávně analyzované.

      Na tu anonymizaci v mých kauzách se ještě podívám, jak budu mít více času.
      Na sněmu se v této věci neřešilo vůbec nic a celkově jsem došla k závěru, že zřejmě nebudu spoléhat jen na Komoru v tom, že zabrání takovému nesmyslnému nakládání s osobními údaji.

      Vymazat
  6. Ahoj Chris!

    Vůbec to nesouvisí s tímto článkem, ale začali jsme sledovat televizní seriál Život a doba soudce A.K.
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10520085222-zivot-a-doba-soudce-a-k/dily/

    Vždycky si na tebe vzpomenu a hrozně by mě zajímal tvůj názor. Jestli to aspoň trochu odpovídá realitě, co si o tom myslíš, a podobně. ALe chápu, že tvůj čas je dražší než sledování seriálů na ČT.
    Pozn. Já začala žehlit :D.

    No ale kdby třeba náhodou, tak se ptám:))

    Hezký večer.

    Noemmi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Míšo,
      tak pokud jde o tento seriál, nemohu posloužit žádným názorem.
      Tedy, matně si pamatuji, že když běžela první řada, myslím, že jsem si asi půl jednoho dílu pustila. Musela jsem toho bohužel nechat. Vršily se tam nesmysly - a myslím, že je to tento seriál, kde bylo na konci upozornění, že autoři jsou si vědomi toho, že scénář neodpovídá tomu, jak v realitě fungují zákony a jaké jsou procesní předpisy - tedy zhruba něco v tomto smyslu.

      Mám dojem, že tam potom, v nějakém dalším dílu - soudím podle ukázek, které jsem zachytila - bylo něco takového, že soudce měl soudit případ, kde jako advokátka vystupovala jeho matka, nebo naopak, zkrátka nesmysl. To jsem opravdu nedávala na to koukat.

      To ale nemění nic na tom, že pohled do myšlení soudce může být zajímavý, pokud to píše někdo, kdo je orientovaný a umí to napsat dobře. Já bych tu práci nešla dělat ani za nic. Vždycky jsem v soudní síni ráda, že si tam hájím jednu stranu a nemusím to rozhodovat.
      Nevím, no, to by asi bylo na delší diskusi.

      A ještě, z ukázek mi vlastně utkvělo v paměti, jak Jiří Bartoška předává synovi zkušenost: rozumného člověka v soudní síni nepotkáš. Tak to mi přišlo dost výstižné. Vlastně jsi mi připomněla, že jsem o tom chtěla napsat.
      Neplatí to totiž bez výjimky, ale docela plošně ano.

      PS. Na seriály koukám u žehlení, ale teď na staré, nekomplikované, á la Přátelé nebo na detektivky s Poirotem. Na nové české se nedívám, poslední co jsme takto sledovali, byl Rapl a to bylo spíš nějakým omylem:-)

      Vymazat
  7. Pořád si myslím, že úloha advokátů je z části veřejná. Proto jsou podrobeni mnohým omezením, je na ně uvalena specifická etika a mají určité pravomoci, které běžný člověk nemá (nejsou povinni vypovídat o své advokátní činnosti, mají právo vystupovat před trestním soudem jménem klienta apod.). Jsou součástí úkolu státu, který je jistě veřejný - spravedlnost. Dojem, že advokát je zodpovědný jen klientovi je svým způsobem povrchní. Advokát je obecněji zodpovědný i za stav spravedlnosti, práva a morálky - už tím, že by neměl používat nečisté metody boje (co to je, nechám teď stranou). A to i kvalitou svojí práce. Proto považuji sběr údajů o kvalitě jejich práce z veřejných zdrojů za oprávněný. I proto, že se o toto jinak nestará komora.

