neděle 12. listopadu 2017

Výchova chlapců Johannou Nejedlovou

V souvislosti s lavinou svědectví o sexuálním obtěžování se začalo více hovořit o aktivitách spolku Konsent, který vede mimo jiné kampaň s názvem "Když to nechce". Momentálně chystá spolek osvětové přednášky pro několik tisíc českých teenagerů, v jejichž rámci by jim mělo být nastíněno, jaké sexuální chování je již za hranicí slušnosti, čeho se mají muži vyvarovat a podobně.

Velký rozhovor se zakladatelkou spolku Konsent Johannou Nejedlovou přinesl pod názvem "Dobrých mužů je víc" Magazín MF Dnes č. 45/2017.
Paní Nejedlová se v něm vyznává mimo jiné ze dvou zkušeností znásilnění, jimiž prošla. Její svědectví vzbudilo mou pozornost. Chápu, že se následujícími úvahami pouštím na tenký led a nerada bych se někoho dotkla, nicméně nedá mi to, abych se na odpovědi nepodívala blíže.

Zkušenost první popisuje respondentka takto:
"Seděly jsme s kamarádkou v baru v Bratislavě a měly pár drinků a najednou jsme tam usnuly .Když jsem se probudila, měla jsem nad sebou muže, který se mnou souložil. Začala jsem křičet, co to dělá, a on mi řekl, že se tady krásně milujeme. Shodila jsem ho a utekla. Druhý den jsem odjela do Prahy a oznámila to na policii."

Nad tímto vylíčením události zůstávám velmi rozpačitá. Spíše než znásilnění to připomíná popis alkoholového "okna", kdy si dotyčná určitý časový úsek nepamatuje, tudíž nemůže vědět, jak se během něj chovala. Zda například nebyla vůči cizímu muži vstřícná a k sexu nesvolila a zároveň zda její protějšek měl možnost odhadnout míru její intoxikace alkoholem a měl pečlivěji zvažovat, zda souhlas dává svobodně.
A vůbec, celá ta situace: komu se běžně stává, že usne v baru? Kde byla kamarádka? Ta také spala? Co dělali ostatní návštěvníci baru? A kde se to odehrálo, přímo v baru nebo někde v zázemí? Copak je běžné, že dvě ženy jen tak spí v baru a nikdo si jich nevšimne, ani ničeho, co se kolem nich děje? V Bratislavě možná ano. Ohlášení celé události policii v Praze dává celému vyprávění nádech absurdity; i když chápu, že se na mne za tento pocit může někdo zlobit.

Zatímco první událost má zachycovat znásilnění cizí osobou, u druhé popisované zkušenosti tomu tak není:
"Dávala jsem si větší pozor, abych se neocitla nikde sama. Jenže s tím souvisí i druhá zkušenost. Jela jsem na dovolenou a vzala radši kamaráda, abych byla v bezpečí. Dopadlo to tak, že se mě pokusil znásilnit on. Že spolu jedeme na dovolenou, to si vysvětlil tak, že spolu budeme automaticky spát. Což jsem neměla v plánu. Každý večer jsme se o tom museli dlouze bavit a já mu to pořád vysvětlovala. Poslední večer jsem šla spát a probudila jsem se s tím, že jsem ho měla na sobě."

Paní Nejedlová se už podruhé probudila pod cizím mužem bez svého souhlasu, dokonce pod takovým, kterého "vzala na dovolenou", ať už to znamená cokoliv.

My právníci jsme se na fakultě učili takové rčení, převzaté od Římanů, něco jako "audiatur et altera pars", budiž slyšena i druhá strana. Dneska to už neletí, ale přesto si zkusím představit, jak by to mohl líčit ten kamarád, čistě spekulativně.
Třeba takhle:
"Navrhla mi, ať s ní jedu na dovolenou, celou dobu tam se mnou flirtovala, ale pořád tvrdila, že jsme jenom kamarádi. Její chování tomu ale vůbec neodpovídalo. Poslední večer jsme spolu vypili více vína a skončili v posteli. Druhý den mi to vyčetla, že to nechtěla."
Nebo takhle:
"Navrhla mi, ať s ní jedu na dovolenou, bral jsem to tak, že jedeme jenom jako kamarádi, ale ona měla na rozdíl ode mne zájem o víc. Já jsem odmítl, byla uražená a nakonec mne obvinila, že jsem se ji pokusil znásilnit."

