neděle 17. prosince 2017

EET v troskách

Nenechme se zmýlit prohlášeními předsedy vlády Andreje Babiše ani ministryně financí Aleny Schillerové, že elektronická evidence obstála jako celek a oprava zásahů, které provedl Ústavní soud, je věcí jedné rychlé novely zákona. Z EET totiž nezůstal kámen na kameni.

Z nálezu Pl. ÚS 26/16, který Ústavní soud v pátek 15.12.2017 vyhlásil, plynou některé velmi zajímavé důsledky.

Tím nejdůležitějším je zřejmě to, že z EET vypadly bezhotovostní platby, platby kartou a jinými prostředky, díky nimž je tržba dohledatelná a její evidování v on-line systému považuje Ústavní soud za nadbytečné. Tímto zásahem se totiž rozvrací jedna z velmi nebezpečných vlastností EET, a to její analytický potenciál. Pokud si důsledky správě vykládám, nebude již možné u jednotlivého podnikatele vysledovat přesný tok tržeb, jejich rozložení v čase a jejich celkový objem na jednom datovém úložišti. Odpadá tak část špiclovací funkce systému, protože tržby, které přicházejí prostřednictvím platebních systémů na účet, jsou sice dohledatelné a případná daňová kontrola s tím zřejmě nebude mít problém, ale už se nebudou spojovat dohromady s tržbami hotovostními on-line na jednom centrálním místě, kde podléhaly blíže nespecifikované "analýze". Případné výkyvy v evidovaných tržbách pak nelze bez dalšího připsat na vrub tomu, že podnikatel nutně příjmy zatajuje: je možné, že v daném období jen více zákazníků platilo kartou.
Analytický aspekt EET je tímto zásahem tedy velmi ochromen a řekla bych, že celá slavná evidence tím ztrácí pro finanční správu a osoby, které by ji mohly potenciálně zneužít, značnou část půvabu.

Dále nám Ústavní soud svým nálezem sděluje, že případné vymezení okruhu podnikatelů, kteří EET nebudou podléhat, je věcí zákonodárce a nikoliv moci výkonné. Bere tím tedy vládě, potažmo Andreji Babišovi, rozkošnou možnost udělovat po libosti, coby laskavý monarcha, výjimky těm, kdož se vrchnosti zalíbí nebo na nichž si usmyslí demonstrovat svou velkodušnost. Paradoxní je, že výjimka udělená například prodejcům vánočních kaprů je z tohoto hlediska neústavní a bude zrušena; pro její zakotvení bude nyní nutný souhlas parlamentu. Jenomže řada stran nesouhlasí s EET z koncepčních důvodů, nehodlá proto diskutovat o výjimkách pro zmrzlé prodavače u kádí na vánočních trzích, ale chce povinnost evidovat tržby zrušit pro všechny.

Dále není pravdou, že náběh třetí a čtvrté vlny byl jenom "pozastaven". Tento náběh byl zrušen a pro jeho nové zavedení bude nutná opět spolupráce celého parlamentu. Z elektronické evidence tržeb, která měla "spravedlivě" narovnat podnikatelské prostředí, se tak stává paradoxně cosi velmi nespravedlivého, co pro některé skupiny podnikatelů minulá politická garnitura stihla zavést, ale pro další už nikoliv. To se bude věru těžko vysvětlovat těm, kdož jsou touto povinností stiženi.

Připomínka toho, že ne se všemi údaji, například s rodným číslem podnikatelů, si vláda může dělat naprosto co chce, třeba je nechat tisknout na každou účtenku, je jen malou třešničkou na dortu.

A to je vlastně hlavní poselství celého nálezu: stát si nemůže dělat co chce, zatěžovat po libosti celé skupiny obyvatel nesmyslnými povinnostmi, diktovat, vyžadovat, nehledět nalevo, napravo, spouštět různá opatření a až potom napravovat jejich důsledky, z milosti udělovat výjimky, dočasné či trvalé, a zase je odnímat, shromažďovat o všech jakékoliv údaje, bez ohledu na to, jestli je rozumně potřebuje atd. Mnoho zajímavých myšlenek k úvahám nám v tomto směru poskytují disenty k nálezu, které si zasluhují samostatnou pozornost.

Za sebe musím dodat, že jsem nakonec ráda, že zákon o evidenci tržeb nebyl zrušen kvůli konstatovaným procedurálním pochybením při jeho přijímání, ale že se Ústavní soud zabýval návrhem meritorně a podrobil testu ústavnosti jednotlivá zákonná ustanovení. Ačkoliv mohl zajít ještě dál a zrušit povinnost evidovat tržby jako takovou, k čemuž se evidentně nemalá část soudců přikláněla, ani takhle to není špatný výsledek.