    Podle mne však špatnou interpretací se lze dopustit škodního jednání vůči jinému, nikoli však pouhým sběrem veřejně přístupných dat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pane Karle Pátý, Vaše pojetí je velmi zajímavé a dosti mne oslovilo.
      Připomínám ovšem, jak tato profese vůbec vznikla: v Římské republice bylo připuštěno, aby kamarád hájil zájmy svého kamaráda. Posléze bylo umožněno, aby kdo chce, hájil před soudem zájmy kohokoli, ovšem zadarmo. Pak bylo umožněno honorarium, tedy nikoli mzda, ale čestná odměna nesouvisející s výsledkem.
      Tato advokacie nebyla určitě součástí veřejné moci a nebyla nutná a nezbytná k dosažení spravedlnosti, neboť k tomu mělo sloužit právo odvolat se k lidu. Ovšem rétorové a začínající politici a později též právní teoretici v tom viděli báječnou příležitost zviditelnit se a prosazovat své názory a tak se toto obhajování obviněných poměrně rychle velmi rozšířilo. Vždy ale byla obhajoba věcí soukromou, nikdy nebyla ve veřejném zájmu. Až po pádu Římské říše, kdy pod vlivem primitivních germánských právních systémů se prosadil inkvisiční proces, se obhajoba stala součástí tribunálu a trvalo dost dlouho se toho zbavit, protože to vedlo k velmi nepříjemným důsledkům pro obviněné i pro spravedlnost. Komunisti se to ale pokusili obnovit a učinit z obhajoby součást soudu či dokonce přímo obžaloby, kdy obhájce měl spolu se soudem a žalobcem hledat spravedlnost. Výsledkem byly politické monstrprocesy (a hroby). Slova obhájců z té doby občas čítám a nebývám jimi příliš potěšen.
      Na základě svého studia a životních zkušeností jsem proto toho názoru, že advokát není zodpovědný za stav spravedlnosti, práva a morálky; nemá žádnou veřejnoprávní odpovědnost a není součástí plnění role státu. ÚKOLEM ADVOKÁTA JE VYHRÁT. Za to ho klient platí. Advokát samozřejmě jako každý jiný nesmí porušovat zákon, ale má zákon využívat (i zneuživat, je-li zákon tak blbý, že to umožňuje) ve prospěch svého klienta.
      Šel bych tak daleko, že bych jim i upřel veřejnoprávní samosprávu a komoru s povinným členstvím a různými pravomocemi nad členy bych zrušil.
      Oni by samozřejmě řvali jako teď řvou taxikáři kvůli "uberu", ale přesto bych to, mít tu moc, udělal (a současně bych zavedl volby soudců, ale to je již mimo téma a stejně k tomu žádnou moc a prostředky nemám).
      Milan

      Vymazat
    2. Karle,
      ano, tady je problém primárně v té špatné interpretaci, k níž zde bezpochyby dochází. Nikdo z oboru se o tom nevyjádřil kladně, pokud vím; každý, kdo prošel kolem práva, nad tou metodikou kroutí hlavou, že takto to přece není možné sčítat a vyhodnocovat.

      Vymazat
    3. Já asi nejsem dostatečně terminologicky a vzděláním vybavena k disputaci o veřejné odpovědnosti advokátů.
      Odpovědnost za stav věcí veřejných cítím jako jakýkoliv jiný řadový občan, který tu žije.

      Potom mám odpovědnost v rámci své profese, a to za správné vedení obhajoby a účinné, resp. co nejúčinnější (a legální, ovšem) prosazování a hájení zájmů svých klientů.
      A opět jsme u toho "starání se o svoje" - protože pokud toto dělám dobře, automaticky přispívám ke snaze o dosažení spravedlnosti. Pokud advokáti plní dobře svou úlohu a hájí zájmy svých klientů, činí pro spravedlnost nejvíce, co mohou.
      Nemohu přece hájit zájmy někoho jiného, to je vyloučeno.
      Například je možná ve veřejném zájmu, aby někdo seděl v base a nepáchal trestnou činnost, ale není to v zájmu dotyčného. Nemohu sloužit dvěma pánům zároveň.

      Ovšem představa, že advokát je odpovědný veřejnosti, kterou prezentuje Mgr. Papoušková a která mne tedy značně vytočila, je pro její uvažování zřejmě typická. Asi by nás to nemělo překvapovat.
      Jí vůbec nenapadne, že v určitém okamžiku může advokát hájit zájmy svého klienta nejlépe třeba tím, že podá k některému z vyšších soudů podání, o němž ví dopředu, že bude nejspíš odmítnuto. Ve své omezenosti si nedokáže představit, že taková situace může nastat a také v praxi nastává. Hlavně že ona se stará o veřejný zájem, především slíděním a lhaním. Je mi to velmi nesympatické.

      Vymazat
    4. Advokát je veřejnosti odpovědný, nebo přesněji je spoluzodpovědný za stav práva v dané zemi. Jenže jinak, než si paní magistra myslí. Je to tak, že když bude dělat co nejlépe svoji práci a když bude působit důvěryhodně na své klienty, tak jeho poctivá práce (byť s trochu zvláštní etikou) povede k nárůstu spravedlnosti. (Samozřejmě, pokud občas chytí sami za nos soudci, zákonodárci, atd.)

      Hodně se mi líbila knížka Jakuba Drápala: "Poslušen zákonů své země a svého stavu" o advokátovi K. Reslerovi, který hájil K.H.Franka jako ex-offo před státním soudem.

      knížka

      Vymazat
    5. ... myslel jsem recenze ...

      Vymazat