pátek 4. května 2018

Projekt

Naše radnice chystá Projekt. Není to jen tak ledajaký projekt, je to Projekt s velkým P. Průkopnický, zajímavý, jedinečný, úžasný, život usnadňující, zkrátka po všech stránkách skvělý. Radnice se Projektem chlubí v médiích, vyzdvihuje ceny, které za Projekt získala, nešetří sebechválou a povzbuzuje ostatní města, aby Projekt převzala. Pilotní část Projektu pomalu končí a za pár měsíců se se má do Projektu zapojit mnoho obyvatel města. Včetně naší rodiny.

Podobné projekty jdou samozřejmě mimo mne. Dokud se mne přímo nedotknou a neovlivní můj život. Před několika dny jsem byla nečekaně seznámena s tím, že výhody Projektu budou vnuceny naší rodině.

A tady začíná problém.
Proti Projektu jako takovému nic nemám, je mi naprosto lhostejné, co radnice vymýšlí, ovšem dokud mne tím neobtěžuje a nenutí mi své skvělé nápady. Zdá se, že tyto podmínky nebudou splněny, protože zapojení naší rodiny coby obyvatel města do Projektu mi bylo předloženo jako hotová věc.

Velmi mne to překvapilo.
Telefonovala jsem na radnici. Zástupce starosty byl naopak překvapen, že někdo z občanů města může tak skvělý Projekt odmítat. Takové dobro a zdarma! Stovky lidí jej již zkouší a nikdo si nestěžoval.
Vysvětlila jsem mu své námitky. Existuje jich celá řada, některé velmi závažné. Mám například značné a zřejmě důvodné pochybnosti o ochraně osobních údajů, které se v souvislosti s Projektem nevyhnutelně budou sbírat. Projekt dost možná narušuje ekonomické prostředí, protože směruje občany k produktům některých, netransparentně vybraných komerčních poskytovatelů. Také jsem nezaznamenala, že by podmínky Projektu prošly patřičným výběrovým řízením. Ale - to je hlavní - úlohou města vůbec není takové Projekty organizovat. Samospráva má spravovat město a do toho nespadá zapojování občanů plošně do polokomerčních Projektů.

Dotazovala jsem se, zda si město opatřilo právní analýzu rizik s Projektem spojených. Smlouvu prý "viděli právníci". Aha. Byla mi nabídnuta schůzka s městskými právníky. K smíchu. Co bych si s nimi asi tak povídala? Ráda bych viděla zpracované výstupy, seriózní analýzu.

A tak se musím rozhodnout.
Budu za zlou ženu, která Projekt, ten skvělý, úžasný, jedinečný, oceňovaný Projekt podkope? Resp. znemožní jeho pokračování, protože upozorní na celou řadu rizik, která přináší, a co hůře, celou sadu zákonů, které pravděpodobně porušuje?

Věc má ještě druhou stránku.
Před lety i naše kancelář patřila mezi několik poskytovatelů právních služeb městu. Radnice tenkrát platila ale i jiné, pražské právní kanceláře. Při změně politické garnitury ve vedení města se "předražení právníci" stali symbolem všeho zlého. Naše kancelář se s problémem svezla a byla do tohoto pytle rovněž přibalena, ačkoliv já sama vím, že jsem se nikdy, ani jednou, nepodepsala pod cokoliv pochybného, naopak jsem vždy svědomitě upozorňovala na rizika a možné problémy všeho, k čemu jsem se v rámci svých povinností vyjadřovala. Ihned po nástupu nového vedení radnice byla naše (resp. kolegova, já jen spolupracuji) smlouva o poskytování právních služeb vypovězena. A ještě řadu let poté, v další volební kampani, se ti zlí, drazí právníci propírali jako nejhorší zlo. Pokládala jsem to za nespravedlivé, ale necítila jsem žádnou zášť. Naší povinností je odpouštět a oni nevědí, co činí. Máme jiné klienty a já sama bych se k práci pro naše město už vrátit nechtěla, ačkoliv mi vrabci vycvrlikali, že někteří lidé, kteří odváté časy pamatují, nepokládají změnu dodavatele právních služeb za pozitivní, mírně řečeno. Ale mně se po tom ani trochu nestýská a vůbec netoužím pracovat pro současné vedení města, z vícero důvodů.