Elektronická evidence tržeb nebyla zrušena, ale nezůstal z ní kámen na kameni.


14 komentářů:

  1. Děkuji za odkaz na nález. Disenty byly zajímavé, disent týmu Vojtěcha Šimíčka, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka,
    Kateřiny Šimáčkové a Davida Uhlíře je přímo neuvěřitelně lidský a nenormální svou normálností a nezahleděností do vlastního majestátu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      disenty jsou zajímavé a široce citované; chci z nich ještě něco vybrat sem, aby to zde bylo po ruce.
      Citace z Jistě, pane ministře je sice překvapivá, ale také výmluvná.

      Vymazat
    2. Zajímavý disent byl především u Tomkové. Jako obvykle si ti prašivci dělají, co chtějí.
      Ten hromadný disent jsou spíš politické proklamace, než něco, jak by měli fungovat právníci. Jestli měli nějaké právnické argumenty, měli jimi argumentovat a přesvědčit ostatní.
      Chápu křepčivou radost těch, co se z pod knuty zákona vysmekli, ale z mého, ve věci nezaujatého, pohledu je ten zákon vzhledem k drobným plátcům protiústavní, vzhledem ke zbytku pravděpodobně jen zbytečný. Je typické, že ÚS ten problém nevyřešil, jen pomohl některým privilegovaným.
      Tamtenonen

      Vymazat
    3. Disentu Milady Tomkové rozumím, ale přiznám se, že jsem četla odůvodnění nálezu pečlivě, ale pro jeho délku jsem přeskočila rekapitulaci návrhu, takže se mi z toho ztratila návaznost "co je navrhováno ke zrušení + jak je to odůvodněno".
      Nicméně obecně: podle mne je to hodně formalistický přístup, protože z návrhu bylo zřejmé, co se navrhuje ke zrušení a proč a obecně bych řekla, že důvody navrhovatelů dopadají na to, co bylo zrušeno.

      Já jsem se z toho taky vysmekla, takže mám radost, to je jasné:-)
      Ale nemyslím, že by ÚS pomohl privilegovaným, vždyť z toho vypadli hlavně drobní řemeslníci, stánkaři, praktičtí doktoři, taková drobná podnikatelská žoužel, to nejsou přece žádné privilegované vrstvy. Nebo nevím,v čem by tkvěla ta "privilegovanost".

      Vymazat
    4. Z návrhu bylo zřejmé, co se navrhuje, ale tomu prašivci nevyhověli, zato svévolně a bez zákonného zmocnění, tedy v podstatě protiústavně, zasáhli do zákona, aniž tento byl zrovna v tom zrušeném protiústavní. Holt nadlidi.
      Nevím, zda nechci od právníka moc - nedělejte natvrdlou. Vypadli především advokáti, lobbisti, doktoři a další "svobodná povolání". Tedy zhusta kolaboranti a kámoši těch prašivců a takoví, bez kterých se prašivci neobejdou. Paradoxně u nich ani nejspíš nebyl zákon protiústavní a neznamenal by ani nějak zvlášť významné zatížení. Že se eet nejspíš nedotkne podnikatelské žoužele, bylo lze předpokládat i bez zásahu ús, cestou zákonodárců.
      Po tomto slavném zásahu si u nás nejsou všichni podnikatelé před zákonem rovni. Zatímco někteří se mu musí již více než rok podřizovat, na jiné se s velkou pravděpodobností nebude vůbec vztahovat. Vynikající.
      Zasten