Obávám se, že ať už dotyčný muž řekne cokoliv, bude mu to k ničemu. V tomto krásném novém světě totiž obětem sexuálního násilí a priori věříme. Protože proč by si vymýšlely, že?

Á propos, paní Nejedlová je rovněž autorkou pozoruhodného článku s názvem "Holky to chtěj taky", který uveřejnila loni v srpnu na serveru A2larm. Podtitul článku zní:
Proč by mělo být na ženě vyhledávající náhodný sex něco podezřelého?

Připomeňme si cíl kampaně Když to nechce:
Věříme, že je na čase přestat říkat ženám, co mají nebo nemají dělat, aby nebyly znásilněny a začít vzdělávat a vychovávat chlapce a muže k tomu, aby k takovému jednání nedocházelo.
(Ponechávám v původním znění včetně pravopisné chyby, kterou můžeme vysokoškolačce a budoucí lektorce české mládeže jistě odpustit.)

Je evidentní, že Johanna Nejedlová je pro vzdělávání českých chlapců a mužů v oblasti sexuálního chování tou nejpovolanější osobou. Hoši se toho jistě dost naučí...


22 komentářů:

  1. Reaguji hned po prvním odstavci, než budu číst další: když to nechce, stojí za to, abych se o to pokoušel. Protože když to chce (tedy nedělá drahoty), je levná a pravděpodobně to chce s každým, takže není nic pro mne.
    To je základní uvažování mladého snubitelného chlapce, téměř každého (98 %?).
    Z toho plyne nutnost ženu mámit, přesvědčovat, tlačit na ni (hlavně dotyky, nejen slovy), zkrátka sexuálně harašit.
    Ostatně kdybych v mládí neharašil, nebyl bych dnes dědečkem.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      potíž je v tom, že teď se míchají hrušky s jablky a všechno se to semele do jednoho.
      Ta kampaň je přesně taková: jsou tam případy setkání s exhibicionisty (což jsou většinou lidé s poruchou sexuální preference a patří na léčení), od pokřikování na ulici (to jsem zažila například od Romů, ale to je asi nekorektní říkat), přes vyžadování sexuálních služeb od nadřízených až po znásilnění a také případy přestřeleného dvoření, kdy někdo neodhadl hranici.
      Tak co s tím? Nějak to přežít.
      Podle mne se teď v podstatě čeká na první sebevraždu v souvislosti s těmito nařčeními - ale nemyslím, že by si potom děvenky sáhly do svědomí, zda to bylo nutné.

      Vymazat
  2. Johanna Nejedlová musí být zvláštní případ. Takový vhodný do klinických studií a vědeckých článků z oboru mediciny.
    Kdysi v dobách jarých, v mé bujaré mladosti, jsem také seděl v hospodě a pil tak dlouho, až jsem se probral kdesi mezi lesy v příkopu. To se prostě stává a nikdy mne nenapadlo obviňovat ten příkop nebo silničáře, co ho tam vybudovali, natož abych se domáhal jeho zasypání. Prostě jsem se ožral a dopadlo to podle toho a všechno, co se následně událo, je pouze a výhradně má vina jen můj problém.
    K tomu druhému případu: proč bych sákryš jel na dovolenou s ženskou, která se mnou nechce spát? To radši pojedu s kamarády na vandr do Brd. Copak nějaký kluk chce jen tak na pláži krafat s ženou, s kterou nesdílí postel?
    Muži a ženy jsou jiní. Jinak myslíme, jinak se chováme. Náš sexuální diformismus je velmi výrazný nejen vnějšně, ale i vnitřně. A není to výchovou, ale je to vrozené. Kdo si myslí opak, patří na isolovaný ostrov, na němž bude moci s jemu podobnými úchyly zkoušet praktické dopady své duševní a duchovní úchylky.
    Milan
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      ano, potíž té paní je v tom, že ona vůbec nechápe vztahy mezi lidmi, nechápe ani důsledky svého chování a jiné věci. Navíc se v jejích názorech zrcadlí klasický postoj dnešní mladé doby "za to může někdo jiný".