Při hledání informací o Projektu jsem náhodou našla smlouvy současných městských právníků. Jejich odměny jsou horentní. A přece tito noví právníci rizika spojená s Projektem neohlídali. Vím jistě, že kdybych tohle dostala k právnímu posouzení já, postupovalo by vedení města mnohem obezřetněji. Nakonec, moje rada zástupci starosty, aby Projekt přehodnotil, byla zdarma. Jenomže asi nestačila.

Je to dilema.
S Projektem nesouhlasím; jeho demontáž bude znamenat ostudnou porážku radnice. Ale když bude Projekt v důsledku mých připomínek zrušen, může to skoro vypadat jako pomsta.
Já vím, že to není pomsta. Je to jen přirozený důsledek mé averze k podobným báječným Projektům. Ale bude to stačit?



39 komentářů:

  1. to je vždycky tak, když zlo zabuší přímo na naše dveře ... osobní a nevyhnutelné

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mi velice připomnělo toto:
      https://www.youtube.com/watch?v=M-Z0M0z0e88

      dost se to hodí

      Vymazat
    2. držím palce a věřím na činy

      Vymazat
    3. Děkuji, bude to běh na delší trať, celkem náročná záležitost.
      Musím to sama promyslet, sama si zanalyzovat, je to navíc mimo mou specializaci, není to tak jednoduché. Ale začala jsem hledat spojence...

      Vymazat
  2. Radnice si nemá najímat žádné externí právní kanceláře, ale má mít vlastní právníky.
    Pouze ve zcela specifických sporech, v nichž se běžný právník bez specialisace na danou problematiku nemůže vyznat, je možno najmout si externího právníka. Takové spory se ale obcím přiházívají jen zcela výjimečně.
    Obec je společenstvím občanů a ve všech aspoň trochu větších městech je součástí tohoto společenství též několik právníků. Město, to jsou jeho občané. Občané jsou město. Tedy i právníci, kteří jsou občany, jsou město. Proto musí-li radnice najmout externího právníka, má si najmout především spoluobčana. Ten nebude pro radnici pracovat jen za peníze, ale bude v té věci pracovat též jako občan pro své vlastní město. Na radnici a pro radnici nemají pracovat cizinci, ale jen občané.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane,
      to máte těžké, čím větší město, tím větší kšefty, netřeba si dělat iluze.
      Jestli si dobře vzpomínám, zdejší radnice už hodně dlouho neměla zaměstnaného právníka, vše se řeší smluvními advokáty.
      Zrovna ale tohle, co teď řeším, je komplexní problém, jehož šíři podle mne místní advokát těžko obsáhne, vyžaduje to specializované znalosti.

      Vymazat
    2. Ne cizinci, ale přespolní.

      Vymazat
    3. Ať už to nazveme jakkoliv - přespolní je milý termín:-) - je to zajímavé téma, koho by měla radnice zaměstnávat.
      Mohou se najít argumenty pro i proti.
      Vezměte si třeba přestupkovou komisi, tam je přímo žádoucí, aby v ní pracovali přespolní, ne?
      Asi se to také liší podle velikosti města...?

      Vymazat
    4. Přespolní je hezký termín, který se užíval za Rakouska a dost ještě i za 1. republiky. Ovšem je neurčitý a nevypovídající. Neříká, zda jde o občana nebo ne - i občan může být přespolní, bydlí-li v odloučené místní části obce.
      Při užívání takových prastarých českých slov jako občan nebo cizinec je třeba vyjít z etymologie.
      Slovo občan je odvozeno od slova obec, což znamená území ovládané společnou mocí. Občan je součástí této moci, je "náš".
      (Vzniku obce předcházela občina /rodová/, tedy usídlené příbuzenstvo. Přistěhováním cizích do občiny, kteří již neměli důvod respektovat rodovou /rodinnou/ autoritu, vznikla nutnost ustavovat autoritu konsensuálně - a tak se z přirozené /rozené - rodinné - rodové/ pospolitosti stává pospolitost politická: obec. A příslušník obce je sice cizí /nepatří do rodiny/, ale je náš /patří do obce/.)
      Občanství se vztahuje pouze k obci. V druhé polovině předminulého století stát slovo občan ukradl, aby nebylo zřetelné, že poddaní státu jsou jeho poddanými, ale aby si mysleli, že jsou jeho spoluvlastníky (srov. z.z.č. 142/1867 ř.z.). Pojem státní příslušník se kupodivu ale stále užívá, naposledy loni v z.č. 250/2017 Sb.
      Vrcholem absurdity bylo pojmenování členů kraje občany kraje, ačkoli kraj není obec a nemá tedy občany, ale krajany. (Viz z.č. 129/2000 Sb.)
      Zkrátka: občana má jen obec, neboť obec je tvořena občany, obec rovná se summa občanů. Kdo není občan obce, je cizí, cizinec.
      Milan
      P.S. Zajímavé je, že jazykový vývoj v polštině probíhal opačně: polské "obcy" není "náš", ale naopak "cizí".