      Vymazat
  2. Nejsem podnikatel, ani účetní, ani daňař. Těžko se tedy mohu vyjadřovat odborně a tak to ani nebudu zkoušet.
    Ale o osobní zkušenost z fungování se podělím:
    Když už mi stát nabídl výherní losy v ceně mnou placeného DPH, nezaváhal jsem a do účtenkovky se zapojil. A začal tedy sbírat účtenky a na počítači zadávat příslušná čísla. Přitom jsem překvapeně zjistil, že i vydaná účtenka se všemi náležitostmi, tvářící se jako zapojená do EET, vůbec nemusí být prodejcem na EET nahlášena. Proč to někdo neudělá, když už je tam přihlášený a má na to stroje? Divné, ne?
    Obvzlášť zajímavé je, že někteří prodejci účtenky některých lidí do systému pošlou a jiných lidí nepošlou. Například když ve stejné hospodě si dáme jídlo my s manželkou, účtenka v systému je. Když si tam dají jídlo tchánoic, účtenka tam není (oni nám své účtenky předávají). Obchodník zde zjevně kalkuluje s tím, že tak staří lidé nemají počítač a připojení na internet, takže účty do účtenkovy zadávat nebudou a tedy je nemusí vůbec do EET odesílat.
    Ne že bychom někoho za to udali. To ani náhodou. Ale když někdo vynaloží takovou energii na to, aby zkrátil daně, nemohu nedospět k názoru, že stejnou energii vynaloží i na to, aby zkrátil i zákazníka. Na váze, na kvalitě, na čerstvosti a hygieně... Živnostníci, kteří se věnují tomu, aby třídili účtenky a aby si pořídili do kasy systém, který je nebude odesílat automaticky, jsou mně jako zákazníkovi velmi podezřelí. Když šidí erár, šidí i mne.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jedna z mých výhrad od samého počátku: ten systém půjde obejít = mine se účinkem. Draze ho ho zaplatíme a bude k prdu. Kromě jiných výhrad, tahle je spíše pragmatická a občan jako vy jste se nechal obelhat. Ti co vás podvedli, jsou na tom stejně jako ten hospodský, jenom vás okradli asi tak 1000x víc. Na ně se nezlobíte ?

      Vymazat
    2. Já se na ty, co mě podvedli 1000x víc než ten hospodský zlobím pochopitelně také. Ale to neznamená, že to kvůli tomu dotyčnému hospodskému odpustím.
      Voloďa

      Vymazat
    3. Milane,
      zpočátku (ještě dávno před účtenkovou, jen když jste si jako hospodský chtěl čistě ověřit, že účtenka je skutečně na serveru MF vyreportovaná) nebyly některé účtenky v systému dohledatelné. Tehdy to bylo způsobeno přílišným množstvím parametrů (snad i čas vystavení), podle kterého se účtenky vyhledávaly.
      Tím chci ilustrovat, že je zde i druhá možnost, že i v případě účtenkovky někdo něco prostě překombinoval a za nedohledatelnost účtenky nemusí být nutně na vině hospodský.

      (O systému EET si myslím své. Nad disentem týmu p. Vojtěcha Šimíčka a spol. se kochám už několik dní, zatím jsem neměla čas ucelně reagovat.)

      Ivana

      Vymazat
    4. Dnes na mne vykouklo toto:
      https://ekonomika.idnes.cz/uctenkovka-zavislost-sberaci-vymena-uctenek-fnt-/ekonomika.aspx?c=A171221_090851_ekonomika_pas

      Nejsem si jistá, že to až takhle A.Babiš zamýšlel:-))

      Vymazat
    5. Milane,
      velmi bych si rozmyslela, zda se do státem organizované loterie zapojit. A to z toho důvodu, že nevím, zda to nefunguje jako udávací systém? Tedy pokud se Vámi zadaná účtenka nedohledá, není to vlastně udání, že ji obchodník neodeslal?
      Já ale nevím, zda to tak skutečně funguje, možná to někdo objasní, nicméně proč by to jinak existovalo, kdyby to nemělo tuhle funkci?
      A potom, kdybyste zjistil, že obchodník třeba přijatou tržbu 300,- Kč neohlásil, ale zatajil, udal byste ho? Jistě ne. Udal byste ho, kdyby za to byla odměna? Také asi ne. Jenomže není ta loterie vlastně totéž?
      Takže pro mne to je jasný signál, držet se od toho dál.

      Vymazat
    6. Já se tedy na hospodského, který zatajuje tržby, vůbec nezlobím. Provozování hospody je nekončící dřina, sama bych to dělat nešla, a ani mne nenapadne zlobit se, že někdo nechce platit tak vysoké daně. Nakonec, stát má peněz nemravně moc, o čem svědčí účely, pro které se vyhazují, nebo dokonce utrácí proti zájmům vlastních občanů.

      Vymazat
    7. Ivano,
      nejen disent, ale i samotný nález obsahuje zajímavé pasáže.
      Neodolala jsem a pár jich vybrala do následujícího článku, i kdyby jen proto, abychom se k nim mohli snadno vrátit a pokochat se jimi:-) Je to sice zbytečné, protože každý si to může přečíst přímo v tom nálezu a navíc to kopíruje kdekdo do různých článků, ale nedalo se odolat.

      Vymazat
    8. Chris, vůbec se nedivím, že jste neodolala a zbytečné to v žádním případě není. Opět mám náš stát o něco radši :).
      Ale s předchozím příspěvkem ne úplně souhlasím, i když toho hospodského chápu.

      Ivana

      Vymazat