      Samozřejmě, že když jede žena s mužem někam na dovolenou na několik dnů, tak si mají vyjasnit, oč jde, už předem, a pokud se v náhledu na žádoucí vývoj věcí neshodnou, tak raději nejet. Nechápu, že to někdo nechápe.
      No ale teď bude školit mládež.

      Vymazat
  3. Chacha, paní Johana Nejedlová je vtipná osůbka. Myslím, že místo vyvíjení aktivit k výchově chlapců by potřebovala dobrou kamarádku, která jí řekne, že když nechci nic mít s chlapcem, který mi evidentně nadbíhá (jinak se mnou asi těžko bude někam jezdit), tak s ním nechodím ani do kina, ani na pizzu, ani "jen tak" na procházku a už vůbec s ním nejezdím na dovolenou, bo jinak si to dotyčný vykládá tak, že mu dávám šanci. Že si může takhle někdo lhát do vlastní kapsy, to nepochopím.
    A k té první historce - tak Nejedlová se nejdřív zrube pod obraz, že ani neví, co se s ní děje, a pak z těch aktivit, které podniká, obviňuje ostatní. Vtipné.
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivano,
      ano, sama by potřebovala pomoci.
      Tak trochu v skrytu duše doufám, že jí to dojde, až si přečte reakce, které se na ten rozhovor porůznu objevují. Ale nemyslím. Spíš ji to utvrdí v tom, že lidé nic nechápou a osvěta je potřeba:-)

      Na Reflexu jsem s ní zahlédla video-rozhovor v pořadu Štrunc, tak se na to mrkněte, já se na to také chystám, až budu mít chvíli času (jsem zavalená prací, zas takové období).

      Vymazat
  4. Tak jsem se na ty odkazované stránky podíval: je to zcela zjevné, je to chlap s parukou.
    Nevím, zda jde o bohapustou srandu, nebo o snahu získat z blbek nějaké prachy.
    Ale na první pohled vidím, že to vážně brát nelze.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co myslíte?
      https://www.hithit.com/cs/project/4071/kdyztonechce-spolecne-proti-sexualnimu-nasili

      Vymazat
    2. Tak prachy, prachy, prachy...
      Prostituce v trochu jiném hávu.
      Milan

      Vymazat
    3. Jako nejvyšší odměnu pro přispívající jsem očekával Johanku s flaškou vodky, takže za mě je to zklamání.

      Vymazat
    4. Samozřejmě, že se z toho snaží vytřískat peníze. Workshopy pro 3000 dětí. Já bych jí raději zaplatila, ať jde dělat něco jiného:-)

      Vymazat
  5. Ty uvedené příklady obtěžování jsou opravdu komické. Já bych se opravdu zdráhala někde veřejně říct, že jsem se někde na veřejnosti tak opila, až jsem tam usnula (tím samozřejmě nechci říct, že chování onoho muže je OK), ale to je totéž jako usnout na lavičce a divit se, že tě někdo okradl. U toho druhého případu si zkouším představit, jaké by to bylo opačně, kdyby muž pozval ženu, aby odháněla případné zájemkyně. Tak buď by to byl opravdu nepřitažlivý chlap (i když kamarád) a pak bych s ním nechtěla sdílet ten pokoj, nebo tu postel, nebo by to byl fakt hezký chlap a pak bych (i přesto, že je to jen kamarád) očekávala, že je za tím něco víc nebo, že se to společným sdílením pokoje k něčemu vyvine. Pokud ne, tak to by mě opravdu štvalo ležet každý večer vedle hezkého chlapa, který mi vykládá, že jsem jen kámoška (tj. nedostatečně přitažlivá). Tohle se prostě nedělá. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evo,
      ano, ty příklady dotyčnou naprosto znedůvěryhodňují, po tomhle rozhovoru doufám bude všem jasné, co je to zač a že to není člověk, který může kohokoliv vzdělávat v oblasti navazování vztahů, komunikace mezi mužem a ženou a podobně.
      Už jenom popis té dovolené - to tedy musela být dovolená, raději si to nepředstavuji:-)