      Vymazat
    5. U přestupkové komise je současně žádoucí, aby v ní byl někdo místní - někdo, kdo zná místní reálie a je tak schopen zohlednit kontext, ve kterém se přestupek stal.

      Vymazat
    6. Pefi,
      nejsem si jistá, že je nutné k posouzení přestupků, které se u PP projednávají, znát místní kontext.

      Přespolní člověk je nezávislejší, významně u něho klesá možnost, že se s někým zná, ohledy na sousedy, známé, kamarády, bývalé spolužáky...

      Vymazat
    7. Přestupková komise není komise, ale zvláštní orgán pro výkon přenesené působnosti, kterou je třeba vykonávat kolegiátně. Přestupkovou komisi zřizuje starosta a výhradně starosta a nikdo mu do toho nemůže kecat (jen do jmenování předsedy komise mu může trochu kecat ředitel krajského úřadu). Členové komise (včetně předsedy) vůbec nemusí být občany dané obce. Úkolem přestupkové komise je trestat většinu přestupků v obci spáchaných, kterých se statisticky nejvíce dopouštějí právě občané obce. Z toho plyne, že čím je obec menší, čím je rodově homogennější nebo čím více je osídlena autochtonním obyvatelstvem, tím je nemožnější přestupky stíhat a trestat, je-li komise složená z občanů obce.
      Problémem je, že zákony tvoří především Pražané a schvalují je poslanci, kteří pocházejí většinou z velkých a větších měst, a problémy malých obcí vůbec nechápou, neboť život v malé obci nikdy nazažili. U nás máme přes 6 tisíc obcí a většina z nich je relativně malá. Pražané coby ministerští úředníci vytvoří text zákona a poslanci rekrutující se většinou s větších měst a přežvýkají a pozmění a naprostá většina obcí s tím má pak velké problémy, protože "co funguje na březích Vltavy, nefunguje na březích Úhlavy".
      Milan

      Vymazat
  3. Má město zastupitele nebo kontrolní komisi ?
    Pak lze zastupitelům napsat, že:
    - analýza rizik nebyla provedena a město se vystavuje riziku žalob o náhradu škody,
    - vedení města se pouští do dobrodružství, které městu nepřísluší,

    Na závěr lze přidat rýpnutí, že by stálo porovnat sazby účtované dříve a dnes.
    ---
    Několikrát jsem zkusil při kontaktu se státním aparátem být hodný a nedělat problémy. Vždycky jsem poměrně brzy litoval své nekonfliktní povahy, protože druhá strana bez váhání vždy když mohla, využila své převahy a nemilosrdně mě válcovala jen proto, aby si občané nezvykli vyskakovat.

    Kolega kdysi cosi od obce chtěl a obec neměla nejmenší snahu mu vyjít vstříc, spíš naopak. Po té, co problém šikovně otočil tak, že problém neměl on, ale obec a on pohrozil vymáháním škod a najednou byla ze strany obce vůle se rozumně dohodnout.
    Sakra proč to nešlo lidsky se dohodnout před tím ?

    Mám kolegu, který pro změnu dělá vždy problém jen proto, že může. Baví se tím a je v tom opravdu mimořádně dobrý. Dosáhl toho, že mu všichni jdou radši z cesty už dopředu.
    ---
    Je otázka, zda je rozumné budovat si pověst hodného právníka. I pro vaše budoucí klienty bude lepší, když budete mít pověst nepříjemné ženské, které je lepší klidit se z cesty. Kromě času nemáte co ztratit, ale můžete tím získat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi,
      kdyby šlo jen o mne, tak to neřeším, ale šlápnout do problému znamená obrátit proti sobě značnou nelibost, kterou mohou například odnést i rodinní příslušníci.
      Vzpomeňme na marginálii, když jsem se ve škole ozvala proti komerčnímu fotografování, taková maličkost a jak byli schopní někteří kvůli tomu nadávat, a to i dětem.

      Pro mne jde hlavně o to, abych měla jistotu, že ty kroky nepodnikám z nějakých špinavých pohnutek v tom smyslu, že teď jim míním vrátit, co provedli. A to nepodnikám, nechala jsem celé dlouhé roky radnici na pokoji a vůbec jsem se o ni nestarala, a kdyby se mi sem necpali s tímto, tak to tak zůstalo.

      A také jak píšete: nechci být stěžovatel za každou cenu. Pokud budu dělat potíže (a to budu, už jsem se rozhodla), musím vědět, že k tomu existují pádné důvody.

      Pověst hodné právničky tady nemám, přitom jak víte z blogu, jsem mírnost a laskavost sama:-) Jenom se to jaksi v mém profesním životě neprojevuje:-)

      Vymazat
    2. " ... proti sobě značnou nelibost, kterou mohou například odnést i rodinní příslušníci."

      V podobných situacích mě už kolikrát napadlo, zda v situaci, kdy hrozí odveta, není vhodné problém uchopit prostřednictvím advokáta, který by měl za úkol podnět zformulovat a současně zajistit utajení identity klienta.

      Je pravdou, že když se "orgán" může mstít, tak nebývá rozumné nasazovat vlastní krk, natožpak krky svých blízkých. A proto bývá vhodné do problému vtáhnout prostředníka. Nejlepší je vtáhnotu do toho nějaký státní orgán - ať se orgáni perou mezi sebou.

      Když se tuhle kolega nemohl domluvit s úřadem lidsky, tak jsem mu poradil, ať v daném případě osloví státní zastupitelství s dotazem, zda je konání úřadu v pořádku.

      Bohužel se tím SZ přidala "zbytečná" práce, ovšem
      najednou k nápravě došlo bleskově a ještě mu přišel omluvný dopis s příslibem, že situace už se opakovat nebude.

      Co se týče té školy, tak můj známý po nevhodném (leč zcela příhodném a racionálním dotazu), který vznesl v rámci třídních schůzek, musel dát dítě na jinou školu, neboť "soudružka třídní učitelka" jako odvetu dokázala obratně iniciovat šikanu namířenou na potomka onoho tazatele. Stačilo dětem oznámit, že na výlet se nepojede kvůli "Františkovi", a děti už se postaraly ...

      Vymazat
    3. Pefi,
      prostředníka v tomto případě je těžké využít, advokát jsem tady já:-)
      Zapojení státních orgánů se jeví jako rozumná cesta, sice hodně razantní, ale zdá se, že záležitost si žádá razantní kroky.

      Jak píšete, škola může snadno stížnost rodičů obrátit proti dětem - přesně tím popsaným způsobem. Takže musí být pokud možno nastolena situace, že škola nestojí o vůbec žádné problémy s daným rodičem stěžovatelem.

      A to si vezměte, o jaké jde maličkosti. Když pomyslím na obvyklé praktiky minulého režimu, kdy nonkonformní přesvědčení rodičů dopadlo na děti víceméně automaticky a předvídatelně - si říkám, že je zázrak, že se tolik disidentů vůbec našlo.

      Vymazat
    4. Je zpozdilý, kdo se staví proti své obci.
      Co jiného má člověk chránit a podporovat než (v daném pořadí) svou víru, svou rodinu, svou obec, svůj národ, svůj stát.
      Své obci mohu pomáhat například i tím, že její mnou a mými spoluobčany volené zástupce informuji o rizicích jejich rozhodnutí a navrhuji jim lepší řešení.
      Milan

      Vymazat
    5. Milane,
      to jsem učinila.
      Ale co dělat, když volení zástupci jsou - nevím, jaký je pro to slušný výraz, ale neslušný je "dobros..i"? Nevidí, neslyší, jedou si svoje.
      No, uvidíme.

      Vymazat
    6. Milane, když se reprezentace obcí staví proti svým občanům, tak nelze očekávat, že občané budou loajální vůči svým obcím.
      Navíc se nám zde smísila obec a její reprezentace, což není totéž. často čím je větší obec, tím menší je soulad mezi tím, co reprezentace obce činí, a zájmy občanů.