      Vymazat
  6. Dovolím si přidat historku z mých studentských let. S jednou dívkou jsem se seznámil, probíhalo to standardně, skončili jsme u ní na koleji pod duchnou. A když mělo dojít na věc, začala se se mnou regulérně rvát. Chvíli jsem to vydržel, ale pak mi uštědřila do nosu takovou pumelici, že jsem se raději odkulil stranou s myšlenkou, že tohle tedy nemám zapotřebí. Chvíli byl klid a pak se ve tmě ozvalo. „Tak co je?“ :-)
    Tím chci říct, že ženská psýcha je věc velmi neprůhledná. Žena často říká ne, aby si o ní nikdo nemyslel, že je nějaká šlapka, ale přitom myslí ano. Ale také někdy myslí skutečně ne. Čert aby se v tom vyznal. Doteď nevím, zda jsem tu dívku, co mi málem zlomila nosní přepážku, znásilnil či nikoliv. No neudala mě. Ale pro Johannu Nejedlovou bych byl každopádně sousto, naštěstí před lety ženy ten sexuální útisk tolik neprožívaly.
    Voloďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, ono je to "ne" takové ošemetné.
      Jsou situace na hraně, kdy - nevím jak ostatní - ani já sama třeba nevěděla, jestli tím myslím "ano" nebo "ne".
      Rozhodně to není tak jednoduché, jak se to tady prezentuje.

      Chápu jasné odmítnutí, ale jinak, realita je barevnější.

      Vymazat
  7. Přiznávám se, že věta "Seděly jsme s kamarádkou v baru v Bratislavě a měly pár drinků a najednou jsme tam usnuly" ve mně probouzí již druhý den veselí. Jestli slečna najednou usíná, tak to bude asi narkolepsie :-D To se mi taky běžně stává, takhle v klidu sedím v hospodě a najednou spim! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeníčku,
      tak na to jsem koukala, jestli z té věty něco nevypadlo. Nechápu, že tohle někdo dobrovolně zveřejní, navíc v souvislosti s kampaní, kterou vede.

      Vymazat
  8. Obyčejná kráva, škoda na ni plýtvat energií.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejre,
      potíž je v tom, že tyto ženštiny se často vetřou na nějaká poradenská místa, kde radí ostatním, jak to dělat, čerpají veřejné peníze a podobně. Tahle hodlá školit mladé lidi. Jak může někdo takový školit mládež? Být rodič takto školeného dítěte, jdu si okamžitě stěžovat.

      Vymazat
  9. Obávám se, že jsme svědky transformace společnosti, kdy na jejím konci zemědělství a výrobu zajišťují vesměs roboti a většina práceschopných jsou buď úředníci, zaměstnanci nevládek pracujících nad projekty nebo jinak zaměstnaní z veřejných rozpočtů, případně nezaměstnaní žijící z občanského platu (basic income).

    OdpovědětVymazat
  10. Haha, obávám se, že pubertální mládež je dnes více slušná, než jsme byli my (zprostředkované zkušenosti poradců navštěvujících školy s rodinnou a sexuální výchovou z hlediska konzervativní výchovy - děti docela vítají, když se o tom mluví slušně), ale stejně si myslím, že by se paní zeptali na řadu peprných otázek a ona by zřejmě utekla. No přeju jí to...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že máte pravdu. Usuzuji na to ne jen podle chování mých dnes již dospělých dětí, ale podle celkového průběžného zjišťování o chování mládeže. Oni jsou fakt asi slušnější, než jsme byli my. Až na ten slovník, či spíše užívání parasitních slov.
      Milan

      Vymazat