      Vymazat
    7. Christabel: Město si má zřídit právní komisi, do níž najmenuje významné advokáty ve městě. Ti jsou pak poctěni a neberou zakázky proti městu, ale naopak nezištně (zadarmo!) provádějí rozbory složitějších případů či navrhují standardisaci opakujících se právních problémů. (Tak se to už dávno začalo řešit v našem městě a Velmi se to osvědčilo. V našem městě byl ovšem zřízen právní odbor /vlastně obnoven, protože do vzniku národních výborů existoval již od středověku/, který tu polovědeckou práci s advokáty koordinuje a dbá na to, aby ti advokáti věděli, že si jich město váží).
      Pefi: když se representace staví proti spoluobčanům, musí spoluobčané příště volit jinak. Je to dosti snadné, volby jsou každé 4 roky.
      Obec rovná se občané. Podmnožinou jsou občané, kteří mají volební právo. Ti mezi sebou vybírají další podmnožinu občanů, a to zastupitele obce. Je-li jich větší množství, vybírá tato podmnožina další podmnožinu, a to radní. A také tato podmnožina stanoví, kdo bude v čele obce a obecního úřadu a kdo ho bude zastupovat. Když se podmnožina zastupitelů obrátí pro množině, do níž patří a která ji vygenerovala, nemůže dopadnout dobře.
      V praxi jde ale spíš o to, že si někteří člověkové z množiny občanů myslí, že se podmnožina zastupitelů obrátila proti nim, ač to není pravda a podmnožina zastupitelů řádně representuje svou množinu občanů. A ti pak začínají občas bojovat proti této podmnožině zastupitelů, a tím tedy i proti celé množině občanů, čili proti své obci.
      Milan

      Vymazat
  4. Zakročte. Napište veřejný dopis do městských novin, na městský web, do místního webkanálu promluvte, na místní fb pošlete status. Jestli je to zlodějina za provizi pro radniční pány, tak zaujmete. Ela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo,
      zakročím. Jenom ještě zvažuji, jakým způsobem.
      Záležitost je takového charakteru, že to musím dobře rozmyslet.

      Zajímavé je, že na první pohled to vypadá i jako zlodějina, ale ona to zlodějina vůbec být nemusí. Fakt to může někdo podnikat jenom z touhy po moci a z touhy zalíbit se, být v něčem první... Teď tedy nevím, co je horší, sama bych asi byla tolerantnější k pohnutkám typu touha po penězích než páchání domnělého dobra z naivního přesvědčení a nedostatku rozumu.

      Vymazat
  5. Není to PK?Sbírání dat, špiclování?Komu to slouží?
    Nevím,jestli to ale bude většinu obyvatel zajímat...bohužel.
    Dita


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dito,
      nechci být zcela konkrétní.
      Ale jsou to úvahy vedené celkem odpovídajícím směrem.

      Myslím, že jsou obyvatelé, kteří to vnímají stejně jako já, přemýšlí nad tím... ale není jich moc, zatím.

      Vymazat
  6. Ahoj Chris. Není to snad ale povinné, zapojit se do Projektu. (otevřela jsem si stránky mesta- a fakt koukám!)

    noemmi

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Noemmi,
      jak jsem psala, nechci být konkrétní, ale je to asi tak, že by někdo řekl, že to sice není povinné, ale bez toho se nedostaneš do práce. Je to pak povinné, nebo není?

      Vymazat
  7. Díky za to šťastné rozhodnutí, které mne vyvedlo z města na venkov. Sem snad ty různé "Projekty" chytrých měst, parkovacích zón a protiteroristických ochran nikdy nedorazí.
    Přeji hodně štěstí v boji s drakem, který má příliš mnoho hlav:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jen do okamžiku, než začnete praktikovat například včelařství, nebo budete chtít ve větším množství sázet stromy, nebo budete vlastníkem pozemku, na kterém roste vzácný starý strom a nějaký dobrák přijde s tím, že váš strom musí mít hromosvod, nebo budete vlastnit starou chátrající stodolu zralou na demolici a nějaký památkář se probere k životu ...

      Vzhledem k módě řešit sucho očekávejte na venkově stavební projekty na téma "zadržování vody v krajině", montáž vodoměrů na studny, daně za zastavěnou plochu a jiné městské vynálezy.

      Osobně bych čekal, že k energetickému štítku pro budovy dříve nebo později přibude "ekologický štítek pozemku" posuzující nakládání s dešťovou vodou, skladbu a množství zeleně a z toho vyplývající retenční schopnost a v dalším kole se z toho bude vypočítávat daň pojmenovaná "dobrovolný příspěvek na hospodaření s vodou v krajině".

      Vymazat
    2. Pefi: BINGO či TOUCHÉ!
      Milan

      Vymazat
    3. Včelařím již 6 let, moje žena začala vloni, žádný problém jsem (ve vztahu k sousedům) neřešil. Stačí prostá vlídná dohoda a sklenice medu na stole.
      Stromy sázím, naposled před 14 dny 6 ovocných stromů na obecním pozemku. Zase se stačilo jen zeptat. Vloni jsme podél cesty vysadili 30 ovocných stromů, byla z toho pěkná společenská událost (sázel bych víc, ale není čas a hlavně je náročná povýsadbová péče - hlavně zalívání).
      O vodoměrech na studny se mluví již 30 let, s ohledem na např. stanovení ceny za likvidaci odpadní vody by to nebylo špatné.
      Proti zadržování vody v krajině nic nemám, stačilo by jen obnovit retenční schopnost rybníků.
      Ale jistě máte pravdu v tom, že se toho ujme nějaký zkurvený ouřada, budou dotace, projekty a bude se krást a stavět hromada ptákovin, jako se to děje už teď; a koneckonců i v té krajinotvorbě:-(
      Ale přesto jsem přesvědčen, že různé Smart city a parkovací zóny k nám za mého života nedorazí. Myslím, že mezi městem a venkovem vznikne jakási "zeď" oddělující dva naprosto kulturně-sociálně odlišné světy. My, prostí venkované se budem městům vyhýbat, dokonce tam možná ani nebudeme moci vstoupit, protože nebudeme mít různé kartičky a účty a prověrky a měšťáci nám o víkendech budou jezdit vyprávět, jak se mají skvěle v tom svém městě, jaké mají krásné domy, cesty a supermarkety a potají budou od nás kupovat králíky, vejce apod. Což už se vlastně děje teď:-)

      Vymazat
  8. S včelařením nečekám na venkově problém ve vztahu k sousedům, ale ve vztahu k včelařským "úředníkům".

    Jak jsme vyrozuměl od svých příbuzných, kteří včelaří téměř půl století, tak v ČR v posledních letech ideologicky zápasí dvě skupiny včelařů.

    Ta první, oficiálnější, razí linii "poručíme větru-dešti-přírodě" a je zaštítěná výzkumákem, který se živí produkcí léčiv a tedy je v jeho ekonomkickém zájmu, aby se léčilo (a regulovalo) co nejvíc a na to slyší i příslušný zbytek státního aparátu. Hlásají, že nebude-li se léčit a postupovat dle regulí, hrozí epidemie, takže prosazují, že budou komise a kontroly (a uliční výbory ...)
    Na otázku, kdo léčí divoké včely a ostatní divoký hmyz, zarytě mlčí (a dost možná si dělají černé puntíky, když se někdo takto ošklivě ptá).

    Že je pro některé lidi včelařství obrovský byznis o tom svědčí i skandály s medem plným chemikálií, pančováním medu a dovozem "českého" medu z Číny a Ukrajiny.

    Ta druhá skupina má blíž k přírodě a tvrdí, že ve většině případů si příroda pomůže sama, nanejvýš se jí musí trochu pomoci. Je mezi nimi docela slušné množství přírodovědců, ale vzhledem k protispolečesnkému smýšlení a obecně závadovým postojům se vyjadřují opatrně :-D

    Já mám studnu na zalévání, ale nepochybuji, že dřív nebo později mi taky někdo bude vnucovat vodoměr a já budu trpce litovat, že nemám studnu načerno, jako mnozí sousedé...

    Co se týče zadržování vody v krajině, nejde zdaleka jen o rybníky, ale jde například o to, že přirozeně by v ČR mělo být smrků méně než 20 procent a je jich tu přes 60 procent, chybí lužní lesy, poldry, chybí bučiny, doubravy, chybí louky, ... a stavební lobby vidí řešení ve stavbě dalších přehrad. Je tlak na a zvyšováním hustoty osídlení a následně pak vysvětlují, jak diky hustotě osídlení není možné dešťovou vodu zasakovat a je nutné ji odkanalizovat ....

    Když se před mnoha desetiletími za zahradou mých rodičů otevřela povrchová pískovna, tak vznikla teplá lokalita plná stoupavých vzdušných proudů a množství srážek pokleslo natolik, že uschnulo všechno, kromě vzrotlých stromků, které také dostaly zabrat a skoro přestaly plodit. Díky těm vzdušným proudům dochází k rozehnání mraků, takže ikdyž v okolí pršelo, tak tam padlo nanejvýš pár kapek a jedinou spásou byly velké bouřky.

    Po té, co část plochy bývalé pískovny zarostla nálety, tak se to podstatně zlepšilo a už tam zase začíná růst tráva ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pefi, až na dva poslední odstavce s Vám nesouhlasím. Například s tím "léčením divokého hmyzu" - nikdo ho neléčí, a on vymírá (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2282020-za-25-let-zmizelo-75-procent-letajiciho-hmyzu-je-armagedon-beduji-biologve). Svádějí to na pesticidy, ale dinosauři pesticidy nevyráběli a také vymřeli.
      Nebo s těmi lesy: lužní lesy jsou u nás až druhotným následkem zemědělství, před pouhým tisícem let tu ještě vůbec žádné nebyly. Smrčiny jsou pak nejlepším zadržovačem vody, mnohem lepším než bučiny, doubravy a luka. Ovšem to se dnes nesmí říkat, protože ekoteroristé začali před třiceti lety proti smrčinám bojovat. Přehrady a rybníky jsou nejlepším způsobem zadržování vody - nejlépe do dokazuje rybnikářská investice Rožemberků, která změnila klima celých Jižních Čech (původně byly stejně suché jako Jižní Morava).
      Studen "na černo" je pak dost málo - většina neevidovaných studen vznikla před založením právní povinnosti budovat studnu je po povolení k odběru podzemní vody a následná právní úprava tyto studeny z povinnosti dodatečného stavebního povolení vyňala. (Na černo jsou mnohé kratší a tenčí vrty, ale ty zas tolik vody neposkytují.) Poldry jsou výmysl posledních let, dříve jsme tu nic takového nemívali. Ovšem v horách bývala spousta malých rybníčků, které sloužívaly k zvyšování průtoku vod při plavení dříví. Tisíce nádrží, které se na jaře zaplnily ze sněhu a v létě byly postupně vypoušteny, aby se kmeny a posléze vory dostaly na hlubší vodu. Ty zmizely a velice chybí.
      Milan

      Vymazat
    2. Tak tady se opravdu neshodneme. Hmyz vymírá, ale opravdu není to proto, že by ho nikdo neléčil.

      S těmi smrky se také neshodneme. (bez ohledu na to, co si o hnutí DUHA myslím) budu citovat z jejich dokumentu, protože i z jiné literatury to znám tak, jak to popisuje DUHA:

      "Odtokový koeficient je ve smrkovém lese dvojnásobný oproti bukovému. Už jedna pětina buku ve smrkovém lese
      významně snižuje odtok (Pobědinskij et Krečmer, 1984).

      Vliv obou dřevin na odtokové poměry byl pomocí umělého deště zjišťován v osmdesátiletém
      bukovém a smrkovém porostu. (Intenzita deště byla stanovena na 100 mm/h, u buku i 250 mm/h.)
      Ukázalo se, že v bukovém porostu neodtékala ze zavlažované plochy mezi kmenem a okrajem pokusného zářezu žádná voda. ... Ve smrkovém porostu přijala jehličím pokrytá půda u kmene stromu přibližně pět milimetrů srážek. Dalších pětadevadesát milimetrů volně odtékalo po povrchu."

      Zdroj (strany 12 a 13): http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/voda_lesni_hospodareni.pdf

      Obecně jehličnany tvoří mnohem méně humusu, než listnáče + rozpadlé jehličí připomíná písek (mineralizuje), zatímco rozpadlé listí se tváří jako humus. Mám na svých pozemcích stejně staré jehličnany i listnáče a zatímco pod jehličnany je po více než 50 letech stále viditelná písčitohlinitá půda, tak o dvacet metrů vedle pod stejně starými listnáči (duby a jedlé kaštany) je vrstva měkké luxusní humózní zeminy a písčitohlinité podloží je někde hlouběji než 1 rýč.

      Proti smrčinám nebohjují jen ekoteroristé - on na většinu míst naší krajiny skutečně nepatří.

      Vymazat
    3. Jinak, abych to doplnil, smrk umí zadržovat vodu a vyrábět kvalitní humus v klimatických oblastech na vhodných půdách, kde je smrk jako strom šťastný, ale kombinace vhodného teplotního a vlhkostního klimatu a k tomu vhodné půdy je na málo místech v ČR. Všude jinde je lepší, když je "smrkový" les smíšený s nějakými listnáči, protože na nevhodných půdách se smrkové jehličí špatně rozkládá na kvalitní humus.

      Když už to mají být jehličnany, tak je prý lepší než smrk jedle nebo (borovice), protože jejich jehličí nemá tendence se rozkládat "špatně".

      Vymazat
    4. Ta věc je mnohem složitější. Jehličí je obecně kyselé, takže nechutná půdním organismům. Listí jim chutná (každému jiné, samozřejmě), proto ho zatahují do půdy, aby ho tam mohli sežrat. Tak vzniká pod listnáči půda smísená: minerální a organická. Pod jehličím však stále zůstává půda minerální - jehličí žížalám nechutná a tak vzniká horizont minerálně humidní. Suché jehličí a rozpadlé jehličí je schopno pojmout mnohem více vody než listovka. To si může vyzkoušet každý - do jedné kádninky hrabanku z jehličnanového lesa a do druhé půdu z listnatého lesa a nalít do nich stejné množství vody - a hin a hukáže.
      Listnaté stromy vodu mnohem rychleji absorbují, ale zase ji rychle vypařují. Experiment o míře zadržování vody v krajině by musel zahrnovat i odpar, aby byl skutečně vypovídající. A takový experiment je prakticky nemožný.
      Samozřejmě že mírně smíšený les je lepší než jakýkoli les totálně monodruhový.
      Ekologickým ideálem je patrně les zcela smíšený, v němž jsou různé čeledě, rody a druhy v zásadě rovnoměrně zastoupeny. Ovšem z hlediska hospodářského by takový les byl velmi neefektivní, těžko využívatelný a těžko obnovovatelný. Ostatně ani zachované pralesy u nás (např. Mionší nebo Boubín) nemají takovou multidruhovou skladbu. Ani příroda to u nás takto zcela smíšeně nezvládá.
      Faktem ale je, že můžeme očekávat zánik smrčin a smrk se možná zanedlouho stane vzácným stromem. Nejen kvůli ideologické předpojatosti, ale též kvůli změně proudění vzduchových mas, kdy menší míra srážek neposkytuje smrkům dostatek vody k ochraně před kůrovci.
      Je to smutné, protože smrčiny jsou nejromantičtější a nejkrásnější lesy, v nichž si člověk nejlépe vyčistí plíce i hlavu.
      Milan

      Vymazat
  9. Máte neobyčejně pravdivé a přesne info o situaci v českém včelařství. Ulični výbory zatím ještě nejsou, ale 'jedina' pravda, to je stávající stav. Udavačství, dehonestace, závist jsou včelařovým denním chlebem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak vás tak čtu, tak se děsím, co nás ještě čeká, jaké ještě regulace přijdou.

      Zajímavé je, že míra přeregulovanosti stoupla tak, že to významně oslabuje akceschopnost státu. Jak můžeme pozorovat, stát není schopen už téměř nic postavit, dálnice, obchvaty, nebo třeba knihovnu. Nejnověji není stát schopen zajistit tendr na výběr mýta. A takových příkladů by se našlo více, řekla bych.
      Takže nejen občané, ale i stát je sám postižen tím, co za nesmyslnou regulaci vytváří.

      Vymazat
    2. Nefungující regulace nejsou řešeny zrušením nebo opravením regulativů, ale vygenerováním starých regulativů.
      Nedávno jsme s kolegy a kolegyněmi tvořili grafickou reprezentaci procesně správného postupu poměrně jednoduchého úkonu u kterého by člověk očekával tři kroky, ale díky všem možným formálním kontrolám to má přes dvacet kroků. Navíc tam někam musíme kromě kontrol formálních, které požadují kontroloři, vložit i kontrolu reálnou, abychom neudělali chybu.

      Přitom původním smylem oněch dnes formálních kontrol bylo chránit nás, ale stal se z toho nástroj úřední šikany ze strany kontrolních orgánů, takže ve výsledku 99% usilí věnujeme tomu, abychom měli v pořádku "papíry" - tj aby správné papíry podepsali ti správní lidé, místo abychom se soustředili na to, co máme kontolovat.

      Pak stejně přijde kontrola, ta vždy něco najít musí, jinak by neobhájila právo na svou existenci, takže něco stejně najde. A my následně musíme přijmout preventivní opatření, aby se kontrolní nález neopakoval ...

      A nejhorší je sledovat, jak všichni rezignovali a nikdo už těmto zvrácenostem neklade odpor.

      Vymazat
    3. Ano, Pefi. To je výstižné a přesné. Ale příliš umírněné a krotké.
      Milan

      Vymazat